SOLESMIN - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

SOLESMIN 0,4 mg tvrdé tobolky s prodlouženým uvolňováním

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tvrdá tobolka s prodlouženým uvolňováním obsahuje tamsulosini hydrochloridum 0,4 mg

Pomocné látky se známým účinkem:

Jedna tvrdá tobolka s prodlouženým uvolňováním obsahuje: 100,6 – 147,28 mg sacharosy, 0,03604 mg oranžové žluti (E110), 0,00881 mg azorubinu (E122), 0,4767 mg methylparabenu a 0,1192 propyl­parabenu (E216).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tvrdé tobolky s prodlouženým uvolňováním.

Popis přípravku: Bílé až téměř bílé kulaté pelety naplněné v tvrdých želatinových tobolkách velikosti „2“. Tobolky se skládají z víčka hnědé barvy s bílým potiskem UMX-0,4 a těla bílé barvy s černým potiskem UMX-0,4.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1. Terapeutické indikace

Přípravek SOLESMIN je určen k léčení příznaků a symptomů benigní hyperplazie prostaty (BHP).

Přípravek SOLESMIN není určen k léčení vysokého krevního tlaku.

4.2. Dávkování a způsob podání

Dávkování

Doporučené dávkování je 0,4 mg jednou denně – 1 tobolka.

Dávka se užívá každý den ve stejnou denní dobu, a to vždy 30 minut po jídle.

Pediatrická populace

Přípravek SOLESMIN není indikován k použití u dětí.

Bezpečnost a účinnost tamsulosinu u dětí mladších 18 let nebyla dosud stanovena.

• V současnosti dostupná data jsou popsána v bodě 5.1.

Porucha _ funkce ledvin

• V případě poruchy funkce ledvin není nutná úprava dávkování.

Porucha _ funkce , jater

Úprava dávek u mírné až středně těžké poruchy funkce jater není nutná (viz bod 4.3).

Způsob podání

Tobolka se polyká celá, nedrtí se ani nežvýká, neboť rozdrcením nebo rozžvýkáním by se porušila účinná složka zajišťující prodloužené uvolňování.

4.3. Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku, včetně angioedému vyvolaného tamsulosin-hydrochloridem, nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• Ortostatická hypotenze v anamnéze.
• Těžká porucha funkce jater.

4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Stejně jako u ostatních a1-adrenoceptorových antagonistů může při léčbě tamsulosin-hydrochloridem v některých případech docházet ke snížení krevního tlaku, v důsledku čehož se může vzácně objevit synkopa. Při prvních příznacích ortostatické hypotenze (závratě, slabost) by si měl pacient sednout nebo lehnout a zůstat tak, dokud symptomy neodezní.

Před zahájením léčby tamsulosin-hydrochloridem má proto být pacient vyšetřen, aby se vyloučila jakákoliv jiná onemocnění se stejnými symptomy jako benigní hyperplazie prostaty. Před zahájením léčby a poté v pravidelných intervalech se má provádět palpační vyšetření rekta a v případě nutnosti i stanovení antigenu specifického pro prostatu (PSA).

U některých pacientů léčených aktuálně či v minulosti pomocí tamsulosinu byl při operaci šedého zákalu oční čočky pozorován peroperační syndrom plovoucí duhovky označovaný jako IFIS neboli Intraoperative Floppy Iris Syndrome (varianta syndromu malé zornice). IFIS se může podílet na zvýšeném výskytu komplikací při operaci. Zahájení léčby tamsulosinem u pacientů plánovaných k operaci katarakty se proto nedoporučuje.

Považuje se za užitečné přerušit léčbu tamsulosinem 1–2 týdny před operací katarakty, nicméně ani přínos ani délka takového požadovaného vysazení terapie tamsulosinem před operací šedého zákalu nebyly stanoveny.

Při zvažování chirurgického zákroku mají oční specialisté zohlednit, zda pacient indikovaný k operaci katarakty je nebo byl léčen tamsulosinem. Pokud tomu tak je, mají být zajištěna příslušná opatření k případnému zvládnutí IFIS během operace.

Tamsulosin-hydrochlorid nemá být používán v kombinaci se silnými inhibitory CYP3A4 (např. ketokonazol) , u pacientů s fenotypem se slabou schopností metabolizace CYP2D6.

Tamsulosin-hydrochlorid je třeba užívat s opatrností v kombinaci se silnými (např. ketokonazol) a středně silnými (např. erythromycin) inhibitory CYP3A4 (viz bod 4.5).

Zbytek tobolky se může objevit ve stolici.

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo sacharózo-izomaltázovou deficiencí nemají tento přípravek užívat.

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

Při souběžném podávání tamsulosin-hydrochloridu s atenololem, enalaprilem, nifedipinem nebo theofylinem nebyly zjištěny žádné interakce.

Souběžné léčení cimetidinem vyvolává zvýšení plazmatických hladin tamsulosinu, zatímco souběžně podávaný furosemid vede k jejich snížení; hladiny však zůstávají v mezích normálního rozpětí a dávkování se tudíž nemusí měnit.

Po podání diazepamu, propranololu, trichlormethiazidu, chloramdinonu, amitriptylinu, diklofenaku, glibenklamidu, simvastatinu nebo warfarinu se in vitro volná frakce tamsulosinu v plazmě člověka nemění. Ani po podání tamsulosinu nedochází ke změně u volných frakcí diazepamu, propranololu, trichlormethiazidu a chloramdinonu.

Současné podávání tamsulosin-hydrochloridu se silnými inhibitory CYP3A4 může vést ke zvýšené expozici tamsulosin-hydrochloridu. Současné podávání s ketokonazolem (známým silným inhibitorem CYP3A4) vedlo ke 2,8násobnému vzestupu AUC a 2,2násobnému vzestupu Cmax tamsulosin-hydrochloridu.

Tamsulosin-hydrochlorid nemá být používán v kombinaci se silnými inhibitory CYP3A4 (např. ketokonazol) u pacientů s fenotypem se slabou schopností metabolizace CYP2D6.

Tamsulosin-hydrochlorid je třeba užívat s opatrností v kombinaci se silnými (např. ketokonazol) a středně silnými inhibitory CYP3A4.

Současné podávání tamsulosin-hydrochloridu s paroxetinem, silným inhibitorem CYP2D6, vedlo k 1,6násobnému vzestupu AUC a 1,3násobnému vzestupu Cmax tamsulosinu. Tyto vzestupy se však nepovažují za klinicky významné.

Interakce nebyly zjištěny ani na úrovni jaterního metabolizmu při in vitro sledováních jaterních mikrozomálních frakcí (představujících lékový metabolizující enzymatický systém cytochromu P450) amitriptylinu, salbutamolu, glibenklamidu a finasteridu. Rychlost vylučování tamsulosinu se však může zvyšovat po diklofenaku a warfarinu.

Souběžné podání jiných a1-adrenoceptorových antagonistů by mohlo vést k hypotenzním účinkům.

4.6. Fertilita, těhotenství a kojení

Tamsulosin-hydrochlorid je určen pouze pro léčbu mužů, takže tento bod je irelevantní.

Na základě krátkodobých i dlouhodobých studií s tamsulosinem byly pozorovány poruchy ejakulace. Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny příhody jako porucha ejakulace, retrográdní ejakulace a selhání ejakulace.

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Neprováděly se sice žádné studie účinků na schopnost řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje, pacienti mají však být upozorněni na skutečnost, že se mohou vyskytovat závratě.

4.8. Nežádoucí účinky

* zaznamenáno po uvedení přípravku na trh.

Během sledování po zavedení na trh byly při operacích šedého zákalu pozorovány případy malé zornice, což je stav známý jako peroperační syndrom plovoucí duhovky (IFIS – Intraoperative Floppy Iris Syndrome) spojovaný s léčbou tamsulosinem(viz bod 4.4).

Zkušenosti po zavedení na trh: Kromě výše uvedených nežádoucích příhod byly v souvislosti s užíváním tamsulosinu hlášeny síňové fibrilace, arytmie, tachykardie a dušnost. Tato spontánní hlášení však přicházejí z celého světa a není možné spolehlivě stanovit ani jejich četnost ani to, zda byly vyvolány tamsulosinem.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9. Předávkování

Příznaky

Předávkování tamsulosin-hydrochloridem může vést až k těžkým hypotenzivním účinkům. Tyto těžké hypotenzivní účinky byly pozorovány v případech s různou mírou předávkování.

Léčba

Bylo hlášeno akutní předávkování 5 mg tamsulosin-hydrochloridu. Vyskytovala se akutní hypotenze (systolický krevní tlak 70 mm Hg), zvracení a průjem, které se léčily doplněním tekutin. Pacient pak mohl být ještě ten den propuštěn.

V případě akutní hypotenze objevující se po předávkování je nutná kardiovaskulární podpora. Normalizace krevního tlaku a srdeční frekvence lze dosáhnout tím, že pacienta udržujeme v poloze vleže na zádech. Jestliže toto opatření nestačí, pak je třeba zvážit intravenózní podání tekutin. V případě potřeby je nutné použít vazopresory, sledovat funkci ledvin a – je-li to nutné- podpořit ji. Tamsulosin se váže na proteiny. Proto použití dialýzy nepřinese pravděpodobně požadovaný užitek.

Vstřebání můžeme předejít opatřeními, jako vyvolání zvracení. V případě předávkování vysokým množstvím přípravku je možné provést výplach žaludku a podat aktivní uhlí a osmotické laxativum, jako síran sodný.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antagonisté alfa-adrenergních receptorů (1A a 1D – receptorů)

ATC : G04CA02

Přípravky určené výhradně pro léčbu onemocnění prostaty.

Tamsulosin se selektivně a kompetitivně váže na postsynaptické alfa1-receptory, zvláště pak na podtyp alfa1A a alfa1D, v důsledku čehož dochází k relaxaci hladkého svalstva prostaty, čímž se snižuje jeho napětí.

Tamsulosin-hydrochloridzvyšuje maximální rychlost toku moče tím, že snižuje napětí hladkého svalstva prostaty a močové trubice a uvolňuje tak obstrukci.

Zlepšuje také komplex dráždivých a obstrukčních symptomů, u nichž hraje důležitou roli nestabilita močového měchýře a tenze hladkého svalstva dolních močových cest. Alfa1-blokátory mohou snižovat krevní tlak tím, že snižují periferní rezistenci. Ve studiích s tamsulosin-hydrochloridem nebylo zjištěno žádné klinicky významné snížení krevního tlaku.

Účinky na symptomy plnění a vyprazdňování močového měchýře se udržují během dlouhodobé léčby. Nutnost chirurgické léčby nebo katetrizace se těmito účinky významně oddaluje.

Pediatrická populace

Byla provedena dvojitě zaslepená, randomizovaná, placebem kontrolovaná studie u dětí s neurogenním močovým měchýřem. Celkem 161 dětí (ve věku od 2 do 16 let) bylo randomizováno a léčeno jednou ze tří dávek tamsulosinu (nízká [0,001 až 0,002 mg/kg], střední [0,002 až 0,004 mg/kg] a vysoká [0,004 až 0,008 mg/kg]) a nebo bylo podáno placebo. Jako primární cíl studie byl stanoven počet pacientů, u kterých došlo ke snížení tlaku, při kterém dochází k úniku moči (LPP – leak point pressure) na <40 cm H2O, (stanoveno na základě dvou hodnocení ve stejném dni). Sekundární cíle byly: skutečná a procentuální změna oproti výchozímu LPP, zlepšení nebo stabilizace hydronefrózy a hydroureteru, změny v objemu moči získané katetrizací a dále počet pomočení v době katetrizace (zaznamenáno v katetrizačním deníku). Mezi placebem a jakoukoli ze 3 podaných dávek tamsulosinu nebyl zjištěn žádný statisticky významný rozdíl, a to jak pro primární, tak i sekundární cíl. Nebyla zaznamenána žádná léčebná odpověď ani na jednu z podaných dávek.

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Tamsulosin-hydrochlorid je tobolka s prodlouženým uvolňováním, kde jako matrix slouží neiontový gel. Složení tamsulosin-hydrochloridu umožňuje konzistentní pomalé uvolňování tamsulosinu, jehož výsledkem je adekvátní expozice jen s malými fluktuacemi po dobu 24 hodin.

Tamsulosin-hydrochlorid podávaný ve formě tobolky s prodlouženým uvolňováním je absorbován ze střeva. Na lačno se z podané dávky odhadem absorbuje přibližně 57 %. Konzistentní pomalé uvolňování tamsulosinu je udržováno v celém rozsahu pH, které je v gastrointes­tinálním traktu, s malou fluktuací během 24 hodin. U potravy s vysokým obsahem tuku míra absorpce stoupá o 64 % (AUC), resp. 149 % (Cmax) ve srovnání s podáním na lačno.

Vstřebávání tamsulosinu se snižuje příjmem potravy.

Stejnoměrné vstřebávání lze podpořit tím, že bude pacient tamsulosin-hydrochlorid 0,4 mg užívat každodenně vždy po stejném jídle.

Tamsulosin vykazuje lineární kinetiku.

Po jednorázovém podání tamsulosin-hydrochloridu v sytém stavu dosahují plazmatické hladiny tamsulosinu vrcholu asi po 6 hodinách a ustáleného stavu je po opakovaném dávkování dosaženo do 5 dnů. Hodnota Cmax je u pacientů asi o dvě třetiny vyšší, než je tomu po jednorázovém podání. Tyto hodnoty byly sice zjištěny u starších pacientů, lze je však očekávat i u pacientů mladších.

Z hlediska plazmatických hladin existuje mezi pacienty značná proměnlivost jak po jednorázovém podání, tak po podání opakovaném.

U člověka se tamsulosin váže asi z 99% na plazmatické proteiny a distribuční objem je malý (asi 0,2 l/kg).

Tamsulosin se metabolizuje pomalu a má nízký účinek prvního průchodu játry. Většina tamsulosinu je v plazmě přítomna ve formě nezměněné účinné látky. Metabolizuje se v játrech.

U potkanů bylo zjištěno, že tamsulosin vyvolává jen stěží nějakou indukci mikrosomálních jaterních enzymů.

Výsledky získané in vitro naznačují, že na metabolismu tamsulosin-hydrochloridu se podílejí zejména CYP3A4 a CYP2D6, v menší míře pak ostatní CYP isoenzymy. Inhibice enzymů CYP3A4 a CYP2D6 může vést ke zvýšené expozici tamsulosin hydrochloridu (viz bod 4.4 a 4.5).

Při jaterní nedostatečnosti není opodstatněna žádná úprava dávkování.

Žádný z metabolitů není aktivnější než původní sloučenina.

Tamsulosin a jeho metabolity se vylučují hlavně močí, přičemž okolo 9% dávky je přítomno ve formě nezměněné účinné látky.

Po jednorázovém podání tamsulosin-hydrochlorid v nasyceném stavu a v ustáleném stavu byly naměřeny poločasy eliminace v hodnotě okolo 10, respektive 13 hodin.

Existence zhoršené funkce ledvin neopodstatňuje snížení dávky.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Studie toxicity se po jednorázovém podání i po opakovaném dávkování prováděly u myší, potkanů a psů. Kromě toho se realizovaly studie reprodukční toxicity u potkanů, studie karcinogenity u myší a potkanů a ověřovala se genotoxicita in vivo a in vitro. Profil celkové toxicity patrný u vysokých dávek tamsulosinu odpovídá známé farmakologické aktivitě alfa-adrenergních blokátorů. Při velmi vysokých dávkách docházelo u psů ke změnám parametrů EKG. Tato odezva se nepovažuje za klinicky relevantní. Tamsulosin nevykazoval žádné odpovídající genotoxické vlastnosti.

U samic potkanů a myší byl hlášen zvýšený výskyt proliferačních změn mléčné žlázy. Tato zjištění, která jsou pravděpodobně zprostředkována hyperprolaktinemií a která se objevila u vysokého dávkování, se považují za irelevantní.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

Jádro:

Zrněný cukr (obsahuje sacharosu a kukuřičný škrob),

Mastek,

Hypromelosa 2506/15,

Propylenglykol,

Polysorbát 80,

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Ochranná vrstva I

Hypromelosa 2910/6, mastek

Vrstva zajišťující prodloužené uvolňování:

Disperze ethyl-celulosy18,8% obsahující: čištěnou vodu, ethyl-celulosu, roztok amoniaku 30%, dibutyl-sebakát, kyselinu olejovou, koloidní bezvodý oxid křemičitý; hypromelosa 2910/6

Ochranná vrstva II:

Hypromelosa 2910/6, mastek

Enterosolventní vrstva:

Disperze MA/EA 1:1 30% obsahující natrium-lauryl-sulfát, polysorbát 80, čištěnou vodu, triethyl-citrát

Víčko tobolky:

Brilantní modř (E133),

Azorubin (E122),

Oranžová žluť (E110),

Oxid titaničitý (E171),

Methylparaben(E218),

Propylparaben(E216).

Natrium-lauryl-sulfát,

Želatina

Tělo tobolky:

Oxid titaničitý (E171)

Methylparaben (E218)

Propylparaben (E216)

Natrium-lauryl-sulfát

Želatina

Potisk:

Černý a bílý inkoust obsahuje: šelak, černý oxid železitý (pouze černý inkoust), propylen-glykol, roztok amoniaku 30%, hydroxid draselný, oxid titaničitý (E 171) (pouze bílý inkoust).

6.2. Inkompatibility

Neuplatňuje se

6.3. Doba použitelnosti

3 roky

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5. Druh obalu a obsah balení

Transparentní PVC/PVDC/Al blistry – 3 blistry obsahující 10 tobolek, krabička

Velikost balení: 10, 30, 60, 90, 100 a 300 tobolek

Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Bez zvláštních požadavků.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Cipla (UK) Limited, Dixcart House, Addlestone Road, Bourne Business Park, Addlestone, Surrey, KT15 2LE, Velká Británie

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

87/240/07-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 11. 4. 2007

Datum posledního prodloužení registrace: 4. 4. 2012

Další informace o léčivu SOLESMIN

Jak se SOLESMIN podává: perorální podání - tvrdá tobolka s prodlouženým uvolňováním
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 100

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Cipla (UK) Limited, Addlestone
E-mail: michalp@pharma-service.cz
Telefon: 602 290 022