TYREZ - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

TYREZ 2,5 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje bisoprololi fumaras 2,5 mg, což odpovídá bisoprololum 2,12 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta (tableta).

Tyrez 2,5 mg jsou bílé, kulaté, bikonvexní potahované tablety s půlicí rýhou na jedné straně. Rozměr tablety je 7,0 mm. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba stabilního chronického srdečního selhání se sníženou systolickou funkcí levé srdeční komory, podávaná společně s inhibitory ACE, diuretiky a případně digitalisovými glykosidy (další informace viz bod 5.1).

Přípravek Tyrez je indikován pro léčbu dospělých pacientů.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Léčba stabilního chronického srdečního selhání

Standardní léčba chronického srdečního selhání se skládá z podávání ACE inhibitorů (nebo blokátoru receptoru angiotensinu v případě nesnášenlivosti ACE inhibitorů), beta-blokátoru, diuretik, a pokud je to vhodné i srdečních glykosidů. Při zahájení léčby bisoprololem musí být pacienti stabilizovaní (bez akutního selhání).

Doporučuje se, aby měl ošetřující lékař zkušenosti s léčbou chronického srdečního selhání.

V průběhu titračního období i po něm může dojít k přechodnému zhoršení srdečního selhání, hypotenzi nebo bradykardii.

Titrační fáze

Léčba stabilního chronického srdečního selhání bisoprololem vyžaduje titrační fázi.

Léčba bisoprololem musí být zahájena vzestupnou titrací v následujících intervalech:

– 1,25 mg jednou denně po dobu 1 týdne. Pokud je dobře tolerováno, zvýšit na

– 2,5 mg jednou denně další týden. Pokud je dobře tolerováno, zvýšit na

– 3,75 mg jednou denně další týden. Pokud je dobře tolerováno, zvýšit na

– 5 mg jednou denně po dobu následujících 4 týdnů. Pokud je dobře tolerováno, zvýšit na

– 7,5 mg jednou denně po dobu následujících 4 týdnů. Pokud je dobře tolerováno, zvýšit na

– 10 mg jednou denně po dobu udržovací terapie. Maximální doporučená dávka je 10 mg jednou denně.

V průběhu titrační fáze je doporučeno pečlivé monitorování vitálních funkcí (srdeční frekvence, krevní tlak) a příznaků zhoršení srdečního selhání. Příznaky mohou nastat už první den po zahájení terapie.

Změna léčby

Pokud není maximální doporučená dávka dobře tolerována, musí být uvažováno o postupném snižování dávky.

V případě přechodného zhoršení srdečního selhání, hypotenze nebo bradykardie, se musí přehodnotit dávkování současně užívaných léčiv. Má se také uvažovat o dočasném snížení dávky bisoprololu nebo přerušení léčby.

Po stabilizaci pacienta je nutno vždy zvážit opětovné nasazení a/nebo zvýšení titrace bisoprololu.

Trvání léčby

Léčba stabilního chronického srdečního selhání bisoprololem je obvykle dlouhodobá.

Náhlé ukončení léčby bisoprololem může vést ke krátkodobému zhoršení stavu pacienta, a proto k němu nesmí dojít. Léčba se nesmí náhle přerušovat obzvláště u pacientů trpících ischemickou chorobou srdeční. Doporučuje se postupné snižování denní dávky.

Porucha funkce ledvin nebo jater

Nemáme žádné informace týkající se farmakokinetiky bisoprololu u pacientů trpících chronickým srdečním selháním a poruchou funkce jater nebo ledvin. Zvýšení titrace dávky u těchto pacientů tedy musí být provedeno se zvýšenou opatrností.

Starší pacienti

Není nutná žádná úprava dávky.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku Tyrez u pediatrické populace nebyla dosud stanovena.

Nejsou dostupné žádné údaje.

Způsob podání:

Tablety přípravku Tyrez se mají užívat ráno a je možné je užít s jídlem. Doporučená dávka (celá tableta(y) a/nebo polovina tablety) se musí spolknout celá s trochou tekutiny. Nesmí se žvýkat nebo drtit.

4.3 Kontraindikace

– Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1,

– Akutní srdeční selhání nebo zhoršení srdečního selhání vyžadující intravenózní inotropní léčbu,

– Kardiogenní šok,

– AV blokáda druhého nebo třetího stupně (bez kardiostimulátoru),

– Sick sinus syndrom,

– Sinoatriální blokáda,

– Symptomatická bradykardie,

– Symptomatická hypotenze,

– Těžké bronchiální astma,

– Těžké formy periferního arteriálního okluzivního onemocnění a Raynaudův syndrom,

– Neléčený feochromocytom (viz bod 4.4),

– Metabolická acidóza.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Léčba stabilního chronického srdečního selhání bisoprololem musí být zahájena speciální titrační fází (viz bod 4.2).

Vzhledem k tomu, že náhlé přerušení léčby bisoprololem může vést k dočasnému zhoršení srdečního onemocnění, nesmí k němu dojít bez jasné indikace, a to obzvláště u pacientů trpících ischemickou chorobou srdeční (viz bod 4.2).

Zahájení léčby stabilního chronického srdečního selhání bisoprololem vyžaduje pravidelné sledování. Dávkování a způsob podání viz bod 4.2.

Bisoprolol se musí užívat obezřetně v následujících případech:

– bronchospazmus (bronchiální astma, obstrukční choroby dýchacích cest).

Ačkoli kardioselektivní (beta1) beta-blokátory mohou mít menší vliv na plicní funkce než neselektivní betablokátory (stejně jako všechny ostatní betablokátory), měli bychom se vyhnout jejich používání u pacientů s obstrukční plicní nemocí, pokud k jejich použití není klinický důvod. Pokud takový důvod existuje, je možno přípravek Tyrez s opatrností podat. U pacientů s obstrukční plicní nemocí by měla být léčba bisoprololem zahájena nejnižší možnou dávkou a pacienti by měli být pečlivě monitorování s ohledem na nové příznaky (např. dušnost, netolerance zátěže, kašel). Při bronchiálním astmatu nebo jiných obstrukčních chorobách dýchacích cest, které mohou být symptomatické, se má souběžně podávat bronchodilatační terapie. U pacientů trpících astmatem může příležitostně docházet ke zvýšenému odporu dýchacích cest, které může vyžadovat zvýšení dávky beta-2-agonistů.

– diabetes mellitus s velkými výkyvy hladiny glukózy v krvi. Symptomy hypoglykémie (např. tachykardie, palpitace nebo pocení) mohou být maskovány;

– přísná dieta.

– probíhající desenzibilizační terapie. Bisoprolol může stejně jako jiné beta-blokátory zvýšit jak citlivost na alergeny, tak závažnost anafylaktických reakcí. Léčbou epinefrinem ne vždy dosáhneme očekávaného terapeutického účinku.

– AV blokáda prvního stupně.

– Prinzmetalova angina.

– okluzivní onemocnění periferních tepen (zhoršení příznaků může nastat obzvláště na začátku terapie).

– celková anestezie.

U pacientů podstupujících celkovou anestezii snižuje beta-blokáda výskyt arytmie a ischemie myokardu v průběhu navození anestezie a intubace, a také v pooperačním období. V současnosti je doporučeno perioperační udržování beta-blokády. Vzhledem k možnosti interakcí s dalšími léčivými přípravky, které mohou způsobit bradyarytmii, útlum reflexní tachykardie a sníženou reflexní schopnost vyrovnávat ztrátu krve, musí být anesteziolog o beta-blokádě informován. Pokud je přerušení terapie beta-blokátory před operací považováno za nezbytné, je nutno jej provést postupně a dokončit 48 hodin před anestezií.

V současné době nemáme žádné terapeutické zkušenosti s léčbou srdečního selhání bisoprololem u pacientů trpících následujícími chorobami a stavy:

– inzulín-dependentní diabetes mellitus (typu 1);

– těžká porucha funkce ledvin,

– těžká porucha funkce jater,

– restriktivní kardiomyopatie,

- vrozené srdeční onemocnění,

– hemodynamicky závažná organická choroba srdeční chlopně,

– infarkt myokardu v posledních třech měsících.

Pacienti trpící psoriázou nebo s anamnézou psoriázy mohou užívat beta-blokátory (např. bisoprolol) pouze po pečlivém posouzení přínosů a rizik.

Pacienti trpící feochromocytomem nesmí bisoprolol užívat, dokud nebude blokován alfa-receptor.

Při léčbě bisoprololem mohou být maskovány příznaky tyreotoxikózy.

• 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nedoporučené kombinace

Antagonisté kalcia typu verapamilu, a v menší míře typu diltiazemu: Negativní vliv na kontraktilitu a atrioventrikulární vedení. Intravenózní podávání verapamilu pacientům podstupujícím léčbu beta-blokátory může vést k závažné hypotenzi a atrioventrikulární blokádě.

Antiarytmika třídy I (např. chinidin, disopyramid, lidokain, fenytoin, flekainid, propafenon): Účinky na čas atrioventriku­lárního vedení mohou být umocněny a může být zvýšen negativní inotropní efekt.

Centrálně působící antihypertenziva jako je klonidin a další (např. methyldopa, moxonidin, rilmenidin): Současným užíváním centrálně působících antihypertenziv se může dále snížit centrální tonus sympatiku (zpomalení srdeční frekvence a snížení srdečního výdeje, vazodilatace) a způsobit zhoršení srdečního selhání. Náhlé přerušení léčby, obzvláště pokud k němu dojde před přerušením léčby beta-blokátory, může zvýšit riziko „rebound“ hypertenze.

Kombinace, při kterých je třeba dbát zvýšené opatrnosti

Antagonisté kalcia typu dihydropyridinu, jako je felodipin a amlodipin: Současné užívání může zvýšit riziko hypotenze a u pacientů trpících srdečním selháním není možné vyloučit zvýšení rizika dalšího zhoršení funkce komorové pumpy.

Antiarytmika třídy III (např. amiodaron): Účinky na čas atrioventriku­lárního vedení mohou být umocněny.

Topické beta-blokátory (např. oční kapky na léčbu glaukomu) mohou přispět k systémovým účinkům bisoprololu.

Parasympatomi­metika: Současné užívání může vést k prodloužení času atrioventriku­lárního vedení a může zvýšit riziko bradykardie.

Inzulín a perorální antidiabetika: Je posílen vliv na snižování glukózy v krvi. Blokáda beta-adrenoreceptorů může maskovat příznaky hypoglykémie.

Anestetika: Oslabení reflexní tachykardie a zvýšení rizika hypotenze (pro další informace o celkové anestezii viz bod 4.4).

Digitalisové glykosidy: Snížení srdeční frekvence a prodloužení času atrioventriku­lárního vedení.

Nesteroidní protizánětlivé léčivé přípravky (NSAID): NSAID mohou snížit hypotenzní účinek bisoprololu.

Beta-sympatomimetika (např. isoprenalin, dobutamin): Současné užívání s bisoprololem může oslabit účinky obou léčiv.

Sympatomimetika aktivující jak beta, tak alfa adrenoreceptory (např. noradrenalin, adrenalin): Současné užívání s bisoprololem může odmaskovat alfa-adrenoreceptorem zprostředkovaný vasokonstrikční účinek těchto přípravků a vést ke zvýšení krevního tlaku a exacerbaci intermitentní klaudikace. Má se za to, že tyto interakce jsou pravděpodobnější při použití neselektivních beta-blokátorů.

Současné užívání s antihypertensivy, stejně jako s jinými léčivými přípravky s potenciálem snižování krevního tlaku (např. tricyklická antidepresiva, barbituráty, fenothiaziny), může zvýšit riziko hypotenze.

Kombinace vyžadující pozornost

Meflochin: Zvýšené riziko bradykardie.

Inhibitory monoaminooxidázy (mimo inhibitorů MAO-B): Zvýšený hypotenzivní účinek beta-blokátorů, ale také riziko hypertenzní krize.

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Bisoprolol má farmakologické účinky, které mohou mít škodlivé účinky na těhotenství a/nebo plod/novorozence. Blokátory beta-adrenoreceptorů obecně snižují placentární perfúzi, což je spojováno s retardací růstu, nitroděložním úmrtím, potratem nebo předčasným porodem. U plodu nebo novorozence může dojít k nežádoucím účinkům (např. hypoglykémii a bradykardii). Pokud je léčba blokátory beta-adrenoreceptorů nezbytná, je vhodné dát přednost selektivním beta1– adrenoreceptor blokátorům.

Bisoprolol se nesmí v průběhu těhotenství užívat, pokud to není zcela nezbytné. Pokud je léčba bisoprololem považována za nezbytnou, doporučuje se sledování uteroplancentálního průtoku krve a růstu plodu. V případě škodlivých vlivů na těhotenství nebo plod je třeba zvážit alternativní léčbu. Novorozence je třeba důkladně sledovat. Příznaky hypoglykémie a bradykardie se obvykle očekávají v průběhu prvních 3 dnů.

Kojení

Nejsou k dispozici žádné údaje o vylučování bisoprololu do mateřského mléka u lidí nebo o bezpečnosti expozice bisoprololu u kojenců. Proto se kojení v průběhu léčby bisoprololem nedoporučuje.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Ve studii u pacientů s ischemickou chorobou srdeční léčených bisoprololem nedošlo k narušení schopnosti řídit motorové vozidlo. Avšak vzhledem k individuálním odchylkám v reakci na přípravek může být schopnost řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje ovlivněna. To je třeba zvážit zvláště při zahájení léčby a při změně dávkování a rovněž v kombinaci s alkoholem.

4.8 Nežádoucí účinky

Četnost nežádoucích účinků specifikovaných v tomto bodě je řazena následujícím způsobem:

Velmi časté (>1/10),

Časté (>1/100 až <1/10),

Méně časté (>1/1 000 až <1/100),

Vzácné (>1/10 000 až <1/1 000),

Velmi vzácné (<1/10 000),

Není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Méně časté: poruchy spánku, deprese.

Vzácné: noční můry, halucinace.

Časté: závratě, bolesti hlavy.

Vzácné: synkopa.

Vzácné: snížená tvorba slz (nutno vzít v úvahu u pacientů s kontaktními čočkami).

Velmi vzácné: konjunktivitida.

Vzácné: poruchy sluchu.

Velmi časté: bradykardie u pacientů s chronickým srdečním selháním.

Časté: exacerbace srdečního selhání u pacientů s chronickým srdečním selháním.

Méně časté: Poruchy AV vedení.

Časté: pocit chladu a necitlivosti v končetinách, hypotenze.

Méně časté: bronchospazmus u pacientů trpících bronchiálním astmatem a s anamnézou obstrukční choroby dýchacích cest.

Vzácné: alergická rýma.

Časté: gastrointestinální problémy jako je nauzea, zvracení, průjem a zácpa.

Vzácné: hepatitida.

Vzácné: reakce z přecitlivělosti (svědění, erytém, vyrážka).

Velmi vzácné: beta-blokátory mohou vyvolat nebo zhoršit psoriázu nebo vyvolat vyrážku podobnou psoriáze, alopecie.

Méně časté: svalová slabost a křeče.

Vzácné: poruchy potence.

Časté: astenie, únava.

Vzácné: zvýšená hladina triacylglycerolů, zvýšená hladina jaterních enzymů (ALT, AST).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Příznaky

Obecně mezi nejčastější očekávané známky při předávkování beta-blokátory patří bradykardie, hypotenze, bronchospazmus, akutní srdeční insuficience a hypoglykémie. Ke dnešnímu dni bylo hlášeno pouze několik případů předávkování bisoprololem u pacientů trpících hypertenzí a/nebo ischemickou chorobou srdeční. Byly zjištěny případy bradykardie a/nebo hypotenze. Všichni pacienti se zotavili. Existuje široká interindividuální variabilita citlivosti na jednorázově podanou vysokou dávku bisoprololu, a pacienti se srdečním selháváním jsou pravděpodobně velmi citliví. Proto je nutné začít léčbu těchto pacientů s postupnou titrací dávky směrem nahoru, jak je uvedeno v plánu v bodě 4.2.

Léčba

Při předávkování se musí léčba bisoprololem ukončit a je třeba poskytnout podpůrnou a symptomatickou léčbu. Omezené údaje ukazují, že bisoprolol je těžko dialyzovatelný. Na základě očekávaných farmakologických účinků a doporučení pro jiné beta-blokátory je třeba uvážit tato všeobecná opatření, pokud jsou klinicky oprávněná.

Bradykardie: Podejte intravenózně atropin. Jestliže odpověď není dostatečná, je možné opatrně podat isoprenalin nebo jinou látku s pozitivně chronotropními vlastnostmi. Za některých okolností může být nutné zavést transvenózně kardiostimulátor.

Hypotenze: Je třeba podat intravenózně tekutiny a vazopresorické látky. Užitečný může být intravenózně podaný glukagon.

AV-blokáda (druhého a třetího stupně): Pacienty je třeba pečlivě monitorovat a léčit infuzí isoprenalinu anebo transvenózním zavedením srdečního stimulátoru.

Akutní zhoršení srdečního selhání: Podejte i.v. diuretika, látky s inotropním účinkem a vazodilatancia.

Bronchospazmus: Podejte bronchodilatátory, např. isoprenalin, beta2-sympatomimetika a/nebo aminofylin.

Hypoglykémie: Podejte i.v. glukózu.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Beta-blokátory selektivní

ATC kód: C07AB07

Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky

Bisoprolol je vysoce selektivní blokátor beta-1 blokátor bez vnitřní (intrinsic) sympatomimetické aktivity a bez klinicky významného účinku stabilizujícího membrány. Má jenom nízkou afinitu k beta-2 receptorům hladkého svalstva bronchů a cév, stejně jako k beta-2 receptorům účastnícím se metabolických regulací. Proto se obecně nedá očekávat, že by bisoprolol ovlivnil rezistenci dýchacích cest nebo metabolické účinky zprostředkované beta-2 receptory. Beta-1 selektivita bisoprololu přesahuje hranice terapeutického rozsahu dávek.

Jako u jiných beta-1 blokátorů je antihypertenzivní účinek bisoprololu nejasný. Je však známo, že bisoprolol výrazně snižuje aktivitu reninu v plazmě.

Antianginózní mechanismus: Bisoprolol inhibicí srdečních beta-receptorů inhibuje reakci na aktivaci sympatiku. Tak se sníží srdeční frekvence a kontraktilita, čímž se sníží nároky srdečního svalu na přívod kyslíku.

Klinická účinnost a bezpečnost

Bisoprolol se používá k léčbě hypertenze, anginy pectoris a srdečního selhání.

Indikace srdečního selhávání byla sledována ve studii CIBIS II. Bylo zařazeno celkem 2647 pacientů, 83 % (N = 2202) bylo třídy NYHA III a 17 % (N = 445) třídy NYHA IV. Měli stabilizované symptomatické systolické srdeční selhání (ejekční frakce < 35 %, na základě echokardiografie). Celková mortalita se snížila ze 17,3 % na 11,8 % (relativní snížení o 34 %). Bylo pozorováno snížení počtu náhlých úmrtí (3,6 % oproti 6,3 %, relativní snížení o 44 %) a snížený počet episod srdečního selhání vyžadujících hospitalizaci (12 % oproti 17,6 %, relativní snížení o 36 %). Mimoto bylo zjištěno i významné zlepšení funkčního stavu podle klasifikace NYHA. V průběhu zahájení a titrace bisoprololu se vyskytly hospitalizace pro bradykardii (0,53 %), hypotenzi (0,23 %) a akutní dekompenzaci (4,97 %), nebyly však častější než ve skupině s placebem (0 %, 0,3 % a 6,74 %). Počet fatálních a invalidizujících případů cévní mozkové příhody v průběhu celého studijního období byl 20 ve skupině s bisoprololem a 15 ve skupině s placebem.

Klinická studie CIBIS III sledovala 1010 pacientů ve věku > 65 let s mírným až středně těžkým chronickým srdečním selháním (chronické srdeční selhání, NYHA třídy II nebo III) a s ejekční frakcí levé srdeční komory < 35%, kteří dosud nebyli léčeni ani ACE inhibitory, beta-blokátory ani blokátory angiotensinového receptoru. Pacienti byli léčeni kombinací bisoprololu a enalaprilu po dobu 6–24 měsíců po úvodním šestiměsíčním léčení buď bisoprololem nebo enalaprilem.

Byl zaznamenán trend směrem k vyšší četnosti zhoršení chronického srdečního selhání, když byl bisoprolol podáván jako úvodní 6měsíční léčba. V analýze dle protokolu nebyla prokázána non-inferiorita bisoprololu podaného jako první léčivo versus enalapril, i když tyto dvě strategie zahájení léčby chronického srdečního selhání vykázaly podobnou frekvenci primárního kombinovaného koncového bodu – úmrtí a hospitalizace na konci studie (32,4 % ve skupině s bisoprololem jako prvním proti 33,1 % ve skupině s enalaprilem jako prvním léčivem v populaci dle protokolu). Klinická studie ukázala, že bisoprolol se může použít také u starších pacientů s mírným až středním stupněm chronického srdečního selhávání.

Při akutním podávání pacientům s ischemickou chorobou srdeční bez chronického srdečního selhávání snižuje bisoprolol tepovou frekvenci a tepový objem, a tím i minutový srdeční objem a spotřebu kyslíku. Při chronickém podávání se počáteční zvýšená periferní rezistence snižuje.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Bisoprolol je absorbován a má biologickou dostupnost po perorálním podání okolo 90 %.

Distribuce

Vazba bisoprololu na plazmatické bílkoviny je asi 30 %. Distribuční objem je 3,5 l/kg.

Biotransformace a eliminace

Celková clearance je přibližně 15 l/h. Biologický poločas v plazmě 10–12 hodin umožňuje 24hodinový účinek při dávkování jednou denně.

Bisoprolol se z těla vylučuje dvěma cestami. 50 % se metabolizuje v játrech na inaktivní metabolity, které se pak vylučují ledvinami. Zbývajících 50 % se ledvinami vylučuje v nemetabolizované formě. Vzhledem k tomu, že eliminace probíhá ledvinami a játry ve stejném rozsahu, není nutná úprava dávkování u pacientů s poruchou funkce jater anebo nedostatečnou funkcí ledvin. Farmakokinetika u pacientů se stabilním chronickým srdečním selháním a s poruchou funkce jater nebo ledvin nebyla studována.

Linearita/neli­nearita

Kinetika bisoprololu je lineární a nezávisí na věku pacienta.

U pacientů trpících chronickým srdečním selháním (NYHA stádium III) je hladina bisoprololu v plazmě vyšší a poločas delší oproti zdravým dobrovolníkům. Maximální koncentrace v plazmě v ustáleném stavu je 64±21 ng/ml při denní dávce 10 mg a poločas je 17±5 hodin.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity nebo kancerogenity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Tak jako ostatní beta-blokátory i bisoprolol měl ve vysokých dávkách toxické účinky na matku (vyvolal snížení příjmu potravy a snížení tělesné hmotnosti) a na embryo/plod (zvýšená incidence resorpcí, snížená porodní tělesná hmotnost potomků, zpomalený fyzický vývoj), nebyl však teratogenní.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

silicifikovaná mikrokrystalická celulóza (mikrokrystalická celuloza a koloidní bezvodý oxid křemičitý), krospovidon typ B (E1202), glycerol-dibehenát.

Potahová vrstva tablety:

hypromelosa (hydroxypropyl­methylcelulosa 2910) (E464),

oxid titaničitý (E171), makrogol 400.

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

2 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Tablety jsou k dispozici v perforovaných PVC/TE/PVDC/Al jednodávkových blistrech. Každý blistr v balení obsahuje 10 tablet. Potištěná krabička obsahuje 30 tablet (3 blistry) a příbalovou informaci.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Potahované tablety mohou být rozděleny na dvě poloviny po položení na tvrdý povrch, stranou s půlicí rýhou nahoru. Lehkým zmáčknutím palcem na střed se tableta rozlomí napůl.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

ALKALOID-INT d.o.o.

Šlandrova ulica 4

1231 Ljubljana – Črnuče

Slovinsko

Tel.: +386–1– 300 – 42 90

Fax: +386–1– 300 – 42 91

E-mail:

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

41/353/12-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 13. 6. 2012

Datum posledního prodloužení registrace: 26. 4. 2017

Další informace o léčivu TYREZ

Jak se TYREZ podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Velikost balení: 30(3X10X1)

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Alkaloid - INT d.o.o., Ljubljana - Črnuče
E-mail: macalkova@centrum.cz
Telefon: 261 215 952, 602 21 61 32