ONDANSETRON SANDOZ 8 MG POTAHOVANÉ TABLETY - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ondansetron Sandoz 8 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje ondansetronum 8 mg (ve formě ondansetroni hydrochloridum dihydricum).

Pomocné látky se známým účinkem:

Jedna tableta obsahuje 148 mg laktosy (ve formě lactosum monohydricum a lactosum anhydricum).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Žlutá, oválná, potahovaná, z obou stran hladká tableta.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1. Terapeutické indikace

Dospělí:

Léčba nauzey a zvracení navozených cytotoxickou chemoterapií a radioterapií, prevence pooperační nauzey a zvracení (post-operative nausea and vomiting – PONV).

K léčbě již vzniklé PONV se doporučuje injekční podání.

Pediatrická populace:

Léčba chemoterapií navozené nauzey a zvracení (CINV) u dětí >6 měsíců věku.

Nebyly provedeny žádné studie perorálního užívání ondansetronu k prevenci nebo léčbě PONV u dětí > 1 měsíc věku, k tomuto účelu se doporučuje užít intravenózní injekci.

4.2. Dávkování a způsob podání

Nauzea a zvracení navozené chemoterapií a radioterapií

Dospělí:

Emetogenní potenciál terapie rakoviny se liší v závislosti na dávkách a kombinacích použitých chemoterapeutických a ozařovacích režimů. Dávkovací schéma se volí podle závažnosti emetogenního účinku podstupované léčby

Emetogenní chemoterapie a ozařování:

Ondansetron může být podán v rektální, perorální (tablety nebo sirup), intravenózní nebo intramuskulární lékové formě.

Perorální podání: užít 8 mg 1 až 2 hodiny před chemoterapií nebo radioterapií, dále se podává 8 mg každých 12 hodin po dobu maximálně 5 dnů k ochraně proti pozdnímu nebo prodlouženému zvracení.

Silně emetogenní chemoterapie: je možné podat ondansetron v jednorázové dávce až 24 mg společně s 12 mg natrium-dexamethason-fosfátu 1 až 2 hodiny před chemoterapií. K ochraně proti pozdnímu nebo prodlouženému zvracení po prvních 24 hodinách se po léčebné kúře má v perorální nebo rektální léčbě ondansetronem pokračovat po dobu až 5 dní. Doporučená perorální dávka je 8 mg podávaná dvakrát denně

Pediatrická populace

Chemoterapií navozená nauzea a zvracení fCINV) u dětí >6 měsíců věku a dospívajících

Dávku k léčbě chemoterapií navozené nauzey a zvracení (CINV) lze vypočítat na základě hodnot povrchu těla (body surface area – BSA) nebo hmotnosti – viz níže.

V pediatrických klinických studiích byl ondansetron po naředění v 25–50 ml fyziologického roztoku nebo jiného kompatibilního infuzního roztoku podáván formou intravenózní infuze trvající po dobu minimálně 15 minut.

Dávkování podle tělesné hmotnosti má za následek celkově vyšší denní dávky v porovnání s BSA dávkováním (viz bod 4.4).

K dispozici nejsou žádné údaje z kontrolovaných klinických studií týkajících se užití ondansetronu v indikaci prevence opožděné nebo prodloužené CINV. Nejsou k dispozici žádné údaje z kontrolovaných klinických studií o užívání ondansetronu při léčbě nauzey a zvracení vyvolané radioterapií u dětí.

Dávkování dle BSA:

Ondansetron se podává bezprostředně před chemoterapii jako jednotlivá intravenózní dávka 5 mg/m². Jednotlivá intravenózní dávka nesmí překročit 8 mg.

Perorální podávání může být zahájeno o 12 hodin později a může trvat po dobu až 5 dní. (Tabulka 1).

Celková dávka během 24 hodin (podávaná v oddělených dávkách) nesmí překročit velikost dávky pro dospělé 32 mg.

Tabulka 1: BSA dávkování při chemoterapii u dětí >6 měsíců věku a dospívajících

^a – Intravenózní dávka nesmí překročit 8 mg

Ondansetron se podává bezprostředně před chemoterapii jako jednotlivá intravenózní dávka 0,15 mg/kg. Jednotlivá intravenózní dávka nesmí překročit 8 mg.

Následující 2 intravenózní dávky se podávají ve 4hodinových intervalech.

Perorální dávkování může být zahájeno o 12 hodin později a může trvat po dobu až 5 dní.(Tabulka 2).

Celková dávka během 24 hodin (podávaná v oddělených dávkách) nesmí překročit velikost dávky pro dospělé 32 mg ^b – Celková dávka během 24 hodin (podávaná v oddělených dávkách) nesmí překročit velikost dávky pro dospělé 32 mg

Starší pacienti:

Není nutná žádná úprava perorální dávky ani frekvence podávání.

Porucha funkce ledvin

Není třeba jakkoliv měnit dávkování ani interval nebo způsob podávání.

Porucha funkce jater

U osob se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater je clearance ondansetronu značně snížena a plazmatický poločas je výrazně prodloužen. U těchto pacientů nemá celková denní dávka překročit 8 mg.

Pacienti s poruchou debrisochin/spar­teinového metabolismu

U osob klasifikovaných jako pomalí metabolizátoři debrisochin/spar­teinu není ovlivněn poločas eliminace ondansetronu. Z tohoto důvodu se metabolismus u těchto pacientů ani po opakovaných dávkách ondansetronu neliší od běžné populace. Proto není nutná úprava denní dávky nebo frekvence dávkování.

Pooperační nauzea a zvracení (PONV):

Dospělí:

Prevence PONV:

Ondansetron lze podávat perorálně nebo intravenózní či intramuskulární injekcí.

Perorální podání: užít 16 mg 1 hodinu před anestezií.

Léčba již vzniklé PONV:

Doporučuje intravenózní nebo intramuskulární podání

Pediatrická populace

PONV u dětí >1 měsíc věku a dospívajících

Perorální podání

Nebyly provedeny žádné studie perorálního užívání ondansetronu k prevenci nebo léčbě pooperační nauzey a zvracení, k tomuto účelu se doporučuje užít pomalou intravenózní injekci (ne kratší než 30 sekund).

Injekce:

K prevenci PONV u pediatrických pacientů podstupujících chirurgický zákrok při celkové anestezii, může být jednotlivá dávka od 0,1 mg/kg až do maximálně 4 mg ondansetronu podána pomalou intravenózní injekcí (ne méně než 30 sekund) buď před, při nebo po navození anestezie

K léčbě PONV u pediatrických pacientů po operaci v celkové anestezii může být jednotlivá dávka od 0,1 mg/kg až do maximálně 4 mg ondansetronu podána pomalou intravenózní injekcí (ne méně než 30 sekund).

Nejsou k dispozici žádné údaje o užívání ondansetronu k léčbě PONV u dětí do 2 let věku.

U starších pacientů jsou pouze omezené zkušenosti s podáváním ondansetronu při prevenci a léčbě pooperační nauzey a zvracení, nicméně u pacientů starších 65 let podstupujících chemoterapii je ondansetron dobře snášen.

Není třeba jakkoliv měnit dávkování ani interval nebo způsob podávání.

U osob se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater je clearance ondansetronu značně snížena a plazmatický poločas je výrazně prodloužen. U těchto pacientů nemá celková denní dávka překročit 8 mg.

U osob klasifikovaných jako pomalí metabolizátoři debrisochin/spar­teinu není ovlivněn poločas eliminace ondansetronu. Z tohoto důvodu se metabolismus u těchto pacientů ani po opakovaných dávkách ondansetronu neliší od běžné populace. Proto není nutná úprava denní dávky nebo frekvence dávkování.

4.3. Kontraindikace

Současné podávání s apomorfinem (viz bod 4.5).

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Alergické reakce byly hlášeny u pacientů, kteří se projevují hypersenzitivně na jiné selektivní antagonisty receptoru 5HT3. Respirační příhody mají být léčeny symptomaticky a lékaři jim mají věnovat zvláštní pozornost jako prekurzorům alergických reakcí.

Ondansetron prodlužuje QT interval v závislosti na dávce (viz bod 5.1). Kromě toho byly v průběhu postmarketingového sledování u pacientů, kterým byl podáván ondansetron, hlášeny případy Torsade de Pointes. Je třeba se vyhnout podávání ondansetronu pacientům s vrozeným syndromem dlouhého QT. Opatrnosti je zapotřebí při podávání ondansetronu pacientům, kteří mají nebo u kterých může dojít k prodloužení QTc, včetně pacientů s elektrolytovými abnormalitami, kongestivním srdečním selháním, bradyarytmiemi, nebo pacientům užívajícím jiné léky, které způsobují prodloužení QT intervalu nebo elektrolytové abnormality.

Hypokalemie a hypomagnesemie mají být upraveny před zahájením podávání ondansetronu.

Postmarketingové zprávy popisující pacienty se serotoninovým syndromem (včetně změněného duševního stavu, autonomní nestability a neuromuskulárních abnormalit) po současném užívání ondansetronu a jiných serotoninergních léků (včetně selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI)). Pokud je nezbytná současná léčba ondansetronem s dalšími serotoninergními léky, doporučuje se pečlivé sledování pacienta.

O ondansetronu je známo, že zvyšuje čas průchodu tlustým střevem, pacienti se známkami subakutní obstrukce střev musejí být po podání léčiva monitorováni.

U pacientů, kterým je podáván ondansetron z důvodu prevence nauzey a zvracení při chirurgickém výkonu v adenotonzilární oblasti dutiny ústní, může dojít k maskování okultního krvácení. Proto je zapotřebí tyto pacienty po podání ondansetronu pečlivě sledovat.

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, s vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy tento přípravek nemají užívat.

Pediatrická populace:

Pediatričtí pacienti, kteří dostávají ondansetron s hepatotoxickými chemoterapeutickými látkami, musí být pečlivě sledováni kvůli poruše funkce jater.

CINV:

Při počítání dávky na mg/kg a podání 3 dávek ve 4hodinových intervalech je celková denní dávka vyšší než při podání jedné jednotlivé dávky 5 mg/m² následované jednou perorální dávkou. Porovnání účinnosti těchto dvou dávkovacích režimů nebylo sledováno v žádné klinické studii. Křížové porovnání studií ukázalo podobnou účinnost obou režimů (viz bod 5.1.).

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Neexistují žádné důkazy o tom, že by ondansetron buď indukoval, nebo inhiboval metabolizaci jiných léků, které se spolu s ním běžně podávají. Specifické studie ukázaly, že Ondansetron nevykazuje žádnou interakci, pokud je podáván s alkoholem, temazepamem, furosemidem, alfentanilem, tramadolem, morfinem, lidokainem, thiopentalem a propofolem.

Ondansetron se metabolizuje několika jaterními enzymy ze skupiny cytochromu P-450: CYP3A4, CYP2D6 a CYP1A2. V důsledku existence většího počtu metabolických enzymů schopných metabolizovat ondansetron, je inhibice enzymu nebo snížená aktivita jednoho enzymu (např. při geneticky dané nedostatečnosti CYP2D6) obvykle kompenzována jinými enzymy a měla by tedy mít za následek jen malou nebo žádnou významnou změnu celkové clearance ondansetronu nebo požadavku na dávku.

Opatrnosti je zapotřebí při současném podávání ondansetronu s léky, které způsobují prodloužení QT intervalu a/nebo způsobují elektrolytové abnormality (viz bod 4.4).

Podávání ondansetronu s léky prodlužujícími QT interval může vést k dalšímu prodloužení QT intervalu. Současné užívání ondansetronu s kardiotoxickými léky (např. antracykliny jako doxorubicin, daunorubicin nebo trastuzumab), antibiotiky (jako erythromycin), antimykotiky (jako ketokonazol), antiarytmiky (jako amiodaron) a beta blokátory (jako atenolon nebo timolol) může zvyšovat riziko arytmií (viz bod 4.4).

Serotonergní léky (např. SSRI a SNRI):

Postmarketingové zprávy popisující pacienty se serotoninovým syndromem (včetně změněného duševního stavu, autonomní nestability a neuromuskulárních abnormalit) po současném užívání ondansetronu a jiných serotoninergních léků (včetně SSRI a SNRI). (Viz bod 4.4.).

Apomorfin

Současné podávání s apomorfinem je kontraindikováno. Tato kontraindikace je založena na hlášených případech těžké hypotenze a ztráty vědomí při současném podávání ondansetronu a apomorfin-hydro chloridu.

Fenytoin, karbamazepin a rifampicin:

U pacientů léčených silnými induktory CYP3A4 (tj. fenytoinem, karbamazepinem a rifampicinem) je celková clearance ondansetronu zvýšena a koncentrace ondansetronu v krvi jsou sníženy.

Tramadol:

Data z malých studií naznačují, že ondansetron může snížit analgetický účinek tramadolu.

4.6. Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství:

Bezpečnost ondansetronu pro použití v těhotenství nebyla stanovena. Vyhodnocení studií na zvířatech nenasvědčuje přímému či nepřímému škodlivému účinku s ohledem na vývoj embrya či plodu, na průběh těhotenství a na peri a post-natální vývoj. Nicméně, neboť studie na zvířatech ne vždy předvídají odpověď u člověka, použití ondansetronu u lidí se v těhotenství nedoporučuje.

Kojení:

Testy prokázaly, že ondansetron prostupuje do mléka kojících zvířat. Doporučuje se tedy, aby matky užívaj ící ondansetron své děti nekojily.

Fertilita

Nejsou k dispozici žádné údaje o účincích ondansetronu na lidskou fertilitu

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Při psychomotorickém testování ondansetron nezhoršuje výkonnost ani nenavozuje sedaci. Z farmakologie ondansetronu nejsou předpokládány škodlivé účinky na takové činnosti.

4.8. Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou níže seřazeny do tříd orgánových systémů a podle četnosti výskytu. Četnosti jsou definovány takto: velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až<1/10); méně časté (>1/1 000 až <1/100); vzácné (>1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000).

Velmi časté, časté a méně časté příhody byly obecně stanoveny z údajů z klinických studií. Incidence u placeba byla vzata v úvahu. Vzácné a velmi vzácné příhody byly obecně získány z post-marketingových spontánních hlášení.

Následující četnosti se vztahují ke standardním doporučovaným dávkám ondansetronu. Nežádoucí účinky u dětí a dospívajících byly srovnatelné s nežádoucími účinky u dospělých

• ² Většina zaznamenaných případů slepoty byla vyřešena během 20 minut. Většina pacientů dostávala chemoterapeutické látky, včetně cisplatiny. Některé případy přechodné slepoty byly označeny jako kortikálního původu.

• ³ Tyto příhody byly pozorovány obvykle u pacientů podstupujících chemoterapii s cisplatinou.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky: http://

4.9. Předávkování

Symptomy a známky

K dispozici jsou omezené zkušenosti s předávkováním ondansetronem. U většiny případů byly příznaky podobné těm, které byly hlášeny u pacientů užívajících doporučené dávky (viz bod 4.8.). Hlášené projevy zahrnují poruchy zraku, těžkou zácpu, hypotenzi a vazovagální epizodu s přechodnou AV blokádou druhého stupně.

Ondansetron způsobuje prodloužení QT intervalu v závislosti na dávce. V případě předávkování se doporučuje monitorování EKG.

Léčba

Proti ondansetronu neexistuje žádné specifické antidotum, v případech podezření na předávkování se tedy musí podle potřeby podávat symptomatická a podpůrná léčba.

Použití hlavěnkového kořene (ipekakuanhy) k léčení předávkování ondansetronem se nedoporučuje, protože pacienti pravděpodobně nebudou reagovat v důsledku antiemetického účinku samotného ondansetronu.

Pediatrická populace

U kojenců a dětí ve věku 12 měsíců až 2 roky byly po neúmyslném perorálním předávkování ondansetronem (překročené odhadované požití 4 mg/kg) hlášeny příznaky shodné s příznaky serotoninovému syndromu.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antiemetika, antagonisté serotoninových 5HT3 receptorů.

ATC kód: A04A A01

Ondansetron je silným, vysoce selektivním antagonistou 5HT3 receptoru. Přesný mechanismus jeho účinku při zvládání nauzey a zvracení není znám. Chemoterapeutická činidla a ozařování mohou způsobit uvolnění serotoninu v tenkém střevě, což navodí dávicí reflex aktivací vagových aferentních drah prostřednictvím receptorů 5HT3. Ondansetron blokuje iniciaci tohoto reflexu. Aktivace vagových aferentních drah může rovněž způsobit uvolnění serotoninu v area postrema, která je umístněná ve spodní části čtvrté komory, což rovněž může usnadnit zvracení prostřednictvím centrálního mechanismu. Účinek ondansetronu při zvládání nauzey a zvracení navozených cytotoxickou chemoterapií a ozařováním může tedy nastat v důsledku antagonismu 5HT3 receptorů na neuronech umístěných jak v periferním, tak v centrálním nervovém systému. Mechanismy účinku při pooperační nauzee a zvracení nejsou známy, nicméně mohou existovat společné cesty s nauzeou a zvracením navozenými cytotoxickými látkami.

Ondansetron nemění plazmatické koncentrace prolaktinu.

Role ondansetronu při zvracení navozeném opiáty není dosud známa.

Účinek ondansetronu na QTc interval byl hodnocen ve dvojitě zaslepené, randomizované, placebem a pozitivně (moxifloxacinem) kontrolované studii se zkříženým uspořádáním u 58 zdravých dospělých mužů a žen. Ondansetron byl podáván v dávkách 8 mg a 32 mg intravenózní infuzí po dobu 15 minut. Při nejvyšší testované dávce, 32 mg, byl průměrný maximální rozdíl QTcF intervalu proti placebu po korekci výchozího stavu 19,6 msec (horní limit 90 % IS byl 21,5 msec). Při nižší testované dávce, 8 mg, byl průměrný maximální rozdíl QTcF intervalu proti placebu po korekci výchozího stavu 5,8 msec (horní limit 90 % IS byl 7,8 msec). V této studii nebyly naměřeny vyšší hodnoty QTcF než 480 msec a prodloužení QTcF nebylo delší než 60 msec.

Pediatrická populace:

Účinnost ondansetronu při léčbě zvracení a nauzey způsobených nádorovou chemoterapií byla hodnocena ve dvojitě zaslepené, randomizované studii u 415 pacientů ve věku 1 rok až 18 let (S3AB3006). Ve dnech chemoterapie dostávali pacienti buď ondansetron v dávce 5 mg/m² intravenózně + 4 mg ondansetronu perorálně po 8–12 hodinách, nebo ondansetron v dávce 0,45 mg/kg intravenózně + placebo perorálně po 8–12 hodinách. Po ukončení chemoterapie užívali pacienti v obou skupinách 4 mg ondansetronu ve formě sirupu dvakrát denně po dobu 3 dnů. Úplné kontroly zvracení v den, kdy byla chemoterapie snášena nejhůře, bylo dosaženo u 49 % pacientů užívajících 5 mg/m² intravenózně + 4 mg ondansetronu perorálně a u 41 % užívajících 0,45 mg/kg intravenózně + placebo perorálně. Po ukončení chemoterapie dostávali pacienti v obou skupinách 4 mg ondansetronu ve formě sirupu dvakrát denně po dobu 3 dnů. Mezi oběma skupinami nebyl žádný rozdíl z hlediska celkového výskytu nebo povahy nežádoucích účinků.

Dvojitě zaslepená randomizovaná placebem kontrolovaná studie (S3AB4003) na 438 pacientech ve věku od 1 do 17 let prokázala kompletní kontrolu nad emezí v nejtěžší den chemoterapie u:

• 73 % pacientů, kterým byl podáván ondansetron intravenózně v dávce 5 mg/m2 současně s dexamethasonem v dávce 2–4 mg perorálně.
• 71 % pacientů, kterým byl ondansetron podáván ve formě sirupu v dávce 8 mg současně s dexamethasonem podávaným perorálně v dávce 2–4 mg ve dnech chemoterapie.

Po ukončení chemoterapie dostávali pacienti v obou skupinách 4 mg ondansetronu ve formě sirupu dvakrát denně po dobu 2 dnů.

Mezi oběma skupinami nebyl žádný rozdíl z hlediska celkového výskytu nebo povahy nežádoucích účinků.

Účinnost ondansetronu u 75 dětí ve věku od 6 do 48 měsíců byla sledována v otevřené, nekomparativní, jednoramenné studii (S3A40320). Všechny děti dostaly 3 dávky 0,15 mg/kg intravenózního ondansetronu, nejprve 30 minut před začátkem chemoterapie a pak za 4 a 8 hodin po první dávce. Kompletní kontroly nad emezí bylo dosaženo u 56 % pacientů.

Další otevřená, nekomparativní, jednoramenná studie (S3A239) sledovala účinnost jedné intravenózní dávky ondansetronu 0,15 mg/kg následované dvěma perorálními dávkami 4 mg ondansetronu u dětí ve věku <12 let a 8 mg u dětí ve věku >12 let (celkový počet dětí n=28). Kompletní kontroly nad emezí bylo dosaženo u 42 % pacientů.

Účinnost jednotlivé dávky ondansetronu k prevenci pooperační nauzey a zvracení byla studována v randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii u 670 dětí ve věku od 1 do 24 měsíců (post-koncepční věk >44 týdny, hmotnost >3 kg). Sledovaní jedinci podstoupili chirurgický výkon v celkové anestezii a měli ASA status <DI. Jednotlivá dávka ondansetronu 0,1 mg/kg byla podána během 5 minut po navození anestezie. Poměr jedinců, kteří měli aspoň jednu emetickou příhodu během 24hodinového vyměřovacího období (ITT) byl vyšší u pacientů s placebem než u těch, kteří užívali ondansetron (28% vs. 11%, p<0,0001).

U 1469 pacientů mužského i ženského pohlaví (ve věku 2 až 12 let) podstupujících celkovou anestezii byly provedeny čtyři dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie. Pacienti byli randomizováni do větve dostávající jednorázovou intravenózní dávku ondansetronu (0,1 mg/kg u pediatrických pacientů vážících 40 kg nebo méně, 4 mg u pediatrických pacientů vážících více než 40 kg; počet pacientů = 735) nebo do větve dostávající placebo (počet pacientů = 734). Hodnocené léčivo bylo podáno nejméně během 30 sekund, bezprostředně před nebo po úvodu do anestezie. V indikaci prevence nauzey a zvracení byl ondansetron signifikantně účinnější než placebo. Výsledky studie jsou shrnuty v tabulce 3.

Tabulka 3 prevence a léčba pooperační nauzey a zvracení u pediatrických pacientů – léčebná odpověď v průběhu 24 hodin:

CR = žádné případy zvracení, nutnosti „záchranné“ terapie nebo přerušení léčby.

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Po perorálním podání se ondansetron pasivně a kompletně absorbuje z gastrointes­tinálního traktu a podstupuje metabolismus prvního průchodu (first pass efekt). Maximální plazmatické koncentrace okolo 30 ng/ml se dosáhne za přibližně 1,5 hodiny po podání 8mg dávky. U dávek nad 8 mg je s rostoucí dávkou zvýšení systémové expozice ondansetronu větší, než by odpovídalo poměru k dávce; to může odrážet určité snížení metabolismu prvního průchodu při vyšších perorálních dávkách. Průměrná biologická dostupnost po perorálním podání jedné 8mg tablety je u zdravých mužů přibližně 55 až 60 %. Biologická dostupnost po perorálním podání se mírně zvýšuje v přítomností potravy, ale není ovlivněna antacidy.

Dispozice ondansetronem po perorálním, intramuskulárním (i.m.) a intravenózním (i.v.) dávkování je podobná, s konečným biologickým poločasem okolo 3 hodin a rovnovážným distribučním objemem okolo 140 litrů. Po i.m. a i.v. aplikaci ondansetronu se dosáhne ekvivalentní systémové expozice.

Intravenózní infuze 4 mg ondansetronu podaná během 5 minut vede k maximu plazmatických koncentrací okolo 65 ng/ml. Po intramuskulárním podání ondansetronu se maximu plazmatických koncentrací 25 ng/ml dosáhne během 10 minut po injekci.

Po aplikaci čípku s ondansetronem, lze zjistit koncentraci v plazmě asi za 15 až 60 min. Koncentrace rychle lineárně stoupají až do dosažení maximálních plazmatických koncentrací v rozmezí od 20 do 30 ng/ml, obvykle 6 hod po podání. Poté plazmatické koncentrace začínají klesat, avšak pomaleji než po perorálním podání vzhledem k pokračující absorpci ondansetronu. Absolutní biologická dostupnost ondansetronu z čípku je přibližně 60% a je u obou pohlaví stejná. Eliminační poločas po podání čípku závisí na rychlosti vstřebávání ondansetronu, ne systémové clearance, a dosahuje přibližně 6 hod. U žen lze ve srovnání s muži pozorovat malé, klinicky nevýznamné prodloužení poločasu.

Ondansetron se na proteiny neváže silně (70 až 76 %). Ondansetron se ze systémového oběhu odstraňuje převážně metabolizací v játrech prostřednictvím vícerých enzymatických pochodů. Méně než 5 % absorbované dávky se beze změny vyloučí močí. Nepřítomnost enzymu CYP2D6 (debrisochinový polymorfismus) nemá na farmakokinetiku ondansetronu žádný vliv. Farmakokinetické vlastnosti ondansetronu se při opakovaném podání nemění.

Při podávání ondansetronu byly prokázány rozdíly v závislosti na pohlaví. U žen došlo po perorálním podání ondansetronu ke zvýšení rychlosti a rozsahu absorpce a zároveň ke snížení systémové clearance a distribučního objemu (vztaženo na jednotku tělesné hmotnosti).

U pediatrických pacientů podstupujících chirurgický zákrok od 1 do 4 měsíců věku (n = 19) byla clearance normalizovaná na tělesnou hmotnost přibližně o 30 % nižší než u pacientů od 5 do 24 měsíců věku (n = 22), ale srovnatelná s clearance pacientů od 3 do 12 let věku. Biologický poločas byl přibližně 6,7 hodiny u dětí od 1 do 4 měsíců věku a 2,9 hodiny u dětí od 5 do 24 měsíců věku a od 3 do 12 let věku. Rozdíly ve farmakokinetických parametrech u dětí od 1 do 4 měsíců věku mohou být částečně vysvětleny vyšším podílem celkové tělesné vody u novorozenců a kojenců a vyšším distribučním objemem ve vodě rozpustných léčiv jako je ondansetron.

U pediatrických pacientů od 3 do 12 let věku podstupujících plánovaný chirurgický zákrok při celkové anestezii byly absolutní hodnoty clearance a distribučního objemu ondansetronu nižší v porovnání s hodnotami u dospělých pacientů. Oba parametry se zvyšovaly lineárně s tělesnou hmotností a ve 12 letech věku se hodnoty již přibližovaly hodnotám naměřeným u mladých dospělých jedinců. Po normalizaci clearance a distribučního objemu podle tělesné hmotnosti byly hodnoty těchto parametrů podobné u různých věkových skupin pacientů. Dávkování podle tělesné hmotnosti kompenzuje změny farmakokinetiky v závislosti na věku a je účinné pro normalizaci systémové expozice u pediatrických pacientů.

Populační farmakokinetická analýza byla provedena u 428 subjektů (pacienti s nádorovým onemocněním, pacienti podstupující chirurgický zákrok a zdraví dobrovolníci) od 1 měsíce do 44 let věku po intravenózním podání ondansetronu. Na základě této analýzy bylo zjištěno, že systémová expozice (AUC) ondansetronu po perorálním nebo i.v. podání byla u dětí a dospívajících srovnatelná s dospělými, výjimkou byli kojenci od 1 do 4 měsíců věku. Distribuční objem souvisel s věkem a byl nižší u dospělých než u kojenců a dětí. Clearance souvisela s tělesnou hmotností, ale ne s věkem, s výjimkou kojenců od 1 do 4 měsíců věku. Je obtížné určit, zda u kojenců od 1 do 4 měsíců věku došlo k dalšímu snížení clearance v souvislosti s věkem nebo šlo jen o rozptyl spojený s nízkým počtem subjektů v této věkové skupině. Vzhledem k tomu, že pacienti do 6 měsíců věku dostávají v indikaci léčby pooperační nauzey a zvracení pouze jednu dávku, není pravděpodobné, že by snížení clearance bylo klinicky významné.

Studie časné fáze I u zdravých starších dobrovolníků prokázaly mírné, na věku závislé, snížení clearance a prodloužení plazmatického poločasu ondansetronu. Široká variabilita mezi jednotlivými subjekty způsobila výrazné překrytí farmakokinetických parametrů mezi mladšími (< 65 let věku) a staršími subjekty (> 65 let věku). Celkově nebyly pozorovány žádné rozdíly v bezpečnosti nebo účinnosti mezi mladšími a staršími pacienty zařazenými do CINV klinických studií, které by podporovaly odlišné dávkování u starších pacientů.

Na základě novějších modelů plazmatických koncentrací a odpovědí na expozici je předpokládán větší vliv ondansetronu na QTcF u pacientů > 75 let věku než u mladších dospělých. Specifické informace o dávkování jsou poskytnuty u pacientů od 65 let věku a od 75 let věku pro intravenózní podání.

U pacientů s poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 15 až 60 ml/min) jsou po i.v. podání ondansetronu sníženy jak systémová clearance, tak distribuční objem, což vede k mírnému, ale klinicky nevýznamnému, zvýšení biologického poločasu eliminace (5,4 hodiny). Studie provedená na pacientech se závažnou poruchou funkce ledvin, kteří vyžadovali pravidelnou hemodialýzu (studie provedena mezi dialýzami) ukázala, že farmakokinetika ondansetronu je po i.v. podání v podstatě nezměněna.

Po perorálním, intravenózním nebo intramuskulárním podání pacientům se závažnou poruchou funkce jater byla systémová clearance ondansetronu výrazně snížena při prodloužení biologických poločasů eliminace (15 až 32 hodin) a perorální biologickou dostupností blížící se 100 % v důsledku sníženého presystémového metabolismu. Farmakokinetika ondansetronu po rektálním podání nebyla u pacientů s poruchou funkce jater hodnocena.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku

Žádné další relevantní údaje.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

Jádro

bezvodá laktosa, mikrokrystalická celulosa,

předbobtnalý škrob (kukuřičný),

magnesium-stearát.

Potah

hypromelosa,

monohydrát laktosy,

oxid titaničitý (E171),

triacetin,

žlutý oxid železitý (E172).

6.2.    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3.    Doba použitelnosti

3 roky

6.4.    Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5.   Druh obalu a obsah balení

PVC/PVDC//Al blistry/VMCH

Velikosti balení: 2, 4, 6, 10, 10×1, 15, 30, 30×1, 50, 50×1 a 100 potahovaných ta­blet

Nemocniční balení: 20×1 potahovaná tableta

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Sandoz GmbH, Biochemiestrasse 10, A-6250 Kundl, Rakousko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

20/429/05-C

Další informace o léčivu ONDANSETRON SANDOZ 8 MG POTAHOVANÉ TABLETY

Jak se ONDANSETRON SANDOZ 8 MG POTAHOVANÉ TABLETY podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 30X1

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Sandoz GmbH, Kundl
E-mail: office.cz@sandoz.com
Telefon: 221 421 611