TRAMADOL XANTIS - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Tramadol Xantis 50 mg tvrdé tobolky

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tvrdá tobolka obsahuje tramadoli hydrochloridum 50 mg. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

tvrdá tobolka

Téměř bíle neprůhledné tvrdé želatinové tobolky velikosti 3. Tobolky obsahují bílý prášek.

4.  KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba středně silné až silné bolesti.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dávkování musí být upraveno podle intenzity bolesti a podle individuální citlivosti pacienta. Obecně by k léčbě bolesti měla být vybrána nejnižší možná účinná dávka.

Obvyklá dávka u dospělých a dospívajících nad 12 let je následující:

Pokud během 30–60 minut po jednotlivé dávce 50–100 mg léčivé látky (1–2 tobolky) není dosaženo odpovídajícího ústupu bolesti, lze podat další jednotlivou dávku 50 mg.

Je-li při těžké bolesti pravděpodobný vyšší požadavek, je možno podat jako iniciální dávku vyšší dávku 100 mg tramadolu. Další dávky se podávají podle potřeby, nejdříve však v 4 hodinových intervalech, maximálně 400 mg denně.

Účinek přetrvává po dobu 4–8 hodin podle intenzity bolesti. Obvykle není třeba překračovat denní dávku 400 mg tramadolu. Při léčbě těžké pooperační bolesti a bolestí provázejících nádorová onemocnění však může být zapotřebí mnohem vyšších dávek.

V časných pooperačních stadiích může pacient k úlevě těžkých pooperačních bolestí vyžadovat dokonce i ještě vyšší dávky. Obecně ale celková dávka podaná během 24 hodin po operaci nepřekračuje normální denní dávku. Při denní dávce vyšší než 400 mg je nutno počítat s vyšším výskytem nežádoucích účinků, proto se doporučuje užívat tohoto vyššího dávkování pouze v onkologii a jinak jen výjimečně po nezbytně krátkou dobu.

Starší pacienti

Úprava dávkování není obvykle nutná u pacientů do 75 let bez klinických projevů renální nebo jaterní insuficience. U pacientů starších 75 let může být eliminace prodloužena. Proto je v nezbytných případech nutné prodloužit dávkovací interval podle potřeby pacienta.

Renální insuficience/di­alýza a jaterní poškození

U pacientů s renální a/nebo jaterní insuficiencí je eliminace tramadolu prodloužena. U těchto pacientů je třeba dle jejich potřeb pečlivě zvážit prodloužení intervalu mezi dávkami. V případech závažné renální a/hepatální insuficience se podávání tramadolu nedoporučuje.

POZNÁMKA:

Při léčbě chronických bolestí je doporučováno užívat fixní dávkovací schéma.

Tramadol by za žádných okolností neměl být podáván déle, než je z terapeutického hlediska nezbytně nutné. Pokud je nutná dlouhodobá léčba bolesti, měly by být v krátkých, pravidelných intervalech prováděny kontroly, zda a v jaké dávce je třeba tramadol dále podávat (v případě nutnosti i přerušit léčbu).

Způsob podání

Tvrdé tobolky Tramadol Xantis 50 mg se polykají celé s dostatečným množstvím tekutin a lze je podávat nezávisle na jídle.

4.3 Kontraindikace

• – hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1,

• – akutní intoxikace alkoholem, hypnotiky, analgetiky, opioidy nebo jinými psychotropními lé­ky,

• – současné podávání s inhibitory MAO nebo podávání v prvních dvou týdnech po ukončení léčby inhibitory MAO (viz bod 4.5),

• – podávání pacientům s epilepsií, která není dostatečně kontrolována léčbou,

• – k léčbě abstinenčních příznaků po vysazení omamných látek.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

V níže uvedených případech se Tramadol Xantis 50 mg smí používat pouze po přísném vyhodnocení poměru přínosů a rizik a příslušných bezpečnostních opatření: u pacientů se závislostí na opioidech, s poraněním hlavy, v šoku, se sníženým stupněm vědomí nejasného původu, s poruchami respiračního centra nebo respiračních funkcí nebo se zvýšeným nitrolebnímtlakem.

Opatrnost vyžadují i pacienti se sklonem ke vzniku závislosti na opioidech.

Opatrnost rovněž vyžadují pacienti s respirační depresí nebo v případech, kdy budou současně podávány s látkami tlumícími CNS (viz bod 4.5) nebo je-li doporučené dávkování signifikantně překročeno (viz bod 4.9), jelikož za těchto okolností nelze vyloučit možnost respirační deprese.

I u pacientů, kteří dostávali terapeutické dávky tramadolu, byl zaznamenán výskyt křečí. Riziko může být vyšší při dávkách překračujících doporučenou maximální denní dávku (400 mg). Riziko vzniku křečí může být zvýšeno u pacientů, kteří užívají současně tramadol a léky snižující práh pro vznik křečí (viz bod 4.5). Pacienti s anamnézou epilepsie nebo se sklonem ke křečím by měli být léčeni tramadolem pouze tehdy, jsou-li proto závažné důvody.

Může dojít k rozvoji tolerance a psychické nebo fyzické závislosti, a to zejména po dlouhodobém užívání. U pacientů se sklonem ke zneužívání léků nebo rozvoji závislosti je nutno léčbu Tramadolem Xantis 50 mg provádět za přísného lékařského dohledu a omezit ji pouze na krátké časové úseky. Pokud u pacienta již léčba tramadolem není nutná, je vhodné dávku postupně snižovat, aby se zabránilo abstinenčním příznakům.

Tramadol není vhodný k substituční léčbě pacientů závislých na opioidech. Ačkoli je tramadol agonistou opioidů, nepotlačuje abstinenční příznaky morfinu.

Tramadol se musí používat s opatrností u pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater nebo ledvin (viz bod 4.2).

Vzhledem k obsahu léčivé látky nejsou tobolky Tramadol Xantis 50 mg určeny k léčbě dětí do 12 let.

Metabolismus CYP2D6

Tramadol je metabolizován jaterním enzymem CYP2D6. Pokud má pacient deficit tohoto enzymu nebo mu enzym chybí úplně, nemusí být dosaženo odpovídajícího analgetického účinku. Odhady naznačují, že tímto deficitem trpí až 7 % kavkazské populace. Pokud však pacient patří mezi ultrarychlé metabolizátory, existuje riziko rozvoje nežádoucích účinků opioidní toxicity i při běžně předepisovaných dávkách.

Mezi obecné příznaky opioidní toxicity patří zmatenost, ospalost, mělké dýchání, zúžené zornice, nauzea, zvracení, zácpa a snížená chuť k jídlu. V závažných případech se může jednat o příznaky oběhového a respiračního útlumu, které mohou být život ohrožující a velmi vzácně fatální. Odhady prevalence ultrarychlých metabolizátorů u různých populace jsou shrnuty níže:

Populace

africká/etiopská afroamerická asijská kavkazská řecká maďarská severoevropská

Postoperační použití u dětí

V publikované literatuře se objevily zprávy, že tramadol podaný postoperačně dětem po tonzilektomii a/nebo adenoidektomii z důvodu obstrukční spánkové apnoe vedl ke vzácným, avšak život ohrožujícím nežádoucím příhodám. Při podávání tramadolu dětem k úlevě od postoperační bolesti je nutné dbát mimořádné opatrnosti a je nutné pečlivé monitorování symptomů opioidní toxicity, včetně respirační deprese.

Děti se zhoršenou respirační funkcí

Tramadol se nedoporučuje používat u dětí, u nichž může být respirační funkce narušena, včetně dětí s neuromuskulárními chorobami, závažnými kardiologickými nebo respiračními onemocněními, infekcemi horních cest dýchacích nebo plic, mnohočetnými úrazy a dětí podstupujících rozsáhlé chirurgické zákroky. Tyto faktory mohou zhoršit symptom opioidní toxicity.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Tramadol Xantis 50 mg se nesmí podávat současně s inhibitory MAO (viz bod 4.3).

Byly pozorovány život ohrožující interakce resultující v postižení respiračních a kardiovaskulárních center CNS (excitace, deprese).

Současné podávání tramadolu s jinými léky tlumícími CNS včetně alkoholu může zesilovat účinky na CNS (viz bod 4.8).

Výsledky dosud provedených farmakokinetických studií ukazují, že současné nebo předchozí podávání cimetidinu (enzymatický inhibitor) nevedlo ke vzniku klinicky relevantních interakcí. Současné nebo předchozí podávání karbamazepinu (enzymatického induktoru) může snížit analgetický účinek a zkrátit délku působení.

Kombinace tramadolu se smíšenými agonisty/anta­gonisty opioidních receptorů (např. buprenorfinem, nalbufinem, pentazocinem) se nedoporučuje, protože analgetický efekt čistých agonistů může být za těchto okolností redukován.

Tramadol může vyvolat křeče a zvýšit potenciál pro vznik křečí u těchto léků: selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI), tricyklická antidepresiva, antipsychotika a další léčivé přípravky snižující práh pro vznik křečí (jako např. bupropion, mirtazapin, tetrahydrokana­binol).

Současné terapeutické užívání tramadolu a serotonergních léků, jako jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI), inhibitory MAO (viz bod 4.3), tricyklická antidepresiva a mirtazapin, může vyvolat serotoninovou toxicitu.

Serotoninový syndrom je pravděpodobný při výskytu některého z následujících příznaků:

• – spontánní myoklonus,

• – indukovaný nebo oční myoklonus s agitovaností a pocením,

• – tremor a hyperreflexie,

• – hypertonie a zvýšení tělesné teploty > 38 °C a indukovaný nebo očnímyoklonus.

4.6   Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Nejsou k dispozici klinické údaje o podávání tramadolu během těhotenství. Studie na zvířatech prokázaly, že velmi vysoké dávky tramadolu ovlivňují vývoj orgánů, osifikaci a novorozeneckou mortalitu. Teratogenní účinky nebyly pozorovány. Tramadol však prostupuje placentou, proto se jeho podávání nedoporučuje během 1. trimestru těhotenství, v 2. a 3. trimestru je možno přípravek užívat jen pokud je to nezbytně nutné a po přísném zvážení poměru rizika a prospěchu léčby.

Přípravek může být podán při porodu. Je-li tramadol podán před a/nebo v průběhu porodu, neovlivňuje kontraktilitu dělohy. U novorozenců může vést ke změnám dechové frekvence, které obvykle nejsou klinicky významné. Dlouhodobé užívání v těhotenství může u novorozence vést ke vzniku abstinenčních příznaků.

Kojení

Přibližně 0,1 % dávky tramadolu užité matkou se vylučuje do mateřského mléka. Užije-li matka perorální denní dávku až do 400 mg, požije kojené dítě bezprostředně po porodu střední dávku tramadolu odpovídající 3 % dávky užité matkou upravené dle hmotnosti matky. Z tohoto důvodu není vhodné tramadol užívat během kojení nebo je třeba kojení během léčby tramadolem přerušit. Po jedné dávce tramadolu není obvykle nutné kojení přerušit.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Tramadol Xantis 50 mg má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje, protože jeho podání může přivodit ospalost a útlum. Tento účinek se dostaví zejména při současném požití alkoholu a jiných léků s tlumícím účinkem na centrální nervovou soustavu.

4.8 Nežádoucí účinky

Pro hodnocení nežádoucích účinků byla použita následující klasifikace: velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1000 až <1/100); vzácné (>1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Nežádoucí účinky přípravku se vyskytují zejména při užití vyšších dávek nebo při tělesné námaze.

Poruchy imunitního systému

Vzácné: alergické reakce (např. dušnost, bronchsopasmus, sípavé dýchání, angioneurotický edém) a anafylaxe

Poruchy metabolismu a výživy

Není známo: hypoglykemie

Psychiatrické poruchy

Vzácné: halucinace, zmatenost, úzkost, poruchy spánku, noční můry. Nežádoucí účinky na psychiku po podání přípravku se u jednotlivých pacientů mohou lišit v intenzitě a charakteru (v závislosti na osobnosti pacienta a délce trvání terapie). Patří sem změny nálad (obvykle euforie, příležitostně dysforie), změny aktivity (obvykle snížení aktivity, příležitostně její zvýšení) a změny kognitivní a senzorické kapacity (např. způsoby rozhodování, percepční poruchy). Může dojít ke vzniku závislosti nebo ke zneužívání přípravku.

Poruchy nervového systému

Velmi časté: závratě

Časté: bolest hlavy, spavost

Vzácné: změny chuti k jídlu, parestézie, třes, útlum dýchání, epileptiformní křeče, mimovolní svalové kontrakce, synkopa, porucha řeči

Jsou-li významně překročeny doporučené dávky a jsou-li současně podávány jiné centrálně působící látky s tlumivým účinkem na CNS (viz bod 4.5), může dojít k útlumu dýchání.

Epileptiformní křeče se objevily především po podání vysokých dávek tramadolu a nebo při současné terapii léky, které mohou snižovat práh pro vznik záchvatů nebo samy vyvolávají křeče (viz body 4.4 a 4.5).

Poruchy oka

Vzácné: rozmazané vidění, mióza, mydriáza

Srdeční poruchy

Méně časté: ovlivnění kardiovaskulární regulace (palpitace, tachykardie, posturální hypotenze nebo kardiovaskulární kolaps). Tyto nežádoucí účinky se mohou vyskytnout především po intravenózním podání a u nemocných vystavených zvýšené tělesné zátěži.

Vzácné: bradykardie, vzestup krevního tlaku.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Vzácné: dušnost

Není známo: bylo popsáno zhoršení projevů astmatu, avšak kauzální souvislost nebyla stanovena.

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté: nauzea

Časté: zvracení, zácpa, sucho v ústech

Méně časté: říhání; gastrointestinální dráždění (pocit tlaku v žaludku, nadýmání), průjem

Poruchy jater a žlučových cest

Velmi vzácné: po použití tramadolu bylo hlášeno zvýšení jaterních enzymů

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Časté: pocení

Méně časté: kožní reakce (např. svědění, vyrážka, kopřivka)

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Vzácné: motorická slabost

Poruchy ledvin a močových cest

Vzácné: poruchy mikce (obtížné proudění moči a retence moči)

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Časté: únava

Vzácné: mohou se objevit zneužívání, závislost a abstinenční příznaky. Příznaky z vysazení léku, zejména podobné těm, které se vyskytují po vysazení opioidů, mohou být: agitovanost, úzkost, nervozita, nespavost, hyperkineze, třes a gastrointestinální příznaky.

Velmi vzácně byly hlášeny atypické abstinenční příznaky: panická ataka, stavy výrazné úzkosti, halucinace, parestézie, tinitus a další neobvyklé CNS příznaky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky:

4.9 Předávkování

Příznaky

Po intoxikaci tramadolem lze očekávat v zásadě stejné příznaky jako po předávkování jinými centrálně působícími analgetiky (opioidy). K těmto příznakům patří mióza, zvracení, kardiovaskulární kolaps, poruchy vědomí až kóma, křeče, útlum dýchání až zástava dechu.

Léčba

Postupujte dle obecných zásad první pomoci. Je nutné zajistit průchodnost dýchacích cest (pozor na aspiraci!), v závislosti na příznacích zajistit dýchání a cirkulaci. Vyprázdnit žaludek vyvoláním zvracení (u pacientů při vědomí) nebo výplachem žaludku. Antidotem při útlumu dýchání je naloxon. V pokusech na zvířatech neovlivnil naloxon záchvaty křečí. V případě křečí podejte intravenózně diazepam.

Tramadol ze séra lze dialýzou odstranit jen minimálně. Proto samotná hemodialýza nebo hemofiltrace není vhodná k léčbě akutní intoxikace tramadolem.

5.  FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Opioidní analgetika (anodyna), ATC kód: N02AX02

Tramadol je centrálně působící opioidní analgetikum. Je to neselektivní čistý agonista opioidních receptorů mí, delta a kappa, s vyšší afinitou k receptoru mí. Další mechanismy, které přispívají k analgetickému účinku, jsou inhibice zpětného vychytávání noradrenalinu v neuronech a zvyšování uvolňování serotoninu.

Tramadol má antitusický účinek. Na rozdíl od morfinu nepůsobí analgetické dávky tramadolu v širokém rozpětí útlum dechového centra. Není ovlivněna ani gastrointestinální motilita. Vliv na kardiovaskulární systém je obvykle nepatrný. Účinnost tramadolu je uváděna jako 1/10 až 1/6 účinnosti morfinu.

Pediatrická populace

Účinek enterálního a parenterálního podání tramadolu byl zkoumán v klinických studiích u více než 2000 dětských pacientů, ve věku od novorozenců do 17 let. Léčba bolesti byla sledována ve studiích bolesti po operaci (především abdominální), po chirurgické extrakci zubu, z důvodu zlomenin, popálenin a traumat, a ostatních bolestivých stavů, které by mohly vyžadovat analgetickou léčbu po dobu nejméně 7 dní.

Po jednorázovém podání dávek až 2 mg/kg nebo po opakovaném podání dávek až 8 mg/kg za den (až k maximální dávce 400 mg denně) byla shledána účinnost tramadolu superiorní vůči placebu a superiorní nebo ekvivalentní paracetamolu, nalbufinu, pethidinu a nízkým dávkám morfinu. Provedené studie prokázaly účinnost tramadolu. Bezpečnostní profil tramadolu byl obdobný u dospělých a pediatrických pacientů starších 1 roku (viz bod 4.2).

5.2  Farmakokinetické vlastnosti

Po podání per os se absorbuje více než 90 % tramadolu.

Průměrná absolutní biologická dostupnost je přibližně 70 %, bez ohledu na současný příjem potravy. Rozdíl mezi absorbovaným a nemetabolizovaným biologicky dostupným tramadolem je dán nejspíše nízkým first-pass efektem. First-pass efekt je po perorálním podání nejvýše 30 %.

Po perorálním podání 100 mg v tekuté formě je vrcholová plazmatická koncentrace C max po 1,2 h 309 ± 90 ng/ml. Po podání stejné dávky v pevné perorální formě je Cmax za 2 hodiny 280 ± 49 ng/ml. Tramadol má vysokou tkáňovou afinitu (Vd,B = 203 ± 40 l). Vazba na plazmatické proteiny činí přibližně 20 %.

Tramadol prochází hematoencefalickou i placentární bariérou. V mateřském mléce jsou nalézána velmi malá množství látky a jejího O-desmethyl derivátu (0,1 % resp. 0,02 % podané dávky).

Eliminační poločas t1/2,B je přibližně 6 hodin a není závislý na způsobu podání. U pacientů starších 75 let může být prodloužen přibližně 1,4krát.

Tramadol se v lidském organismu metabolizuje především prostřednictvím N- a O-demethylace a konjugace O-demethylačních produktů s kyselinou glukuronovou. Farmakologicky aktivní je pouze O-desmethyltramadol. Mezi dalšími metabolity existují značné kvantitativní interindividuální rozdíly. Doposud bylo v moči nalezeno jedenáct metabolitů. V pokusech na zvířatech bylo zjištěno, že O- desmethyltramadol je 2–4krát účinnější než mateřská látka. Jeho poločas t1/2,B (u 6 zdravých dobrovolníků) je 7,9 hodiny (rozmezí 5,4–9,6 hodiny) a je přibližně roven tramadolu.

Plazmatická koncentrace tramadolu nebo jeho aktivních metabolitů může být ovlivněna inhibicí jednoho a/nebo obou izoenzymů CYP3A4 a CYP2D6, účastnících se biotransformace tramadolu. Tramadol a jeho metabolity se vylučují téměř zcela ledvinami. Kumulativní močová exkrece činí 90 % celkové radioaktivity podané dávky. Při poruše jaterních a renálních funkcí může být poločas mírně prodloužen. U nemocných s jaterní cirhózou byly zjištěny eliminační poločasy 13,3±4,9 hod (tramadol) a 18,5±9,4 hod (O-desmethyltramadol); nejvyšší hodnoty dosahovaly 22,3 resp. 36 hodin. U nemocných s renální insuficiencí (clearance kreatininu < 5 ml/min) činily hodnoty eliminačního poločasu 11±3,2 hod a 16,9±3 hod, nejvyšší hodnoty 19,5 hod resp. 43,2 hod.

Tramadol má v terapeutickém dávkovacím rozmezí lineární farmakokinetický profil.

Vztah mezi sérovou koncentrací a analgetickým účinkem je závislý na dávce, avšak v jednotlivých případech dosahuje podstatných rozdílů. Obvykle je účinná sérová koncentrace 100–300 ng/ml.

Pediatrická populace

U pacientů ve věku 1 rok až 16 let byla farmakokinetika tramadolu a O-desmetyltramadolu po jednorázovém nebo opakovaném perorálním podání shledána obecně podobná farmakokinetice u dospělých, po adjustaci dávky podle tělesné hmotnosti, ale s vyšší interindividuální variabilitou u dětí ve věku 8 let a mladších.

U dětí mladších 1 roku byla farmakokinetika tramadolu a O-desmetyltramadolu studována, avšak nebyla plně charakterizována. Dle informací ze studií zahrnujících tuto věkovou skupinu, se u novorozenců rychlost tvorby O-desmetyltramadolu cestou CYP2D6 plynule zvyšuje a předpokládá se, že asi v 1 roce je dosaženo stejné activity CYP2D6 jako u dospělých. Kromě toho, nezralý system glukuronidace a renálních funkcí může vest k pomalé eliminaci a akumulaci O-desmetyltramadolu u dětí mladších 1 roku.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a reprodukční toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Mikrokrystalická celulosa

Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Magnesium-stearát

Želatina

Oxid titaničitý

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

4 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Průhledný PVC/Al blistr, krabička.

Velikost balení: 10, 20, 30, 60 a 500 tvrdých tobolek. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

XANTIS PHARMA LIMITED

Lemesou, 5 EUROSURE TOWER, 1st floor, Flat/Office 101

2112, Nicosia

Kypr

8.   REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

65/657/97-C

9.  DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 30. 7. 1997

Datum posledního prodloužení registrace: 25.5.2016

Další informace o léčivu TRAMADOL XANTIS

Jak se TRAMADOL XANTIS podává: perorální podání - tvrdá tobolka
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 60

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Xantis Pharma Limited, Nicosia
E-mail: info.cz@xantispharma.com
Telefon: +420 607 091 223