Souhrnné informace o léku - THERAFLU

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Theraflu 500 mg/100 mg/6,1 mg tvrdé tobolky

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tobolka obsahuje paracetamolum 500 mg, phenylephrini hydrocholoridum 6,1 mg (odpovídá phenylephrinum 5 mg) a guaifenesinum 100 mg.

Úplný seznam pomocných látek, viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tvrdá tobolka.

Tobolka s průhledným zeleným tělem a neprůhledným modrým víčkem, o velikosti 0, naplněná bílým až téměř bílým práškem bez hrudek a cizorodých částic.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek se používá krátkodobě k úlevě od symptomů akutního zánětu horních cest dýchacích, nachlazení a chřipky, pokud jsou kombinované s mírnou až středně silnou bolestí a/nebo horečkou a kongescí nosní sliznice. Přípravek má také expektorační účinek na produktivní kašel.

Theraflu je indikován u dospělých a dospívajících od 16 let.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování:

Dospělí (včetně starších osob) a dospívající od 16 let (s tělesnou hmotností od 50 kg):

2 tobolky každé 4 až 6 hodin podle potřeby. Celková denní dávka nemá překročit 6 tobolek během 24 hodin (2 tobolky 3 x denně). Doba trvání léčby nemá překročit 3 dny.

Pacient by měl vyhledat lékařskou pomoc, pokud symptomy onemocnění přetrvávají déle než 3 dny, zhoršují se nebo pokud je kašel doprovázen vysokou horečkou, kožní vyrážkou nebo přetrvávající bolestí hlavy.

Tento léčivý přípravek nemají užívat dospělí, starší osoby a dospívající od 16 let s tělesnou hmotností nižší než 50 kg.

Pediatrická populace:

Tento léčivý přípravek není určen pro:

■ děti a dospívajícímladší 16 let;

■ dospívající ve věku 16 až 18 let s tělesnou hmotností nižší než 50 kg.

Pacienti s hepatální insuficiencí:

U pacientů s poruchou funkce jater nebo Gilbertovým syndromem musí být dávka snížena nebo má být prodloužen dávkovací interval. Jednotlivá dávka paracetamolu 1 000 mg není vhodná pro pacienty s jaterní insuficiencí; dávku je nutné snížit. Na trhu jsou k dispozici vhodnější lékové formy. U pacientů se zníženou funkcí jater nemá celková denní dávka přesáhnout 4 tobolky během 24 hodin (minimální interval mezi dávkami 8 hodin musí být dodržen).

Patienti s renální insuficiencí:

Tento léčivý přípravek se má používat s opatrností a pod lékařským dohledem u pacientů s renální insuficiencí. Jednotlivá dávka paracetamolu 1 000 mg není vhodná pro pacienty s glomerulární filtrací < 50 ml/min ; dávku je nutné snížit. Na trhu jsou k dispozici vhodnější lékové formy.

Způsob podání

Pouze k perorálnímu podání.

Tobolka se polyká vcelku bez kousání a zapíjí se vodou.

4.3 Kontraindikace

■ Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
■ Srdeční onemocnění, hypertenze.
■ Diabetes mellitus.
■ Hypertyreóza.
■ Glaukom s uzavřeným úhlem.
■ Feochromocytom.
■ Pacienti, kteří užívají nebo užívali inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) během posledních

dvou týdnů, tricyklická antidepresiva nebo betablokátory (viz bod 4.5).

■ Pacienti, kteří užívají jiná sympatomimetika, jako jsou dekongestiva, anorektika a psychostimulancia amfetaminového typu (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pacienti nemají užívat současně žádné další přípravky obsahující paracetamol z důvodu rizika závažného poškození jater v případě předávkování.

Pacienti nemají současně užívat další přípravky k léčbě kašle, nachlazení ani dekongestiva.

Pravidelné užívání analgetik, zejména kombinace několika analgetik, obecně může vést k trvalému poškození ledvin s rizikem renálního selhání.

Pacienti s chronickým kašlem, astmatem či emfyzémem se mají poradit s lékařem dříve, než začnou tento přípravek užívat.

Během léčby je třeba vyvarovat se konzumace alkoholických nápojů. Paracetamol se má pacientům se závislostí na alkoholu podávat s opatrností (viz bod 4.5). Nebezpečí předávkování je vyšší u pacientů s necirhotickým alkoholickým onemocnění jater.

Opatrnost se doporučuje při podávání paracetamolu pacientům s mírnou a středně těžkou renální insuficiencí, mírnou až středně těžkou hepatocelulární insuficiencí (včetně Gilbertova syndromu), těžkou jaterní insuficiencí (Child-Pugh > 9), akutní hepatitidou, pacientům současně léčeným léčivými přípravky, které ovlivňují jaterní funkce, pacientům s deficiencí glukóza-6-fosfát dehydrogenázy, hemolytickou anemií, dehydratací, abúzem alkoholu a chronickou podvýživou.

Tento přípravek je třeba používat s opatrností u pacientů s:

kardiovaskulárním onemocněním;

hypertrofií prostaty, protože mohou být náchylnější k retenci moči a dysurii; venookluzivním onemocněním (např. Raynaudův fenomén).

Pacienti s těžkou renální insuficiencí mají tento léčivý přípravek užívat s opatrností a pod lékařským dohledem .

Tento přípravek se má použít pouze tehdy, pokud jsou přítomny všechny následující symptomy (bolest a/nebo horečka, kongesce nosní sliznice a produktivní kašel).

Maximální doba užívaní je 3 dny. Pacienti mají vyhledat lékařskou pomoc, pokud symptomy onemocnění přetrvávají déle než 3 dny, zhoršují se nebo pokud je kašel doprovázen vysokou horečkou, kožní vyrážkou nebo přetrvávající bolestí hlavy.

Pediatrická populace:

Tento léčivý přípravek nemají užívat děti a dospívající mladší 16 let nebo dospívající ve věku 16 –18 let s tělesnou hmotností nižší než 50 kg.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Paracetamol:

Antikoagulační efekt warfarinu nebo jiných kumarinových derivátů může být při dlouhodobém pravidelném užívání paracetamolu zvýšen spolu se zvýšeným rizikem krvácení. Občasné užívání paracetamolu nemá významný vliv.

Metoklopramid nebo domperidon mohou zvýšit rychlost absorpce paracetamolu.

Poločas chloramfenikolu může být paracetamolem prodloužen. Chloramfenikol lze současně použít, pokud se podává jako lokální léčba očních infekcí.

Paracetamol může snižovat biologickou dostupnost lamotriginu s možným snížením jeho účinku v důsledku možné indukce jeho metabolismu v játrech.

Cholestyramin může snižovat absorpci paracetamolu. Cholestyramin se nemá podávat v průběhu jedné hodiny po podání paracetamolu.

Pravidelné užívání paracetamolu společně se zidovudinem může vést k neutropenii a zvýšení rizika jaterního poškození.

Léčba dny probenecidem snižuje clearance paracetamolu, proto může být nevyhnutné při současné léčbě snížit dávku paracetamolu.

Hepatoxické látky mohou zvyšovat riziko kumulace paracetamolu a předávkování. Riziko hepatotoxicity paracetamolu může být zvýšené léky, které indukují jaterní mikrozomální enzymy, jako jsou barbituráty, antiepileptika (fenytoin, fenobarbital a karbamazepin), antituberkolotika (rifampicin a isoniazid) a nadměrná konzumace alkoholu.

Paracetamol může ovlivňovat test ke stanovení kyseliny močové s kyselinou fosfowolframovou.

Salicyláty / salicylamid mohou prodlužovat eliminační poločas paracetamolu.

Byly hlášeny farmakologické interakce paracetamolu s mnoha dalšími léky. Tyto jsou považovány za klinicky nevýznamné při akutním použití a dodržení dávkovacího režimu.

Fenylefrin:

Fenylefrin může potencovat účinek inhibitorů monoaminooxidázy (IMAO, včetně moklobemidu a brofarominu) a může indukovat hypertenzní interakce. Použití je kontraindikováno u pacientů, kteří užívají nebo v průběhu posledních dvou týdnů užívali IMAO (viz bod 4.3).

Užívání fenylefrinu s dalším sympatomimetiky nebo tricyklickými antidepresivy (např. amitriptylin) může zvyšovat riziko kardiovaskulárních nežádoucích účinků (viz bod 4.3).

Fenylefrin může snižovat účinnost betablokátorů (viz bod 4.3) a dalších antihypertenziv (např. debrisochin, guanetidin, reserpin, methyldopa). Riziko hypertenze a dalších kardiovaskulárních nežádoucích účinků může být zvýšené.

Současné užívání fenylefrinu s digoxinem a srdečními glykosidy může zvyšovat riziko arytmií nebo infarktu myokardu.

Společné užívání s námelovými alkaloidy (ergotamin a methylsergid) může zvýšit riziko ergotismu.

Současné užívání s halogenovanými anestetiky, jakou jsou cyklopropan, halotan, enfluran, isofluran, může vyvolat nebo zhoršit ventrikulární arytmie.

Guajfenesin:

Podávání guajfenesinu může falešně zvýšit výsledky testu na kyselinou vamilmandlovou (VMA), pokud je moč odebrána do 24 hodin po podání dávky přípravku Theraflu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství:

Theraflu se nemá používat v těhotenství.

Paracetamol: Epidemiologické studie u těhotných žen neprokázaly žádné nežádoucí účinky vyvolané užíváním paracetamolu v doporučeném dávkování, ale pacientky by se měly řídit pokyny svého lékaře.

Fenylefrin: K dispozici jsou omezené údaje týkající se používání fenylefrinu u těhotných žen. Vazokonstrikce děložních cév a snížený krevní průtok dělohou související s použitím fenyefrinu může vést k fetální hypoxii. Použití fenylefrinu je třeba se během těhotenství vyvarovat.

Guajfenesin: Bezpečnost guajfenesinu nebyla u těhotných žen stanovena.

Kojení:

Theraflu se nemá používat během kojení.

Paracetamol je vylučován do mateřského mléka, ale v klinicky nevýznamném množství.

Nejsou dostupné údaje, zda se fenylefrin vylučuje do mateřského mléka.

Bezpečnost guajfenesinu během kojení nebyla stanovena.

Fertilita:

Účinky tohoto přípravku na fertilitu nebyly speciálně zkoumány.

Preklinické studie s paracetamolem nenaznačují zvláštní riziko pro fertilitu při terapeutických dávkách.

Neexistují žádné odpovídající studie reprodukční toxicity s fenylefrinem a guajfenesinem.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie vlivu na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. Pokud se u pacienta objeví závratě, měl by být poučen, aby neřídil ani neobsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou uvedeny níže podle tříd orgánových systémů a četnosti s použitím následující konvence: velmi časté (> 1/10) , časté (> 1/100 až < 1/10), méně časté (> 1/1 000 až < 1/100), vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), včetně izolovaných hlášení a není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Nežádoucí účinky z údajů z historických klinických studií jsou jak málo frekventované, tak od omezeného počtu pacientů. Účinky hlášené z rozsáhlých post-marketingových zkušeností při používání v terapeutických / schválených dávkách a považované za související jsou uvedeny v tabulce níže podle tříd orgánových systémů MedDRA.

Paracetamol:

Vzhledem k omezeným údajům z klinických studií není četnost těchto nežádoucích účinků známa (z dostupných údajů nelze určit), ale post-marketingové zkušenosti ukazují, že nežádoucí účinky paracetamolu jsou vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000) a závažné účinky jsou velmi vzácné (< 1/10 000).

Třída orgánových systémů	Nežádoucí účinek
Poruchy krve a lymfatického systému	trombocytopenie¹, agranulocytóza¹, pancytopenie¹, leukopenie¹, neutropenie¹
Poruchy imunitního systému	hypersenzitivita včetně anafylaktické reakce, angioedému, Stevens-Johnsonho syndromu a toxické epidermální nekrolýzy²
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy	bronchospasmus³
Gastrointestinální poruchy	nauzea, zvracení, průjem, břišní diskomfort
Poruchy jater a žlučových cest	zvýšení jaterních enzymů
Poruchy kůže a podkožní tkáně	vyrážka, pruritus, erytém, kopřivka, alergická dermatitida

¹ Tyto nemusí nutně kauzálně souviset s paracetamolem.
² Velmi vzácně byly hlášeny případy závažných kožních reakcí.
³ Při užívání paracetamolu byly zaznamenány případy bronchospasmu, ale tyto případy jsou pravděpodobnější u astmatiků přecitlivených na kyselinu acetylsalicylovou nebo jiná NSAID.

Fenylefrin:

Následující nežádoucí účinky byly zaznamenány v klinických studiích a získány z post-marketingových zkušeností s fenylefrinem. Mohou proto představovat nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky, ačkoli aktuální frekvence nejsou známy, ale pravděpodobně budou vzácné nebo velmi vzácné.

Třída orgánových systémů	Nežádoucí účinek
Psychiatrické poruchy	stav zmatnosti, nervozita, podrážděnost, neklid

Poruchy nervového systému	závrať, bolest hlavy, insomnie
Poruchy oka	mydriáza, akutní glaukom s uzavřeným úhlem¹
Srdeční poruchy	tachykardie, palpitace
Cévní poruchy	hypetenze
Gastrointestinální poruchy	nauzea, zvracení, průjem

¹ S největší pravděpodobností se objeví u pacientů trpících glaukomem s uzavřeným úhlem.

Guajfenesin:

Frekvence výskytu těchto nežádoucích účinků není známa, ale pravděpodobně je vzácná nebo velmi vzácná.

Třída orgánových systémů	Nežádoucí účinek
Poruchy imunitního systému	hypersensitivita včetně anafylaktických reakcí a angioedému
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy	dyspnoe
Gastrointestinální poruchy	nauzea, zvracení, průjem, abdominální diskomfort
Poruchy kůže a podkožní tkáně	vyrážka, kopřivka

Hlášení podezření na nežádoucí účinky:

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku.

Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky: http:/

4.9 Předávkování

Užívání vyšších než doporučených dávek může způsobit závažné zdravotní problémy. Rychlá lékařská pomoc je zásadní i v případě, kdy nejsou přítomny žádné známky nebo příznaky předávkování.

Paracetamol:

Pacienti NEMAJÍ současně užívat žádné další přípravky obsahující paracetamol z důvodu rizika závažného poškození jater v případě předávkování.

Při akutním předávkování může paracetamol způsobit hepatotoxické účinky nebo dokonce nekrózu jater. Předávkování paracetamolem, včetně vysokých celkových dávek dosahovaných v průběhu dlouhodobého užívání, může vést k nefropatii s ireverzibilním selháním jater.

K poškození jater může dojít u dospělých, kteří užili 10 g nebo více paracetamolu. U pacientů s rizikovými faktory (viz níže) může vést k poškození jater i požití 5 mg nebo více paracetamolu.

Příznaky předávkování paracetamolem v průběhu prvních 24 hodin jsou bledost, nauzea, zvracení a anorexie. Bolest břicha může být prvním příznakem jaterního poškození, které se obvykle neprojeví v průběhu 24 až 48 hodin a někdy může být opožděné až na 4 až 6 dní po požití. Maximální poškození jater se obvykle projevuje 72 až 96 hodin po požití. Mohou se objevit abnormality metabolizmu glukózy a metabolická acidóza. V případě závažné otravy může jaterní selhání progredovat do encefalopatie, krvácení, hypoglykemie, otoku mozku a úmrtí. Akutní renální selhání s akutní tubulární nekrózou se může rozvinout i v nepřítomnosti těžkého poškození jater. Byly hlášeny případy srdeční arytmie a pankreatitidy.

Pokud k předávkování došlo nejdéle před hodinou, lze zvážit podání aktivního uhlí. Plazmatické koncentrace paracetamolu je třeba měřit 4 hodiny po požití nebo později (časnější koncentrace jsou nespolehlivé). Léčbu N-acetylcysteinem lze použít až do 48 hodin po požití paracetamolu, maximální účinek je však dosahován 8 hodin po požití. Učinnost antidota po této době prudce klesá. Pokud je to nutné, lze podat N-acetylcystein intravenózně dle zavedeného dávkovacího schématu. Jestliže pacient nezvrací, může být vhodnou alternativou podání perorálního metioninu zejména ve vzdálenějších oblastech, mimo prostředí nemocnice. Léčbu pacientů, u kterých se závažná jaterní dysfunkce projevila do 24 hodin od požití, je třeba konzultovat s Toxikologickým informačním střediskem nebo hepatologickou klinikou.

Další informace týkající se zvláštních populací:

Riziko otravy existuje zejména u starších pacientů, malých dětí, u pacientů s onemocněním jater, u chronických alkoholiků nebo u pacientů s chronickou malnutricií. V těchto případech může být předávkování fatální.

Riziko je vyšší, pokud pacient:

dlouhodobě užívá karbamazepin, fenobarbital, fenytoin, primidon, rifampicin, třezalku tečkovanou nebo další léky, které indukují jaterní enzymy;

pravidelně konzumuje alkohol v nadměrném množství;

má depleci glutathionu, např. při poruše příjmu potravy, cystické fibróze, HIV infekci, hladovění nebo kachexii.

Fenylefrin:

Příznaky sympatomimetického účinku fenylefrinu zahrnují hemodynamické změny a kardiovaskulární kolaps s respirační depresí, jako je ospalost, která může být následována agitovaností (zejména u dětí); poruchy zraku, vyrážku, nauzeu, zvracení, přetrvávající bolesti hlavy, nervozitu, závratě, nespavost, cirkulační poruchy, kóma, konvulzi, hypertenzi a bradykardii.

Léčba zahrnuje časnou laváž žaludku a symptomatická a podpůrná opatření. Hypertenzní účinky lze léčit intravenózním alfablokátorem. Při konvulzích lze podat diazepam.

Guajfenesin:

U guajfenesinu byly příležitostně hlášeny gastrointestinální diskomfort, nauzea a zvracení, zejména při požití vysokých dávek. Pacient může rovněž zaznamenat ospalost. U pacientů konzumujících velká množství přípravků obsahujících guajfenesin v kombinaci s efedrinem byly hlášeny močové kameny. Veškerý absorbovaný guajfenesin je však rychle metabolizován a vyloučen močí. Léčba má být symptomatická.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

ATC klasifikace:

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Theraflu 500 mg/100 mg/6,1 mg tvrdé tobolky

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tobolka obsahuje paracetamolum 500 mg, phenylephrini hydrocholoridum 6,1 mg (odpovídá phenylephrinum 5 mg) a guaifenesinum 100 mg.

Úplný seznam pomocných látek, viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tvrdá tobolka.

Tobolka s průhledným zeleným tělem a neprůhledným modrým víčkem, o velikosti 0, naplněná bílým až téměř bílým práškem bez hrudek a cizorodých částic.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Theraflu je indikován u dospělých a dospívajících od 16 let.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování:

Dospělí (včetně starších osob) a dospívající od 16 let (s tělesnou hmotností od 50 kg):

2 tobolky každé 4 až 6 hodin podle potřeby. Celková denní dávka nemá překročit 6 tobolek během 24 hodin (2 tobolky 3 x denně). Doba trvání léčby nemá překročit 3 dny.

Tento léčivý přípravek nemají užívat dospělí, starší osoby a dospívající od 16 let s tělesnou hmotností nižší než 50 kg.

Pediatrická populace:

Tento léčivý přípravek není určen pro:

■ děti a dospívajícímladší 16 let;

■ dospívající ve věku 16 až 18 let s tělesnou hmotností nižší než 50 kg.
■ Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
■ Srdeční onemocnění, hypertenze.
■ Diabetes mellitus.
■ Hypertyreóza.
■ Glaukom s uzavřeným úhlem.
■ Feochromocytom.
■ Pacienti, kteří užívají nebo užívali inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) během posledních
■ Pacienti, kteří užívají jiná sympatomimetika, jako jsou dekongestiva, anorektika a psychostimulancia amfetaminového typu (viz bod 4.5).
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Paracetamol: