Nonstop Lékárna Otevřít hlavní menu

PARALEN PLUS - souhrnné informace

Síla léku
325MG/30MG/15MG

Dostupná balení:

  • 12
  • 24

Souhrnné informace o léku - PARALEN PLUS

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

PARALEN PLUS

potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje paracetamolum 325 mg, pseudoephedrini hydrochloridum 30 mg, dextromethorphani hydrobromidum monohydricum 15 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: jedna potahovaná tableta obsahuje 76,756 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Popis přípravku: světle zelené kulaté bikonvexní potahované tablety.

4.   KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Přípravek PARALEN PLUS je určen dospělým a dospívajícím od 15 let k symptomatické léčbě horečnatých virových infekcí, akutních i chronických onemocnění respiračního traktu provázených suchým, dráždivým či záchvatovitým kašlem.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí a dospívající od 15 let

Podávají se 3× denně 1-2 tablety po 4 až 6 hodinách. Minimální interval mezi dvěma dávkami jsou 4 hodiny. Maximální denní dávka je 6 tablet. Obvyklá délka léčby je 3-5 dní.

Zvláštní populace

Starší pacienti

U starších pacientů je dávkování stejné jako u ostatních dospělých.

Pacienti se sníženou funkcí jater nebo ledvin

Při poruchách funkce jater a ledvin je nutno snížit dávku nebo prodloužit interval mezi jednotlivými dávkami. Při snížené funkci ledvin lze podat maximálně 1 tabletu s odstupem nejméně 6-8 hodin od předešlé dávky.

Pediatrická populace

Vzhledem k obsahu léčivé látky není přípravek vhodný pro děti a dospívající do 15 let.

Způsob podání

Potahované tablety se polykají celé a zapíjejí se malým množstvím tekutiny.

4.3 Kontraindikace

  • – Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1,

  • – závažná hypertenze,

  • – závažné koronární onemocnění,

  • – epilepsie,

  • – závažná insuficience jater a/nebo ledvin,

  • – akutní hepatitida,

  • – glaukom s uzavřeným úhlem,

  • – léčba inhibitory MAO a období minimálně 2 týdnů po jejich vysazení,

  • – léčba sympatomimetiky nebo barbituráty.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Přípravek PARALEN PLUS by měl být používán se zvýšenou opatrností:

  • – u pacientů s onemocněním štítné žlázy,

  • – u pacientů s asthma bronchiale,

  • – u pacientů s hemolytickou anemií,

  • – u mužů s hypertrofií prostaty,

  • – při deficitu enzymu glukosa-6-fosfátdehydro­genázy,

  • – při kardiovaskulárních onemocněních,

  • – u pacientů s glaukomem,

  • – při peptickém vředu a pyloroduodenální obstrukci,

  • – u pacientů s hypertenzí,

  • – u pacientů s diabetes mellitus.

Opatrnosti je třeba také u pacientů s jaterním nebo ledvinným poškozením.

Při renální insuficienci je doporučeno dávkovací interval prodloužit (viz bod 4.2). Při dlouhodobé léčbě nelze vyloučit možnost poškození ledvin.

U pacientů se změnami jaterních funkcí a u pacientů dlouhodobě (nad 10 dní) užívajících vyšší dávky paracetamolu se doporučuje pravidelná kontrola jaterních testů.

Užívání vyšších než doporučených dávek může vést k riziku závažného poškození jater.

U pacientů s onemocněním jater je vyšší nebezpečí předávkování.

Po dobu léčby se nesmějí pít alkoholické nápoje.

Na základě postmarketingových zkušeností s používáním paracetamolu vyšlo najevo, že hepatotoxicita paracetamolu se může vyskytnout i při použití terapeutických dávek, zejména při použití dávky 4 g denně (maximální terapeutická dávka), při krátkodobém použití a u pacientů bez předchozího poškození jaterních funkcí. Jaterní poškození se může vyvinout při nižších dávkách, pokud spolupůsobí alkohol, induktory jaterních enzymů nebo jiné hepatotoxické látky (viz bod 4.5). Dlouhodobá konzumace alkoholu významně zvyšuje riziko hepatotoxicity paracetamolu. Nejvyšší riziko bylo zaznamenáno u chronických alkoholiků, kteří před použitím paracetamolu abstinují krátkodobě (12 h).

Při terapii perorálními antikoagulancii a při současném dlouhodobém podávání vyšších dávek paracetamolu, zvláště v kombinaci s dextropropo­xyfenem či kodeinem, je nutná kontrola protrombinové­ho času.

Pacienti by měli být upozorněni, že nemají současně s užíváním tohoto přípravku užívat jiné přípravky obsahující paracetamol.

Některé z degradačních a transformačních produktů metabolizmu pseudoefedrinu jsou na seznamu dopingových látek, proto je třeba vyvarovat se použití Paralenu plus u aktivních sportovců.

Opatrnost se doporučuje u pacientů se zvýšenou citlivostí na kyselinu acetylsalicylovou a/nebo nesteroidní antirevmatika (NSAID).

Opatrnosti je třeba u pacientů současně užívajících tricyklická antidepresiva, některá SSRI (fluoxetin, paroxetin) z důvodu zvýšeného rizika serotoninové toxicity (serotoninový syndrom) a léky s tlumivým účinkem na CNS (viz bod 4.5).

U pacientů s psychiatrickými poruchami v osobní, či rodinné anamnéze, nebo léčených psychofarmaky se doporučuje konzultovat užívání přípravku s lékařem, ještě před jeho nasazením (viz bod 4.8).

Závažné kožní nežádoucí účinky:

Paracetamol

Při užívání přípravků s obsahem paracetamolu byly hlášeny život ohrožující kožní reakce Stevens-Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální nekrolýza (TEN) a akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP). Pacienti musí být informováni o příznacích a symptomech a musí pečlivě sledovat výskyt kožních reakcí. Pokud se objeví příznaky nebo symptomy SJS, TEN nebo AGEP (např. progresivní kožní vyrážka, často s puchýři nebo slizničními lézemi), pacienti musí okamžitě přestat užívat přípravek a vyhledat lékařskou pomoc.

Pseudoefedrin

V souvislosti s přípravky, které obsahují pseudoefedrin, se mohou vyskytnout závažné kožní reakce jako akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP). Tato akutní pustulózní vyrážka se může objevit během prvních dvou dnů léčby spolu s horečkou a tvorbou četných malých, převážně nefolikulárních pustul na povrchu rozsáhlého edematózního erytému, s predilekční lokalizací na kožních záhybech, na trupu a horních končetinách. Pacienty je nutno bedlivě sledovat. Budou-li zpozorovány známky a příznaky typu pyrexie, erytému nebo četných malých pustul, je nutno podávání Paralenu plus přerušit a v případě potřeby podniknout vhodná opatření.

Byly hlášeny případy zneužití léků obsahujících dextromethorfanu. Zvláštní opatrnost se doporučuje zejména u dospívajících a mladých dospělých, jakož i u pacientů s užíváním drog nebo psychoaktivních látek v anamnéze.

Dextromethorfan se metabolizuje cestou jaterního cytochromu P450 2D6 (CYP2D6). Aktivita tohoto enzymu je geneticky podmíněná. Přibližně 10 % obecné populace jsou pomalí metabolizátoři CYP2D6. U pomalých metabolizátorů a pacientů souběžně užívajících inhibitory CYP2D6 se může objevit výraznější a/nebo prodloužený účinek dextromethorfanu. U pomalých metabolizátorů CYP2D6 nebo u pacientů užívajících inhibitory CYP2D6 je proto nutné postupovat opatrně (viz také bod 4.5).

Přípravek obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktasy nebo malabsorpcí glukosy-galaktosy by tento přípravek neměli užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Antidepresiva

Současné užívání přípravku PARALEN PLUS s inhibitory MAO (či do 14 dnů po jejich vysazení) může vést k projevům toxicity (zahrnujícím závrať, nauzeu, třes, svalové spazmy, hypotenzi či hypertenzi, hyperpyrexii a koma, které mohou vyústit v srdeční zástavu a smrt), proto je jejich současné podání kontraindikováno (viz bod 4.3).

Současné užívání přípravku PARALEN PLUS s tricyklickými antidepresivy může vyvolat hypertenzi, arytmii a tachykardii, případně zvýraznit projevy anticholinergní aktivity (tj. nebezpečí vzniku ileu, retence moči, glaukomu). Pokud je třeba tuto kombinaci léčiv použít, doporučuje se snížit dávkování antidepresiv a pozorně sledovat klinický stav pacienta.

Současné užívání přípravku PARALEN PLUS s fluoxetinem může vést ke zvýraznění nežádoucích účinků dextromethorfanu (závratě, hyperreaktivity), případně k projevům toxicity (nauzea, zvracení, rozostřené vidění, zrakové a sluchové halucinace). V takovém případě je třeba snížit dávkování přípravku PARALEN PLUS.

Současné užívání přípravku PARALEN PLUS s paroxetinem může zvýšit riziko tzv. „serotoninového syndromu“ (tj. hypertenze, třes, myoklonus, hyperreflexie, zmatenost, neklid, zvýšené pocení, změny nálady) a může vést ke snížení dávkování, případně vysazení jednoho či obou léčiv.

Léky s tlumivým účinkem na CNS, alkohol

Současné užití přípravku PARALEN PLUS a léků s tlumivým účinkem na CNS (hypnotiky, anxiolytiky, analgetiky, neuroleptiky, apod.) či s alkoholem může zvýraznit projevy útlumu CNS. Alkohol může zvýšit hepatotoxicitu paracetamolu.

Antiarytmika

Současné užívání přípravku PARALEN PLUS s antiarytmiky obsahujícími chinidin, propafenon nebo amiodaron může vyvolat zvýšený výskyt nežádoucích účinků, které mohou vést k nutnosti snížit dávkování přípravku PARALEN PLUS.

Antihypertenziva

Současné užívání přípravku PARALEN PLUS s některými antihypertenzivy (guanetidinem, betanidinem nebo metyldopou) může vyvolat hypertenzní stav a srdeční arytmie. Je třeba pozorně sledovat stav pacienta a monitorovat krevní tlak; v případě výskytu této reakce je nutno léčbu přípravkem PARALEN PLUS ukončit.

Betablokátory

Současné užívání přípravku PARALEN PLUS s betablokátory může snížit jejich antihypertenzní účinek.

Zidovudin

Při současném užívání paracetamolu a zidovudinu se pozoruje zvýšený sklon k rozvoji neutropenie a hepatotoxicity. Tento lék by proto měl být současně se zidovudinem užíván pouze po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby.

Lamotrigin

Při současném podávání paracetamolu a lamotriginu bylo zjištěno snížení účinnosti lamotriginu při zvýšení jeho jaterní clearance.

Nesteroidní antiflogistika, kyselina acetylsalicylová

Současné dlouhodobé podávání paracetamolu a NSA (především acetylsalicylové kyseliny) ve vyšších dávkách zvyšuje riziko analgetické nefropatie a dalších renálních nežádoucích účinků.

Perorální antikoagulancia

Dlouhodobé pravidelné denní užívání paracetamolu může zvyšovat antikoagulační účinky warfarinu a ostatních kumarinů, a tím i zvyšovat riziko krvácení. Uvedené interakce nejsou klinicky signifikantní, pokud je přípravek užíván podle doporučeného dávkování a délky léčby.

Induktory jaterních enzymů

Při současném užívání látek, které způsobují indukci jaterních enzymů, jako je alkohol, barbituráty, inhibitory MAO a tricyklická antidepresiva, třezalka tečkovaná, antiepileptika (mj. glutethimid, fenobarbital, fenytoin, primidon a karbamazepin) a rifampicin, se může zvyšovat pravděpodobnost toxických účinků paracetamolu prostřednictvím vzniku toxického N-acetyl-p-benzochinoniminu.

Cholestyramin, metoklopramid, domperidon

Působení cholestyraminu může vést ke zpomalení absorpce paracetamolu, zatímco metoklopramid a domperidon mohou absorpci paracetamolu urychlovat.

Isoniazid

Existují případy, ve kterých kombinace paracetamolu a isoniazidu vedla k rozvoji hepatotoxicity, proto je doporučována zvýšená pozornost při současné užívání.

Inhibitory CYP2D6

Dextromethorfan se metabolizuje CYP2D6 a vykazuje výrazný first-pass metabolismus. Souběžné užívání silných inhibitorů enzymu CYP2D6 může zvýšit koncentraci dextromethorfanu v těle na několikanásobek normálních hodnot. To zvyšuje u pacientů riziko toxických účinků dextromethorfanu (agitovanost, zmatenost, tremor, insomnie, průjem a respirační deprese) a vzniku serotoninového syndromu. Mezi silné inhibitory enzymu CYP2D6 patří fluoxetin, paroxetin, chinidin a terbinafin. Při souběžném užívání s chinidinem se plazmatické koncentrace dextromethorfanu zvýšily až 20krát, což zvyšuje nežádoucí účinky přípravku na CNS. Amiodaron, flekainid a propafenon, sertralin, bupropion, methadon, cinakalcet, haloperidol, perfenazin a thioridazin mají také podobné účinky na metabolismus dextromethorfanu. Je-li nutné souběžné užívání inhibitorů CYP2D6 a dextromethorfanu, je potřeba pacienta monitorovat a v případě nutnosti snížit dávku dextromethorfanu.

Expektorancia

Přípravek by neměl být kombinován s expektorancii.

Flukloxacilin

Současné podávání paracetamolu a flukloxacilinu může vést k metabolické acidóze, zejména u pacientů s přítomností rizikových faktorů deplece glutathionu, jako jsou sepse, podvýživa nebo chronický alkoholismus.

Probenecid

Probenecid ovlivňuje vylučování a plazmatickou koncentraci paracetamolu.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Paracetamol

Paracetamol prostupuje placentární bariérou. Velká množství dat u těhotných žen neukazují na malformační toxicitu ani na toxický vliv na plod/novorozence. Paracetamol může být podáván během těhotenství, je-li klinicky indikován, nicméně by měla být použita nejnižší účinná dávka po co nejkratší možnou dobu a s nejnižší možnou frekvencí.

Pseudoefedrin

Pseudoefedrin by neměl být podáván v prvním trimestru těhotenství. Malé množství pseudoefedrinu se vylučuje do mateřského mléka, ovšem jeho účinky na kojence nejsou známy.

Dextromethorfan

O podávání dextromethorfanu během těhotenství a kojení nejsou dostupné žádné údaje.

Vzhledem k tomu, že nejsou dostupné žádné údaje o používání kombinovaného přípravku PARALEN PLUS během těhotenství a kojení, jeho užívání se nedoporučuje.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek může snížit schopnost reagovat u osob vykonávajících činnost vyžadující pozornost, motorickou koordinaci a rychlé rozhodování (např. řízení motorových vozidel, ovládání strojů, práce ve výškách, apod.).

4.8 Nežádoucí účinky

V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1 000 až <1/100); vzácné (>1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit):

MedDRA třídy orgánových systémů

Frekvence

Nežádoucí účinek

Poruchy krve a lymfatického systému

velmi vzácné

agranulocytóza, leukopenie, neutropenie, pancytopenie, trombocytopenie

Psychiatrické poruchy

časté

nespavost, úzkost, napětí, neklid, zmatenost

méně časté

zhoršení řeči*

není známo

halucinace, agitovanost, psychomotorická hyperaktivita, podrážděnost, zvýšení energie

Poruchy imunitního systému

není známo

anafylaktický šok, angioedém

Poruchy nervového systému

velmi časté

ospalost, pocit na omdlení

časté

bolesti hlavy

není známo

dystonie, zejména u dětí, nystagmus*

Srdeční poruchy

velmi vzácné

arytmie

není známo

tachykardie

Cévní poruchy

velmi vzácné

hypertenze

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

velmi vzácné

bronchospasmus

Gastrointestinální poruchy

není známo

ischemická kolitida

Poruchy jater a žlučových cest

velmi vzácné

žloutenka

není známo

cytolytická hepatitida, která může vést k akutnímu selhání jater

Poruchy kůže a podkožní tkáně

vzácné

alergická kožní reakce jako je vyrážka se svěděním, kopřivka

velmi vzácné

toxická epidermální nekrolýza (TEN), Stevens-Johnsonův syndrom (SJS), akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP), fixní lékový exantém (viz bod 4.4)

Poruchy ledvin a močových cest

není známo

retence moči

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

časté

únava, malátnost

* při vyšších dávkách dextromethorfanu byly pozorovány bolesti hlavy, nystagmus a zhoršená výslovnost.

Podrobné nežádoucí účinky vyplývající z interakcí s jinými léčivými přípravky jsou popsány v bodě 4.5.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky:

4.9 Předávkování

Paracetamol

Předávkování již relativně nízkými dávkami paracetamolu (8-15 g v závislosti na tělesné hmotnosti pacienta) může mít za následek závažné poškození jater a někdy akutní renální tubulární nekrózu.

K poškození jater po požití 5 nebo více gramů paracetamolu může dojít u pacientů s rizikovými faktory, jako je:

  • – dlouhodobá léčba induktory enzymů (karbamazepin, glutethimid, fenobarbital, fenytoin, rifampicin, primidon, třezalka tečkovaná,

  • – pravidelná konzumace většího množství alkoholu,

  • – pokud je pravděpodobné, že jsou vyčerpány zásoby glutathionu (např. při poruše příjmu potravy, cystické fibróze, HIV infekci, hladovění, kachexii).

5.   FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: jiná analgetika a antipyretika, anilidy, paracetamol, kombinace kromě psycholeptik, ATC kód: N02BE51

Přípravek PARALEN PLUS je kombinace analgetika a antipyretika paracetamolu, antitusika dextromethorfanu a sympatomimetika pseudoefedrinu.

Paracetamol je analgetikum-antipyretikum bez antiflogistické aktivity a s dobrou gastrointestinální snášenlivostí. Neovlivňuje glykémii a je tedy vhodný i u diabetiků. Protože neovlivňuje výrazně krevní srážlivost ani u pacientů užívajících perorální antikoagulancia, lze jej rovněž použít u hemofiliků. Nemá vliv na hladinu kyseliny močové a její vylučování do moči. Lze jej použít všude tam, kde jsou kontraindikovány salicyláty.

Analgetický účinek paracetamolu po jednorázové terapeutické dávce 0,5-1 g trvá 3-6 hodin, antipyretický 3-4 hodiny. Intenzita obou účinků odpovídá kyselině acetylsalicylové ve shodných dávkách.

Dextromethorfan je antitusikum, které působí selektivně na centrum kašle v prodloužené míše. Antitusický účinek je srovnatelný s kodeinem, avšak nevykazuje účinky analgetické, narkotické a není návykový. V terapeutických dávkách nepůsobí útlum dýchání. Nástup účinku je rychlý a přetrvává 4–6 hodin.

Pseudoefedrin působí dekongesci nosní a bronchiální sliznice.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Paracetamol se rychle a téměř úplně vstřebává z gastrointes­tinálního traktu. Rychle se distribuuje do všech tkání a tělesných tekutin. Maximální plazmatické hladiny je dosaženo za 10-60 minut po p. o. podání. Prochází hematoencefalickou i placentární bariérou, do slin a do mateřského mléka. Intenzivně se biotransformuje, vedle konjugačních reakcí dochází k oxidativním pochodům, přičemž vznikají toxické metabolity. Při podání terapeutických dávek dochází k rychlé biotransformaci těchto hepatotoxických intermediálních metabolitů za spolupůsobení glutathionu a za vzniku merkapturových kyselin, které se vylučují močí převážně ve formě konjugátů, méně než 5 % paracetamolu se vyloučí v nezměněné formě. Biologický poločas se pohybuje mezi 1-3 hodinami, u závažné jaterní insuficience dochází k jeho prodloužení až na 5 hodin. U insuficience ledvin nedochází k jeho prodloužení, ale protože se převážně vylučuje ledvinami, je nutno dávku paracetamolu redukovat. Paracetamol prostupuje placentární bariérou a je vylučován do mateřského mléka.

Dextromethorfan se po požití rychle a téměř úplně vstřebává. Po perorálním podání podstupuje dextromethorfan rychlý a rozsáhlý first-pass metabolismus v játrech. Hlavní aktivní metabolit je prokazatelný v krvi za 15 min. po požití, maximální koncentrace je dosaženo za 1-2 hodiny. Vazbu na plasmatické bílkoviny nelze prokázat. Vylučování probíhá z 85 % ledvinami, eliminační poločas je 6,5 hodiny.

Hlavním určujícím faktorem farmakokinetiky dextromethorfanu u lidských dobrovolníků je geneticky řízená O-demetylace (CYP2D6). Zdá se, že existují odlišné fenotypy tohoto oxidačního procesu, které mají u různých osob za následek vysoce proměnlivou farmakokinetiku. Nemetabolizovaný dextromethorfan a tři demetylované morfinanové metabolity dextrorfan (také známý jako 3-hydroxy-N-metylmorfinan), 3-hydroxymorfinan a 3-metoxymorfinan byly identifikovány jako konjugáty v moči.

Hlavní metabolit je dextrorfan, který také působí jako antitusikum. U některých osob metabolismus postupuje pomaleji a v krvi a moči převládá nezměněný dextromethorfan.

Pseudoefedrin je úplně absorbován ze zažívacího traktu, téměř vůbec není metabolizován. Vylučuje se ledvinami ze 70-90 % v nezměněné formě. Eliminační poločas závisí na pH moči: při kyselém je 5-8 hodin, při alkalickém se prodlužuje na 9-15 hodin.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita paracetamolu:

perorální podání u myši 338 mg/kg intraperitoneální u myši LD 500 mg/kg

Akutní toxicita dextromethorfanu:

perorální podání u potkana LD50 350 mg/kg perorální podání u myši LD50 165 mg/kg subkutánní podání u potkana LD50 423 mg/kg

Akutní toxicita pseudoefedrinu: perorální podání u myši LD50 371 mg/kg intraperitoneální podání u myši LD50 202 mg/kg

6.   FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1   Seznam pomocných látek

monohydrát laktosy mikrokrystalická celulosa povidon K30 předbobtnalý kukuřičný škrob sodná sůl kroskarmelosy kyselina stearová 50%

Potahová vrstva: hypromelosa makrogol 6000 mastek oxid titaničitý (E 171) simetikonová emulze SE 4

zeleň laková E 104/132

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

3 roky

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte blistr v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Druh obalu: bezbarvý PVC/Al blistr, krabička.

Obsah balení: 12 a 24 potahovaných tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7.   DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

sanofi-aventis, s.r.o., Evropská 846/176a, 160 00 Praha 6, Česká republika

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO

07/569/00-C

9.   DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 29. 11. 2000

Datum posledního prodloužení registrace: 2. 12. 2015

Další informace o léčivu PARALEN PLUS

Jak se PARALEN PLUS podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej léku: bez lékařského předpisu s omezením (RLPO)

Balení: Blistr
Velikost balení: 12

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Zentiva, k.s., Praha
E-mail: cz-info@sanofi.com
Telefon: 233086111