XEFO RAPID 8 MG - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Xefo Rapid 8 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje lornoxicamum 8 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Bílá až nažloutlá kulatá bikonvexní potahovaná tableta.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Krátkodobé zmírnění akutní mírné až středně silné bolesti.

4.2 Dávkování a způsob podání

Předpis vhodných dávek má být u všech pacientů přizpůsoben jejich individuální reakci na léčbu.

Akutní bolest

8–16 mg lornoxikamu podáváno v dávkách po 8 mg. První den léčby lze podávat počáteční dávku

16 mg a o 12 hodin později 8 mg. Po prvním dni léčby je maximální doporučená denní dávka 16 mg.

Dodatkové informace týkající se zvláštních populací

Děti a dospívající

Podávání lornoxikamu dětem a dospívajícím do 18 let věku se vzhledem k chybějícím údajům o bezpečnosti a účinnosti nedoporučuje.

Starší pacienti

U starších pacientů ve věku nad 65 let se nevyžaduje žádná úprava dávkování, pokud nejsou narušeny funkce ledvin nebo jater. Při podávání lornoxikamu je nutná opatrnost, protože tato skupina snáší gastrointestinální nežádoucí účinky obtížněji (viz bod 4.4).

Pacienti s poruchou funkce ledvin

U pacientů trpících poruchou funkce ledvin se doporučuje snížení četnosti dávek přípravku Xefo Rapid na jednu dávku denně.

Pacienti s poruchou funkce jater

U pacientů trpících poruchou funkce jater se doporučuje snížení četnosti dávek přípravku Xefo Rapid na jednu dávku denně.

Nežádoucí účinky lze minimalizovat užíváním nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu nezbytnou ke zvládnutí symptomů (viz bod 4.4).

Potahované tablety přípravku Xefo Rapid jsou určeny k perorálnímu podání a mají se zapít dostatečným množstvím tekutiny.

4.3 Kontraindikace

• – Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

• – Trombocytopenie

• – Hypersenzitivita (symptomy jako astma, rýma, angioedém nebo kopřivka) na jiná

• – Závažná srdeční porucha

• – Krvácení do gastrointesti­nálního traktu, cerebrovaskulární krvácení nebo jiné poruchy krvácivosti

• – Krvácení do gastrointesti­nálního traktu nebo jeho perforace, související s předchozím podáváním NSAID v anamnéze

• – Současný nebo v anamnéze uvedený rekurentní peptický vřed/hemorhagie (dva nebo více jednotlivých případů prokázané ulcerace nebo krvácení)

• – Závažná porucha funkce jater

• – Závažná porucha funkce ledvin (kreatinin v séru > 700 |jmol/l)

• – Třetí trimestr těhotenství (viz bod 4.6)

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

V případě níže uvedených poruch lze lornoxikam podávat pouze po pečlivém zvážení poměru přínosu a rizika:

• – Porucha funkce ledvin: lornoxikam má být podáván s opatrností pacientům s mírnou (kreatinin v séru 150–300 |umol/l) až středně závažnou (kreatinin v séru 300–700 |umol/l) poruchou funkce ledvin z důvodu závislosti na ledvinových prostaglandinech udržujících krevní průtok ledvinami. Pokud se funkce ledvin v průběhu léčby lornoxikamem naruší, je nutno léčbu přerušit.

• – Renální funkce je nutno sledovat u pacientů, kteří podstupují závažnou operaci, trpí srdeční poruchou, kteří jsou léčeni diuretiky, kteří podstupují souběžně léčbu léčivými látkami, u nichž existuje podezření, že mohou způsobit poškození ledvin, nebo je tato skutečnost známá.

• – Pacienti s poruchami srážlivosti krve: Doporučuje se pečlivé klinické sledování a laboratorní vyšetřování (např. APTT).

• – Porucha funkce jater (např. cirhóza jater): U pacientů s poruchou funkce jater je nutno zvážit klinické pozorování a laboratorní vyšetření prováděné v pravidelných intervalech, protože po užívání dávek 12–16 mg denně může dojít k nahromadění lornoxikamu (zvětšení AUC). Kromě toho porucha funkce jater zřejmě neovlivňuje farmakokinetické parametry lornoxikamu ve srovnání se zdravými subjekty.

• – Dlouhodobá léčba (déle než 3 měsíce): Doporučují se pravidelná laboratorní hematologická vyšetření (hemoglobin), vyšetření funkce ledvin (kreatinin) a jaterních enzymů.

• – Starší pacienti nad 65 let: Doporučuje se monitorování renálních a jaterních funkcí. U starších pacientů po operacích se doporučuje zvýšená opatrnost.

Lornoxikam se nemá používat souběžně s NSAID včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy 2.

Nežádoucí účinky lze minimalizovat užíváním nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu nezbytnou ke zvládnutí symptomů (viz bod 4.2, viz gastrointestinální a kardiovaskulární rizika níže).

Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace: Gastrointestinální krvácení, ulcerace nebo perforace, které mohou ohrozit život, byly uváděny u všech NSAID kdykoli v průběhu léčby, s nebo bez varovných symptomů nebo předchozí anamnézy závažných gastrointesti­nálních nežádoucích účinků.

Riziko gastrointesti­nálního krvácení, ulcerace nebo perforace roste se zvyšujícími se dávkami NSAID u pacientů s anamnézou vředu, zvláště pokud se komplikuje s hemorhagií nebo perforací (viz bod 4.3), a u starších pacientů. Tito pacienti mají zahájit léčbu nejnižší možnou dávkou. U těchto pacientů a rovněž u pacientů potřebujících souběžné užívání kyseliny acetylsalicylové v nízkých dávkách či užívání jiných léčivých látek, které mohou zvýšit gastrointestinální riziko (viz níže a bod 4.5), je vhodné zvážit současné podávání protektivních látek (např. misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy). Doporučuje se klinické sledování v pravidelných intervalech.

Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, zvláště pokud jde o starší osoby, mají uvést jakékoli neobvyklé symptomy v abdominální oblasti (zvláště gastrointestinální krvácení) hlavně v počátečních stádiích léčby. Zvýšená opatrnost se doporučuje u pacientů užívajících souběžně léčivé přípravky, které mohou zvýšit riziko ulcerace nebo krvácení, jako jsou perorální kortikosteroidy, antikoagulancia jako warfarin, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu nebo antiagregancia jako kyselina acetylsalicylová (viz bod 4.5).

Pokud se u pacientů užívajících lornoxikam objeví gastrointestinální krvácení nebo ulcerace, má se léčba zastavit.

Při podávání NSAID je třeba věnovat pozornost pacientům, kteří prodělali gastrointestinální onemocnění (ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc), protože by mohlo dojít k recidivě těchto onemocnění (viz bod 4.8).

U starších pacientů dochází ke zvýšenému výskytu nežádoucích reakcí na NSAID, jde zejména o gastrointes­tinální krvácení a perforaci, které mohou být fatální (viz bod 4.3).

Je nutno věnovat pozornost pacientům s anamnézou hypertenze a/nebo srdečního selhání, protože v souvislosti s užíváním NSAID byla hlášena retence tekutin a vznik edému.

Příslušné sledování a konzultace vyžadují pacienti s anamnézou hypertenze a/nebo mírného až středního městnavého srdečního selhání, protože v souvislosti s užíváním NSAID byla hlášena retence tekutin a vznik edému.

Klinické studie a epidemiologické údaje naznačují, že užívání některých NSAID (zvláště ve vysokých dávkách a při dlouhodobé léčbě) může být spojeno s malým zvýšením rizika arteriální trombózy (např. infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda). K vyloučení takového rizika u lornoxikamu není dostatek údajů.

Pacientům s nekontrolovanou hypertenzí, městnavým srdečním selháním, stanovenou ischemickou srdeční chorobou, nemocí periferních artérií a/nebo cerebrovaskulární chorobou se má podávat lornoxikam po pečlivém zvážení. Podobně je nutno zvážit zahájení dlouhodobé léčby pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární choroby (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření).

Souběžné užívání NSAID a heparinu v souvislosti se spinální nebo epidurální anestézií zvyšuje riziko spinálního/epi­durálního hematomu (viz bod 4.5).

Velmi vzácně byly v souvislosti s užíváním NSAID (viz bod 4.8) uváděny závažné kožní reakce, některé z nich fatální, včetně exfoliativní dermatitidy, Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy. Nejvyšší riziko vzniku těchto reakcí je v raném stadiu léčby, kdy se počátek reakce ve většině případů objeví do jednoho měsíce léčby. Užívání lornoxikamu je nutno přerušit, jakmile se poprvé objeví kožní vyrážky, slizniční léze či jakákoli jiná známka přecitlivělosti.

Opatrnost je nutná, pokud je přípravek podáván pacientům s existujícím nebo anamnesticky udávaným astma bronchiale, protože v souvislosti s léčbou nesteroidními antirevmatiky byl hlášen u některých pacientů výskyt bronchospasmu.

U pacientů se systémovým lupus erythematodes (SLE) a smíšenou poruchou pojivových tkání může být zvýšeno riziko výskytu aseptické meningitidy.

Lornoxikam snižuje agregaci krevních destiček a prodlužuje dobu krvácení, tudíž je nutná zvýšená opatrnost při jeho podávání pacientům se zvýšenou krvácivostí.

Souběžné podávání NSAID a takrolimu může zvýšit riziko nefrotoxicity z důvodu snížené syntézy prostacyklinu v ledvinách. U pacientů s kombinovanou léčbou je tudíž nutno důsledně sledovat renální funkce.

Protože u většiny NSAID bylo udáváno nahodilé zvýšení hladiny transaminázy v séru, zvýšení bilirubinu v séru či jiných parametrů funkce jater, dále zvýšení kreatininu v séru a dusíku močoviny v krvi a rovněž další laboratorní abnormality, pak pokud by se jakákoli taková abnormalita ukázala jako závažná nebo perzistentní, má se podávání lornoxikamu přerušit a předepsat příslušná vyšetření.

Použití lornoxikamu, stejně jako jiných léčivých přípravků známých tím, že inhibují syntézu cyklooxygenázy/pros­taglandinu, může ovlivnit plodnost a nedoporučuje se ženám, které plánují otěhotnění. U žen, které mají problémy s otěhotněním nebo jsou vyšetřovány ohledně neplodnosti, se má zvážit přerušení podávání lornoxikamu.

Při onemocnění varicelou se mohou výjimečně vyskytnout závažné zánětlivé komplikace postihující kůži a pojivové tkáně.

V současnosti není role NSAID na zhoršení těchto infekcí zcela vyjasněna. Je proto vhodné vyhnout se užívání lornoxicamu při současném onemocnění planými neštovicemi.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Souběžné podávání lornoxikamu a těchto látek:

• – Cimetidin: zvýšené koncentrace lornoxikamu v plazmě. (Nebyla prokázána žádná interakce mezi lornoxikamem a ranitidinem ani mezi lornoxikamem a antacidy).

• – Antikoagulancia: NSAID mohou zvýšit účinky antikoagulancií, jako je warfarin (viz bod 4.4). Je nutno provádět důsledné sledování INR.

• – Fenprokumon: Snížení účinků léčby fenprokumonem.

• – Heparin: Pokud jsou NSAID podávána současně s heparinem ve spojitosti se spinální či epidurální anestézií, zvyšují riziko spinálního nebo epidurálního hematomu (viz bod 4.4.).

• – Inhibitory ACE: Může dojít ke snížení antihypertenzního účinku inhibitoru ACE.

• – Diuretika: Snížení diuretického a antihypertenzního účinku kličkových diuretik, thiazidových diuretik a kalium šetřících diuretik.

• – Beta-adrenergní blokátory: Snížená antihypertenzní účinnost.

• – Blokátory receptorů pro angiotensin II: Snížení antihypertenzní účinnosti.

• – Digoxin: Snížená renální clearance digoxinu.

• – Kortikosteroidy: Zvýšené riziko gastrointestinální ulcerace nebo krvácení (viz bod 4.4).

• – Chinolonová antibiotika: Zvýšené riziko záchvatů.

• – Antiagregancia: Zvýšené riziko gastrointesti­nálního krvácení (viz bod 4.4).

• – Jiné NSAID: Zvýšené riziko gastrointesti­nálního krvácení.

• – Metotrexát: Zvýšená koncentrace metotrexátu v séru. Může dojít ke zvýšení toxicity. V případě nezbytnosti souběžného podávání tohoto přípravku je nutno provádět pečlivé sledování.

• – Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI): Zvýšené riziko gastrointesti­nálního krvácení (viz bod 4.4).

• – Lithium: NSAID inhibují renální clearanci lithia, tudíž může dojít ke zvýšení koncentrace lithia v séru nad limity toxicity. Hladiny lithia v séru tudíž vyžadují sledování, zvláště během zahájení, úpravy a ukončení léčby.

• – Cyklosporin: Zvýšená koncentrace cyklosporinu v séru. Působením vlivů renálního prostaglandinu může dojít ke zvýšení nefrotoxicity cyklosporinu. V průběhu kombinované léčby je nutno sledovat funkce ledvin.

• – Sulfonylurea (např. glibenklamid): Zvýšené riziko hypoglykémie.

• – Známé induktory a inhibitory izoenzymů CYP2C9: U lornoxikamu (stejně jako jiná NSAID závislá na cytochromu P450 2C9 (izoenzym CYP2C9)) dochází k interakci se známými induktory a

inhibitory izoenzymů CYP2C9 (viz bod 5.2, Biotransformace).

• – Takrolimus: Zvýšení rizika nefrotoxicity v důsledku snížené syntézy prostacyklinu v ledvinách. V průběhu kombinované léčby je nutno sledovat funkci ledvin (viz bod 4.4).

• – Pemetrexed: NSAID přípravky mohou snížit renální clearance pemetrexedu, to má za následek zvýšení renální a gastrointestinální toxicity a myelosupresi.

Xefo potahované tablety vykazují zpomalenou absorpci lornoxicamu, jsou-li podávány s jídlem. Xefo potahované tablety se nemají podávat s jídlem z důvodu nutnosti rychlého nástupu účinku (tišení bolesti).

Strava může snížit vstřebávání o přibližně 20 % a zvýšit Tmax.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Lornoxikam je ve třetím trimestru těhotenství kontraindikován a nemá být podáván během těhotenství v prvním a druhém trimestru a při porodu, protože klinické údaje o podávání lornoxikamu během těhotenství nejsou k dispozici.

Adekvátní údaje o podávání lornoxikamu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).

Inhibice syntézy prostaglandinu může mít nežádoucí účinky na průběh těhotenství a/nebo embryonální/fetální vývoj. Údaje z epidemiologických studií svědčí o zvýšeném riziku potratu a srdeční vady po podávání inhibitoru syntézy prostaglandinu v raném stadiu těhotenství. Riziko se může zřejmě zvyšovat v závislosti na dávce a délce trvání léčby. Podávání inhibitoru syntézy prostaglandinu zvířatům prokázalo preimplantační a postimplantační ztráty a embryo/fetální úmrtnost. Inhibitory syntézy prostaglandinu nemají být podávány během prvního a druhého trimestru těhotenství, pokud to není nezbytně nutné.

Inhibitory syntézy prostaglandinu podávané během třetího trimestru těhotenství mohou vystavit plod kardiopulmonární toxicitě (předčasné uzavření ductus arteriosus a pulmonární hypertenze) a dysfunkci ledvin, což může vést k selhání ledvin a k poklesu množství plodové vody. Inhibitory syntézy prostaglandinu mohou při ukončení těhotenství vystavit matku i plod prodloužené době krvácení a inhibici děložních stahů, což může zpozdit nebo prodloužit porod. Z těchto důvodů je podávání lornoxikamu během třetího trimestru těhotenství kontraindikováno (viz bod 4.3).

Kojení

Údaje o tom, zda se lornoxikam vylučuje do lidského mateřského mléka, nejsou k dispozici. Lornoxikam se vylučuje do mléka kojících samiček potkanů v relativně vysokých koncentracích. Z tohoto důvodu se lornoxikam nemá podávat kojícím ženám.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pacienti, kteří trpí v průběhu léčby lornoxikamem závratěmi a/nebo ospalostí, nemají řídit ani obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastěji pozorovanými nežádoucími účinky NSAID jsou gastrointestinální potíže. Mohou se objevit peptické vředy, perforace nebo gastrointestinální krvácení, někdy fatální, zvláště u starších osob (viz bod 4.4). Po podávání NSAID byla uváděna nauzea, zvracení, průjem, flatulence, zácpa, dyspepsie, abdominální bolest, meléna, hemateméza, ulcerózní stomatitida, exacerbace kolitidy a Crohnovy choroby (viz bod 4.4). Méně často se vyskytovala gastritida.

Nežádoucí účinky lze očekávat přibližně u 20 % pacientů, jimž je podáván lornoxikam. Nejčastějšími nežádoucími účinky lornoxikamu jsou nauzea, dyspepsie, trávicí potíže, abdominální bolest, zvracení a průjem. Podle dostupných studií se tyto symptomy objevily celkově u méně než 10 % pacientů.

V souvislosti s léčbou podáváním NSAID byly uváděny edémy, hypertenze a srdeční selhání.

Klinické studie a epidemiologické údaje naznačují, že užívání některých NSAID (zvláště ve vysokých dávkách a při dlouhodobé léčbě) může být spojeno se zvýšením rizika případů arteriální trombózy (např. infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda) (viz bod 4.4).

Při onemocnění varicelou se mohou výjimečně vyskytnout závažné zánětlivé komplikace postihující kůži a pojivové tkáně.

Níže jsou uvedeny nežádoucí účinky, které se běžně objevily u více než 0,05 % ze 6 417 pacientů léčených v rámci klinických studií ve fázích II, III a IV.

Velmi časté (>1/10); Časté (>1/100 až <1/10); Méně časté (>1/1 000 až <1/100); Vzácné (>1/10 000 až <1/1 000); Velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Infekce a infestace

Vzácné: Faryngitida.

Poruchy krve a lymfatického systému

Vzácné: Anémie, trombocytopenie, leukopenie, prodloužená doba krvácení

Velmi vzácné: Ekchymóza. Hematologická onemocnění spojená s užíváním skupiny NSAID: neutropenie, agranulocytóza, aplastická anémie, hemolytická anémie.

Poruchy imunitního systému

Vzácné: Hypersenzitivita, anafylaktoidní reakce a anafylaxe.

Poruchy metabolismu a výživy

Méně časté: Anorexie, změny hmotnosti.

Psychiatrické poruchy

Méně časté: Nespavost, deprese.

Vzácné: Zmatenost, nervozita, neklid.

Poruchy nervového systému

Časté: Mírná a přechodná bolest hlavy, závrať.

Vzácné: Ospalost, parestézie, nechutenství, třas, migréna.

Velmi vzácné: Aseptická meningitida u pacientů se SLE a smíšenou poruchou pojivové tkáně (viz 4.4).

Poruchy oka

Méně časté: Konjunktivitida

Vzácné: Poruchy vidění.

Poruchy ucha a labyrintu

Méně časté: Závrať, ušní tinnitus.

Srdeční poruchy

Méně časté: Palpitace, tachykardie, edém, srdeční selhání.

Cévní poruchy

Méně časté: Překrvení, edém.

Vzácné: Hypertenze, návaly horka, hemorhagie, hematom.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Méně časté: Rýma.

Vzácné: Dyspnoe, kašel, bronchospasmus.

Gastrointestinální poruchy

Časté: Nauzea, abdominální bolest, dyspepsie, průjem, zvracení.

Méně časté: Zácpa, flatulence, říhání, sucho v ústech, gastritida, gastrický vřed, bolest v horní části krajiny břišní, duodenální vřed, ulcerace v ústech.

Vzácné: Meléna, hemateméza, stomatitida, ezofagitida, gastroezofageální reflux, dysfagie, aftózní stomatitida, glositida, perforovaný peptický vřed, gastrointestinální krvácení.

Poruchy jater a žlučových cest

Méně časté: Zvýšené hodnoty jaterních testů, SGPT (ALT) nebo SGOT (AST).

Velmi vzácné: Hepatotoxicita, která se projevuje jako např. jaterní selhání, hepatitis, žloutenka a cholestáza.

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Méně časté: Vyrážka, pruritus, hyperhidróza, erytémová vyrážka, kopřivka a angioedém, alopecie. Vzácné: Dermatitida a ekzém, purpura.

Velmi vzácné: Tvorba edémů a puchýřů, Steven-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza.

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Méně časté: Artralgie

Vzácné: Bolest v kostech, svalové křeče, myalgie.

Poruchy ledvin a močových cest

Vzácné: Nykturie, poruchy močení, zvýšení hladiny dusíku močoviny a kreatininu v krvi.

Velmi vzácné: Lornoxicam může vyvolat akutní selhání ledvin u pacientů s preexistující poruchou funkce ledvin, kteří jsou závislí na přítomnosti renálních prostaglandinů pro udržení renálního průtoku (viz 4.4). Nefrotoxicita v různých formách projevu včetně nefritidy a nefrotického syndromu byla spojena s užíváním přípravků ze skupiny NSAID.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Méně časté: Malátnost, otok tváře.

Vzácné: Asténie.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Dosud nebyl hlášen žádný případ předávkování, kde by bylo možno určit následky předávkování nebo navrhnout speciální léčbu. Lze však očekávat, že po předávkování lornoxikamem se vyskytnou tyto symptomy: nauzea, zvracení, cerebrální symptomy (závrať, poruchy vidění). Závažnými symptomy jsou ataxie vedoucí ke kómatu a křečím, poškození jater a ledvin a možná poruchy koagulace.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Nesteroidní protizánětlivá a antirevmatická léčiva, oxikamy ATC kód: M01 AC05

Mechanismus účinku

Lornoxikam je nesteroidní protizánětlivá léčivá látka s analgetickými vlastnostmi a patří do třídy oxikamů. Působení lornoxikamu souvisí hlavně s inhibicí syntézy prostaglandinu (inhibice enzymu cyklooxygenázy) vedoucí k desenzibilizaci periferních nociceptorů a následně k inhibici zánětu. Byl rovněž naznačen centrální účinek na nocicepci, která se zdá nezávislá na protizánětlivých účincích.

Farmakodynamické účinky

Lornoxikam nemá žádnou účinnost na známky života (např. tělesná teplota, rychlost dechu, srdečního tepu, krevní tlak, EKG, spirometrie).

Klinická účinnost a bezpečnost

Analgetické vlastnosti lornoxikamu byly úspěšně prokázány několika klinickými studiemi v průběhu vývoje léčivé látky.

Z důvodu lokálního gastrointesti­nálního podráždění a systémového ulcerogenního efektu souvisejícího s inhibicí syntézy prostaglandinu (PG) jsou gastrointestinální následky po léčbě lornoxikamem častými nežádoucími účinky, jaké se pozorují i u jiných NSAID.

• V klinické studii u pacientů s bolestí po operativním odstranění třetí stoličky prokázaly potahované tablety lornoxicam Rapid rychlejší nástup účinku ve srovnání s potahovanými tabletami lornoxicamu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Lornoxikam je vstřebán rychle a téměř úplně gastrointestinálním traktem. Maximální koncentrace v plazmě jsou dosaženy po přibližně 30 minutách. Cmax pro Xefo Rapid, potahované tablety je vyšší než Cmax pro Xefo, potahované tablety a je ekvivalentní s Cmax pro parenterální formu lornoxicamu. Absolutní biologická dostupnost Xefo Rapid, potahované tablety je 90–100 %. To je ekvivalentní s Xefo, potahované tablety. Nebyl pozorován žádný tzv. first-pass efekt (účinek prvního průchodu). Průměrný poločas eliminace je 3–4 hodiny.

Ohledně souběžného užívání potahovaných tablet Xefo Rapid s jídlem nejsou k dispozici žádné údaje, ale na základě údajů zjištěných pro potahované tablety Xefo lze očekávat snížení Cmax, zvýšení Tmax a snížení vstřebávání (AUC) lornoxikamu.

Distribuce

Lornoxikam se vyskytuje v plazmě v nezměněné formě a jako hydroxylovaný metabolit. Vazba lornoxikamu na proteiny krevní plazmy dosahuje 99 % a není závislá na koncentraci.

Biotransformace

Lornoxikam se extenzivně metabolizuje v játrech, primárně hydroxylací na neaktivní 5-hydroxylornoxikam. Při biotransformaci lornoxikamu se uplatňuje CYP2C9. V důsledku genetického polymorfismu existují pro tento enzym pomalí a rychlí metabolizátoři, což může vést k značnému zvýšení hladiny lornoxikamu v plazmě u pomalých metabolizátorů. Hydroxylovaný metabolit nevykazuje žádnou farmakologickou aktivitu. Lornoxikam se metabolizuje beze zbytku, přičemž asi ze 2/3 se vylučuje játry a z 1/3 ledvinami jako neaktivní látka.

Lornoxikam při testování na zvířecích modelech neindukoval enzymy v játrech. Údaje z klinických studií neprokazují žádnou kumulaci lornoxikamu po jeho opakovaném podávání, pokud se dodržuje doporučené dávkování. Tato zjištění byla podpořena údaji ze sledování léčivé látky v rámci výzkumů trvajících jeden rok.

Eliminace

Průměrný poločas vylučování základní složky činí 3 až 4 hodiny. Po perorálním podání je cca 50 % vyloučeno s faeces a 42 % ledvinami, hlavně jako 5-hydroxylornoxikam. Poločas vylučování 5-hydroxylornoxikamu činí asi 9 hodin po parenterální dávce podané jednou nebo dvakrát denně.

U pacientů starších 65 let se clearance snižuje o 30–40 %. Kromě snížené clearance nevykazuje kinetický profil lornoxikamu u starších pacientů žádnou významnou změnu.

Kinetický profil lornoxikamu u pacientů se selháním ledvin či jater nevykazuje žádnou významnou změnu, vyjma akumulace u pacientů s chronickou poruchou jater po 7 dnech léčby denními dávkami 12 a 16 mg.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a reprodukční toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Lornoxikam způsobil renální toxicitu a gastrointestinální ulcerace ve studiích toxicity při podávání jedné či opakované dávky u několika druhů.

Podávání inhibitoru syntézy prostaglandinu zvířatům prokázalo preimplantační a postimplantační ztráty a embryo/fetální úmrtnost. Kromě toho u zvířat, kterým byl v průběhu organogenetického období podáván inhibitor syntézy prostaglandinu, byl uváděn zvýšený výskyt případů různých malformací, včetně kardiovaskulárních.

U potkanů snížil lornoxikam plodnost (účinky na ovulaci a implantaci) a ovlivnil březost a porod. U králíků a potkanů způsobil lornoxikam předčasné uzavření ductus arteriosus v důsledku inhibice cyklooxygenázy.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

Mikrokrystalická celulóza, hydrogenuhličitan sodný, hydrogenfosforečnan vápenatý, částečně substituovaná hyprolóza, hyprolóza, kalcium-stearát.

Potahová vrstva:

Oxid titaničitý (E171), mastek, propylenglykol, hypromelóza.

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

2 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Neuchovávejte při teplotě nad 30°C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

OPA-Alu-PVC/Alu blistr.

Velikost balení: 6, 10, 20, 30, 50, 100, 250 potahovaných tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Takeda Austria GmbH

St. Peter str. 25, A- 4020 Linz

Rakousko

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

29/696/08-C

9.   DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 17. 12. 2008

Datum posledního prodloužení registrace: 17. 01. 2011

Další informace o léčivu XEFO RAPID 8 MG

Jak se XEFO RAPID 8 MG podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 50

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Takeda Austria GmbH, Linz
E-mail: info-cz@takeda.com
Telefon: +420 234 722 722