NUROFEN STOPGRIP - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Nurofen StopGrip 200 mg/30 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje ibuprofenum 200 mg a pseudoephedrini hydrochloridum 30 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: žluť laková

Úplný seznam pomocných látek, viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Žluté, kulaté, bikonvexní, potahované tablety s potiskem „N“ na jedné straně.

4.   KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Nurofen StopGrip je určen ke krátkodobé symptomatické léčbě chřipky a počátečních stádií akutních infekčních onemocnění horních cest dýchacích projevujících se jako rhinitis acuta, nasopharyngitis acuta, pharyngitis acuta, catarrhus tubae auditivae acutus, kdy je vhodná kombinace dekongesčního účinku pseudoefedrinu a analgetického a antipyretického účinku ibuprofenu.

Přípravek je určen pro dospělé a dospívající od 12 let.

4.2 Dávkování a způsob podání

Perorální podání. Pouze ke krátkodobému užívání.

Výskyt nežádoucích účinků lze minimalizovat podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou k potlačení příznaků onemocnění (viz bod 4.4).

Pokud je u dospívajících nutné podávat tento léčivý přípravek déle než 3 dny nebo pokud se zhorší symptomy onemocnění, je třeba vyhledat lékaře.

Dávkování

Počáteční dávka obvykle činí 2 tablety. Dále je možné podle potřeby užívat 1 – 2 tablety až do maximální denní dávky 6 tablet. Časový odstup mezi jednotlivými dávkami musí být minimálně 4 hodiny.

Kombinace ibuprofenu a pseudoefedrinu je kontraindikována u dětí mladších 12 let.

Není nutná zvláštní úprava dávkování.

Lékař může zvážit potřebu monitorovat hepatální funkci. Léčivý přípravek se nemá podávat pacientům s těžkou poruchou funkce jater (viz body 4.3 a 4.4).

Lékař může zvážit potřebu monitorovat renální funkci. Léčivý přípravek se nemá podávat pacientům s těžkou poruchou funkce ledvin (viz body 4.3 a 4.4).

Tablety se polykají celé a zapíjí se tekutinou.

Jestliže se v průběhu léčby objeví zažívací potíže, doporučuje se užívat přípravek během jídla.

4.3 Kontraindikace

hypersenzitivita na léčivé látky ibuprofen nebo pseudoefedrin nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1;

hypersenzitivita na kyselinu acetylsalicylovou nebo jiná nesteroidní antirevmatika (non-steroidal anti-inflammatory drugs, NSAIDs) projevující se jako astma, urtikarie, angioedém nebo rinitida; anamnesticky gastrointestinální krvácení nebo perforace ve vztahu k předchozí léčbě nesteroidními antirevmatiky;

aktivní nebo anamnesticky rekurentní peptický vřed / hemoragie (dvě nebo více epizod prokázané ulcerace nebo krvácení);

těžká hypertenze;

závažné selhávání jater nebo ledvin (viz bod 4.4);

závažné srdeční selhání (třída IV dle NYHA) nebo kardiovaskulární onemocnění;

poruchy hemokoagulace a hemopoézy;

souběžná léčba s inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) nebo období do 14 dní po jejich vysazení (viz bod 4.5);

těhotenství (viz bod 4.6);

použití u dětí do 12 let.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Výskyt nežádoucích účinků může být snížen podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou ke zlepšení příznaků (viz Gastrointestinální a Kardiovaskulární reakce níže).

U starších pacientů je zvýšený výskyt nežádoucích účinků na nesteroidní antirevmatika, zejména gastrointesti­nálního krvácení a perforací, které mohou být fatální (viz bod 4.2).

Nurofen StopGrip by neměl být podáván společně s jinými nesteroidními antirevmatiky včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2 (viz bod 4.5).

Nesteroidní antirevmatika musí být podávána s opatrností pacientům s gastrointes­tinálními chorobami v anamnéze (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), protože jejich stav se může touto léčbou zhoršit (viz bod 4.8).

Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u všech nesteroidních antirevmatik kdykoliv během léčby, s varujícími příznaky, ale i bez nich, i bez předchozí anamnézy závažných gastrointesti­nálních příhod.

Riziko gastrointesti­nálního krvácení, ulcerace a perforací stoupá se zvyšující se dávkou přípravku, u pacientů s anamnézou peptického vředu, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo perforací (viz bod 4.3), a u starších osob. Tito pacienti by měli zahajovat léčbu s nejnižší možnou dávkou.

U pacientů se zvýšeným rizikem nežádoucích účinků, mezi něž patří i pacienti dlouhodobě léčení kyselinou acetylsalicylovou v antiagregačních dávkách nebo jinými léky zvyšujícími gastrointestinální riziko (viz dále a bod 4.5), je vhodné zvážit současné podávání protektivních látek (např. misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy).

Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, obzvláště ve starším věku, musí být poučeni, aby včas hlásili všechny neobvyklé gastrointestinální příznaky (zejména gastrointestinální krvácení), především na počátku léčby.

Obzvláštní pozornost je doporučována u pacientů užívajících konkomitantní léčbu, která by mohla zvyšovat riziko ulcerací nebo krvácení (např. perorálně podávané kortikosteroidy, antikoagulancia jako warfarin, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo antiagregancia jako kyselina acetylsalicylová (viz bod 4.5)).

Pokud se během léčby přípravkem Nurofen StopGrip objeví gastrointestinální vředy nebo krvácení, musí být léčba ukončena.

Zahájení léčby u pacientů s anamnézou hypertenze a/nebo srdečního selhání je třeba konzultovat s lékařem, protože v souvislosti s léčbou nesteroidními antirevmatiky byly hlášeny případy retence tekutin, hypertenze a edémů.

Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2400 mg/den), může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody). Epidemiologické studie nepoukazují na zvýšené riziko arteriálních trombotických příhod při podávání nízkých dávek ibuprofenu (např. < 1200 mg/den).

Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, kongestivním srdečním selháním (NYHA II-III), prokázanou ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních tepen a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním smí být léčeni ibuprofenem pouze po důkladném zvážení a je třeba se vyhnout podávání vysokých dávek (2400 mg/den).

Obdobně je třeba zvážit zahájení dlouhodobé léčby u pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární choroby (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření), zejména pokud je nutné podávat vysoké dávky ibuprofenu (2400 mg/den).

Vzhledem k nežádoucím účinkům sympatomimetik, jako je pseudoefedrin, se má léčivý přípravek používat s opatrností u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním (viz bod 4.8).

Velmi vzácně byly ve vztahu k léčbě nesteroidními antirevmatiky hlášeny závažné kožní reakce, z nichž některé byly fatální, včetně exfoliativní dermatitidy, Stevensova-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy (viz bod 4.8). Těmito reakcemi jsou nejvíce ohroženi pacienti na počátku léčby, začátek reakce se nejčastěji objevuje během prvního měsíce léčby.

Nurofen StopGrip musí být vysazen při prvních známkách výskytu vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoli jiných příznaků hypersenzitivity.

V souvislosti s přípravky, které obsahují pseudoefedrin, se mohou vyskytnout závažné kožní reakce jako akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP). Tato akutní pustulózní vyrážka se může objevit během prvních dvou dnů léčby spolu s horečkou a tvorbou četných malých, převážně nefolikulárních pustul na povrchu rozsáhlého edematózního erytému, s predilekční lokalizací na kožních záhybech, na trupu a horních končetinách. Pacienty je nutno bedlivě sledovat. Budou-li zpozorovány známky a příznaky typu pyrexie, erytému nebo četných malých pustul, je nutno podávání Nurofen StopGrip přerušit a v případě potřeby podniknout vhodná opatření.

U pacientů s alergickým onemocněním nebo bronchiálním astmatem v anamnéze může dojít k exacerbaci bronchospasmu.

se systémovým onemocněním lupus erythematodes (SLE) a se smíšenou chorobou pojivové tkáně vzhledem ke zvýšenému riziku aseptické meningitidy (viz bod 4.8);

s poškozením ledvin, protože funkce ledvin se může zhoršovat; zvlášť u dehydratovaných dětí a dospívajících existuje riziko poruchy funkce ledvin (viz body 4.3 a 4.8);

s poruchou funkce jater (viz body 4.3 a 4.8);

s diabetes mellitus;

s feochromocytomem;

s hypertyreózou;

u hyperexcita­bilních pacientů;

se zvětšenou prostatou;

s glaukomem s úzkým úhlem nebo zvýšeným nitroočním tlakem;

s okluzivním vaskulárním onemocněním.

Užívání pseudoefedrinu, stejně jako ostatních látek stimulujících CNS, může vést ke vzniku závislosti. Vysoké dávky mohou být toxické. Dlouhodobé užívání může rovněž vést ke vzniku tolerance, a tím ke zvýšení rizika předávkování. Rychlé vysazení může způsobit deprese.

Pseudoefedrin a jeho hlavní metabolit patří mezi látky, jejichž užívání je zakázáno u sportovců (doping).

Během léčby není vhodné pít alkoholické nápoje.

antihypertenzivy včetně adrenergních blokátorů adrenergních neuronů a beta-blokátorů (viz bod 4.5): u těchto pacientů je potřeba před doporučením opakované léčby nebo léčby bez dozoru lékaře pečlivě sledovat vliv jednotlivé dávky na krevní tlak;

jinými sympatomimetiky, jako jsou dekongestiva, léky potlačující chuť k jídlu a amfetaminové psychostimulační léčivé přípravky.

halucinace;

neklid;

poruchy spánku;

poruchy vizu, zastřené vidění, skotomy, poruchy barvocitu.

Přípravek obsahuje malé množství barviva žluti lakové, které může způsobit alergickou reakci.

4.5  Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

kyselinou acetylsalicylovou: existuje zvýšené riziko výskytu nežádoucích účinků (viz bod 4.4); výjimkou jsou situace, kdy jsou nízké dávky nepřevyšující 75 mg denně předepsány lékařem; preklinické údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou kyseliny acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček. Ačkoliv panuje určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit možnost, že pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný (viz bod 5.1);

jinými nesteroidními antirevmatiky včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2: je potřeba vyhnout se souběžnému užívání dvou a více nesteroidních antirevmatik, protože to může zvýšit riziko výskytu nežádoucích účinků (viz bod 4.4);

IMAO a/nebo RIMA (reversibilní inhibitory monoaminooxidázy A): zvýšené riziko hypertenzní krize (viz bod 4.3).

antikoagulancii: nesteroidní antirevmatika mohou zvyšovat účinek antikoagulancií, jako je warfarin (viz bod 4.4);

antihypertenzivy (ACE inhibitory a antagonisty angiotensinu II) a diuretiky: nesteroidní antirevmatika mohou účinky těchto léčiv snižovat; diuretika mohou zvyšovat nefrotoxicitu nesteroidních antirevmatik; pseudoefedrin může redukovat hypotenzní účinek; u některých pacientů s oslabenou funkcí ledvin (např. dehydratovaní pacienti nebo starší pacienti s oslabenou funkcí ledvin) může vést současné podávání ACE inhibitorů nebo antagonistů angiotensinu II a léčiv, která inhibují cyklooxygenázu, k dalšímu zhoršení funkce ledvin, včetně možného akutního selhání ledvin, které je obvykle reverzibilní; kombinace ACE inhibitorů nebo antagonistů angiotensinu II a nesteroidních antirevmatik je proto nutno podávat opatrně, zvláště u starších pacientů; pacienti musí být řádně hydratováni a je nutno zvážit sledování funkce ledvin po zahájení kombinované léčby a poté v pravidelných intervalech;

kortikosteroidy: při současném podávání existuje zvýšené riziko vzniku peptického vředu a/nebo krvácení do gastrointesti­nálního traktu (viz bod 4.4);

protidestičkovými léky a selektivními inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI): při souběžné terapii existuje zvýšené riziko gastrointesti­nálního krvácení (viz bod 4.4);

kardioglykosidy: nesteroidní antirevmatika mohou exacerbovat srdeční selhání, snižovat glomerulární filtraci a zvyšovat hladiny glykosidů v plazmě;

sympatomimetika, jako ie pseudoefedrin: mohou zvyšovat riziko dysrytmie; lithiem: existují důkazy o zvýšení plazmatické hladiny lithia;

methotrexátem: existují důkazy o možném zvýšení plazmatické hladiny methotrexátu; cyklosporinem: zvýšené riziko nefrotoxicity;

mifepristonem: nesteroidní antirevmatika se nesmí užívat 8 – 12 dní po podání mifepristonu, protože mohou jeho účinek snižovat;

takrolimem: při souběžném používání s nesteroidními antirevmatiky může dojít ke zvýšení nefrotoxicity;

zidovudinem: při souběžném používání je zvýšené riziko hematologické toxicity; existují důkazy o zvýšeném riziku hemartros a hematomů u HIV pozitivních hemofiliků užívajících kombinovanou terapii s ibuprofenem a zidovudinem;

chinolonovými antibiotiky: studie na zvířatech indikují, že nesteroidní antirevmatika mohou zvyšovat riziko vzniku křečí asociované s chinolonovými antibiotiky; riziko rozvoje křečí může být u pacientů užívajících nesteroidní antirevmatika v kombinaci s chinolony zvýšené;

námelové alkaloidy (ergotamin a methysergid): zvýšené riziko ergotismu;

léky potlačující chuť k jídlu a amfetaminové psychostimulanty: riziko hypertenze; oxytocin: riziko hypertenze;

anticholinergika včetně tricyklických antidepresiv: může dojít ke zvýšení anticholinergního účinku.

agonisté dopaminových receptorů: bromokriptin, kabergolin, lisurid, pergolid; linezolid;

nosní dekongestanty (podání nosní i orální): fenylefrin, efedrin, fenylpropanolamin;

těkavá halogenizovaná anestetika: jestliže se použijí nepřímo v kombinaci se sympatomimetiky, mohou způsobit v průběhu operace akutní hypertenzi; v případě plánované operace je tedy nutné přerušit léčbu 24 hodin před anestezií.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Pseudoefedrin

Vzhledem k možné asociaci mezi užíváním pseudoefedrinu během prvního trimestru těhotenství a vývojem abnormalit u plodu se v těhotenství Nurofen StopGrip nesmí užívat.

Ibuprofen

Inhibice syntézy prostaglandinů může mít nežádoucí vliv na těhotenství a fetální / embryonální vývoj. Data z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratů a kardiálních malformací po užívání inhibitorů syntézy prostaglandinů v počátku těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z méně než 1 % na přibližně 1,5 %. Předpokládá se, že se riziko zvyšuje s dávkou a trváním terapie. U zvířat se prokázalo, že podání inhibitorů syntézy prostaglandinů vede k zvýšení pre- a postimplantačních ztrát a k fetální / embryonální letalitě. Navíc byla hlášena zvýšená incidence různých malformací včetně kardiovaskulárních po podání inhibitorů syntézy prostaglandinů zvířatům v průběhu organogenetické periody.

V průběhu prvního a druhého trimestru nesmí být ibuprofen podán, pokud to není zcela nezbytné.

Během třetího trimestru těhotenství všechny inhibitory syntézy prostaglandinů mohou vystavovat kardiopulmonální toxicitě (předčasný uzávěr duktus arteriosus a pulmonální hypertenze); riziku renální dysfunkce, která může progredovat v renální selhání s oligohydroam­nionem, matku a novorozence na konci těhotenství:

potenciálnímu prodloužení krvácení;

riziku inhibice děložních kontrakcí vedoucí k opoždění nebo prodloužení porodu.

Proto je ibuprofen kontraindikován ve třetím trimestru těhotenství.

Pseudoefedrin se vylučuje do mateřského mléka, jeho účinek na dítě však není známý, z bezpečnostních důvodů proto kojící matky nemají Nurofen StopGrip užívat.

V limitovaných studiích se ibuprofen vylučoval ve velmi malém množství do mateřského mléka, ale nepředpokládá se nežádoucí vliv na kojené dítě.

Existují důkazy o tom, že léky, které inhibují cyklooxygenázu / syntézu prostaglandinů, ovlivňují ovulaci, a tím mohou způsobovat poškození ženské plodnosti. Tento účinek je reverzibilní a odezní po ukončení terapie. Mělo by být zváženo přerušení podávání Nurofenu StopGrip u žen, které mají problémy s početím nebo které jsou vyšetřovány pro infertilitu.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Při krátkodobém užívání Nurofen StopGrip nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

U citlivých osob však může vyvolat závrať, bolest hlavy, halucinace. Pokud takové stavy u pacienta nastanou, je třeba se vyvarovat činností vyžadujících rychlé reakce a motorickou koordinaci (např. řízení, obsluha strojů, práce ve výškách atd.).

4.8 Nežádoucí účinky

Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2400 mg/den), může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody) (viz bod 4.4).

Následující nežádoucí účinky byly hlášeny při krátkodobém podávání ibuprofenu v doporučených dávkách pro užívání bez lékařského předpisu (t.j. maximálně 1 200 mg ibuprofenu denně) a sympatomimetik včetně pseudoefedrinu. Při léčbě chronických onemocnění a dlouhodobé léčbě se mohou vyskytnout i další nežádoucí účinky.

Nežádoucí účinky spojeny s ibuprofenem a pseudoefedrinem jsou rozděleny podle následujících četností výskytu:

velmi časté: > 1/10

časté: > 1/100 až < 1/10

méně časté: > 1/1 000 až < 1/100

vzácné: > 1/10 000 až < 1/1 000

velmi vzácné: < 1/10 000, včetně jednotlivých hlášených případů

není známo: z dostupných údajů nelze určit

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměrů přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky:

4.9 Předávkování

U dospělých je na dávce závislá odpověď méně zřetelná než u dětí, u kterých může už požití dávky nad 400 mg/kg vyvolat příznaky. Poločas ibuprofenu v případě předávkování je 1,5 – 3 hodiny.

Příznaky předávkování: U většiny pacientů, kteří požili klinicky významné množství nesteroidních antirevmatik, byla zaznamenána nauzea, zvracení, bolest břicha nebo vzácněji průjem. Může se objevit také tinnitus, bolest hlavy a gastrointestinální krvácení. V závažnějších případech předávkování se toxicita projevuje poruchami CNS: ospalost, ojediněle excitace a dezorientace či kóma. Výjimečně se mohou objevit křeče. V případě závažné otravy může dojít k rozvoji metabolické acidózy a prodloužení protrombinového času / INR pravděpodobně kvůli interferenci s účinky cirkulujících faktorů srážení krve. Může dojít také k akutnímu selhání ledvin a poškození jater. U astmatiků je možná exacerbace astmatu.

Stejně jako u jiných sympatomimetik se předávkování pseudoefedrinem projevuje příznaky stimulace CNS a kardiovaskulárního systému: podrážděnost, neklid, třes, palpitace, křeče, retence moči, hypertenze, potíže při močení, nauzea, zvracení, tachykardie a srdeční arytmie.

Léčba předávkování: Léčba je podpůrná a symptomatická. Zahrnuje udržování průchodných dýchacích cest a monitoring srdečních funkcí a vitálních příznaků. Do jedné hodiny po požití potenciálně toxického množství lze užít aktivní uhlí. V případě častých nebo prodloužených křečí je tyto možné léčit intravenózním podáním diazepamu nebo lorazepamu. Při astmatických příznacích je nutné podat bronchodilatač­ní léky.

Eliminace pseudoefedrinu může být urychlena diurézou s použitím kyselých roztoků nebo dialýzou. Hypertenzní účinky lze léčit intravenózním podáním alfa-blokátorů. Účinky na srdce lze ovlivnit následným použitím beta-adrenergních blokátorů.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterape­utická skupina: Nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva; ibuprofen, kombinace.

ATC kód: M01AE51.

Ibuprofen, derivát kyseliny propionové, je NSAID s dobrými analgetickými, antipyretickými a protizánětlivými účinky.

Účinek ibuprofenu je dán inhibicí cyklooxygenázy s následnou inhibicí syntézy prostaglandinů. U lidí ibuprofen zmírňuje bolest, horečku, zánět a otok. Tlumí též reverzibilně agregaci krevních destiček.

Ibuprofen je účinný v léčbě bolesti a horečky při chřipce a zánětlivých onemocněních horních cest dýchacích a při léčbě bolestí, jako je bolest hlavy, bolest v krku, bolest svalů a bolest při úrazech měkkých tkání.

Preklinické údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou kyseliny acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček. Některé farmakodynamické studie ukazují, že pokud byla užita jednorázová dávka 400 mg ibuprofenu během 8 h před nebo do 30 min po podání kyseliny acetylsalicylové s rychlým uvolňováním (81 mg), došlo ke sníženému účinku kyseliny acetylsalicylové na tvorbu tromboxanu nebo agregaci destiček. Ačkoliv panuje určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit možnost, že pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný (viz bod 4.5).

Pseudoefedrin-hydrochlorid se používá jako nosní a bronchiální dekongestivum způsobující vazokonstrikci, čím snižuje otok a zduření nosní sliznice.

Jedná se o stereoisomer efedrinu a má podobné účinky. Pseudoefedrin je sympatomimetikum působící přímo i nepřímo na adrenergní receptory sliznice respiračního traktu. Má alfa- a beta-adrenergní aktivitu a stimuluje CNS. Má delší a slabší účinek než adrenalin. Ve srovnání s efedrinem vykazuje však slabší vazopresorický účinek a vliv na CNS.

Pseudoefedrin má vazokonstrikční a dekongesční účinky na hyperemické sliznice horních cest dýchacích, čímž zvyšuje průchodnost nosu a schopnost odvodu sekretu z dutin.

5.2  Farmakokinetické vlastnosti

Ibuprofen se po perorálním podání rychle a dobře vstřebává z gastrointes­tinálního traktu a rychle se distribuuje do celého organismu. Vylučování ledvinami je rychlé a úplné.

Maximální plazmatické koncentrace je dosaženo přibližně za 45 minut po podání přípravku nalačno. Při užití s jídlem se vrchol plazmatické koncentrace dostavuje za 1 – 2 hodiny. Tyto doby kolísají v závislosti na lékové formě.

Ibuprofen se metabolizuje v játrech na dva neaktivní metabolity, které se spolu s nemetabolizovaným ibuprofenem vylučují ledvinami buď samostatně, nebo ve formě konjugátů. Vylučování ledvinami je rychlé a úplné. Eliminační poločas je přibližně 2 hodiny.

Pseudoefedrin se po podání lékových forem se standardním uvolňováním snadno absorbuje z gastrointes­tinálního traktu. Vylučován je převážně močí v nezměněné formě, malá část je vylučována játry ve formě jaterních metabolitů. Biologický poločas je 5 – 8 hodin, eliminace je zvýšená u subjektů s kyselou močí a eliminační poločas zkrácený. Nástup dekongenscenčního účinku se dostavuje přibližně 30 minut po podání perorální dávky 60 mg a účinek přetrvává přibližně 4 hodiny.

5.3   Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Toxicita ibuprofenu se při experimentech na zvířatech projevovala hlavně tvorbou lézí a vředů v gastrointes­tinálním traktu. Studie in vitro neposkytly klinicky relevantní důkazy o možných mutagenních vlastnostech ibuprofenu. Ve studiích prováděných na potkanech a myších nebyly objeveny důkazy o karcinogenních účincích ibuprofenu. Podle výsledků experimentálních studií ibuprofen prochází placentou; teratogenní účinky však prokázány nebyly.

Předklinické údaje o pseudoefedrinu nejsou dostatečné. Výsledky získané na základě studií akutní toxicity a toxicity po opakovaném podávání neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Účinky pseudoefedrinu se obecně projevovaly jako výrazné zesílení jeho sympatomimetických farmakologických vlastností.

Kombinace ibuprofenu a pseudoefedrinu prokázala nízkou úroveň toxicity jak ve studiích akutní toxicity, tak po opakovaném podání. Kombinace obou látek nevykázala větší toxicitu než každá ze složek samostatně a pozorované výsledky byly shodné s výsledky ze studií jednotlivých komponent. Ve studii reprodukční toxicity na potkanech nebyla prokázána teratogenita kombinace ibuprofenu s pseudoefedrinem.

6.   FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1  Seznam pomocných látek

fosforečnan vápenatý, mikrokrystalická celulosa, povidon, sodná sůl kroskarmelosy, magnesium-stearát, hypromelosa, mastek, černý inkoust (šelak, černý oxid železitý (E 172), propylenglykol), žluť laková E 104/E 110, oxid titaničitý

6.2   Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3  Doba použitelnosti

3 roky

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5  Druh obalu a obsah balení

PVC/PVDC/Al blistr, krabička.

Velikost balení: 12 a 24 tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6   Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.   DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Reckitt Benckiser Healthcare International Ltd.

103–105 Bath Road

SL1 3UH, Slough

Velká Británie

8.   REGISTRAČNÍ ČÍSLO

07/612/96-C

Další informace o léčivu NUROFEN STOPGRIP

Jak se NUROFEN STOPGRIP podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej léku: bez lékařského předpisu s omezením (RLPO)

Balení: Blistr
Velikost balení: 24

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Reckitt Benckiser Healthcare International Limited, Slough
E-mail: ksenia.razumovich@rb.com, lukas.kulhavy@rb.com
Telefon: 227 110 141