Souhrnné informace o léku - IBUPROFEN DR.MAX 100 MG/5 ML PERORÁLNÍ SUSPENZE
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Ibuprofen Dr.Max 100 mg/5 ml perorální suspenze
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Pomocné látky se známým účinkem: sorbitol (E420) 1500 mg/5 ml, glycerol, sodík 0,442 mmol (nebo 10,17 mg)/5 ml, propylenglykol a aspartam (E951) 0,19 mg/5 ml.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Perorální suspenze
Téměř bílá až nahnědlá homogenní suspenze s meruňkovou vůní.
4. KLINICKÉ ÚDAJE4.1 Terapeutické indikace
Ibuprofen Dr.Max je indikován pro použití u dětí ve věku 3 měsíce (s hmotností více než 5 kg) a starších.
Krátkodobá symptomatická léčba mírné až středně silné bolesti nebo horečky.
Krátkodobá symptomatická léčba bolesti a horečnatého stavu spojeného s akutním zánětem horních cest dýchacích a chřipkou.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Pediatrická populace
Výskyt nežádoucích účinků je možné minimalizovat podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou k potlačení příznaků onemocnění (viz bod 4.4).
U kojenců ve věku 3 – 6 měsíců je třeba vyhledat lékaře okamžitě při zhoršení symptomů onemocnění nebo do 24 hodin, pokud symptomy přetrvávají.
Pokud je u dětí od 6 měsíců nutné podávat tento léčivý přípravek déle než 3 dny nebo pokud se zhorší symptomy onemocnění, je třeba vyhledat lékaře.
Dávky se mají podávat po 6 až 8 hodinách. Doporučený odstup mezi j ednotlivými dávkami je alespoň 4 hodiny. Doporučená denní dávka je 20 mg/kg v rozdělených dávkách. Příslušný dávkovací interval je třeba zvolit podle příznaků. Maximální denní dávka se nemá překračovat. Dávky jsou následující:
Věk (hmotnost) | Frekvence | Jedna dávka | Maximální denní dávka |
3 – 6 měsíců (5 – 7,6 kg) | 3krát denně | 50 mg (2,5 ml) | 150 mg (7,5 ml) |
6 – 12 měsíců (7,7 – 9 kg) | 3 až 4krát denně | 50 mg (2,5 ml) | 150–200 mg (7,5–10 ml) |
1 – 3 roky (10 – 15 kg) | 3krát denně | 100 mg (5 ml) | 300 mg (15 ml) |
4 – 6 let (16 – 20 kg) | 3krát denně | 150 mg (7,5 ml) | 450 mg (22,5 ml) |
7 – 9 let (21 – 29 kg) | 3krát denně | 200 mg (10 ml) | 600 mg (30 ml) |
10–12 let (30–40 kg) | 4krát denně | 200 mg (10 ml) | 800 mg (40 ml) |
Způsob podání
Pouze k perorálnímu podání a krátkodobému užívání.
Užívá se nejlépe s jídlem nebo po jídle.
Plastová stříkačka (5 ml) se dodává s lahvičkou pro usnadnění správného dávkování. Není určeno pro děti mladší než 3 měsíce.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Pacienti, kteří měli v minulosti reakce z přecitlivělosti (např. astma, rinitida, angioedém nebo kopřivka) na kyselinu acetylsalicylovou nebo jiné nesteroidní protizánětlivé léky.
Aktivní žaludeční nebo duodenální vřed nebo anamnéza recidivujícího gastrointestinálního vředu/krvácení (dvě nebo více jednotlivých epizod prokázané ulcerace nebo krvácení).
Anamnéza gastrointestinálního krvácení nebo perforace související s předchozí léčbou NSAID.
Závažné srdeční selhání (NYHA třída IV), závažné selhání ledvin nebo jater (viz bod 4.4).
Krvácivá diatéza nebo koagulopatie.
Významná dehydratace (v důsledku zvracení, průjmu nebo nedostatečného příjmu tekutin).
Cerebrovaskulární nebo jiné aktivní krvácení.
Děti do 3 měsíců věku.
Poslední trimestr těhotenství (viz bod 4.6).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Je třeba se vyhýbat použití přípravku Ibuprofen Dr.Max spolu s NSAID, včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy 2.
Pacienti s astmatem se musí před užitím ibuprofenu poradit s lékařem (viz níže).
Nežádoucí účinky je možné minimalizovat použitím nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu potřebnou k potlačení symptomů (viz bod 4.2 a gastrointestinální a kardiovaskulární rizika uvedená níže). Vyšší než doporučené dávky mohou způsobovat závažná rizika.
Ibuprofen Dr.Max se má podávat po důkladném zhodnocení poměru přínosu a rizika v případě následujících stavů:
-
– systémový lupus erythematodes (SLE) nebo jiná autoimunitní onemocnění,
-
– vrozené poruchy metabolismu porfyrinů (např. akutní intermitentní porfyrie),
-
– první a druhý trimestr těhotenství (viz bod 4.6),
-
– kojení (viz bod 4.6).
-
– gastrointestinální onemocnění zahrnující chronické zánětlivé střevní onemocnění (ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc),
-
– srdeční nedostatečnost a hypertenze,
-
– snížená funkce ledvin,
-
– jaterní dysfunkce,
-
– porucha krvetvorby,
-
– poruchy krevní srážlivosti,
-
– alergie, senná rýma, chronický otok nosní sliznice, mandlí, chronická obstrukční plicní nemoc nebo astma bronchiale z důvodu zvýšeného rizika alergických reakcí, které se u těchto pacientů objevují; tyto alergické reakce se mohou projevit jako astmatické záchvaty (tzv. analgetiky vyvolané astma), Quinckeho edém nebo kopřivka,
-
– bezprostředně po velkém chirurgickém zákroku.
Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace
U všech nesteroidních protizánětlivých léků (NSAID) bylo hlášeno gastrointestinální krvácení, ulcerace nebo perforace, které mohou být fatální, a to kdykoli během léčby, s varovnými příznaky či bez nich nebo bez předchozí anamnézy závažných gastrointestinálních příhod.
Riziko vzniku gastrointestinálního krvácení, ulcerace nebo perforace stoupá se zvyšujícími se dávkami nesteroidních protizánětlivých přípravků, u pacientů s anamnézou peptického vředu, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo perforací (viz bod 4.3), a u starších osob. Tito pacienti by měli zahájit léčbu s nejnižší možnou dávkou. U těchto pacientů a také u pacientů, u nichž je nutné souběžné podávání kyseliny acetylsalicylové v nízké dávce nebo jiných léků, jež mohou zvýšit gastrointestinální riziko, se má zvážit kombinovaná léčba s protektivními látkami (např. misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy) (viz níže a bod 4.5).
Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, zejména pokud jde o starší pacienty, mají hlásit jakékoli neobvyklé abdominální příznaky (především gastrointestinální krvácení), a to zejména na počátku léčby.
Opatrnosti je třeba u pacientů, jimž jsou souběžně podávány léky, které by mohly zvyšovat riziko ulcerace nebo krvácení, jako jsou perorální kortikosteroidy, antikoagulanty, jako je warfarin nebo heparin, inhibitory selektivního vychytávání serotoninu nebo agregačními léky, jako je kyselina acetylsalicylová (viz bod 4.5).
Pokud se objeví gastrointestinální krvácení nebo ulcerace u pacientů, jimž je podáván Ibuprofen Dr.Max, musí být léčba ukončena.
NSAID musí být podávána s opatrností pacientům s anamnézou gastrointestinálního onemocnění (ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc), protože jejich stav se může zhoršit (viz bod 4.8).
Starší pacienti
Starší pacienti mají zvýšenou frekvenci výskytu nežádoucích účinků na NSAID, zejména gastrointestinálního krvácení a perforace, které mohou být fatální (viz bod 4.2).
Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky
Opatrnost je nutná (konzultace s lékařem nebo lékárníkem nutná) před zahájením léčby u pacientů s anamnézou hypertenze a/nebo srdečního selhání, protože v souvislosti s léčbou NSAID byla hlášena retence tekutin, hypertenze a edém.
Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, zejména ve vysokých dávkách (2400 mg denně), může souviset s mírně zvýšeným rizikem arteriálních trombotických příhod (například infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda). Epidemiologické studie nepoukazují na zvýšené riziko arteriálních trombotických příhod při podávání nízkých dávek (např. < 1200 mg denně).
Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, městnavým srdečním selháním (NYHA II-III), prokázanou ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních tepen a/nebo cerebrovaskulární chorobou smí být léčeni ibuprofenem teprve po důkladném zvážení a je třeba se vyhnout podávání vysokých dávek (2400 mg/den).
Obdobně je třeba zvážit zahájení dlouhodobé léčby u pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární choroby (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření), zejména pokud je nutné podávat vysoké dávky ibuprofenu (2400 mg/den).
Kožní reakce
Velmi vzácně byly v souvislosti s použitím NSAID (viz bod 4.8) hlášeny závažné kožní reakce, z nichž některé byly fatální a zahrnovaly exfoliativní dermatitidu, Stevens-Johnsonův syndrom a toxickou epidermální nekrolýzu. Těmito reakcemi jsou nejvíce ohroženi pacienti na začátku léčby. Ke vzniku reakce dochází u většiny případů během prvního měsíce léčby. Užívání přípravku Ibuprofen Dr.Max se musí ukončit při prvním výskytu kožní vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoli jiných známek přecitlivělosti.
Výjimečně může být příčinou závažných kožních komplikací a komplikací v podobě infekcí měkkých tkání varicela. Dosud nebylo možné vyloučit podíl NSAID na zhoršování těchto infekcí. Proto se doporučuje vyhýbat se užívání přípravku Ibuprofen Dr.Max v případě varicely.
Účinky na ledviny
Ibuprofen může způsobit retenci sodíku, draslíku a tekutin u pacientů, kteří v minulosti trpěli poruchou ledvin, v souvislosti s vlivem na perfúzi ledvin. To může u predisponovaných pacientů vyvolat edém nebo i srdeční nedostatečnost či hypertenzi.
Podobně jako u jiných NSAID vedlo dlouhodobé podávání ibuprofenu zvířatům k nekróze ledvinné pánvičky a dalším patologickým změnám ledvin. U člověka byly popsány případy akutní intersticiální nefritidy s hematurií, proteinurií a příležitostně nefrotický syndrom. U pacientů, u nichž hrají kompenzační úlohu v udržování prokrvení ledvin prostaglandiny, byly též zjištěny případy renální toxicity. U těchto pacientů může podávání NSAID způsobovat pokles tvorby prostaglandinů závislý na dávce a sekundárně pokles prokrvení ledvin, což může vyvolat zjevnou dekompenzaci ledvin. Vyšším rizikem vzniku této reakce jsou ohroženi pacienti s renální dysfunkcí, srdečním selháním, jaterní dysfunkcí, pacienti užívající diuretika a inhibitory ACE a starší osoby. Ukončení léčby pomocí NSAID vede obecně k obnově stavu před léčbou.
U dehydratovaných dětí, dospívajících a starších osob existuje riziko poškození ledvin.
Alergické reakce
Závažné akutní reakce z přecitlivělosti (například anafylaktický šok) jsou pozorovány velmi vzácně. Při prvních známkách reakce z přecitlivělosti po užití nebo podání přípravku Ibuprofen Dr.Max musí být léčba ukončena. Je nutné, aby odborný personál zahájil nutná medicínská opatření odpovídající symptomům.
U pacientů, u nichž došlo k reakcím z přecitlivělosti nebo alergickým reakcím, je třeba opatrnosti, protože by mohli být ohroženi zvýšeným rizikem reakcí z přecitlivělosti vyskytujících se při podání přípravku Ibuprofen Dr.Max.
Ostatní bezpečnostní opatření
U pacientů, kteří trpí bronchiálním astmatem, chronickou rinitidou, sinusitidou, nosními polypy, zánětem mandlí nebo alergickými chorobami nebo kteří mají takové stavy v anamnéze, může být vyvolán bronchospasmus, kopřivka nebo angioedém.
Ibuprofen může maskovat projevy nebo příznaky infekce (teplota, bolest a otok).
Dlouhodobé užívání jakéhokoli typu analgetik proti bolesti hlavy může tyto bolesti zhoršit. Pokud k této situaci došlo nebo pokud na ni existuje podezření, pacient musí konzultovat lékaře a léčba musí být ukončena. U pacientů, kteří mají časté nebo každodenní bolesti hlavy i přes pravidelné užívání léků proti bolesti hlavy (nebo v jeho důsledku), by mělo být zváženo podezření na diagnózu bolest hlavy z nadměrného užívání léků.
Obecně může habituální příjem analgetik, obzvláště kombinace několika analgetických látek, vést k trvalému poškození ledvin s rizikem selhání ledvin. Toto riziko se může zvýšit při fyzické námaze spojené se ztrátou soli a dehydratací. Proto je třeba se mu vyhýbat.
Během léčby ibuprofenem byly u pacientů s existujícími autoimunitními poruchami (jako je systémový lupus erythematodes, smíšené onemocnění pojiva) pozorovány případy aseptické meningitidy s příznaky, jako je ztuhlost krku, bolest hlavy, nauzea, zvracení, horečka nebo dezorientace.
Ibuprofen může dočasně inhibovat agregaci trombocytů a prodloužit čas krvácení. Proto je třeba pacienty s poruchami krevní srážlivosti nebo na antikoagulační léčbě důkladně sledovat.
V případě dlouhodobé léčby ibuprofenem je nutné pravidelné monitorování funkce jater a ledvin a také krevního obrazu, zejména u vysoce rizikových pacientů.
Je nutné se vyhnout konzumaci alkoholu, protože může zhoršovat nežádoucí účinky NSAID, zejména pokud postihují gastrointestinální trakt nebo centrální nervový systém.
Pacienti užívající ibuprofen by měli svému lékaři oznámit projevy nebo příznaky gastrointestinální ulcerace nebo krvácení, rozmazané vidění nebo jiné oční příznaky, kožní vyrážku, zvýšení hmotnosti nebo edém.
Informace o fertilitě žen viz bod 4.6.
Přípravek Ibuprofen Dr.Max obsahuje 1,5 g sorbitolu v 5 ml. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy by tento přípravek neměli užívat. Dávky více než 600 mg mohou mít mírný projímavý účinek.
Energetická hodnota sorbitolu je 2,6 kcal/g.
Přípravek Ibuprofen Dr.Max obsahuje aspartam (E951), který je zdrojem fenylalaninu. Může být škodlivý pro pacienty s fenylketonurií.
Přípravek Ibuprofen Dr.Max obsahuje 0,884 mmol (neboli 20,34 mg) sodíku v maximální jednotlivé dávce (10 ml). Nutno vzít v úvahu u pacientů na dietě s nízkým obsahem sodíku.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Ibuprofen se nemá používat v kombinaci s:
Kyselina acetylsalicylová: Souběžné podávání ibuprofenu a kyseliny acetylsalicylové se obecně nedoporučuje vzhledem k potenciálnímu zvýšení nežádoucích účinků, pokud nebyla nízká dávka kyseliny acetylsalicylové (do 75 mg denně) doporučena lékařem.
Experimentální údaje ukazují, že ibuprofen může kompetitivně inhibovat účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové na agregaci trombocytů, pokud se podávají současně. I když existuje nejistota ohledně extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit možnost, že pravidelné dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky relevantní účinek pravděpodobný (viz bod 5.1).
Další NSAID, včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2: Vyhýbejte se souběžnému použití dvou nebo více NSAID, protože to může zvyšovat riziko nežádoucích účinků (viz bod 4.4).
Ibuprofen se má používat s opatrností v kombinaci s:
Antikoagulancia: NSAID mohou zvyšovat účinky antikoagulancií, jako je warfarin (viz bod 4.4).
Antihypertensiva (inhibitory ACE, betablokátory, antagonisté receptoru angiotensinu II) a diuretika: NSAID mohou snižovat účinek těchto léků. Diuretika mohou zvyšovat riziko nefrotoxicity NSAID. Souběžné podávání ibuprofenu a diuretik šetřících draslík nebo inhibitorů ACE může způsobit hyperkalemii. Je nezbytné pozorné monitorování hladin draslíku.
Kaptopril: Experimentální studie ukazují, že ibuprofen působí proti účinku kaptoprilu, který způsobuje zvýšenou exkreci sodíku.
Kortikosteroidy: Zvýšené riziko gastrointestinální ulcerace nebo krvácení (viz bod 4.4).
Antiagregační léky a selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI): zvýšené riziko gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4). NSAID by se neměly kombinovat s antiagregačními léky, jako je tiklopidin, vzhledem k aditivní inhibici funkce trombocytů.
Srdeční glykosidy: NSAID mohou zhoršovat srdeční selhání, snižují glomerulární filtraci a zvyšují hladiny plazmatických srdečních glykosidů (např. digoxinu).
Lithium: Existují důkazy o potenciálním zvýšení plazmatických hladin lithia.
Methotrexát: NSAID inhibují tubulární sekreci methotrexátu a mohou se objevit některé metabolické interakce, jež mají za následek sníženou clearance methotrexátu. Podávání ibuprofenu v průběhu 24 hodin před podáním nebo po podání methotrexátu může vést ke zvýšené koncentraci methotrexátu a zvýšení jeho toxických účinků. Proto je třeba se vyhýbat souběžnému použití NSAID a vysokých dávek methotrexátu. Také je třeba zvážit potenciální riziko interakcí při nízkodávkové léčbě methotrexátem, zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin. Při kombinované léčbě je třeba sledovat funkci ledvin.
Cyklosporin: Zvýšené riziko nefrotoxicity.
Mifepriston: NSAID se nemají používat po dobu 8 až 12 dnů po podání mifepristonu, protože mohou snižovat účinek mifepristonu.
Takrolimus: Možné zvýšené riziko nefrotoxicity, pokud se NSAID podávají spolu s takrolimem.
Zidovudin: Zvýšené riziko hematologické toxicity, pokud se NSAID podávají se zidovudinem. Existují důkazy o zvýšeném riziku hemartróz a hematomů u HIV pozitivních hemofiliků, jimž jsou souběžně podávány zidovudin a ibuprofen.
Chinolonová antibiotika: Údaje získané u zvířat ukazují, že NSAID mohou zvyšovat riziko křečí souvisejících s chinolonovými antibiotiky. Pacienti užívající NSAID a chinolony mohou mít zvýšené riziko vzniku křečí.
Sulfonylmočoviny: NSAID mohou zvyšovat hypoglykemické účinky sulfonylmočovin. V případě souběžné léčby se doporučuje sledování hladin glukózy v krvi.
Aminoglykosidy: NSAID mohou zpomalovat eliminaci aminoglykosidů a zvyšovat jejich toxicitu.
Inhibitory CYP2C9 (např. vorikonazol nebo flukonazol): Souběžné podávání ibuprofenu s inhibitory CYP2C9 může zvýšit expozici ibuprofenu (substrát CYP2C9). Ve studii s vorikonazolem a flukonazolem (inhibitory CYP2C9) bylo prokázáno zvýšení expozice S(+)-ibuprofenu přibližně o 80 až 100 %. Snížení dávky ibuprofenu by se mělo zvážit, pokud se podávají současně potentní inhibitory CYP2C9, zejména pokud se podává vysoká dávka ibuprofenu s vorikonazolem nebo flukonazolem.
Cholestyramin: Souběžná léčba cholestyraminem a ibuprofenem vede k prodloužení a snížení (25%) absorpce ibuprofenu. Léčivé přípravky by se měly podávat s minimálně dvouhodinovým intervalem.
Bylinné extrakty: Ginkgo biloba může potencovat riziko krvácení při podávání NSAID.
Alkohol: Je třeba se vyhýbat použití ibuprofenu u jedinců s chronickou konzumací alkoholu (14 – 20 skleniček/týden nebo více) vzhledem ke zvýšenému riziku významných nežádoucích účinků v gastrointestinálním traktu zahrnujících krvácení.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Inhibice syntézy prostaglandinu může nežádoucím způsobem ovlivnit těhotenství a/nebo embryonální/fetální vývoj. Údaje z epidemiologických studií svědčí o zvýšeném riziku potratu, srdečních malformací a gastroschízy po použití inhibitoru syntézy prostaglandinu v časném těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z méně než 1 % až na přibližně 1,5 %. Předpokládá se, že riziko se zvyšuje s dávkou a délkou léčby.
U zvířat bylo prokázáno, že podávání inhibitoru syntézy prostaglandinu vede ke zvýšení preimplantačních a postimplantačních ztrát a embryonální/fetální letality. Navíc byla hlášena zvýšená incidence různých malformací (včetně kardiovaskulárních) po podání inhibitorů syntézy prostaglandinů zvířatům v průběhu organogenetické periody.
Během prvního a druhého trimestru těhotenství se přípravek Ibuprofen Dr.Max nemá podávat, pokud to není jednoznačně nutné. Pokud je přípravek Ibuprofen Dr.Max podán ženě, která se pokouší o otěhotnění, nebo během prvního a druhého trimestru těhotenství, musí se dávka udržovat nízká a trvání léčby musí být co nejkratší.
Během třetího trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy prostaglandinu vystavit: plod:
-
– kardiopulmonární toxicitě (s předčasným uzávěrem ductus arteriosus a plicní hypertenzí),
-
– renální dysfunkci, která může progredovat do selhání ledvin s oligohydramnionem,
-
– možnému prodloužení doby krvácení, antiagregačnímu účinku, který se může objevit dokonce i při velmi nízkých dávkách,
-
– inhibici kontrakcí dělohy vedoucí k opožděnému nebo prodlouženému porodu.
Z toho důvodu je Ibuprofen Dr.Max kontraindikován během posledního trimestru těhotenství.
Kojení
Ibuprofen se vylučuje do mateřského mléka, ale při terapeutických dávkách užívaných po krátkou dobu se riziko ovlivnění dítěte zdá nepravděpodobné. Pokud je však předepsána delší léčba, je třeba zvážit časné odstavení.
Fertilita
Použití ibuprofenu může narušit fertilitu a není doporučováno u žen, které se pokoušejí otěhotnět. U žen, které mají potíže s otěhotněním nebo které jsou vyšetřovány pro neplodnost, by se mělo zvážit vysazení léčby ibuprofenem.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Ibuprofen nemá obecně žádné nežádoucí účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Avšak vzhledem k tomu, že se při vysokých dávkách mohou objevit nežádoucí účinky, jako je únava, somnolence, vertigo (hlášené často) a poruchy zraku (hlášené méně často), může být v jednotlivých případech narušena schopnost řídit automobil nebo obsluhovat stroje. Tento účinek je potencován souběžnou konzumací alkoholu.
4.8 Nežádoucí účinky
Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky jsou gastrointestinálního charakteru. Mohou se objevit peptické vředy, perforace nebo gastrointestinální krvácení, někdy fatální, a to zejména u starších osob (viz bod 4.4). Po podání byly hlášeny nauzea, zvracení, průjem, flatulence, zácpa, dyspepsie, bolest břicha, meléna, hemateméza, ulcerózní stomatitida, exacerbace kolitidy a Crohnova nemoc (viz bod 4.4). Méně často byla pozorována gastritida.
Nežádoucí účinky jsou převážně závislé na dávce. Zejména riziko vzniku gastrointestinálního krvácení závisí na velikosti dávky a trvání léčby. Další známé rizikové faktory, viz bod 4.4.
Byly hlášeny případy reakce z přecitlivělosti a mohou zahrnovat:
-
(a) nespecifické alergické reakce a anafylaxi,
-
(b) reaktivitu respiračního traktu, např. astma, zhoršení astmatu, bronchospasmus, dyspnoe,
-
© různé kožní reakce, např. pruritus, kopřivku, purpuru, angioedém a velmi vzácně exfoliativní a bulózní dermatózy (zahrnující Stevens-Johnsonův syndrom, toxickou epidermální nekrolýzu).
Byly hlášeny případy exacerbace zánětů souvisejících s infekcí (např. vznik nekrotizující fascitidy), které se vyskytnou souběžně s užitím NSAID. Pokud se objeví známky infekce nebo se zhorší během užívání přípravku Ibuprofen Dr.Max, pacientovi se doporučuje okamžitě navštívit lékaře.
Ve výjimečných případech se během infekce varicelou mohou objevit závažné kožní infekce a komplikace postihující měkké tkáně.
Klinické studie svědčí o tom, že podávání ibuprofenu, zejména ve vysokých dávkách (2 400mg denně), může být spojeno s mírně zvýšeným rizikem arteriálních trombotických příhod (například infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda) (viz bod 4.4).
Ve spojení s léčbou NSAID byl hlášen edém, hypertenze a srdeční selhání.
Nežádoucí příhody, které alespoň s malou pravděpodobností souvisejí s ibuprofenem, jsou uvedeny dle vyjadřování frekvence MedDRA a dle třídy orgánových systémů. Používají se následující skupiny frekvence: velmi časté (> 1/10), časté (> 1/100 až <1/10), méně časté (> 1/1 000 až < 1/100), vzácné (> 1/10 000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Třída systémů | orgánových | Frekvence | Nežádoucí účinky |
Infekce a infestace | Méně časté | Rinitida | |
Velmi vzácné | Aseptická meningitida | ||
Poruchy krve a lymfatického systému | Velmi vzácné | Leukopenie, trombocytopenie, neutropenie, agranulocytóza, aplastická anemie a hemolytická anemie. První známky nebo příznaky mohou zahrnovat: horečku, bolest v krku, povrchové vředy v ústech, chřipkové příznaky, těžké vyčerpání, nevysvětlitelné krvácení a podlitiny. | |
Poruchy systému | imunitního | Méně časté | Reakce z přecitlivělosti, jako je kopřivka, pruritus, purpura a exantém a také astmatické záchvaty (někdy s hypotenzí). |
Vzácné | Syndrom lupus erythematodes | ||
Velmi vzácné | Závažné hypersenzitivní reakce. Příznaky mohou zahrnovat: otok tváře, otok jazyka, vnitřní otok laryngu s konstrikcí dýchacích cest, dyspnoi, tachykardii, pokles krevního tlaku do život ohrožujícího šoku. | ||
Psychiatrické poruchy | Méně časté | Úzkost | |
Vzácné | Deprese, zmatenost, halucinace | ||
Poruchy systému | nervového | Časté | Bolest hlavy, somnolence, agitovanost, závratě, nespavost, podrážděnost |
Méně časté | Parestezie | ||
Vzácné | Optická neuritida | ||
Poruchy oka | Méně časté | Postižení zraku | |
Vzácné | Toxická optická neuropatie | ||
Poruchy | ucha a | Časté | Vertigo |
labyrintu | Méně časté | Porucha sluchu |
Velmi vzácné | Tinitus | |
Srdeční poruchy | Velmi vzácné | Palpitace, srdeční selhání, infarkt myokardu, akutní plicní edém, edém |
Cévní poruchy | Velmi vzácné | Hypertenze |
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | Méně časté | Astma, bronchospasmus, dyspnoe |
Gastrointestinální poruchy | Časté | Dyspepsie, průjem, nevolnost, zvracení, bolest břicha, flatulence, zácpa |
Méně časté | Gastritida, duodenální vřed, žaludeční vřed, ulcerace v ústech, gastrointestinální perforace | |
Velmi vzácné | Esofagitida, pankreatitida, intestinální striktury, meléna, hematemeze, gastrointestinální krvácení | |
Neznámé | Kolitida a Crohnova nemoc | |
Poruchy jater a žlučových cest | Méně časté | Hepatitida, žloutenka, abnormální funkce jater |
Vzácné | Poškození jater | |
Velmi vzácné | Jaterní selhání | |
Poruchy kůže a podkožní tkáně | Méně časté | Vyrážka, kopřivka, pruritus, purpura, fotosenzitivní reakce |
Velmi vzácné | Bulózní dermatózy, včetně Stevens-Johnsonova syndromu, toxická epidermální nekrolýza a erythema multiforme, exfoliativní dermatitis, alopecie, nekrotizující fascitida. | |
Poruchy ledvin a močových cest | Velmi vzácné | Tubulointersticiální nefritida, nefrotický syndrom a selhání ledvin, akutní selhání ledvin, papilární nekróza (zejména při dlouhodobém použití spojeném se zvýšením močoviny v séru) |
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Časté | Únava |
Vzácné | Edém |
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, Webové stránky: .
4.9 Předávkování
U dětí může požití více než 400 mg/kg způsobit příznaky toxicity. U dospělých je vztah mezi dávkou a odezvou (účinkem) vyjádřen méně jasně. Poločas při předávkování je 1,5 – 3 hodiny.
U většiny pacientů, kteří požili klinicky významná množství NSAID, se příznaky projeví během 4 až 6 hodin. Nejčastěji hlášené příznaky zahrnují nauzeu, zvracení, bolesti v nadbřišku nebo vzácněji průjem. Existuje možnost vzniku tinitu, bolesti hlavy, závratě a gastrointestinálního krvácení. Při závažnější otravě je pozorována toxicita v centrálním nervovém systému, která se projevuje ospalostí, občasnou excitací a dezorientací nebo jako kóma. Občas se u pacientů vyskytnou křeče. U dětí se mohou také objevit myoklonické křeče. Při závažné otravě se může objevit metabolická acidóza a prodloužení protrombinového času/INR, pravděpodobně v důsledku interference s faktory srážlivosti v krevním oběhu. Může se objevit akutní selhání ledvin, poškození jater, hypotenze, dechový útlum a cyanóza. U astmatiků je možná exacerbace astmatu.
Žádné specifické antidotum není známo. Léčba má být symptomatická a podpůrná a má zahrnovat udržování průchodných dýchacích cest a monitorování srdečních a vitálních funkcí, dokud nebudou stabilní. Zvažte perorální podání živočišného uhlí, pokud se pacient dostaví během 1 hodiny po požití potenciálně toxického množství. Alternativně se má u dospělých do jedné hodiny po potenciálně život ohrožujícím předávkování zvážit laváž žaludku. Pokud se objeví časté nebo dlouhotrvající křeče, je nutné je léčit pomocí nitrožilního podání diazepamu nebo lorazepamu. Podávejte bronchodilatační přípravky na astma.
Je třeba zajistit dostatečnou diurézu.
Funkci ledvin a jater je třeba důkladně sledovat.
Pacienty je třeba sledovat alespoň čtyři hodiny po požití potenciálně toxického množství.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva, deriváty kyseliny propionové, ATC kód: M01AE01
Mechanismus účinku
Ibuprofen je derivát kyseliny propionové s analgetickým, protizánětlivým a antipyretickým účinkem. Terapeutické účinky přípravku jako NSAID jsou důsledkem jeho inhibičního účinku na enzym cyklooxygenázu, což vede k významné redukci syntézy prostaglandinů.
Klinická účinnost a bezpečnost
Experimentální údaje ukazují, že ibuprofen může kompetitivně inhibovat účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové na agregaci trombocytů, pokud se podávají současně. Některé farmakodynamické studie ukazují, že pokud se podá jedna dávka ibuprofenu 400 mg během 8 hodin před podáním nebo 30 minut po podání kyseliny acetylsalicylové s okamžitým uvolňováním (81 mg), projeví se snížený účinek kyseliny acetylsalicylové na tvorbu tromboxanu nebo na agregaci trombocytů. I když existuje nejistota ohledně extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit možnost, že pravidelné dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný (viz bod 4.5).
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Ibuprofen se rychle vstřebává z gastrointestinálního traktu s biologickou dostupností 80 – 90 %. Vrcholové sérové koncentrace se objevují jednu až dvě hodiny po podání. Pokud se podává s jídlem, vrcholové sérové koncentrace jsou nižší a jsou dosaženy pomaleji, než když je přípravek užit nalačno. Potrava neovlivňuje významně celkovou biologickou dostupnost.
Distribuce
Ibuprofen se rozsáhle váže na plazmatické proteiny (99 %). Ibuprofen má malý distribuční objem, a to přibližně 0,12–0,2 l/kg u dospělých.
Biotransformace
Ibuprofen se rychle metabolizuje v játrech prostřednictvím cytochromu P450, preferenčně CYP2C9, na dva primárně neaktivní metabolity, 2-hydroxyibuprofen a 3-karboxyibuprofen. Po perorálním požití léku je možné v moči nalézt méně než 90 % perorální dávky ibuprofenu ve formě oxidativních metabolitů a jejich glukuronových konjugátů. Velmi malé množství ibuprofenu se vylučuje nezměněno v moči.
Eliminace
Vylučování ledvinami je rychlé a kompletní. Eliminační poločas je přibližně 2 hodiny. Vylučování ibuprofenu je prakticky kompletní 24 hodin po poslední dávce.
Zvláštní populace
Starší pacienti
Za předpokladu, že není přítomno renální poškození, existují jen malé a klinicky nevýznamné rozdíly ve farmakokinetickém profilu a vylučování močí mezi mladými a staršími osobami.
Pediatrická populace
Systémová expozice ibuprofenu po terapeutické dávce dle hmotnosti (5 mg/kg až 10 mg/kg tělesné hmotnosti) u dětí ve věku 1 rok nebo více se zdá být podobná jako u dospělých.
Děti ve věku od 3 měsíců do 2,5 roku mají pravděpodobně vyšší distribuční objem (l/kg) ibuprofenu a clearance (l/kg/h) ibuprofenu než děti od 2,5 do 12 let věku.
Poškození ledvin
U pacientů s mírnou poruchou funkce ledvin byla hlášena zvýšená hladina nevázaného (S)-ibuprofenu, vyšší hodnoty AUC pro (S)-ibuprofen a zvýšené poměry enantiomerické AUC (S/R) ve srovnání se zdravými kontrolními dobrovolníky.
U pacientů v konečném stádiu choroby ledvin, kteří podstupují dialýzu, byla střední hodnota volné frakce ibuprofenu asi 3 % ve srovnání s přibližně 1 % u zdravých dobrovolníků. Závažná porucha funkce ledvin může vést k akumulaci metabolitů ibuprofenu. Význam tohoto účinku není znám. Metabolity se mohou odstraňovat hemodialýzou (viz bod 4.2, 4.3 a 4.4).
Poškození jater
Alkoholické onemocnění jater s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater nevedlo k významně změněným farmakokinetickým parametrům.
U cirhotických pacientů se středně závažnou poruchou funkce jater (Childovo – Pughovo skóre 6–10) léčených racemickým ibuprofenem bylo pozorováno průměrně dvojnásobné prodloužení poločasu a enantiomerický poměr AUC (S/R) byl významně nižší ve srovnání se zdravými kontrolními dobrovolníky, což naznačuje poruchu metabolické inverze ® ibuprofenu na aktivní (S) enantiomer (viz body 4.2, 4.3 a 4.4).
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Nejsou k dispozici předklinické údaje relevantní pro hodnocení bezpečnosti, kromě údajů, které jsou již zohledněny v tomto souhrnu údajů o přípravku.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Glycerol
Nekrystalizující sorbitol 70 % (E420)
Xanthanová klovatina
Mikrokrystalická celulóza a sodná sůl kroskarmelózy
Polysorbát 80
Dihydrát dinatrium-edetátu
Dihydrát sodné soli sacharinu
Monohydrát kyseliny citronové
Dihydrát natrium-citrátu Natrium-benzoát (E211)
Meruňkové aroma obsahující:
propylenglykol
aroma přírodní aroma
pomerančovou silici, citronovou silici
Ochucovadlo v prášku obsahující:
bramborový maltodextrin
aroma
aspartam (E951)
draselnou sůl acesulfamu (E950)
Simetikonová emulze 30%
Chlorid sodný
Čištěná voda
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
Neotevřená suspenze: 3 roky.
Po prvním otevření může být suspenze uchovávána po dobu 3 měsíců.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky pro uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
100 ml perorální suspenze je baleno ve 125 ml hnědé lahvičce z neutrálního skla dodávané s polypropylenovým šroubovacím uzávěrem s polyethylenovým obalem garantujícím neporušenost obalu nebo alternativně s dětským bezpečnostním polypropylenovým šroubovacím uzávěrem s kroužkem originality garantujícím neporušenost obalu s vyražením a vložkou.
Kartonová krabička obsahuje jednu (1) lahvičku, jednu plastovou 5ml odměrnou perorální stříkačku pro dávkování a návod k použití. 5ml plastová perorální stříkačka pro dávkování je dělena pro měření dávek
-
2.5 ml a 5 ml.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Důkladně lahvičku s lékem před každým použitím protřepejte.
Dělená plastová perorální stříkačka se používá pro měření požadovaného množství suspenze. Plastová stříkačka je součástí balení.
Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Dr.Max Pharma s.r.o.
Na Florenci 2116/15
110 00 Praha
Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
07/206/16-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 4.5.2016
Datum posledního prodloužení registrace:
Další informace o léčivu IBUPROFEN DR.MAX 100 MG/5 ML PERORÁLNÍ SUSPENZE
Jak
se IBUPROFEN DR.MAX 100 MG/5 ML PERORÁLNÍ SUSPENZE
podává: perorální podání - perorální suspenze
Výdej
léku: volně prodejné léčivé přípravky
Balení: Lahev
Velikost
balení: 1X100ML
Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Dr. Max Pharma s.r.o., Praha
E-mail: phv@drmaxpharma.com