OXYCONTIN 20 MG - souhrnné informace

1.   NÁZEV PŘÍPRAVKU

OxyContin 10mg

OxyContin 20mg

OxyContin 40mg

OxyContin 80mg tablety s prodlouženým uvolňováním

2.   KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

OxyContin 10mg: 1 tableta obsahuje oxycodoni hydrochloridum 10mg OxyContin 20mg: 1 tableta obsahuje oxycodoni hydrochloridum 20mg OxyContin 40mg: 1 tableta obsahuje oxycodoni hydrochloridum 40mg OxyContin 80mg: 1 tableta obsahuje oxycodoni hydrochloridum 80mg

Pomocná látka se známým účinkem

OxyContin 10 mg: 1 tableta obsahuje 69,25 mg monohydrátu laktosy. OxyContin 20 mg: 1 tableta obsahuje 59,25 mg monohydrátu laktosy. OxyContin 40 mg: 1 tableta obsahuje 35,25 mg monohydrátu laktosy. OxyContin 80 mg: 1 tableta obsahuje 78,50 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

tablety s prodlouženým uvolňováním

Popis přípravku:

4.   KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Tlumení středně silné až velmi silné bolesti, kterou lze přiměřeně zvládat pouze pomocí opioidních analgetik.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Tablety OxyContin musí být užity vcelku a nerozkousány.

Tablety OxyContin by měly být užívány ve 12ti hodinových intervalech. Dávkování je závislé na intenzitě bolesti a na pacientově individuální vnímavosti vůči léčbě. Vyšší stupeň bolesti vyžaduje zvýšené dávkování tablet OxyContin. Pro dosažení útlumu bolesti můžeme využít síly 10, 20, 40 a 80 mg tablet, buď jednotlivě, nebo jejich vzájemné kombinace. Optimální dávkování pro pacienta je takové, při kterém se dosáhne 12 hodinový útlum bolesti a při tom je tato dávka dobře tolerovaná. Pro dávkování neexistuje žádný strop, přesto by se pacientům mělo dávkování titrovat tak, aby se dosáhlo optimálního útlumu bolesti a současně také optimální kompenzace nežádoucích účinků. Dávky by se měly zvyšovat maximálně o 25%-50% jedenkrát denně. Zvýšená potřeba dávek více než dvakrát denně signalizuje, že by se jednotlivé dávky tablet OxyContinu měly zvýšit.

Obvyklá počáteční dávka je 10mg 2krát denně ve 12 hodinových intervalech. Toto dávkování je určeno pro pacienty, kteří dosud neužívali opiáty nebo pro pacienty s velmi silnou bolestí, kterou nelze zvládnout slabšími opiáty. Pokud toto dávkování nezmírní dostatečně bolest, je třeba dávku opatrně zvyšovat. Podle potřeby pacienta by se měla zvýšit pouze jedna dávka a to buď ranní nebo večerní. U některých pacientů může být přínosná počáteční dávka 5 mg, aby se minimalizoval výskyt nežádoucích účinků.

U pacientů, užívajících před terapií OxyContinem morfin p.o. by měla být jejich denní dávka založena na následujícím poměru: 10 mg oxykodonu užitých p.o. je ekvivalentní 20 mg morfinu užitých p.o. Je však třeba zdůraznit, že se jedná pouze o základní vodítko pro dávkování tablet OxyContinu. Variabilní odpověď pacientů na léčbu vyžaduje, aby každý z nich byl šetrně nastaven na optimální dávkování.

Starší pacienti

Kontrolní farmakologické studie u starších pacientů (věk nad 65 roků) prokázaly, že clearance oxykodonu je v porovnání s mladšími dospělými pacienty pouze mírně snížená. Nebyly pozorovány žádné rozdíly ve výskytu nežádoucích účinků v závislosti na věku. Z tohoto důvodu se doporučuje u starších pacientů stejné dávkování ve 12 hodinových intervalech, jako u mladších dospělých pacientů.

Pacienti s poruchami ledvinových a jaterních funkcí:

Na rozdíl od morfinových přípravků, nedochází podáváním tablet OxyContinu k významnému zvýšení hladiny aktivních metabolitů. Nicméně koncentrace oxykodonu v plazmě může být u těchto pacientů zvýšená v porovnání s pacienty, kteří mají normální ledvinové a jaterní funkce, proto by mělo být počáteční dávkování u těchto pacientů velmi opatrné. Doporučuje se snížit počáteční dávku pro dospělé o 50% (např. celková denní dávka 10 mg perorálně u pacientů dosud neléčených opiáty) a dávka by měla být titrována u každého pacienta s ohledem na adekvátní potlačení bolesti v závislosti na klinickém stavu.

Způsob podání

Oxykodon by neměl být používán déle než je nezbytné.

Pokud již pacient nepotřebuje léčbu opioidy, doporučuje se dávku snižovat postupně, aby se předešlo abstinenčním příznakům.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku(y) nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

Oxykodon nesmí být použit v případech, kdy jsou kontraindikovány opioidy: závažná chronická obstrukční plicní nemoc, cor pulmonale, závažné bronchiální astma, závažná respirační nedostatečnost s hypoxií a/nebo hyperkapnií nebo paralytický ileus.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Přípravek patří do skupiny návykových látek s možným rizikem vzniku lékové závislosti a jeho používání se řídí podle zákona o návykových látkách.

Hlavním rizikem předávkování opiáty je respirační deprese. Zvláštní opatrnosti je třeba u oslabených pacientů; u pacientů se závažnou poruchou funkce plic, s insuficiencí ledvin a jater, myxedémem, hypotyreózou, Addisonovou chorobou, toxickou psychózou, hypertrofií prostaty, adrenokortikální nedostatečností, u pacientů závislých na alkoholu, u pacientů s deliriem tremens, onemocněním žlučových cest, pankreatitidou, zánětlivým střevním onemocněním, hypotenzí, hypovolémií, zraněním hlavy (riziko zvýšeného intrakraniálního tlaku), u pacientů užívajících benzodiazepiny, jiné léky tlumící CNS (včetně alkoholu) nebo inhibitory MAO.

Současné užívání přípravku OxyContin a sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky, může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a smrti. Vzhledem k těmto rizikům je současné předepisování těchto sedativ vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby.

• V případě rozhodnutí předepsat přípravek OxyContin současně se sedativy, je nutné předepsat nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby.

• V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto symptomech věděli (viz bod 4.5).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Současné užívání benzodiazepinů či jiných léků tlumících centrální nervový systém jako například alkoholu, dalších opiátů, antidepresiv, fenothiazinů, neuroleptik, hypnotik, nebenzodiazepi­nových sedativ může zvýšit tlumivý účinek na CNS, což může vést k hluboké sedaci, respirační depresi, kómatu a smrti.

Současné užívání opioidů spolu se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky, zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a smrti v důsledku aditivního tlumivého účinku na CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod 4.4).

Současné podávání oxykodonu a anticholinergik nebo léků s anticholinergní aktivitou (například tricyklická antidepresiva, antihistaminika, antipsychotika, myorelaxancia, antiparkinsonika) může vést ke zvýšení anticholinergních nežádoucích účinků. Inhibitory MAO jsou známy svou interakcí s narkotickými analgetiky vedoucí k excitaci CNS nebo depresi s hyper- nebo hypotenzní krizí (viz bod 4.4). Oxykodon by proto měl být používán s opatrností u pacientů užívajících inhibitory MAO nebo kteří užívali inhibitory MAO v průběhu posledních dvou týdnů (viz bod 4.4).

Oxycodon je primárně metabolizován přes CYP3A4 izomery a částečně přes CYP2D6 izomery. Aktivita těchto metabolitů může být inhibována nebo indukována podáním různých léčiv nebo potravinových doplňků. Může být proto nutné upravit dávky oxycodonu.

Inhibitory CYP3A4 jako makrolidová antibiotika (např. klarithromycin, erythromycin, telithromycin), azolová antimykotika (např. ketokonazol, vorikonazol, itrakonazol, posakonazol), inhibitory proteáz (např. boceprevir, ritonavir, indinavir, nelfinavir, saquinavir), cimetidin a grepfruitová šťáva mohou způsobit snížení clearance oxycodonu, což může vést ke zvýšení koncentrací oxycodonu v plazmě.

Některé konkrétní příklady jsou uvedeny níže:

• itrakonazol, silný inhibitor CYP3A4 v dávce 200 mg perorálně po dobu pěti dnů zvýšil AUC perorálního oxykodonu. V průměru byla AUC přibližně 2,4 krát vyšší (v rozmezí 1,5–3,4).
• vorikonazol, inhibitor CYP3A4 v dávce 200 mg dvakrát denně po dobu čtyř dnů (400 mg podáno v prvních dvou dávkách), zvýšil AUC perorálního oxykodonu. V průměru byla AUC přibližně 3,6 krát vyšší (v rozmezí 2,7–5,6).
• telitromycin, inhibitor CYP3A4 v dávce 800 mg perorálně po dobu čtyř dnů, zvýšil AUC perorálního oxykodonu. V průměru byla AUC přibližně 1,8 krát vyšší (v rozmezí 1,3–2,3).
• grapefruitový džus, inhibitor CYP3A4 v dávce 200 ml třikrát denně po dobu pěti dnů, zvýšil AUC perorálního oxykodonu. V průměru byla AUC přibližně 1,7 krát vyšší (v rozmezí 1,1–2,1).

CYP3A4 induktory, jako je rifampicin, karbamazepin, fenytoin a třezalka tečkovaná mohou indukovat metabolismus oxykodonu a způsobit zvýšenou clearance oxykodonu vedoucí ke snížení plazmatických koncentrací oxykodonu. Může být nezbytné upravit dávku oxykodonu.

Některé konkrétní příklady jsou uvedeny níže:

• třezalka tečkovaná, induktor CYP3A4 v dávce 300 mg třikrát denně po dobu patnácti dní, snížila AUC perorálního oxykodonu. V průměru bylo AUC přibližně o 50% nižší (v rozmezí 37–57%).

Léky, které inhibují aktivitu CYP2D6, např. paroxetin a chinidin, mohou způsobit sníženou clearance oxykodonu, která by mohla vést ke zvýšení plazmatických koncentrací oxykodonu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Použití tohoto léčivého přípravku je třeba se vyhnout v maximální možné míře u těhotných nebo kojících žen.

Těhotenství

K dispozici jsou pouze omezené údaje o podávání oxykodonu u těhotných žen. Dlouhodobé používání oxykodonu během těhotenství může způsobit syndrom z vysazení léku u novorozenců.

Kojení

Oxykodon proniká placentou a přechází do mateřského mléka. Oxycodon může u kojence způsobit útlum dýchání. Z tohoto důvodu nesmí být OxyContin podáván kojícím matkám.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Oxycontin může zhoršit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. To platí zejména na počátku léčby, po zvýšení dávky nebo rotaci. Pacienti, u nichž je konkrétní dávka stabilizována, nemusí být nutně omezováni. Proto by se pacienti měli vždy poradit se svým lékařem, zda mohou řídit vozidlo nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky uvedené níže jsou klasifikovány podle orgánových systémů v závislosti na jejich frekvenci výskytu. Pro klasifikaci frekvence nežádoucích účinků se používá následující stupnice:

Méně časté: Hypersenzitivita

Není známo: Anafylaktická reakce, anafylaktoidní reakce

Časté: Snížená chuť k jídlu

Méně časté: Dehydratace

Psychiatrické poruchy

Poruchy nervového systému:

Poruchy ucha a labyrintu

Srdeční poruchy:

Cévní poruchy

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:

Gastrointestinální poruchy:

Poruchy jater a žlučových cest

Poruchy kůže a podkožní tkáně:

Méně časté: Retence moči

Poruchy reprodukčního systému a prsu:

Časté: Astenie, únava

Méně časté: Zimnice, abstinenční syndrom, celkový pocit nemoci (malaise), edém, periferní edém, léková tolerance, žízeň

Není známo: Syndrom z vysazení léku u novorozenců

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

V případě akutního předávkování se mohou vyskytnout následující symptomy: respirační deprese, ospalost progredující do strnulosti nebo kómatu, hypotonie, mióza a hypotenze. V závažných případech může nastat porucha krevního oběhu, strnulost, kóma, bradykardie a nekardiogenní plicní edém a smrt.

Předávkování lze léčit podáním čistých opioidních antagonistů (např. naloxonu 0,4–2 mg intravenózně). V případě potřeby lze podání opakovat v intervalech 2–3 minut nebo podat infúzi 2 mg v 500 ml 0,9% chloridu sodného nebo 5% dextrózy (0,004 mg/ml Naloxonu). Infúze by měla být podávána rychlostí odpovídající předchozím podávaným dávkám tablet a měla by být přizpůsobena reakci pacienta.

Je třeba zvážit výplach žaludku.

Je třeba zabezpečit volný průchod dýchacích cest. V případě oběhového šoku při předávkování je třeba provést podpůrná opatření (včetně řízené ventilace, podávání kyslíku, vazopresorů a infúzí tekutin). Srdeční zástava nebo arytmie vyžadují srdeční masáž nebo defibrilaci. V případě potřeby je třeba použít umělé dýchání. Je nutno udržovat metabolismus kapalin a elektrolytů.

5.   FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1   Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: analgetika, opioidy, přírodní opiové alkaloidy

ATC kód: N02AA05

Oxykodon je čistý opiátový agonista bez antagonisticky působících vlastností. Má afinitu k opiátovým receptorům (kappa, mí a delta) v mozku a míše. Svým mechanizmem účinku je oxykodon podobný morfinu. Terapeutický účinek je převážně analgetický, anxiolytický, antitusický a sedativní.

Endokrinní systém

Viz bod 4.4.

Gastrointestinální systém

Opioidy mohou vyvolat křeče Oddiho svěrače.

Ostatní farmakologické účinky

Studie in vitro a studie na zvířatech ukazují různé účinky přírodních opioidů, jako je morfin, na složky imunitního systému, klinický význam těchto nálezů není znám. Není známo, jestli polosyntetický opioid oxykodon má podobné imunologické účinky jako morfin.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Oxycodon tablety s prodlouženým uvolňováním uvolňuje oxycodone pomaleji než tablety nebo tobolky s okamžitým uvolňováním. Uvolňování in vitro je nezávislé na pH.

Absorpce

Z tablet s prodlouženým uvolňováním se maximální plazmatické koncentrace obvykle dosahují kolem 3–5 hodin po podání. Plazmatický eliminační poločas je přibližně 4,5 hodiny. Příjem potravy má malý nebo žádný vliv na absorpci oxykodonu z tablet s prodlouženým uvolňováním.

Distribuce

Po absorpci je oxykodon distribuován v celém těle. Přibližně 45% je vázáno na plazmatické bílkoviny.

Biotransformace

Oxykodon je metabolizován v játrech prostřednictvím CYP3A4 a CYP2D6 na noroxykodon, oxymorphonu a noroxymorphone, které jsou následně glukuronidovány. Noroxykodone a noroxymorphone jsou hlavní cirkulující metabolity.

Noroxykodone je slabý mí opioidní agonista. Noroxymorphone je silný mí opioidní agonista; nicméně do značné míry neprochází hematoencefalickou bariérou. Oxymorfon je silný mí opioidní agonista, ale je přítomen ve velmi nízkých koncentracích po podání oxykodonu. U žádného z těchto metabolitů se nepředpokládá, že významně přispívají k analgetickému účinku oxykodonu.

Eliminace

Léčivá látka a její metabolity jsou vylučovány močí a stolicí.

Plazmatické koncentrace oxykodonu jsou pouze nominálně ovlivněny věkem, jsou o 15% vyšší u starších pacientů ve srovnání s mladšími jedinci. Ženy mají v průměru plazmatické koncentrace oxykodonu až o 25% vyšší než muži na bázi tělesné hmotnosti.

Porucha funkce jater

Ve srovnání se zdravými osobami, pacienti s mírnou až těžkou poruchou funkce jater mohou mít vyšší plazmatické koncentrace oxykodonu a noroxykodonu a nižší plazmatické koncentrace oxymorphonu. Může být zvýšený poločas eliminace oxykodonu, a to může být doprovázeno zvýšeným účinkem léku.

Porucha funkce ledvin

Ve srovnání se zdravými osobami, pacienti s mírnou až závažnou poruchou funkce ledvin mohou mít vyšší plazmatické koncentrace oxykodonu a jeho metabolitů. Může být zvýšený poločas eliminace oxykodonu, a to může být doprovázeno zvýšeným účinkem léku.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku

Teratogenita

Studie provedené pro jednotlivé složky na samicích i samcích potkanů ukázaly, že oxycodon v dávkách do 8 mg/kg živé hmotnosti nemá vliv na plodnost a raný vývoj embrya a nezpůsobil malformace u potkanů v dávkách do 8 mg/kg a u králíků v dávkách do 125 mg/kg živé hmotnosti. Ale u králíků byl při statistickém hodnocení jednotlivých plodů pozorován zvýšený výskyt vývojových změn v souvislosti s dávkou (zvýšený výskyt 27 obratlů před kostí křížovou, nadbytečné páry žeber). Při statistickém hodnocení těchto parametrů pomocí vrhů se zvýšil pouze výskyt 27 obratlů před kostí křížovou a pouze ve skupině, které byla podávána dávka 125 mg/kg. Jelikož tato dávka vyvolala silné farmakotoxické účinky u březích zvířat, výskyt změn u plodů může být druhotným důsledkem závažné toxicity matky.

Studie prenatálního a postnatálního vývoje potkanů ukázala, že parametry tělesné hmotnosti a příjem potravy u matek byly sníženy u dávek >2 mg/kg/den ve srovnání s kontrolní skupinou.

Tělesná hmotnost potkanů byla nižší v F1 generaci matek, kterým byla podávána denní dávka 6 mg/kg.

Nebyl pozorován účinek na fyzické, reflexologické a smyslové vývojové parametry ani na indexy chování a reprodukce u F1 (NOAEL 2 mg/kg ž.h. na základě účinků pozorovaných při tělesné hmotnosti 6 mg/kg ž.h.). Nebyly zjištěny žádné účinky na generaci F2 při jakékoliv velikosti dávky ve studii.

Kancerogenita

Nebyly provedeny žádné studie na zvířatech hodnotící kancerogenní potenciál oxykodonu.

Mutagenita

Výsledky in vitro a in vivo prokázaly, že genotoxické riziko oxykodonu pro člověka při terapeuticky dosahovaných koncentracích je minimální nebo žádné. Oxykodon nebyl genotoxický v testu bakteriální mutagenity ani v mikronukleovém testu in vivo u myší. Oxykodon měl pozitivní odezvu u myšího lymfomu v in vitro testu v přítomnosti metabolické aktivace S9 jater potkana při dávkách vyšších než 25 pg/ml. Byly provedeny dva in vitro testy chromozomální aberace lidských lymfocytů. V prvním testu bez metabolické aktivace byl výsledek negativní, ale při metabolické aktivaci S9 byl pozitivní po 24 hodinách, negativní byl 48 hodin po expozici. Ve druhém testu oxykodon neprokázal klastogenicitu s nebo bez metabolické aktivace při jakékoliv koncentraci nebo časovém bodu.

6.   FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1   Seznam pomocných látek

Tableta obsahuje:

Monohydrát laktosy usušený rozprášením

Povidon K30

Disperze methakrylátového kopolymeru RS 30%

Triacetin

Stearylalkohol

Mastek

Magnesium-stearát

Potah:

OxyContin 10 mg: potahová souprava Opadry white Y-5R-18024-A obsahuje: hypromelosa (E464), hyprolosa, oxid titaničitý (E171), makrogol 400.

OxyContin 20mg:

potahová souprava Opadry pink YS-1R-14518-A obsahuje: hypromelosa (E464), oxid titaničitý (E171), makrogol 400, červený oxid železitý (E172), polysorbát 80.

OxyContin 40mg:

potahová souprava yellow YS-1R-12525-A obsahuje: hypromelosa (E464), oxid titaničitý (E171), makrogol 400, žlutý oxid železitý (E172), polysorbát 80.

OxyContin 80mg:

potahová souprava Opadry green Y-5R-11167-A obsahuje: hypromelosa (E464), hyprolosa, oxid titaničitý (E171), makrogol 400, žlutý oxid železitý (E172), indigokarmín (E132).

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

3 roky.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25°C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

• a) Blistr PVC/Al, krabička.

• b) PP kontejner, PE uzávěr, krabička.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Mundipharma Gesellschaft m. b. H.

Apollogasse 16–18

A-1070 Vídeň

Rakousko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

OxyContin 10mg: 65/257/00-C

OxyContin 20mg: 65/258/00-C

OxyContin 40mg: 65/259/00-C

OxyContin 80mg: 65/260/00-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 26. 04. 2000

Datum posledního prodloužení registrace: 11.12.2013

Další informace o léčivu OXYCONTIN 20 MG

Jak se OXYCONTIN 20 MG podává: perorální podání - tableta s prodlouženým uvolňováním
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 56

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Mundipharma Gesellschaft m.b.H., Vídeň
E-mail: office@mundipharma.cz
Telefon: 222 318 221