Souhrnné informace o léku - VERMOX
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Vermox 100 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje mebendazolum 100 mg.
Pomocné látky se známým účinkem: oranžová žluť
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta.
Tablety barvy slabě oranžové, kulaté, ploché, se zkosenými hranami, s nápisem Me/100 na jedné straně a JANSSEN na druhé straně.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Vermox je určen k léčbě gastrointestinální infestace jedním nebo několika ze jmenovaných střevních parazitů: Enterobius vermicularis (roup dětský); Trichuris trichiura (tenkohlavec bičíkový); Ascaris lumbricoides (škrkavka dětská); Ancylostoma duodenale, Necator americanus (měchovci); Strongyloides stercoralis (hádě střevní); Taenia spp. (tasemnice).
4.2 Dávkování a způsob podání
Dospělí a dospívající
Enterobióza
-
1 tableta jako jednorázová dávka.
Vzhledem k velmi častým reinfekcím parazitem Enterobius vermicularis lze po 2 a 4 týdnech doporučit zopakování léčby, zvláště v rámci eradikačního programu.
Askariáza, trichuriáza, infekce způsobené měchovci a smíšené infestace
2× denně 1 tableta ráno a večer 3 po sobě následující dny.
Teniáza a strongyloidiáza
Třebaže byly dosaženy dobré výsledky s nižším dávkováním, doporučená dávka vedoucí k úplnému vyléčení je 2× denně 2 tablety tři po sobě jdoucí dny. I při tomto vyšším dávkování jsou nežádoucí účinky vzácné.
Pediatrická populace
Vermox není určen k užívání u dětí mladších 2 let (viz bod 4.4).
Enterobióza
Jedna tableta jako jednorázová dávka.
Vzhledem k velmi častým reinfekcím parazitem Enterobius vermicularis lze po 2 a 4 týdnech doporučit zopakování léčby, zvláště v rámci eradikačního programu.
Askariáza, trichuriáza, infekce způsobené měchovci a smíšené infestace
2× denně 1 tableta ráno a večer 3 po sobě následující dny.
Teniáza a strongyloidiáza
-
2 x denně 1 tableta ráno a večer 3 po sobě jdoucí dny.
Léčba nevyžaduje žádný zvláštní režim, dietu nebo užití laxativ. Tablety mohou být před podáním malým dětem rozdrceny.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Výsledky kontrolované studie zaměřené na vyvolání Stevens-Johnsonova syndromu/toxické epidermální nekrolýzy (SJS/TEN) svědčí o možné souvislosti mezi SJS/TEN a současném užívání mebendazolu a metronidazolu. Další data svědčící o vzájemných lékových interakcích nejsou k dispozici. Z tohoto důvodu nemají být mebendazol a metronidazol užívány současně.
Tablety nejsou určené pro nejnižší věkovou kategorii, ale v indikovaných případech je možné tuto lékovou formu podávat dle zvážení ordinujícího lékaře a individuální tolerance pacienta. Během postmarketingového sledování přípravku Vermox byly velmi vzácně hlášeny křeče u dětí mladších jednoho roku věku (viz bod 4.8).
Přípravek Vermox má být podáván velmi malým dětem pouze v případě, pokud infestace červy významně ovlivňuje jejich výživový stav a tělesný vývoj.
Přípravek obsahuje barvivo oranžovou žluť, která může způsobit alergické reakce.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Při současné léčbě cimetidinem může dojít k inhibici metabolismu mebendazolu v játrech a výslednému zvýšení plazmatických koncentrací, zejména při dlouhodobé léčbě.
V tomto případě je doporučeno sledování plazmatických koncentrací a korekce dávky.
Mebendazol a metronidazol nemají být užívány současně (viz bod 4.4).
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Mebendazol vykazuje embryotoxické a teratogenní účinky po jednorázové perorální dávce u laboratorních potkanů a myší. Škodlivé účinky na reprodukci u dalších testovaných živočišných druhů nebyly pozorovány (viz bod 5.3).
Při předepisování přípravku Vermox během těhotenství, zejména v prvním trimestru, je zapotřebí posoudit možná rizika proti očekávanému terapeutickému prospěchu.
Kojení
Omezené údaje z hlášených případů ukazují, že po perorálním podání je malé množství mebendazolu vylučováno do mateřského mléka. Proto je při podávání mebendazolu během kojení zapotřebí zvýšené opatrnosti.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Vermox nemá žádný vliv nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
V tomto bodě jsou uvedeny nahlášené nežádoucí reakce. Nežádoucí reakce jsou nežádoucí účinky, které jsou považovány za doprovodné během užívání přípravku Vermox založené na komplexním stanovení dostupných informací o nežádoucích účincích. Případná souvislost s přípravkem Vermox nemůže být spolehlivě stanovena v jednotlivých případech. Jelikož jsou klinické studie prováděny za obecně proměnných podmínek, pozorované nežádoucí účinky v klinických studiích s přípravkem, nemohou být přímo srovnávány s poměry klinických studií s jiným přípravkem a nemohou odrážet poměry pozorované v klinické praxi.
Údaje z klinických studií
Bezpečnost přípravku Vermox byla hodnocena v 39 klinických studiích u 6276 subjektů, kteří byli léčeni pro jednotlivou nebo smíšenou parazitární infestaci gastrointestinálního traktu. V těchto 39 klinických studiích nebyly pozorovány u >1% léčených subjektů nežádoucí účinky. Nežádoucí účinky u <1 % subjektů léčených přípravkem Vermox jsou uvedeny v tabulce 1.
Tabulka 1
Nežádoucí účinky hlášené u <1% subjektů léčených přípravkem Vermox v 39 klinických studiích
Třída orgánových systémů
Nežádoucí účinek
Gastrointestinální poruchy
Abdominální diskomfort
Průjem Nadýmání
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Vyrážka
Zkušenosti z postmarketingového období
Kromě nežádoucích účinků hlášených během předregistračních klinických studií uvedených výše, jsou nežádoucí účinky získané z postmarketingového období uvedeny v tabulce 2.
Četnosti jsou stanoveny podle následující konvence:
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné | >1/10 >1/100 až <1/10 >1/1000 až <1/100 >1/10 000 až <1/1000 <1/10 000 včetně jednotlivých hlášených případů |
V Tabulce 2 jsou nežádoucí účinky uvedeny dle frekvence založené na poměru ze spontánních hlášení, pokud je známo.
Tabulka 2: nežádoucí účinky zjištěné z postmarketingových zkušeností s přípravkem Vermox dle frekvence z klinických nebo epidemiologických studií | |
Třídy orgánových systémů Kategorie | Nežádoucí účinek |
Poruchy krve a lymfatického systému | |
Vzácné | Agranulocytóza* Neutropenie |
Poruchy imunitního systému | |
Vzácné | Reakce hypersenzitivity zahrnující anafylaktické reakce a anafylaktoidní reakce |
Poruchy nervového systému | |
Vzácné | Křeče, závratě |
Gastrointestinální poruchy | |
Časté Méně časté | Bolest břicha Břišní diskomfort, průjem, nadýmání, nauzea, zvracení |
Poruchy jater a žlučových cest | |
Vzácné | Hepatitida, abnormální hodnoty jaterních testů |
Poruchy kůže a podkožní tkáně | |
Vzácné | Vyrážka, toxická epidermální nekrolýza, Stevens-Johnsonův syndrom, exantém, angioedém, kopřivka, alopecie |
Poruchy ledvin a močových cest | |
Velmi vzácné | Glomerulonefritida* |
* Pozorované u vyšších dávek a prodlouženého podávání
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky:
4.9 Předávkování
U pacientů dlouhodobě léčených dávkami podstatně vyššími než doporučenými byly hlášeny následující nežádoucí účinky: alopecie, reverzibilní poruchy jaterních funkcí, hepatitida, agranulocytóza, neutropenie a glomerulonefritida. Kromě glomerulonefritidy a agranulocytózy byly tyto účinky hlášené také u pacientů léčených mebendazolem při standardním dávkování (viz bod 4.8).
Příznaky
V případě náhodného předávkování se mohou objevit abdominální křeče, nauzea, zvracení a průjem.
Léčba
Specifické antidotum neexistuje. V případě potřeby lze rovněž podávat aktivní uhlí.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Antihelmintika, antinematodika, benzimidazolové deriváty ATC kód: P02CA01
Mechanismus účinku
V indikacích působí mebendazol lokálně do buněčné dutiny střeva interferencí s buněčným tubulinem ve střevě nematodů. Mebendazol se specificky váže na tubulin, což způsobuje ultrastrukturální degenerativní změny ve střevě. Výsledkem je narušení utilizace glukózy a zažívacích funkcí nematod do té míry, že dochází k autolytickým pochodům.
Účinnost přípravku Vermox při léčbě cysticerkózy není prokázána.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Vzhledem k neúplné absorpci a extenzivnímu (first pass effect) metabolismu dosahuje systémové cirkulace <10 % perorálně podané dávky. Většina perorálně podané dávky zůstává
v gastrointestinálním traktu.
Nejvyšších plazmatických koncentrací je obvykle dosaženo za 2 až 4 hodiny po podání. Užívání spolu s velmi tučnými jídly vede k mírnému zvýšení biologické dostupnosti mebendazolu, ale neočekává se, že celkový vliv potravy na množství látky zbývající v gastrointestinálním traktu je klinicky podstatný.
Distribuce
Vazebnost mebendazolu na plazmatické bílkoviny činí 90 – 95 %. Distribuční objem činí 1 až 2 l/kg, což znamená, že mebendazol penetruje do oblastí mimocévního prostoru.
Je to doloženo údaji pacientů s dlouhodobou léčbou mebendazolem (např. 40 mg/kg/den 3–21 měsíců), kdy byly zjištěny hladiny léčiva v tkáni.
Metabolismus
Perorálně podaný mebendazol je extenzivně metabolizován zejména v játrech.
Plazmatické koncentrace hlavních metabolitů (hydrolyzovaných a redukovaných forem mebendazolu) jsou značně vyšší než koncentrace mebendazolu.
Narušené jaterní funkce, narušený metabolismus nebo narušená biliární eliminace mohou vést k vyšším plazmatickým hladinám mebendazolu.
Eliminace
Mebendazol, konjugované formy mebendazolu a jejich metabolity podléhají stejnému stupni enterohepatální recirkulace a jsou vylučovány do moči a žluči. Po perorálním podání se eliminační poločas u většiny pacientů pohybuje mezi 3 až 6 hodinami.
Farmakokinetika v rovnovážném stavu
Při dlouhodobém podávání (např. 40 mg/kg/den po 3 – 21 měsíců) se zvyšují plazmatické koncentrace mebendazolu a jeho hlavních metabolitů, což má za následek přibližně 3× vyšší hodnoty v rovnovážném stavu ve srovnání s jednorázovým dávkováním.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Hodnocení toxicity po jednorázovém podání u různých živočišných druhů prokázalo dobrou toleranci a široké bezpečnostní rozmezí mebendazolu. Toxicita po opakovaném perorálním podání, chronická toxicita u laboratorních potkanů v toxických dávkách 40 mg/kg a vyšších prokázala narušení hmotnosti jater s mírným centrilobulárním otokem a hepatocelulární vakuolizací, a narušení testikulární hmotnosti s tubulární degenerací, deskvamaci a výraznou inhibici spermatogenní aktivity.
Karcinogenita a mutagenita
Karcinogenní účinky u myší nebo laboratorních potkanů nebyly prokázány. Ve studiích genové mutagenní aktivity in vitro nebyla prokázána mutagenita. V testech in vivo nebylo prokázáno poškození chromozomální struktury.
Výsledky mikronukleárního testu neprokázaly účinky na fertilitu u savčích tělových buněk ve vyšších a prahových plazmatických koncentracích 115 ng/ml.
Reprodukční toxicita
V maternálně toxických jednorázových dávkách byla zjištěna embryotoxická a teratogenní aktivita u březích laboratorních potkanů při jednorázovém dávkování 10 mg/kg a vyšším. Teratogenní a fetotoxické účinky byly také pozorovány u myší v maternálně toxických dávkách 10 mg/kg (60 mg/m2) a vyšších. Škodlivé účinky na reprodukci u dalších testovaných živočišných druhů nebyly pozorovány.
Fertilita
U samců potkanů nebyla po 60 dnů ovlivněna fertilita při dávkách až 40 mg/kg (240 mg/m2). Při podávání samicím potkanů až do 10 mg/kg tělesné hmotnosti po dobu 14 dnů před březostí a během těhotenství nebyly pozorovány žádné signifikantní účinky na plod a mláďata. Nicméně pokud dostávaly samice potkanů dávku 40 mg/kg (240 mg/m2), bylo pozorováno snížení výskytu březostí.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Mikrokrystalická celulóza, sodná sůl karboxymethylškrobu, mastek, kukuřičný škrob, dihydrát sodné soli sacharinu, magnesium-stearát, hydrogenovaný bavlníkový olej, pomerančové aroma, koloidní bezvodý oxid křemičitý, natrium-lauryl-sulfát, oranžová žluť (E122).
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
-
3 roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Al/PVC blistr, krabička
6 tablet
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Janssen-Cilag s.r.o.
Walterovo náměstí 329/1
158 00 Praha 5
Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
10/073/92-S/C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace přípravku: 22.9.1993
Datum posledního prodloužení přípravku: 21.8.2013
Další informace o léčivu VERMOX
Jak
se VERMOX
podává: perorální podání - tableta
Výdej
léku: na lékařský předpis
Balení: Blistr
Velikost
balení: 6
Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Janssen-Cilag s.r.o., Praha