RETARPEN 2,4 MEGA IU - souhrnné informace

1.  NÁZEV PŘÍPRAVKU

{Retarpen 600,000 IU prášek a rozpouštědlo pro injekční suspenzi}

{Retarpen 1.2 MIU prášek a rozpouštědlo pro injekční suspenzi}

{Retarpen 2.4 MIU prášek a rozpouštědlo pro injekční suspenzi}

2.   KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička {Retarpen 600,000 IU prášek a rozpouštědlo pro injekční suspenzi} obsahuje: 600,000 IU benzathini benzylpenicillinum.

c

Jedna injekční lahvička {Retarpen 1.2 MIU prášek a rozpouštědlo pro injekční suspenzi} obsahuje: 1,200,000 IU benzathini benzylpenicillinum.

Jedna injekční lahvička {Retarpen 2.4 MIU prášek a rozpouštědlo pro injekční suspenzi} obsahuje: 2,400,000 IU benzathini benzylpenicillinum.

Pomocná látka/Pomocné látky se známým účinkem: fosfolipidy ze sójových bobů

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.  LÉKOVÁ FORMA

Prášek a rozpouštědlo pro injekční suspenzi.

Bílý až krémově zbarvený prášek.

4.   KLINICKÉ ÚDAJE

c

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek {Retarpen} je indikován u dospělých, dospívajících, dětí a novorozenců k léčbě a profylaxi následujících infekcí vyvolaných patogeny citlivými na penicilín (viz bod 5.1):

K léčbě:

erysipelu

syfilidy: časná syfilis (primární a sekundární) latentní syfilidy (s výjimkou neurosyfilidy a přítomnosti patologických nálezů v cerebrospinální tekutině) frambézie pinty

K profylaxi:

revmatické horečky (chorea, revmatická karditida) poststreptokokové glomerulonefritidy erysipelu

Při používání přípravku {Retarpen} se nutno brát v potaz obecné pokyny týkající se správného používání antibakteriál­ních látek.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkovači doporučení závisejí na závažnosti a typu infekce, věku pacienta a na funkcích jeho jater a ledvin. Vedle národních nebo místních pokynů je ve specifických indikacích (např. syfilis, profylaxe revmatické horečky) nutno brát v potaz mezinárodní pokyny.

Celková léčba:

Dospělí a dospívající: 1,2 milionu IU jednou týdně

Děti > 30 kg tělesné hmotnosti: 1,2 milionu IU jednou týdně

Děti < 30 kg tělesné hmotnosti: 600 000 IU jednou týdně

Trvání léčby: jedna dávka

(Při streptokokových nemocech a je nutno dodržovat nejméně lOdenní trvání léčby, aby se zabránilo sekundárním nemocem. To se obecně zajistí jednou injekcí přípravku {Retarpen} 600 000 IU, přípravku {Retarpen} 1,2 milionu IU nebo přípravku {Retarpen} 2,4 milionu IU.)

Léčba syfilidy:

• Primární a sekundární stadium
• Syfilida v pozdní fázi (latentní séropozitivní syfilida)
• Léčba vrozené syfilidy:

Novorozenci a kojenci: Trvání léčby:

Léčba frambézie, pinty:

Dospělí a dospívající:

Děti > 30 kg tělesné hmotnosti: 1 × 1,2 milionu IU

Děti < 30 kg tělesné hmotnosti: 1 × 600 000 IU

Trvání léčby: jedna dávka

Profylaxe revmatické horečky, poststreptokokové glomerulonefritidy a erysipelu:

Dospělí a dospívající: 1 × 1,2 milionu IU každé 3 až 4 týdny

Děti > 30 kg tělesné hmotnosti: 1 × 1,2 milionu IU každé 3 až 4 týdny

Děti < 30 kg tělesné hmotnosti: 1 × 600 000 IU každé 3 až 4 týdny

Trvání léčby:

• a) bez postižení srdce: nejméně 5 let nebo do 21 let věku

• b) přechodné postižení srdce: nejméně 10 let nebo do 21 let věku

• c) přetrvávající postižení srdce: nejméně 10 let nebo do 40 let věku; někdy je nutná celoživotní profylaxe.

Zvláštní skupiny pacientů

Pacienti s poruchou funkce ledvin

Hemodialyzovaní pacienti

Benzathinbenzyl­penicilin lze hemodialýzou odstranit. O vlivu dialýzy na plasmatické hladiny benzylpenicilinu nejsou k dispozici žádné údaje. Rozhodnutí léčit pacienty na dialýze přípravkem {Retarpen} je proto nutno učinit podle individuálních okolností.

Pacienti s poruchou funkce jater

Ve velmi závažných případech poruchy funkce jater a ledvin může docházet k opožděné degradaci a exkreci penicilinů.

Tento přípravek je určen k přísně intramuskulární injekci (viz bod 4.4).

Injekce se nesmí podávat do tkání se sníženým prokrvením (viz bod 4.4).

Přípravek {Retarpen} se musí podávat hlubokou intramuskulární injekcí do horního, vnějšího kvadrantu gluteus maximus nebo do Hochstetterova ventrogluteálního pole, přičemž jehla musí směřovat k hraně kyčelní kosti nebo podle von Hochstetterovy metody. Vpich musí být k povrchu kůže veden co nejkolměji a co nejdále od velkých cév. V každém případě se před injekcí musí provést aspirace. Pokud dojde k aspiraci krve nebo se v průběhu injekce objeví bolesti, musí se injekce přerušit.

U dětí se k injekci doporučují střední boční stehenní svaly (quadriceps femoris). Deltový sval se doporučuje pouze pokud je dobře vytvarován; v takovém případě se musí dávat pozor na radiální nerv.

U kojenců a malých dětí se periferní oblast horního vnějšího kvadrantu gluteální oblasti jako místo injekce smí použít pouze ve výjimečných případech (např. rozsáhlé popáleniny), aby se zamezilo lézím sedacího nervu.

U depotních přípravků je jako toleranční limit stanoven celkový objem 5 ml na injekční místo. Proto se do jednoho místa nikdy nesmí podat více než 5 ml připravené injekční suspenze.

Injekce se musí podávat co nejpomaleji a pouze nízkým tlakem. „Tření” po injekci je nutno se vyhnout.

Během intramuskulárního podávání se mohou objevit těžké lokální reakce, zvláště u malých dětí. Pokud je to možné, vezmou se v potaz zejména terapeutické indikace a plánované režimy a zváží se poměr rizik a přínosů, a musí se zvážit alternativní způsoby léčby, jako je intravenózní léčba vhodným penicilinovým přípravkem (viz také bod 4.4).

Ohledně pokynů k rekonstituci léčivého přípravku před podáním viz bod 6.6.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku benzathinbenzyl­penicilin, na kterýkoli z penicilinů, sóju nebo burské oříšky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Závažná okamžitá hypersenzitivní reakce (např. anafylaxe) na jinou beta-laktamovou látku (např. cefalosporin, karbapenem nebo monobaktam) v anamnéze.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Přípravek {Retarpen} se nesmí používat v tkáních se sníženým prokrvením.

Před zahájením léčby přípravkem Retarpen je nutno provést pečlivé šetření týkající se předchozích hypersenzitivních reakcí na peniciliny, cefalosporiny nebo jiné beta-laktamy (viz body 4.3 a 4.8).

U pacientů léčených peniciliny byly hlášeny závažné a příležitostně smrtelné hypersenzitivní reakce. Tyto reakce jsou pravděpodobnější u jedinců s hypersenzitivitou na penicilín v anamnéze a u atopiků. Pokud k alergické reakci dojde, musí se přípravek Retarpen vysadit a musí se zahájit příslušná léčba. Před léčbou se, pokud je to možné, musí provést test na hypersenzitivitu. Pacienta je nutno poučit o možném výskytu alergických příznaků a o tom, že je nutno je hlásit.

U pacientů s následujícími stavy je nutná opatrnost:

• sklon k alergiím nebo bronchiální astma (je zde zvýšené riziko hypersenzitivní reakce);
• při nedostatečnosti ledvin (ohledně úpravy dávky viz bod 4.2);
• při poruše funkce jater (viz bod 4.2);

Na základě obecného principu, zejména u některých exponovaných pacientů, se, pokud je to možné, musí zajistit lékařský dohled po dobu nejméně půl hodiny po podání tohoto antibiotika, protože těžké okamžité alergické reakce se mohou objevit i po prvním podání.

Při léčbě syfilidy se v důsledku baktericidního působení penicilinu na patogeny může objevit Jarisch-Herxheimerova reakce. 2 až 12 hodin po podání se mohou objevit bolesti hlavy, horečka, pocení, třes, myalgie, artralgie, nauzea, tachykardie, zvýšený krevní tlak následovaný hypotenzí. Tyto příznaky po 10 až 12 hodinách vymizí. Pacienty je nutno informovat, že jde o obvyklý, přechodný následek léčby antibiotiky. K potlačení nebo oslabení Jarisch-Herxheimerovy reakce je nutno nasadit příslušnou léčbu (viz bod 4.8).

Při dlouhodobé léčbě (déle než 5 dní) se doporučuje sledování krevního obrazu a renálních funkcí.

Doporučuje se bdělost ohledně přerůstání rezistentních organismů. Při nástupu sekundární infekce se musí přijmout odpovídající opatření.

Při těžkém a přetrvávajícím průjmu se musí počítat s pseudomembranózní kolitidou související s antibiotiky (krvavý/hlenovitý, vodnatý průjem, tupé, difuzní až kolikovité bolesti břicha, horečka, případně tenesmus), která může být život ohrožující. V těchto případech se proto přípravek {Retarpen} musí ihned vysadit a musí se zavést léčba založená na výsledcích detekce patogenu. Antiperistaltika jsou kontraindikována.

Pokud nelze u pacientů s vrozenou syfilidou vyloučit neurologické postižení, musí se použít formy penicilinu, které dosahují v cerebrospinální tekutině vyšších hladin.

U chorob, jako je těžká pneumonie, empyém, sepse, meningitida nebo peritonitida, které vyžadují vyšší hladiny penicilinu v séru, se musí zvážit alternativní terapie, jako jsou ve vodě rozpustné alkalické soli benzylpenicilinu.

Poznámky k podávání přípravku {Retarpen}

Při náhodném subkutánním podání se mohou objevit bolestivé indurace. V takovém případě pomáhají ledové obklady.

Při náhodné intravaskulární injekci se může objevit Hoigného syndrom (příznaky šoku se smrtelným strachem, zmateností, halucinacemi, případně cyanózou, tachykardií a motorickými poruchami, i když bez oběhového kolapsu), způsobený mikroemboly ze suspenze. Příznaky do hodiny ustoupí. Pokud je progrese těžká, je indikováno parenterální podání sedativ.

Při náhodné intraarteriální injekci, zejména u dětí, se mohou vyskytnout závažné komplikace, jako je okluze cév, trombóza a gangréna. Počátečními projevy jsou bledé skvrny na kůži v gluteální oblasti. V důsledku vysokého injekčního tlaku se může vyskytnout retrográdní průnik injikované tekutiny do společné kyčelní tepny, aorty nebo spinálních arterií.

Opakované injekce do omezené oblasti svalové tkáně, což je s dlouhodobou léčbou depotními peniciliny spojeno (např. při léčbě syfilidy), může vyvolat poškození tkáně a zvýšenou lokální vaskularizaci. Následné injekce zvyšují možnost prostupu injikované látky do krve, buď přímo injekcí do cévy nebo v důsledku samotného injekčního tlaku nebo „třením“ depotního místa. Během dlouhodobé léčby se proto doporučuje každou injekci podávat do místa hodně vzdáleného od místa předchozí injekce.

Při poruše renálních funkcí je nutno brát v potaz sníženou eliminaci povidonu. V důsledku množství povidonu nelze vyloučit, že časté nebo dlouhodobé podávání může ve velmi vzácných případech vést k akumulaci povidonu v retikuloendot­heliálním systému (RES) nebo k lokální depozici a tvorbě granulomů, které lze zaměnit s nádory.

P7zv na diagnostické laboratorní procedury:

u pacientů dostávajících 10 milionů IU (odpovídá 6 g) nebo více benzylpenicilinu za den se často objeví pozitivní přímý Coombsův test (> 1 až < 10%). Po vysazení penicilinu může přímý antiglobulinový test stále být pozitivní po dobu 6 až 8 týdnů (viz bod 4.8).

stanovení proteinů v moči pomocí precipitačních technik (kyselina sulfosalicylová, kyselina trichloroctová), Folin-Ciocalteu-Lowryho metodou nebo biuretovou metodou může vést k falešně pozitivním výsledkům. Proto je nutno proteiny v moči stanovovat jinými metodami.

stanovení aminokyselin v moči pomocí ninhydrinové metody může obdobně vést k falešně pozitivním výsledkům.

peniciliny se váží na albumin. V elektrofore­tických metodách stanovení albuminu může proto být simulována pseudobisalbu­minémie.

během léčby přípravkem {Retarpen} se může ukázat, že neenzymatické stanovení glukózy a urobilinogenu v moči je falešně pozitivní.

při stanovování 17-ketosteroidů (pomocí Zimmermannovy reakce) v moči se mohou během léčby přípravkem {Retarpen} objevit zvýšené hodnoty.

Tento léčivý přípravek obsahuje fosfolipidy ze sójových bobů, ohledně alergických reakcí je potřebná opatrnost.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Současné podávání benzathinbenzyl­penicilinu se nedoporučuje s:

Na základě obecného principu, že se baktericidní a bakteriostatická antibiotika nekombinují, se přípravek {Retarpen} nesmí kombinovat s bakteriosta­tickými antibiotiky.

Při podávání následujících léčiv je nutná opatrnost:

probenecid: podávání probenecidu vede k inhibici tubulární sekrece benzylpenicilinu, což má za následek zvýšení sérových koncentrací a prodloužení eliminačního poločasu. Probenicid dále inhibuje transport penicilinu z cerebrospinální tekutiny, takže současné podávání probenecidu ještě více snižuje prostup benzylpenicilinu do mozkové tkáně.

methotrexát: pokud se užívá ve stejný čas jako benzathinbenzyl­penicilin, je vylučování methotrexátu sníženo. To může vést ke zvýšení toxicity methotrexátu. Kombinace s methotrexátem se nedoporučuje.

antikoagulancia'. současné podávání s perorálními antikoagulancii může zesílit účinky proti vitaminu K a riziko krvácení. Doporučuje se často sledovat mezinárodní normalizovaný poměr (International Normalised Ratio – INR) a podle toho upravit dávku antagonisty vitaminu K, jak během léčby přípravkem Retarpen, tak po ní.

4.6   Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Benzathinbenzyl­penicilin prostupuje placentou. Studie na zvířatech žádné přímé ani nepřímé účinky, pokud jde o reprodukční toxicitu, neukazují. Přípravek {Retarpen} lze v těhotenství používat, pokud je řádně indikován a za pečlivého uvážení přínosů a rizik.

Kojení

Benzathinbenzyl­penicilin se v malých množstvích vylučuje do mateřského mléka. Koncentrace v mateřském mléku mohou dosáhnout 2 až 15 % koncentrací v séru matky.

I když dosud nebyly žádné nežádoucí účinky u kojených dětí hlášeny, je nicméně třeba zvážit možnost senzitizace nebo interference intestinální flórou. Pokud u dítěte dojde k průjmu, kandidóze nebo vyrážce, je nutno kojení ukončit.

U přikrmovaných dětí musí matky během léčby benzathinbenzyl­penicilinem odstřikovat. Kojení lze obnovit za 24 hodin po ukončení léčby.

Fertilita

U lidí nebyly žádné studie fertility provedeny. Reprodukční studie na myších, potkanech a králících žádné negativní účinky na fertilitu neodhalily. Dlouhodobé studie fertility na laboratorních zvířatech nejsou k dispozici.

4.7   Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

V důsledku výskytu možných závažných nežádoucích účinků (např. anafylaktický šok s kolapsem a anafylaktoidní reakce, viz také bod 4.8) může přípravek {Retarpen} mít velký vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou uspořádány podle tělesného systému a jejich četnosti jsou kategorizovány následovně:

Velmi časté:

Časté:

Méně časté:

Vzácné:

Velmi vzácné

Není známo

Infekce a infestace

Časté: kandidóza

Poruchy krve a lymfatického systému

Velmi vzácné: hemolytická anémie, leukopenie, trombocytopenie, agranulocytóza.

Poruchy imunitního systému

Vzácné: alergické reakce: kopřivka, angioedém, erythema multiforme, exfoliativní dermatitida,

horečka, artralgie, anafylaktický šok s kolapsem a anafylaktoidní reakce (astma, purpura, gastrointestinální příznaky).

Není známo: sérová nemoc. Při léčení syfilidy se v důsledku bakteriolýzy může objevit Jarisch-Herxheimerova reakce, vyznačující se horečkou, zimnicí, celkovými a fekálními příznaky. U pacientů s dermatomykózou se mohou objevit paraalergické reakce, protože mezi peniciliny a metabolity dermatofytů mohou existovat běžné antigenity.

Gastrointestinální poruchy

Časté: průjem, nauzea

Méně časté: stomatitida a glossitida, zvracení

Není známo: pseudomembranózní kolitida (viz bod 4.4).

Porucha jater a žlučových cest

Není známo: hepatitida, cholestáza

Poruchy ledvin a močových cest

Vzácné: nefropatie, intersticiální nefritida

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Není známo: bolesti v místě injekce, infiltráty v místě injekce

Hoigného a Nicolauův syndrom

Vyšetření

Časté:

• pozitivní přímý Coombsův test.
• falešně pozitivní stanovení proteinů v moči při použití precipitačních technik (Folin-Ciocalteu-Lowryho metoda, biuretová metoda).
• falešně pozitivní stanovení aminokyselin v moči (ninhydrinová metoda).
• simulace pseudobisalbu­minémie při použití elektroforetických metod ke stanovení albuminu.
• falešně pozitivní neenzymatické stanovení glukózy a urobilinogenu v moči.
• zvýšené hladiny při stanovování 17-ketosteroidů v moči (při použití Zimmermannovy reakce) (viz bod 4.4).

U kojenců jsou možné lokální reakce.

Nelze vyloučit, že ve velmi vzácných případech a v důsledku povidonové složky se může povidon ukládat v retikuloendo­teliálním systému (RES) nebo vytvářet lokální depozita a že může dojít k výskytu granulomů s cizími tělesy, které lze zaměnit s nádory.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Bundesamt fur Sicherheit im Gesundheitswesen

Inst. Pharmakovigilanz

Traisengasse 5

AT-1200 WIEN

Fax: + 43 (0) 50 555 36207

Website:

c

4.9 Předávkování

Při extrémně vysokých dávkách mohou peniciliny vyvolat neuromuskulární excitabilitu nebo epileptiformní záchvaty křečí. Při podezření na předávkování je indikováno klinické sledování a symptomatická opatření.

Benzylpenicilin lze hemodialyzovat.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterape­utická skupina

Antibakteriální látky k systémovému podání, peniciliny citlivé na betalaktamázu.

ATCkód: J01CE08

Mechanismus účinku

U benzathinben­zylpenicilinu je mechanismus účinku založen na inhibici syntézy bakteriální stěny (v růstové fázi) prostřednictvím blokády penicilin-vázajících proteinů (PBP), jako jsou transpeptidázy. To vede k baktericidnímu účinku.

Vztah mezi farmakokinetikou a farmakodynamikou

Účinnost do značné míry závisí na době, po kterou hladina léčivé látky setrvává nad MIC daného patogenu.

Mechanismus rezistence

Rezistence na benzathinbenzyl­penicilin může nastat v důsledku následujících mechanismů:

inaktivace betalaktamázami: benzathinbenzyl­penicilin není vůči betalaktamáze odolný, a proto nemá proti bakteriím vytvářejícím betalaktamázu (např. stafylokoky nebo gonokok) žádné účinky.

snížená afinita penicilín vázajících proteinů k (PBPs) benzathinbenzyl­penicilinu: získaná rezistence u pneumokoků a několika málo dalších streptokoků vůči benzathinbenzyl­penicilinu je důsledkem přítomnosti penicilín vázajících proteinů v důsledku mutace. Nicméně u methicilin (oxacilin)-rezistentních stafylokoků je za rezistenci odpovědná tvorba dalších penicilín vázajících proteinů se sníženou afinitou k benzathinben­zylpenicilinu.

u gramnegativních bakterií může k nedostatečné inhibici penicilín vázajících proteinů vést nedostatečný prostup benzathinbenzyl­penicilinu vnější buněčnou stěnou.

Benzathinbenzyl­penicilin může být aktivně z buněk transportován efluxními pumpami.

Na benzathinbenzyl­penicilin existuje částečná nebo úplná zkřížená rezistence sjinými peniciliny a cefalosporiny.

Limitní koncentrace

Testování benzylpenicilinu se provádí pomocí standardních dilučních řad. Výsledky se hodnotí na základě limitních koncentrací pro benzylpenicilin. Pro citlivé a rezistentní bakterie byly stanoveny následující minimální inhibiční koncentrace:

Limitní koncentrace dle EUCAST (European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing)

• založeno hlavně na sérové farmakokinetice

• ^# infekce s výjimkou meningitidy

Prevalence získané rezistence

Prevalence získané rezistence u jednotlivých druhů se může geograficky a v čase lišit. Proto jsou potřeba místní informace o rezistenci, zejména pokud jde o léčbu těžkých infekcí. Pokud je na základě situace v rezistenci účinnost benzylpenicilinu sporná, je nutno si k léčbě obstarat radu odborníka. Zejména v případech závažných infekcí nebo neúspěšné léčby je nutno získat mikrobiologickou diagnózu s detekcí patogenu a jeho citlivostí na benzylpenicilin.

Běžně citlivé druhy__________­________________________­________________________­___________

Aerobní grampozitivní mikroorganismy__________­________________________­____________

Streptococcus pyogenes____

Streptococcus dysgalactiae subsp. equisimilis °

(streptokoky skupiny C a G)___________­________________________­________________________­___

Streptokoky ze skupiny „Viridans“ ° A____________­________________________­_________________

Další mikroorganismy___

Treponema pallidum °____________­________________________­________________________­____

° Informace odvozené z publikované literatury, klinických zkušeností a terapeutický pokynů.

^A Souhrnný název heterogenní skupiny druhů streptokoků. Míra rezistence se může v závislosti na přítomném druhu streptokoka lišit.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Farmakokinetické údaje vydané z dokumentace originátora přípravku Retarpen jsou zastaralé a informace z nich odvozené jsou omezené. Nicméně lze vzít v potaz publikovanou literaturu o benzathinben­zylpenicilinu, klinické zkušenosti a terapeutické pokyny.

Absorpce

Po intramuskulárním podání přípravku Retarpen je absorpce benzylpenicilinu velmi pomalá. Přípravek Retarpen je dlouhodobým depotním penicilinem. Při mnoha indikacích postačí 1 až 2 injekce za měsíc. Proto jsou četnost injekcí a z ní pocházející lokální trauma omezené. Maximálních plasmatických hladin se dosáhne 24 hodin (děti) nebo 48 hodin (dospělí) po injekci.

Distribuce

Okolo 55 % podané dávky je vázáno na plasmatické proteiny. Při podávání vysokých dávek penicilinu se terapeuticky účinných koncentrací dosáhne i ve špatně přístupných tkáních, jako jsou srdeční chlopně, kosti i cerebrospinální tekutina, nebo v empyému, atd. Benzylpenicilin prostupuje placentou. V oběhu plodu se zjišťují koncentrace dosahující 10 až 30 % koncentrací v plasmě matky. Vysokých koncentrací se rovněž dosahuje amniové tekutině. Naproti tomu je prostu do mléka nízký. Distribuční objem je okolo 0,3 až 0,4 1/kg a u dětí okolo 0,75 1/kg. Vazba na plasmatické proteiny je přibližně 55%.

Biotransformace a eliminace

Eliminace probíhá zejména (50 až 80 %) ve formě ve formě nezměněné látky ledvinami (85 až 95 %) a v menší míře v aktivní formě do žluče (okolo 5 %).

Plasmatický poločas u dospělých se zdravými ledvinami je přibližně 30 minut.

Kinetika u zvláštních skupin pacientů

• Předčasně narozené děti a novorozenci: v důsledku nezralosti ledvin a jater v tomto věku je biologický poločas v séru až tři hodiny (i více). Proto nesmí být dávkovači interval kratší než 8 až 12 hodin (v závislosti na stupni zralosti).
• Starší pacienti: eliminační procesy mohou být rovněž zpomaleny s pokročilejším věkem. Proto je nutno dávkování upravit podle individuálních renálních funkcí.

(

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Reprodukční studie na myších, potkanech a králících žádné negativní účinky na fertilitu ani plody neodhalily. Pokud jde o karcinogenitu, mutagenitu a fertilitu, žádné dlouhodobé studie na laboratorních zvířatech nejsou k dispozici.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

{Retarpen 600,000 IU – Prášek a rozpouštědlo pro injekční suspenzi}: Povidon

Simetikon

Citronan sodný

Manitol (E421).

1 injekční lahvička s rozpouštědlem obsahuje: 5 ml vody na injekci Obsahuje fosfolipidy ze sójových bobů

{Retarpen 1.2 MIU – Prášek a rozpouštědlo pro injekční suspenzi}: Povidon

Simetikon

Citronan sodný

Manitol (E421).

1 injekční lahvička s rozpouštědlem obsahuje: 5 ml vody na injekci Obsahuje fosfolipidy ze sójových bobů

{Retarpen 2.4 MIU – Prášek a rozpouštědlo pro injekční suspenzi}: Povidon

Simetikon

Citronan sodný

Manitol (E421).

1 injekční lahvička s rozpouštědlem obsahuje: 5 ml vody na injekci

Obsahuje fosfolipidy ze sójových bobů

6.2   Inkompatibility

Údaje o kompatibilitě jsou k dispozici pouze pro vodu na injekci.

6.3   Doba použitelnosti

4 roky

Chemická a fyzikální stabilita po rekonstituci byla prokázána na dobu 24 hodin při teplotě 25 °C.

Z mikrobiologického hlediska se musí přípravek použít ihned. Pokud se nepoužije ihned, jsou doby a podmínky uchovávání po rekonstituci před použitím na odpovědnosti uživatele.

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho rekonstituci jsou uvedeny v bodě 6.3.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Rozpouštědlo: plastová injekční lahvička z polyethylenu, nominální objem 5 ml. c

{Retarpen 600,000 IU prášek a rozpouštědlo pro injekční suspenzi}:

5ml injekční lahvička z čirého skla, typ III (Ph.Eur.), uzavřená zátkou z halogenované butylové pryže a hliníkovou krytkou.

Balení s lx práškem a rozpouštědlem pro injekční suspenzi.

{Retarpen 1.2 MIU prášek a rozpouštědlo pro injekční suspenzi}:

5ml injekční lahvička z čirého skla, typ III (Ph.Eur.), uzavřená zátkou z halogenované butylové pryže a hliníkovou krytkou.

Balení s lx nebo lOOx práškem a rozpouštědlem pro injekční suspenzi.

{Retarpen 2.4 MIU prášek a rozpouštědlo pro injekční suspenzi}:

15 ml injekční lahvička z čirého skla, typ III (Ph.Eur.), uzavřená zátkou z halogenované butylové pryže a hliníkovou krytkou.

Balení s lx nebo 50 x práškem a rozpouštědlem pro injekční suspenzi.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

(Retarpen 600.000 IU)

K podání i.m. injekce suspendujte obsah injekční lahvičky v nejméně 2 ml vody na injekci. Tuto suspenzi je nutno dobře protřepávat po dobu nejméně 20 sekund, dokud se homogenně nesuspenduje, a pak ihned použít. Pokud se nepoužije ihned, suspenzi znovu protřepávejte po dobu nejméně 20 sekund, dokud se homogenně nesuspenduje. Velikost jehly musí být nejméně 0,9 mm (jehla č. 1). Pouze kjednomu natažení, používejte pouze čerstvě připravené suspenze. Před injekcí se musí pomocí aspirace vyloučit intravaskulární podání. Při opakovaných injekcích se musí místo injekce měnit.

(Retarpen 1.2 MIU)

K podání i.m. injekce suspendujte obsah injekční lahvičky v nejméně 3 ml vody na injekci. Tuto suspenzi je nutno dobře protřepávat po dobu nejméně 20 sekund, dokud se homogenně nesuspenduje, a pak ihned použít. Pokud se nepoužije ihned, suspenzi znovu protřepávejte po dobu nejméně 20 sekund, dokud se homogenně nesuspenduje. Velikost jehly musí být nejméně 0,9 mm (jehla č. 1). Pouze kjednomu natažení, používejte pouze čerstvě připravené suspenze. Před injekcí se musí pomocí aspirace vyloučit intravaskulární podání. Při opakovaných injekcích se musí místo injekce měnit.

(Retarpen 2.4 MIU)

K podání i.m. injekce suspendujte obsah injekční lahvičky v nejméně 5 ml vody na injekci. Tuto suspenzi je nutno dobře protřepávat po dobu nejméně 20 sekund, dokud se homogenně nesuspenduje, a pak ihned použít. Pokud se nepoužije ihned, suspenzi znovu protřepávejte po dobu nejméně 20 sekund, dokud se homogenně nesuspenduje. Velikost jehly musí být nejméně 0,9 mm (jehla č. 1). Pouze kjednomu natažení, používejte pouze čerstvě připravené suspenze. Před injekcí se musí pomocí aspirace vyloučit intravaskulární podání. Při opakovaných injekcích se musí místo injekce měnit.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Sandoz GmbH, 6250 Kundl, Rakousko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Retarpen 600 000 IU

Retarpen 1,2 mega IU

Retarpen 2,4 mega IU

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: Retarpen 600 000 IU Retarpen 1,2 mega IU Retarpen 2,4 mega IU

Datum posledního prodloužení registrace: 08.09.2006

Další informace o léčivu RETARPEN 2,4 MEGA IU

Jak se RETARPEN 2,4 MEGA IU podává: intramuskulární podání - prášek pro injekční suspenzi
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Injekční lahvička
Velikost balení: 1+1