Souhrnné informace o léku - OXYCODONE VITABALANS
1.
Oxycodone Vitabalans 5 mg potahované tablety
Oxycodone Vitabalans 10 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje oxycodoni hydrochloridum 5 mg nebo 10 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta.
5 mg: bílá, kulatá, vypouklá tableta, průměr 6 mm.
10 mg: bílá, kulatá, vypouklá tableta, s půlicí rýhou na jedné straně, průměr 8 mm. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Silné bolesti, které lze odpovídajícím způsobem zvládat pouze pomocí opioidních analgetik.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dávkování závisí na intenzitě bolesti a pacientově individuální vnímavosti k léčbě. Platí následující obecná doporučení pro dávkování:
Dospělí a dospívající (od 12 let věku)
Titrace a úprava dávky
Obvyklá počáteční dávka pro pacienty, kteří doposud nebyli vystaveni působení opioidů, je 5 mg podávaných každých 6 hodin. Dávka se může zvyšovat v krocích po 25 % až 50 % příslušné dávky. Cílem je individuální dávkování pro daného pacienta, které umožňuje odpovídající analgezii s tolerovatelnými nežádoucími účinky. Proto může být v případě nutnosti zkrácen interval až na 4 hodiny. Nicméně Oxycodone Vitabalans se nemá užívat častěji než 6krát denně.
Někteří pacienti užívající přípravky s řízeným uvolňováním oxykodonu podle pevného schématu mohou potřebovat analgetika s rychlým uvolňováním jako záchrannou medikaci ke zvládání průlomové bolesti. Oxycodone Vitabalans je vhodný pro zvládání průlomové bolesti. Jednotlivé dávky záchranné medikace mají být upraveny podle individuálních potřeb pacienta. Obecně je vhodná 1/8 až 1/6 denní dávky oxykodonu s řízeným uvolňováním.
Potřeba užití záchranné medikace více než dvakrát denně může ukazovat na to, že je potřeba zvýšit dávku oxykodonu s řízeným uvolňováním. Cílem je stanovit individuální dávkování pro daného pacienta, které při podávání oxykodonu s řízeným uvolňováním dvakrát denně umožňuje odpovídající analgezii s tolerovatelnými nežádoucími účinky a s co nejnižší záchrannou medikací po celou dobu, kdy je potřebná léčba bolesti.
U pacientů, kteří již jsou opioidy léčeni, může být léčba zahájena vyššími dávkami, přičemž se vezme v potaz jejich zkušenost s předchozí léčbou opioidy.
10 až 13 mg oxykodon-hydrochloridu odpovídá přibližně 20 mg morfin-sulfátu, v obou případech ve formě potahovaných tablet.
V důsledku individuálních rozdílů v citlivosti vůči různým opioidům se doporučuje, aby pacienti po konverzi z jiných opioidů začínali léčbu oxykodon-hydrochloridem dávkou, která odpovídá 50–75 % vypočtené dávky oxykodon-hydrochloridu.
Obecně se má dávka u jednotlivých pacientů titrovat až do dosažení úlevy od bolesti za předpokladu, že je možné odpovídajícím způsobem zvládnout nežádoucí účinky.
Pokud se vyžaduje dlouhodobá léčba bolesti, pacient má být převeden na oxykodon-hydrochlorid v tabletách s řízeným uvolňováním.
Délka trvání léčby
Oxykodon se nesmí používat déle, než je nezbytné. Pokud je vzhledem k typu a závažnosti onemocnění nezbytná dlouhodobá léčba, je nutné pečlivé a pravidelné sledování, aby bylo možno určit, zda a do jaké míry je nutné v léčbě pokračovat.
Přerušení léčby
Pokud pacient již nepotřebuje léčbu oxykodonem, lze doporučit postupné snižování dávky, aby se zabránilo vzniku abstinenčních příznaků.
Zvláštní skupiny pacientů
Rizikovým pacientům, například pacientům s poruchou funkce ledvin nebo jater, pacientům s nízkou tělesnou hmotností nebo pacientům s pomalým metabolismem léčivých přípravků, kterým dosud nebyly opioidy podávány, je zpočátku nutno podávat polovinu doporučené dávky. Nejnižší doporučená dávka, tj. 5 mg, nemusí být proto jako zahajovací dávka vhodná.
Titraci dávky je nutno provést v souladu s individuální klinickou situací.
Starší pacienti
Má se podávat co nejnižší dávka s opatrnou titrací k utlumení bolesti.
Pediatrická populace
Oxykodon-hydrochlorid v potahovaných tabletách se nedoporučuje podávat u dětí do 12 let věku.
Pacienti s poruchou funkce ledvin nebo jater
Zahájení dávkování se má u těchto pacientů řídit konzervativním přístupem. Doporučená zahajovací dávka pro dospělé se má snížit o 50 % (např. celková denní dávka 10 mg podaná perorálně u pacientů, kteří dosud nebyli léčeni opioidy), a u každého jednotlivého pacienta má titrace k utlumení bolesti probíhat podle jeho klinického stavu.
Způsob podání
Přípravek Oxycodone Vitabalans potahované tablety se má užívat každých 4–6 hodin podle pevného schématu v určených dávkách.
Potahované tablety se mohou užívat s jídlem nebo bez ohledu na jídlo a s dostatečným množstvím tekutin. Oxycodone Vitabalans potahované tablety se nesmí užívat s alkoholickými nápoji.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Oxykodon se nesmí podávat v žádné ze situací, kdy jsou kontraindikovány opioidy:
- těžký útlum dýchání s hypoxií a/nebo hyperkapnií,
- těžká chronická obstrukční plicní nemoc,
- těžké bronchiální astma,
- cor pulmonale,
- zvýšené hladiny oxidu uhličitého v krvi
- paralytický ileus,
- náhlá příhoda břišní, zpomalené vyprazdňování žaludku.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Hlavním rizikem předávkování opioidy je útlum dechu. Tlumivý respirační účinek oxykodonu může vést ke zvýšení koncentrací oxidu uhličitého v krvi, a tedy v mozkomíšním moku. Je třeba věnovat zvýšenou pozornost podávání oxykodonu u oslabených starších pacientů, u pacientů se závažnou poruchou funkce plic, s poruchou funkce jater nebo ledvin, u pacientů s myxedémem, hypotyreózou, Addisonovou chorobou (nedostatečnost nadledvin), toxickou psychózou, hypertrofií prostaty, adrenokortikální insuficiencí, alkoholismem, známou závislostí na opioidech, deliriem tremens, pankreatitidou, zánětlivým střevním onemocněním, chorobami žlučových cest, žlučníkovou kolikou nebo kolikou močovodu, hypotenzí, hypovolemií, poraněním hlavy (vzhledem k riziku zvýšení intrakraniálního tlaku), poruchami regulace krevního oběhu, epilepsií nebo sklonem k záchvatům a u pacientů, kteří užívají inhibitory MAO.
Stejně jako u ostatních opioidů, přípravky s obsahem oxykodonu lze používat jen s opatrností u pacientů po operaci břicha, protože je známo, že opioidy narušují střevní motilitu. Proto se nesmí použít, dokud si lékař není jistý, že funkce střev je normální.
Tolerance a závislost
Při chronickém užívání léku může dojít u pacienta ke vzniku tolerance a k potřebě užívání postupně vyšších dávek k udržení kontroly bolesti. Existuje zkřížená tolerance s jinými opioidy. Dlouhodobé užívání přípravku Oxycodone Vitabalans může vést ke vzniku fyzické závislosti a po náhlém přerušení léčby se může objevit abstinenční syndrom. Pokud pacient již nepotřebuje léčbu oxykodonem, lze doporučit postupné snižování dávky, aby se zabránilo vzniku abstinenčních symptomů. Abstinenční symptomy mohou zahrnovat zívání, mydriázu, slzení, rinoreu, třes, hyperhidrózu, úzkost, agitovanost, křeče a insomnii.
Pokud se užívá tak, jak bylo doporučeno, je riziko vzniku tělesné nebo psychické závislosti výrazně sníženo. Nejsou k dispozici žádné údaje o skutečném výskytu psychické závislosti u pacientů s chronickou bolestí.
Velmi vzácně, a to zvláště při podávání vysokých dávek, se může objevit hyperalgezie, která neodpovídá na další zvýšení dávky oxykodonu. Může být nutné snížit dávku oxykodonu nebo použít alternativní opioid.
Zneužívání
Profil zneužívání je u oxykodonu podobný jako u ostatních silných agonistů opioidů. Oxykodon může být vyhledáván a zneužíván lidmi s latentní nebo manifestní závislostí. Existuje možnost rozvoje psychické závislosti na opioidních analgetikách, včetně oxykodonu. U pacientů s anamnézou zneužívání alkoholu nebo drog je třeba podávat přípravek Oxycodone Vitabalans se zvláštní opatrností.
V případě zneužívání přípravku k parenterálním injekcím mohou vést pomocné látky v tabletě k nekróze místní tkáně, granulomům plic nebo k jiným závažným, potenciálně smrtelným příhodám. Parenterální podávání potahovaných tablet přípravku Oxycodone Vitabalans může vést k podání potenciálně smrtelné dávky oxykodonu (viz bod 4.9).
Chirurgické zákroky
Zvláštní opatrnosti je zapotřebí při podávání oxykodonu pacientům podstupujícím chirurgický zákrok na střevech. Opioidy se smějí podávat po operaci pouze poté, co došlo k obnovení funkce střev.
Přípravek Oxycodone Vitabalans se má používat před operací a během prvních 12–24 hodin po operaci s opatrností.
Pediatrická populace
Oxykodon-hydrochlorid nebyl hodnocen u dětí a dospívajících do 12 let věku. Bezpečnost a účinnost tablet nebyla prokázána a použití u dětí a dospívajích do 12 let věku se tudíž nedoporučuje.
Pacienti s těžkou poruchou funkce jater
Pacienti s těžkou poruchou funkce jater musí být pečlivě sledováni.
Alkohol
Současné užívání alkoholu a přípravku Oxycodone Vitabalans může zvýšit výskyt nežádoucích účinků, je nutné se vyhnout současnému užívání.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Při současném užívání s léky, které ovlivňují centrální nervovou soustavu, jako např. jiné opioidy, sedativa, hypnotika, antidepresiva, antipsychotika, anestetika, myorelaxancia, antihistaminika a antiemetika může dojít k zesílení útlumu CNS.
Je známo, že inhibitory MAO interagují s opioidními analgetiky. Inhibitory MAO způsobují excitaci nebo útlum CNS spojené s hypertenzní nebo hypotenzní krizí (viz bod 4.4). U pacientů, kteří užívají nebo v předchozích 2 týdnech užívali inhibitory monoaminooxidázy (MAO) je nutné oxykodon užívat s opatrností (viz bod 4.4).
Vliv inhibitorů dalších relevantních isoenzymů na metabolismus oxykodonu není znám. Je nutno brát v úvahu potenciální interakce. Možný účinek oxykodonu na enzymy cytochromu P-450 nebyl studován ani in vitro, ani in vivo.
Anticholinergika (např. antipsychotika, antihistaminika, antiemetika, antiparkinsonika) mohou zesilovat anticholinergní nežádoucí účinky oxykodonu (jako je zácpa, sucho v ústech nebo poruchy močení).
Alkohol může zesilovat farmakodynamické účinky oxykodonu, je třeba se vyvarovat jejich souběžného užívání.
Alkohol může zesilovat nežádoucí účinky oxykodonu, zvláště útlum dechu.
Oxykodon je metabolizován převážně prostřednictvím CYP3A4 s přispěním CYP2D6. Aktivity těchto metabolických cest mohou být inhibovány nebo indukovány různými současně podávanými léky nebo potravinovými elementy.
Inhibitory CYP3A4, jako jsou makrolidová antibiotika (např. klarithromycin, erythromycin a telithromycin), azolová antimykotika (např. ketokonazol, vorikonazol, itrakonazol a posakonazol), inhibitory proteáz (např. boceprevir, ritonavir, nelfinavir a sachinavir), cimetidin a grapefruitová šťáva mohou způsobit snížení clearance oxykodonu, které může způsobit zvýšení plazmatických koncentrací oxykodonu. Proto může být nutná příslušná úprava dávky oxykodonu.
Některé specifické příklady jsou uvedeny níže:
- Itrakonazol, silný inhibitor CYP3A4, podávaný perorálně v dávce 200 mg po dobu 5 dní, zvýšil AUC perorálně podávaného oxykodonu. Průměrně byla AUC přibližně 2,4krát vyšší (rozpětí 1,5–3,4).
- Vorikonazol, inhibitor CYP3A4, podávaný v dávce 200 mg 2× denně po dobu 4 dní (první dvě podané dávky byly 400 mg), zvýšil AUC perorálně podávaného oxykodonu. Průměrně byla AUC přibližně 3,6krát vyšší (rozpětí 2,7 – 5,6).
- Telithromycin, inhibitor CYP3A4, podávaný v dávce 800 mg perorálně po dobu 4 dní, zvýšil AUC perorálně podávaného oxykodonu. Průměrně byla AUC přibližně 1,8krát vyšší (rozpětí 1,3–2,3).
- Grapefruitová šťáva, inhibitor CYP3A4, podávaná v dávce 200 ml 3× denně po dobu 5 dní, zvýšila AUC perorálně podávaného oxykodonu. Průměrně byla AUC přibližně 1,7krát vyšší (rozpětí 1,1–2,1).
- Třezalka tečkovaná, induktor CYP3A4, podávaná v dávce 300 mg 3× denně po dobu 15 dnů, snížila AUC perorálně podávaného oxykodonu. Průměrně byla AUC přibližně o 50 % nižší (rozpětí 37–57%).
- Rifampicin, induktor CYP3A4, podávaný v dávce 600 mg jednou denně po dobu 7 dnů, snížil AUC perorálně podávaného oxykodonu. Průměrně byla AUC přibližně o 86 % nižší.
Léčivé přípravky, které inhibují aktivitu CYP2D6, jako je paroxetin nebo chinidin, mohou sníženit clearance oxykodonu, což může vést ke zvýšení koncentrací oxykodonu v plazmě.
Při podávání kumarinových antikoagulancií současně s tabletami přípravku Oxycodone Vitabalans byly u jednotlivců pozorovány klinicky relevantní změny mezinárodního normalizačního poměru (International Normalized Ratio – INR) v obou směrech.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Užívání tohoto léčivého přípravku je třeba se v co možná největší míře vyhnout u pacientek, které jsou těhotné nebo kojí.
Těhotenství
O užívání oxykodonu u těhotných žen jsou k dispozici omezené údaje. Oxykodon prostupuje placentou. Děti narozené matkám, kterým byly podávány opioidy v posledních 3 až 4 týdnech před porodem, je třeba monitorovat kvůli respirační depresi. Abstinenční příznaky mohou být pozorovány u novorozenců matek léčených oxykodonem. Studie s oxykodonem provedené na zvířatech neodhalily žádné teratogenní ani embryotoxické účinky. Oxykodon lze používat během těhotenství pouze v případě, že prospěch převažuje nad možnými riziky pro nenarozené dítě nebo novorozence.
Kojení
Oxykodon se může vylučovat do mateřského mléka a může způsobit respirační depresi novorozence. Oxykodon proto nemá být podáván kojícím matkám.
Fertilita
Studie na zvířatech nenaznačují, že by oxykodon-hydrochlorid mohl ovlivňvoat fertilitu (viz bod 5.3).
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Oxycodone Vitabalans může zhoršit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Oxykodon může snížit pozornost a schopnost reagovat do takové míry, že schopnost řídit a obsluhovat stroje je ovlivněna nebo zcela zaniká.
Při ustálené léčbě není obecný zákaz řízení vozidel nezbytný. Ošetřující lékař musí vyhodnotit situaci individuálně.
4.8 Nežádoucí účinky
Oxykodon může způsobit útlum dýchání, miózu, bronchiální spasmy a spasmy hladkých svalů a může potlačit kašlací reflex.
Nežádoucí účinky, které jsou považovány za přinejmenším související s léčbou, jsou uvedeny dále podle třídy orgánových systémů a absolutní četnosti. Nežádoucí účinky jsou vyjmenovány v každé skupině četnosti podle snižující se závažnosti.
Základem pro klasifikaci nežádoucích účinků jsou následující kategorie frekvence:
- Velmi časté (>1/10),
- Časté (>1/100 až <1/10),
- Méně časté (>1/1 000 až <1/100),
- Vzácné (>1/10 000 až <1/1 000),
- Velmi vzácné (<1/10 000),
- Není známo (z dostupných údajů nelze určit)
Poruchy krve a lymfatického systému
vzácné: lymfadenopatie
Poruchy imunitního systému
méně časté: anafylaktické reakce, hypersenzitivita, alergické reakce
Endokrinní poruchy
méně časté: syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu
Poruchy metabolismu a výživy
časté: anorexie, snížená chuť k jídlu méně časté: dehydratace
Psychiatrické poruchy
časté: úzkost, stav zmatenosti, deprese, insomnie, nervozita, abnormální myšlení, euforická nálada, letargie méně časté: agitovanost, afektivní labilita, snížení libida, depersonalizace, halucinace, poruchy zraku, hyperakuze, léková závislost (viz bod 4.4)
není známo: agresivita
Poruchy nervového systému
velmi časté: somnolence, závratě, bolesti hlavy
časté: třes
méně časté: amnézie, křeče, hypertonie, hypestezie, mimovolní svalové kontrakce, poruchy řeči, synkopa, parestézie, dysgeuzie, poruchy koordinace
vzácné: záchvaty, zejména u epileptických pacientů nebo pacientů se sklonem ke křečím, svalové spasmy není známo: hyperalgezie
Poruchy oka
méně časté: porucha slzení, mióza, postižení zraku
Poruchy ucha a labyrintu
méně časté: vertigo
Srdeční poruchy
méně časté: supraventrikulární tachykardie, palpitace (v souvislosti s abstinenčním syndromem)
Cévní poruchy
méně časté: vazodilatace
vzácné: hypotenze, ortostatická hypotenze
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
časté: dyspnoe, respirační deprese, bronchospasmus méně časté: zesílený kašel, faryngitida, rinitida, změny hlasu
Gastrointestinální poruchy
velmi časté: zácpa, nauzea; zvracení
časté: sucho v ústech (vzácně doprovázené žízní a potížemi s polykáním), bolest břicha, průjem, říhání, dyspepsie
méně časté: dysfagie, vředy v ústech, gingivitida, stomatitida, flatulence.
vzácné: krvácení z dásní, zvýšení chuti k jídlu, tmavá stolice, změna zbarvení a poškození zubů, ileus
není známo: zubní kazy
Poruchy jater a žlučových cest
méně časté: zvýšení hladin jaterních enzymů
není známo: cholestáza, žlučníková kolika
Poruchy kůže a podkožní tkáně
velmi časté: pruritus
časté: vyrážka, hyperhidróza
vzácné: suchá kůže, projevy herpes simplex, zvýšená fotosenzitivita
velmi vzácné: kopřivka nebo exfoliativní dermatitida
Poruchy ledvin a močových cest
časté: poruchy močení
méně časté: retence moči
vzácné: hematurie
Poruchy reprodukčního systému a prsu
méně časté: erektilní dysfunkce
vzácné: amenorea
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
časté: astenické stavy
méně časté: zimnice, náhodné úrazy, bolest (např. bolest na hrudi), malátnost, edém, periferní edém, migréna, abstinenční syndrom, léková závislost, žízeň
vzácné: změny tělesné hmotnosti (zvýšení nebo snížení), celulitida
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky:
4.9 Předávkování
Akutní předávkování oxykodonem se může projevit jako respirační deprese, somnolence postupující do strnulosti nebo kómatu, hypotonie, mióza, bradykardie, hypotenze, oběhové selhání, nekardiogenní plicní edém a smrt.
Je třeba zachovat průchodnost dýchacích cest. Specifickým antidotem proti symptomům předávkování opioidy je naloxon jako čistý antagonista opioidů. Další podpůrná opatření se mají použít podle potřeby.
V případě předávkování může být indikováno intravenózní podání opioidního antagonisty (tj. 0,4 až 2 mg naloxonu intravenózně). Podání jednotlivých dávek musí být opakováno v závislosti na klinické situaci v intervalech 2 až 3 minut. Možná je intravenózní infúze 2 mg naloxonu v 500 ml fyziologického roztoku nebo 5% roztoku glukózy (což odpovídá 0,004 mg naloxonu/ml). Rychlost infuze musí být upravena podle předchozí bolusové injekce a odpovědi pacienta.
Je možno zvážit výplach žaludku. Zvažte podání aktivního uhlí (50 g u dospělých, 10 až 15 g u dětí), jestliže došlo k požití velkého množství do jedné hodiny, za předpokladu, že lze ochránit dýchací cesty. Lze rozumně předpokládat, že pozdní podání aktivního uhlí může být u přípravků s prodlouženým uvolňováním přínosné; nejsou pro to však žádné důkazy.
K urychlení průchodu střevem může být vhodné laxativum (např. roztok založený na PEG).
V případě potřeby je nutno při léčbě doprovodného oběhového šoku aplikovat podpůrná opatření (umělá respirace, podávání kyslíku, podávání vazopresorických látek a infuzní terapie). Při srdeční zástavě nebo srdečních arytmiích může být indikována masáž srdce nebo defibrilace. V případě potřeby může být rovněž indikována asistovaná ventilace, stejně jako udržování rovnováhy tekutin a elektrolytů.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Přírodní opiové alkaloidy
ATC kód: N02A A05
Oxykodon vykazuje afinitu k opioidním receptorům k, p, a 5 v mozku a míše. Na těchto receptorech působí jako opioidní agonista bez antagonistického účinku. Terapeutický účinek je hlavně analgetický a sedativní.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Byla prokázána korelace mezi dávkou a plazmatickou koncentrací oxykodonu, stejně jako korelace mezi koncentrací a některými očekávanými opioidními účinky.
Absorpce
Biologická dostupnost po perorálním podání oxykodonu je 60–87 %. Maximální plazmatické koncentrace se dosáhne přibližně za 1 hodinu a trvá asi 6 hodin.
Distribuce
Po absorpci je léčivá látka distribuována do celého těla. Na plazmatické proteiny je vázáno 38 % látky a distribuční objem v rovnovážném stavu dosahuje 2,6 l/kg; eliminační poločas je 3,2 – 5,1 hodiny a plazmatická clearance je 0,8 l/min.
Biotransformace
Oxykodon je metabolizován ve střevech a v játrech na noroxykodon a oxymorfon a na několik glukuronidových konjugátů. Na vzniku noroxykodonu a oxymorfonu se pravděpodobně podílí CYP3A, respektive CYP2D6. Oxymorfon je sice analgeticky aktivní, ale v plazmě se nachází pouze v malých koncentracích a nepředpokládá se, že může přispívat k analgetickému účinku oxykodonu.
Eliminace
Oxykodon a jeho metabolity se vylučují močí. Vylučování stolicí nebylo studováno.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Studie prokázaly, že oxykodon neměl žádný vliv na fertilitu a raný vývoj embrya u potkaních samců a samic v dávkách do 8 mg/kg tělesné hmotnosti a nezpůsoboval zádné malformace u potkanů v dávkách do 8 mg/kg a u králíků v dávkách do 125 mg/kg tělesné hmotnosti. Nicméně, u králíků byl při použití jednotlivých plodů ke statistickému vyhodnocení pozorován nárůst vývojových změn závislý na dávce (zvýšený výskyt 27 presakrálních obratlů, nadbytečné páry žeber). Když byly tyto parametry statisticky vyhodnoceny za použití vrhů, ukázal se jako zvýšený pouze výskyt 27 presakrálních obratlů, a to pouze ve skupině, kde byla použita dávka 125 mg/kg, která způsobovala u březích zvířat závažné farmakotoxické efekty. Ve studii prenatálního a postnatálního vývoje potkanů F1 generace byly tělesné hmotnosti při dávce, která způsobovala snížení tělesné homotnosti a příjmu potravy u matek (NOAEL 2 mg/kg tělesné hmotnosti), o 6 mg/kg/d nižší než u kontrolní skupiny. Nebyly pozorovány žádné účinky na fyzické, reflexologické a smyslové parametry, ani účinky na chování a reprodukční ukazatele.
Nebyly provedeny žádné dlouhodobé studie karcinogenity oxykodonu.
Při in vitro testech oxykodon vykazuje klastogenní potenciál. Nicméně, v podmínkách in vivo nebyly podobné efekty pozorovány ani při toxických dávkách. Tyto výsledky naznačují, že riziko mutagenity přípravku Oxycodone Vitabalans u lidí při terapeutických koncentracích může být s dostatečnou jistotou vyloučeno.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety:
Mikrokrystalická celulosa
Předbobtnalý kukuřičný škrob
Magnesium-stearát
Potahová vrstva tablety:
Polydextrosa
Hypromelosa
Oxid titaničitý (E171)
Makrogol
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
4 roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
30 a 100 tablet v blistru (PVC/Al).
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Vitabalans Oy
Varastokatu 8
FI-13500 Hameenlinna
FINSKO
Tel: +358 3 615 600
Fax: +358 3 618 3130
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
Oxycodone Vitabalans 5 mg potahované tablety: 65/565/12-C
Oxycodone Vitabalans 10 mg potahované tablety: 65/566/12-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 31.10.2012
Datum posledního prodloužení registrace: 31.08.2017
Další informace o léčivu OXYCODONE VITABALANS
Jak
se OXYCODONE VITABALANS
podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej
léku: na lékařský předpis
Balení: Blistr
Velikost
balení: 30
Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Vitabalans OY, Hämeenlinna
E-mail: info-cz@vitabalans.com