Nonstop Lékárna Otevřít hlavní menu

BUPAINX 10 MIKROGRAMŮ/H - souhrnné informace

Síla léku
10MCG/H

Obsahuje účinnou látku :

ATC skupina:

Dostupná balení:

  • 3
  • 4
  • 5
  • 8
  • 10
  • 12
  • 20
  • 1
  • 2

Souhrnné informace o léku - BUPAINX 10 MIKROGRAMŮ/H

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.  NÁZEV PŘÍPRAVKU

Bupainx 5 mikrogramů/h Bupainx 10 mikrogramů/h

Bupainx 15 mikrogramů/h Bupainx 20 mikrogramů/h

transdermální náplast

2.  KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

{Bupainx 5 mikrogramů/h, transdermální náplast}:

Jedna transdermální náplast obsahuje buprenorphinum 5 mg na ploše 6,25 cm2, uvolňuje buprenorphinum 5 mikrogramů za hodinu.

{Bupainx 10 mikrogramů/h, transdermální náplast}:

Jedna transdermální náplast obsahuje buprenorphinum 10 mg na ploše 12,5 cm2, uvolňuje buprenorphinum 10 mikrogramů za hodinu.

{Bupainx 15 mikrogramů/h, transdermální náplast}:

Jedna transdermální náplast obsahuje buprenorphinum 15 mg na ploše 18,75 cm2, uvolňuje buprenorphinum 15 mikrogramů za hodinu.

{Bupainx 20 mikrogramů/h, transdermální náplast}:

Jedna transdermální náplast obsahuje buprenorphinum 20 mg na ploše 25 cm2, uvolňuje buprenorphinum 20 mikrogramů za hodinu.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Transdermální náplast.

Tento přípravek se skládá z transdermální náplasti obsahující léčivou látku, která je integrována s přesahující světle žluto-hnědou krycí náplastí bez léčivé látky. Tvar transdermální náplasti je obdélníkový se zaoblenými rohy. Na transdermální náplasti je následující potisk: ‘Buprenorphinum 5 pg/h'

‘Buprenorphinum 10 pg/h' ‘Buprenorphinum 15 pg/h' ‘Buprenorphinum 20 pg/h'

4.  KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba středně silné bolesti vyvolané nemaligním onemocněním, kdy je k dosažení odpovídající analgesie nutný opioid.

Přípravek Bupainx není vhodný k léčbě akutní bolesti.

Přípravek Bupainx je indikován u dospělých.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Pacienti ve věku 18 let a starší

Jako zahajovací dávka se musí použít přípravek Bupainx o nejnižší síle (Bupainx 5 mikrogramů/h, transdermální náplast). Je nutno zvážit předchozí opioidní anamnézu pacienta (viz bod 4.5) i současný celkový a zdravotní stav pacienta.

Přípravek Bupainx se nesmí používat v dávkách vyšších než doporučených.

Přípravek Bupainx se podává každý 7. den.

Titrace

Během zahájení léčby a v průběhu titrace přípravku Bupainx musí pacienti užívat obvyklé doporučené dávky krátkodobě působících doplňkových analgetik (viz bod 4.5) podle potřeby až do té doby, než se pomocí přípravku Bupainx dosáhne analgetické účinnosti.

Dávka se nesmí zvyšovat před uplynutím 3 dnů, kdy se ustaví maximální účinek dané dávky. Následná zvýšení dávky lze poté titrovat na základě potřeby doplňkových analgetik a pacientově analgetické odpovědi na transdermální náplast.

Při zvyšování dávky se právě používaná transdermální náplast nahradí náplastí o vyšší síle nebo se k dosažení požadované dávky aplikuje na různá místa kombinace náplastí. Aplikace více než dvou transdermálních náplastí, do maximální celkové dávky 40 mikrogramů/ho­dinu, se nedoporučuje. Pacienty je nutno pečlivě a pravidelně sledovat s cílem stanovit optimální dávku a trvání léčby.

Přechod z opioidů

Přípravek Bupainx lze používat jako alternativu k léčbě jinými opioidy. Léčba takových pacientů musí začít na nejnižší dostupné síle (Bupainx 5 mikrogramů/h, transdermální náplast), přičemž během titrace se podle potřeby musí pokračovat v užívání krátkodobě působících doplňkových analgetik (viz bod 4.5).

Délka podávání

Přípravek Bupainx se za žádných okolností nesmí podávat déle, než je absolutně nezbytné. Pokud je dlouhodobá léčba přípravkem Bupainx vzhledem k povaze a závažnosti onemocnění nezbytná, pak je nutno provádět pečlivé a pravidelné sledování (v případě potřeby s přestávkami v léčbě), aby se stanovilo, zda a v jakém rozsahu je další léčba nezbytná.

Vysazování přípravku

Po odstranění transdermální náplasti se sérové koncentrace buprenorfinu snižují postupně, a tak je po jistou dobu analgetický účinek zachován. To je nutno vzít v potaz tehdy, kdy po léčbě přípravkem Bupainx má následovat léčba jinými opioidy. Obecně platí, že následující opioid by se neměl podávat během 24 hodin po odstranění transdermální náplasti. Dosud jsou ohledně zahajovací dávky jiných opioidů podávaných po vysazení transdermální náplasti k dispozici pouze omezené informace.

Zvláštní populace

Starší pacienti

U starších pacientů není úprava dávkování přípravku Bupainx nutná.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin není úprava dávkování přípravku Bupainx nutná.

Porucha funkce jater

Buprenorfin se metabolizuje v játrech. Intenzita a trvání jeho účinku mohou být u pacientů s poruchou funkce jater ovlivněny. Proto je nutné pacienty s nedostatečnou funkcí jater během léčby přípravkem Bupainx pečlivě sledovat.

U pacientů s těžkou poruchou funkce jater se buprenorfin může během léčby přípravkem Bupainx kumulovat. U takových pacientů je nutno zvážit jinou léčbu a přípravek Bupainx používat opatrně, pokud vůbec.

Pediatrická populace

Jelikož přípravek Bupainx nebyl u pacientů mladších 18 let studován, použití tohoto léčivého přípravku se u těchto pacientů nedoporučuje.

Způsob podání

Transdermální použití.

Aplikace transdermální náplasti:

Přípravek Bupainx se aplikuje na nepodrážděnou, neporušenou kůži vnější části nadloktí, horní části hrudníku, horní části zad nebo na stranu hrudníku, nesmí se však aplikovat na části kůže s velkými jizvami. Přípravek Bupainx se aplikuje na relativně neochlupenou nebo téměř neochlupenou kůži. Pokud takové místo není k dispozici, ochlupení se musí ostříhat nůžkami, nikoli oholit.

Pokud se místo aplikace musí očistit, smí se to udělat pouze čistou vodou. Mýdla, alkohol, oleje, pleťová mléka nebo abrazivní pomůcky se používat nesmějí. Kůže musí být před aplikací transdermální náplasti suchá. Přípravek Bupainx se musí aplikovat ihned po vyjmutí z uzavřeného sáčku. Po odstranění ochranné vrstvy se transdermální náplast musí na místo silně tisknout dlaní po dobu přibližně 30 sekund, čímž se zajistí úplné přilnutí, zvláště kolem okrajů. Pokud se okraje transdermální náplasti začnou odlupovat, lze je připevnit vhodnou náplastí.

Koupání, sprchování ani plavání by na transdermální náplast nemělo mít vliv. Pokud náplast odpadne, je nutno nalepit novou.

Nová transdermální náplast se nesmí na stejné místo na kůži nalepovat následující 3 až 4 týdny (viz bod 5.2).

4.3 Kontraindikace

  • hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
  • pacienti závislí na opioidech a při odvykací léčbě závislosti na narkotikách
  • stavy, kdy je vážně porušeno dechové centrum a jeho funkce, nebo kdy k jeho poruše může dojít
  • pacienti, kterým jsou podávány inhibitory MAO nebo kteří je užívali během posledních dvou týdnů (viz bod 4.5)
  • pacienti trpící onemocněním myasthenia gravis
  • pacienti s deliriem tremens

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Přípravek Bupainx se musí používat zvláště opatrně u pacientů s akutní intoxikací alkoholem, konvulzivními poruchami, poraněním hlavy, v šoku, se sníženou úrovní vědomí nejasného původu, intrakraniálními lézemi nebo se zvýšeným nitrolebním tlakem a u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (viz bod 4.2).

S buprenorfinem je spojován výrazný útlum dechu, zejména při intravenózním podání. Došlo k řadě úmrtí z předávkování, kdy drogově závislí zneužívali buprenorfin intravenózně, obvykle současně s benzodiazepiny. Dále byla hlášena úmrtí z předávkování v důsledku požívání ethanolu a benzodiazepinů v kombinaci s buprenorfinem (viz bod 4.5).

Přípravek Bupainx se nedoporučuje k analgezii v období těsně po operačním zákroku nebo v jiných situacích vyznačujících se úzkým terapeutickým indexem nebo rychle se měnícími požadavky na analgezii.

Kontrolované studie u lidí a zvířat naznačují, že buprenorfin má nižší potenciál k vyvolání závislosti než čistí opioidní agonisté. U lidí byly u buprenorfinu pozorovány omezené euforigenní účinky. To může vést k určitému zneužívání přípravku a tak je při jeho předepisování pacientům, o nichž je známo nebo u nichž je podezření, že mají v anamnéze zneužívání léků, potřebná opatrnost.

Chronické užívání buprenorfinu může vést k rozvoji fyzické závislosti. Abstinenční příznaky (abstinenční syndrom), pokud se objeví, jsou obecně mírné, začínají po 2 dnech a mohou trvat až 2 týdny. Abstinenční příznaky zahrnují agitovanost, úzkost, nervozitu, nespavost, hyperkinezi, třes a gastrointestinální poruchy.

Pacienti s horečkou nebo vystavení vnějšímu teplu

Pacienty je nutno poučit, aby se během nošení transdermální náplasti vyhýbali tomu, že místo aplikace bude vystaveno působení vnějších zdrojů tepla, jako jsou vyhřívané podložky, elektrické dečky, ohřívací lampy, sauna, horké lázně a vodní postele s ohřívanou vodou atd., protože by mohlo dojít ke zvýšené absorpci buprenorfinu. Při ošetřování pacientů s horečkou je nutno mít na paměti, že horečka rovněž může zvyšovat absorpci, což může vést ke zvýšeným plasmatickým koncentracím buprenorfinu a tím ke zvýšenému riziku opioidních reakcí.

Sportovci si musí být vědomi toho, že používání tohoto léčivého přípravku může vést při sportovních dopingových testech k pozitivní reakci.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Přípravek Bupainx se nesmí používat současně s inhibitory MAO a u pacientů, kteří inhibitory MAO dostávali v předchozích 2 týdnech (viz bod 4.3).

Vliv jiných léčivých látek na farmakokinetiku buprenorfínu

Buprenorfin se primárně metabolizuje glukuronidací a menší měrou (okolo 30 %) prostřednictvím CYP3A4. Současná léčba inhibitory CYP3A4 může vést ke zvýšeným plasmatickým koncentracím se zesílenou účinností buprenorfinu.

Studie lékové interakce s inhibitorem CYP3A4 ketokonazolem neprokázala klinicky relevantní zvýšení středních hodnot maximální (Cmax) nebo celkové (AUC) expozice buprenorfinu při použití buprenorfinových transdermálních náplastí s ketokonazolem v porovnání s použitím buprenorfinových transdermálních náplastí samotných.

Interakce mezi buprenorfinem a induktory enzymů CYP3A4 nebyly studovány. Současné podávání přípravku Bupainx a enzymových induktorů (např. fenobarbitalu, karbamazepinu, fenytoinu a rifampicinu) by mohlo vést ke zvýšené clearance, což by mohlo vést ke snížené účinnosti.

Omezení průtoku krve játry navozené některými celkovými anestetiky (např. halotanem) a dalšími léčivými přípravky může vést ke snížené rychlosti eliminace buprenorfinu v játrech.

Farmakodynamické interakce

Přípravek Bupainx se musí používat opatrně spolu s:

Benzodiazepiny: tato kombinace může potencovat útlum dechu centrálního původu s rizikem smrti (viz bod 4.4).

Dalšími látkami tlumícími centrální nervový systém: další deriváty opioidů (analgetika a antitusika obsahující např. morfin, dextropropoxyfen, kodein, dextrometorfan nebo noskapin). Některá antidepresiva, sedativní antagonisté H1-receptoru, alkohol, anxiolytika, neuroleptika, klonidin a příbuzné látky. Tyto kombinace zesilují aktivitu tlumící CNS.

  • V typických analgetických dávkách je buprenorfin popisován jako čistý agonista na mí receptorech.

  • V klinických studiích buprenorfinových transdermálních náplastí byly subjekty léčené opioidy, které jsou plnými agonisty na mí receptorech (až do 90 mg perorálního morfinu nebo perorálních ekvivalentů morfinu za den), převedeny na buprenorfinové transdermální náplasti. Během přechodu z původního opioidu na buprenorfinové transdermální náplasti nebyl hlášen žádný abstinenční syndrom ani abstinenční příznaky z vysazení opioidů (viz bod 4.4).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

O používání přípravku Bupainx u těhotných žen nejsou k dispozici žádné údaje nebo jsou údaje omezené. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro lidi není známo. Ke konci těhotenství mohou vysoké dávky buprenorfinu u novorozence vyvolat útlum dýchání, a to i po krátké době podávání. Dlouhodobé podávání buprenorfinu v průběhu posledních 3 měsíců těhotenství může u novorozence vyvolat abstinenční syndrom. Proto se přípravek Bupainx nemá používat během těhotenství a u žen v plodném věku, které nepoužívají účinnou antikoncepci.

Kojení

Buprenorfin se vylučuje do lidského mléka. Studie na potkanech prokázaly, že buprenorfin může inhibovat laktaci. Dostupné farmakodynamic­ké/toxikologic­ké údaje získané na zvířatech prokazují vylučování buprenorfinu do mléka (viz bod 5.3). Proto je nutno se používání přípravku Bupainx během kojení vyhýbat.

Fertilita

Žádné údaje o vlivu buprenorfinu na fertilitu nejsou k dispozici. Ve studii fertility a časného embryonálního vývoje nebyly u samců ani samic potkanů žádné účinky na reprodukční parametry pozorovány (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Bupainx má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. I když se používá podle pokynů, může přípravek Bupainx ovlivnit pacientovy reakce tak, že naruší schopnost bezpečně řídit a obsluhovat stroje. To platí zejména na začátku léčby, a pokud se podává spolu s jinými centrálně působícími látkami včetně alkoholu, trankvilizérů, sedativ a hypnotik. Lékař musí dát individuální doporučení. Při používání stabilní dávky není obecné omezení nezbytné.

Pacienti, kteří jsou takto ovlivněni, např. během zahajování léčby nebo při titrování na vyšší dávku, nesmějí řídit nebo obsluhovat stroje, a to ani 24 hodin po odstranění transdermální náplasti.

4.8 Nežádoucí účinky

Závažné nežádoucí účinky, které mohou být s léčbou přípravkem Bupainx v klinické praxi spojeny, jsou podobné závažným nežádoucím účinkům, které se pozorují u ostatních opioidních analgetik, včetně útlumu dýchání (zvláště, pokud se používají spolu s dalšími látkami tlumícími CNS) a hypotenze (viz bod 4.4).

Vyskytly se následující nežádoucí účinky:

velmi časté (>1/10) časté (>1/100 až <1/10)

méně časté (>1/1 000 až <1/100)

vzácné (>1/10 000 až <1/1 000) velmi vzácné (<1/10 000)

není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Třída orgánových systémů

Velmi časté

Časté

Méně časté

Vzácné

Velmi vzácné

Poruchy imunitního systému

hypersenzitivita

anafylaktická reakce, anafylaktoidní reakce

Poruchy metabolismu a výživy

nechutenství

dehydratace

Psychiatrické

poruchy

zmatenost, deprese, nespavost, nervozita

poruchy spánku, neklid, agitovanost, depersonalizace, euforická nálada, emoční nestabilita, úzkost, halucinace, noční děsy

psychotická porucha, pokles libida

léková závislost, změny nálady

Poruchy nervového systému

Bolest hlavy, točení hlavy, somnolenc

e

parestézie

sedace, dysgézie, dysartrie, hypoestézie, zhoršení paměti, migréna, synkopa, třes, abnormální koordinace pohybů, poruchy pozornosti

porucha rovnováhy, porucha řeči

mimovolní svalové kontrakce

Poruchy oka

suché oči, rozmazané vidění

poruchy vidění, otok víček, mióza

Poruchy ucha a labyrintu

tinnitus, vertigo

bolest ucha

Srdeční poruchy

angina pectoris, palpitace, tachykardie

Cévní poruchy

vasodilatace

hypotenze, oběhový kolaps, hypertenze, zarudnutí

Třída orgánových systémů

Velmi časté

Časté

Méně časté

Vzácné

Velmi vzácné

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

dušnost

zhoršení astmatu, kašel,

hypoxie, rhinitida, sípání, hyperventilace, škytavka

útlum dýchání, dechové selhání

Gastrointestinální poruchy

zácpa, sucho v ústech, nauzea, zvracení

bolest břicha, průjem, dyspepsie

flatulence

divertikulitida, dysfagie, ileus

Poruchy jater a žlučových cest

žlučníková kolika

Poruchy kůže a podkožní tkáně

svědění, erytém

vyrážka, pocení, exantém

suchá kůže, otok obličeje, kopřivka, kontaktní dermatitida

pustulky, puchýřky

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

svalové křeče, myalgie, svalová slabost, svalové spasmy

Poruchy ledvin a močových cest

retence moči, poruchy močení

Poruchy reprodukčního systému a prsu

erektilní dysfunkce, sexuální dysfunkce

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

svědění v místě aplikace, reakce v místě aplikace

únava, astenie, bolesti, periferní edém, erytém v místě aplikace, vyrážka v místě aplikace, bolesti na hrudi

vyčerpanost, onemocnění podobné chřipce, pyrexie, třesavka, celkový pocit nemoci, otok, abstinenční syndrom

zánět v místě aplikace*

Vyšetření

zvýšení alaninamino-transferázy, úbytek na váze

Poranění, otravy a procedurální komplikace

náhodné poranění, pád

* V některých případech se objevily pozdní alergické reakce s výraznými známkami zánětu.

V takovém případě je nutno léčbu přípravkem Bupainx ukončit.

Riziko fyzické závislosti je u buprenorfinu nízké. Po vysazení přípravku Bupainx jsou abstinenční příznaky nepravděpodobné. Může tomu tak být v důsledku velmi pomalé disociace buprenorfinu z opioidních receptorů a postupného snižování plasmatických koncentrací buprenorfinu (obvykle po dobu 30 hodin po odstranění poslední náplasti). Po dlouhodobém používání přípravku Bupainx však nelze abstinenční příznaky podobné příznakům po vysazení opioidů zcela vyloučit. Tyto příznaky zahrnují agitovanost, úzkost, nervozitu, nespavost, hyperkinezi, třes a gastrointestinální poruchy.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Symptomy

Lze očekávat symptomy podobné symptomům po jiných centrálně působících analgetikách. Ty zahrnují útlum dýchání, sedaci, malátnost, nauzeu, zvracení, kardiovaskulární kolaps a výraznou miózu.

Léčba

Všechny transdermální náplasti je nutno z pacientovy kůže odstranit. Je nutno obnovit a udržovat průchodnost dýchacích cest, podle potřeby zavést asistovanou nebo řízenou respiraci a udržovat odpovídající tělesnou teplotu a rovnováhu tekutin. Podle potřeby je nutno podávat kyslík, intravenózní tekutiny, vasopresorické látky a zavést další podpůrná opatření.

Účinky buprenorfinu může zvrátit specifický opioidní antagonista, jako je naloxon. Dávka naloxonu může být v rozmezí 5 až 12 mg podaných intravenózně. Nástup účinku naloxonu může být zpožděn o 30 minut nebo více. Udržování odpovídající ventilace je důležitější, než léčba naloxonem.

5.  FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: analgetika, opioidy, deriváty oripavinu

ATC kód: N02AE01

Mechanismus účinku

Buprenorfin je parciálním opioidním agonistou, který působí na opioidním receptoru mí. Rovněž vykazuje antagonistickou aktivitu na opioidním receptoru kappa.

Klinická účinnost a bezpečnost

Účinnost byla prokázána v pěti pivotních studiích fáze III trvajících až 12 týdnů u pacientů s bolestmi vyvolávanými nemaligním onemocněním různých etiologií. Studie zahrnovaly pacienty se středně silnými a silnými bolestmi při osteoartróze a bolestmi zad. U buprenorfinových transdermálních náplastí se v porovnání s placebem prokázala klinicky významná snížení skóre bolesti (přibližně 3 body na stupnici BS-11) a významně lepší zvládání bolesti.

U pacientů s bolestmi vyvolávanými nemaligním onemocněním byla rovněž provedena dlouhodobá, otevřená, prodloužená studie (n=384). Při chronickém podávání 63 % pacientů udrželo bolest pod kontrolou po dobu 6 měsíců, 39 % pacientů po dobu 12 měsíců, 13 % pacientů po dobu 18 měsíců a 6 % po dobu 21 měsíců. Přibližně 17 % bylo stabilizováno na síle 5 mikrogramů/ho­dina, 35 % na síle 10 mikrogramů/ho­dina a 48 % na síle 20 mikrogramů/ho­dina.

5.2  Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po aplikaci přípravku Bupainx difunduje buprenorfin z transdermální náplasti kůží. V klinických farmakologických studiích byl medián doby, za kterou buprenorfinové transdermální náplasti se silou 10 mikrogramů/ho­dinu dodaly detekovatelné koncentrace buprenorfinu (25 pikogramů/ml), přibližně 17 hodin. Analýza reziduálního buprenorfinu v transdermálních náplastech po 7 dnech používání ukazuje 15 % původní dodané nálože. Studie biologické dostupnosti, v porovnání s intravenózním podáním, potvrzuje, že toto množství se absorbuje systémově. Koncentrace buprenorfinu zůstávají během 7denní aplikace náplasti relativně konstantní.

Místo aplikace:

Studie na zdravých subjektech prokázala, že farmakokinetický profil buprenorfinu dodávaného buprenorfinovou transdermální náplastí je podobný, pokud se aplikuje na vnější část nadloktí, horní část hrudníku nebo na boční stranu hrudníku (střední axilární čára, 5. mezižeberní oblast). Absorpce se v určitém rozmezí v závislosti na místě aplikace mění, přičemž expozice je nejvíce o přibližně 26 % vyšší, pokud se náplast aplikuje na horní část zad v porovnání s boční stranou hrudníku.

Ve studii na zdravých subjektech, které dostávaly buprenorfinovou transdermální náplast opakovaně ob 14 dní na stejné místo, byla pozorována téměř dvojnásobná expozice. Z tohoto důvodu se doporučuje rotace aplikačních míst, přičemž nová transdermální náplast se na stejné místo kůže nesmí aplikovat po dobu 3 až 4 týdnů.

Ve studii na zdravých subjektech vyvolávala aplikace vyhřívací podložky přímo na transdermální náplast přechodné 26– až 55% zvýšení koncentrací buprenorfinu v krvi. Koncentrace se vracely do normálu během 5 hodin po odstranění zdroje tepla. Z tohoto důvodu se přikládání přímých zdrojů tepla, jako jsou láhve s teplou vodou, vyhřívací podložky nebo elektrické dečky přímo na transdermální náplast nedoporučuje. Vyhřívací podložka přiložená na místo aplikace buprenorfinové transdermální náplasti ihned po jejím odlepení neměla na absorpci z kožního depa vliv.

Distribuce

Existují důkazy o enterohepatální recirkulaci.

Studie na jalových a březích potkanech prokázaly, že buprenorfin prostupuje hematoencefalickou a placentární bariérou. Koncentrace v mozku (kde se nacházel pouze nezměněný buprenorfin) po parenterálním podání byly 2– až 3krát vyšší, než po perorálním podání. Po intramuskulárním nebo perorálním podání se buprenorfin zjevně akumuluje v gastrointes­tinálním luminu plodu -pravděpodobně v důsledku vylučování do žluči, protože enterohepatální oběh není zcela vyvinut.

Jedna transdermální náplast poskytuje rovnoměrné dodávky buprenorfinu po dobu až 7 dní. Ustáleného stavu se dosáhne během první aplikace. Po odstranění přípravku Bupainx koncentrace buprenorfinu klesají, přičemž pokles činí přibližně 50 % za 12 hodin (rozmezí 10 až 24 h).

Buprenorfin je přibližně z 96 % vázán na plasmatické proteiny.

Studie s intravenózním podáváním buprenorfinu prokázaly velký distribuční objem, což ukazuje na rozsáhlou distribuci buprenorfinu. Ve studii intravenózně podávaného buprenorfinu u zdravých subjektů byl distribuční objem v ustáleném stavu 430 litrů, což odráží velký distribuční objem a lipofilitu léčivé látky. Po intravenózním podání se buprenorfin a jeho metabolity vylučují do žluči a, během několika minut, se distribuuje do cerebrospinální tekutiny. Zdá se, že koncentrace buprenorfinu v cerebrospinální tekutině dosahují přibližně 15 až 25 % aktuálních plasmatických koncentrací.

Biotransformace a eliminace

Metabolizace buprenorfinu v kůži po aplikaci přípravku Bupainx je zanedbatelná. Po transdermální aplikaci se buprenorfin eliminuje metabolizací v játrech, s následným vyloučením do žluči a renální exkrecí rozpustných metabolitů. Metabolizace v játrech, která probíhá prostřednictvím enzymů CYP3A4 a UGT1A1/1A3, vede ke vzniku dvou hlavních metabolitů, norbuprenorfinu, respektive buprenorfin 3-O-glukuronidu. Norbuprenorfin se před eliminací glukuroniduje. Buprenorfin se rovněž eliminuje do stolice. Ve studii u pacientů po operaci bylo prokázáno, že celková eliminace buprenorfinu je přibližně 55 l/h.

Norbuprenorfin je jediným známým aktivním metabolitem buprenorfinu.

Vliv buprenorfinu na farmakokinetiku jiných léčivých látek:

Na základě in vitro studií na lidských mikrosomech a hepatocytech nemá buprenorfin v koncentracích dosahovaných při používání přípravku Bupainx 20 mikrogramů/ho­dina transdermální náplast potenciál inhibovat metabolizaci katalyzovanou enzymy systému CYP450 CYP1A2, CYP2A6 a CYP3A4. Vliv na metabolizaci katalyzovanou CYP2C8, CYP2C9 a CYP2C19 nebyl studován.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Reprodukční a vývojová toxicita

U potkanů ošetřovaných buprenorfinem nebyl žádný vliv na fertilitu nebo celkovou reprodukční výkonnost pozorován. Ve studiích toxicity na embryofetální vývoj na potkanech a králících užívajících buprenorfin nebyla embryofetální toxicita pozorována. Ve studii pre- a postnatální vývojové toxicity buprenorfinu na potkanech byla zjištěna mortalita mláďat, snížená tělesná hmotnost mláďat a současný snížený příjem potravy a klinické projevy u matek.

Genotoxicita

Standardní sestava testů genotoxicity ukazuje, že buprenorfin není genotoxický.

Karcinogenita

V dlouhodobých studiích na potkanech a myších nebyly zjištěny žádné důkazy karcinogenního potenciálu relevantní pro lidi.

Systémová toxicita a kožní toxicita

Ve studiích toxicity po jednorázové dávce a po opakovaných dávkách na potkanech, králících, morčatech, psech a miniprasatech vyvolávala buprenorfinová transdermální náplast minimální nebo nevyvolávala žádné nepříznivé systémové příhody, přičemž u všech zkoumaných druhů bylo pozorováno podráždění kůže. Dostupné toxikologické údaje nenaznačovaly sensibilizující potenciál pomocných látek použitých v transdermálních náplastech.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Snímatelná fólie (odstraněná před aplikací náplasti):

Silikonizovaná pegoterátová fólie

Adhezivní vrstva (obsahující buprenorfin):

Kyselina levulová

Oleyl-oleát

Povidon K90

Adhezivní akrylátový kopolymer 387–2054

Separační fólie (mezi adhezivními vrstvami s a bez buprenorfinu): Pegoterátová fólie

Adhezivní vrstva (bez buprenorfinu):

Adhezivní akrylátový kopolymer

Krycí vrstva (potištěná):

Netkaná polyuretanová fólie

Inkoust

6.2  Inkompatibility

Neuplatňuje se

6.3  Doba použitelnosti

Bupainx 5 mikrogramů/h:

18 měsíců

Bupainx 10 (15, 20) mikrogramů/h:

2 roky

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

6.5  Druh obalu a obsah balení

Každá transdermální náplast je jednotlivě zabalena v dětském bezpečnostním sáčku vyrobeném z PET/Al/PE.

Krabička obsahující: 1, 2, 3, 4, 5, 8, 10, 12 nebo 20 transdermálních náplastí.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Použité transdermální náplasti se musí přeložit napůl adhezivní stranou dovnitř. Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.   DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Sandoz s.r.o., Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4 – Nusle, Česká republika

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Bupainx 5 mikrogramů/h: 65/096/16-C

Bupainx 10 mikrogramů/h: 65/097/16-C

Bupainx 15 mikrogramů/h: 65/098/16-C

Bupainx 20 mikrogramů/h: 65/099/16-C

9.   DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 2. 3. 2016

Další informace o léčivu BUPAINX 10 MIKROGRAMŮ/H

Jak se BUPAINX 10 MIKROGRAMŮ/H podává: transdermální podání - transdermální náplast
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Sáček
Velikost balení: 3

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Sandoz s.r.o., Praha
E-mail: office.cz@sandoz.com
Telefon: 221 421 611