1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

TRALGIT SR 100

TRALGIT SR 150

tablety s prodlouženým uvolňováním

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje tramadoli hydrochloridum 100 mg, 150 mg nebo 200 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

tablety s prodlouženým uvolňováním

Popis:

TRALGIT SR 100

téměř bílé, kulaté, bikonvexní, hladké tablety

TRALGIT SR 150 téměř bílé, oválné tablety s oboustrannou půlicí rýhou tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny

TRALGIT SR 200

téměř bílé, oválné tablety s půlicí rýhou na jedné straně tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Léčba akutní nebo chronické středně silné až silné bolesti různého původu.

4.2    Dávkování a způsob podání

Perorální podání.

Dávkování

Dávkování musí být upraveno podle intenzity bolesti a podle individuální citlivosti pacienta. Obecně by k léčbě bolesti měla být vybrána nejnižší možná účinná dávka.

Dospělí a dospívající od 14ti let (s tělesnou hmotností nad 50 kg) obvykle užívají 100–200 mg tramadol-hydrochloridu každých 12 hodin (nejlépe ráno a večer).

Podle individuální potřeby pacienta lze užít dávku i v kratším intervalu než 12 hodin, nejdříve však za 6 hodin po předcházející dáv­ce.

Obvykle postačuje denní dávka 400 mg, avšak v indikovaných případech (hlavně u pacientů s onkologickým onemocněním) je možné podat i vyšší dávky léku.

Při denní dávce vyšší než 400 mg tramadol-hydrochloridu je nezbytné počítat s vyšším výskytem nežádoucích účinků, proto se doporučuje podávat takto vysoké dávky jen u onkologických pacientů a jinak jen výjimečně a co nejkratší dobu.

Délka léčby je individuální a závisí na charakteru základního onemocnění.

U pacientů s renální a/nebo jaterní insuficiencí je eliminace tramadolu prodloužena. U těchto pacientů je třeba dle jejich potřeb pečlivě zvážit prodloužení intervalu mezi dávkami.

Přípravek není určen pro podávání dětem a mladistvým do 14 let.

Úprava dávkování není obvykle nutná u pacientů do 75 let bez klinických projevů renální nebo jaterní insuficience. U pacientů starších 75 let může být eliminace prodloužena. Proto je v nezbytných případech nutné prodloužit dávkovací interval podle potřeby pacienta.

Způsob podání

Tablety se užívají celé (nerozkousané, nerozdrcené), zapíjí se malým množstvím tekutiny.

Lék se může užívat nezávisle na příjmu potravy.

4.3 Kontraindikace

• hypersenzitivita na léčivou látku(y) nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo jiná opioidní analgetika;
• při akutní intoxikaci alkoholem, hypnotiky, narkotickými analgetiky, psychofarmaky nebo jinými látkami s tlumivým účinkem na CNS;
• při současném podání s inhibitory MAO a do 14 dnů po jejich vysazení;
• pacientům s epilepsií nedostatečně kontrolovanou léčbou;
• dětem a dospívajícím do 14 let věku;
• při laktaci (vyjma jednorázového podání) (viz bod 4.6).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

TRALGIT SR 100

TRALGIT SR 150

TRALGIT SR 200

tablety s prodlouženým uvolňováním

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje tramadoli hydrochloridum 100 mg, 150 mg nebo 200 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

tablety s prodlouženým uvolňováním

Popis:

TRALGIT SR 100

téměř bílé, kulaté, bikonvexní, hladké tablety

TRALGIT SR 150 téměř bílé, oválné tablety s oboustrannou půlicí rýhou tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny

TRALGIT SR 200

téměř bílé, oválné tablety s půlicí rýhou na jedné straně tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba akutní nebo chronické středně silné až silné bolesti různého původu.

4.2 Dávkování a způsob podání

Perorální podání.

Dávkování

Dávkování musí být upraveno podle intenzity bolesti a podle individuální citlivosti pacienta. Obecně by k léčbě bolesti měla být vybrána nejnižší možná účinná dávka.

Dospělí a dospívající od 14ti let (s tělesnou hmotností nad 50 kg) obvykle užívají 100–200 mg tramadol-hydrochloridu každých 12 hodin (nejlépe ráno a večer).

Podle individuální potřeby pacienta lze užít dávku i v kratším intervalu než 12 hodin, nejdříve však za 6 hodin po předcházející dáv­ce.

Obvykle postačuje denní dávka 400 mg, avšak v indikovaných případech (hlavně u pacientů s onkologickým onemocněním) je možné podat i vyšší dávky léku.

Při denní dávce vyšší než 400 mg tramadol-hydrochloridu je nezbytné počítat s vyšším výskytem nežádoucích účinků, proto se doporučuje podávat takto vysoké dávky jen u onkologických pacientů a jinak jen výjimečně a co nejkratší dobu.

Délka léčby je individuální a závisí na charakteru základního onemocnění.

Renální insuficience/di­alýza a jaterní poškození

U pacientů s renální a/nebo jaterní insuficiencí je eliminace tramadolu prodloužena. U těchto pacientů je třeba dle jejich potřeb pečlivě zvážit prodloužení intervalu mezi dávkami.

Pediatrická populace

Přípravek není určen pro podávání dětem a mladistvým do 14 let.

Starší pacienti

Úprava dávkování není obvykle nutná u pacientů do 75 let bez klinických projevů renální nebo jaterní insuficience. U pacientů starších 75 let může být eliminace prodloužena. Proto je v nezbytných případech nutné prodloužit dávkovací interval podle potřeby pacienta.

Způsob podání

Tablety se užívají celé (nerozkousané, nerozdrcené), zapíjí se malým množstvím tekutiny.

Lék se může užívat nezávisle na příjmu potravy.

4.3 Kontraindikace

• hypersenzitivita na léčivou látku(y) nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo jiná opioidní analgetika;
• při akutní intoxikaci alkoholem, hypnotiky, narkotickými analgetiky, psychofarmaky nebo jinými látkami s tlumivým účinkem na CNS;
• při současném podání s inhibitory MAO a do 14 dnů po jejich vysazení;
• pacientům s epilepsií nedostatečně kontrolovanou léčbou;
• dětem a dospívajícím do 14 let věku;
• při laktaci (vyjma jednorázového podání) (viz bod 4.6).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Přípravek TRALGIT SR by měl být používán s opatrností a pečlivým vyhodnocením přínosu a rizika u pacientů s poraněním hlavy, šokem, sníženou úrovní vědomí neznámého původu, poruchami dýchacího centra či dýchání a u pacientů se zvýšeným nitrolebním tlakem.

V terapeutických dávkách byly zaznamenány křeče a toto riziko může být zvýšeno v dávkách překračujících horní hranici běžného denního dávkového rozmezí (400 mg). Riziko křečí může být zvýšeno u pacientů užívajících tramadol současně s přípravky, které mohou snížit práh pro vyvolání záchvatu (viz bod 4.5 Antipsycho­tika). Pacienti s epilepsií v anamnéze nebo pacienti náchylní k záchvatům by měli být tramadolem léčeni pouze z vážných důvodů.

Hepatální nebo renální insuficience

Pacientům s těžkým stupněm hepatální nebo renální insuficience se může lék podávat jen v nezbytných případech, kdy prospěch léčby převýší její rizika.

Monitorování hladin je vhodné u dlouhodobě léčených pacientů s hepatálním a renálním poškozením. Dávkování při hepatální insuficienci je nutno redukovat. U pacientů s renální insuficiencí se doporučuje prodloužení intervalu podání. U hemodialyzovaných pacientů obvykle není nutno přidávat další dávky, vzhledem k velkému distribučnímu objemu tramadolu.

Riziko vzniku závislosti a tolerance

Může dojít k rozvoji tolerance a psychické nebo fyzické závislosti, a to zejména po dlouhodobém užívání. Doporučuje se užívat lék jen po dobu nezbytně potřebnou, případně při dlouhodobé léčbě užívání na krátký čas přerušit.

Pokud u pacienta již léčba tramadolem není nutná, je vhodné dávku postupně snižovat, aby se zabránilo abstinenčním příznakům.

Nedoporučuje se podávání tramadolu pacientům s možností zneužívání omamných a psychotropních lá­tek.

Tramadol není vhodný jako substituční látka při závislosti na opioidech.

Tramadol nepodléhá zákonným omezením o omamných látkách.

Metabolismus CYP2D6

Tramadol je metabolizován jaterním enzymem CYP2D6. Pokud má pacient deficit tohoto enzymu nebo mu enzym chybí úplně, nemusí být dosaženo odpovídajícího analgetického účinku. Odhady naznačují, že tímto deficitem trpí až 7 % kavkazské populace. Pokud však pacient patří mezi ultrarychlé metabolizátory, existuje riziko rozvoje opioidní toxicity i při běžně předepisovaných dávkách.

Mezi obecné příznaky opioidní toxicity patří zmatenost, ospalost, mělké dýchání, zúžené zornice, nauzea, zvracení, zácpa a snížená chuť k jídlu. V závažných případech se může jednat o příznaky oběhového a respiračního útlumu, které mohou být život ohrožující a velmi vzácně fatální. Odhady prevalence ultrarychlých metabolizátorů u různých populací jsou shrnuty níže:

Tramadol by měl být užíván s opatrností u pacientů s poruchou funkce nadledvin, protože opioidní analgetika mohou snižovat tvorbu kortizolu.

Současné užívání opioidů, včetně tramadolu, a benzodiazepinů může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a smrti. Kvůli těmto rizikům je předepisování opioidů a benzodiazepinů současně vyhrazeno pro pacienty, pro něž jsou alternativní možnosti léčby neadekvátní. Pokud je rozhodnuto o současném předepsání tramadolu s benzodiazepiny, je nutné předepsat nejnižší účinné dávky na minimální dobu trvání současného užívání a pečlivě sledovat pacienty ohledně známek a příznaků sedace a respirační deprese (viz bod 4.5).

Současné užívání opioidů, včetně tramadolu, s alkoholem může vést k sedaci, respirační depresi kómatu a smrti. Současné užívání s alkoholem se nedoporučuje

Postoperační použití u dětí

V publikované literatuře se objevily zprávy, že tramadol podaný postoperačně dětem po tonzilektomii a/nebo adenoidektomii z důvodu obstrukční spánkové apnoe vedl ke vzácným, avšak život ohrožujícím nežádoucím příhodám. Při podávání tramadolu dětem k úlevě od postoperační bolesti je nutné dbát mimořádné opatrnosti a je nutné pečlivé monitorování symptomů opioidní toxicity, včetně respirační deprese.

Děti se zhoršenou respirační funkcí

Tramadol se nedoporučuje používat u dětí, u nichž může být respirační funkce narušena, včetně dětí s neuromuskulárními chorobami, závažnými kardiologickými nebo respiračními onemocněními, infekcemi horních cest dýchacích nebo plic, mnohočetnými úrazy a dětí podstupujících rozsáhlé chirurgické zákroky. Tyto faktory mohou zhoršit symptomy opioidní toxicity.

Po dobu léčby platí zákaz konzumace alkoholických nápojů.

Dětem a mladistvým do 14 let je vhodné podávat lékovou formu s nižším obsahem léčivé látky.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Současné užívání benzodiazepinů a opioidů zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a smrti díky aditivnímu tlumivému účinku na CNS. Omezte dávkování a trvání současného užívání benzodiazepinů a opioidů (viz bod 4.4).

Současné užívání alkoholu a opioidů zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a smrti díky aditivnímu tlumivému účinku na CNS.

Současné podávání tramadolu s dalšími centrálně působícími léky může zesilovat tlumivý účinek na CNS.

Tramadol může vyvolat křeče a zvýšit potenciál pro vznik křečí u těchto léků: selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI), tricyklická antidepresiva, antipsychotika a další léčivé přípravky snižující práh pro vznik křečí (jako např. bupropion, mirtazapin, tetrahydrokana­binol).

Současné terapeutické užívání tramadolu a serotonergních léků, jako jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI), inhibitory MAO (viz bod 4.3), tricyklická antidepresiva a mirtazapin, může vyvolat serotoninovou toxicitu.

Serotoninový syndrom je pravděpodobný při výskytu některého z následujících příznaků:

• – Spontánní myoklonus

• – Indukovaný nebo oční myoklonus s agitovaností a pocením

• – Tremor a hyperreflexie

• – Hypertonie a zvýšení tělesné teploty > 38 °C a indukovaný nebo oční myoklonus.

• možnost excitace CNS nebo deprese CNS (hypertenze nebo hypotenze) při současném podávání tramadolu s inhibitorů MAO, moklobemidem, selegilinem nebo linezolidem,
• potenciace hypotenzního a sedativního účinku při současném podávání alkoholu nebo antipsychotik,
• potenciace sedativního účinku při současném podávání tricyklických antidepresiv, anxiolytik nebo hypnotik,
• snížení účinnosti tramadolu při současném podávání karbamazepinu,
• zvýšení toxicity digoxinu,
• inhibice metabolizmu tramadolu cimetidinem (zvýšení plazmatické koncentrace tramadolu),
• snížení plazmatické koncentrace ciprofloxacinu,
• antagonizace účinku domperidonu a metoklopramidu na gastrointesti­nální trakt,
• zpožděná absorpce mexiletinu,
• možné zvýšení hladiny tramadolu ritonavirem.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Při pokusech na zvířatech nebyly zjištěny embryotoxické ani teratogenní účinky tramadolu. Až 80 % podané dávky léku prochází placentární bariérou. Bezpečnost podávání tramadolu těhotným ženám nebyla potvrzena. Tramadol se doporučuje podávat během těhotenství jen výjimečně, po přísném zvážení poměru rizika a prospěchu z léčby.

Kojení

Přibližně 0,1 % dávky tramadolu užité matkou se vylučuje do mateřského mléka. Užije-li matka perorální denní dávku až do 400 mg, požije kojené dítě bezprostředně po porodu střední dávku tramadolu odpovídající 3 % dávky užité matkou upravené dle hmotnosti matky. Z tohoto důvodu není vhodné tramadol užívat během kojení nebo je třeba kojení během léčby tramadolem přerušit. Po jedné dávce tramadolu není obvykle nutné kojení přerušit.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Při užívání tohoto přípravku pacient nesmí řídit motorová vozidla ani vykonávat jiné činnosti vyžadující zvýšenou pozornost, schopnost soustředění a koordinaci pohybů.

4.8 Nežádoucí účinky

V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky tramadoli hydrochloridum rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1 000 až <1/100); vzácné (>1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit):

* Údaje z poregistrační studie bezpečnosti.

Nejčastěji se vyskytují nauzea a závratě.

• V ojedinělých případech může tramadol způsobit změny kardiovaskulárních funkcí. Tyto nežádoucí účinky se mohou vyskytnout především v souvislosti s intravenózní aplikací a u pacientů po fyzické zátěži¹.

• V několika velmi ojedinělých případech bylo popsáno zvýšení aktivity jaterních enzymů v časové souvislosti s podáváním tramadolu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Symptomy

Předávkování může být fatální. Příznaky předávkování jsou typické jako u jiných opioidních analgetik a zahrnují miózu, zvracení, kardiovaskulární kolaps, útlum a kóma, křeče a respirační depresi.

Léčba

Léčba předávkování musí být komplexní. Je potřebné zajistit ventilační parametry při dechovém útlumu a jen v případě křečové aktivity při zajištěných ventilačních parametrech podávat benzodiazepiny. Naloxon může pomoci antagonizovat dechový útlum. Další léčba je symptomatická se zaměřením na udržení vitálních funkcí. Hemodialýza a hemoperfuze jen v minimální míře pomáhají eliminovat tramadol z krevního séra (samotné jsou proto při léčbě akutní intoxikace nedostatečné).

5.   FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Opioidní analgetika (anodyna) ATC kód: N02AX02

Mechanismus účinku:

Tramadol je syntetický opioid, jehož analgetické účinky způsobuje agonistický vliv na opioidní receptory v CNS. Druhým mechanismem analgetického účinku tramadolu je pravděpodobně inhibice uvolňování serotoninu a noradrenalinu – neurotransmiterů v synaptických spojeních descendentních algických drah, které vedou do středního mozku a z pontu do míchy.

Pediatrická populace

Účinek enterálního a parenterálního podání tramadolu byl zkoumán v klinických studiích u více než 2000 dětských pacientů, ve věku od novorozenců do 17 let. Léčba bolesti byla sledována ve studiích bolesti po operaci (především abdominální), po chirurgické extrakci zubu, z důvodu zlomenin, popálenin a traumat, a ostatních bolestivých stavů, které by mohly vyžadovat analgetickou léčbu po dobu nejméně 7 dní. Po jednorázovém podání dávek až 2 mg/kg nebo po opakovaném podání dávek až 8 mg/kg za den (až k maximální dávce 400 mg denně) byla shledána účinnost tramadolu superiorní vůči placebu a superiorní nebo ekvivalentní paracetamolu, nalbufinu, pethidinu a nízkým dávkám morfinu. Bezpečnostní profil tramadolu byl obdobný u dospělých a pediatrických pacientů starších 1 roku (viz bod 4.2).

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním podání se tramadol vstřebává z více než 90 %. Jeho biologická dostupnost je cca 68 %. Nanejvýš 30 % podané látky podléhá first-pass efektu v játrech. Retardovaná léková forma dosahuje maximální plazmatické koncentrace 4–5 hodin po perorálním podání. Plazmatické koncentrace tramadolu dostatečné pro jeho analgetický účinek přetrvávají asi 12 hodin.

Distribuce

Vazba na plazmatické bílkoviny je 20 %; distribuční objem představuje 3 l/kg.

Biotransformace

Tramadol se metabolizuje v játrech; demetylací vznikající mono-O-demetyltramadol je analgeticky účinnější než tramadol, ostatní metabolity jsou analgeticky neúčinné.

Inhibice jednoho nebo obou typů izoenzymů CYP3A4 a CYP2D6, které se podílejí na biotransformaci tramadolu, může ovlivnit plazmatickou koncentraci tramadolu nebo jeho aktivního metabolitu.

Eliminace

Vylučování tramadolu a jeho metabolitů probíhá z 90 % močí, zbytek se vyloučí stolicí. Eliminační poločas tramadolu je asi 6 hodin; u pacientů s cirhózou jater se prodlužuje na cca 9–18 hodin; u pacientů se selháním ledvin (clearance kreatininu méně než 5 ml/min) se eliminační poločas tramadolu pohybuje v rozmezí 8–14 hodin.

Farmakokinetic­ký(é)/farmako­dynamický(é) vztah(y)

V terapeutickém rozmezí má tramadol lineární farmakokinetiku.

Pediatrická populace

U pacientů ve věku 1 rok až 16 let byla farmakokinetika tramadolu a O-desmetyltramadolu po jednorázovém nebo opakovaném perorálním podání shledána obecně podobná farmakokinetice u dospělých, po adjustaci dávky podle tělesné hmotnosti, ale s vyšší interindividuální variabilitou u dětí ve věku 8 let a mladších.

U dětí mladších 1 roku byla farmakokinetika tramadolu a O-desmetyltramadolu studována, avšak nebyla plně charakterizována. Dle informací ze studií zahrnujících tuto věkovou skupinu, se u novorozenců rychlost tvorby O-desmetyltramadolu cestou CYP2D6 plynule zvyšuje a předpokládá se, že asi v 1 roce je dosaženo stejné aktivity CYP2D6 jako u dospělých. Kromě toho, nezralý systém glukuronidace a renálních funkcí může vést k pomalé eliminaci a akumulaci O-desmetyltramadolu u dětí mladších 1 roku.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita

Hodnoty LD 50 po perorálním podání se pohybují v rozmezí 228 mg/kg u potkanů a 500 mg/kg u králíků. Příznaky toxicity se projevují neklidem, ataxií, miózu, třesem, křečemi, cyanózou a dušností, u psů i zvracením.

Subakutní a chronická toxicita

Po opakovaném podávání tramadolu potkanům a psům v průběhu 6–26 týdnů a psům v průběhu 12 měsíců nebyly zjištěny žádné hematologické, histologické nebo biochemické změny v souvislosti s podanou látkou.

Mutagenita

Ve studiích in vivo nebyly potvrzeny žádné mutagenní účinky.

6.   FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1   Seznam pomocných látek

Glycerol-dibehenát

Dihydrát hydrogenfosfo­rečnanu vápenatého

Povidon 25

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

TRALGIT SR 100: 3 roky

TRALGIT SR 150: 2 roky

TRALGIT SR 200: 2 roky

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C, v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Tralgit SR 100: blistr (PVC-Durofol/Al), krabička

Tralgit SR 150 a 200: blistr (PVC transparentní fólie / Al fólie), krabička

Velikost balení:

10, 30, 50 nebo 100 tablet s prodlouženým uvolňováním

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Zentiva, k. s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

TRALGIT SR 100

TRALGIT SR 150

TRALGIT SR 200

Další informace o léčivu TRALGIT SR 200

Jak se TRALGIT SR 200 podává: perorální podání - tableta s prodlouženým uvolňováním
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 50

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Zentiva, k.s., Praha
E-mail: zentiva.cz@zentiva.cz
Telefon: +420267 241 111