1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

2.

Metoprolol Mylan 50 mg

Metoprolol Mylan 100 mg

Metoprolol Mylan 200 mg

tablety s prodlouženým uvolňováním metoprololi succinas

2.

Metoprolol Mylan 50 mg

Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 47,5 mg metoprololi succinas, což odpovídá

50 mg metoprololi tartras.

Pomocné látky se známým účinkem: Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje maximálně 0,2 mg glukózy a maximálně 3,68 mg sacharózy.

Metoprolol Mylan 100 mg

Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 95 mg metoprololi succinas, což odpovídá

100 mg metoprololi tartras.

Pomocné látky se známým účinkem: Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje maximálně 0,4 mg glukózy a maximálně 7,36 mg sacharózy.

Metoprolol Mylan 200 mg

Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 190 mg metoprololi succinas, což odpovídá

200 mg metoprololi tartras.

Pomocné látky se známým účinkem: Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje maximálně 0,8 mg glukózy a maximálně 14,72 mg sacharózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tablety s prodlouženým uvolňováním

Bílé podlouhlé bikonvexní tablety s prodlouženým uvolňováním s půlicí rýhou na obou stranách.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4.   KLINICKÉ ÚDAJE

4.1   Terapeutické indikace

• Stabilní chronické mírné až středně závažné srdeční selhání s poruchou funkce levé komory (ejekční frakce < 40%) – jako doplněk obvyklé standardní léčby inhibitory ACE a diuretiky a
• Hypertenze
• Angina pecoris
• Arytmie doprovázená tachykardií, zejména supraventrikulární tachykardie
• Udržovací léčba po infarktu myokardu
• Hyperkinetický srdeční syndrom
• Profylaxe migrény.

Děti a dospívající ve věku 6–18 let

• Léčba hypertenze

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dávkování je nutné upravit podle následujících pokynů:

Stabilní chronické mírné až středně závažné srdeční selhání s poruchou funkce levé komory Dávkování metoprolol-sukcinátu je třeba upravit individuálně u pacientů se stabilním symptomatickým srdečním selháním, kteří dostávají další léčbu srdečního selhání.

Doporučená počáteční dávka u pacientů se srdečním selháním třídy NYHA III je 11,88 mg metoprolol-sukcinátu jednou denně během prvního týdne (Tato zahajovací dávka nemusí být dosažitelná pomocí aktuálních sil přípravku Metoprolol Mylan).

Dávka může být zvýšena na 23,75 mg (1/2 tablety Metoprolol Mylan 50 mg) metoprolol-sukcinátu denně v průběhu druhého týdne léčby.

Doporučená počáteční dávka u pacientů se srdečním selháním třídy NYHA II je 23,75 mg metoprolol-sukcinátu jednou denně v průběhu prvních dvou týdnů.

Po prvních dvou týdnech je doporučeno zdvojnásobení dávky. Dávka je zdvojnásobuje každý druhý týden a to až na 190 mg denně nebo až na nejvyšší dávku, kterou pacient toleruje. K dlouhodobé terapii by se měla užívat dávka 190 mg metoprolol-sukcinátu denně nebo nejvyšší dávka kterou pacient toleruje.

Ošetřující lékař by měl mít zkušenosti v léčbě stabilního symptomatického srdečního selhání. Po každém zvýšení dávky je třeba pečlivě sledovat zdravotní stav pacienta. V případě poklesu krevního tlaku může být nezbytné snížení dávek současně podávaných léků. Pokles krevního tlaku nemusí nutně představovat překážku pro dlouhodobou terapii metoprololem, ale dávka by měla být snížena až do doby, než je pacientův stav stabilní.

Hypertenze

Metoprolol-sukcinát 47,5 mg jednou denně u pacientů s mírnou až středně těžkou hypertenzí. V případě potřeby může být dávka zvýšena na 95 – 190 mg denně, nebo je možné přidat do léčby další antihypertenzivum.

Děti a dospívající

Doporučená počáteční dávka u pacientů s hypertenzí ve věku 6 let a více je 0,48 mg/kg metoprolol sukcinátu jednou denně. Konečná podávána dávka v mg by měla být co nejbližší vypočtené dávce v mg/kg. U pacientů, kteří nereagují na 0,48 mg/kg, může být dávka zvýšena na 0,95 mg/kg metoprolol sukcinátu, s tím, že nemá být překročena maximální dávka 47,5 mg metoprolol sukcinátu. U pacientů, kteří nereagují na 0,95 mg/kg, může být dávka zvýšena na maximální denní dávku 1,9 mg/kg metoprolol sukcinátu. Dávky nad 190 mg metoprolol sukcinátu jednou denně nebyly u dětí a dospívajících studovány.

Účinnost a bezpečnost použití u dětí do 6 let nebyla studována. Proto se podávání metoprololu v této věkové skupině nedoporučuje.

Angina pecoris

• 47,5 – 190 mg metoprolol-sukcinátu jednou denně. Pokud je to nutné, je možné přidat do léčby další přípravek k léčbě ischemické choroby srdeční.

Arytmie spojená s tachykardií

• 47,5 – 190 mg metoprolol-sukcinátu jednou denně.

Udržovací léčba po infarktu myokardu

95 do 190 mg metoprolol-sukcinátu jednou denně.

Hyperkinetický srdeční syndrom

• 47,5 – 190 mg metoprolol-sukcinátu jednou denně.

Profylaxe migrény

95 mg metoprolol-sukcinátu jednou denně. Obecně platí, že podávání 95 mg metoprolol-sukcinátu jednou denně je dostačující.

Porucha _ funkce ledvin

Úprava dávky není nutná.

Porucha _ funkce , jater

U pacientů s těžkým selháním jater, např. při léčbě pacientů s portokaválním zkratem, je vhodné zvážit snížení dávky (viz bod 5.2).

Starší pacienti

U pacientů starších 80 let není k dispozici dostatek údajů. Proto je u těchto pacientů nutné zvláštní opatrnosti při zvyšování dávky.

Pediatrická populace

Zkušenosti u dětí a dospívajících jsou omezené. Jeho použití u dětí a dospívajících se proto nedoporučuje.

Úprava dávky nebo ukončení léčby

Jakékoli přerušení léčby nebo úprava dávky by měly proběhnout pouze na doporučení lékaře. Délku léčby určuje ošetřující lékař.

Pokud má být léčba metoprololem přerušena nebo ukončena (zvláště u pacientů se srdečním selháním, ischemickou chorobu srdeční a infarktem myokardu), mělo by se tak stát vždy pomalu a postupně v průběhu nejméně dvou týdnů, přičemž dávka se postupně snižuje vždy na polovinu až do dosažení poloviny tablety o síle 23,75 mg metoprolol sukcinátu. Tato nejmenší dávka by měla být užívána nejméně čtyři dny před tím, než je přípravek zcela vysazen. Pokud dojde k rozvoji příznaků, proces vysazování je třeba zpomalit (viz bod 4.4).

Způsob podání

Metoprolol Mylan je třeba užívat jednou denně, nalačno nebo s jídlem, nejlépe ráno. Tablety se polykají celé, nebo je možné je rozdělit, ale nesmí se kousat ani drtit. Tablety je třeba zapít vodou (alespoň půl sklenice).

4.3 Kontraindikace

Metoprolol je kontraindikován u:

• Přecitlivělosti na léčivou látku, jiné blokátory beta-receptorů nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
• AV blokády 2. nebo 3. stupně
• Vysokého stupně sinoatriální blokády
• Manifestní a klinicky významné sinusové bradykardie (srdeční frekvence <50 tepů/min v klidu před léčbou)
• Sick sinus syndromu
• Kardiogenního šoku
• Závažné periferní tepenné oběhové poruchy
• Hypotenze (systolický tlak <90 mmHg)
• Neléčeného feochromocytomu
• Metabolické acidózy
• Těžké formy průduškového astmatu nebo chronické obstrukční plicní nemoci
• Současného užívání inhibitorů MAO (kromě MAO-B inhibitorů).
• Nestabilním, dekompenzovaném srdečním selhání (plicní edém, hypoperfuze nebo hypotenze).
• Souvislé nebo občasné léčbě s pozitivními inotropickými beta-sympatomimetickými prostředky.
• Klidové srdeční frekvenci < 68 tepů/min před začátkem léčby.
• Opakovaná hypotenzi < 100 mm Hg (před začátkem léčby je zapotřebí opakované vyšetření krevního tlaku).

Metoprolol nesmí být používán u pacientů s podezřením na akutní infarkt myokardu a srdeční frekvencí <45 tepů/min, PQ intervalem > 0,24 sekund nebo systolickým krevním tlakem <100 mmHg.

Současné nitrožilní užívání antagonisty vápníkového kanálu na bázi verapamilu a diltiazemu nebo jiných antiarytmik (např. disopyramid) je u pacientů podstupující léčbu metoprololem kontraindikováno (výjimka: intenzivní péče).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Astma

Beta-blokátory musí být používány s opatrností u pacientů s astmatem. Pokud astmatik při zahájení léčby metoprololem užívá beta2-agonisty (ve formě tablet nebo inhalací), je třeba dávku beta2-agonisty přehodnotit a v případě potřeby zvýšit. Nicméně, vzhledem ke konstantní plazmatické hladině je účinek tablet s prodlouženým uvolňováním Metoprololu Mylan na beta2-receptory nižší než u selektivních beta1-blokátorů ve formě konvenčních tablet.

Diabetes

Metoprolol může ovlivnit kontrolovanou léčbu cukrovky a může maskovat příznaky hypoglykémie. Riziko vlivu na metabolismus glukózy nebo maskování symptomů hypoglykémie je u Metoprololu Mylan nižší než u běžných selektivních beta1-blokátorů ve formě konvenčních tablet a výrazně nižší, než u neselektivních blokátorů. Metoprolol se musí užívat s opatrností u diabetických pacientů s velmi kolísavými hladinami krevního cukru stejně tak i u pacientů, kteří jsou nalačno.

Poruchy AV vedení

Poruchy AV vedení se mohou někdy během léčby metoprololem zhoršit (atrioventrikulární blokáda je možná).

Srdeční poruchy

U pacientů s Prinzmetalovou anginou pectoris by měly být beta1-selektivní látky používány s opatrností.

U pacientů s akutním infarktem myokardu je zvýšené riziko kardiogenního šoku během léčby metoprololem. Protože ovlivnění se týkalo výslovně hemodynamicky nestabilních pacientů, může být metoprolol podáván pacientům s infarktem myokardu pouze po jejich hemodynamické stabilizaci.

Periferní poruchy oběhu

Metoprolol může zvýraznit příznaky periferní oběhové poruchy kvůli jeho antihypertenznímu účinku.

Porucha funkce jater

U pacientů s těžkým selháním jater, by mělo být zváženo snížení dávky (viz bod 4.2).

Feochromocytom

Je-li metoprolol předepisován pacientům s feochromocytomem, měl by být před a během léčby metoprololem podáván alfa-blokátor.

Hypethyreóza

Metoprolol může maskovat příznaky hypertyreózy.

Anestézie a operace

Před operací by měl být anesteziolog informován, že pacient užívá beta-blokátor. Vysazení beta-blokátoru po dobu trvání operace se nedoporučuje.

Je třeba vyhnout se akutnímu zahájení podávání vysokých dávek metoprololu u pacientů podstupující nekardiogenní operaci, protože je spojováno s bradykardií, hypotenzí a cévní mozkovou příhodou (zahrnující i fatální následky) u pacientů s kardiovasku­lárními rizikovými faktory.

Ukončení/přerušení léčby

Léčba beta-blokátory receptorů nesmí být přerušena náhle. Pokud musí být léčba přerušena, mělo by k tomu docházet pokud možno postupně po dobu alespoň dvou týdnů (viz bod 4.2). Pokud se u pacienta objeví jakékoliv příznaky, měla by být dávka snižována pomaleji. Náhlé vysazení může vést ke zhoršení srdečního selhávání se zvýšeným rizikem náhlé srdeční smrti nebo srdeční ischemie s exacerbací anginy pectoris nebo infarktu myokardu, nebo obnovením hypertenze.

Citlivost na alergeny a léčba anafylaxe

Metoprolol může zvyšovat citlivost na alergeny a závažnost anafylaktických reakcí. Terapie adrenalinem nemusí u jednotlivých pacientů léčených beta-blokátory vždy dosáhnout požadovaného léčebného účinku (viz také bod 4.5).

Lupénka

Beta-blokátory (např. metoprolol) mohou zhoršit nebo způsobit rozvoj lupénky. U pacientů s lupénkou v anamnéze nebo v rodinné anamnéze, by měly být beta-blokátory předepsány pouze po pečlivém zvážení rizik a přínosů.

Použití u srdečního selhání

V současné době neexistují odpovídající doporučení na použití metoprolol-sukcinátu u pacientů se srdečním selháním splňujících zároveň některou z těchto podmínek:

• Nestabilní NYHA třída IV srdeční selhání (pacienti s hypoperfuzí, hypotenzí a/ nebo plicním edémem
• Akutní infarkt myokardu nebo nestabilní angina pectoris v posledních 28 dnech
• Snížená funkce ledvin
• Porucha funkce jater
• Pacienti nad 80 let
• Pacienti do 40 let
• Hemodynamicky relevantní chlopenní vady
• Hypertrofická obstrukční kardiomyopatie
• Po nebo během elektivní operaci srdce do 4 měsíců před zahájením léčby metoprolol-sukcinátem.

Dopingové testy

Užívání metoprololu může vést k pozitivním výsledkům v antidopingových testech.

Léčivý přípravek obsahuje glukózu a sacharózu

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo sacharózo-izomaltázové deficienci by tento přípravek neměli užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Farmakodynamické interakce

U pacienta by měl být sledován negativně inotropní a chronotropní účinek, pokud je metoprolol používán společně s antagonisty kalcia na bázi verapamilu nebo diltiazemu nebo s jinými antiarytmiky. Antagonisté kalcia na bázi verapamilu by neměly být intravenózně podávány pacientům užívajícím beta-blokátory (viz bod 4.3).

Antiarytmika třídy I: antiarytmika třídy I a beta-blokátory mají aditivní negativně inotropní účinek, který může vést k vážným hemodynamickým nežádoucím účinkům u pacientů se sníženou funkcí levé srdeční komory. Je třeba se vyvarovat kombinace těchto látek u pacientů se sick sinus syndromem a druhým a třetím stupněm AV převodní poruchy. Interakce byly zaznamenány zejména u disopyramidu.

Současné užívání indometacinu nebo jiných inhibitorů prostaglandin syntetázy může snižovat vliv beta-blokátorů na snížení krevního tlaku.

Pokud je za určitých okolností podáván adrenalin pacientům, kteří užívají beta-blokátory, mají kardioselektivní beta-blokátory výrazně nižší vliv na kontrolu krevního tlaku než neselektivní beta-blokátory. K hypertenzi může nicméně i přesto dojít.

U pacientů užívajících beta-blokátory zesilují inhalační anestetika bradykardizující účinek beta-blokátorů.

Inhibitory MAO (kromě MAO-B inhibitorů) by se neměly podávat současně s metoprololem (viz bod 4.3). Pokud pacient dostane blokátory ganglií sympatiku v kombinaci s jinými betablokátory (například očními kapkami) nebo MAO-B inhibitory, je nutné pečlivě sledovat klinický stav pacienta.

Je-li v rámci kombinované léčby klonidinem a beta-blokátorem nutno podávání klonidinu ukončit, je nutné nejdříve vysadit metoprolol a to několik dní před ukončením léčby klonidinem.

Metoprolol může zvyšovat účinek současně používaných přípravků na snížení krevního tlaku, například blokátorů kalciového kanálu jako je nifedipin a prazosinu.

Současné užívání metoprololu a noradrenalinu, adrenalinu nebo jiných sympatomimetik (například přípravků proti kašli, nosních a očních kapek) může způsobit výrazné zvýšení krevního tlaku. Současné užívání metoprololu a reserpinu, alfa-methyldopy, klonidinu, guanfacinu a srdečních glykosidů může vést k výraznému poklesu srdeční frekvence a zpomalení srdečního převodu.

Pacienty, kteří jsou současně léčeni jinými beta-blokátory (např. oční kapky s timololem) je třeba pečlivě sledovat.

Metoprolol-sukcinát může zvyšovat účinky inzulinu a perorálních antidiabetik nebo zmírňovat projevy hypoglykémie, zvláště tachykardii. Beta-blokátory mohou bránit uvolňování inzulinu u pacientů s diabetem 2. typu. Hladiny cukru v krvi by měly být pravidelně kontrolovány a mělo by dojít k příslušné úpravě antidiabetické léčby (inzulin a hypoglykemika).

U pacientů, kteří užívají beta-blokátor, může být snížen účinek adrenalinu v léčbě anafylaktických reakcí (viz bod 4.4).

Farmakokinetické interakce

Metoprolol slouží jako substrát pro CYP 2D6, izoenzym cytochromu P 450.

Látky se schopností enzymatické indukce nebo inhibice mohou ovlivňovat plazmatické koncentrace metoprololu. Rifampicin a deriváty kyseliny barbiturové indukují metabolismus metoprololu prostřednictvím indukce enzymů a snižují plazmatické koncentrace metoprololu. Cimetidin, alkohol a hydralazin mohou zvýšit plazmatické koncentrace metoprololu. Metoprolol je především, ale nikoli výhradně, metabolizován pomocí jaterního enzymu cytochromu CYP 2D6 (viz také bod 5.2). Látky, které mají inhibiční účinek na CYP 2D6, jako např. selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, jako je paroxetin, fluoxetin a sertralin, stejně jako difenhydramin, hydroxychlorochin, celekoxib, terbinafin, neuroleptika (např. chlorpromazin, triflupromazine, chlorprothixen) a případně propafenon mohou zvýšit plazmatické koncentrace metoprololu. Při zahájení léčby léčivými přípravky, které jsou inhibitory CYP2D6 u pacientů léčených metoprololem může být nutné snížit dávky metoprololu.

Inhibiční účinek na CYP 2D6 byl také hlášen u amiodaronu a chinidinu (antiarytmika).

Metoprolol může snižovat vylučování jiných léků (např. lidokain).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství:

Vzhledem k neexistenci kontrolovaných studií o používání metoprololu u těhotných žen, lze metoprolol použít v průběhu těhotenství, pouze pokud přínos pro matku převáží riziko pro embryo/plod (zejména během prvních 3 měsíců).

Beta-blokátory způsobují snížení prokrvení placenty a mohou způsobit smrt plodu a předčasný porod. Intrauterinní růstová retardace byla pozorována po dlouhodobém podávání těhotným ženám s mírnou a středně těžkou hypertenzí. Beta-blokátory byly spojeny s prodloužením porodu a bradykardií u plodu a novorozence. Byla také hlášena hypoglykémie, hypotenze, zvýšená bilirubinémie a omezená reakce novorozence na anoxii. Metoprolol by se měl přestat podávat 48 až 72 hodin před vypočteným termínem porodu. Pokud to není možné, novorozenec by měl být pod dozorem 48–72 hodin po porodu a měly by být sledovány známky a příznaky blokády beta-receptorů (např. srdeční a plicní komplikace).

Beta-blokátory neprokázaly teratogenní potenciál u zvířat, ale snižovaly průtok pupečníkové krve, zpomalovaly růst, snižovaly osifikaci a zvyšovaly výskyt fetálních a postnatálních úm­rtí.

Kojení:

Metoprolol se akumuluje v mateřském mléce v množství asi třikrát vyšším než v plazmě. Ačkoli se riziko nežádoucích účinků u kojeného dítěte zdá být při podávání terapeutických dávek účinné látky nízké (s výjimkou pomalých metabolizátorů), je nutné kojené děti sledovat pro možný rozvoj příznaků spojených s blokádou beta-receptorů.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Před řízením nebo obsluhou strojů by si pacienti měli být vědomi toho, že v průběhu léčby metoprololem se mohou objevit závratě a únava. To platí zejména v kombinaci s alkoholem, na počátku léčby, nebo když se zvyšuje dávka metoprololu.

4.8 Nežádoucí účinky

Hodnocení nežádoucích účinků je založeno na následujících frekvencích výskytu:

• Velmi časté (> 1/10)
• Časté (> 1/100 až <1/10)
• Méně časté (> 1/1 000 až <1/100)
• Vzácné (> 1/10 000 až <1/1 000)
• Velmi vzácné (<1/10 000)
• Není známo (četnost nelze odhadnout z dostupných údajů)

Poruchy krve a lymfatického systému

Velmi vzácné: trombocytopenie, leukopenie

Endokrinní poruchy

Vzácné: zhoršení latentního diabetu mellitu

Není známo: maskování symptomů hypoglykémie například tachykardie

Poruchy metabolismu a výživy

Méně časté: zvýšení tělesné hmotnosti

Psychiatrické poruchy

Méně časté: deprese, poruchy koncentrace, ospalost nebo nespavost, noční můry

Vzácné: nervozita, úzkost

Velmi vzácné: Zapomnětlivost nebo zhoršení paměti, zmatenost, halucinace, změny osobnosti (např. změny nálady).

Poruchy nervového systému

Časté: závratě, bolesti hlavy

Méně časté: parestézie

Poruchy oka

Vzácné: poruchy vidění, suchost nebo podráždění očí, zánět spojivek

Poruchy ucha a labyrintu

Velmi vzácné: Tinnitus, poruchy sluchu

Srdeční poruchy

Časté: bradykardie, nerovnováha (velmi vzácně se synkopou), bušení srdce

Méně časté: přechodné zhoršení symptomů srdečního selhání, AV blok 1. stupně, kardiogenní šok (související s akutním infarktem myokardu), bolest v prekordiu

Vzácné: funkční srdeční poruchy, arytmie, převodní poruchy

Cévní poruchy

Velmi časté: zřetelný pokles krevního tlaku a ortostatická hypotenze, velmi vzácně doprovázená synkopami

Časté: studené ruce a nohy

Velmi vzácné: nekróza tkáně u pacientů s těžkou periferní oběhovou poruchou před zahájením léčby, zhoršení intermitentní klaudikace nebo Raynaudova syndromu

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Časté: dušnost při námaze

Méně časté: Bronchospasms

Vzácné: Rýma

Gastrointestinální poruchy

Časté: nauzea, bolest břicha, průjem, zácpa

Méně časté: zvracení

Vzácné: sucho v ústech

Velmi vzácné: poruchy chuti

Poruchy jater a žlučových cest

Vzácné: Abnormální funkční jaterní testy

Velmi vzácné: hepatitida

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Méně časté: vyrážka (psoriasiformní kopřivka a dystrofické kožní léze), zvýšené pocení

Vzácné: alopecie

Velmi vzácné: fotosenzitivita, zhoršení psoriázy, nový výskyt psoriázy, psoriasiformní kožní změny

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Méně časté: svalové křeče

Velmi vzácné: artralgie, svalová slabost

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Vzácné: impotence a jiné sexuální poruchy, plastická indurace penisu (Peyroneova nemoc)

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Velmi časté: Únava

Méně časté: Otoky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Příznaky

Předávkování metoprololem může vést k závažné hypotenzi, sinusové bradykardii, AV bloku, selhání srdce, kardiogennímu šoku, srdeční zástavě, obtížím s dýcháním, bronchospasmu, bezvědomí (i kómatu), nauzee, zvracení, cyanóze a celkovým křečím. Současné užití alkoholu, antihypertenziv, chinidinu nebo barbiturátů může tyto příznaky zhoršit.

První příznaky předávkování se mohou objevit 20 minut až 2 hodiny po požití přípravku.

Léčba

Aktivní uhlí a je-li to nutné, výplach žaludku, aby se snížilo vstřebávání z gastrointes­tinálního traktu.

• V případě šoku a hypotenze lze podávat plazmu nebo její substituty.

• V případě závažné hypotenze, bradykardie nebo nastávajícího srdečního selhání by měl být pacientu intravenózně podán beta1-agonista (např. prenalterol nebo dobutamin) v intervalech 2–5 minut, nebo jako kontinuální infúze, dokud není dosaženo požadovaného účinku. Pokud není beta1-agonista k dispozici, je možné podat i dopamin. Atropin-sulfát (0,5 až 2 mg intravenózně v bolusové dávce) může být podán za účelem blokády vagového nervu.

Není-li dosaženo požadovaného účinku, je možné užít jiné sympatomimetikum, např. adrenalin a noradrenalin.

Pacientu může být také aplikována dávka 1–10 mg glukagonu intravenózně s následnou kontinuální infuzí 2–2,5 mg za hodinu.

U refrakterní bradykardie může být nezbytná dočasná kardiostimulace.

Je možné zvážit i podání kalciových iontů.

Aby se zabránilo bronchospasmu, může být nezbytné podat pacientu inhalačně (nebo v případě nedostatečné odpovědi i intravenózně) agonistu beta2– receptorů nebo aminofylin.

U celkových křečí se doporučuje pomalé intravenózní podání diazepamu.

Poznámka

Dávky pro léčbu předávkování jsou mnohem vyšší než obvyklé terapeutické dávky, protože beta-blokátor zablokoval beta-receptory.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: beta-blokátory, selektivní, ATC kód: C07AB02.

Metoprolol je selektivní blokátor beta1-receptorů, tj. blokuje beta1-receptory v srdci v dávkách, které jsou výrazně nižší, než které jsou vyžadovány pro blokádu beta2-receptorů. Při vyšších dávkách však metoprolol ovlivňuje také beta-2 receptory, například průdušek a cév.

Metoprolol má pouze nevýznamný membrány stabilizující účinek a nevykazuje žádný agonistický účinek.

Metoprolol snižuje nebo blokuje stimulační účinek katecholaminů na srdce (katecholaminy jsou uvolněny zejména během fyzického a psychického napětí). Metoprolol snižuje tachykardii, zvýšený srdeční výdej a zvýšenou srdeční kontraktilitu, které jsou obvykle důsledkem akutního zvýšení hladiny katecholaminů. Metoprolol snižuje krevní tlak. Plazmatické koncentrace a účinnost (beta1-blokáda) tablet s prodlouženým uvplňováním Metoprololu Mylan jsou po dobu 24 hodin stálejší, než u konvenčních tablet selektivních beta1-blokátorů.

Vzhledem k tomu, plazmatické koncentrace jsou stabilní, je klinická beta1-selektivita lepší, než u konvenčních tablet selektivních beta1-blokátorů. Navíc riziko nežádoucích účinků, které jsou spojeny s maximy plazmatických koncentrací (např. bradykardie a slabost končetin), je minimální. Pokud je to nutné, může být metoprolol použít spolu s beta2-agonistou u pacientů s příznaky obstrukční plicní nemoci.

Účinek na srdeční selhání:

Ve studii MERIT-HF (3991 pacientů s chronickým srdečním selháním, NYHA třídy II-IV a ejekční frakcí < 40%), byl metoprolol kombinován se standardní terapií srdečního selhání, např. diuretika, ACE inhibitory nebo hydralazin (jestliže ACE inhibitory nebyly tolerovány), dlouhodobě-působícími nitráty nebo antagonisty angiotensinu II, a pokud to bylo nezbytné, i se srdečními glykosidy. Kromě jiných výsledků studie prokázala snížení celkové úmrtnosti ve srovnání s placebem o 34% [p = 0,0062 (opravené), p = 0,00009 (nominální)]. 145 pacientů ze skupiny léčené metoprololem zemřelo (úmrtnost 7,2% na jednoho pacienta a rok za sledované období) v porovnání s 217 (11,0%) ve skupině léčené placebem s relativním rizikem 0,66 [95% CI 0,53 až 0,81].

V čínské studii zahrnující 45852 pacientů s akutním infarktem myokardu (COMMIT studie) se kardiogenní šok vyskytl významně častěji (5,0%) u pacientů léčených metoprololem než u placeba (3,9%). Tento účinek byl zřejmý zejména pro následující skupiny pacientů:

Relativní četnost kardiogenního šoku v dané skupině pacientů ve studii COMMIT:

Děti a dospívající

Ve 4-týdenní studii metoprolol-sukcinátu u 144 pediatrických pacientů (6 až 16 let) s převážně esenciální hypertenzí, bylo prokázáno snížení systolického krevního tlaku o 5,2 mmHg při dávce 0,2 mg/kg (p = 0,145), o 7,7 mmHg při dávce 1,0 mg/kg (p = 0,027) a o 6.3mmHg při dávce 2,0 mg/kg dávek (p = 0,049) s maximální dávkou 200mg/den ve srovnání se snížením o 1,9 mmHg u osob užívajících placebo. U diastolického krevního tlaku byl tento pokles 3,1 (p = 0.655), 4,9 (p = 0.280),

• 7,5 (p = 0.017) a 2,1 mmHg. Nebyly pozorovány žádné zjevné rozdíly ve snížení krevního tlaku v závislosti na věku, Tanner fázi nebo rase.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce a distribuce

Metoprolol je téměř úplně (z 95%) absorbován po perorálním podání. Vzhledem k výraznému first-pass metabolismu dosahuje dostupnost po jednorázové perorální dávce přibližně 35%. Biologická dostupnost tablet s prodlouženým uvolňováním je přibližně o 20–30% nižší než u běžných tablet. To však nemá klinicky významný účinek, protože hodnoty AUC (impulsy) jsou stejné jako u běžných tablet. Pouze malý zlomek metoprololu, přibližně 5–10%, se váže na plazmatické bílkoviny.

Každá tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje velké množství pelet s řízeným uvolňováním. Každá peleta je potažena filmem z polymeru, který kontroluje rychlost uvolňování metoprololu.

Tableta s prodlouženým uvolňováním se rychle rozpadá a granule se rozptýlí do trávicího traktu, kde se metoprolol uvolňuje nepřetržitě více než 20 hodin. Eliminační poločas metoprololu činí v průměru

• 3,5 hodiny (viz „Metabolismus a eliminace“). Po podání jednou denně jsou maximální plazmatické koncentrace metoprololu přibližně dvakrát vyšší než minimální plazmatické koncentrace.

Biotransformace a eliminace

Metoprolol je metabolizován oxidací v játrech. Tři známé hlavní metabolity neprokázaly klinicky významný blokující účinek na beta-receptory.

Metoprolol je především, ale nikoli výlučně metabolizován pomocí jaterního enzymu cytochromu CYP 2D6. Vzhledem k polymorfismu CYP 2D6 genu existují interindividuální výkyvy v rychlosti metabolismu. Osoby s pomalým metabolismem (přibližně 7–8%) vykazují vyšší plazmatické koncentrace a pomalejší eliminaci než osoby s rychlým metabolismem. U jednotlivých pacientů jsou nicméně plazmatické koncentrace stabilní a reprodukovatelné.

Více než 95% perorální dávky je vyloučeno močí. Přibližně 5% dávky, v ojedinělých případech až 30%, se vylučuje v nezměněné podobě. Plazmatický eliminační poločas metoprololu činí v průměru

• 3,5 hodiny (rozmezí: 1–9 hodin). Celková clearance je 1 l/min.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity opakovaných dávek, genotoxicity a kancerogenity. Stejně jako ostatní B-blokátory, způsoboval metoprolol při vysokých dávkách mateřskou toxicitu (snížení příjmu potravy a snížení tělesné hmotnosti) a embryofetální toxicitu (zvýšený výskyt resorpce, snížená porodní hmotnost potomků, opožděný tělesný vývoj); metoprolol nebyl teratogenní.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

Sacharóza

Kukuřičný škrob

Makrogol 6000

Polyakrylát

Mastek

Povidon K90

Mikrokrystalická celulóza

Magnesium-stearát

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Glukóza.

Potah tablety:

Hypromelosa 2910/6

Mastek

Makrogol 6000

Oxid titaničitý (E171).

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

3 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 ° C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Al/Al blistr

Balení s 10, 14, 20, 28, 30, 50, 60, 90, 98 a 100 tabletami s prodlouženým uvolňováním.

HDPE lahvičky s PP twist-off uzávěrem

Balení s 30, 60, 100, 250 a 500 tabletami s prodlouženým uvolňováním.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Mylan Ireland Limited

Unit 35/36 Grange Parade

Baldoyle Industrial Estate

Dublin 13

Irsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO (A)

Metoprolol Mylan 50 mg 58/827/09-C

Metoprolol Mylan 100 mg 58/828/09-C

Metoprolol Mylan 200 mg 58/829/09-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 25.11.2009

Datum posledního prodloužení registrace: 4.4.2018

Další informace o léčivu METOPROLOL MYLAN

Jak se METOPROLOL MYLAN podává: perorální podání - tableta s prodlouženým uvolňováním
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 50

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Mylan Ireland Limited, Dublin