VASOCARDIN 100 - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

VASOCARDIN 50

VASOCARDIN 100

tablety

2. KVALITATINÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje metoprololi tartras 50 mg .

Jedna tableta obsahuje metoprololi tartras 100 mg .

Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta

Popis přípravku:

VASOCARDIN 50 – bílé až slabě krémové, mramorované, ploché tablety s půlicí rýhou VASOCARDIN 100 – bílé až slabě krémové, mramorované, ploché tablety s půlicí rýhou

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

– mírná a středně těžká esenciální hypertenze,

– angina pectoris,

– ischemická choroba srdeční po překonaném infarktu myokardu,

– některé supraventrikulární a ventrikulární tachyarytmie,

– hyperthyreóza,

– prevence migrény

Přípravek je indikován k léčbě dospělých pacientů.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

• – Doporučená dávka pro léčbu hypertenze je dávka 100 mg denně ve dvou dílčích dávkách. Tato dávka se může zvýšit během léčby každý další týden o 100 mg denně až do dosažení požadovaného účinku. Maximální dávka 200 mg 2krát denně by neměla být překročena. Většina pacientů příznivě reaguje již po podání 100–200 mg přípravku ve dvou dílčích dávkách.

• – Léčba arytmie se zahajuje dávkou 50 mg 2krát denně. Obvykle se vystačí s denní dávkou do 200 mg.

• – Při profylaxi anginy pectoris se podává 50 až 100 mg 2krát denně. Dávka může být zvýšena maximálně na 100 mg 2krát denně.

• – Při sekundární prevenci akutního infarktu myokardu se obvykle užívá dávka 50 až 100 mg 2krát denně.

• – Při hypertyreóze se běžně podává 50 mg 2krát denně. Dávku možno zvyšovat až do dosažení maximální denní dávky.

• – Při profylaxi migrény se podává 100–200 mg denně ve dvou dílčích dávkách.

• – U starších pacientů je nutné dávku přísně individualizovat vzhledem k možné bradykardii nebo k výraznému snížení krevního tlaku.

Při závažné poruše funkce jater je vhodné dávkování upravit.

Dávkování u dětí

Pro nedostatečné klinické zkušenosti s podáváním přípravku dětem nedoporučujeme přípravek dětem podávat.

Způsob podání

Tablety se užívají ve stejnou dobu, nejlépe během jídla.. Tablety je třeba užívat ve stejném čase, zapít vodou. Celé tablety nebo jejich půlky se nesmí rozkousat ani drtit.

4.3 Kontraindikace

• – hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

• – léčba verapamilem (hlavně i.v.) – riziko asystolie,

• – atrio-ventrikulární blokáda II. a III. stupně,

• – sick sinus syndrom,

• – sinoatriální blok,

• – nedostatečně kompenzovaná srdeční insuficience,

• – významná bradykardie před zahájením léčby,

• – těžká porucha periferního prokrvení spojená s bolestmi nebo trofickými změnami,

• – hypotenze,

• – kardiogenní šok,

• – metabolická acidóza,

• – těžká forma astma bronchiale nebo chronická obstrukční bronchopulmonální choroba,

• – neléčený feochromocytom.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Při chronické obstrukční chorobě může metoprolol-tartarát způsobit zvýšení odporu v dýchacích cestách (hlavně u dávek nad 200 mg). Pacienti s bronchospas­tickými chorobami by neměli užívat betablokátory. Vzhledem k relativní beta-1 selektivitě, může být metoprolol-tartarát použit s opatrností u pacientů s lehčí formou astma bronchiale nebo chronickou obstrukční chorobou bronchopulmonální, pokud nereagují na jiná antihypertenziva nebo je nesnášejí.

Jelikož beta-1 selektivita není absolutní, měla by se zároveň podávat beta-2 stimulancia a nejnižší možné dávky léčivé látky metoprolol-tartarát (do 200 mg). Nastane li dušnost nebo bronchospazmus, je třeba aplikovat beta-2 stimulans a léčbu ukončit.

Při diabetu je nutné optimálně upravit antidiabetickou léčbu a upozornit diabetika na možnost maskování hypoglykémie, projevující se pouze zvýšeným pocením.

Dávky nad 200 mg denně způsobují ztrátu kardioselektivity.

Metoprolol-tartarát se vysazuje během jednoho až dvou týdnů postupným snižováním denní dávky. V opačném případě může dojít k náhlému zhoršení onemocnění, kvůli kterému se přípravek užíval (tzv. rebound fenomén).

O léčbě léčivou látkou metoprolol-tartarát by měl být informován anesteziolog před operačním výkonem, aby zvolil anestetikum s nejmenšími projevy negativní inotropie.

Při feochromocytomu je možné metoprolol-tartarát použít až po zahájení léčby alfablokátorem.

Zvýšené opatrnosti je třeba u pacientů s anginou pectoris a se síňokomorovým blokem I. stupně.

Jako ostatní betablokátory může metoprolol-tartarát zvýšit citlivost na alergeny a zhoršit projevy anafylaktických reakcí. Reakce na obvyklé dávky adrenalinu, užívané v léčbě alergických reakcí, může být snížená. Při podávání léčivé látky metoprolol-tartarát pacientům s anamnézou alergických reakcí je třeba zvýšené opatrnosti.

Zvýšené opatrnosti je třeba při podávání léčivé látky metoprolol-tartarát pacientům se srdečným selháním. Beta-adrenergní blokáda přináší možné riziko dalšího snížení kontraktility myokardu a zhoršení srdečního selhání.

Poměr rizika ku prospěchu léčby je též třeba zvážit u pacientů s myastenia gravis, s psoriázou a s depresivním onemocněním.

Tablety obsahují monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorbcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

• – Současné užití účinné látky metoprolol-tartarát a jiného antihypertenziva se může projevit ve výrazném snížení krevního tlaku (mimořádná opatrnost je nutná v kombinaci s prazosinem).

• – Kombinace s antiarytmiky anebo s anestetiky zhoršuje intrakardiální vedení.

• – Pro možnost vzniku asystolie se kontraindikuje souběžné užívání verapamilu (zejména i.v.). Nedoporučuje se též současné i.v. podávání diltiazemu.

• – Rifampicin, barbituráty a jiné léky indukující enzymy snižují plazmatickou hladinu metoprololu.

• – Při současném požití alkoholu s metoprololem dochází k zvýšení hladiny alkoholu v krvi a k jeho protrahovanému účinku.

• – Při přerušení léčby klonidinem je třeba vysadit léčbu betablokátorem několik dní před očekávaným vysazením klonidinu.

• – Cimetidin potencuje účinek metoprololu.

• – Nesteroidní antirevmatika snižují antihypertenzivní účinek metoprololu.

• – Při současném užívání inhibitorů monoaminooxidázy hrozí po jejich vysazení nebezpečí vzniku hypertenzní krize.

• – Při současném podávání inzulínu nebo perorálních antidiabetik může dojít k zesílení hypoglykemického účinku a blokáda betareceptorů může maskovat příznaky hypoglykémie.

4.6 Těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o podávání účinné látky metoprolol-tartarát těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici.

Metoprolol tartarát prochází placentární bariérou. Vasocardin 50 a Vasocardin 100 lze v těhotenství použít pouze tehdy, když klinický stav ženy vyžaduje léčbu metoprololem.

Kojení

Metoprolol-tartarát se vylučuje do lidského mateřského mléka. Vasocardin 50 a Vasocardin 100 se během kojení nemají podávat.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek může zejména na počátku léčby při zvýšené únavě nepříznivě ovlivnit činnost vyžadující zvýšenou pozornost, koordinaci pohybů a rychlé rozhodování.

4.8 Nežádoucí účinky

V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky metoprololu rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1 000 až <1/100); vzácné (>1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit):

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Symptomy: nauzea, zvracení, cyanóza, poruchy vědomí, bronchospasmus, hypotenze, sinusová bradykardie, AV-blok, selhání srdce, kardiogenní šok, zástava srdce.

Terapie: Specifické antidotum není známo, léčba předávkování je symptomatická.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Betablokátory selektivní

ATC kod:C07AB02

Mechanismus účinku

Metoprolol-tartarát je beta1-selektivní blokátor adrenergních receptorů bez vnitřní sympatomimetické aktivity. Specificky blokuje účinek katecholaminů na úrovni adrenergních beta1-receptorů. Stabilizuje membrány tím, že snižuje jejich elektrickou aktivitu. Snižuje rychlost vzestupu akčního potenciálu bez ovlivnění trvání klidového potenciálu a depolarizace. Kardioselektivita účinné látky metoprolol-tartarát je relativní, tj. nespecifická, závisí od poměru afinity účinné látky k oběma typům receptorů. Při dávkách nad 200 mg blokuje i beta2-receptory. Snižuje spotřebu kyslíku v myokardu při různém stupni zátěže, a to má pozitivní vliv v dlouhodobé léčbě anginy pectoris (snížení počtu anginózních záchvatů). U hypertoniků snižuje systolický tlak krve, především po námaze, a brání vzniku reflexní ortostatické tachykardie. Snížení diastolického krevního tlaku se dosahuje až po několika týdnech podávání. Metoprolol-tartarát snižuje plazmatickou reninovou aktivitu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po orálním užití se metoprolol-tartarát rychle a téměř úplně vstřebává ze zažívacího traktu. Biologická dostupnost po jednorázovém orálním užití je asi 50 % (po opakovaném užití až 70 %), protože metoprolol-tartarát se v játrech intenzivně metabolizuje na biologicky inaktivní metabolity. Maximální plazmatické koncentrace je dosaženo za 1–2 hodiny po perorálním užití. Plazmatický poločas je 3–4 hodiny a během léčby se nemění.

Eliminace

Více než 95 % podávaného množství se vyloučí ledvinami, z toho jen 3 % v nemetabolizované formě. Metoprolol přechází placentární bariérou a proniká do mateřského mléka.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Čtyřdenní zkouška toxicity účinné látky metoprolol-tartarát u krys při dávce 100 mg/kg perorálně neprokázala existenci žádných patologických účinků.

Zkoušky fetální toxicity u potkanů v dávce 100, resp. 250 mg/kg neprokázaly embryotoxické ani teratogenní působení metoprololu. Nebyl ovlivněn ani postnatální vývoj mláďat.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Monohydrát laktózy, kukuřičný škrob, mikrokrystalická celulóza, koloidní bezvodý oxid křemičitý,met­hylovaný oxid křemičitý, povidon 25, sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A), kalcium-stearát

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

VASOCARDIN 100: 3 roky

VASOCARDIN 50: 3 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

VASOCARDIN 100: Uchovávejte při teplotě do 25 °C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

VASOCARDIN 50: Uchovávejte při teplotě do 25 °C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

6.5 Druh obalu a obsah balení

VASOCARDIN 100:

a/ PVC/Al blistr, krabička

b/ skleněná lahvička, uzávěr, etiketa, krabička

VASOCARDIN 50:

blistr (hliníková fólie, PVC fólie), krabička

velikost balení: 50 tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním.

Žádné zvláštní požadavky.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Takeda GmbH,

Byk Gulden Str 2, 78467

Konstanz,

Německo

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO (A)

VASOCARDIN 100: 77/025/90-S/C

VASOCARDIN 50: 77/207/99-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

VASOCARDIN 100: 28. 12. 1990 / 24.6.2015

VASOCARDIN 50: 7. 4. 1999 / 27. 5. 2009

Další informace o léčivu VASOCARDIN 100

Jak se VASOCARDIN 100 podává: perorální podání - tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 50

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Takeda GmbH, Konstanz
E-mail: info-cz@takeda.com
Telefon: +420 234 722 722