Souhrnné informace o léku - ALOPURINOL SANDOZ
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Alopurinol Sandoz 100 mg tablety
Alopurinol Sandoz 300 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Alopurinol Sandoz 100 mg tablety
Jedna tableta obsahuje allopurinolum 100 mg.
Pomocné látky se známým účinkem
Jedna tableta obsahuje 35 mg laktosy (ve formě monohydrátu laktosy).
Alopurinol Sandoz 300 mg tablety
Jedna tableta obsahuje allopurinolum 300 mg.
Pomocné látky se známým účinkem
Jedna tableta obsahuje 106 mg laktosy (ve formě monohydrátu laktosy).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta
Alopurinol Sandoz 100 mg tablety
Bílá až téměř bílá, plochá válcovitá tableta s půlicí rýhou, s vyraženým „I“ na jedné a „56“ na druhé straně od půlicí rýhy, na druhé straně hladká. Průměr: přibližně 8 mm.
Alopurinol Sandoz 300 mg tablety
Bílá až téměř bílá, plochá válcovitá tableta s půlicí rýhou, s vyraženým „I“ na jedné a „57“ na druhé straně od půlicí rýhy, na druhé straně hladká. Průměr: přibližně 11 mm.
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE4.1 Terapeutické indikace
Dospělí
- Všechny formy hyperurikémie nekontrolované dietou, včetně sekundární hyperurikémie různého původu a klinických komplikací hyperurikemických stavů, zejména manifestní dny, urátové nefropatie a k rozpouštění a prevenci kamenů z kyseliny močové.
- Léčba recidivujících smíšených kamenů ze šťavelanu vápenatého při současné hyperurikémii, kdy dostatečný přívod tekutin, dietní a podobná opatření selhala.
- Sekundární hyperurikémie různého původu
- Urátová nefropatie při léčbě leukémie
- Dědičné poruchy způsobené enzymovým deficitem, Lesch-Nyhanův syndrom (částečný nebo úplný nedostatek hypoxantin-guanin fosforibosyltransferázy) a deficit adenin-fosforibosyltransferázy.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí
Podávání přípravku Alopurinol Sandoz je nutno zahajovat nízkou dávkou, např. 100 mg/den, aby se snížilo riziko nežádoucích účinků, přičemž dávky se zvyšují, pouze pokud je hladina urátů v séru neuspokojivá. Zvláštní opatrnost je nutná při snížené funkci ledvin (viz Porucha funkce ledvin).
Navrhují se následující dávkovací schémata:
100 až 200 mg denně při mírných stavech onemocnění,
300 až 600 mg denně při středně závažných stavech onemocnění,
700 až 900 mg denně při závažných stavech onemocnění.
Pokud se vyžaduje dávkování založené na mg/kg tělesné hmotnosti, je nutno použít dávku 2 až 10 mg/kg tělesné hmotnosti/den.
Pediatrická populace
Alopurinol Sandoz 100 mg tablety
Pediatrická populace >15 kg tělesné hmotnosti
Alopurinol Sandoz 300 mg tablety
Pediatrická populace >45 kg tělesné hmotnosti
Děti a dospívající mladší 15 let: 10 až 20 mg/kg tělesné hmotnosti/den do maximální dávky 400 mg denně podávané ve 3 dílčích dávkách.
Použití u dětí je indikováno vzácně, s výjimkou maligních stavů (zvláště leukémie) a určitých enzymatických poruch, jako je Lesch-Nyhanův syndrom.
Starší osoby
Vzhledem k absenci konkrétních údajů je nutno použít nejnižší dávkování, které vede k uspokojivému snížení tvorby urátů. Zvláštní pozornost je nutno věnovat doporučením uvedeným v části Porucha funkce ledvin a v bodě 4.4.
Porucha funkce ledvin
Jelikož se alopurinol a jeho metabolity vylučují ledvinami, může porucha funkce ledvin vést k retenci léčiva a/nebo jeho metabolitů s následným prodloužením plasmatických poločasů.
Jako pomůcka k úpravě dávkování při poruše funkce ledvin může sloužit následující schéma:
Clearance kreatininu | Denní dávka |
> 20 ml/min | Normální dávka |
10 až 20 ml/min | 100 až 200 mg denně |
< 10 ml/min | 100 mg/den nebo prodloužení dávkovačích intervalů |
Při závažné nedostatečnosti ledvin může být vhodné používat dávku nižší než 100 mg za den nebo používat jednotlivé 100 mg dávky v intervalech delších než 1 den.
Pokud jsou k dispozici zařízení ke sledování koncentrací oxipurinolu v plasmě, je nutno dávku upravit tak, aby se hladiny oxipurinolu v plasmě udržovaly pod 100 mikromol/litr (15,2 mg/litr).
Alopurinol a jeho metabolity lze odstranit renální dialýzou. Pokud je dialýza potřebná dvakrát až třikrát týdně, je nutno zvážit alternativní dávkovací schéma 300 až 400 mg přípravku Alopurinol Sandoz ihned po každé dialýze, přičemž mezi dialýzami se žádné léčivo nepodává.
Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je nutno používat snížené dávky. V počátečních fázích léčby se doporučuje provádět pravidelně testy jaterních funkcí.
Léčba stavů s vysokým obratem urátů, např. neoplázií, Lesch-Nyhanova syndromu
Doporučuje se upravit stávající hyperurikémii pomocí přípravku Alopurinol Sandoz před zahájením cytotoxické léčby. Je důležité zajistit odpovídající hydrataci k udržení optimální diurézy, a snažit se o alkalizaci moči, aby se zvýšila rozpustnost urátů/kyseliny močové v moči. Dávkování přípravku Alopurinol Sandoz musí být na dolní hranici doporučeného dávkovacího schématu.
Pokud urátová nefropatie nebo jiné patologické stavy oslabily renální funkce, je nutno dodržovat pokyny uvedené v části Porucha funkce ledvin.
Tyto kroky mohou snížit riziko ukládání xanthinových a/nebo oxipurinolových depozit komplikující klinický stav. Viz také body 4.5 a 4.8.
Pokyny ohledně monitorování
Dávkování je nutno upravit na základě monitorování koncentrace urátů v séru a hladin urátů/kyseliny močové v moči v přiměřených intervalech.
Způsob podání
Přípravek Alopurinol Sandoz lze užívat perorálně jednou denně po jídle. Pokud denní dávka přesahuje 300 mg a je zřejmá gastrointestinální intolerance, může být vhodný režim podávání v dílčích dávkách.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Hypersenzitivní syndrom, SJS a TEN
Hypersenzitivní reakce na alopurinol se mohou projevit mnoha způsoby, včetně makulopapulárního exantému, hypersenzitivního syndromu (rovněž znám jako DRESS) a Stevens-Johnsonova syndromu (SJS)/toxické epidermální nekrolýzy (TEN).
Tyto reakce jsou klinickými diagnózami a jsou rozpoznávány podle klinických příznaků. Pokud se takové reakce objeví kdykoli během léčby, musí se alopurinol ihned vysadit. V případě hypersenzitivního syndromu a SJS/TEN nesmí být již alopurinol nikdy pacientovi znovu nasazen. Při rozvoji hypersenzitivních kožních reakcí může být přínosné podávání kortikosteroidů.
Alela HLA-B*5801
Bylo prokázáno, že výskyt alely HLA-B*5801 je spojen s rizikem rozvoje syndromu hypersenzitivity a SJS/TEN souvisejících s alopurinolem. Frekvence výskytu alely HLA-B*5801 se značně liší u různých etnických skupin: u čínské populace národnosti Chan je výskyt až 20 %, u thajské populace 8–15 %, u korejské populace kolem 12 % a japonské a evropské populace 1–2 %.
Před zahájením léčby alopurinolem je třeba zvážit screening na přítomnost alely HLA-B*5801 u pacientů z podskupin se známou vysokou prevalencí této alely. Chronické onemocnění ledvin může dále zvýšit riziko u těchto pacientů. Není-li genotypizace u pacientů čínské národnosti Chan, thajského či korejského původu dostupná, je třeba před zahájením terapie přínosy léčby pečlivě vyhodnotit a zvážit, zda převáží možná vyšší rizika. Používání genotypizace není zavedeným postupem u jiných populací pacientů.
Pokud je však známo, že pacient je nositelem alely HLA-B*5801 (zvlášť u pacientů čínské národnosti Chan, thajského či korejského původu), nemá se léčba alopurinolem zahajovat, pokud existují jiné vhodné terapeutické možnosti a pokud očekávaný přínos léčby nepřevýší její rizika. Je třeba zvlášť bedlivě sledovat možné příznaky syndromu hypersenzitivity nebo SJS/TEN a informovat pacienta o nutnosti ihned ukončit léčbu, pokud se objeví první symptomy.
SJS/TEN se může přesto vyskytnout u pacientů, u nichž byla zjištěna negativita HLA-B*5801, bez ohledu na jejich etnický původ.
Porucha funkce jater nebo ledvin
U pacientů s poruchou funkce jater nebo ledvin je nutno použít snížené dávky (viz bod 4.2). Pacienti s hypertenzí nebo srdeční nedostatečností, léčení například diuretiky nebo ACE inhibitory, mohou mít současně sníženou renální funkci, proto se u této skupiny alopurinol musí používat opatrně.
Asymptomatická hyperurikémie sama o sobě není obecně považována za indikaci použití alopurinolu. Dostatečný příjem tekutin a úprava diety se zaléčením základní příčiny může stav upravit.
Akutní záchvaty dny
Léčba alopurinolem se nesmí zahajovat, dokud akutní dnavý záchvat zcela neodezní, protože by to mohlo vyvolat další záchvaty.
V počátečních fázích léčby přípravkem Alopurinol Sandoz, stejně jako u urikosurik, mohou být vyvolány záchvaty dnavé artritidy. Proto je vhodné po dobu nejméně jednoho měsíce podávat profylaxi ve formě vhodného protizánětlivého léčiva nebo kolchicinu. Podrobnosti o vhodném dávkování a opatření a upozornění je nutno vyhledat v literatuře.
Pokud u pacientů léčených alopurinolem k akutnímu záchvatu dojde, je třeba pokračovat v léčbě stejnými dávkami a zároveň léčit akutní záchvat vhodným protizánětlivým přípravkem.
Xantinová depozita
Při stavech, kdy je míra tvorby urátů výrazně zvýšena (např. maligní choroba a její léčba, Lesch-Nyhanův syndrom), může ve vzácných případech absolutní koncentrace xanthinu v moči vzrůst natolik, že umožní tvorbu depozit v močovém traktu. Toto riziko lze minimalizovat odpovídající hydratací, aby se dosáhlo optimálního naředění moči.
Vliv na ledvinové kameny tvořené kyselinou močovou
Odpovídající léčba přípravkem Alopurinol Sandoz povede k rozpouštění velkých kamenů ledvinné pánvičky tvořených kyselinou močovou s velmi malou možností zaklínění v ureteru.
Při léčbě ledvinových dnavých kamenů a kamenů z kyseliny močové by objem vytvářené moči měl být nejméně 2 litry za den a pH moči by mělo být udržováno v rozmezí 6,4 až 6,8.
Intolerance laktosy
Tablety přípravku Alopurinol Sandoz obsahují laktosu, a proto se nesmějí podávat pacientům se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktázy nebo s malabsorpcí glukosy galaktosy.
Poruchy štítné žlázy
U pacientů dlouhodobě léčených alopurinolem (5,8 %) v dlouhodobé otevřené prodloužené studii byly pozorovány zvýšené hladiny TSH (> 5,5 |aIU/mi). Při podávání alopurinolu pacientům se změněnou funkcí štítné žlázy je nutná opatrnost.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Cytostatika
Při podávání alopurinolu a cytostatik (např. cyklofosfamid, doxorubicin, bleomycin, prokarbazin, alkylující halogenidy) dochází ke krevním dyskraziím častěji, než když jsou tyto léčivé látky podávány samostatně.
Proto má být v pravidelných intervalech monitorován krevní obraz.
Hydroxid hlinitý
Souběžné podávání alopurinolu a hydroxidu hlinitého může snižovat účinek alopurinolu. Mezi užitím obou léčivých přípravků má být interval nejméně 3 hodiny.
6-merkaptopurin a azathioprin
Při současném podávání s alopurinolem se dávka 6-merkaptopurinu nebo azathioprinu musí snížit na 25 % obvyklé dávky. Alopurinol je inhibitorem xanthinoxidázy a působí tak proti metabolické inaktivaci azathioprinu a 6-merkaptopurinu. Pokud se dávka nesníží, mohou sérové koncentrace těchto léčivých přípravků dosáhnout toxických hladin.
Vidarabin (adeninarabinosid)
Důkazy naznačují, že plasmatický poločas vidarabinu je za přítomnosti alopurinolu prodloužen. Pokud se tyto přípravky podávají současně, je nezbytná zvláštní bdělost, aby se zjistily zesílené toxické účinky.
Salicyláty a urikosurika
Oxipurinol, hlavní metabolit alopurinolu, který je sám terapeuticky účinný, se vylučuje ledvinami podobným způsobem, jako uráty. Proto mohou léčiva s urikosurickou aktivitou, jako je probenecid nebo vysoké dávky salicylátu, zrychlit vylučování oxipurinolu. To může oslabit terapeutickou účinnost alopurinolu, nicméně význam tohoto jevu se musí vyhodnotit případ od případu.
Chlorpropamid
Pokud se alopurinol podává současně s chlorpropamidem při poruše renálních funkcí, může být zvýšeno riziko prodloužené hypoglykemické účinnosti, protože alopurinol a chlorpropamid mohou v renálním tubulu soutěžit o exkreci.
Kumarinová antikoagulancia
Existují vzácná hlášení zesíleného účinku warfarinu a jiných kumarinových antikoagulancií, pokud se podávají současně s alopurinolem, proto se musí všichni pacienti léčení antikoagulancii pečlivě sledovat.
Fenytoin
Alopurinol může inhibovat oxidaci fenytoinu v játrech, nicméně klinický význam nebyl prokázán.
Theofylin
Byla hlášena inhibice metabolizmu theofylinu. Mechanismus interakce lze vysvětlit tím, že biotransformace theofylinu se u člověka účastní xanthinoxidáza. U pacientů, kteří zahajují léčbu alopurinolem nebo zvyšují jeho dávku, je nutno hladiny theofylinu sledovat.
Ampicilin/amoxicilin
U pacientů léčených ampicilinem nebo amoxicilinem současně s alopurinolem byla ve srovnání s pacienty, kteří žádné z obou léčiv nedostávali, hlášena zvýšená četnost kožní vyrážky. Příčina této hlášené souvislosti nebyla zjištěna. Nicméně se doporučuje, aby se u pacientů léčených alopurinolem tam, kde je to možné, použila alternativa k ampicilinu nebo amoxicilinu.
Cyklofosfamid, doxorubicin, bleomycin, prokarbazin, mechloroethamin
U pacientů s neoplastickou chorobou (kromě leukémie) byl za přítomnosti alopurinolu hlášen zesílený útlum kostní dřeně cyklofosfamidem a jinými cytotoxickými látkami. Nicméně v dobře kontrolované studii u pacientů léčených cycklofosfamidem, doxorubicinem, bleomycinem, prokarbazinem a/nebo mechloroethaminem (chlormethin hydrochlorid) se nezdálo, že by alopurinol toxické reakce těchto cytotoxických látek zesiloval.
Cyklosporin
Hlášení naznačují, že plasmatické koncentrace cyklosporinu mohou být během současné léčby alopurinolem zvýšeny. Při současném podávání těchto léčiv je nutno zvážit možnost zvýšené toxicity cyklosporinu.
Didanosin
U zdravých dobrovolníků a pacientů s HIV léčených didanosinem byly při současné léčbě alopurinolem (300 mg denně) plasmatické hodnoty didanosinu Cmax a AUC přibližně dvojnásobné, aniž by byl ovlivněn terminální biologický poločas. Současné podávání těchto dvou léčiv se obecně nedoporučuje. Pokud je současné podávání nevyhnutelné, může být potřeba snížit dávku didanosinu, přičemž pacienty je nutno pečlivě sledovat.
Kaptopril
Při současném podávání alopurinolu a k aptoprilu může být zvýšeno riziko kožních reakcí, zvláště v případech chronického selhání ledvin.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
O bezpečnosti alopurinolu u těhotných žen není dostatek důkazů. Reprodukční studie na zvířatech ukázaly protichůdné výsledky (viz bod 5.3).
Používejte v těhotenství pouze pokud není bezpečnější alternativa a pokud choroba sama přináší riziko pro matku nebo nenarozené dítě.
Kojení
. Alopurinol a jeho metabolit oxipurinol se vylučují do lidského mateřského mléka. Alopurinol se nedoporučuje užívat v období kojení. V mléce ženy, užívající alopurinol v dávce 300 mg/den, byly prokázány koncentrace 1,4 mg/litr alopurinolu a 53,7 mg/litr oxipurinolu. Nicméně ohledně účinků alopurinolu nebo jeho metabolitů na kojence nejsou žádné údaje.
Je nutno se rozhodnout, zda přerušit kojení nebo přerušit léčbu/upustit od léčby alopurinolem, přičemž se vezme v úvahu přínos kojení pro dítě a přínos léčby pro ženu.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Jelikož u pacientů léčených alopurinolem byly hlášeny nežádoucí účinky jako je vertigo, ospalost a ataxie, musí pacienti předtím, než budou řídit, obsluhovat stroje nebo provádět nebezpečné činnosti, být opatrní, dokud si nebudou dostatečně jisti, že alopurinol jejich výkon nepříznivě neovlivňuje.
4.8 Nežádoucí účinky
K tomuto přípravku není k dispozici žádná moderní klinická dokumentace, kterou by bylo možno využít při stanovování četnosti nežádoucích účinků. Nežádoucí účinky se mohou v incidenci lišit v závislosti na podávané dávce a na podávání přípravku v kombinaci s jinými léčivy.
Kategorie četnosti, které jsou níže přiřazeny k nežádoucím účinkům, jsou odhady: u většiny nežádoucích účinků nejsou vhodné údaje pro výpočet incidence k dispozici. Nežádoucí účinky zjištěné při poregistračním sledování se považovaly za vzácné nebo velmi vzácné. Pro klasifikaci četnosti bylo použito následující pravidlo:
velmi časté (>1/10)
časté (>1/100 až <1/10)
méně časté (>1/1 000 až <1/100)
vzácné (>1/10 000 až <1/1 000)
velmi vzácné (<1/10 000)
není známo (z dostupných údajů nelze určit)
Incidence nežádoucích účinků je vyšší za přítomnosti poruchy funkce ledvin a/nebo jater.
Tabulka 1 Nežádoucí účinky | ||
Třída orgánových systémů | Četnost | Nežádoucí účinek |
Infekce a infestace | Velmi vzácné | Furunkl |
Poruchy krve a lymfatického systému | Velmi vzácné | Agranulocytóza Aplastická anemie Trombocytopenie |
Poruchy imunitního systému | Méně časté | Hypersenzitivita |
Velmi vzácné | Angioimunoblastický T-lymfom | |
Poruchy metabolismu a výživy | Velmi vzácné | Diabetes mellitus Hyperlipidémie |
Psychiatrické poruchy | Velmi vzácné | Deprese |
Poruchy nervového systému | Velmi vzácné | Kóma Paralýza Ataxie Periferní neuropatie Parestézie Somnolence Bolest hlavy Dysgeuzie |
Poruchy oka | Velmi vzácné | Katarakta Zhoršené vidění Makulopatie |
Poruchy ucha a labyrintu | Velmi vzácné | Vertigo |
Srdeční poruchy | Velmi vzácné | Angina pectoris Bradykardie |
Cévní poruchy | Velmi vzácné | Hypertension |
Gastrointestinální poruchy | Méně časté | Zvracení Nauzea |
Velmi vzácné | Hematemeze Steatorea Stomatitida Změna vyprazdňovacích stereotypů | |
Poruchy jater a žlučových cest | Méně časté | Abnormální testy jaterních funkcí |
Vzácné | Hepatitida (včetně nekrózy jater a granulomatózní hepatitidy) | |
Poruchy kůže a podkožní tkáně | Časté | Vyrážka |
Vzácné | Stevens-Johnsonův syndrom/toxická epidermální nekrolýza | |
Velmi vzácné | Angioedém Poléková vyrážka Alopecie Změny zbarvení ochlupení | |
Poruchy ledvin a močových cest | Velmi vzácné | Hematurie Azotemie |
Poruchy reprodukčního systému a prsu | Velmi vzácné | Mužská neplodnost Erektilní dysfunkce Gynekomastie |
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Velmi vzácné | Edém Celkový pocit nemoci Astenie Pyrexie |
Vyšetření | Časté | zvýšená hladina tyreostimulačního hormonu v krvi9 |
Pokud se objeví generalizované hypersenzitivní reakce, je obvykle přítomna porucha ledvin a/nebo jater, zejména pokud se jednalo o fatální případy.
-
3 Po biopsii generalizované lymfadenopatie byla velmi vzácně popsána angioimunoblastická lymfadenopatie. Zdá se, že je po vysazení alopurinolu reverzibilní.
-
4 V časných klinických studiích byla hlášena nauzea a zvracení. Další hlášení naznačila, že tato reakce není významným problémem a lze se jí vyhnout užíváním alopurinolu po jídle.
-
5 Dysfunkce jater byla hlášena bez zřejmých důkazů generalizovanější hypersenzitivity.
-
6 Kožní reakce jsou nejčastějšími reakcemi a mohou se objevit kdykoli během léčby. Mohou být svědivé, makulopapulární, někdy šupinatějící, někdy purpurické a vzácně exfoliativní, jako je Stevens-Johnsonův syndrom a toxická epidermální nekrolýza (SJS/TEN). Pokud se takové reakce objeví, musí se alopurinol IHNED vysadit. Nejvyšší riziko výskytu SJS a TEN nebo jiných závažných hypersenzitivních reakcí je během prvních týdnů léčby. Nejlepších výsledků při zvládání takových reakcí se dosahuje při včasné diagnóze a okamžitém vysazení všech podezřelých léčiv. Po uzdravení
-
7 Bylo hlášeno, že angioedém se vyskytuje se známkami a příznaky generalizovanější hypersenzitivní reakce nebo bez nich.
-
8 Bylo hlášeno, že horečka se vyskytuje se známkami a příznaky obecnější hypersenzitivní reakce na alopurinol nebo bez nich (viz Poruchy imunitního systému).
4.9 Předávkování
Příznaky a známky
Bylo hlášeno požití až 22,5 g alopurinolu bez nežádoucích účinků. U pacienta, který požil 20 g alopurinolu byly hlášeny příznaky a známky zahrnující nauzeu, zvracení, průjem a točení hlavy. Po obecných podpůrných opatřeních došlo k uzdravení.
Léčba
Masivní absorpce přípravku Alopurinol Sandoz může vést k výrazné inhibici aktivity xanthinoxidázy,
6-merkaptopurinem a/nebo azathioprinem.
Odpovídající hydratace k udržení optimální diurézy usnadňuje vylučování alopurinolu a jeho metabolitů. V případě nezbytnosti lze využít hemodialýzu.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: přípravky k léčbě dny, přípravky inhibující tvorbu kyseliny močové
ATC kód: M04AA01
Alopurinol je inhibitorem xanthinoxidázy. Alopurinol a jeho hlavní metabolit oxipurinol snižují hladinu kyseliny močové v plasmě a moči inhibicí xanthinoxidázy, což je enzym katalyzující oxidaci hypoxanthinu na xanthin a xanthinu na kyselinu močovou. Vedle inhibice katabolismu purinů je u některých, nikoli však všech, hyperurikemických pacientů snížena biosyntéza purinů de novo, a to zpětnovazebnou inhibicí hypoxanthinguaninfosforibosyltransferázy. Další metabolity alopurinolu zahrnují alopurinol-ribosid a oxipurinol-7-ribosid.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Alopurinol je účinný po perorálním podání a rychle se absorbuje z horní části gastrointestinálního traktu. Studie zjistily alopurinol v krvi 30 až 60 minut po podání. Odhady biologické dostupnosti se pohybují od 67 do 90 %. Maximální plasmatické hladiny alopurinolu se obecně objevují přibližně 1,5 hodiny po perorálním podání alopurinolu, nicméně rychle klesají a po 6 hodinách jsou sotva detekovatelné. Maximální hladiny oxipurinolu se obecně objevují 3 až 5 hodin po perorálním podání alopurinolu a jsou mnohem setrvalejší.
Distribuce
Alopurinol se zanedbatelně váže na plasmatické proteiny, a proto se má za to, že změny ve vazbě na proteiny jeho clearance významně neovlivňují. Zdánlivý distribuční objem alopurinolu je přibližně 1,6 litru/kg, což naznačuje relativně rozsáhlé vychytávání tkáněmi. Tkáňové koncentrace alopurinolu nebyly u lidí hlášeny, nicméně je pravděpodobné, že alopurinol a oxipurinol budou v nejvyšších koncentracích přítomny v játrech a střevní sliznici, kde je aktivita xanthinoxidázy vysoká.
Biotransformace
Přibližně 20 % požitého alopurinolu se vyloučí stolicí. Eliminace alopurinolu probíhá hlavně metabolickou konverzí na oxipurinol prostřednictvím xanthinoxidázy a aldehydoxidázy, přičemž méně než 10 % nezměněného léčiva se vyloučí do moči. Alopurinol má plasmatický poločas okolo 1 až 2 hodin.
Oxipurinol je slabším inhibitorem xanthinoxidázy než alopurinol, ale plasmatický poločas oxipurinolu je mnohem delší. U člověka se odhady pohybují od 13 do 30 hodin. Proto se při podávání jedné dávky allopurionolu denně účinná inhibice xanthinoxidázy udržuje po dobu 24 hodin. Pacienti s normální funkcí ledvin budou oxipurinol postupně kumulovat, dokud se nedosáhnou ustálené koncentrace oxipurinolu v plasmě. Takoví pacienti, užívající 300 mg alopurinolu za den, budou obecně mít plasmatické koncentrace oxipurinolu 5–10 mg/litr.
Eliminace
Oxipurinol se eliminuje do moči, ale má dlouhý eliminační poločas, protože podstupuje tubulární reabsorpci. Hlášené hodnoty eliminačního poločasu se pohybují od 13,6 do 29 hodin. Velké diskrepance mezi těmito hodnotami lze přičíst odlišnostem v uspořádání studie a/nebo clearance kreatininu u pacientů.
Farmakokinetika při poruše funkce ledvin
Clearance alopurinolu a oxipurinolu je u pacientů se sníženou funkcí ledvin snížená, což při chronické léčbě vede k vyšším plasmatickým hladinám. Pacienti s poruchou funkce ledvin, kde jsou hodnoty clearance kreatininu mezi 10 a 20 ml/min, vykazovali po dlouhodobé léčbě 300 mg alopurinolu za den plasmatické koncentrace oxipurinolu přibližně 30 mg/litr. To jsou přibližně koncentrace, kterých by se u pacientů s normální funkcí ledvin dosáhlo dávkami 600 mg/den. Proto je u pacientů s poruchou funkce ledvin potřebné snížení dávky alopurinolu.
Farmakokinetika u starších osob
Není pravděpodobné, že by kinetika léčiva byla narušena z jiných důvodů, než je zhoršení renálních funkcí (viz Farmakokinetika při poruše funkce ledvin).
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Teratogenita
Jedna studie na myších, jimž se podávaly intraperitoneální dávky 50 nebo 100 mg/kg v 10. nebo 13. den březosti, vedla k fetálním abnormalitám, nicméně v podobné studii na potkanech s dávkami 120 mg/kg ve 12. den březosti nebyly žádné abnormality pozorovány. Extenzivní studie vysokých perorálních dávek alopurinolu na myších do 100 mg/kg/den, na potkanech do 200 mg/kg/den a králících do 150 mg/kg/den během 8. až 16. dne březosti k žádným teratogenním účinkům nevedly.
Studie in vitro využívající fetální myší slinné žlázy v kultuře s cílem detekovat embryotoxicitu naznačily, že se nedá očekávat, že by alopurinol způsoboval embryotoxicitu aniž by zároveň nevedl k toxicitě u matky.
V experimentech na zvířatech vedla dlouhodobá aplikace vysokých dávek alopurinolu ke tvorbě xanthinových sraženin (urolithiáza), což vedlo k morfologickým změnám v močovodných orgánech.
Další neklinické údaje, které by se považovaly za relevantní ke klinické bezpečnosti, kromě údajů uvedených v jiných částech tohoto SmPC, nejsou k dispozici.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Monohydrát laktosy
Kukuřičný škrob
Povidon
Magnesium-stearát
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
2 roky
Lahvička z HDPE:
Doba použitelnosti po prvním otevření: 6 měsíců
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Alopurinol Sandoz 100 mg
Blistr: PVC/Al
Velikosti balení: 20, 30, 50, 60, 100 tablet
30 × 1 tableta v jednodávkovém obalu
Lahvička: HDPE obal s PP dětským bezpečnostním uzávěrem nebo s PP uzávěrem bez dětské
pojistky s indukčním krytem
Velikosti balení: 50, 100, 105, 125, 250, 500 tablet
Alopurinol Sandoz 300 mg tablety
Blistr: PVC/Al
Velikosti balení: 30, 60, 100 tablet
30 × 1 tableta v jednodávkovém obalu
Lahvička: HDPE obal s PP dětským bezpečnostním uzávěrem.
Velikosti balení: 100, 105, 125 tablet
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Sandoz s.r.o., Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4 -Nusle, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
Alopurinol Sandoz 100 mg: 29/324/16-C
Alopurinol Sandoz 300 mg: 29/325/16-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
3. 8. 2016
Další informace o léčivu ALOPURINOL SANDOZ
Jak
se ALOPURINOL SANDOZ
podává: perorální podání - tableta
Výdej
léku: na lékařský předpis
Balení: Obal na tablety
Velikost
balení: 50 I
Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Sandoz s.r.o., Praha
E-mail: office.cz@sandoz.com
Telefon: 221 421 611