Souhrnné informace o léku - MELENOR 35 MG
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
MELENOR 35 mg
potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje natrii risedronas 35 mg (odpovídající acidum risedronicum
-
32,5 mg).
Pomocná látka se známým účinkem
Jedna potahovaná tableta obsahuje 143,6 mg laktosy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta
Světle oranžové, kulaté potahované tablety o průměru 9,1 mm, z jedné strany vyraženo „J“, na druhé straně vyraženo „35“.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
4.2 Dávkování a způsob podání
Doporučená dávka u dospělých je 1 tableta 35 mg perorálně jednou týdně. Tableta se má užívat každý týden ve stejný den.
Absorpce natrium-risedronátu je ovlivněna jídlem, pro zajištění adekvátní absorpce mají pacienti užívat MELENOR 35 mg:
- Před snídaní: nejméně 30 minut před prvním denním jídlem, jiným léčivým přípravkem nebo nápojem (jiným než čistá voda).
Pacienti mají být informováni, že pokud vynechají dávku, mají si vzít jednu tabletu přípravku MELENOR 35 mg v den, kdy si vzpomněli, a potom se mají vrátit k užívání jedné tablety jednou týdně v den, kdy ji normálně užívají. Během jednoho dne se nesmí užít dvě tablety.
Tableta se musí spolknout celá a nesmí se cucat nebo žvýkat. Pro usnadnění transportu tablety do žaludku se MELENOR 35 mg užívá ve vzpřímené poloze a zapíjí se sklenicí čisté vody (> 120 ml). Pacienti nemají po dobu 30 minut od požití tablety ulehnout (viz bod 4.4).
Optimální délka léčby bisfosfonáty u osteoporózy nebyla zatím stanovena. Nutnost pokračování v léčbě je třeba pravidelně opakovaně hodnotit s ohledem na prospěch a možná rizika risedronátu u konkrétního pacienta, a to zvláště po 5 a více letech léčby.
Má se zvážit doplňkové podávání kalcia a vitamínu D v případě, že jejich dietetický příjem není postačující.
Starší pacienti
Žádné úpravy dávkování nejsou nutné, protože biologická dostupnost, distribuce a eliminace u starších pacientů (nad 60 let věku) byly v porovnání s mladšími obdobné.
Totéž bylo prokázáno i u velmi staré postmenopauzální skupiny pacientů od 75 let věku.
Porucha funkce ledvin
U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin není nutná žádná úprava dávkování. U pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu menší než 30 ml/min) je natrium-risedronát kontraindikován (viz body 4.3 a 5.2).
Pediatrická populace
Použití natrium-risedronátu se u dětí do 18 let věku vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti a účinnosti nedoporučuje (viz také bod 5.1).
4.3 Kontraindikace
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Potraviny, nápoje (jiné než čistá voda) a léčivé přípravky obsahující polyvalentní kationty (jako jsou vápník, hořčík, železo, hliník) interferují s absorpcí bisfosfonátů a nemají se užívat současně s natrium-risedronátem (viz bod 4.5). Pro dosažení požadované účinnosti je nutné přesně dodržovat doporučené dávkování (viz bod 4.2).
Účinnost bisfosfonátů v léčbě osteoporózy se vztahuje k nízké kostní denzitě a/nebo prodělané fraktuře.
Samotný vysoký věk nebo pouhá přítomnost klinických rizikových faktorů pro zlomeninu nejsou dostatečným důvodem pro zahájení léčby osteoporózy bisfosfonáty.
Důkazy podporující účinnost bisfosfonátů včetně risedronátu u velmi starých pacientů (>80 let věku) jsou omezené (viz bod 5.1).
Bisfosfonáty jsou dávány do spojitosti s ezofagitidou, gastritidou, ezofageálními a gastroduodenálními ulceracemi. Proto je třeba postupovat s opatrností:
- u pacientů, u kterých se v minulosti vyskytly choroby jícnu, které zpožďují průchod jícnem nebo jeho vyprazdňování, např. zúžení nebo achalázie
- u pacientů, kteří nejsou schopni setrvat ve vzpřímené poloze po dobu alespoň 30 minut od požití tablety
- při podávání risedronátu pacientům s aktivními nebo nedávnými ezofageálními problémy nebo problémy horní části gastrointestinálního traktu (včetně diagnostikovaného Barretova jícnu)
Předepisující lékař má těmto pacientům zdůraznit důležitost dávkovacích pokynů a zaměřit se na známky nebo příznaky možné ezofageální reakce. Pacienty je třeba poučit, aby včas vyhledali lékařskou pomoc, pokud se u nich objeví symptomy ezofageálního podráždění, jako je např. dysfagie, bolest při polykání, retrosternální bolest nebo nový výskyt/zhoršení pálení žáhy.
Hypokalcemie se má léčit před zahájením terapie MELENOREM 35 mg. Jiné poruchy kostí a metabolismu minerálů (např. parathyroidní dysfunkce, hypovitaminóza D) se má léčit současně se zahájením terapie MELENOREM 35 mg.
U pacientů s karcinomem léčených léčebnými režimy včetně primárně intravenózně podaných bisfosfonátů byla hlášena osteonekróza čelisti, obvykle spojená s extrakcí zubu a/nebo lokální infekcí (včetně osteomyelitidy). Velké množství těchto pacientů také dostávalo chemoterapii a kortikosteroidy. Osteonekróza čelisti byla také hlášena u pacientů s osteoporózou léčených perorálními bisfosfonáty.
U pacientů se současnými rizikovými faktory (např. karcinom, chemoterapie, radioterapie, kortikosteroidy, špatná ústní hygiena) se má před zahájením terapie zvážit provedení zubní prohlídky s odpovídajícím preventivním zákrokem.
Během léčby se tito pacienti mají pokud možno vyhnout invazivnímu stomatologickému zákroku. U pacientů, u kterých se během léčby bisfosfonáty vyvinula osteonekróza čelisti, může stomatologický zákrok zhoršit celkovou situaci. Nejsou k dispozici žádné údaje pro tvrzení, že přerušení léčby bisfosfonáty u pacientů vyžadujících stomatologický zákrok snižuje riziko osteonekrózy čelisti.
Klinické posouzení každého pacienta ošetřujícím lékařem má vést k vytvoření individuálního léčebného plánu založeného na hodnocení poměru prospěchu a rizika.
-
V souvislosti s léčbou bisfosfonáty byla hlášena osteonekróza zevního zvukovodu, zejména při dlouhodobém podávání. Mezi možné rizikové faktory osteonekrózy zevního zvukovodu patří používání steroidů a chemoterapie a/nebo lokální rizikové faktory, jako například infekce nebo trauma. Možnost vzniku osteonekrózy zevního zvukovodu je třeba zvážit u pacientů léčených bisfosfonáty, kteří mají ušní symptomy včetně chronických infekcí ucha.
Atypické zlomeniny femuru
-
V souvislosti s léčbou bisfosfonáty byly hlášeny atypické subtrochanterické a diafyzární zlomeniny femuru, zejména u pacientů dlouhodobě léčených pro osteoporózu. Tyto příčné nebo krátké šikmé zlomeniny se mohou objevit kdekoli v celé délce femuru od oblasti těsně pod malým trochanterem až do části těsně nad suprakondylickým rozšířením. Tyto zlomeniny se objevují po minimálním traumatu nebo bez souvislosti s ním a u některých pacientů se mohou projevovat bolestí ve stehně nebo třísle, často sdružené na zobrazovacích vyšetřeních s obrazem typickým pro stresové zlomeniny (neobvyklé nízkotraumatické zlomeniny, v angličtině známé jako „insufficiency fractures“), týdny až měsíce před manifestací kompletní zlomeniny femuru. Zlomeniny jsou často oboustranné, proto je nutné u pacientů léčených bisfosfonáty, kteří utrpěli zlomeninu diafýzy femuru, vyšetřit i kontralaterální femur. Rovněž bylo zaznamenáno špatné hojení těchto zlomenin. U pacientů, u kterých je podezření na atypickou zlomeninu femuru, je třeba při hodnocení jejich stavu zvážit i přerušení léčby bisfosfonáty, a to na základě zhodnocení prospěchu a rizika léčby u konkrétního pacienta.
Pacienty je třeba poučit, aby během léčby bisfosfonáty hlásili jakoukoli bolest v oblasti stehna, kyčle nebo třísla, a všechny pacienty, u kterých se tyto příznaky objeví, je třeba vyšetřit s ohledem na možnou inkompletní zlomeninu femuru.
Tento léčivý přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento léčivý přípravek užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Cílené interakční studie nebyly prováděny, avšak během klinických studií nebyly žádné klinicky relevantní interakce s ostatními léčivými přípravky prokázány. Ve studiích fáze III s natrium-risedronátem v léčbě osteoporózy dávkovaným denně bylo hlášeno užívání kyseliny acetylsalicylové u 33 % pacientek a NSAID u 45 % pacientek. Ve studiích fáze III s natrium-risedronátem dávkovaným týdně u postmenopauzálních žen bylo hlášeno užívání kyseliny acetylsalicylové u 57 % pacientek a NSAID u 40 % pacientek. U pacientek pravidelně užívajících kyselinu acetylsalicylovou nebo NSAID (3 a více dní v týdnu) byl výskyt nežádoucích účinků v horní části gastrointestinálního traktu podobný jako u kontrolních pacientek.
Je-li to vhodné, může být natrium-risedronát užíván současně s podáváním estrogenu (jen u žen).
Současné užívání léků obsahujících polyvalentní kationty (např. vápník, hořčík, železo, hliník) vede k interferenci s absorpcí natrium-risedronátu (viz bod 4.4).
Natrium-risedronát není systémově metabolizován, neindukuje enzymy cytochromu P450 a má nízkou vazbu na bílkoviny.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Údaje o použití natrium-risedronátu u těhotných žen jsou nedostatečné. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známo. Studie na zvířatech naznačují, že malé množství natrium-risedronátu přechází do mateřského mléka.
Natrium risedronát se nesmí užívat během těhotenství a kojení.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Nebyly pozorovány žádné účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Natrium-risedronát byl zkoumán v klinických studiích III. fáze zahrnujících více než 15 000 pacientů. Většina nežádoucích účinků pozorovaných v klinických studiích byla mírné až střední závažnosti a obvykle nevyžadovala přerušení léčby.
Nežádoucí účinky hlášené v klinických studiích III. fáze u postmenopauzálních žen s osteoporózou léčených až 36 měsíců natrium-risedronátem 5 mg/den (n=5020) nebo placebem (n=5048) a považované za možná nebo pravděpodobně související s natrium-risedronátem jsou uvedeny níže za použití následující konvence (incidence versus placebo jsou uvedeny v závorkách): velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1 000 až <1/100); vzácné (>1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000).
Poruchy nervového systému
Časté: bolest hlavy (1,8 % vs. 1,4 %)
Poruchy oka
Méně časté: iritida*
Gastrointestinální poruchy
Časté: zácpa (5,0 % vs. 4,8 %), dyspepsie (4,5 % vs. 4,1 %), nauzea (4,3 % vs. 4,0 %), bolest břicha (3,5 % vs. 3,3 %), průjem (3,0 % vs. 2,7 %)
Méně časté: gastritida (0,9 % vs. 0,7 %), ezofagitida (0,9 % vs. 0,9 %), dysfagie (0,4 % vs. 0,2 %), duodenitida (0,2 % vs. 0,1 %), ezofageální vřed (0,2 % vs. 0,2 %)
Vzácné: glositida (<0,1 % vs. 0,1 %), ezofageální striktura (<0,1 % vs. 0,0 %)
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Časté: muskuloskeletální bolest (2,1 % vs. 1,9 %)
Vyšetření
Vzácné: abnormální jaterní testy*
* Žádný relevantní výskyt ve studiích III. fáze s osteoporózou; četnost je založena na výskytu nežádoucích účinků/laboratorních výsledcích/opakovaných nálezech v dřívějších klinických studiích.
V jednoroční, dvojitě zaslepené multicentrické studii srovnávající natrium-risedronát 5 mg podávaný jednou denně (n=480) a natrium-risedronát 35 mg podávaný jednou týdně (n=485) postmenopauzálním ženám s osteoporózou byly celková bezpečnost a toleranční profily stejné. Byly hlášeny následující nežádoucí účinky, které se podle zkoušejících dají považovat za možná nebo pravděpodobně související s léčivem (vyšší incidence ve skupině u natrium-risedronátu 35 mg než u natrium-risedronátu 5 mg): gastrointestinální poruchy (1,6 % vs. 1,0 %) a bolest (1,2 % vs. 0,8 %).
Ve dvouleté studii u mužů s osteoporózou byly celková bezpečnost a toleranční profily mezi léčebnou skupinou a placebem stejné. Nežádoucí účinky se shodovaly s těmi, které byly pozorovány u žen.
Laboratorní nálezy
U některých pacientů byla pozorována počáteční, přechodná, asymptomatická a mírná snížení sérových hladin vápníku a fosfátu.
Poruchy imunitního systému
Anafylaktická reakce
Poruchy oka
Iritida, uveitida
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Přecitlivělost a kožní reakce včetně angioedému, generalizované vyrážky, kopřivky, bulózních kožních reakcí a leukocytoklastické vaskulitidy, některých závažných reakcí zahrnujících ojedinělá hlášení Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy.
Vypadávání vlasů
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Osteonekróza čelisti
Velmi vzácné: Osteonekróza zevního zvukovodu (skupinový nežádoucí účinek bisfosfonátů).
Poruchy jater a žlučových cest
Závažná onemocnění jater. Ve většině hlášených případů byli pacienti léčeni také dalšími přípravky, o nichž je známo, že způsobují jaterní poruchy.
Atypické subtrochanterické a diafyzární zlomeniny femuru (skupinový nežádoucí účinek bisfosfonátů)
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky:
4.9 Předávkování
Nejsou dostupné žádné specifické informace pro léčbu akutního předávkování natrium-risedronátem.
Po významném předávkování lze očekávat pokles kalcia v séru. U některých pacientů se také mohou objevit známky a příznaky hypokalcemie.
Podáno má být mléko nebo antacida obsahující hořčík, vápník nebo hliník, které se váží na risedronát a snižují tak absorpci natrium-risedronátu. V případech silného předávkování lze uvažovat o výplachu žaludku k odstranění neabsorbovaného natrium-risedronátu.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: bisfosfonáty
ATC kód: M05BA07
Natrium-risedronát je pyridinyl bisfosfonát, který se váže k hydroxyapatitu kosti a inhibuje osteoklasty vyvolanou resorpci kosti. Odbourávání kosti je redukováno, zatímco aktivita osteoblastů a mineralizace kostí je chráněna. V preklinických studiích natrium-risedronát prokázal silnou antiosteoklastickou a antiresorpční aktivitu, a v závislosti na dávce navyšoval kostní hmotu a biomechanickou pevnost skeletu. Aktivita natrium-risedronátu byla potvrzena měřením biochemických ukazatelů kostního obratu v průběhu farmakodynamických a klinických studií. Ve studiích u postmenopauzálních žen bylo pozorováno snížení hodnot biochemických markerů kostního obratu během 1 měsíce a maximální snížení bylo dosaženo po 3–6 měsících. Snížení hodnot biochemických markerů kostního obratu bylo po 12 měsících stejné u natrium-risedronátu 35 mg podávaného jednou týdně a natrium-risedronátu 5 mg podávaného jednou denně.
Ve studiích u mužů s osteoporózou bylo snížení hodnot biochemických markerů kostního obratu pozorováno nejdříve za 3 měsíce a zůstalo pozorovatelné dalších 24 měsíců.
Léčba postmenopauzální osteoporózy
S postmenopauzální osteoporózou je spojována řada rizikových faktorů včetně snížení kostní hmoty, nízké minerální denzity kosti, časné menopauzy, anamnézy kouření a rodinné dispozice k osteoporóze. Klinickými následky osteoporózy jsou fraktury. Riziko fraktur se zvyšuje s počtem rizikových faktorů.
V jednoroční, dvojitě zaslepené, multicentrické studii u postmenopauzálních žen s osteoporózou se ukázalo, že vliv na průměrnou změnu hodnot denzity kostní hmoty BMD (dále jen BMD – z angl. bone mineral density) v oblasti lumbální páteře je identický při užívání natrium-risedronátu 35 mg jednou týdně (n=485) a natrium-risedronátu 5 mg podávaného denně (n=480). V rámci klinických studií s natrium-risedronátem podávaným jednou denně byl sledován účinek natrium-risedronátu na riziko vzniku fraktur celkového proximálního femuru a vertebrálních fraktur. Zahrnuty byly postmenopauzální ženy v časné i pozdní menopauze, které prodělaly frakturu před zařazením do studie i ženy bez prodělané fraktury. Byly hodnoceny denní dávky 2,5 mg a 5 mg a všechny skupiny, včetně kontrolních, užívaly kalcium a vitamín D (v případě nízkých výchozích hladin). Absolutní a relativní riziko vzniku nové vertebrální fraktury bylo stanoveno použitím metody zhodnocení doby do první události (time-to-first event analysis).
- Do dvou placebem kontrolovaných studií (n=3661) byly zahrnuty postmenopauzální ženy ve věku do 85 let, které prodělaly před zařazením do studie vertebrální frakturu. Natrium-risedronát 5 mg denně po dobu 3 let snížil v porovnání s kontrolní skupinou riziko vzniku nové vertebrální fraktury. U žen, které prodělaly alespoň 2, resp. alespoň 1 vertebrální frakturu, bylo snížení relativního rizika 49 % resp. 41 % (výskyt nových vertebrálních fraktur při užívání natrium-risedronátu 18,1 % resp. 11,3 % a placeba 29,0 % resp. 16,3 %). Účinek léčby byl patrný již na konci prvního roku terapie. Rovněž byl prokázán přínos léčby u žen, které před zařazením do studie prodělaly mnohočetné fraktury. Ve skupině léčené natrium-risedronátem 5 mg denně došlo ke snížení ročního úbytku výšky v porovnání s kontrolní skupinou.
- Do dvou dalších placebem kontrolovaných studií byly zahrnuty postmenopauzální ženy ve věku nad 70 let, které před zařazením do studie prodělaly vertebrální frakturu, i ženy bez vertebrální fraktury. Pacientky ve věku 70–79 let byly zahrnuty v případě, že hodnoty BMD vyjádřené pomocí T-skóre činily v oblasti krčku femuru ← 3 SD (hodnoty udávané výrobcem, tj. –2,5 SD podle NHANES III) a ženy měly alespoň jeden další rizikový faktor. Ženy > 80 let mohly být zařazeny na základě přítomnosti alespoň jednoho neskeletálního rizikového faktoru pro frakturu v oblasti celkového proximálního femuru nebo v případě nízké hodnoty BMD v oblasti krčku femuru. Statisticky významného rozdílu v účinnosti risedronátu oproti placebu bylo dosaženo při provedení souhrnné analýzy dvou léčebných skupin 2,5 mg a 5 mg. Následující výsledky jsou založeny na pozdější analýze podskupin definovaných klinickou praxí a současnými definicemi osteoporózy:
-
– V podskupině pacientek, které měly BMD T-skóre v oblasti krčku femuru < –2,5 SD (NHANES III) a prodělaly alespoň jednu vertebrální frakturu před zařazením do studie, snížil natrium-risedronát podávaný po dobu 3 let riziko fraktury v oblasti proximálního femuru o 46 % oproti kontrolní skupině (výskyt fraktury v oblasti proximálního femuru u skupin léčených natrium-risedronátem byl 3,8 %, u placeba 7,4 %).
-
– Získaná data naznačují, že u velmi starých pacientek (>80 let) může být význam ochranného působení léčby limitovanější, což je možno vysvětlit vzrůstající důležitostí neskeletálních faktorů pro vznik fraktury v oblasti celkového proximálního femuru ve stáří.
- Natrium-risedronát 5 mg denně podávaný po dobu 3 let zvýšil BMD v oblasti bederní páteře, krčku femuru, trochanteru a distálního předloktí a udržel kostní hmotu ve střední části vřetenní kosti v porovnání s kontrolní skupinou.
- Rok po ukončení tříleté léčby risedronátem 5 mg denně došlo k rychlé reverzibilitě supresivního účinku natrium-risedronátu na kostní obrat.
- Bioptické vzorky kosti postmenopauzálních žen léčených natrium-risedronátem 5 mg denně po dobu 2 až 3 let ukázaly očekávaný střední stupeň snížení kostního obratu. Kost utvářená během léčby natrium-risedronátem měla normální lamelární strukturu a kostní mineralizaci. Tato data spolu se sníženým výskytem osteoporotických vertebrálních fraktur u žen s osteoporózou nenaznačují žádný škodlivý účinek na kvalitu kosti.
Endoskopické nálezy mnoha pacientů s řadou středně závažných až těžkých gastrointestinálních obtíží jak u pacientů užívajících natrium-risedronát, tak u kontrolních skupin, nenaznačují žádný důkaz souvislosti mezi léčbou a výskytem žaludečních, duodenálních nebo ezofageálních vředů v obou skupinách, třebaže duodenitida byla u skupiny s natrium-risedronátem méně často pozorována.
Léčba osteoporózy u mužů
Natrium-risedronát 35 mg podávaný jednou týdně prokázal svou účinnost u mužů s osteoporózou (ve věku od 36 do 84 let) ve dvouleté, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii s 284 pacienty (natrium-risedronát 35 mg n=191). Všichni pacienti dostávali navíc kalcium a vitamín D.
Zvýšení BMD bylo pozorováno za 6 měsíců následně po iniciaci léčby natrium-risedronátem. Natrium-risedronát 35 mg podávaný jednou týdně vyvolal průměrné zvýšení BMD v bederní páteři, krčku stehenní kosti, trochanteru a celkově v proximálním femuru v porovnání s placebem po 2 letech léčby. V této studii nebyla prokázána účinnost z hlediska menšího vzniku zlomenin.
Kostní efekt (zvýšení BMD a snížení BTM (z angl. bone turnover markers)) natrium-risedronátu je podobný u mužů a u žen.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost natrium-risedronátu byla zkoumána v tříleté studii (randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované multicentrické studii s paralelními skupinami trvající jeden rok, následované dvouletou otevřenou fází léčby) u pediatrických pacientů ve věku od 4 do 16 let s mírnou až středně závažnou osteogenesis imperfecta. V této studii pacienti s tělesnou hmotností více než 30 kg užívali 5 mg risedronátu denně.
Po dokončení jednoleté randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované fáze studie byl ve skupině užívající risedronát ve srovnání se skupinou užívající placebo prokázán statisticky významný vzestup denzity kostní hmoty (BMD) v bederní páteři; nicméně ve skupině léčené risedronátem bylo zjištěno větší množství pacientů s nejméně 1 novou morfometrickou (identifikovanou pomocí RTG) vertebrální frakturou než ve skupině užívající placebo. Během jednoleté dvojitě zaslepené periody bylo procentuální zastoupení pacientů, u nichž byla hlášena klinická fraktura, 30,9 % ve skupině léčené risedronátem a 49,0 % ve skupině užívající placebo.
-
V otevřené fázi studie, kdy všichni pacienti užívali risedronát (měsíc 12 až měsíc 36), byly klinické fraktury hlášeny u 65,3 % pacientů původně randomizovaných ve skupině užívající placebo a u 52,9 % pacientů původně randomizovaných ve skupině léčené risedronátem. Celkové výsledky studie nepodporují dostatečně podávání natrium-risedronátu pediatrickým pacientům s mírnou až středně závažnou osteogenesis imperfecta.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Po perorálně podané dávce je absorpce relativně rychlá (tmax cca 1 hodina) a je nezávislá na dávce ve studovaném rozsahu (studie s jednorázovou dávkou 2,5 až 30 mg; studie s opakovaným podáním dávek 2,5 až 5 mg denně a až do 50 mg dávkováno týdně). Průměrná biologická dostupnost perorálně podané tablety je 0,63 % a je snížena, je-li natrium-risedronát podán s jídlem. Biologická dostupnost u mužů a žen je podobná.
Distribuce
Průměrný distribuční objem v ustáleném stavu je u člověka 6,3 l/kg. Vazba na plazmatické bílkoviny je asi 24 %.
Biotransformace
Není žádný důkaz systémového metabolismu natrium-risedronátu.
Eliminace
Přibližně polovina absorbované dávky je vyloučena do moči během 24 hodin, a 85 % intravenózní dávky je vyloučeno močí po 28 dnech. Průměrná renální clearance je 105 ml/min a průměrná celková clearance je 122 ml/min, s rozdílem pravděpodobně připadajícím na clearance způsobenou adsorpcí ke kosti. Renální clearance není závislá na koncentraci a vztah mezi renální clearance a clearance kreatininu je lineární.
Neabsorbovaný natrium-risedronát je vyloučen nezměněný stolicí. Po perorálním podání profil koncentrace-čas ukazuje tři eliminační fáze s terminálním poločasem 480 hodin.
Starší pacienti
Úprava dávky není potřebná.
Pacienti užívající kyselinu acetylsalicylovou/NSAID
U pacientů pravidelně užívajících kyselinu acetylsalicylovou nebo NSAID (3 a více dní v týdnu) byl výskyt nežádoucích účinků v horní části gastrointestinálního traktu u natrium-risedronátu podobný jako u kontrolní skupiny pacientů.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
-
V toxikologických studiích na potkanech a psech byla patrná na dávce závislá hepatotoxicita natrium-risedronátu, primárně jako zvýšení enzymů s histologickými změnami u potkanů. Klinická závažnost těchto pozorování není známa. Testikulární toxicita se vyskytovala u potkanů a psů při vystavení větší expozici než jaká se předpokládala v terapii u lidí. S dávkou související výskyt zvýšeného dráždění horních cest dýchacích byl často zaznamenán u hlodavců. Podobné účinky byly patrné u ostatních bisfosfonátů. Účinky na dolní dýchací cesty byly také pozorovány v dlouhodobých studiích u hlodavců, ačkoliv klinický význam těchto nálezů je nejasný. Ve studiích reprodukční toxicity při expozicích blízkých klinickým expozicím byly zřetelné osifikační změny na sternu a/nebo lebce fetů léčených potkanů a hypokalcemie a mortalita u březích samic ponechaných vrhnout. Není žádný důkaz teratogenity při 3,2 mg/kg/den u potkanů a 10 mg/kg/den u králíků, data jsou nicméně dostupná pouze u malého počtu králíků.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety
monohydrát laktosy
mikrokrystalická celulosa
krospovidon
magnesium-stearát
Potahová vrstva tablety
Potahová soustava Opadry 20C82798 žlutá:
žlutý oxid železitý (E172)
červený oxid železitý (E172)
hypromelosa
makrogol
hyprolosa
koloidní bezvodý oxid křemičitý
oxid titaničitý (E171)
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
2 roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
OPA-Al-PVC/Al blistry v krabičce
4 nebo 12 potahovaných tablet
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
MEDOCHEMIE Ltd., 1–10 Constantinoupoleos Street, 3011 Limassol, Kypr
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
87/778/11-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 21.12.2011
Datum posledního prodloužení registrace: 22.09.2016
Další informace o léčivu MELENOR 35 MG
Jak se MELENOR 35 MG podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej léku: na lékařský předpis
Balení: Blistr
Velikost balení: 12
Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Medochemie Ltd., Limassol
E-mail: jaroslav.litera@medochemie.com
Telefon: + 420 241 029 007