Nonstop Lékárna Otevřít hlavní menu

ZOLSANA 10 MG - souhrnné informace

Síla léku
10MG

Obsahuje účinnou látku :

ATC skupina:

Dostupná balení:

  • 500
  • 10
  • 14
  • 15
  • 20
  • 100
  • 30
  • 50
  • 28

Souhrnné informace o léku - ZOLSANA 10 MG

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Zolsana 10 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje zolpidemi tartras 10 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: 85,88 mg laktosy v jedné potahované tabletě

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Popis přípravku:

Bílé, podlouhlé, bikonvexní, potahované tablety s půlicí rýhou na obou stranách a vyraženým označením „ZIM“ na jedné straně a „10“ na straně druhé. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Zolpidem je indikován ke krátkodobé léčbě nespavosti u dospělých v případech, kdy je nespavost vysilující nebo vede k těžkému rozrušení pacienta.

Benzodiazepiny nebo látky příbuzné benzodiazepinům jsou indikovány pouze u poruch, které jsou závažné, vedou k omezení schopností nebo vedou k těžkému stresu pacienta.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Léčba má být co nejkratší. Obecně se doba trvání léčby pohybuje od několika dnů do dvou týdnů s tím, že maximální délka trvání léčby jsou čtyři týdny včetně postupného snižování dávky. Snižování dávky by mělo být stanoveno individuálně.

V určitých případech může být nutná delší léčba, než je maximum; v takovém případě by měl být znovu posouzen stav pacienta.

Dospělí

Dávku je nutno užít najednou a neužívat další během téže noci. Doporučená denní dávka pro dospělé je 10 mg a užívá se bezprostředně před spaním. Je třeba podávat nejnižší účinnou denní dávku zolpidemu a maximální denní dávka nesmí překročit 10 mg.

Starší pacienti

U starších nebo oslabených pacientů, kteří mohou být obzvlášť citliví na účinky zolpidemu je doporučována denní dávka 5 mg. Tato dávka se může zvýšit na 10 mg denně, pokud je klinická odpověď nedostatečná a přípravek je dobře snášen.

Pacienti s poruchou funkce jater

Pacienti s poruchou funkce jater, u kterých se léčivo neodbourává stejně rychle jako u jedinců s normální funkcí jater, je doporučená dávka 5 mg. Tato dávka může být zvýšena na 10 mg pouze tehdy, když je klinická odpověď nedostatečná a přípravek je dobře snášen.

U žádného pacienta by celková dávka zolpidemu neměla překročit 10 mg.

Pediatrická populace

Vzhledem k nedostatku dat, která by podpořila užití v této věkové skupině, se zolpidem nedoporučuje podávat dětem a dospívajícím do 18 let. Dostupné výsledky placebem kontrolovaných studií jsou uvedeny v bodě 5.1.

Způsob podání

Přípravek se užívá bezprostředně před ulehnutím a zapíjí se tekutinou.

4.3 Kontraindikace

Závažná porucha funkce jater.

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Syndrom spánkové apnoe.

Myastenia gravis.

Závažná respirační insuficience.

Děti a dospívající do 18 let.

4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Obecné

Pokud je to možné, měla by být stanovena příčina nespavosti. Před tím, než je předepsáno hypnotikum, měly by být léčeny vlastní příčiny nespavosti. Pokud nespavost neustoupí po 7 – 14 dnech léčby, může to znamenat výskyt primární psychické nebo somatické poruchy, která by měla být vyšetřena.

Obecné informace týkající se účinků sledovaných po podání benzodiazepinů nebo jiných hypnotik, které má lékař při předepisování vzít v úvahu, jsou popsány níže.

Snášenlivost

Po opakovaném podání krátkodobě působících benzodiazepinů a látek příbuzných benzodiazepinům trvajícím několik týdnů může dojít ke ztrátě hypnotického účinku.

Závislost

Užívání benzodiazepinů a látek příbuzných benzodiazepinům může vést k rozvoji fyzické a psychologické závislosti na těchto přípravcích. Riziko závislosti se zvyšuje s dávkou a dobou trvání léčby a je také větší u pacientů s psychiatrickými poruchami a/nebo závislostí na alkoholu a lécích v anamnéze.

Pokud se vyvine fyzická závislost, náhlé přerušení léčby bude doprovázeno abstinenčními příznaky. Mezi ně patří bolesti hlavy nebo svalů, extrémní úzkost a napětí, neklid, zmatenost a podrážděnost. V závažných případech se mohou vyskytnout následující příznaky: derealizace, depersonalizace, hyperakuze, pocit necitlivosti a brnění končetin, přecitlivělost na světlo, hluk a fyzický kontakt, halucinace nebo epileptické záchvaty.

Návrat nespavosti

Při vysazení hypnotika se může vyskytnout přechodný syndrom s příznaky, které k léčbě benzodiazepiny nebo látkami příbuznými benzodiazepinům vedly a které se nyní vyskytují ve zvýšené míře. To může být doprovázeno ještě dalšími příznaky, kam patří změny nálad, úzkost a neklid.

Při vysazování léku je důležité, aby pacient byl informován o možnosti návratu nespavosti a tudíž aby byly sníženy na minimum obavy z takovýchto příznaků.

U benzodiazepinů a látek příbuzných benzodiazepinům s krátkodobým účinkem se zejména při vysokých dávkách mohou během dávkovacího intervalu projevit abstinenční příznaky.

Jelikož riziko abstinenčních příznaků/návratu nespavosti je pravděpodobnější po náhlém přerušení léčby, doporučuje se snižovat dávku postupně.

Trvání léčby

Doba trvání léčby má být co nejkratší (viz bod 4.2) a nemá přesáhnout 4 týdny včetně postupného snižování dávky. Při prodloužení léčby na dobu delší než 4 týdny má být znovu posouzen stav pacienta.

Na počátku léčby by pacient měl být informován o tom, že léčba bude mít omezenou dobou trvání.

Porucha psychomotorických funkcí v následující den

Riziko poruchy psychomotorických funkcí, včetně zhoršené schopnosti řízení, je v následující den vyšší, pokud:

  • – je zolpidem užit méně než 8 hodin před provozováním aktivit vyžadujících duševní bdělost (viz bod 4.7);

  • – je užitá dávka vyšší než doporučená;

  • – je zolpidem kombinován s jinými přípravky tlumícími činnost CNS, přípravky zvyšujícími hladinu zolpidemu v krvi, alkoholem nebo drogami (viz bod 4.5).

Dávku zolpidemu je nutno užít najednou bezprostředně před spaním a během téže noci neužívat další.

Amnézie

Benzodiazepiny a látky příbuzné benzodiazepinům mohou vyvolat anterográdní amnézii. Tento stav se obvykle vyskytuje několik hodin po užití přípravku. Aby se snížilo toto riziko, je třeba zajistit, aby pacienti mohli spát bez přerušení 8 hodin (viz bod 4.8).

Psychiatrické a „paradoxní“ reakce

Při užívání benzodiazepinů a látek příbuzných benzodiazepinům se mohou vyskytnout následující reakce: neklid, nervozita, podrážděnost, agresivita, bludy, vztek, noční děsy, halucinace, psychózy, somnambulismus, nevhodné chování, zvýšená nespavost a jiné nežádoucí poruchy chování.

Při výskytu těchto reakcí má být podávání přípravku přerušeno. Výskyt těchto reakcí je pravděpodobnější u starších pacientů.

Zvláštní skupiny pacientů

Starším nebo oslabeným pacientům

mají být podávány nižší dávky: viz doporučené dávkování (bod 4.2).

Vzhledem k myorelaxačnímu účinku existuje riziko pádu a následné fraktury kyčle, zejména u starších pacientů, kteří v noci vstávají.

Pacienti s poruchou funkce ledvin

Ačkoli není nutná úprava dávkování, je třeba opatrnosti (viz bod 5.2).

Pacienti s respirační chronickou insuficiencí

Opatrnosti je třeba při podávání zolpidemu, neboť se ukázalo, že benzodiazepiny tlumí aktivitu dechového centra. Také má být bráno v úvahu, že jako příznaky dekompenzované respirační insuficience byly popsány úzkost nebo nervozita.

Pacienti se závažnou poruchou funkce jater

Benzodiazepiny a látky příbuzné benzodiazepinům nejsou indikovány pro léčbu pacientů se závažnou poruchou funkce jater, protože mohou zhoršit encefalopatii.

Pacienti s psychotickým onemocněním

Benzodiazepiny a látky příbuzné benzodiazepinům nejsou pro primární léčbu doporučeny.

Podávání při depresi

Přestože relevantní klinické, farmakokinetické a farmakodynamické interakce s SSRI nebyly prokázány, pacientům s příznaky deprese by zolpidem měl být podáván s opatrností. Mohou se objevit sklony k sebevraždě. Těmto pacientům má být podávána co nejnižší účinná dávka kvůli riziku záměrného předávkování.

Benzodiazepiny a látky příbuzné benzodiazepinům by neměly být podávány samostatně k léčbě deprese nebo úzkosti spojené s depresí (u těchto pacientů mohou být zhoršeny sklony k sebevraždě).

Podávání pacientům s abusem alkoholu nebo léků v anamnéze

Benzodiazepiny a látky příbuzné benzodiazepinům by měly být u pacientů s abusem alkoholu a léků v anamnéze podávány s mimořádnou opatrností. Tito pacienti by při užívání zolpidemu měli být pod pečlivým lékařským dohledem, neboť je u nich riziko fyzické a psychické závislosti.

Laktosa

Tento léčivý přípravek obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy, jako je intolerance galaktosy, vrozený deficit laktázy nebo malabsorpce glukosy a galaktosy by tento léčivý přípravek neměli užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Současné podávání s alkoholem se nedoporučuje. Při podávání přípravku v kombinaci s alkoholem může být zvýšen sedativní účinek, a tím ovlivněna schopnost řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje.

Opatrnosti je třeba při podávání zolpidemu s jinými přípravky s tlumivým účinkem na CNS (viz bod 4.4).

Ke zvýraznění centrálního tlumivého účinku může dojít v případě současného užívání s antipsychotiky (neuroleptiky), hypnotiky, anxiolytiky/se­dativy, antidepresivy, narkotickými analgetiky, antiepileptiky, anestetiky a sedativními antihistaminiky.

Užívání zolpidemu s těmito léky může proto zvýšit ospalost a poruchu psychomotorických funkcí v následující den, včetně zhoršené schopnosti řízení (viz bod 4.4 a bod 4.7). U pacientů užívajících zolpidem v kombinaci s antidepresivy včetně bupropionu, desipraminu, fluoxetinu, sertralinu a venlafaxinu byly také hlášeny ojedinělé případy zrakových halucinací.

Současné podávání fluvoxaminu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace nedoporučuje.

Při podávání s narkotickými analgetiky může dojít ke zvýšení euforie, a tím i psychické závislosti.

Současné podávání ciprofloxacinu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace nedoporučuje. Zolpidem je metabolizován některými enzymy cytochromu P450. Hlavním enzymem je CYP3A4.

Rifampicin indukuje metabolismus zolpidemu, což vede ke snížení maximální koncentrace v plazmě o přibližně 60 %, a tím i ke snížení účinnosti. Podobné účinky mají pravděpodobně i další silné induktory enzymů cytochromu P450.

Látky, které inhibují jaterní enzymy (zejména CYP3A4) mohou zvyšovat plazmatické koncentrace a následně účinek zolpidemu. Nicméně pokud je zolpidem podáván s itrakonazolem (inhibitor CYP3A4), farmakokinetické a farmakodynamické účinky se významně neliší. Klinický význam těchto výsledků není znám.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

O bezpečnosti podávání zolpidemu v těhotenství a během kojení není dostatek údajů. Ačkoli studie na zvířatech neprokázaly teratogenní nebo embryotoxické účinky, bezpečnost podávání v těhotenství nebyla dosud prokázána. Zolpidem tedy nesmí být podáván v těhotenství, zejména v prvním trimestru. Pokud je přípravek předepsán ženě ve fertilním věku, je třeba ji upozornit, aby se v případě plánovaného nebo stávajícího těhotenství poradila s lékařem o vysazení přípravku.

Pokud je zolpidem podáván z naléhavých lékařských důvodů v pozdní fázi těhotenství nebo při porodu, lze vzhledem k farmakologickému účinku přípravku očekávat u novorozence hypotermii, hypotonii a střední respirační depresi.

U kojenců narozených matkám, které v pozdních fázích těhotenství užívaly benzodiazepiny nebo látky příbuzné benzodiazepinům, se mohou v důsledku fyzické závislosti vyvinout v postnatálním období abstinenční příznaky.

Kojení

Zolpidem proniká v minimálním množství do mateřského mléka. Dokud nebudou prozkoumány účinky na kojence, neměl by být zolpidem během kojení užíván.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Zolsana má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Řidiče vozidel a obsluhu strojů je nutno varovat, že přípravek, stejně jako ostatní hypnotika, může ráno po užití způsobovat ospalost, delší reakční čas, závratě, spavost, rozmazané/dvojité vidění, snížení pozornosti a narušení schopnosti řídit vozidla (viz bod 4.8). Ke snížení tohoto rizika se po užívání zolpidemu doporučuje nejméně 8 hodin odpočinku před řízením vozidel, obsluhou strojů či prací ve výškách.

Po podávání samotného zolpidemu v terapeutických dávkách došlo v minulosti k narušení schopnosti řízení a k „řízení ve spánku“.

Toto riziko se dále zvyšuje při kombinaci zolpidemu s alkoholem a dalšími léky tlumícími činnost CNS (viz bod 4.4 a 4.5). Pacienti mají být upozorněni, aby při užívání zolpidemu nekonzumovali alkohol a neužívali jiné psychoaktivní lát­ky.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou řazeny podle frekvence výskytu, nejčastější jsou uvedeny první, s použitím následující konvence: velmi časté (> 1/10), časté (> 1/100 až <1/10), méně časté (> 1/1 000 až <1/100), vzácné (> 1/10 000 až < 1/1000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Tyto účinky jsou zřejmě závislé na individuální citlivosti a vyskytují se častěji během hodiny po užití přípravku, pokud pacient neulehne ke spánku nebo hned neusne (viz bod 4.2).

Psychiatrické poruchy

Méně časté: Paradoxní reakce: nervozita, rozrušení, podrážděnost, agresivita, přeludy, hněv, noční můry, halucinace, psychózy, náměsíčnost, nevhodné chování a další nežádoucí účinky v chování (tyto reakce se častěji vyskytují u starších pacientů, viz bod 4.4), anterográdní amnézie, která může být spojena s nevhodným chováním.

Při podávání benzodiazepinů nebo látek příbuzných benzodiazepinům může dojít k manifestaci již existující deprese (viz bod 4.4).

Užívání přípravku (i v terapeutických dávkách) může vést k fyzické závislosti: přerušení léčby může vést k abstinenčním příznakům nebo opětovnému výskytu nespavosti (viz bod 4.4).

Může se vyvinout psychická závislost. Byla hlášena závislost u pacientů závislých na jiných lécích. Snížení libida.

Poruchy nervového systému Časté: ospalost během následujícího dne, emoční necitlivost, snížená bdělost, zmatenost, únava, bolest hlavy, závrať.

Poruchy oka

Časté: dvojité vidění.

Poruchy ucha a labyrintu

Časté: vertigo, ataxie

Gastrointestinální poruchy

Méně časté: gastrointestinální poruchy (průjem, nevolnost, zvracení)

Poruchy jater a žlučových cest

Není známo: zvýšené hladiny jaterních enzymů

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Méně časté: kožní reakce

Není známo: hyperhidróza, angioneurotic­ký edém

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Časté: svalová slabost.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Není známo: porucha způsobu chůze, léková tolerance

Poranění, otravy a procedurální komplikace

Není známo: pád (převážně u starších pacientů, a pokud zolpidem nebyl užíván v souladu s předepsaným doporučením).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

V případech předávkování samotným zolpidemem-tartrát nebo jinými látkami potlačujícími CNS (včetně alkoholu) byla zaznamenána porucha vědomí pohybující se od spavosti po kóma a zahrnující fatální výsledky.

Po předávkování dávkami až 400 mg zolpidemu, což je čtyřicetinásobek doporučené dávky, došlo k úplnému zotavení.

Při předávkování se používají obecná symptomatická a podpůrná opatření. V případě potřeby se provede okamžitý výplach žaludku a jsou podány intravenózně tekutiny. Pokud je výplach žaludku neúčinný, ke snížení absorpce se podává aktivní uhlí. Mělo by být zváženo monitorování respiračních a kardiovaskulárních funkcí. Sedativa se nemají podávat ani při excitovaném stavu pacienta.

Při výskytu závažných příznaků by mělo být zváženo podání flumazenilu.

Při léčbě předávkování jakýmkoli léčivem by mělo být bráno v úvahu, že k předávkování mohlo dojít po požití více látek.

Vzhledem k velkému distribučnímu objemu a vazbě zolpidemu na plazmatické bílkoviny nelze zolpidem odstranit ani hemodialýzou ani řízenou diurézou. Studie hemodialýzy u pacientů s renální insuficiencí, kterým byly podávány terapeutické dávky, prokázaly, že zolpidem není dialyzovatelný.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Hypnotika a sedativa, látky příbuzné benzodiazepinům

ATC kód: NO5C FO2

Zolpidem je imidazopyridinové hypnotikum, příbuzné benzodiazepinům. V experimentálních studiích bylo prokázáno, že sedativní účinek má při dávkách nižších než jsou dávky s antikonvulzivním, myorelaxačním nebo anxiolytickým účinkem. Tyto účinky souvisí se specifickým agonistickým účinkem na centrálních receptorech, které patří ke komplexu makromolekulárních receptorů GABA-omega (BZ1 a BZ2), který řídí otevírání kanálu pro chloridové ionty. Zolpidem primárně působí na podtypech receptoru omega (BZ1). Klinický význam této vazby není znám.

Randomizované studie přinesly pouze přesvědčivé důkazy o účinnosti 10 mg zolpidemu.

  • V randomizované dvojitě zaslepené studii u 462 zdravých dobrovolníků mladšího či středního věku s přechodnou nespavostí se při podání 10 mg zolpidemu snížil průměrný čas do usnutí o 10 minut oproti placebu, u 5 mg zolpidemu to byly 3 minuty.

  • V randomizované dvojitě zaslepené studii u 114 pacientů mladšího či středního věku s chronickou nespavostí byl průměrný čas do usnutí při podání 10 mg zolpidemu o 30 minut kratší než u placeba, u 5 mg zolpidemu to bylo 15 minut.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Zolpidem se rychle vstřebává a má rychlý nástup hypnotického účinku. Po perorálním podání je biologická dostupnost 70%. To svědčí o lineární kinetice v rozmezí terapeutických dávek. Terapeutické plazmatické koncentrace se pohybují mezi 80 a 200 ng/ml. Maximální plazmatické koncentrace je dosaženo po 0,5 až 3 hodinách od podání.

Distribuce

Distribuční objem u dospělých je 0,54 l/kg a u starších pacientů se snižuje až na 0,34 l/kg.

Vazba na plazmatické bílkoviny je 92%. Metabolismus prvního průchodu v játrech dosahuje hodnoty přibližně 35 %. Po opakovaném podání se vazba na plazmatické bílkoviny nemění, což svědčí o tom, že nedochází ke kompetici mezi zolpidemem a jeho metabolity o vazebná místa.

Eliminace

Eliminační poločas je krátký, průměrně 2,4 hodiny a doba trvání účinku je asi 6 hodin.

Všechny metabolity jsou farmakologicky neúčinné a jsou eliminovány močí (56 %) a stolicí (37 %). Ve studiích se ukázalo, že zolpidem není dialyzovatelný.

Zvláštní skupiny pacientů

U pacientů s poruchou funkce ledvin (nezávislých na možné dialýze) bylo pozorováno střední snížení clearance. Ostatní farmakokinetické parametry zůstávají beze změny.

U starších pacientů a u pacientů s poruchou funkce jater je zvýšena biologická dostupnost zolpidemu. Je snížena clearance a prodloužen eliminační poločas (přibližně 10 hodin).

U pacientů s cirhózou jater bylo pozorováno pětinásobné zvýšení plochy pod křivkou (AUC) a trojnásobné zvýšení poločasu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické účinky byly pozorovány pouze u dávek, které přesahovaly maximální dávky pro humánní použití a mají tedy malý klinický význam.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety

Monohydrát laktosy

Mikrokrystalická celulosa

Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)

Magnesium-stearát

Hypromelosa 2910/5.

Potahová vrstva

Hypromelosa,

Oxid titaničitý (E171)

Makrogol 400).

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

3 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původním obalu.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Krabička obsahuje 10, 14, 15, 20, 28, 30, 50, 100 potahovaných tablet v bílém neprůhledném blistru PVC/PE/PVDC/Al.

30, 100, 500 potahovaných tablet v bílém hranatém HDPE kontejneru s PP dětským bezpečnostním závitovým uzávěrem, vnější část uzávěru je bílá neprůhledná, vnitřní je bezbarvá průhledná s Al vložkou.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Návod k použití přípravku, zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

KRKA, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

57/282/05-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 7.9.2005

Datum posledního prodloužení registrace: 21.7.2006

Další informace o léčivu ZOLSANA 10 MG

Jak se ZOLSANA 10 MG podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Obal na tablety
Velikost balení: 500

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Krka, d.d., Novo mesto, Novo mesto
E-mail: info.cz@krka.biz