Nonstop lékárna Otevřít hlavní menu

OROXINE - souhrnné informace

Síla léku
100MCG

Dostupná balení:

  • 100
  • 112
  • 28
  • 50
  • 90
  • 60
  • 84

Souhrnné informace o léku - OROXINE

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta přípravku Oroxine 100 mikrogramů obsahuje levothyroxinum natricum pentahydricum

  • 111,3 mikrogramů, což odpovídá levothyroxinum natricum100 mikrogramů.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tablety.

Oroxine 100mikrogramové tablety jsou kulaté, bílé, ploché tablety se zkosenými hranami, o průměru 6,5 mm, s vytlačeným „100” na jedné straně a „L10” na druhé straně.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Levothyroxin, 25–200 mikrogramů.


Hypotyreóza.

Profylaxe recidivy strumy po strumektomii.

Benigní, euthyroidní struma.

Supresní a substituční léčba karcinomu štítné žlázy, zvláště po strumektomii.

Levothyroxin, 25–100 mikrogramů.

Konkomitantní léčba hypertyreózy po dosažení eutyreózy.

Levothyroxin, 100/150/200 mikrogramů


Supresní test při diagnostice štítné žlázy.

4.2 Dávkování a způsob podání

Hormonální/sub­stituční léčba štítné žlázy

Dávkování

Informace o dávkování slouží jako návod. Individuální denní dávka by měla být stanovena na základě laboratorních diagnostických testů a klinických vyšetření. Pokud zbývá jakákoli reziduální funkce štítné žlázy, může být dostačující nižší substituční dávka.

U starších pacientů, pacientů s ischemickou chorobou srdeční a u pacientů se závažnou nebo chronickou hypotyreózou je nutná zvláštní opatrnost při zahájení léčby hormony štítné žlázy. To znamená, že by měla být podávána nízká úvodní dávka, která by pak měla být pozvolna a v dlouhých intervalech zvyšována s častým monitorováním hladiny hormonů štítné žlázy. Zkušenosti ukázaly, že nižší dávka je dostačující u pacientů s nízkou tělesnou hmotností a u pacientů s velkou uzlovitou strumou.

Protože u některých pacientů mohou být zvýšené koncentrace T4 nebo fT4, poskytuje stanovení koncentrace TSH v séru spolehlivější ukazatel pro monitorování léčebného režimu.

Pediatričtí pacienti

Udržovací dávka je obecně 100 až 150 mikrogramů na m2 tělesného povrchu denně.

U novorozenců a kojenců s vrozenou hypotyreózou, kdy je důležitá rychlá substituce, je úvodní doporučená dávka 10 až 15 mikrogramů na kg tělesné hmotnosti denně po dobu prvních 3 měsíců. Poté by měla být dávka upravena individuálně podle klinického stavu a hladin hormonů štítné žlázy a TSH.

U dětí se získanou hypotyreózou je doporučené úvodní dávkování 12,5–50 mikrogramů denně. Dávka by měla být postupně zvyšována každé 2 až 4 týdny podle klinických nálezů a hodnot hormonů štítné žlázy a TSH do dosažení plné substituční dávky.

Kojenci by měli dostat celkovou denní dávku minimálně půl hodiny před prvním denním jídlem.

Způsob podání

Celková denní dávka se užívá ráno nalačno, minimálně půl hodiny před snídaní. Tablety se polykají celé, nežvýkají se a zapíjení se tekutinou.

Kojenci by měli dostat celkovou denní dávku minimálně půl hodiny před prvním denním jídlem. Tableta se rozpustí ve vodě (10–15 ml) a výsledná jemná disperze (připravuje se čerstvý pro každou dávku) se podává s tekutinou (5–10 ml).

Indikace

Dávka

(mikrogramy levothyroxinu sodného/den)

Hypotyreóza:

Dospělí úvodní léčba

25–50

s následným podáváním

100–200

(se zvýšením dávky ve 2 až 4týdenních intervalech v přírůstcích po 25

50 mikrogramech)

Profylaxe recidivy strumy:

75–200

Benigní eutyroidní struma:

75–200

Konkomitantní tyreostatická léčba hypertyreózy:

50–100

Po tyroidektomii v důsledku malignity štítné žlázy:

150–300

Suprese štítné žlázy při scintigrafii:

Levothyroxin 100mikrogramové tablety

200 mikrogramů

(odpovídá 2 tabletám)/den

(po dobu 14 dnů do provedení scintigrafie)

Levothyroxin

150 mikrogramů

150mikrogramové tablety

(odpovídá 1 tabletě)/den

(po dobu 14 dnů do provedení scintigrafie)

Levothyroxin 200mikrogramové tablety

200 mikrogramů (odpovídá 1 tabletě)/den (po dobu 14 dnů do provedení scintigrafie)

Délka léčby

Ve většině případů je léčba celoživotní, pokud se používá u hypotyreózy a tyroidektomie v důsledku malignity štítné žlázy, několik měsíců nebo let a dokonce celoživotně, pokud se používá u eutyroidní strumy a jako profylaxe recidivy strumy nebo je závislá na době podávání tyreostatika, pokud se používá jako současná léčba hypertyreózy.

Pro léčbu eutyroidní strumy je nutná doba léčby 6 měsíců až 2 roky. Pokud léčba přípravkem Oroxine nedosáhne požadovaného úspěchu během této doby, měly by se zvážit jiné terapeutické možnosti.

Supresní test při diagnostice štítné žlázy

Pro provedení supresního testu štítné žlázy se užívá dávka 150–200 mikrogramů levothyroxinu sodného denně po dobu 14 dnů.

Starší pacienti

V jednotlivých případech, např. při výskytu srdečních problémů, by měla být preferována u starších pacientů pomalá titrace dávky levothyroxinu sodného spolu s pravidelným sledováním hladiny TSH.

4.3 Kontraindikace


Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1, neléčená hypertyreóza, neléčená subklinická (potlačená hladina TSH v séru s normálními hladinami T3 a T4 jakékoli etiologie) nebo zjevná tyreotoxikóza, neléčená adrenální insuficience, neléčená hypofyzární insuficience, akutní infarkt myokardu, akutní myokarditida, akutní pankarditida.

Během těhotenství je současné užívání levothyroxinu a tyreostatika kontraindikováno.

Informace o užívání během těhotenství a kojení jsou uvedeny v bodě 4.6.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Hormony štítné žlázy nesmí být podávány pro snížení tělesné hmotnosti. U eutyroidních pacientů nezpůsobí normální dávky žádné snížení tělesné hmotnosti. Vyšší dávky mohou způsobit závažné nebo dokonce život ohrožující nežádoucí účinky, jako jsou příznaky hypertyreózy (viz bod 4.9.). V kombinaci s určitými látkami na snížení tělesné hmotnosti, jako je orlistat, může dojít ke snížené kontrole hypotyreózy. To by mohl být důsledek snížené absorpce jodových solí a/nebo levothyroxinu.

Aby se tomu zabránilo, levothyroxin a přípravky redukující tělesnou hmotnost, jako je orlistat, se mají podávat s odstupem nejméně 4 hodin. Pravidelná kontrola změn ve funkci štítné žlázy je nutná.

Při převodu z jiného přípravku s obsahem levothyroxinu na tento přípravek by měly být měřeny hladiny TSH a T4 po čtyřech až šesti týdnech. Doporučuje se, aby byla dávka upravena podle klinické odpovědi pacienta a podle laboratorních hodnot.

Při následujících situacích je nutná opatrnost pro udržení tyroideální rovnováhy, a to:

  • – U těhotných žen nebo u žen, které plánují těhotenství (viz bod 4.6);

  • – Hypotyreóza, vrozená nebo získaná v dětství;

  • – Supresní léčba u pacientů s předchozím karcinomem štítné žlázy, zvláště u oslabených nebo starších pacientů;

  • – Pacienti s centrální hypotyreózou;

  • – Pacienti s příznaky onemocnění srdce, diabetes mellitus nebo insipidus.

  • ■ ischemická choroba srdeční;

  • ■ angina pectoris;

  • ■ hypertenze;

  • ■ hypofyzární a/nebo adrenokortikální insuficience;

  • ■ autonomie štítné žlázy.

Před provedením supresních testů štítné žlázy musí být tato onemocnění nebo stavy vyloučeny nebo léčeny s výjimkou tyroideální autonomie, která může být důvodem provedení supresního testu.

Léčivý přípravek i s relativně mírnými účinky indukujícími hypertyreózu se v žádném případě nesmí používat u ischemické choroby srdeční, srdečního selhání, tachyarytmií, chronické hypertyreózy nebo u pacientů s anamnézou infarktu myokardu. Počáteční dávku a případná zvýšení dávky je nutno volit opatrně; příliš vysoká počáteční dávka nebo rychlé zvýšení dávky může vyvolat nebo zhoršit příznaky anginy pectoris, arytmii, infarkt myokardu, srdeční selhání nebo náhlé zvýšení krevního tlaku. Při léčbě hormony štítné žlázy musí být u těchto pacientů prováděno častější monitorování hormonů štítné žlázy (viz bod 4.2).

U sekundární hypotyreózy nebo panhypopituitarismu musí být stanoveno, zda je také přítomna adrenokortikální insuficience. Léčba levothyroxinem může u pacientů s adrenální insuficiencí vyvolat nežádoucí účinky jako jsou závratě, slabost, malátnost, úbytek tělesné hmotnosti, hypotenze a adrenální krize. V těchto případech se před podáním levothyroxinu doporučuje zahájit terapii kortikosteroidy.

Pokud se předpokládá autonomie štítné žlázy, je doporučeno, aby byl proveden TRH test nebo supresní scintigram.

U žen souvisela dlouhodobá léčba levothyroxinem sodným se zvýšenou resorpcí kosti, čímž se snižuje kostní minerální hustota. Při podávání levothyroxinu ženám po menopauze, které mají zvýšené riziko osteoporózy, je třeba monitorovat častěji funkci štítné žlázy, aby nedošlo k suprafyziolo­gickým hladinám levothyroxinu v krvi, a dávku levothyroxinu je nutno natitrovat na nejnižší možnou úroveň.

Substituční léčba hormony štítné žlázy může způsobit zvýšení požadavků na dávkování inzulínu nebo jiné antidiabetické léčby (viz bod 4.5). U pacientů s diabetem mellitus a diabetem insipidus je nutná opatrnost. Rodiče dětí, které jsou léčeny hormony štítné žlázy, by měli být informováni, že během prvních měsíců léčby může nastat vypadávání vlasů, ale tento účinek je obvykle přechodný a růst vlasů se obvykle obnoví.

Při podávání levothyroxinu pacientům s anamnézou epilepsie je nutná opatrnost. Vzácně byly v souvislosti se zahájením léčby levothyroxinem sodným hlášeny křeče a mohou souviset s účinkem hormonů štítné žlázy na práh křečí.

Pro pacienty na antikoagulační léčbě, viz bod 4.5.

Pacienti trpící myxedémem mají zvýšenou citlivost na hormony štítné žlázy; u těchto pacientů má být počáteční dávka nízká a její zvyšování pomalé.

Absorpce levothyroxinu je snížena u pacientů trpících malabsorpčními syndromy. K zajištění účinnosti levothyroxinové léčby při běžné dávce levothyroxinu se doporučuje tato onemocnění léčit.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Interakce snižující absorpci levothyroxinu

Iontoměničové pryskyřice:

Absorpci levothyroxinu snižují doplňky s obsahem cholestyraminu, vápníku, hliníku, hořčíku či železa, polystyren-sulfonáty, sukralfát, lanthan, sekvestranty žlučových kyselin (např. kolestipol), měniče aniontů/kationtů (např. kayexalát, sevelamer) a inhibitory protonové pumpy. Mezi užitím dávek levothyroxinu a uvedených léčiv musí uplynout co nejdelší doba, aby nedocházelo k jejich interakci v žaludku nebo tenkém střevu.

Výrobky s obsahem sóji a stravovací režim s vysokým obsahem vlákniny:

Výrobky s obsahem sóji a stravovací režim s vysokým obsahem vlákniny mohou snížit absorpci levothyroxinu ve střevech. U dětí bylo při stravovacím režimu s obsahem sóji a léčbě vrozené hypotyreózy levothyroxinem pozorováno zvýšení hladiny TSH v séru. K dosažení normálních hladin T4 a TSH v séru mohou být nutné neobvykle vysoké dávky levothyroxinu. Během diety obsahující sóju a po jejím skončení je nutné důkladné sledování hladin T4 a TSH v séru; může být nutná úprava dávky levothyroxinu.

Látky snižující tělesnou hmotnost (vč. orlistatu):

V kombinaci s některými látkami snižujícími hmotnost, jako je orlistat, může dojít ke snížení kontroly hypotyreózy. Může to být způsobeno sníženou absorpcí solí jódu a/nebo levothyroxinu. Aby se tomu zabránilo, levothyroxin a přípravky redukující tělesnou hmotnost, jako je orlistat, se mají podávat s odstupem nejméně 4 hodin. Pravidelná kontrola změn ve funkci štítné žlázy je nutná.

Interakce ovlivňující levothyroxin

Propylthiouracil, glukokortikoidy, propranolol, lithium, jodid, perorální kontrastní látky a betablokátory: Tyto látky inhibují přeměnu T4 na T3, a tím také snižují terapeutický účinek.

Amiodaron a jodové kontrastní látky:

  • V důsledku vysokého obsahu jódu mohou tyto látky vyvolat jak hypertyreózu, tak i hypotyreózu. Zvláštní opatrnosti je třeba u pacientů s nodózní strumou, která může vykazovat dosud nezjištěnou autonomii.

  • V důsledku účinku amiodaronu na funkcí štítné žlázy může být nutná úprava dávky přípravku Oroxine.

Salicyláty, furosemid, klofibrát:

Levothyroxin může být z vazeb na bílkoviny v plazmě vytěsněn salicyláty, vysokými dávkami (250 mg) furosemidu, klofibrátu a jiných látek. Vede to ke zvýšení hladiny volného levothyroxinu (fT4) v plazmě.

Antikonvulziva:

Antikonvulziva jako je karbamezepin a fenytoin podporují metabolismus hormonů štítné žlázy a mohou je vytěsnit z plazmatických bílkovin. Zahájení nebo přerušení léčby antikonvulzivy může ovlivnit potřebnou dávku levothyroxinu.

Antikoncepční přípravky na bázi estrogenu, léčiva používaná v postmenopauzální substituční léčbě:

Při užívání antikoncepčních přípravků na bázi estrogenu nebo během substituční hormonální terapie u žen po menopauze může být potřebná dávka levothyroxinu vyš­ší.

Statiny:

Podle hlášených údajů mohou některé inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny), jako je simvastatin a lovastatin, u pacientů léčených levothyroxinem potřebu thyreoidních hormonů zvýšit. Není známo, zda k tomu dochází u všech statinů. V případě společného předepsání levothyroxinu a statinů může být nutné pečlivé sledování funkce štítné žlázy a příslušná úprava dávky levothyroxinu.

Sertralin, chlorochin/pro­guanil:

Tyto látky snižují účinnost levothyroxinu a zvyšují hladinu TSH v séru.

Inhibitory tyrosinkinázy:

Léčba inhibitory tyrosinkinázy (např. imatinib a sunitinib) byla u hypotyreózních pacientů spojena s nutností zvýšení dávek levothyroxinu.

Léčiva vyvolávající enzymovou indukci:

Barbituráty, rifampicin a další léčivé přípravky s účinky indukce jaterních enzymů mohou zvýšit jaterní clearance levothyroxinu.

Inhibitory proteázy:

Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy, které poukazovaly na možnou interakci mezi léčivými přípravky, které obsahují ritonavir, a levothyroxinem. U pacientů léčených levothyroxinem je třeba monitorovat hladinu tyreoidálního stimulačního hormonu (TSH) alespoň v průběhu prvního měsíce po zahájení a/nebo ukončení léčby ritonavirem.

Methadon a 5-fluorouracil mohou zvýšit sérovou koncentraci globulinu, který thyroxin váže, a tím zvýšit potřebnou dávku levothyroxinu.

Interakce ovlivňující jiné léky

Antidiabetika:

Levothyroxin může snižovat antihyperglykemický účinek antidiabetik. Z toho důvodu musí být u pacientů s diabetem pravidelně kontrolovány hladiny glukózy v krvi, zvláště na začátku léčby hormony štítné žlázy. Dávkování antidiabetika by mělo být v případě potřeby upraveno. Snížení dávky levothyroxinu při nezměněné dávce inzulínu nebo antidiabetik může způsobit hypoglykemii.

Kumarinové deriváty:

Levothyroxin může zesilovat účinek kumarinových derivátů v důsledku vytěsnění antikoagulancia z vazby na plazmatické proteiny. Proto je nutné při současné léčbě pravidelně sledovat koagulaci krve a dávkování antikoagulancia musí být v případě nutnosti upraveno (snížení dávky).

Digitalisové přípravky

Pokud je léčba levothyroxinem zahájena u pacientů užívajících digitalis, může být nutná úprava dávky digitalisu. Pacienti s hypertyreózou mohou vyžadovat postupné zvýšení dávky digoxinu během léčby, protože na začátku jsou pacienti relativně citliví na digoxin.

Tricyklická antidepresiva

Levothyroxin zvyšuje citlivost receptorů na katecholaminy a tím urychluje reakci na tricyklická antidepresiva (např. amitriptylin, imipramin).

Sympatomimetika

Účinky sympatomimetik (např. adrenalin) jsou zvýšeny.

Fenytoin

Levothyroxin může zvyšovat hladiny fenytoinu.

Vliv na výsledky laboratorních testů

Řada léků, včetně androgenů a anabolických steroidů, může snížit sérovou koncentraci globulinu vázajícího thyroxin a tím snížit potřebu dávky levothyroxinu.

Falešně nízké plazmatické koncentrace byly pozorovány při současné léčbě protizánětlivými přípravky jako je fenylbutazon nebo kyselina acetylsalicylová a levothyroxinem. Podávání kyseliny acetylsalicylové současně s levothyroxinem vede k počátečnímu přechodnému zvýšení volného T4 v séru. Při dalším podávání se koncentrace volného T4 a TSH vrátí k normálu a pacienti se tedy stanou klinicky euthyroidními.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství:

Levothyroxin byl užíván velkým počtem těhotných žen a žen ve fertilním věku a dosud nebyla pozorována žádná forma určité poruchy reprodukčního systému. Tyreoidální hypo nebo hyperaktivita u matky však může nepříznivě ovlivnit stav nebo zdraví plodu.

Požadavky na levothyroxin se mohou zvýšit během těhotenství v důsledku zvýšené hladiny estrogenu. Funkce štítné žlázy by proto měla být monitorována jak v průběhu těhotenství, tak po těhotenství a dávky hormonu štítné žlázy by měly být vhodně upraveny. U pacientek užívajících levothyroxin je nutno v každém trimestru měřit TSH. Vysokou hladinu TSH v séru je třeba korigovat zvýšením dávky levothyroxinu. Vzhledem k tomu, že poporodní hladiny levothyroxinu v séru jsou obdobné jako hladiny před početím, lze dávku levothyroxinu snížit na úroveň podávanou před těhotenstvím.

Zvláště během těhotenství a kojení musí být léčba hormony štítné žlázy podávána konzistentně.

Informace o současném užívání levothyroxinu a tyreostatik během těhotenství jsou uvedeny v bodě 4.3.

Kojení

I během léčby vysokými dávkami levothyroxinu je množství hormonu štítné žlázy vylučované do mateřského mléka během kojení nedostatečné pro indukci vývoje hypertyreózy nebo supresi sekrece TSH u kojence. Může však stačit k ovlivnění vyšetření novorozence na hypotyreózu.

Supresní testy nesmí být provedeny během těhotenství a kojení.

4.7  Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nejsou k dispozici. Protože je však levothyroxin identický s přirozeně se vyskytujícím hormonem štítné žlázy, neočekává se, že by přípravek Oroxine mohl ovlivnit schopnost řídit motorová vozidla a obsluhovat stroje

4.8    Nežádoucí účinky

Veškeré nežádoucí účinky jsou uvedeny v seznamu dle orgánových systémů a četnosti výskytu: vzácné (> 1/10 000 až < 1/1000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Třída orgánových systémů

Frekvence

Nežádoucí účinky

Poruchy imunitního systému

Není známo

Hypersenzitivní reakce, včetně vyrážky, pruritu a edému

V případě hypersenzitivity na levothyroxin nebo kteroukoli pomocnou látku tablet sodné soli levothyroxinu se mohou objevit alergické reakce kůže (erytém) a respiračního traktu (dušnost).

Endokrinní poruchy

Není známo

Hypertyreóza (viz bod 4.9.).

Poruchy metabolismu a výživy

Není známo

Zvýšená chuť k jídlu, osteoporóza při vysokých dávkách

levothyroxinu, zejména u žen po menopauze a zejména při dlouhodobé léčbě (viz bod 4.9.).

Psychiatrické poruchy

Není známo

Agitovanost, insomnie, neklid

Poruchy nervového systému

Vzácné

Benigní intrakraniální hypertenze u dětí.

Není známo

Třes, křeče, bolesti hlavy.

Srdeční poruchy

Není známo

Angina pectoris, srdeční arytmie, palpitace, tachykardie, srdeční selhání, infarkt myokardu

Cévní poruchy

Není známo

Návaly, hypertenze.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Není známo

Dušnost

Gastrointestinální poruchy

Není známo

Bolest břicha, nauzea, průjem, zvracení

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Není známo

Alopecie u dětí, hyperhidróza

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Není známo

Svalové křeče, svalová slabost, předčasné uzavření epifýz u dětí

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Není známo

Nepravidelnosti menstruačního

cyklu

Vrozené, familiární a genetické vady

Není známo

Kraniostenóza u dětí.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Není známo

Pyrexie, teplotní intolerance u dětí

Vyšetření

Není známo

Snížení tělesné hmotnosti

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Příznaky:

Nevyvážená léčba nebo předávkování levothyroxinem může vést k hypertyreóze. Zvýšená hladina T3 je spolehlivějším indikátorem předávkování než zvýšené hladiny T4 nebo fT4.

Vedle prohloubení nežádoucích účinků se mohou objevit následující příznaky: agitovanost, zmatenost, podrážděnost, hyperaktivita, bolest hlavy, pocení, mydriáza, tachykardie, arytmie, tachypnoe, pyrexie, zvýšené pohyby střeva a křeče. Mohou se vyskytnout i psychiatrické příznaky spojené s hypertyreózou, např. afektivní labilita, únava, úzkost a nervozita. Vývoj klinické hypertyreózy může být až o pět dnů opožděn.

Je doporučeno ukončení léčby a následné vyšetření v závislosti na rozsahu předávkování.

  • V případech intoxikace (pokus o sebevraždu) u člověka byly tolerovány dávky až 10 mg levothyroxinu bez komplikací. Závažné komplikace, jako je ohrožení základních životních funkcí (respirace a krevní oběh) se neočekávají, pokud není přítomna ischemická choroba srdeční. Nicméně po silné nebo chronické intoxikaci byly občas hlášeny případy tyreotoxické krize, která vede ke křečím, srdečním arytmiím, srdečnímu selhání a kómatu. U pacientů, kteří dlouhodobě zneužívali levothyroxin, byly hlášeny individuální případy náhlé srdeční smrti.

U epileptických pacientů byly hlášeny výjimečné případy křečí při zahájení léčby levothyroxinem, zvláště při rychlém zvýšení dávky levothyroxinu.

Nadměrné užívání levothyroxinu může způsobit snížení hustoty kostí, zejména u žen po menopauze.

Léčba:

Léčba je většinou symptomatická a podpůrná.

Cílem léčby je obnovení klinického a biochemického eutyroidního stavu vynecháním nebo snížením dávky levothyroxinu a dalšími opatřeními podle potřeby v závislosti na klinickém stavu.

V případě akutního předávkování může být gastrointestinální absorpce snížena podáním aktivního uhlí. Příznaky závažných beta-sympatomimetických účinků, jako je tachykardie, úzkost, agitovanost a hyperkineze je možné snížit betablokátory (propranolol), diazepamem a/nebo chlorpromazinem. Tyreostatika nejsou indikována, protože štítná žláza je již plně v klidu.

Při extrémně vysokých dávkách (pokus o sebevraždu) může pomoci plazmaferéza.

Předávkování levothyroxinem vyžaduje prodlouženou dobu monitorování. Nástup příznaků může být opožděn až o 6 dnů v důsledku postupné konverze levothyroxinu na liothyronin.

5.  FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Tyreoiodální léčiva; hormony štítné žlázy. ATC: H03AA01

Mechanismus účinku

Syntetický levothyroxin obsažený v přípravku Oroxine má stejný účinek jako přirozený hormon štítné žlázy, který je vytvářen ve štítné žláze. Tělo nerozezná endogenní a exogenní levothyroxin.

Farmakodynamické účinky

Po částečné konverzi na liothyroinin (T3), zvláště v játrech a ledvinách a po přechodu do buněk těla jsou pozorovány charakteristické účinky hormonu štítné žlázy na vývoj, růst a metabolismus, které jsou zprostředkovány aktivací receptorů pro T3.

Substituční léčba hormony štítné žlázy vede k normalizaci metabolických procesů. Proto například zvýšení cholesterolu v důsledku hypotyreózy je významně sníženo podáním levothyroxinu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

  • V závislosti na velkém rozsahu typu galenické formy je až < 80 % perorálně podaného levothyroxinu absorbováno při užití nalačno hlavně v horní části trávicího traktu. Absorpce je významně snížena, pokud je přípravek podán s jídlem. Maximální plazmatické hladiny jsou dosaženy asi 2 až 3 hodiny po požití. Na začátku perorální léčby nastává účinek po 3 až 5 dnech.

Distribuce

Distribuční objem je podle výpočtu asi 10 až 12 litrů. Levothyroxin se přibližně z 99,97 % váže na specifické transportní proteiny. Protože tato vazba hormonu na protein není kovalentní, dochází k trvalé a velmi rychlé výměně mezi volným a navázaným hormonem.

Biotransformace

Metabolická clearance levothyroxinu je přibližně 1,2 l plazmy/den. Degradace probíhá hlavně v játrech, ledvinách, mozku a svalech.

Eliminace

Eliminační poločas levothyroxinu je přibližně 7 dnů, ačkoli je kratší u hypertyreózy (3 až 4 dny) a delší u hypotyreózy (asi 9 až 10 dnů). U člověka se přibližně 20–40 % levothyroxinu vylučuje stolicí a přibližně 30–55 % dávky levothyroxinu se vyloučí močí.

Levothyroxin prochází placentou pouze v malém množství. Během normální denní léčby jsou pouze malá množství levothyroxinu vylučována do mateřského mléka.

  • V důsledku vysoké vazby na proteiny není levothyroxin odstranitelný hemodialýzou nebo hemoperfúzí.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce ledvin

Onemocnění ledvin se nezdá mít významný vliv na vylučování levothyroxinu.

Porucha funkce jater

  • V důsledku poruchy funkce jater může být přeměna na T3 snížena a vylučování levothyroxinu může být změněno, v závislosti na závažnosti snížení funkce jater.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Nežádoucí účinky pozorované ve studiích toxicity po jednorázovém a opakovaném podání se objevily pouze ve vysokých dávkách.

Akutní toxicita

Akutní toxicita levothyroxinu je velmi nízká.

Chronická toxicita

Studie chronické toxicity byly provedeny u různých druhů zvířat (potkani, psi). Ve vysokých dávkách byly pozorovány u potkanů známky hepatopatie, zvýšený výskyt spontánní nefrózy a změny hmotnosti orgánů. U psů nebyly pozorovány žádné významné nežádoucí účinky.

Mutagenicita

K dispozici nejsou žádné údaje s ohledem na mutagenní potenciál levothyroxinu. Dosud nebylo zaznamenáno žádné předpokládané poškození nebo důkazy o poškození potomků v důsledku změn genomu způsobených hormony štítné žlázy.

Levothyroxin nebyl mutagenní v mikronukleárním testu u myší.

Karcinogenita

Dlouhodobé studie na zvířatech nebyly provedeny pro hodnocení karcinogenního potenciálu levothyroxinu.

Reprodukční toxicita

Hormony štítné žlázy prochází placentou ve velmi malých množstvích.

Po podání levothyroxinu během časné fáze březosti se u potkanů vyskytly pouze ve velmi vysokých dávkách nežádoucí účinky zahrnující fetální a neonatální úmrtí. Byly hlášeny některé účinky na vývoj končetin u myší a účinky na vývoj centrálního nervového systému u činčil, ale teratogenní studie u morčat a králíků neodhalily zvýšení vrozených abnormalit.

Studie na zvířatech týkající se účinků na fertilitu nejsou známy. Nejsou k dispozici žádné dostupné údaje týkající se poruchy mužské nebo ženské fertility. Není žádný předpoklad nebo důkaz výskytu těchto účinků.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1  Seznam pomocných látek

Mikrokrystalická celulosa PH101 (E460)

Předbobtnalý kukuřičný škrob

Mastek (E553b)

Koloidní bezvodý oxid křemičitý (E551)

Magnesium-stearát (E470b)

6.2  Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3  Doba použitelnosti

2 roky

Po otevření HDPE lahvičky by měly být tablety použity během 2 měsíců.

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

6.5  Druh obalu a obsah balení

Lahvičky z polyethylenu s vysokou hustotou (HDPE), uzavřené bílým šroubovacím uzávěrem z polypropylenu (PP) a krytem z ochranné fólie, s 1,0g bílou polypropylenovou nádobkou obsahující látku absorbující kyslík. Nádobka s látkou absorbující kyslík by měla být ponechána uvnitř lahvičky během doby použití.

Velikosti balení: 28, 50, 60, 84, 90, 100, 112 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.  DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Aspen Pharma Trading Limited

3016 Lake Drive

Citywest Business Campus

Dublin 24

Irsko

8.   REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

56/316/14-C

Další informace o léčivu OROXINE

Jak se OROXINE podává: perorální podání - tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Obal na tablety
Velikost balení: 100

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Aspen Pharma Trading Limited, Dublin
E-mail: aspenmedinfo@professionalinformation.co.uk
Telefon: +420 228880774