IBUPROFEN ACTAVIS - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ibuprofen Actavis 50 mg perorální suspense v sáčku

Ibuprofen Actavis 100 mg perorální suspense v sáčku

Ibuprofen Actavis 150 mg perorální suspense v sáčku

Ibuprofen Actavis 200 mg perorální suspense v sáčku

Ibuprofen Actavis 300 mg perorální suspense v sáčku

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Léčivá látka je ibuprofenum.

Jeden 2,5ml sáček obsahuje ibuprofenum 50 mg.

Jeden 5ml sáček obsahuje ibuprofenum 100 mg.

Jeden 7,5ml sáček obsahuje ibuprofenum 150 mg.

Jeden 10ml sáček obsahuje ibuprofenum 200 mg.

Jeden 15ml sáček obsahuje ibuprofenum 300 mg.

Pomocné látky se známým účinkem

Jeden 2,5ml sáček obsahuje 1 g roztoku maltitolu a 3,685 mg sodíku.

Jeden 5ml sáček obsahuje 2 g roztoku maltitolu a 7,370 mg sodíku.

Jeden 7,5ml sáček obsahuje 3 g roztoku maltitolu a 11,055 mg sodíku. Jeden 10ml sáček obsahuje 4 g roztoku maltitolu a 14,740 mg sodíku.

Jeden 15ml sáček obsahuje 6 g roztoku maltitolu a 22,110 mg sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Perorální suspenze v sáčku (perorální suspenze).

Bílá až téměř bílá suspenze s pomerančovo-vanilkovým aroma.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Děti od 3 měsíců do 12 let (> 5 kg):

• – ke snížení horečky včetně postvakcinační horečky

• – k tlumení symptomů akutního zánětu horních cest dýchacích a chřipky

• – k tlumení mírné až středně silné bolesti jako je bolest v krku, bolest při prořezávání zubů, bolest zubů, bolest uší, bolest hlavy, bolest při zhmoždění měkkých tkání a distorzi

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Výskyt nežádoucích účinků lze minimalizovat podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou k potlačení příznaků onemocnění (viz bod 4.4).

Děti od 3 měsíců

Postvakcinační horečka:

Dávku 50 mg (obsah jednoho 2,5ml sáčku) je možné podat dvakrát denně. Pokud je nutná druhá dávka, má se podat za 6 hodin po první dávce. Nemá se podávat více, než 100 mg (obsah dvou 2,5ml sáčků) během 24 hodin. Pokud se horečka nesníží, je třeba kontaktovat lékaře.

Denní dávka přípravku Ibuprofen Actavis perorální suspenze je 20 – 30 mg/kg hmotnosti, rozdělená do dílčích dávek, a to následovně:

Kojenci 3 – 6 měsíců s hmotností větší než 5 kg: 50 mg (obsah jednoho 2,5ml sáčku) 3× denně Kojenci 6 – 12 měsíců (7 – 10 kg): 50 mg (obsah jednoho 2,5ml sáčku) 3 – 4× denně

Děti 1 – 3 roky (10 – 15 kg): 100 mg (obsah jednoho 5ml sáčku) 3× denně

Děti 4 – 6 let (15 – 20 kg): 150 mg (obsah jednoho 7,5ml sáčku) 3× denně

Děti 7 – 9 let (20 – 30 kg): 200 mg (obsah jednoho 10ml sáčku) 3× denně

Děti 10 – 12 let (30 – 40 kg): 300 mg (obsah jednoho 15ml sáčku) 3× denně

Přípravek se podává přibližně každých 6 – 8 hodin (nebo, v případě potřeby, s minimálním odstupem 4 hodin)

Děti mladší 3 měsíců nebo s hmotností nižší než 5 kg nemají přípravek Ibuprofen Actavis užívat z důvodu nedostatku údajů o bezpečnosti a účinnosti přípravku.

Délka podávání

Pouze ke krátkodobému užívání.

Děti starší 6 měsíců: Pokud se symptomy zhoršují nebo přetrvávají déle než tři dny, je třeba konzultovat s lékařem.

Děti mladší 6 měsíců: Pokud se symptomy zhoršují nebo přetrvávají déle než 24 hodin, je třeba vyhledat lékaře.

Porucha funkce ledvin

Pozor je třeba dávat při dávkování ibuprofenu u pacientů s poruchou funkce ledvin. Dávka musí být stanovena individuálně. Dávka musí být co nejnižší a je třeba sledovat funkci ledvin (viz body 4.3, 4.4 a 5.2).

Porucha funkce jater

Pozor je třeba dávat při dávkování ibuprofenu u pacientů s poruchou funkce jater. Dávka musí být stanovena individuálně a musí být co nejnižší (viz body 4.3, 4.4 a 5.2).

Způsob podání

K perorálnímu podání.

Před použitím dobře protřepejte.

Každý sáček obsahuje jednu dávku přípravku.

Je třeba užít celý obsah sáčku.

Obsah se podává přímo ze sáčku.

K usnadnění podávání dětem, u kterých může být problém s podáním přímo ze sáčku, je ke každému balení přidána lžička.

4.3 Kontraindikace

– hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

• – pacienti, u kterých v minulosti došlo k hypersenzitivní reakci (jako je astma, rinitida, angioedém nebo urtikárie) po podání kyseliny acetylsalicylové nebo jiných nesteroidních protizánětlivých léků (NSAID)

• – aktivní nebo anamnesticky rekurentní peptický vřed/hemoragie (dvě nebo více epizod prokázané ulcerace nebo krvácení)

• – anamnesticky gastrointestinální krvácení nebo perforace ve vztahu k předchozí léčbě NSAID

• – závažná insuficience jater nebo ledvin

• – závažné srdeční selhání (třída IV dle NYHA )

• – poslední trimestr těhotenství (viz bod 4.6)

• – onemocnění se zvýšeným sklonem ke krvácení

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Výskyt nežádoucích účinků může být minimalizován podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou ke zlepšení příznaků (viz gastrointestinální a kardiovaskulární reakce níže).

Ibuprofen, stejně jako další NSAID, může zakrýt příznaky infekce.

U starších pacientů se nežádoucí účinky NSAID, zejména gastrointestinální krvácení a perforace, vyskytují častěji. Následky těchto nežádoucích účinků mohou být fatální.

Respirační systém:

U pacientů s bronchiálním astmatem nebo alergickým onemocněním nebo s anamnézou těchto onemocnění může dojít k bronchospasmu.

Ostatní NSAID:

Je třeba se vyvarovat současnému užívání ibuprofenu s dalšími NSAID včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2 (viz bod 4.5).

SLE a smíšené onemocnění pojiva:

U pacientů s onemocněním systémový lupus erythematodes (SLE) a smíšeným onemocněním pojiva hrozí zvýšené riziko aseptické meningitidy (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky).

Ledviny:

Funkce a porucha funkce ledvin se může zhoršit (viz bod 4.3 Kontraindikace a bod 4.8 Nežádoucí účinky).

Nejvíce jsou tímto rizikem ohroženi pacienti s ledvinovou dysfunkcí, srdečním selháním, pacienti užívající diuretika nebo inhibitory ACE a starší pacienti. Monitoring funkce ledvin je nezbytný, zvláště pak u rizikových pacientů.

U dehydratovaných dětí a dospívajících existuje riziko poruchy funkce ledvin.

Játra:

Jaterní dysfunkce (viz bod 4.3 Kontraindikace a bod 4.8 Nežádoucí účinky).

Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky:

Opatrnost (konzultace s lékařem nebo lékárníkem) je nutná před zahájením léčby u pacientů s anamnézou hypertenze a/nebo srdečního selhání, protože v souvislosti s léčbou NSAID byly hlášeny případy retence tekutin, hypertenze a edémů.

Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2 400 mg/den), může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody). Epidemiologické studie nepoukazují na zvýšené riziko arteriálních trombotických příhod při podávání nízkých dávek ibuprofenu (tj. do 1 200 mg denně).

Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, kongestivním srdečním selháním (NYHA II-III), prokázanou ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních tepen a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním smí být léčeni ibuprofenem pouze po důkladném zvážení a je třeba se vyhnout podávání vysokých dávek (2 400 mg/den).

Obdobně je třeba zvážit zahájení dlouhodobé léčby pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární choroby (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření), zejména pokud je nutné podávat vysoké dávky ibuprofenu (2 400 mg/den).

Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace:

S velkou opatrností musí být NSAID podávány pacientům s anamnézou gastrointesti­nálních chorob (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba). Jejich stav se může zhoršit (viz bod 4.8).

Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u všech nesteroidních antirevmatik kdykoli během léčby, s varujícími příznaky ale i bez nich, i bez předchozí anamnézy závažných gastrointesti­nálních příhod.

Riziko gastrointesti­nálního krvácení, ulcerací a perforací stoupá se zvyšující se dávkou přípravku, u pacientů s anamnézou peptického vředu, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo perforací (viz bod 4.3), a u starších osob. Tito pacienti by měli zahajovat léčbu nejnižší možnou dávkou.

U těchto pacientů a také u pacientů vyžadujících současnou terapii nízkými dávkami kyseliny acetylsalicylové nebo jinými léčivými přípravky zvyšujícími gastrointestinální riziko má být zváženo podání projektivních látek (např. misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy) (viz bod 4.5).

Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, obzvláště ve starším věku, musí být poučeni, aby včas hlásili všechny neobvyklé gastrointestinální příznaky (zejména gastrointestinální krvácení), především na počátku léčby.

Obzvláštní pozornost je doporučována u pacientů užívajících konkomitantní léčbu, která by mohla zvyšovat riziko ulcerací nebo krvácení např. orálně podávané kortikosteroidy, antikoagulancia jako warfarin, SSRI nebo antiagregancia jako kyselina acetylsalicylová (viz bod 4.5).

Pokud se u pacientů léčených ibuprofenem objeví gastrointestinální krvácení nebo ulcerace, musí být léčba ukončena.

Kůže:

Velmi vzácně byly ve vztahu k léčbě nesteroidními antirevmatiky hlášeny závažné kožní reakce, z nichž některé byly fatální, včetně Stevensova-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy (viz bod 4.8). Těmito reakcemi jsou nejvíce ohroženi pacienti na počátku léčby, začátek reakce se nejčastěji objevuje během prvního měsíce léčby.

Ibuprofen musí být vysazen při prvních známkách výskytu vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoli jiných příznaků hypersensitivity.

Plané neštovice mohou výjimečně způsobit závažné infekční komplikace kůže a měkkých tkání. Doposud se nepodařilo vyloučit, že NSAID přispívají ke zhoršení těchto infekcí. Proto se v případě planých neštovic nedoporučuje užívání ibuprofenu (viz bod 4.8).

Další opatření:

Dlouhodobé užívání analgetik (déle než 3 měsíce) každý druhý den nebo častěji může způsobit nebo zhoršit bolesti hlavy. Bolest hlavy způsobená nadměrným užíváním analgetik nemá být léčena zvýšenou dávkou. V tomto případě má být léčba analgetiky na základě konzultace s lékařem přerušena.

Ibuprofen Actavis perorální suspenze obsahuje roztok maltitolu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktosy by tento přípravek neměli užívat.

Roztok maltitolu může mít mírně laxativní účinky.

Jeden 2,5ml sáček přípravku Ibuprofen Actavis obsahuje 3,685 mg sodíku.

Jeden 5ml sáček přípravku Ibuprofen Actavis obsahuje 7,370 mg sodíku.

Jeden 7,5ml sáček přípravku Ibuprofen Actavis obsahuje 11,055 mg sodíku.

Jeden 10ml sáček přípravku Ibuprofen Actavis obsahuje 14,740 mg sodíku.

Jeden 15ml sáček přípravku Ibuprofen Actavis obsahuje 22,110 mg sodíku.

Tuto skutečnost je potřeba brát v úvahu u pacientů držících dietu s nízkým obsahem sodíku.

• 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kyselina acetylsalicylová: Současné podávání ibuprofenu a kyseliny acetylsalicylové se obecně nedoporučuje vzhledem k možnosti zvýšeného výskytu nežádoucích účinků.

Preklinické údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou kyseliny acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček. Ačkoli panuje určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit možnost, že pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný (viz bod 5.1).

Ostatní NSAID včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2: Je třeba se vyvarovat současnému podávání dvou nebo více NSAID vzhledem k možnosti zvýšeného výskytu gastrointesti­nálních vředů a krvácení (viz bod 4.4).

Antikoagulancia: NSAID mohou zvýšit účinky antikoagulancií, jako je warfarin (viz bod 4.4).

Antiagregancia: Zvyšují riziko gastrointesti­nálního krvácení (viz bod 4.4).

Mifepriston: Účinnost přípravku by mohla být teoreticky snížena v důsledku inhibice syntézy prostaglandinů NSAID. Omezené důkazy ukazují, že současné podání NSAID v den podání prostaglandinu neovlivňuje účinek mifepristonu nebo prostaglandinu na uzrání děložního hrdla a děložní kontrakce a nesnižuje klinickou účinnost farmakologického ukončení těhotenství.

Zidovudin: Při souběžném užívání NSAID a zidovudinu existuje zvýšené riziko hematologické toxicity. Existují důkazy o zvýšeném riziku hemartróz a hematomu u HIV+ hemofiliků, kteří jsou léčeni zároveň zidovudinem a ibuprofenem.

Deriváty sulfonylmočoviny: NSAID mohou potencovat účinky derivátů sulfonylmočoviny. Vzácně byly zaznamenány případy hypoglykémie u pacientů léčených deriváty sulfonylmočoviny, kterým byl současně podáván ibuprofen.

Methotrexát: NSAID mohou inhibovat tubulární sekreci methotrexátu a snižovat clearence methotrexátu s následkem zvýšeného rizika toxických účinků. Při léčbě vysokými dávkami methotrexátu nemají být NSAID užívány (viz také níže).

Kardioglykosidy: NSAID mohou zvýšit riziko srdečního selhání, redukovat glomerulární filtraci a zvýšit plazmatickou hladinu kardioglykosidů (např. digoxinu).

Antihypertenziva, beta-blokátory a diuretika: NSAID mohou snížit účinek antihypertenziv, jako jsou ACE inhibitory, beta-blokátorů a diuretik.

Diuretika mohou zvýšit riziko nefrotoxicity NSAID.

Riziko akutní renální insuficience, které je obvykle reverzibilní, může být zvýšeno u některých pacientů se sníženou funkcí ledvin (např. u dehydratovaných, nebo starších pacientů) při současném podávání antagonistů angiotensinu II a NSAID. Proto by se tato kombinace měla podávat opatrně, zejména u starších pacientů. Pacienti mají být adekvátně hydratovaní a je potřeba zvážit sledování funkce ledvin po zahájení současné léčby a dále v pravidelných intervalech.

Kortikosteroidy: Zvýšené riziko gastrointesti­nálních ulcerací nebo krvácení (viz bod 4.4).

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI): Zvýšené riziko gastrointesti­nálního krvácení (viz bod 4.4).

Aminoglykosidy: NSAID mohou snížit vylučování aminoglykosidů.

Lithium: Snížením renální exkrece lithia mohou NSAID zvyšovat sérovou hladinu lithia.

Methotrexát: Riziko interakce mezi NSAID a methotrexátem se musí též vzít do úvahy při léčbě nízkými dávkami methotrexátu, především u pacientů s poruchou funkce ledvin. Pokud se methotrexát kombinuje s NSAID, je třeba funkce ledvin sledovat. Opatrnost je třeba při podání obou přípravků, NSAID i methotrexátu, v průběhu 24 hodin, kdy může vzrůst plazmatická hladina methotrexátu a to může vést ke zvýšení toxicity (viz také výše).

Cyklosporin: Zvyšuje se riziko poškození ledvin.

Takrolimus: Možné zvýšené riziko nefrotoxicity při současném podávání s NSAID.

Kolestyramin: Při současném podávání ibuprofenu a kolestyraminu se může snížit absorpce ibuprofenu v gastrointes­tinálním traktu. Klinická významnost není ovšem známá.

Inhibitory CYP2C9: Současné podávání ibuprofenu a inhibitorů CYP2C9 může zvýšit expozici ibuprofenu (substrát CYP2C9). Ve studii s vorikonazolem a flukonazolem (inhibitory CYP2C9) bylo prokázáno zvýšení expozice S (+) ibuprofenu přibližně o 80 – 100 %. Snížení dávky ibuprofenu by se mělo zvážit při současném podávání silných inhibitorů CYP2C9, především pokud se podává vysoká dávka ibuprofenu buď s vorikonazolem nebo flukonazolem.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Inhibice syntézy prostaglandinů může nepříznivě ovlivňovat těhotenství a/nebo embryonální/fetální vývoj. Data z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratu a srdečních malformací a gastroschízy po podávání inhibitorů syntézy prostaglandinů na začátku těhotenství. Absolutní riziko srdečních malformací se zvýšilo z méně než 1 % na přibližně 1,5 %. Předpokládá se, že riziko se zvyšuje s dávkou a délkou léčby. U zvířat bylo prokázáno, že podávání inhibitorů syntézy prostaglandinů vede ke zvýšení preimplantačních a postimplantačních ztrát a embryo-fetální letality. Mimo to byla u zvířat, která dostávala během organogeneze inhibitory syntézy prostaglandinů, zaznamenána zvýšená incidence různých malformací, včetně kardiovaskulárních.

Pokud to není zcela nezbytné, ibuprofen se nemá podávat během prvního a druhého trimestru těhotenství. Jestliže ibuprofen užívá žena, která se snaží otěhotnět nebo během prvního a druhého trimestru těhotenství, má být dávka co nejnižší a doba léčby co nejkratší.

Během třetího trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy prostaglandinů vystavovat plod:

• – riziku kardiopulmonální toxicity (předčasný uzávěr ductus arteriosus a plicní hypertenze);

• – riziku renální dysfunkce, která může progredovat v renální selhání s oligohydram­nionem;

• – riziku potenciálního prodloužení krvácení, antiagregačnímu účinku, který se může vyskytnout i při velmi nízkých dávkách;

• – riziku inhibice děložních kontrakcí vedoucích k opoždění nebo prodloužení porodu;

Vzhledem k těmto skutečnostem je ibuprofen kontraindikován ve třetím trimestru těhotenství.

Kojení

Omezené množství studií ukazuje, že ibuprofen přechází do mateřského mléka ve velmi nízkých koncentracích a je nepravděpodobné, že, že by měl nepříznivé účinky na kojené dítě.

Fertilita

Existují důkazy, že léčiva inhibující syntézu cyklooxygenázy/pros­taglandinu mohou způsobit poruchu fertility působením na ovulaci. Poškození je reverzibilní a odezní po ukončení terapie.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Schopnost řídit a obsluhovat stroje může být nepříznivě ovlivněna možnými nežádoucí účinky jako je závrať a poruchy vidění.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky jsou gastrointestinální. Mohou se objevit peptické vředy, perforace nebo gastrointestinální krvácení, někdy fatální, zejména u starších lidí (viz bod 4.4). Po léčbě byly pozorovány také nauzea, zvracení, průjem, flatulence, zácpa, dyspepsie, abdominální bolest, meléna, hemateméza, ulcerózní stomatitida, exacerbace kolitidy a Crohnovy choroby (viz bod 4.4). Méně často byla pozorována gastritida.

Při hodnocení nežádoucích účinků byly jako základ použity následující četnosti:

velmi časté (>1/10) časté (>1/100 až <1/10) méně časté (1/1 000 až <1/100) vzácné (>1/10 000 až < 1/1 000) velmi vzácné (<1/10 000) není známo: z dostupných údajů nelze určit

Infekce a infestace

Velmi vzácné:

Exacerbace zánětů v souvislosti s infekcí (např. rozvoj nekrotizujících fasciitid) byla zaznamenána při používání nesteroidních protizánětlivých léčiv. Pravděpodobně to souvisí s mechanismem působení nesteroidních protizánětlivých léčiv. Pokud se během užívání ibuprofenu objeví příznaky infekce nebo se zhorší, doporučuje se pacientovi bezodkladně navštívit lékaře. Je třeba vyšetřit, zda není indikace k antiinfekční/an­tibiotické léč­bě.

Poruchy krve a lymfatického systému

Velmi vzácné:

Hematopoetické poruchy (anemie, leukopenie, trombocytopenie, pancytopenie, agranulocytóza). První příznaky jsou: horečka, bolest v krku, povrchové vředy v ústech, příznaky podobné chřipce, těžká vyčerpanost, nevysvětlitelné krvácení a tvorba podlitin.

Poruchy imunitního systému

Méně časté:

Hypersenzitivní reakce (jako je kopřivka, pruritus a exantém, dále také ataky astmatu a hypotenze).

Vzácné:

Syndrom lupus erythematodes.

Velmi vzácné:

Závažné alergické reakce (jako je edém obličeje, otok jazyka a hrtanu, dyspnoe, tachykardie, pokles krevního tlaku (život ohrožující šok)). Bronchospasmus.

Není známo:

U pacientů se stávajícím autoimunitním onemocněním (jako je systémový lupus erythematodes, smíšené onemocnění pojiva) byly v průběhu léčby ibuprofenem zaznamenány jednotlivé případy symptomů aseptické meningitidy, jako je ztuhlost krku, bolest hlavy, nauzea, zvracení, horečka nebo dezorientace (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití).

Poruchy nervového systému:

Časté:

Bolest hlavy, závrať.

Velmi vzácné:

Velmi vzácně byly hlášeny ojedinělé případy aseptické meningitidy.

Poruchy oka:

Vzácné:

Poruchy vidění.

Srdeční a cévní poruchy:

Není známo:

Edém, hypertenze a srdeční selhání byly hlášeny v souvislosti s léčbou NSAID.

Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2 400 mg/den), může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody) (viz bod 4.4).

Gastrointestinální poruchy:

Velmi časté:

Bolest břicha, nauzea, dyspepsie.

Časté:

Gastrointestinální vředy.

Vzácné:

Průjem, flatulence, zácpa a zvracení.

Velmi vzácné:

Perforace nebo gastrointestinální krvácení, meléna, hemateméza, ulcerózní stomatitida, exacerbace kolitidy a Crohnovy choroby, gastritida.

Poruchy jater a žlučových cest:

Velmi vzácné:

Poruchy jater, hepatitida.

Poruchy kůže a podkožní tkáně:

Velmi vzácné:

Těžké formy kožních reakcí jako je exfoliativní nebo bulózní dermatitida včetně Stevensova-Johnsonova syndromu, multiformní erytém a toxická epidermální nekrolýza.

Není známo:

Ve výjimečných případech se mohou v průběhu onemocnění planými neštovicemi objevit závažné infekce kůže a měkkých tkání (viz „Infekce a infestace“).

Hypersenzitivní syndrom s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS syndrom).

Cévní poruchy:

Velmi vzácné:

Hypertenze.

Poruchy ledvin a močových cest:

Méně časté:

Selhání ledvin.

Velmi vzácné:

Papilární nekróza – zvláště při dlouhodobém užívání, v souvislosti se zvýšením sérové močoviny a otoky.

Není známo:

Intersticiální nefritida včetně akutního selhání ledvin.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Symptomy předávkování se mohou objevit u dětí, které požily více než 100 mg/kg. Požití větší dávky než 400 mg/kg může způsobit vážnou toxickou reakci.

U dospělých není reakce na dávku tak jednoznačná.

Poločas u předávkování je 1,5 až 3 hodiny.

Příznaky

Požití klinicky významného množství NSAID se u většiny pacientů projeví pouze nauzeou, zvracením, bolestí v oblasti epigastria, nebo vzácněji průjmem. Možné jsou i tinitus, bolest hlavy a gastrointestinální krvácení. U vážnější otravy toxicita postihuje centrální nervový systém a projeví se jako malátnost, příležitostně excitovanost a dezorientace nebo koma. U některých pacientů mohou vzniknout křeče. Vážná otrava může být příčinou metabolické acidózy a prodloužení protrombinového času/INR, pravděpodobně v důsledku interference s účinkem cirkulujících koagulačních faktorů. Může vzniknout akutní selhání ledvin a poškození jater. U astmatiků je možné zhoršení astmatu.

Léčba

Léčba je symptomatická, v případě potřeby se aplikuje podpůrná léčba. Ta zajistí volné dýchací cesty a monitoring srdečních a vitálních funkcí po potřebnou dobu. Pokud je pacient ošetřen do hodiny po požití potenciálně toxického množství, je indikováno vyprázdnění žaludku nebo perorální podání aktivního uhlí. U častých nebo prolongovaných křečí se podává intravenózně diazepam nebo lorazepam. U astmatu se podávají bronchodilatancia.

5.  FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva, deriváty kyseliny propionové. ATC kód: M01AE01

Ibuprofen je derivát kyseliny propionové, nesteroidní antiflogistikum (NSAID) s protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Výsledky získané na zvířecích modelech pro bolest a zánět ukázaly, že ibuprofen efektivně inhibuje syntézu prostaglandinů. U lidí ibuprofen snižuje bolest pravděpodobně způsobenou zánětem nebo s ním spojenou, otok a horečku. Inhibiční účinky ibuprofenu na syntézu prostaglandinů jsou dány inhibicí aktivity cyklooxygenázy. Navíc má ibuprofen inhibiční účinek na ADP (adenosindifosfát) nebo kolagenem stimulovanou agregaci krevních destiček.

Doba nástupu analgetického i antipyretického účinku ibuprofenu je 30 minut.

Preklinické údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou kyseliny acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček. Některé farmakodynamické studie ukazují, že pokud byla užita jednorázová dávka 400 mg ibuprofenu během 8 hodin před nebo do půl hodiny po podání dávky kyseliny acetylsalicylové (81 mg), došlo ke sníženému účinku kyseliny acetylsalicylové na tvorbu tromboxanu nebo agregaci krevních destiček. Ačkoli panuje určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nedá se vyloučit možnost, že pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný (viz bod 4.5).

Ibuprofen inhibuje syntézu prostaglandinů v děloze a tím snižuje klidový i aktivní nitroděložní tlak, pravidelné děložní kontrakce a množství prostaglandinů uvolněných do oběhu. Předpokládá se, že tyto změny mají za následek zmírnění menstruační bolesti. Ibuprofen inhibuje syntézu prostaglandinů v ledvinách, což může způsobit renální insuficienci, zadržování tekutin a srdeční selhání u rizikových pacientů (viz bod 4.3).

Vzhledem k tomu, že prostaglandiny působí na ovulaci, může užívání léčivých přípravků inhibujících syntézu prostaglandinů ovlivnit fertilitu u žen (viz bod 4.4, 4.6 a 5.3).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Ibuprofen se rychle vstřebává z gastrointes­tinálního traktu, biologická dostupnost je 80 – 90 %. Vrchol sérové koncentrace je dosažen jednu až dvě hodiny po podání. Při podání s jídlem je sérová koncentrace nižší a vrchol je dosažen pomaleji, než při podání na lačno. Potrava neovlivňuje celkovou biologickou dostupnost nijak významně.

Distribuce

Ibuprofen je rychle distribuován po celém těle. Ibuprofen se vysokou mírou váže na plasmatické proteiny (99 %). Ibuprofen má malý distribuční objem, přibližně 0,12–0,2 l/kg u dospělých.

Biotransformace

Ibuprofen se rychle metabolizuje v játrech prostřednictvím cytochromu P450, přednostně CYP2C9 na dva primární inaktivní metabolity 2-hydroxyibuprofen a 3-carboxyibuprofen. Po perorálním užití léku lze jen o něco málo méně než 90 % perorální dávky ibuprofenu nalézt v moči jako oxidativní metabolity a jejich glukuronové konjugáty. Jen velmi malé množství ibuprofenu se vyloučí močí beze změn.

Eliminace

Eliminační poločas ibuprofenu je u zdravých jedinců přibližně 2,5 hodiny. Farmakologicky neaktivní metabolity jsou převážně vylučovány ledvinami (90 %), ale také žlučí.

Zvláštní populace

Starší osoby

S výjimkou případů s poruchou funkce ledvin byly rozdíly ve farmakokinetickém profilu a ve vylučování přípravku močí mezi mladými a staršími osobami pouze velmi malé a klinicky bezvýznamné.

Děti

Systémová expozice ibuprofenu po terapeutickém dávkování podle hmotnosti (5 mg/kg až 10 mg/kg tělesné hmotnosti) u dětí ve věku 1 roku a více se zdá být podobná jako u dospělých.

Děti ve věku od 3 měsíců do 2,5 let měly vyšší distribuční objem (l/kg) a clearance (l/kg/h) ibuprofenu než děti ve věku >2,5 až 12 let.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s lehkou poruchou funkce ledvin byly hlášeny zvýšené hodnoty nevázaného (S)-ibuprofenu, vyšší hodnoty AUC (S)-ibuprofenu a zvýšený poměr AUC (S/R) enantiomerů ve srovnání s výsledky kontrol zdravých osob.

U pacientů s onemocněním ledvin v terminálním stádiu léčených dialýzou byla průměrná volná frakce ibuprofenu přibližně 3 % ve srovnání s přibližně 1 % u zdravých dobrovolníků. Těžká porucha funkce ledvin může vést k hromadění metabolitů ibuprofenu. Význam tohoto účinku není znám. Metabolity je možno odstranit hemodialýzou (viz body 4.2, 4.3 a 4.4).

Porucha funkce jater

Onemocnění jater způsobené alkoholem a doprovázené lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater nevedlo k výrazné změně farmakokinetických parametrů.

U pacientů s cirhózou se středně těžkou poruchou funkce jater (Child-Pugh skóre 6–10) léčených racemickým ibuprofenem bylo pozorováno průměrně dvojnásobné prodloužení poločasu, a poměr AUC (S/R) enantiomerů byl významně nižší ve srovnání s výsledky kontrol zdravých osob, což svědčí o narušení metabolické inverze ®-ibuprofenu na aktivní (S)-enantiomer (viz body 4.2, 4.3 a 4.4).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinická bezpečnost ibuprofenu je dobře zdokumentována, protože se jedná o dlouhodobě dobře zavedený a užívaný přípravek.

Subchronická a chronická toxicita ibuprofenu byla prokázána především testy na zvířatech a to jako poškození gastrointesti­nálního traktu a vředy.

In vitro a in vivo studie neprokázaly žádné klinicky relevantní důkazy mutagenity ibuprofenu. Navíc ve studiích na myších a potkanech nebyl prokázán karcinogenní účinek. Ibuprofen inhibuje ovulaci u králíků a způsobuje poruchy implantace u různých druhů zvířat (králík, potkan a myš). Reprodukční studie na potkanech a králících prokázaly, že ibuprofen prochází placentou. Po podání dávek toxických pro matku se zvýšil výskyt malformací (jako ventrikulární defekty septa).

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

natrium-benzoát (E 211)

kyselina citronová

roztok maltitolu

xanthanová klovatina

hypromelóza

glycerol

chlorid sodný polysorbát 80 natrium-cyklamát draselná sůl acesulfamu sukralóza

pomerančové aroma (tekuté pomerančové aroma 055604 TEU) obsahující:

• – aromatické složky (přírodní aromatické látky, aromatické látky totožné s přírodními, vhod­né

pomocné látky)

• – toktoferol-alfa (E 307)

• – benzylalkohol

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

2 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Ibuprofen Actavis perorální suspenze je balen v jednodávkových sáčcích z vícevrstvé fólie (polyester 12 mikrometrů/ad­hezivum/alumi­nium 9 mikrometrů/ad­hezivum/polyo­lefinový film 50 mikrometrů).

Jeden jednodávkový sáček obsahuje 2,5 ml perorální suspenze.

Jeden jednodávkový sáček obsahuje 5 ml perorální suspenze.

Jeden jednodávkový sáček obsahuje 7,5 ml perorální suspenze.

Jeden jednodávkový sáček obsahuje 10 ml perorální suspenze.

Jeden jednodávkový sáček obsahuje 15 ml perorální suspenze.

Velikost balení:

Ibuprofen Actavis 50 mg perorální suspenze (2,5ml sáček): balení obsahuje 10, 20 nebo 30 sáčků. Ibuprofen Actavis 100 mg perorální suspenze (5ml sáček): balení obsahuje 10, 20 nebo 30 sáčků. Ibuprofen Actavis 150 mg perorální suspenze (7,5ml sáček): balení obsahuje 10, 20 nebo 30 sáčků. Ibuprofen Actavis 200 mg perorální suspenze (10ml sáček): balení obsahuje 10, 20 nebo 30 sáčků. Ibuprofen Actavis 300 mg perorální suspenze (15ml sáček): balení obsahuje 30 sáčků.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Každé balení obsahuje jednu 5ml lžičku.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Actavis Group PTC ehf.

Reykjavikurvegur 76–78

220 Hafnarfjordur

Island

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Ibuprofen Actavis 50 mg perorální suspense v sáčku: 07/690/16-C

Ibuprofen Actavis 100 mg perorální suspense v sáčku: 07/691/16-C

Ibuprofen Actavis 150 mg perorální suspense v sáčku: 07/692/16-C

Ibuprofen Actavis 200 mg perorální suspense v sáčku: 07/693/16-C

Ibuprofen Actavis 300 mg perorální suspense v sáčku: 07/694/16-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/DATUM PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 22. 11. 2017

Datum posledního prodloužení registrace:

Další informace o léčivu IBUPROFEN ACTAVIS

Jak se IBUPROFEN ACTAVIS podává: perorální podání - perorální suspenze v sáčku
Výdej léku: volně prodejné léčivé přípravky

Balení: Sáček
Velikost balení: 30

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Actavis Group PTC ehf., Hafnarfjördur
E-mail: vois@teva.cz
Telefon: +420 251 007 111