SEVREDOL 10 MG - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

SEVREDOL 10mg

SEVREDOL 20mg

potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

SEVREDOL 10 mg: jedna potahovaná tableta obsahuje morphini sulfas pentahydricus 10mg (odp. morphinum 7,5 mg)

Pomocná látka se známým účinkem: jedna potahovaná tableta obsahuje 207,5 mg laktosy.

SEVREDOL 20 mg: jedna potahovaná tableta obsahuje morphini sulfas pentahydricus 20mg (odp. morphinum 15 mg)

Pomocná látka se známým účinkem: jedna potahovaná tableta obsahuje 197,5 mg laktosy a 0,023 mg hlinitého laku oranžové žluti.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety.

SEVREDOL 10mg: modré potahované bikonvexní tablety tvaru tobolky, půlicí rýha, na levé straně vyraženo „IR“, na druhé straně „10“.

SEVREDOL 20mg: růžové potahované bikonvexní tablety tvaru tobolky, půlicí rýha, na levé straně vyraženo „IR“, na pravé straně „20“.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Tablety SEVREDOL jsou určeny k tlumení silné bolesti.

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dávkování přípravku SEVREDOL musí být přizpůsobeno závažnosti bolesti a individuální citlivosti pacienta.

Dávkování tablet SEVREDOL závisí na intenzitě bolesti a na předchozí anamnéze analgetických potřeb pacienta. Neurčí-li lékař jinak, užívá se jedna tableta SEVREDOLU 10 mg nebo 1 tableta SEVREDOLU 20 mg každé čtyři hodiny. Narůstající intenzita bolesti nebo tolerance k morfinu vyžaduje zvýšení dávky tablet SEVREDOL 10 mg nebo SEVREDOL 20 mg případně kombinace obou tak, aby bylo dosaženo požadované úlevy od bolesti.

Dostatečně vysokou dávku je třeba podat pacientům při přechodu z parenterálního morfinu na tablety SEVREDOL. Důvodem je vyrovnání případného snížení analgetického účinku spojeného s perorálním podáním. Znamená to obvykle zvýšení o 100 %. U těchto pacientů je potřebná individuální úprava dávkování.

Děti ve věku 6–12 let užívají 5–10 mg léčivé látky po 4 hodinách.

Pokud jsou nutné vyšší denní dávky, je třeba zvážit užívání jiných vhodných léčivých látek, buď jako alternativa nebo v kombinaci s přípravkem SEVREDOL.

Pacientům se zhoršenou funkcí jater nebo ledvin je třeba podávat přípravek SEVREDOL se zvláštní opatrností.

Starší pacienti (obvykle od věku 75 let) a pacienti ve špatném celkovém zdravotním stavu mohou být citlivější na morfin. Dávky těmto pacientům je třeba titrovat s větší opatrností a/nebo používat delší intervaly mezi jednotlivými dávkami. Může být nutné podávat nižší dávky než u ostatních dospělých pacientů.

Pro první stanovení dávky lze použít formy s nižším obsahem léčivé látky, eventuálně také současně se stávající léčbou tabletami s prodlouženým uvolňováním.

Obecně platí, že by měla být podána dostatečná dávka s cílem podat v individuálním případě nejnižší analgeticky účinnou dávku.

Při léčbě chronické bolesti je lépe dodržovat při dávkování předem definovaný časový rozvrh. Pacientům, kteří podstoupí jiný dodatečný zákrok za účelem léčby bolesti (např. operaci, blokaci plexu), je třeba po zákroku znovu natitrovat dávku.

Způsob podání

Perorální podání

Potahované tablety se polykají celé, zapíjí se dostatečným množstvím tekutiny a užívají se nezávisle na jídle.

Tablety se nesmí kousat nebo drtit, lze je však rozpůlit v místě rýhy na dva stejné díly, pokud je to pro dávkování nutné.

Délku léčby stanoví lékař v závislosti na pacientově bolesti.

Přípravek SEVREDOL se užívá pouze po nezbytně nutnou dobu. U pacientů vyžadujících dlouhodobou léčbu bolesti je třeba pravidelně v krátkých intervalech kontrolovat (například vysazením jedné nebo několika dávek), zda a v jaké dávce pokračovat v užívání přípravku SEVREDOL. Je možné, že pacient bude potřebovat přejít na vhodnější lékovou formu. U stavů chronické bolesti je upřednostňováno pevné dávkovací schéma.

Protože je riziko abstinenčních příznaků větší při náhlém přerušení léčby, je třeba dávku snižovat postupně.

4.3 Kontraindikace

• – hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1,

• – paralytický ileus,

• – náhlá příhoda břišní,

• – onemocnění spojená s obstrukcí dýchacích cest, depresí dechu,

• – poranění hlavy (vzhledem k riziku zvýšení intrakraniálního tlaku),

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zvlášť pečlivé sledování a v případě potřeby snížení dávky je nutné u pacientů, kteří trpí:

• – závislostí na opioidech

• – poruchami vědomí

• – poruchami respiračního centra a respirační depresí (zvýšená pohotovost k akutnímu záchvatu

astma bronchiale po podání morfinu) nebo je třeba těmto poruchám zabránit

• – závažným cor pulmonale

• – zvýšeným intrakraniálním tlakem, pokud není pacientovi poskytnuta umělá plicní ventilace

• – hypotenzí při hypovolémii

• – hypertrofií prostaty se zbytkovou močí po vyprázdnění (riziko prasknutí močového měchýře při zadržování moči)

• – stenózou nebo kolikou močových cest

• – poruchou funkce žlučových cest

• – obstruktivním nebo zánětlivým onemocněním střev

• – feochromocytomem

– pankreatitidou

• – závažnou poruchou funkce ledvin

• – závažnou poruchou funkce jater

• – hypotyreózou

• – epilepsií nebo zvýšeným sklonem k záchvatům, neboť morfin může snížit práh pro vznik záchvatů u pacientů s epilepsií v anamnéze

Nejvýznamnějším rizikem při předávkování opioidy je respirační deprese.

Morfin musí být podáván s opatrností u pacientů užívajících léky tlumící CNS (viz bod 4.5).

Současné užívání přípravku SEVREDOL a sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky, může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a smrti. Vzhledem k těmto rizikům je současné předepisování těchto sedativ vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby.

• V případě rozhodnutí předepsat přípravek SEVREDOL současně se sedativy, je nutné předepsat nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby.

Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace.

• V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto symptomech věděli (viz bod 4.5).

Dlouhodobé užívání přípravku SEVREDOL může vést k vytvoření návyku (tolerance) a následné potřebě užívat větší dávky pro dosažení požadovaného analgetického účinku. Chronické užívání přípravku SEVREDOL může vést k fyzické závislosti a náhlé přerušení léčby může vyvolat abstinenční syndrom. Pokud není léčba morfinem déle nutná, doporučujeme postupně snižovat denní dávku, aby se zabránilo výskytu příznaků abstinenčního syndromu.

Stejně jako u jiných silných opioidů existuje u morfinu riziko úmyslného zneužívání pacienty s latentní nebo zřejmou závislostí. Existuje zde riziko vzniku psychologické závislosti (návyk) na opioidová analgetika, tedy i na SEVREDOL.

Pacientům v minulosti nebo současnosti závislých na alkoholu nebo lécích by proto přípravek SEVREDOL měl být předepisován se zvláštní opatrností.

Lze očekávat, že zneužití perorálních lékových forem na parenterální podání povede k závažným nežádoucím účinkům, které mohou být fatální.

Přípravek SEVREDOL by neměl být používán u pacientů, kteří současně užívají nebo v průběhu předchozích 14 dnů užívali inhibitory monoaminooxidázy (MAO), protože při podávání opioidních analgetik bylo zaznamenáno závažné a nepředvídatelné zesílení účinku inhibitorů MAO.

Zvláštní opatrnosti je třeba při užívání přípravku SEVREDOL před chirurgickým zákrokem nebo po chirurgickém zákroku v průběhu prvních 24 hodin vzhledem k vysokému riziku neprůchodnosti střev nebo respirační deprese ve srovnání s neoperovanými pacienty.

Pacientům s podezřením na zpomalený gastrointestinální průchod je třeba podávat přípravek SEVREDOL se zvláštní opatrností.

Analgetický účinek morfinu může maskovat vážné intraabdominální komplikace, například perforaci střeva.

Ojediněle se může při podávání vysokých dávek přípravku SEVREDOL vyskytnout hyperalgézie nebo alodynie bez odezvy na zvýšenou dávku. V tomto případě je třeba snížit dávku nebo změnit opiát.

Opioidy, jako například morfin sulfát, mohou ovlivnit hypotalamo-hypofýzo-adrenokortikální nebo -gonádovou osu. Některé změny mohou zahrnovat zvýšení sérového prolaktinu a snížení plazmatické hladiny kortizolu a testosteronu. Klinické příznaky mohou vyplývat z těchto hormonálních změn.

U pacientů s již dříve se vyskytující adrenokortikální nedostatečností (např. Addisonovou chorobou) je třeba sledovat koncentraci kortizolu v krevní plazmě a v případě potřeby zahájit kortikosteroidní terapii.

Přípravek SEVREDOL obecně není vhodný pro děti do 6 let věku, protože obsah léčivé látky je zde příliš vysoký.

Morfin má mutagenní vlastnosti, a proto je třeba podávat ho mužům a ženám v plodném věku pouze v případě, že používají účinnou antikoncepci (viz bod 4.6).

Použití přípravku SEVREDOL může zapříčinit pozitivní výsledek při dopingové kontrole.

SEVREDOL obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat.

SEVREDOL 20 mg obsahuje barvivo žluť SY hlinitý lak oranžové žluti (E 110). Toto barvivo může způsobit alergickou reakci.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Je třeba zvážit následující interakce těchto léčivých přípravků:

Současné užívání morfinu a léků tlumících centrální nervový systém může vést ke zvýšenému riziku respirační deprese, hluboké sedace, kómatu a smrti. Mezi léky, které tlumí CNS, patří mimo jiné: jiné opioidy, anxiolytika, hypnotika a sedativa (včetně benzodiazepinů), antipsychotika, antidepresiva, celková anestetika, gabapentin a alkohol.

Současné užívání opioidů spolu se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky, zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a smrti v důsledku aditivního tlumivého účinku na CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod 4.4).

Léky s anticholinergními účinky (například psychoaktivní léky, antihistaminika, antiemetika nebo léky proti Parkinsonově chorobě) mohou zvýšit anticholinergní nežádoucí účinky opioidů (například zácpu, sucho v ústech nebo poruchy močení).

Cimetidin a další léky, které narušují metabolické dráhy jater, mohou zabránit rozkladu morfinu, a tím zvyšovat jeho koncentraci v krevní plazmě.

Morfin může zvýšit účinek svalových relaxancií.

U pacientů užívajících současně nebo v průběhu 14 dnů před zahájením léčby petidinem inhibitory monoaminooxidázy (inhibitory MAO) se vyskytly život ohrožující interakce postihující centrální nervový systém, respirační a cirkulační funkce. Podobnou interakci nelze vyloučit ani u morfinu. Morfin se nemá používat u pacientů užívajících inhibitory MAO, nebo kteří užívali inhibitory MAO v průběhu posledních dvou týdnů.

Současné užívání rifampicinu může účinek morfinu snížit.

Kombinace morfinu a smíšeného agonisty/anta­gonisty jako je buprenorfin, nalbufin nebo pentazocin může teoreticky snížit analgetický účinek čistého agonisty např. přípravku SEVREDOL.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

U lidí nejsou k dispozici adekvátní data pro posouzení potenciálního teratogenního rizika. Byla hlášena možná souvislost se zvýšeným výskytem tříselné kýly. Morfin proniká placentární bariérou. Studie prováděné na zvířatech prokázaly škodlivé účinky léku na mláďata během období březosti (viz 5.3). Proto by se morfin během těhotenství neměl užívat, pokud prospěch pro matku nebude mnohem vyšší než riziko pro dítě.

Dlouhodobé užívání morfinu během těhotenství může způsobit syndrom z vysazení léku u novorozenců.

Fertilita

Morfin má mutagenní vlastnosti, a proto je třeba podávat ho mužům a ženám v plodném věku pouze v případě, že používají účinnou antikoncepci.

Porod

Morfin může prodloužit nebo zkrátit dobu porodu. U novorozenců, jejichž matkám byla podávána během porodu opioidní analgetika, je třeba sledovat příznaky respirační deprese a abstinenční syndrom a podat jim v případě potřeby specifické antagonisty opioidů.

Kojení

Morfin se vylučuje do mateřského mléka a dosahuje v něm vyšších koncentrací než v mateřské plazmě. Při užívání morfinu se kojení nedoporučuje, protože u dítěte může dojít k dosažení klinicky relevantních koncentrací.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Sevredol může zhoršit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. To platí zejména na počátku léčby, po zvýšení dávky nebo po přechodu z jiného obdobného léku. Pacienti, u nichž je konkrétní dávka stabilizována, nemusí být nutně omezováni. Proto by se pacienti měli vždy poradit se svým lékařem, zda mohou řídit vozidlo nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Pro klasifikaci frekvence nežádoucích účinků se používá následující stupnice:

Poruchy imunitního systému

Méně časté Hypersenzitivita

Není známo Anafylaktická reakce, anafylaktoidní reakce

Psychiatrické poruchy

Morfin může vyvolat řadu vedlejších psychiatrických účinků, jejichž intenzita a povaha se u jednotlivých pacientů může lišit (v závislosti na osobě a délce léčby).

Poruchy nervového systému

Poruchy oka

Poruchy ucha a labyrintu

Méně časté Vertigo

Srdeční poruchy

Méně časté Tachykardie, palpitace

Bradykardie, akutní selhání srdce

Snížení a zvýšení krevního tlaku, zarudnutí v obličeji

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Gastrointestinální poruchy

Poruchy jater a žlučových cest

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Velmi vzácné Svalové spasmy, svalová ztuhlost

Poruchy ledvin a močových cest

Méně časté Retence moči

Vzácné Renální kolika

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Není známo Erektilní dysfunkce, amenorea, snížené libido

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Symptomy intoxikace

Protože citlivost na morfin se u jednotlivých pacientů značně liší, mohou se u dospělých objevit symptomy intoxikace po podání jedné dávky, která je ekvivalentní subkutánní nebo intravenózní aplikaci asi 30 mg. U pacientů s nádorovým onemocněním se tyto hodnoty často překračují bez závažných vedlejších účinků.

Akutní předávkování morfinem se může projevit miózou, respirační depresí, somnolencí vedoucí ke strnulosti nebo kómatu a aspirační pneumonií. Zornice se nejdříve zcela smrští, ale potom se při silné hypoxii rozšíří. Dýchání se velice zpomalí (na 2–4 vdechy za minutu). Pacient začne být cyanotický.

I když krevní tlak zůstane zpočátku normální, má při průběhu intoxikace tendenci rychle klesnout. Dlouhodobý pokles krevního tlaku může vést k šoku. Může se vyskytnout tachykardie, bradykardie a rhabdomyolýza, která může vést až k selhání ledvin. Tělesná teplota klesá. Dochází k ochabnutí kosterního svalstva a někdy i ke generalizovaným záchvatům, především u dětí. Smrt obvykle nastane z důvodu respirační nedostatečnosti nebo komplikací, například pulmonárního edému.

Léčba intoxikace

U pacientů v bezvědomí se zástavou dýchání se indikuje ventilační podpora, intubace a intravenózní aplikace antagonisty opioidu (např. 0,4 mg naloxonu i.v.). V případě dlouhodobé respirační nedostatečnosti je třeba dávku opakovat 1 až 3krát ve tříminutových intervalech, dokud se rychlost dýchání nevrátí do normálu a pacient neodpoví na bolestivý podnět.

Je nutné velice pečlivé sledování pacienta (minimálně po dobu 24 hodin), protože doba účinku antagonisty opioidu je kratší než působení morfinu, takže lze očekávat recidivu respirační nedostatečnosti.

Dávka antagonisty opioidu u dětí je 0,01 mg na kilogram tělesné hmotnosti.

Dále je třeba učinit opatření na ochranu proti tepelným ztrátám a pro objemovou léčbu. V případě potřeby je třeba provést další podpůrná opatření.

5.   FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: opioidní analgetika (anodyna)

ATC kód: N02A A01

Morfin jetypu izolovaný z opiového máku (Papaver somniferum) s vlastnostmi opioidu agonisty. Morfin má výraznou afinitu k p-receptorum.

Centrální účinky

Morfin má analgetické, antitusické, sedativní, respiračně depresivní, miotické, antidiuretické, emetické a později antiemetické účinky a také snižuje krevní tlak a tepovou frekvenci.

Periferní účinky

Zácpa, kontrakce biliárních svěračů, zvýšený tonus svalu močového měchýře a vezikálního svěrače, opožděné gastrické vyprazdňování z důvodu zúžení pyloru, zarudnutí kůže, kopřivka a svědění z důvodu uvolňování histaminu a – u astmatiků – bronchospasmus, účinek na endokrinní systém (viz bod 4.4) a antidiuretického hormonu. Klinicky zjevné symptomy způsobené změnami těchto hormonů jsou možné.

Při orální aplikaci začíná morfin působit za 30–90 minut. Doba působení je přibližně 4–6 hodin a je mnohem delší při prodlouženém uvolňování účinné složky.

K nástupu účinku při intramuskulárním nebo subkutánním podání dochází za 15–30 minut a při intravenózním podání za několik minut. Doba působení je přibližně 4–6 hodin bez ohledu na cestu podání (im, sc, iv). Po epidurální nebo intratekální aplikaci se lokální analgetické účinky projeví za několik minut. Doba působení při epidurální aplikaci je přibližně 12 hodin a při intratekální aplikaci je ještě delší.

Studie in vitro a studie na zvířatech prokázaly variabilní účinky přírodních opioidů, včetně morfinu, na složky imunitního systému. Klinický význam těchto zjištění není znám.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po orálním podání je morfin poměrně rychle absorbován, především z horní části tenkého střeva a do určité míry i ze žaludku. Jeho nízká absolutní biodostupnost (20% až 40%) je způsobena rozsáhlou extrakcí při prvním průchodu játry.

Distribuce

Morfin se váže přibližně z 20% až 35% na bílkoviny v krevní plazmě, přednostně na albuminovou frakci. Distribuční objem morfinu se udává v rozsahu 1,0 až 4,7 l/kg po aplikaci jedné intravenózní dávky 4 až 10 mg. Vysoké koncentrace se nacházejí v tkáních jater, ledvin, gastrointesti­nálního traktu a svalů. Morfin proniká přes hematoencefalickou bariéru.

Biotransformace

Morfin je metabolizován především v játrech, ale také v intestinálním epitelu. Ústředním krokem je glukuronidace fenolické hydroxylové skupiny hepatickou UDP-glukuronyl transferázou a N-demetylace.

Hlavními metabolity jsou morfin-3-glukuronid a v menší míře morfin-6-glukuronid. Mimo jiné se také vytvářejí sulfátové konjugáty a produkty oxidativní metabolizace, například normorfin, morfin-N-oxid a morfin hydroxylovaný na pozici 2. Biologický poločas glukuronidů je podstatně delší než biologický poločas volného morfinu. Morfin-6-glukuronid je biologicky aktivní. Delší doba účinku u pacientů s renální nedostatečností může být způsobena tímto metabolitem.

Eliminace

Po orálním nebo parenterálním podání se přibližně 80% podané dávky morfinu vyloučí močí (10% jako nezměněný morfin, 4% jako normorfin a 65% jako glukuronidy, přičemž morfin-3-glukuronid a morfin-6– glukuronid se vylučují v poměru 10 : 1). Eliminační poločas morfinu vykazuje u jednotlivých pacientů velkou variabilitu. Po parenterálním podání se pohybuje v průměru od 1,7 do 4,5 hodin, občas může dosáhnout až devíti hodin. Asi 10% glukuronidů morfinu se vylučuje stolicí prostřednictvím žlu­či.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Při dlouhodobém užívání morfinu se citlivost CNS na morfin snižuje. Tento návykový efekt může být takový, že budou tolerovány dávky, které jsou při prvním podání toxické vzhledem k respirační depresi, kterou způsobují. Morfin má návykový potenciál vzhledem ke svému euforickému efektu (viz také bod 4.4).

Studie mutagenity poskytly jasné pozitivní výsledky udávající klastogenní účinky, a to i na zárodečné buňky. Morfin je tudíž považován za mutagen; tento efekt je třeba očekávat i u člověka.

Dlouhodobé studie tumorogenního potenciálu morfinu na zvířatech nejsou k dispozici.

Studie na zvířatech prokázaly potenciál morfinu působit poškození plodu během období březosti (malformace CNS, retardace růstu, testikulární atrofie, změny systému neurotransmiterů a změny chování, závislost). U různých druhů zvířat působil morfin také na sexuální chování samců a plodnost samic.

6.   FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Sevredol 10 mg: laktosa, předbobtnalý kukuřičný škrob, povidon 25, magnesium-stearát, mastek potahová vrstva: hypromelosa 2506/5, hypromelosa 2506/15, makrogol 400, oxid titaničitý a hlinitý lak brilantní modře FCF

Sevredol 20 mg: laktosa, předbobtnalý kukuřičný škrob, povidon 25, magnesium-stearát, mastek potahová vrstva: částečně hydrolyzovaný polyvinylalkohol, oxid titaničitý, makrogol 3350, mastek, hlinitý lak erythrosinu, hlinitý lak oranžové žluti.

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

3 roky.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

6.5    Druh obalu a obsah balení

blistr Al / PVC/ PvdC krabička

Velikost balení: 10, 20, 28, 30, 40, 50, 56 nebo 60 tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6     Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Mundipharma Gesellschaft m.b.H.

Apollogasse 16–18

A-1070 Vídeň

Rakousko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

SEVREDOL 10mg: 65/299/99-C

SEVREDOL 20mg: 65/300/99-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 5. 5. 1999

Datum posledního prodloužení registrace: 12.11.2014

Další informace o léčivu SEVREDOL 10 MG

Jak se SEVREDOL 10 MG podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 10

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Mundipharma Gesellschaft m.b.H., Vídeň
E-mail: office@mundipharma.cz
Telefon: 222 318 221