NEODOLPASSE - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Neodolpasse

infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna lahev o objemu 250 ml obsahuje:

Diclofenacum natricum 75 mg

Orphenadrini citras 30 mg

Elektrolyty v mmol/250 ml:

Na⁺ přibližně 47,5

Pomocné látky se známým účinkem: sodík

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1

3. LÉKOVÁ FORMA

Infuzní roztok

Čirý a bezbarvý roztok

Osmolarita: přibližně 303 mosmol/l

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Neodolpasse je indikován k terapii akutní bolesti a zánětu u následujících stavů: – vertebrogenní bolest včetně radikulární bolesti

– bolest při revmatických onemocněních

– postoperační bolest po neurochirurgických zákrocích

Horečka sama není indikací k podání přípravku Neodolpasse.

Přípravek Neodolpasse je indikován k léčbě dospělých (od 18 let).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí (od 18 let):

– obvyklá denní dávka je 250 ml infuzního roztoku

– ve výjimečných případech je možné podat v jednom dni dvě 250 ml dávky, jestliže je interval mezi jednotlivými dávkami alespoň 8 hodin.

Výskyt nežádoucích účinků může být snížen podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou ke zlepšení příznaků (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití).

Pacienti s poruchou funkce ledvin

Nebyly provedeny žádné studie bezpečnosti a účinnosti u pacientů s poruchou funkce ledvin. Těmto pacientům má být podána nejnižší možná účinná dávka a renální funkce je třeba monitorovat. Přípravek Neodolpasse je kontraindikován u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (viz body 4.3 a 4.4).

Pacienti s poruchou funkce jater

Nebyly provedeny žádné studie bezpečnosti a účinnosti u pacientů s poruchou funkce jater. Těmto pacientům má být podána nejnižší možná účinná dávka a aktivitu jaterních enzymů je třeba monitorovat. Přípravek Neodolpasse je kontraindikován u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (viz bod 4.3 a 4.4).

Starší pacienti (ve věku 65 let nebo starší)

Nebyly provedeny žádné studie u starších pacientů (ve věku 65 let nebo starších). Je známo, že u starších pacientů se nežádoucí účinky vyvolané nesteroidními antirevmatiky (NSAID) vyskytují častěji a mají závažnější následky. Jestliže je nutné podání NSAID, musí být podána nejnižší účinná dávka, a to zejména u starších oslabených pacientů a u pacientů s nízkou hmotností (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

Přípravek Neodolpasse je kontraindikován u dětí a dospívajících do 18 let (viz bod 4.3).

Způsob podání

Intravenózní podání.

Přípravek Neodolpasse může být podán do periferní žíly vzhledem k jeho nízké osmolaritě přibližně 303 mosmol/l.

Infuze 250 ml má být podávána po dobu 1,5 až 2 hodin.

Doba trvání léčby:

Doba trvání léčby má být minimalizována použitím nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu nutnou k léčbě příznaků onemocnění. Doba trvání léčby nemá překročit 7 dní.

4.3 Kontraindikace

• hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
• stejně jako jiná nesteroidní antirevmatika, je diklofenak kontraindikován u pacientů, u kterých kyselina acetylsalicylová nebo jiná NSAID vyvolávají astmatický záchvat, kopřivku nebo akutní rinitidu
• aktivní gastrický nebo intestinální vřed, krvácení nebo perforace
• anamnesticky rekurentní peptický vřed/hemoragie (dvě nebo více epizod prokázané ulcerace nebo krvácení)
• gastrointestinální krvácení nebo perforace v souvislosti s předchozí léčbou NSAID v anamnéze
• hematologická onemocnění (poruchy krvetvorby, poškození kostní dřeně, porfyrie, hemoragická diatéza)
• cerebrovaskulární krvácení
• akutní těžká krvácení
• stávající městnavé srdeční selhání (NYHA II-IV), ischemická choroba srdeční, periferní arteriální onemocnění a/nebo cerebrovaskulární onemocnění
• těžká porucha funkce jater nebo ledvin (viz bod 4.4)
• tachyarytmie
• poslední trimestr těhotenství (viz bod 4.6)
• děti a dospívající do 18 let
• myasthenia gravis, bulbární paralýza
• akutní kongestivní glaukom
• stenózy gastrointesti­nálního traktu
• megakolon, paralytický ileus
• retence moči (adenom prostaty, hypertrofie prostaty, obstrukce hrdla močového měchýře)

Je nutné uvážit obecné kontraindikace infuzní terapie, jako je např. hyperhydratace, městnavé srdeční selhání, porucha funkce ledvin (oligurie, anurie), plicní edém nebo cerebrální edém.

4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití

UPOZORNĚNÍ TÝKAJÍCÍ SE DIKLOFENAKU

Ženy v prvním nebo druhém trimestru těhotenství musí být pečlivě sledovány, je-li jim podáván diklofenak. Používání diklofenaku během kojení se nedoporučuje (viz bod 4.6).

Je nutné se vyvarovat současnému podání diklofenaku a systémových NSAID, včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2, vzhledem k nedostatku údajů o prospěchu synergního působení těchto látek a vzhledem k možným aditivním nežádoucím účinkům.

Nežádoucí účinky lze minimalizovat podáním nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu nezbytnou k potlačení příznaků onemocnění (viz bod 4.2 a gastrointestinální a kardiovaskulární riziko níže).

Gastrointestinální účinek

V souvislosti se všemi NSAID bylo hlášeno gastrointestinální krvácení, ulcerace nebo perforace, v některých případech fatální. Tyto nežádoucí účinky mohou nastat kdykoli během léčby a mohou nebo nemusí jim předcházet varovné příznaky nebo závažné gastrointestinální příhody v anamnéze. U starších pacientů mají obvykle závažnější následky.

Současná konzumace alkoholu může vést ke zvýšenému riziku gastrointesti­nálního krvácení. Nastane-li u pacientů, kterým je podáván diklofenak, gastrointestinální krvácení, musí být léčba ukončena.

U všech NSAID včetně diklofenaku je nezbytné zajistit důkladný lékařský dohled nad pacienty a při předepisování diklofenaku věnovat zvláštní pozornost pacientům s příznaky svědčícími o gastrointes­tinenálním (GI) onemocnění a pacientům s anamnézou nasvědčující gastrické nebo intestinální ulceraci, krvácení nebo perforaci (viz bod 4.8).

Riziko gastrointesti­nálního krvácení je vyšší se zvyšujícími se dávkami NSAID a u pacientů s vředem v anamnéze, zejména je-li komplikován krvácením nebo perforací (viz bod 4.3) a rovněž u starších pacientů.

Léčba u těchto pacientů má být zahájena podáním nejnižší možné dávky. U těchto pacientů je nutné zvážit kombinovanou léčbu s protektivními látkami (např. misoprostolem nebo inhibitory protonové pumpy) (viz níže a bod 4.5). Je ji rovněž nutné zvážit u pacientů, u kterých je vyžadována současná léčba léčivými přípravky, které obsahují nízkou dávku kyseliny acetylsalicylo­vé/aspirinu nebo léčivými přípravky, které mohou zvýšit riziko gastrointesti­nálních příhod (viz bod 4.5).

Pacienti s gastrointes­tinální toxicitou v anamnéze, zejména starší pacienti, musí být poučeni, aby hlásili veškeré neobvyklé gastrointestinální příznaky (zejména gastrointestinální krvácení) a to zejména na počátku léčby.

Opatrnost je zapotřebí u pacientů současně užívajících léky, které mohou zvyšovat riziko ulcerace nebo krvácení, jako jsou perorální kortikosteroidy, antikoagulancia, jako je warfarin, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu nebo antiagregancia, jako je kyselina acetylsalicylová (viz bod 4.5).

Pečlivý lékařský dohled a opatrnost jsou rovněž zapotřebí u pacientů s gastrointes­tinálním onemocněním v anamnéze (ulcerózní kolitida nebo Crohnovou nemoc), jelikož může dojít ke zhoršení jejich stavu (viz bod 4.8).

Starší pacienti

Zvláště u starších pacientů léčených NSAID je vyšší riziko nežádoucích účinků, zejména gastrointesti­nálního krvácení nebo perforace, které mohou být také fatální.

Zvláštní péče se musí věnovat starším pacientům s ohledem na jejich zdravotní stav. Nejnižší účinné dávky (viz bod 4.2) je nutné podávat zejména starším pacientům, kteří jsou oslabení a mají nízkou tělesnou hmotnost.

Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky

Je třeba poučit a monitorovat pacienty s hypertenzí a/nebo mírným až středně těžkým dekompenzovaným srdečním selháním v anamnéze, jelikož souvislosti s léčbou NSAID byly hlášeny případy retence tekutin a edémů.

Klinické studie a epidemiologická data konzistentně poukazují na zvýšené riziko arteriálních trombotických příhod (například infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda) spojené s užíváním diklofenaku, zejména ve vysokých dávkách (150 mg denně) a při dlouhodobé léčbě

Pacienti s významnými rizikovými faktory pro vznik kardiovaskulárních příhod (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření), smí být léčeni diklofenakem pouze po pečlivém zvážení.

Protože se kardiovaskulární riziko diklofenaku může zvyšovat s dávkou a délkou léčby, je nutno podávat nejnižší účinné dávky po nejkratší možnou dobu. Pacientovu potřebu symptomatické úlevy a jeho odezvu na léčbu je nutné pravidelně vyhodnocovat.

Je nutné pečlivě zvážit indikaci pro parenterální podání u pacientů se systolickým krevním tlakem pod 100 mm Hg nebo s nestabilním kardiovaskulárním systémem (např. oběhové selhání způsobené infarktem myokardu, mnohočetným traumatem, počáteční fází šoku).

Účinky na kůži

Závažné kožní reakce, některé fatální, zahrnující exfoliativní dermatitidu, Stevens-Johnsonův syndrom a toxickou epidermální nekrolýzu byly hlášeny velmi vzácně v souvislosti s léčbou NSAID (viz bod 4.8). Těmito reakcemi jsou nejvíce ohroženi pacienti na počátku léčby: ve většině případů dochází k nástupu těchto reakcí během prvního měsíce léčby. Přípravek Neodolpasse musí být vysazen při prvních známkách kožní vyrážky, slizničních lézí nebo v případě jakýchkoli jiných známek hypersenzitivity.

Účinky na játra

Pečlivý lékařský dohled musí být zajištěn při podávání diklofenaku pacientům s poruchou funkce jater, neboť jejich stav se může zhoršit.

Stejně jako po podání NSAID, i po podání diklofenaku může dojít ke zvýšení hladin jednoho nebo více jaterních enzymů.

Během dlouhodobé léčby diklofenakem je indikováno pravidelné sledování funkce jater jakožto bezpečnostní opatření. Pokud abnormální hodnoty jaterních testů přetrvávají nebo se zhoršují, jestliže dojde k rozvoji klinických známek nebo příznaků onemocnění jater nebo jestliže dojde k jiným projevům (např. eosinofilie, vyrážka) musí se podávání diklofenaku ukončit. Hepatitida se může objevit i bez přítomnosti prodromálních příznaků.

Kardiovaskulární systém, ledviny, elektrolyty a bilance tekutin

Vzhledem k tomu, že byla hlášena retence tekutin a edém v souvislosti s léčbou NSAID, je vyžadována zvláštní opatrnost u pacientů s poruchou srdeční funkce, s poruchou funkce ledvin, s hypertenzí v anamnéze, u starších pacientů, u pacientů současně léčených diuretiky nebo léčivými přípravky, které mohou mít vliv na funkci ledvin (viz také „Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky“).

Zvláštní opatrnost je zapotřebí u pacientů s podstatnou deplecí extracelulárního objemu jakékoli příčiny (např. před operací nebo po větší operaci) z důvodu možných komplikací jako je krvácení, nerovnováha elektrolytů a porucha objemu tekutin. Je-li diklofenak podáván v takovýchto případech, je nutné v rámci bezpečnostního opatření monitorovat funkci ledvin. Přerušení léčby obvykle vede ke stavu, který byl před léčbou.

Zvláštní péče je nutná u pacientů s hypernatrémií.

Hematologické účinky

Použití diklofenaku se doporučuje pouze ke krátkodobé léčbě. Během dlouhodobé léčby diklofenakem, stejně jako u jiných NSAID, se doporučuje monitorovat krevní obraz.

Pacienti s poruchou hemostázy a trombocytopenií musí být pečlivě monitorováni (viz bod 4.3).

Stejně jako jiné NSAID může diklofenak ve vyšší dávce přechodně inhibovat jeden z kroků agregace krevních destiček.

Centrální nervový systém

Zvláštní péči je nutné věnovat pacientům s psychiatrickými poruchami, epilepsií a Parkinsonovou chorobou (viz bod 4.8).

Preexistující astma/ hypersenzitivi­ta/imunitní sys­tém

U pacientů s astmatem, sezonní alergickou rinitidou, nosními polypy, s chronickou obstrukční plicní nemocí nebo s chronickými infekcemi respiračního traktu (obzvláště ve spojení s příznaky podobnými alergické rhinitidě), jsou reakce na NSAID, jako je zhoršení astmatu (tzv. intolerance analgetik/anal­getické astma), Quinckeho edém nebo kopřivka, mnohem častější než u jiných pacientů. Z tohoto důvodu se u takovýchto pacientů doporučuje zvláštní opatření (pohotovostní připravenost). Toto se též vztahuje na pacienty, kteří jsou alergičtí na jiné látky, což se projevilo např. kožními reakcemi, pruritem nebo kopřivkou.

Před zahájením infuze musí být u pacientů zjištěno, zda nemají hypersenzitivní reakce (např. alergickou rinitidu), chronické plicní infekce nebo astma.

Stejně jako u jiných NSAID mohou také nastat alergické reakce včetně anafylaktických/a­nafylaktoidních reakcí i bez předchozí expozice léku.

Pacienti musí být poučeni, že mají okamžitě informovat lékaře v případě, že zaznamenají jakékoli hypersensitivní reakce, jako je např. otok tváře, otok plic (otok hrtanu), dyspnoe, astma, tachykardie, kožní reakce (erytém, exantém, kopřivka, svědění) a/nebo pokles krevního tlaku, protože léčba musí být v těchto případech ihned přerušena.

Zvláštní péče musí být věnována pacientům se systémovým lupus erythematodes a smíšeným onemocněním pojivové tkáně. Příznaky aseptické meningitidy (ztuhlost krku, bolest hlavy, nauzea, zvracení, horečka a desorientace) byly hlášeny ve spojitosti s těmito základními onemocněními (viz bod 4.8).

Pokud se během podání přípravku Neodolpasse objeví závažné příznaky parestézie nebo bolest, musí být infuze ukončena.

Obecné

Stejně jako jiná NSAID může diklofenak maskovat známky a příznaky infekce (např. bolest) vzhledem k jeho farmakodynamickým vlastnostem.

Pacienti mají kontaktovat svého lékaře, v případě, že příznaky (např. bolest, zánět) přetrvávají nebo se zhoršují (např. zhoršení celkového zdravotního stavu nebo nástup horečky). Je nutné zvážit protiinfekční/an­tibiotickou léč­bu.

Bolest hlavy vyvolaná analgetiky

Dlouhodobé užívání vysokých dávek analgetik může vyvolat bolest hlavy, která nesmí být léčena vysokými dávkami tohoto léčivého přípravku. Pacienti musí být o tomto informováni, pokud se jich to týká.

Analgetická nefropatie

Rutinní používání analgetik, zejména kombinace několika analgetik, může způsobit trvalé poškození ledvin včetně rizika renálního selhání. Pacienti musí být o tomto informováni, pokud se jich to týká.

Laboratorní testy

• V závislosti na délce léčby diklofenakem se doporučuje sledovat sérový ionogram, acidobazickou rovnováhu, bilanci tekutin a aktivitu jaterních enzymů, stejně jako funkci jater a ledvin, krevní obraz, krevní srážlivost a provádět test okultního krvácení (Haemoccult test).

• V případě že se podávají draslík šetřící diuretika, musí být pečlivě sledována hladina draslíku v séru.

Je-li pacient léčen antikoagulancii, je nutno sledovat krevní srážlivost.

Další doporučení viz bod 4.5.

UPOZORNĚNÍ TÝKAJÍCÍ SE ORFENADRINU

Dlouhodobé podávání orfenadrinu může způsobit resistenci vůči léčbě.

Přípravek Neodolpasse není indikován k dlouhodobé léčbě, a proto tento účinek neočekává.

Po intravenózním podání a rovněž předtím, než pacient opustí ordinaci, musí být u hypotonických pacientů kontrolován krevní tlak.

Tento léčivý přípravek obsahuje přibližně 47,5 mmol sodíku v jedné dávce. Nutno vzít v úvahu u pacientů na dietě s nízkým obsahem sodíku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Mohou se objevit následující interakce:

INTERAKCE V SOUVISLOSTI S DIKLOFENAKEM

INTERAKCE V SOUVISLOSTI S ORFENADRINEM

4.6. Fertilita, těhotenství a kojení

DIKLOFENAK:

Těhotenství

Inhibice syntézy prostaglandinů může mít nežádoucí vliv na těhotenství a/nebo embryonální/fetální vývoj. Údaje z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratů a kardiálních malformací a gastroschízi po užití inhibitorů syntézy prostaglandinů během počátečního stádia těhotenství. Předpokládá se, že se riziko zvyšuje s dávkou a délkou trvání léčby. Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z méně než 1% na přibližně 1,5%. U zvířat vedlo podání inhibitoru syntézy prostaglandinu ke zvýšení pre- a postimplantačních ztrát a k embryo-fetální letalitě. Navíc byl u zvířat hlášen zvýšený výskyt různých malformací, včetně kardiovaskulárních, po podání inhibitoru syntézy prostaglandinu v průběhu organogenetické periody.

Během prvního a druhého trimestru nesmí být diklofenak podán, pokud to není zcela nezbytné. Pokud je diklofenak podáván ženám, které se pokoušejí otěhotnět nebo během prvního a druhém trimestru těhotenství, musí být dávka co nejnižší a doba léčby co nejkratší.

Během třetího trimestru těhotenství může použití inhibitorů syntézy prostaglandinů vést

• u plodu:

• – ke kardiopulmonální toxicitě (s předčasným uzávěrem ductus arteriosus Botalli a s pulmonální hypertenzí)

• – k renální dysfunkci, která může progredovat v renální selhání s oligohydramniózou

• u matky a novorozence na konci těhotenství:

• – k možnému prodloužení doby krvácivosti, k antiagregačnímu působení na trombocyty, ke kterým může dojít dokonce i při velmi nízkých dávkách

• – inhibici děložních kontrakcí, což vede k opoždění nebo k prodloužení průběhu porodu

Z těchto důvodů je použití diklofenaku kontraindikováno během třetího trimestru těhotenství.

Kojení

Stejně jako jiná NSAID i diklofenak prostupuje v malém množství do mateřského mléka. Z těchto důvodů by se diklofenak neměl podávat během kojení.

Fertilita

Prostaglandiny hrají důležitou úlohu při ovulaci, implantaci a vaskularizaci placenty. Stejně jako jiná NSAID může i diklofenak poškodit ženskou fertilitu a nedoporučuje se ženám, které se pokoušejí otěhotnět. U žen, které mají problémy s otěhotněním, nebo které se léčí na infertilitu, je nutné zvážit vysazení diklofenaku.

ORFENADRIN:

Těhotenství

Nejsou žádné nebo pouze omezené zkušenosti s použitím orfenadrin-citrátu během prvního trimestru těhotenství. Nejsou žádné zkušenosti s použitím orfenadrin-citrátu během druhého a třetího trimestru těhotenství. Studie na zvířatech neposkytují dostatečné informace o reprodukční toxicitě. Potenciální riziko pro člověka není známo. Z toho důvodu smí být orfenadrin-citrát použit během těhotenství pouze tehdy, jestliže možný přínos léčby převažuje možné riziko.

Kojení

Není známo zda orfenadrin-citrát přechází do mateřského mléka. Z toho důvodu smí být orfenadrin-citrát použit během kojení pouze po pečlivém zhodnocení možného přínosu léčby oproti možnému riziku.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pacienti, u kterých se při používání přípravku Neodolpasse vyskytují poruchy vidění, závratě, vertigo, ospalost nebo jiné poruchy centrálního nervového systému nesmí řídit ani obsluhovat stroje. Pacienti musí být o tomto poučeni, a to zejména o nevhodné kombinaci s alkoholem.

4.8 Nežádoucí účinky

Hodnocení nežádoucích účinků je založeno na následujících četnostech výskytu:

Velmi časté (> 1/10)

Časté (> 1/100, < 1/10)

Méně časté (> 1/1000, < 1/100)

Vzácné (> 1/10 000,< 1/1000)

Velmi vzácné (< 1/10 000)

Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY V SOUVISLOSTI S DIKLOFENAKEM

Nejčastějšími nežádoucí účinky byly gastrointestinální účinky. Zejména u starších pacientů se vyskytla peptická ulcerace, perforace nebo gastrointestinální krvácení, přičemž tyto nežádoucí účinky byly v některých případech fatální. Nauzea, zvracení, průjem, meteorismus, zácpa, dyspepsie, abdominální bolest, meléna, hematemeze, aftózní stomatitida, zhoršení preexistující ulcerózní kolitidy nebo Crohnovy nemoci, byly popsány po podání NSAID (viz bod 4.4). Gastritida byla hlášena méně často.

V souvislosti s léčbou NSAID byly hlášen edém, vysoký krevní tlak a kardiální insuficience.

Následující nežádoucí účinky zahrnují nežádoucí účinky hlášené buď při krátkodobém nebo dlouhodobém používání diklofenaku:

Klinické studie a epidemiologická data konzistentně poukazují na zvýšené riziko arteriálních trombotických příhod (například infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda) spojené s užíváním diklofenaku, zejména ve vysokých dávkách (150 mg denně) a při dlouhodobé léčbě (viz body 4.3 a 4.4 Kontraindikace a Zvláštní upozornění a opatření pro použití).

Pacienti mají být poučeni, že je třeba přerušit léčbu diklofenakem a informovat okamžitě lékaře, jestliže se objeví následující příznaky potenciálně nebezpečných nežádoucích účinků:

• – žaludeční potíže, pálení žáhy nebo bolest žaludku

• – hematemeze, meléna nebo hematurie

• – kožní reakce jako je vyrážka nebo svědění

• – potíže s dýcháním, respirační tíseň nebo dušnost, otok v oblasti hlavy

• – zežloutnutí kůže nebo očního bělma

• – těžké vyčerpání spolu se ztrátou chuti k jídlu

• – přetrvávající bolest v krku, poranění v ústech, vyčerpání nebo horečka

• – krvácení z nosu, kožní krvácení

• – otok tváře, chodidel nebo nohou

• – snížené vylučování moče spolu s těžkým vyčerpáním

• – silná bolest hlavy nebo ztuhlost krku

• – bolest na hrudi

• – zamlžené vědomí

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY V SOUVISLOSTI S ORFENADRINEM

Nastávají převážně v souvislosti s parasympato­lytickým účinkem orfenadrinu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

DIKLOFENAK:

Není žádný typický klinický obraz z předávkování diklofenakem.

Předávkování může způsobit příznaky jako je zvracení, gastrointestinální krvácení, průjem, vertigo, tinitus a křeče. V případě silné otravy může dojít k akutnímu renálnímu selhání a k poškození jater stejně jako k respirační tísni a cyanóze.

ORFENADRIN:

Akutní předávkování orfenadrinem se projevuje následujícími příznaky: horkem, suchou kůží, pocením, návaly horka (flush), suchostí sliznic, zvýšenou dechovou frekvencí, dilatací pupil, poruchami motility, svalovým třesem, ataxií, tonickými a klonickými křečemi, halucinacemi, anurií, srdeční arytmií, srdečním selháním, vyčerpaností, kolapsem, bezvědomím a poruchami elektrolytové a acidobazické rovnováhy.

DIKLOFENAK:

Specifické antidotum neexistuje.

Léčba předávkování spočívá v symptomatické a podpůrné léčbě s monitorováním životních funkcí. Podpůrné a symptomatické léčby má být využito u komplikací jako je hypotenze, renální selhání, křeče, gastrointestinální poruchy a respirační tíseň.

Speciální opatření jako je nucená diuréza, dialýza nebo hemoperfuze jsou pravděpodobně neúčinné při eliminaci NSAID vzhledem k jejich silné vazbě na bílkoviny a extenzivnímu metabolizmu.

ORFENADRIN:

• – nucená diuréza ke zvýšení objemu moči a jejího průchodu močovým měchýřem,

• – peritoneální dialýza, hemodialýza

• – podpůrná léčba: intravenózní hydratace a regulace cirkulace v závislosti na příznacích

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: centrálně působící myorelaxancia, orfenadrin kombinace

ATC kód: M03BC51

Přípravek Neodolpasse je kombinací analgeticky působícího nesteroidního antirevmatika (diklofenaku) a centrálně působícího myorelaxancia (orfenadrinu). Používá se k léčbě akutní bolesti a zánětu.

Tato kombinace ruší bludný kruh mezi bolestí a svalovou kontrakcí (bludný kruh bolesti). Bolest vyvolaná spasmy je léčena myorelaxanciem, zatímco záněty, které nejsou vyvolané spasmy, jsou léčeny nesteroidním antirevmatikem.

Diklofenak (o-[(2,6-dichlorfenyl)amino]-fenyl-acetát), derivát kyseliny fenyloctové je nesteroidní antirevmatikum s analgetickými, antiflogistickými a antipyretickými vlastnostmi. Jeho účinek převážně spočívá v inhibici cyklooxygenázy a syntézy prostaglandinů. Ve vyšších dávkách diklofenak snižuje syntézu produktů lipoxygenázy (např. leukotrienů) a působí jako reverzibilní inhibitor experimentálně vyvolané agregace krevních destiček.

Orfenadrin (2-dimethylaminoethyl-2-methylbenzylhy­drylether) je vysoce účinné svalové relaxans působící prostřednictvím centrálního nervového systému. Orfenadrin působí pouze na patologicky zvýšený svalový tonus. Bolest způsobená spazmy kosterního svalstva odpovídá obzvláště dobře na léčbu orfenadrinem. Orfenadrin má také parasympatolytické, lokálně anestetické a slabé antihistaminické vlastnosti.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

DIKLOFENAK

Resorpce

Nejvyšších plazmatických hladin diklofenaku se dosáhne těsně po infuzi. Infuze diklofenaku vede k rychlému nástupu účinku.

K maximálním plazmatickým koncentracím během infuze nedochází.

Po intravenózní infuzi 75 mg diklofenaku trvající 2 hodiny se dosáhne průměrné maximální plasmatické koncentrace 1,9 |ig/ml.

Plazmatická koncentrace je lineárně proporcionální k podané dávce. 2–4 hodiny po infuzi je maximálních koncentrací dosaženo v synoviální tekutině, hodnoty koncentrací zůstávají vyšší (než v plazmě) po dobu až 12 hodin.

Distribuce a biotransformace

Systémová biologická dostupnost po intravenózním podání je přibližně dvojnásobná než ta po perorálním nebo rektálním podání téže dávky, protože přibližně polovina léčivé látky je po perorálním nebo rektálním podání metabolizována při prvním průchodu játry (first pass effect). Při podávání terapeutických dávek se diklofenak z 99,7% váže na bílkoviny (převážně na albumin).

Eliminace

Eliminace ze synoviální tekutiny je pomalejší (eliminační poločas je 3–6 hodin) než eliminace z plazmy (eliminační poločas je 1–2 hodiny).

Přibližně 60% podané dávky je vyloučeno ledvinami ve formě částečně účinných metabolitů, méně než 1% je vyloučeno v nezměněné formě, zbytek dávky je eliminován ve formě metabolitů žlučí a stolicí.

Farmakokinetika diklofenaku není závislá na věku pacienta. Kumulace se neočekává, pokud se dodržují doporučené intervaly dávkování, to platí i pro pacienty s poruchou funkce ledvin nebo jater.

ORFENADRIN

Resorpce

Nejvyšší plazmatická hladina je detekována již po 2 minutách od i.v. podání.

Distribuce a biotransformace

Studie prokázaly, že přibližně 90% orfenadrinu je vázáno na proteiny.

Eliminace

Eliminační poločas orfenadrinu je 14 hodin. Látka je extenzivně metabolizována a eliminována převážně ledvinami.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Diklofenak

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po jednorázovém a opakovaném podávání, genotoxicity a hodnocení kancerogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Byly provedeny studie chronické toxicity na různých druzích zvířat. Při podávání toxických dávek docházelo pouze k ulceraci v gastrointes­tinálním traktu a ke změnám krevního obrazu.

Diklofenak neovlivňuje fertilitu rodičovských zvířat (potkani) ani pre-, peri- a postnatální vývoj potomků. Nebyly pozorovány žádné známky teratogenního působení u myší, potkanů ani králíků. V rámci různých studií (na zvířatech) nebyly pozorovány mutagenní účinky ani in vitro (králičí buňky) ani in vivo. V rámci dlouhodobých studií na potkanech a myších nebylo pozorováno karcinogenní působení.

Koncentrace sodné soli diklofenaku aplikované in vitro (králičí buňky), které odpovídaly koncentracím dosahovaným v lidské plazmě nebo v synoviální tekutině, nevedly k supresi biosyntézy proteoglykanů v chrupavkách.

Orfenadrin

Studie toxicity po opakovaném podávání neodpovídají dnešnímu standardu.

Při opakovaném podávání u psů (perorální podání až 60 mg/kg těl. hmotnosti po dobu 8 týdnů a následně až 150 mg/kg těl. hmotnosti po dobu 5 týdnů, vždy 5 dní v týdnu) nebyl pozorován žádný účinek na vývoj tělesné hmotnosti, krevní obraz nebo funkci ledvin.

Po perorálním podání 20 mg/kg těl. hmotnosti psům po dobu 5 měsíců byla uváděna leukocytóza, avšak k histopatologickým změnám studovaných orgánů nedocházelo.

Ani mutagenní účinky, ani klinicky relevantní genotoxický potenciál nebyly v rámci in vitro studií s orfenadrinem prokázány. O studiích hodnotících karcinogenní působení není známo.

Byly provedeny různé studie reprodukční toxicity na myších, potkanech a králících. Tyto studie však byly provedeny nedostatečně a jsou rovněž nedostatečně zdokumentovány. Výsledky těchto studií nejsou konzistentní, nicméně embryotoxický potenciál nelze vyloučit.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

acetylcystein

kyselina jablečná, L-forma

dihydrát dinatrium-edetátu hydroxid sodný voda na injekci

6.2 Inkompatibility

Mísení s jinými léčivými přípravky je možné pouze tehdy, jestliže byla kompatibilita prokázána.

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.

6.3 Doba použitelnosti

Doba použitelnosti před prvním otevřením:

1 rok

Doba použitelnosti po prvním otevření:

Přípravek Neodolpasse musí být použit okamžitě po prvním otevření lahve. Veškerý zbylý roztok musí být zlikvidován.

Doba použitelnosti po smíchání s jinými přípravky:

Z mikrobiologického hlediska musí být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, jsou doba a podmínky uchovávání po otevření před použitím na zodpovědnosti uživatele a normálně by neměly být delší než 24 hodin při pokojové teplotě, pokud mísení neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek. Kompatibilita směsi musí být ověřena (viz bod 6.6).

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

Uchovávejte lahev ve vnějším obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

250 ml skleněná lahev (Ph. Eur., sklo třídy II) s halogenbutylovou pryžovou zátkou a hliníkovým uzávěrem.

Velikost balení: 1 × 250 ml, 10 × 250 ml.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Po prvním otevření lahve musí být roztok okamžitě použit.

Veškerý nepoužitý roztok, stejně jako veškerý zbylý roztok po infuzi musí být odborně zlikvidován.

Pouze k jednorázovému použití.

Lze použít pouze čiré a bezbarvé roztoky v neporušeném o­balu.

Pokud je přípravek Neodolpasse mísen s jinými léčivými přípravky, musí být zajištěny aseptické podmínky, adekvátní promíchání a zejména musí být zajištěna kompatibilita.

Kompatibilita směsí přípravku Neodolpasse s např. dexamethasonem, prednisolonem, omeprazolem, lidokainem, ranitidinem, metoklopramidem nebo esomeprazolem byla testována.

Kompatibilita je validní pouze pro určité definované směsné poměry. Informace o těchto směsných poměrech jsou k dispozici na vyžádání u držitele rozhodnutí o registraci.

Kompatibilita musí být zkontrolována alespoň vizuálně (zrakem nespatřitelné chemické respektive terapeutické inkompatibility však nelze vyloučit).

Směs má být podána infuzí do 24 hodin od přípravy směsi.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Fresenius Kabi s.r.o.

Na Strži 1702/65, Nusle

140 00 Praha 4

Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

29/423/99-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 16. 6. 1999

Datum posledního prodloužení registrace: 1. 7. 2015

Další informace o léčivu NEODOLPASSE

Jak se NEODOLPASSE podává: intravenózní podání - infuzní roztok
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Lahev
Velikost balení: 10X250ML

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Fresenius Kabi s.r.o., Praha
E-mail: marina.svobodova@fresenius-kabi.com
Telefon: +420 225 270 583