PARACETAMOL ACTAVIS - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Paracetamol Actavis 60 mg perorální roztok v sáčku

Paracetamol Actavis 120 mg perorální roztok v sáčku

Paracetamol Actavis 180 mg perorální roztok v sáčku

Paracetamol Actavis 240 mg perorální roztok v sáčku

Paracetamol Actavis 300 mg perorální roztok v sáčku

Paracetamol Actavis 360 mg perorální roztok v sáčku

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden 2,5 ml sáček obsahuje paracetamolum 60 mg.

Jeden 5 ml sáček obsahuje paracetamolum 120 mg.

Jeden 7,5 ml sáček obsahuje paracetamolum 180 mg.

Jeden 10 ml sáček obsahuje paracetamolum 240 mg.

Jeden 12,5 ml sáček obsahuje paracetamolum 300 mg.

Jeden 15 ml sáček obsahuje paracetamolum 360 mg.

Pomocné látky se známým účinkem

Jeden 2,5 ml sáček obsahuje 2,5 mg disiřičitanu sodného (E223), 350 mg sorbitolu (E420) a přibližně 4,25 mg sodíku.

Jeden 5 ml sáček obsahuje 5 mg disiřičitanu sodného (E223), 700 mg sorbitolu (E420) a přibližně

• 8.5 mg sodíku.

• 25.5 mg sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Perorální roztok v sáčku

Čirý až slabě zbarvený roztok s jahodovým aroma.

4. KLINICKÉ ÚDAJE4.1 Terapeutické indikace

Symptomatická léčba mírné až středně silné bolesti a/nebo horečky u kojenců starších než 3 měsíce, dětí a dospívajících do 17 let.

4.2 Dávkování a způsob podání

Přípravek Paracetamol Actavis perorální roztok je určen pro podání dětem.

Dávkování

Maximální denní dávka nesmí být překročena z důvodu rizika vážného poškození jater (viz bod 4.4 a 4.9).

Pediatrická populace

Pravidelné podávání minimalizuje oscilace bolesti a horečky. Podávání má být pravidelné včetně podávání během noci, nejlépe v 6hodinových intervalech, jinak v intervalech minimálně 4 hodiny.

Doporučená denní dávka paracetamolu pro děti je:

– 10 až 15 mg/kg každé 4 až 6 hodin, maximálně 4× denně.

Správná dávka se určí především podle tělesné hmotnosti dítěte. Informace o věku dítěte v rámci každé váhové skupiny jsou pouze orientační.

Příklady dávkování podle tělesné hmotnosti a přibližného věku:

V případě vysoké horečky, příznaků infekce nebo přetrvávajících příznaků onemocnění po dobu delší než 2 dny má být pacient nebo pečovatel poučen, aby se poradil s lékařem.

Renální insuficience

U pacientů s renální insuficiencí je třeba paracetamol užívat se zvýšenou opatrností a u pacientů se závažnou insuficiencí ledvin má být prodloužen interval mezi jednotlivými dávkami. Je-li clearance kreatinu nižší než 10 ml/min, má být minimální interval mezi dvěma dávkami 8 hodin.

Hepatální insuficience

Pacientům s insuficiencí jater má být paracetamol podáván se zvýšenou opatrností.

Způsob podání

Perorální podání

4.3  Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4  Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Dlouhodobé nebo časté užívání se nedoporučuje. Pacienti mají být poučeni, aby neužívali současně jiné přípravky obsahující paracetamol. Užívání několika denních dávek v jedné dávce může vážně poškodit játra; v těchto případech nedochází k bezvědomí. Musí však být okamžitě vyhledána lékařská pomoc. Dlouhodobé užívání, s výjimkou užívání pod lékařským dohledem, může být zdraví škodlivé. U dospívajících léčených dávkou 60 mg/kg paracetamolu denně není odůvodněná kombinace s jinými antipyretiky kromě případu neúčinnosti.

Opatrnost se doporučuje při podávání paracetamolu pacientům se středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin, lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater (zahrnující Gilbertův syndrom), těžkou poruchou funkce jater (Child-Pugh > 9), akutní hepatitidou, při současném podávání jiných léčivých přípravků ovlivňujících jaterní funkce, deficitu glukóza-6-fosfátdehydro­genázy, hemolytické anemii, alkoholismu, dehydrataci a chronické podvýživě.

U pacientů s deplecí glutathionu může užívání paracetamolu zvýšit riziko metabolické acidózy.

Nebezpečí předávkování je vyšší u pacientů s necirhotickým alkoholickým poškozením jater. Je třeba zvýšená opatrnost v případech chronického alkoholismu. V takovém případě nemá denní dávka překročit 2 gramy. Při léčbě paracetamolem se nesmí požívat alkohol.

V případě vysoké horečky, příznaků sekundární infekce nebo přetrvávajících příznaků onemocnění má být léčba přehodnocena.

Po dlouhodobé léčbě (> 3 měsíce) analgetiky při užívání každý druhý den nebo častěji může dojít k bolesti hlavy nebo jejímu zhoršení. Bolest hlavy způsobená nadměrným užíváním analgetik (MOH -bolest hlavy způsobená nadměrným užíváním léků) nemá být léčena zvýšením dávky. V takových případech má být užívání analgetik přerušeno po konzultaci s lékařem.

Náhlé vysazení po dlouhodobém podávání vysokých dávek, nesprávné použití analgetik může vést k bolestem hlavy, únavě, bolesti svalů, nervozitě a příznakům způsobeným činností autonomního nervového systému. Tyto abstinenční příznaky vymizí během několika dnů. Do té doby se má pacient vyvarovat dalšímu užívání analgetik a nezačínat znovu s léčbou bez porady s lékařem.

Opatrnosti je třeba u astmatických pacientů citlivých na kyselinu acetylsalicylovou, protože byl při použití paracetamolu zaznamenán lehký reakční bronchospazmus (zkřížená reakce).

Při předávkování je nezbytné vyhledat okamžitě lékařskou pomoc i v případě, že se pacient cítí dobře, a to z důvodu rizika nevratného poškození jater (viz bod 4.9).

Obsahuje disiřičitan sodný. Vzácně může způsobovat těžké hypersenzitivní reakce a bronchospasmus.

Obsahuje sorbitol (140 mg/ml). Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy nemají tento přípravek užívat. Perorální roztok může způsobit gastrointestinální diskomfort a může mít mírný laxativní účinek.

Energetická hodnota sorbitolu je 2,6 kcal/g.

Tento léčivý přípravek obsahuje přibližně 0,08 mmol (nebo 1,7 mg) sodíku na jeden ml perorálního roztoku. Nutno vzít v úvahu u pacientů na dietě s nízkým obsahem sodíku a s hmotností 25 kg nebo více (dávka 12,5 ml nebo více).

4.5  Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Paracetamol je výrazně metabolizován v játrech, a proto se může vzájemně ovlivňovat s jinými léčivými přípravky, které využívají stejné metabolické cesty nebo jsou schopny inhibovat nebo indukovat takové cesty.

Chronický příjem alkoholu nebo užití látek, které indukují jaterní enzymy, jako jsou barbituráty, karbamazepin, fenytoin, rifampicin, isoniazid a třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) může zvýšit hepatotoxicitu paracetamolu tím, že zvýší a zrychlí tvorbu toxických metabolitů. Proto je třeba dbát opatrnosti v případě souběžného užívání látek indukujících jaterní enzymy (viz bod 4.9.)

Při souběžné léčbě probenecidem je třeba zvážit snížení dávky, protože probenecid snižuje clearance paracetamolu téměř o polovinu, a to inhibicí konjugace s kyselinou glukuronovou.

Salicylamid může prodloužit eliminační poločas paracetamolu.

Paracetamol může snížit biologickou dostupnost lamotriginu s možným snížením jeho účinku, z důvodu možné indukce jeho metabolismu v játrech.

Paracetamol může výrazně prodloužit eliminační poločas chloramfenikolu. Doporučuje se monitorování hladiny chloramfenikolu v plazmě, pokud se kombinuje paracetamol s léčbou injekčním chloramfenikolem.

Rychlost absorpce paracetamolu může být zvýšena metoklopramidem nebo domperidonem a kolestyramin může snižovat absorpci paracetamolu. Užívání kolestyraminu a paracetamolu má být s odstupem jedné hodiny, aby byl dosažen maximální účinek. Souběžné užívání léčivých přípravků, které zpomalují vyprazdňování žaludku, může zpomalit vstřebávání a nástup účinku paracetamolu.

Antikoagulační efekt warfarinu nebo jiných kumarinových derivátů může být současným dlouhodobým pravidelným podáváním paracetamolu zesílený spolu se zvýšeným rizikem krvácení. Účinek se může objevit již při denních dávkách 1,5–2 g paracetamolu po dobu 5 – 7 dnů. Občasné užívání nemá signifikantní e­fekt.

Vliv na výsledky laboratorních testů

Podání paracetamolu může ovlivnit testy na kyselinu močovou při použití kyseliny fosfowolframové a testy na krevní cukr, ve kterých se uplatňuje glukózooxidáza-peroxidáza.

4.6   Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje získané z rozsáhlého souboru těhotných žen nenaznačují žádné malformační účinky nebo fetální/neonatální toxicitu.

Paracetamol lze v těhotenství podávat, pokud je to klinicky indikováno, nicméně má být užíván v nejnižší účinné dávce po co nejkratší možnou dobu a s nejnižší možnou četností podání.

Kojení

Paracetamol se po perorálním podání vylučuje do lidského mateřského mléka v malém množství. Nebyly hlášeny žádné nežádoucí účinky na kojené dítě. Paracetamol mohou užívat kojící ženy, pokud však není překročena doporučená denní dávka. V případech dlouhodobého užívání je nutná opatrnost.

4.7  Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Tento pododdíl se nevztahuje na přípravek Paracetamol Actavis, protože je určen k použití u dětí. Nicméně pokud jde o léčivou látku paracetamol, byly vzácně jako nežádoucí účinky hlášeny závratě a abnormální vidění. Předpokládá se, že paracetamol neovlivní schopnost pacienta řídit a obsluhovat stroje.

4.8  Nežádoucí účinky

Při terapeutických dávkách se může vyskytnout několik nežádoucích účinků.

Nežádoucí účinky jsou hodnoceny podle následujících četností: velmi časté (> 1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (> 1/1000 až <1/100); vzácné (> 1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Velmi vzácně byly hlášeny případy závažných kožních reakcí.

Byly hlášeny některé případy erythema multiforme, edému hrtanu, anafylaktického šoku, anemie, poškození jater a hepatitidy, poškození ledvin (těžké poškození ledvin, intersticiální nefritida, hematurie, anurie), gastrointestinální obtíže a vertigo.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Intoxikací paracetamolem jsou zvláště ohroženi starší pacienti, malé děti, pacienti s onemocněním jater, s chronickým abúzem alkoholu, s chronickou podvýživou a ti, které současně užívají látky indukující jaterní enzymy. V takových případech může být předávkování smrtelné.

Symptomy

Příznaky intoxikace paracetamolem jsou nauzea, zvracení, nechutenství, bledost a bolest břicha. Tyto příznaky se obvykle objeví do 24 hodin po požití. Předávkování paracetamolem v dávce 7,5 gramů nebo více jako jednorázové podání u dospělých osob nebo 140 mg/kg tělesné hmotnosti jako jednorázové podání u dětí způsobuje hepatální cytolýzu, která může vést k úplné a nevratné nekróze vedoucí k hepatocelulární insuficienci, metabolické acidóze a encefalopatii, což může vést ke kómatu nebo k smrti. Současně byly pozorovány zvýšené hladiny jaterních aminotransferáz (AST, ALT), laktátdehydrogenázy a bilirubinu spolu se sníženými hladinami protrombinu, které se mohou vyskytnout 12 až 48 hodin po podání. Klinické příznaky poškození jater se obvykle objevují poprvé po dvou dnech a dosáhnou maxima po 4 až 6 dnech. I při absenci závažného poškození jater se může objevit akutní renální selhání s renální tubulární nekrózou. Dalšími extrahepatálními symptomy po předávkování paracetamolem mohou být abnormality myokardu a pankreatitida.

Léčba předávkování

• – Okamžitá hospitalizace.

• – Po předávkování má být odebrán vzorek krve k co nejrychlejšímu stanovení hladiny paracetamolu před zahájením léčby.

• – Rychlé vyprázdnění žaludku po požití přípravku výplachem žaludku, a následné podání aktivního uhlí (adsorbenty) a síranu sodného (laxativa).

• – Léčba sestává z podání antidota N-acetylcysteinu (NAC), intravenózně nebo perorálně, pokud možno do 10 hodin po otravě. NAC může dokonce poskytovat ochranu po 10 hodinách, ale v takových případech je léčba dlouhodobá.

• – Symptomatická léčba.

• – Jaterní testy mají být provedeny na začátku léčby a mají být opakovány každých 24 hodin. Ve většině případů se jaterní aminotransferázy vrátí k normálu během jednoho až dvou týdnů s úplnou obnovou jaterních funkcí. Ve velmi vzácných případech však může být indikována transplantace ja­ter.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1  Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Jiná analgetika a antipyretika, anilidy, paracetamol;

ATC kód: N02BE01

Paracetamol má jednak analgetický a jednak antipyretický účinek. Nemá však žádný protizánětlivý účinek. Mechanismus analgetického účinku nebyl dosud plně určen. Jeden mechanismus účinku paracetamolu je inhibice cyklooxygenázy, enzymu, který je důležitý pro syntézu prostaglandinů. Cyklooxygenáza centrálního nervového systému je pro paracetamol citlivější než periferní cyklooxygenáza, což vysvětluje, proč má paracetamol antipyretickou a analgetickou účinnost bez nápadné periferní protizánětlivé aktivity. Paracetamol pravděpodobně působí antipyreticky tím, že působí centrálně na termoregulační centrum v hypothalamu.

5.2  Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Paracetamol je z trávicího traktu absorbován rychle a téměř úplně. Po podání paracetamolu je maximální plazmatické hladiny dosaženo během 30 minut až 2 hodin.

Distribuce

Paracetamol se rychle distribuuje do všech tkání. Koncentrace v krvi, plazmě a slinách jsou srovnatelné. Distribuční objem paracetamolu je přibližně 1 l/kg tělesné hmotnosti. V terapeutických dávkách je vazba na plazmatické bílkoviny nízká.

Biotransformace

Paracetamol je metabolizován především v játrech, a to zejména prostřednictvím dvou cest: konjugace s kyselinou glukuronovou (~ 60%) a kyselinou sírovou (~ 35%). V dávkách překračujících terapeutické dávky je druhá cesta rychle nasycena. V menší míře se metabolizuje přes katalyzátor cytochromu P 450, což má za následek vytvoření metabolitu N-acetyl-p-benzochinonimin, který se za normálních okolností rychle detoxikuje prostřednictvím glutathionu a je vyloučen močí, po konjugaci s cysteinem (~3%) a merkapturovou kyselinou. U novorozenců a dětí ve věku do 12 let je sulfátová konjugace hlavní eliminační cestou a glukuronidová je nižší než u dospělých. Celková eliminace u dětí je srovnatelná s eliminací u dospělých, a to díky zvýšené kapacitě pro sulfátovou konjugaci.

Eliminace

Vylučování probíhá převážně močí. Ledvinami se vylučuje během 24 hodin 90 % absorbovaného množství, a to především ve formě glukuronidu (60 až 80 %) a sulfátového konjugátu (20 až 30 %). Méně než 5 % se vylučuje v nezměněné formě. Eliminační poločas je přibližně 2 hodiny.

Poločas se prodlužuje v případě poruchy funkce jater nebo ledvin, po předávkování a u novorozenců. Maximální účinek koreluje s plazmatickou koncentrací.

U závažné poruchy funkce ledvin (clearance kreatininu <10 ml/min) je vylučování paracetamolu a jeho metabolitů opožděné.

Kapacita pro konjugaci je nezměněna u starších pacientů.

5.3  Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Studie na zvířatech provedené na potkanech a myších s cílem zjistit akutní, subchronickou a chronickou toxicitu paracetamolu ukázaly, že se objevují gastrointestinální léze, poruchy krve, degenerativní změny jaterního/renálního parenchymu a nekróza. Tyto změny lze vysvětlit mechanismem účinku na jedné straně a metabolismem paracetamolu na straně druhé. Metabolity, u kterých se předpokládá, že vyvolávají toxické účinky a následné organické změny, byly nalezeny i u lidí. Při dlouhodobém užívání (tj. jeden rok) v rozmezí maximálních terapeutických dávek byly velmi vzácně pozorovány případy reverzibilní chronické agresivní hepatitidy. Při subtoxických dávkách se mohou příznaky intoxikace objevit po třech týdnech perorálního užívání. Paracetamol se proto nemá užívat po delší dobu nebo ve vyšších dávkách.

Rozsáhlé studie neodhalily žádné známky relevantního genotoxického rizika paracetamolu v terapeutickém, tj. netoxickém, rozmezí dávek.

Dlouhodobé studie na potkanech a myších nenaznačují žádné relevantní karcinogenní účinky při nehepatotoxických dávkách paracetamolu.

Paracetamol prostupuje placentou.

Studie na zvířatech a dosavadní zkušenosti u lidí neposkytují žádný důkaz teratogenity.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1  Seznam pomocných látek

Glycerol

Nekrystalizující sorbitol 70% (E420)

Povidon K30

Dihydrát natrium-citrátu

Monohydrát kyseliny citronové

Disiřičitan sodný (E223)

Sodná sůl sacharinu

Čištěná voda

Jahodové aroma:

Přírodní aromatické látky

Syntetické aromatické látky

Propylenglykol

Benzylalkohol

Dihydrát natrium-citrátu

6.2  Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3  Doba použitelnosti

1 rok

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5  Druh obalu a obsah balení

Paracetamol Actavis je balen v jednodávkových sáčcích z vícevrstvé fólie: polyester/Al/po­lyolefin/PE sáčky obsahující 2,5 ml, 5 ml, 7,5 ml, 10 ml, 12,5 ml nebo 15 ml nebo polyester/PE/Al/i­onomer (ethylen-methakrylátový kopolymer) sáčky obsahující 2,5 ml, 5 ml,

• 7.5 ml, 10 ml, 12,5 ml nebo 15 ml.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.  DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Actavis Group PTC ehf.

Reykjavíkurvegur 76–78

220 Hafnarfjordur

Island

8.   REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Paracetamol Actavis 60 mg perorální roztok v sáčku: 07/510/16-C

Paracetamol Actavis 120 mg perorální roztok v sáčku: 07/542/16-C

Paracetamol Actavis 180 mg perorální roztok v sáčku: 07/543/16-C

Paracetamol Actavis 240 mg perorální roztok v sáčku: 07/544/16-C

Paracetamol Actavis 300 mg perorální roztok v sáčku: 07/545/16-C

Paracetamol Actavis 360 mg perorální roztok v sáčku: 07/546/16-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 28. 6. 2017

Datum posledního prodloužení registrace:

Další informace o léčivu PARACETAMOL ACTAVIS

Jak se PARACETAMOL ACTAVIS podává: perorální podání - perorální roztok v sáčku
Výdej léku: volně prodejné léčivé přípravky

Balení: Sáček
Velikost balení: 120 I

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Actavis Group PTC ehf., Hafnarfjördur
E-mail: vois@teva.cz
Telefon: +420 251 007 111