TADOGLEN 200 MG/50 MG/200 MG - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Tadoglen 50 mg/12,5 mg/200 mg

Tadoglen 100 mg/25 mg/200 mg

Tadoglen 150 mg/37,5 mg/200 mg

Tadoglen 200 mg/50 mg/200 mg

potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Tadoglen 50 mg/12,5 mg/200 mg

Jedna tableta obsahuje: levodopum 50 mg, carbidopum monohydricum 13,5 mg odpovídající carbidopum 12,5 mg a entacaponum 200 mg.

Tadoglen 100 mg/25 mg/200 mg

Jedna tableta obsahuje: levodopum 100 mg, carbidopum monohydricum 27 mg odpovídající carbidopum 25 mg a entacaponum 200 mg.

Tadoglen 150 mg/37,5 mg/200 mg

Jedna tableta obsahuje: levodopum 150 mg, carbidopum monohydricum 40,5 mg odpovídající carbidopum 37,5 mg a entacaponum 200 mg.

Tadoglen 200 mg/50 mg/200 mg

Jedna tableta obsahuje: levodopum 200 mg, carbidopum monohydricum 54 mg odpovídající carbidopum 50 mg a entacaponum 200 mg.

Pomocná látka se známým účinkem:

Jedna tableta přípravku Tadoglen 50 mg/12,5 mg/200 mg obsahuje 0,48 mg sójového lecithinu (E 322).

Jedna tableta přípravku Tadoglen 100 mg/25 mg/200 mg obsahuje 0,60 mg sójového lecithinu (E 322). Jedna tableta přípravku Tadoglen 150 mg/37,5 mg/200 mg obsahuje 0,72 mg sójového lecithinu (E 322).

Jedna tableta přípravku Tadoglen 200 mg/50 mg/200 mg obsahuje 0,83 mg sójového lecithinu (E 322).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Tadoglen 50 mg/12,5 mg/200 mg: Hnědočervené oválné, bikonvexní potahované tablety o velikosti 6,9 × 14,2 mm, na jedné straně označené „50“ a na druhé straně „LEC“.

Tadoglen 100 mg/25 mg/200 mg: Hnědočervené, oválné, bikonvexní potahované tablety o velikosti

• 7.2 × 15,3 mm, na jedné straně označené „100“ a na druhé straně „LEC“.

• 8.2 × 17,2 mm, na jedné straně označené „200“ a na druhé straně „LEC“.

4. KLINICKÉ ÚDAJE4.1 Terapeutické indikace

Tadoglen je určen k léčbě dospělých pacientů s Parkinsonovou nemocí a motorickými fluktuacemi na konci dávkového intervalu (end-of-dose fluktuacemi), které nebylo možno stabilizovat léčbou levodopa/inhibitory dopa- dekarboxylázy (DDC).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Optimální denní dávka musí být u každého pacienta určena pečlivou titrací levodopy. Denní dávka má být přednostně přizpůsobena použití jedné tablety jedné ze čtyř možných lékových sil (50 mg/12,5 mg/200 mg, 100 mg/25 mg/200 mg, 150 mg/37,5 mg/200 mg nebo 200 mg/50 mg/200 mg kombinace levodopa/karbi­dopa/entakapon).

K dispozici jsou další léčivé přípravky obsahující stejnou kombinaci léčivých látek v odlišných dávkách.

Pacient má být poučen, aby podávanou dávku užíval vždy pouze v jedné tabletě Tadoglenu. Pacienti, kteří užívají méně než 70–100 mg karbidopy denně s větší pravděpodobností pocítí nauzeu a zvracení. Ačkoliv jsou zkušenosti s celkovou denní dávkou vyšší než 200 mg karbidopy omezené, maximální doporučená denní dávka entakaponu je 2000 mg, a proto je maximální denní dávka 10 tablet denně pro lékové síly Tadoglenu 50 mg/12,5 mg/200 mg, 100 mg/25 g/200 mg a 150 mg/37,5 mg/200 mg. Deset tablet Tadoglenu 150 mg/37,5 mg/200 mg odpovídá 375 mg karbidopy denně. Podle této denní dávky karbidopy je maximální doporučená dávka Tadoglenu 200 mg/50 mg/200 mg 7 tablet denně.

Tadoglen má být obvykle podáván pacientům, kteří jsou současně léčeni odpovídajícími dávkami levodopy se standardním uvolňováním/in­hibitorem DDC a entakaponem.

Jak převést pacienty užívající přípravky s kombinací levodopa/inhibitory DDC (karbidopa nebo benserazid) a tablety s entakaponem na Tadoglen

• a. Pacienti, kteří jsou v současné době léčeni entakaponem a levodopou se standardním uvolňováním/kar­bidopou v dávkách ekvivalentních silám tablet Tadoglenu, mohou být přímo převedeni na odpovídající tablety Tadoglenu. Například: pacient užívající jednu tabletu 50 mg/12,5 mg levodopy/karbidopy společně s jednou tabletou entakaponu 200 mg čtyřikrát denně může užívat jednu tabletu Tadoglenu 50 mg/12,5 mg/200 mg čtyřikrát denně namísto obvyklé dávky levodopy/karbidopy a entakaponu.

• b. Pokud se začínají léčit Tadoglenem pacienti doposud léčení entakaponem a kombinací levodopa/karbidopa v dávkách, které neodpovídají tabletám Tadoglenu 50 mg/12,5 mg/200 mg ( nebo 100 mg/25 mg/200 mg nebo 150 mg/37,5 mg/200 mg nebo 200 mg/50 mg/200 mg), dávkování Tadoglenu má být pečlivě titrováno podle optimální klinické odpovědi. Na počátku má být Tadoglen nastaven tak, aby odpovídal co nejvíce doposud užívané celkové denní dávce levodopy.

• c. Pokud se začíná s Tadoglenem u pacientů, kteří jsou doposud léčeni entakaponem a kombinací levodopa/bense­razidem se standardním uvolňováním, musí se dávkování kombinace levodopa/benserazid ukončit předchozí noc a následující ráno začít s podáváním přípravku Tadoglen. Počáteční dávka Tadoglenu musí zajistit stejnou nebo lehce vyšší (5–10%) dávku levodopy.

Jak převést na Tadoglen pacienty, kteří doposud nejsou léčeni entakaponem

Počáteční podávání Tadoglenu může být zváženo v odpovídajících dávkách k současné léčbě některých pacientů s Parkinsonovou nemocí a end-of-dose motorickými fluktuacemi, kteří nejsou stabilizováni na současné léčbě levodopou se standardním uvolňováním/in­hibitorem DDC. Nicméně se přímý přechod z kombinace levodopa/inhibitor DDC na Tadoglen nedoporučuje u pacientů, kteří mají dyskineze nebo jejichž denní dávka levodopy převyšuje 800 mg. U těchto pacientů je vhodné začít léčbu entakaponem jako oddělenou léčbu (entakapon v tabletách) a před přechodem na Tadoglen nastavit dávku levodopy, pokud je to nutné.

Entakapon posiluje účinek levodopy. Proto může být nutné v průběhu prvních dní až týdnů po zahájení léčby Tadoglenem snížení dávky levodopy o 10–30 %, zvláště u pacientů s dyskinezemi. Denní dávka levodopy může být podle klinického stavu pacienta redukována prodloužením dávkovacích intervalů a/nebo snížením množství levodopy v dávce.

Úprava dávky v průběhu léčby

Pokud je potřeba více levodopy, má být v rámci doporučeného dávkování zvážena zvýšená frekvence dávek a/nebo použití alternativní síly Tadoglenu.

Pokud je potřeba méně levodopy, má být celková dávka Tadoglenu redukována buď sníženou frekvencí podávání prodloužením času mezi dávkami nebo snížením síly podávaného Tadoglenu.

Pokud jsou současně užívány s tabletami Tadoglenu jiné přípravky s levodopou, má být dodržována maximální doporučená dávka.

Ukončení léčby Tadoglenem

Pokud je ukončena léčba Tadoglenem (kombinace levodopa/karbi­dopa/entakapon) a pacient je převeden na léčbu kombinací levodopa/ inhibitor DDC bez entakaponu, je nutné upravit dávkování další antiparkinsonské léčby, zvláště levodopy, aby byla dosažena dostatečná kontrola parkinsonských symptomů.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost Tadoglenu u dětí a dospívajících do 18 let nebyla ještě stanovena. Nejsou dostupné žádné údaje.

Starší pacienti

U starších pacientů není vyžadována žádná úprava dávky.

Pacienti s poruchou funkce jater

U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater je doporučeno podávat přípravek Tadoglen s opatrností. Může být nutné snížení dávky (viz bod 5.2). Při těžké poruše funkce jater viz bod 4.3.

Pacienti s poruchou funkce ledvin

Porucha funkce ledvin neovlivňuje farmakokinetiku entakaponu. Nebyly hlášeny žádné konkrétní studie o farmakokinetice levodopy a karbidopy u pacientů s renální insuficiencí, a proto se má Tadoglen podávat s opatrností pacientům s těžkou poruchou funkce ledvin, včetně těch, kteří jsou léčeni dialýzou (viz bod 5.2).

Způsob podání

Tablety se užívají perorálně, s jídlem nebo bez jídla (viz bod 5.2). Jedna tableta obsahuje jednu léčebnou dávku a smí se podávat pouze vcelku.

4.3 Kontraindikace

• – Hypersenzitivita na léčivé látky, sóju, arašídy nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

• – Těžká porucha funkce jater.

• – Glaukom úzkého úhlu.

• – Feochromocytom.

• – Současné podávání Tadoglenu s neselektivními inhibitory monoaminooxidázy (MAO-A a MAOB), (např. fenelzin, tranylcypromin).

• – Současné podávání selektivních inhibitorů MAO-A a MAO-B (viz bod 4.5).

• – Neuroleptický maligní syndrom (NMS) a/nebo netraumatická rhabdomyolýza v anamnéze.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

• – Tadoglen se nedoporučuje k léčbě lékově indukovaných extrapyramidových reakcí.

• – Léčba Tadoglenem má být podávána s opatrností pacientům s ischemickou chorobou srdeční, těžkým kardiovaskulárním nebo plicním onemocněním, bronchiálním astmatem, renálním nebo endokrinním onemocněním, vředovou chorobou nebo křečemi v anamnéze.

• – U pacientů s anamnézou infarktu myokardu, kteří mají reziduální atriální, nodální nebo ventrikulární arytmie, mají být sledovány kardiální funkce a věnována zvláštní péče v průběhu počátečního nastavování dávky.

• – Všichni pacienti léčení Tadoglenem mají být pečlivě sledováni s ohledem na rozvoj duševních změn, depresí se suicidálními tendencemi a jiných závažných antisociálních poruch chování. Psychotičtí pacienti nebo pacienti s psychózou v anamnéze mají být léčeni s opatrností.

• – Současné podávání antipsychotik schopných blokovat dopaminový receptor, zvláště antagonistů receptoru D2, má být prováděno s opatrností a pacient má být pečlivě sledován s ohledem na možnou ztrátu antiparkinsonského účinku nebo zhoršení parkinsonských symptomů.

• – Pacienti s chronickým glaukomem širokého úhlu mohou být léčeni Tadoglenem s opatrností za předpokladu, že je dobře regulován nitrooční tlak a pacient je pečlivě sledován s ohledem na možné změny nitroočního tlaku.

• – Tadoglen může vyvolat ortostatickou hypotenzi. Proto má být Tadoglen podáván s opatrností pacientům, kteří užívají jiné léčivé přípravky, které mohou způsobit ortostatickou hypotenzi.

• – Entakapon ve spojení s levodopou byl u pacientů s Parkinsonovou nemocí spojován se somnolencí a epizodami náhlého nástupu spánku, a proto je třeba dbát zvláštní opatrnosti při řízení nebo obsluze strojů (viz bod 4.7).

• – U pacientů užívajících entakapon a dopaminové agonisty (jako např. bromokriptin), selegilin nebo amantadin byly v klinických studiích častější dopaminergní nežádoucí účinky jako dyskineze ve srovnání s těmi, kteří s touto kombinací užívali placebo. Může být třeba upravit dávky dalších antiparkinsonik, pokud jde o substituci Tadoglenem u pacientů, kteří dosud nejsou léčeni entakaponem.

• – U pacientů s Parkinsonovou nemocí byla vzácně pozorována sekundární rhabdomyolýza při těžkých dyskinezích nebo neuroleptický maligní syndrom (NMS). Proto se má každé náhlé snížení nebo ukončení dávky levodopy pečlivě sledovat, zvláště u pacientů, kteří současně užívají neuroleptika. NMS, včetně rhabdomyolýzy a hypertermie, je charakterizován motorickými symptomy (rigidita, myoklonus, tremor), změnami duševního stavu (např. agitovanost, zmatenost, kóma), hypertermií, autonomními poruchami (tachykardie, nestabilní krevní tlak) a zvýšenou hladinou sérové kreatinin-fosfokinázy. Ve zvláštních případech mohou být patrné pouze některé z těchto symptomů a/nebo nálezů. Pro patřičné zvládnutí NMS je důležitá včasná diagnóza. Po náhlém vysazení antiparkinsonik byl hlášen syndrom připomínající neuroleptický maligní syndrom, zahrnující svalovou rigiditu, zvýšení tělesné teploty, duševní změny a zvýšení sérové kreatinin-fosfokinázy. Ani NMS ani rhabdomyolýza nebyla hlášena ve spojení s léčbou entakaponem v kontrolovaných klinických studiích, ve kterých bylo podávání entakaponu náhle ukončeno. Od uvedení entakaponu na trh byly hlášeny izolované případy NMS, zvláště po náhlém snížení dávky nebo vysazení entakaponu a dalších současně podávaných dopaminergních léčivých přípravků. Pokud to bude nezbytné, má být náhrada Tadoglenu levodopou a inhibitorem DDC bez entakaponu či jiná dopaminergní léčba provedena pomalu, přičemž může být nezbytné zvýšení dávky levodopy.

• – Pokud je nutná celková anestezie, léčba Tadoglenem může pokračovat, dokud je pacientovi umožněno přijímat tekutiny a léčivé přípravky perorálně. Pokud musí být terapie přechodně ukončena, léčba Tadoglenem může být obnovena ve stejných dávkách jako dříve, jakmile bude možné přijímat perorální léčivé přípravky.

• – Při dlouhodobé léčbě Tadoglenem se doporučuje pravidelné hodnocení jaterních, hematopoetických, kardiovaskulárních a renálních funkcí.

• – Pokud pacienti trpí průjmem, doporučuje se sledovat jejich tělesnou hmotnost, aby se zabránilo případnému nadměrnému snížení tělesné hmotnosti. Protrahovaný nebo přetrvávající průjem, objevující se během užívání entakaponu, může být příznakem kolitidy. V případě protrahovaného nebo přetrvávajícího průjmu je třeba lék vysadit a zvážit příslušnou léčbu a vyšetření.

• – Pacienti mají být pravidelně monitorováni z důvodu možnosti rozvoje impulzivních poruch. Pacienti a jejich ošetřovatelé mají být upozorněni, že u pacientů léčených agonisty dopaminu a/nebo dopaminergními přípravky obsahujícími levodopu včetně přípravku Tadoglen se mohou rozvinout symptomy impulzivních poruch včetně patologického hráčství, zvýšeného libida, hypersexuality, nutkavého utrácení nebo nakupování, záchvatovitého a nutkavého přejídání. Pokud se tyto příznaky objeví, doporučuje se léčbu přehodnotit.

• – U pacientů s progresivní anorexií, astenií a úbytkem tělesné hmotnosti v relativně krátké době je nutno zvážit všeobecné lékařské vyšetření včetně vyšetření jaterních funkcí.

• – Kombinace levodopy/karbidopy může způsobit falešně pozitivní výsledky testu s diagnostickými proužky na přítomnost ketonů v moči a tato reakce se nezmění převařením vzorku moči. Použití metody založené na glukózové oxidáze může vést k falešně negativním výsledkům u glykosurie.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Další antiparkinsonika

Dosud nebyly zaznamenány žádné známky interakce, které by vylučovaly současné užívání běžných antiparkinsonik spolu s léčbou Tadoglenem. Entakapon ve vysokých dávkách může ovlivnit absorpci karbidopy. Nicméně u doporučených léčebných schémat (200 mg entakaponu až 10× denně) nebyly pozorovány žádné interakce s karbidopou. Interakce mezi entakaponem a selegilinem byly zkoumány ve studiích s opakovanými dávkami u pacientů s Parkinsonovou nemocí léčených kombinací levodopy/inhi­bitorem DDC a nebyly pozorovány žádné interakce. Denní dávka selegilinu užívaného spolu s Tadoglenem nemá přesáhnout 10 mg.

Je nutná opatrnost, pokud je některá z následujících léčivých látek podávána spolu s levodopou.

Antihypertenziva

Pokud je k léčbě přidána levodopa, může se u pacientů, kteří již užívají antihypertenziva, objevit ortostatická hypotenze. To může vyžadovat úpravu dávky antihypertenziva.

Antidepresiva

Vzácně byly při současném užívání tricyklických antidepresiv a kombinace levodopy/karbidopy hlášeny reakce zahrnující hypertenzi a dyskineze. Interakce mezi entakaponem a imipraminem a mezi entakaponem a moklobemidem byly studovány na zdravých dobrovolnících ve studiích s jednotlivými dávkami. Nebyly pozorovány žádné farmakodynamické interakce. Signifikantní počet pacientů s Parkinsonovou nemocí byl léčen kombinací levodopy, karbidopy a entakaponu spolu s několika různými léčivými látkami, jako inhibitory MAO-A, tricyklická antidepresiva, inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu jako desipramin, maprotilin a venlafaxin a léčivými přípravky, které jsou metabolizovány prostřednictvím COMT (např. sloučeniny se strukturou katecholu, paroxetin). Nebyly pozorovány žádné farmakodynamické interakce. Nicméně opatrnosti je zapotřebí, pokud jsou tyto léčivé přípravky užívány současně s Tadoglenem (viz body 4.3 a 4.4).

Další léčivé látky

Antagonisté dopaminového receptoru (např. některá antipsychotika a antiemetika), fenytoin a papaverin mohou redukovat léčebný účinek levodopy. Pacienti užívající tyto léčivé látky spolu s Tadoglenem mají být pečlivě sledováni s ohledem na možnou ztrátu terapeutické odpovědi. S ohledem na afinitu entakaponu k cytochromu P450 2C9 in vitro (viz bod 5.2), může Tadoglen potenciálně interferovat s léčivými látkami, jako je například S-warfarin, jejichž metabolismus je závislý na tomto izoenzymu. Entakapon nicméně neovlivňoval ve studiích na zdravých dobrovolnících plazmatické hladiny S-warfarinu, zatímco AUC R-warfarinu se zvýšila v průměru o 18 % [CI90 11– 26 %]. Hodnoty INR se zvýšily v průměru o 13 % [CI90 6–19 %]. Proto se při počátku léčby Tadoglenem u pacientů užívajících warfarin doporučuje kontrola INR.

Další formy interakce

Protože si levodopa konkuruje s určitými aminokyselinami, může být absorpce Tadoglenu porušena u některých pacientů s dietou s vysokým obsahem proteinů. Levodopa a entakapon mohou v trávicím traktu tvořit cheláty s železem. Proto Tadoglen a přípravky obsahující železo mají být užívány v odstupu alespoň 2–3 hodin (viz bod 4.8).

Údaje in vitro

Entakapon se váže na vazebné místo II lidského albuminu, které také váže některé další léčivé látky, včetně diazepamu a ibuprofenu. Na základě in vitro studií se neočekává signifikantní posun terapeutických koncentrací těchto léčivých látek. Proto dosud nebyly žádné zmínky o podobných interakcích popsány.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Adekvátní údaje o podávání kombinace levodopy/karbi­dopy/entakapo­nu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu jednotlivých složek (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známé. Tadoglen nemá být během těhotenství podáván, pokud výhody z této léčby plynoucí pro matku nepřevažují nad možnými riziky pro plod.

Kojení

Levodopa je vylučována do lidského mateřského mléka. Je prokázáno, že v průběhu léčby levodopou je potlačeno kojení. Karbidopa a entakapon byly u zvířat vylučovány do mateřského mléka, ale není známo, zda jsou vylučovány do lidského mateřského mléka. Bezpečnost levodopy, karbidopy nebo entakaponu u kojenců není známa. Ženy v průběhu léčby Tadoglenem nemají kojit.

Fertilita

V předklinických studiích se samotným entakaponem, karbidopou nebo levodopou nebyly pozorovány žádné negativní účinky na fertilitu. Studie fertility na zvířatech nebyly provedeny s kombinací entakaponu, karbidopy a levodopy.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Tadoglen může mít velký vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Kombinace levodopa, karbidopa a entakapon může společně způsobit závratě a symptomatickou ortostatickou hypotenzi. Proto se při řízení nebo obsluze strojů má dbát zvláštní opatrnosti.

Pacienti, u kterých se při léčbě Tadoglenem vyskytuje somnolence a/nebo epizody náhlého nástupu spánku, musí být poučeni, aby se do vymizení těchto opakovaných epizod vyhnuli řízení a vykonávání aktivit, při kterých by jim nebo ostatním jejich snížená pozornost mohla přivodit těžký úraz nebo smrt (např. při obsluze strojů), (viz bod 4.4).

4.8. Nežádoucí účinky

• a. Shrnutí bezpečnostního profilu

Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky kombinace levodopy/karbi­dopy/entakapo­nu jsou dyskineze, které se objevují přibližně u 19 % pacientů, gastrointestinální symptomy včetně nauzey a průjmu, které se objevují přibližně u 15 % a 12 % pacientů, bolesti svalů, muskuloskeletální bolesti a bolesti pojivové tkáně, které se objevují přibližně u 12 % pacientů a neškodné červenohnědé zbarvení moče (chromaturie), které se objevuje přibližně u 10 % léčených. V klinických studiích s kombinací levodopy/karbi­dopy/entakapo­nu nebo entakaponem v kombinaci s levodopou/DDC inhibitory byly zaznamenány závažné příhody krvácení do gastrointesti­nálního traktu (méně časté) a angioedém (vzácné). V souvislosti s kombinací levodopy/karbi­dopy/entakapo­nu se může vyskytnout hepatitida se závažným průběhem a převážně cholestatickými znaky, rhabdomyolýza a neuroleptický maligní syndrom; v údajích z klinických studií však nebyl žádný takový případ identifikován.

• b. Přehled nežádoucích účinků v tabulkové formě

Následující nežádoucí účinky uvedené v tabulce 1 byly shromážděny jak z dat jedenácti dvojitě zaslepených klinických studií s 3230 pacienty (1810 nemocných bylo léčeno kombinací levodopy/karbi­dopy/entakapo­nu nebo entakaponem v kombinaci s levodopou/DDC inhibitorem a 1420 pacientů bylo léčeno placebem v kombinaci s levodopou/DDC inhibitorem nebo kabergolinem v kombinaci s levodopou/DDC inhibitorem), tak z údajů získaných během postmarketingového sledování od uvedení entakaponu na trh pro kombinované použití s levodopou/DDC inhibitory.

Nežádoucí účinky jsou klasifikovány na základě četnosti výskytu podle následující konvence (jako první v pořadí jsou uvedeny nežádoucí účinky s nejčastější frekvencí): velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1000 až <1/100); vzácné (>1/10 000 až <1/1000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze odhadnout – z klinických studií ani z epidemiologických studií nelze odvodit žádné spolehlivé odhady).

Tabulka 1. Nežádoucí účinky

Poruchy krve a lymfatického systému

Časté: Anemie

Méně časté: Trombocytopenie

Poruchy metabolismu a výživy

Časté: Pokles tělesné hmotnosti*, snížení chuti k jídlu*

Psychiatrické poruchy

Časté: Deprese, halucinace, stav zmatenosti*, abnormální sny*, úzkosti, nespavost

Méně časté: Psychóza, agitovanost*

Není známo: Sebevražedné chování

Poruchy nervového systému

Velmi časté: Dyskineze*

Časté: Zhoršení parkinsonismu (např. bradykineze), tremor, fenomén „on-off", dystonie,

duševní poruchy (např. poruchy paměti, demence), somnolence, závratě, bolesti hlavy

Není známo: Neuroleptický maligní syndrom*

Poruchy oka

Časté: Rozmazané vidění

Srdeční poruchy

Časté: Projevy ischemické choroby srdeční jiné než infarkt myokardu (např. angina

pectoris), nepravidelný srdeční rytmus

Méně časté: Infarkt myokardu

Cévní poruchy:

Časté: Ortostatická hypotenze, hypertenze

Méně časté: Krvácení do gastrointesti­nálního traktu

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Časté: Dyspnoe

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté: Průjem*, nauzea*

Časté: Zácpa*, zvracení*, dyspepsie, bolesti břicha a břišní diskomfort*, sucho v ústech*

Méně časté: Kolitida*, dysfagie

Poruchy jater a žlučových cest

Méně časté: Abnormální jaterní testy*

Není známo: Hepatitida převážně se znaky cholestázy (viz bod 4.4)

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Časté: Vyrážka, hyperhidrosa

Méně časté: Zbarvení jiných tkání či tekutin než moči (např. kůže, nehtů, vlasů, potu)

Vzácné: Angioedém

Není známo: Kopřivka

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Velmi časté: Bolesti svalů, muskuloskeletálního aparátu a pojivové tkáně*

Časté: Svalové spasmy, arthralgie

Není známo: Rhabdomyolýza*

Poruchy ledvin a močových cest

Velmi časté: Chromaturie*

Časté: Infekce močových cest

Méně časté: Retence moči

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Časté: Bolesti na hrudi, periferní edém, pády, poruchy chůze, astenie, únava

Méně časté: Malátnost

*Nežádoucí účinky, které lze přisoudit především entakaponu nebo které jsou četnější (podle rozdílu frekvence nejméně o 1% v údajích z klinických studií) u entakaponu než u samotné levodopy/DDC inhibitoru. Viz část c.

**Četnosti incidence infarktu myokardu (0,43 %) a jiných projevů ischemické choroby srdeční (1,54 %) jsou získány z analýzy 13 dvojitě zaslepených studií s 2082 pacienty na entakaponu trpícími motorickými fluktuacemi na konci dávkovacího intervalu (end of dose).

• c. Popis vybraných nežádoucích účinků

Nežádoucí účinky, které lze přisoudit především entakaponu nebo které jsou častější u entakaponu než u samotné levodopy/DDC inhibitoru jsou v tabulce 1, oddílu 4.8b, označeny hvězdičkou. Některé z těchto nežádoucích účinků souvisí se zvýšenou dopaminergní aktivitou (např. dyskineze, nauzea a zvracení) a objevují se především na začátku léčby. Snížení dávky levodopy vede ke snížení intenzity a frekvence těchto dopaminergních reakcí. Je známo, že několik nežádoucích reakcí přímo souvisí s léčivou látkou entakapon, včetně průjmu a červenohnědého zbarvení moče. V některých případech může entakapon také způsobit zbarvení kůže, nehtů, vlasů a potu. Ostatní nežádoucí účinky s hvězdičkou v tabulce 1, oddílu 4.8b, jsou takto označené buďto na základě jejich četnějšího výskytu u entakaponu než u samotné kombinace levodopy/DDCI v klinických studiích (s rozdílem frekvence o nejméně 1 %) nebo na základě individuálních bezpečnostních hlášení obdržených po uvedení entakaponu na trh.

Ve spojení s léčbou kombinací levodopa/karbidopa se vzácně objevily konvulze, nicméně kauzální vztah k léčbě levodopou/kar­bidopou nebyl prokázán.

Impulzivní poruchy

U pacientů léčených agonisty dopaminu a/nebo dopaminergními přípravky obsahujícími levodopu včetně přípravku Tadoglen se mohou rozvinout symptomy jako patologické hráčství, zvýšené libido, hypersexualita, nutkavé utrácení nebo nakupování a záchvatovité a nutkavé přejídání (viz bod 4.4).

Entakapone v kombinaci s levodopou byl spojován s izolovanými případy excesívní somnolence během dne a epizodami náhlého nástupu spánku.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9. Předávkování

Symptomy

Postmarketingové údaje zahrnují izolované případy předávkování, při kterých byly hlášené nejvyšší denní dávky levodopy min. 10 000 mg a entakaponu 40 000 mg. Mezi akutní příznaky a známky v těchto případech patří agitovanost, stav zmatenosti, kóma, bradykardie, ventrikulární tachykardie, Cheyne-Stokesovo dýchání, změna barvy pokožky, jazyka a spojivek, a chromaturie.

Léčebná opatření:

Zvládnutí akutního předávkování při léčbě Tadoglenem je podobné, jako při akutním předávkování levodopou. Pyridoxin však není účinný pro zrušení působení kombinace levodopy/karbi­dopy/entakapo­nu. Doporučuje se hospitalizace a celková podpůrná opatření mají být použita spolu s neprodlenou laváží žaludku a opakovaným podáním živočišného uhlí po celou dobu. To může uspíšit vyloučení entakaponu zvláště snížením jeho absorpce/reabsorpce z GIT. Měly by být pečlivě sledovány respirační, oběhové a renální funkce. Má být započata monitorace EKG a pacient má být pečlivě sledován pro možný rozvoj arytmií. Pokud je potřeba, má být podána vhodná antiarytmická terapie. V úvahu má také být vzata možnost, že pacient užil spolu s kombinací levodopy/karbi­dopy/entakapo­nu ještě další léčivé látky. Význam dialýzy při léčbě předávkování není znám.

5.   FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antiparkinsonika, dopa a její deriváty

Kód ATC: N04BA03

Mechanismus účinku

Podle současných znalostí jsou symptomy Parkinsonovy nemoci spojeny s deplecí dopaminu v corpus striatum. Dopamin nepřestupuje hematoencefalickou bariéru. Levodopa, prekurzor dopaminu, hematoencefalickou bariéru přestupuje a zmírňuje příznaky nemoci. Pouze malá část podané dávky levodopy, pokud je podána bez inhibitorů metabolických enzymů, dosahuje centrálního nervového systému, protože je extenzivně metabolizována na periferii. Karbidopa a benserazid jsou periferní inhibitory DDC, které redukují periferní metabolismus levodopy, a proto je více levodopy dostupno mozku. Pokud je redukována dekarboxylace levodopy současným podáním inhibitoru DDC, může být použita nižší dávka levodopy a je redukován výskyt nežádoucích účinků jako nauzea.

Farmakodynamické účinky

Při inhibici dekarboxylázy inhibitorem DDC se katechol-O-methyltransferáza (COMT) stává hlavní metabolickou cestou katalyzující konverzi levodopy na 3-O-methyldopu (3-OMD), potenciálně škodlivý metabolit levodopy. Entakapon je reverzibilní, specifický a zejména periferně účinný inhibitor COMT určený k souběžnému podání s levodopou. Entakapon zpomaluje clearance levodopy z krevního oběhu, což vede ke zvýšení plochy pod křivkou (AUC) ve farmakokinetickém profilu levodopy. Klinická odpověď na každou dávku levodopy je pak následně zvýšena a prodloužena.

Klinická účinnost a bezpečnost

Důkaz terapeutického efektu kombinace levodopy/karbi­dopy/entakapo­nu je založen na dvou dvojitě zaslepených studiích fáze III, ve kterých 376 pacientů s Parkinsonovou nemocí s end-of-dose motorickými fluktuacemi užívalo entakapon nebo placebo s jednotlivou dávkou levodopy/inhibitoru DDC. Pacienti do deníku zaznamenávali denní ON-periody s nebo bez entakaponu. V první studii entakapon zvýšil průměrnou ON-periodu proti počátku o 1 h 20 min (CI 95% 45 min, 1 h 56 min). To korespondovalo s 8,3% proporčním zvýšením denní ON-periody. Tomu odpovídal pokles denní OFF-periody o 24 % ve skupině s entakaponem a 0 % v placebové skupině. Ve druhé studii byl průměrný podíl ON-periody zvýšen o 4,5 % (CI 95% 0,93 %, 7,97 %) proti počátku. To se projevilo v průměrném zvýšení denní ON-periody o 35 min. Tomu odpovídal pokles denní OFF-periody o 18% u entakaponu a o 5% u placeba. Protože je efekt kombinace levodopy/karbi­dopy/entakapo­nu rovnocenný účinku tablet entakaponu 200 mg podávaných současně s komerčně dostupnými přípravky s kombinací karbidopy/levodopy se standardním uvolňováním v odpovídajících dávkách, jsou tyto výsledky aplikovatelné také k popisu účinku kombinace levodopy/karbi­dopy/entakapo­nu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Všeobecná charakteristika léčivých látek

Absorpce/distri­buce

Existují značné inter- a intraindividuální rozdíly v absorpci kombinace levodopy, karbidopy a entakaponu. Jak levodopa tak entakapon jsou rychle vstřebávány a eliminovány. Karbidopa je ve srovnání s levodopou absorbována a eliminována o něco pomaleji. Biologická dostupnost levodopy, pokud je podána odděleně od obou zbývajících látek, je 15 – 33 %, u karbidopy 40 –70 % a u entakaponu 35 % po 200 mg perorální dávce. Potrava bohatá na velké neutrální aminokyseliny může zpozdit a redukovat absorpci levodopy. Jídlo významně neovlivňuje absorpci entakaponu. Distribuční objem jak levodopy (Vd 0,36 – 1,6 l/kg), tak entakaponu (Vdss 0,27 l/kg) je mírně menší, data pro karbidopu nejsou dostupná.

Levodopa je vázána na plazmatické proteiny pouze v menším rozsahu okolo 10–30 % a karbidopa je vázána přibližně v 36 %, zatímco entakapon je značně vázán na plazmatické proteiny (okolo 98 %), zvláště na sérový albumin. V terapeutických koncentracích entakapon nevytěsňuje jiné, výrazně se vážící léčivé látky (např. warfarin, kyselina salicylová, fenylbutazon nebo diazepam), a není ani významnou měrou vytěsňován kteroukoliv z těchto látek v terapeutických nebo vyšších koncentracích.

Biotransformace a eliminace

Levodopa je významně metabolizována na různé metabolity, přičemž dekarboxylace dopa dekarboxylázou (DDC) a O-methylace katechol-Omethyltransferázou (COMT) jsou nejdůležitějšími cestami.

Karbidopa je metabolizována na dva hlavní metabolity, které jsou vylučovány močí jako glukuronidy a nekonjugované složky. Nezměněná karbidopa představuje 30 % z celkové urinární exkrece.

Entakapon je před vyloučením močí (10 – 20 %) a žlučí/stolicí (80 – 90 %) téměř úplně metabolizován.

Hlavní metabolickou cestou je glukuronidace entakaponu a jeho aktivní metabolit, cis-izomer, představuje přibližně 5 % celkového plazmatického množství.

Celková clearance levodopy je v rozmezí 0,55 – 1,38 l/kg/h a entakaponu v rozmezí 0,70 l/kg/h. Eliminační poločas (t1/2) levodopy je 0,6 – 1,3 hodiny, karbidopy 2 – 3 hodiny a entakaponu 0,4 – 0,7 hodiny, pokud jsou podány odděleně.

V důsledku krátkých eliminačních poločasů se neobjevuje při opakovaném podání skutečná akumulace.

Údaje z in vitro studií využívající lidské jaterní mikrozomální preparáty naznačují, že entakapon inhibuje cytochrom P450 2C9 (IC50 ~ 4 p.M). Entakapon vykazuje malou nebo žádnou inhibici dalších typů izoenzymů P450 (CYP1A2, CYP2A6, CYP2D6, CYP2E1, CYP3A a CYP2C19), viz bod 4.5.

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti

Při podání bez karbidopy a entakaponu je absorpce levodopy u starších pacientů větší a eliminace pomalejší než u mladých osob. Při kombinaci karbidopy s levodopou je však absorpce levodopy srovnatelná mezi staršími a mladými osobami, ale AUC je přesto 1,5 krát vyšší u starších pacientů v důsledku snížené aktivity DDC a nižší clearance v souvislosti s věkem. Neexistují významné rozdíly AUC karbidopy nebo entakaponu mezi mladšími (45 – 64 let) a staršími osobami (65 – 70 let).

Pohlaví

Biologická dostupnost levodopy je významně vyšší u žen než u mužů. Ve farmakokinetických studiích s kombinací levodopy/karbi­dopy/entakapo­nu je biologická dostupnost levodopy vyšší u žen než u mužů, zejména v důsledku rozdílu tělesné hmotnosti, naproti tomu nejsou mezi pohlavími rozdíly u karbidopy a entakaponu.

Pacienti s poruchou funkce jater

Metabolismus entakaponu je pomalejší u pacientů s lehkou a středně těžkou poruchou funkce jater (Child-Pugh třídy A a B), což vede ke zvýšení plazmatických koncentrací entakaponu v absorpční i eliminační fázi (viz body 4.2 a 4.3). Nejsou hlášeny detailní farmakokinetické studie s karbidopou a levodopou u pacientů s jaterním poškozením, nicméně u pacientů s lehkou a středně těžkou poruchou funkce jater má být přípravek Tadoglen podáván s obezřetností.

Pacienti s poruchou funkce ledvin

Porucha funkce ledvin neovlivňuje farmakokinetiku entakaponu. Nejsou hlášeny žádné podrobné studie o farmakokinetice levodopy a karbidopy u pacientů s poškozením ledvin. Nicméně má být zváženo prodloužení dávkovacích intervalů u pacientů, kteří podstupují dialýzu (viz bod 4.2).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje založené na konvenčních farmakologických studiích bezpečnosti, toxicitě po opakovaném podání, genotoxicitě a hodnocení kancerogenního potenciálu levodopy, karbidopy a entakaponu, pokud byly testovány samostatně nebo v kombinacích, neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Ve studiích toxicity po opakovaném podání entakaponu byla pozorována anemie, nejpravděpodobněji v důsledku schopnosti entakaponu tvořit cheláty s železem. Ve vztahu k reprodukční toxicitě entakaponu byla pozorována snížená fetální hmotnost a lehce zpožděný vývoj kostí u králíků při systémovém podávání dávek v terapeutickém rozmezí. Jak levodopa, tak kombinace karbidopy a levodopy způsobily u králíků viscerální a skeletální malformace (viz bod 4.6).

6.   FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1   Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

Sodná sůl kroskarmelosy

Hyprolosa

Dihydrát trehalosy

Celulosový prášek

Síran sodný

Mikrokrystalická celulóza

Magnesium-stearát

Potahová vrstva:

Polyvinylalkohol

Mastek

Oxid titaničitý (E171)

Makrogol 3350

Červený oxid železitý (E172)

Sojový lecithin (E322)

Žlutý oxid železitý (E172)

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

2 roky

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

6.5    Druh obalu a obsah balení

HDPE lahvička, utěsněná PET fólií a uzavřená PP uzávěrem s dětskou pojistkou.

Velikost balení: 10, 30, 100, 130, 175 a 250 potahovaných tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Glenmark Pharmaceuticals s.r.o.

Hvězdova 1716/2b

140 78 Praha 4

Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

Tadoglen 50 mg/12,5 mg/200 mg: 27/126/15-C

Tadoglen 100 mg/25 mg/200 mg: 27/127/15-C

Tadoglen 150 mg/37,5 mg/200 mg: 27/128/15-C

Tadoglen 200 mg/50 mg/200 mg: 27/129/15-C

Další informace o léčivu TADOGLEN 200 MG/50 MG/200 MG

Jak se TADOGLEN 200 MG/50 MG/200 MG podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Obal na tablety
Velikost balení: 10

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Glenmark Pharmaceuticals s.r.o., Praha
E-mail: info@glenmarkpharma.cz
Telefon: 227629511