MORPHIN BIOTIKA 1% - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

MORPHIN Biotika 1%

injekční roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml injekčního roztoku obsahuje morphini hydrochloridum trihydricum 10 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: přípravek obsahuje 0,129 mmol (tzn. 2,964 mg) sodíku v 1 ml injekčního roztoku

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

injekční roztok

Popis přípravku: čirá, bezbarvá nebo slabě nažloutlá tekutina

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Morfin je indikován k léčbě silné akutní bolesti například po těžkých úrazech, popáleninách, po operacích, při akutní bolesti při infarktu myokardu, k léčbě nádorové bolesti a k premedikaci před anestezií.

4.2 Dávkování a způsob podání

• a) Dávkování novorozencům a dětem do 6 měsíců věku:

i.v. bolus u neventilovaných pacientů: 25 pg/kg, resp. 50 pg/kg u ventilovaných

i.v. kontinuální aplikace u neventilovaných pacientů: 5 – 7 pg/kg/h, resp. 10 – 15 pg/kg/h u ventilovaných.

• b) Dávkování dětem

Dětem od 6–12 měsíců se aplikuje podkožně nebo nitrosvalově 0,2 mg/kg. Pro děti ve věku 1–6 let je jednotlivá dávka 2–4 mg, pro děti 6–15 leté 4–10 mg podkožně nebo nitrosvalově.

b) Dávkování dospělým

Obvyklá jednotlivá terapeutická dávka morfinu je 10–20 mg nitrosvalově nebo podkožně. Denní terapeutická dávka je 10–40 mg. Nejvyšší jednotlivá dávka je 20 mg, nejvyšší denní dávka je 60 mg podkožně. Nitrožilně se aplikuje, je-li potřebný rychlý účinek nebo při nedostatečném prokrvení (hypotenze, šok), velmi pomalu (4–5 minut) ležícímu pacientovi a dávka se snižuje o 1/3 až 1/2. Při dlouhotrvající bolesti se podává v 4hodinových intervalech.

Při snížené funkci ledvin (pokles glomerulární filtrace pod 10 ml/min) je nutné dávku redukovat na polovinu. Při snížené funkci jater se prodlužuje interval mezi dávkami 1,5 až 2 krát. Při dialýze není potřebné dávku upravovat.

4.3 Kontraindikace

Podání léčivého přípravku je kontraindikované při přecitlivělosti na léčivou látku trihydrát morfin-hydrochloridu nebo na kteroukoliv pomocnou látku přípravku, při poškozené funkci plic s útlumem dýchacího centra, chronické obstrukční chorobě bronchopulmonální, při paralytickém ileu a úrazech hlavy se zvýšeným intrakraniálním tlakem.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Opatrnost je nutná při bronchiálním astmatu, biliární kolice, otravě křečovými jedy a při hypertrofii prostaty. Morfin by se neměl podávat při terapii inhibitory monoaminooxidázy a ještě dva týdny po jejím ukončení. U pacientů s vážnou poruchou jater a narušenou funkcí ledvin je nutné dávky redukovat.

Při endokrinologických chorobách (Addisonova choroba, myxedém) je potřebné počítat se zvýrazněním a prodloužením účinku. Morfin by se neměl podávat kojícím matkám a dětem do 6 měsíců. Riziko vzniku fyzické i psychické závislosti !

4.5  Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Tlumivý účinek morfinu na CNS mohou zesílit jiné centrálně tlumivé látky (alkohol, barbituráty, neuro-leptika, benzodiazepiny, antidepresiva, antihistaminika), inhibitory monoaminooxidázy, fysostigmin, neostigmin a amfetamin. Interakcí vzniká deprese CNS a deprese dýchání.

Účinek morfinu snižují opioidní smíšení agonisté-antagonisté a parciální agonisté (pentazocin, butorfanol, buprenorfin). U pacientů, kterým se dlouhodobě podává morfin, mohou uvedená léčiva vyprovokovat abstinenční příznaky.

Depresivní účinky na dýchání potencuje současné podání morfinu s thiopentalem.

Tricyklická anti-depresiva, hlavně desipramin, potencují a prolongují analgetický účinek morfinu. Morfin snižuje účinek diuretik uvolňováním antidiuretického hormonu a snižuje též účinek laxativ. Morfin zvyšuje toxicitu organofosfátů.

4.6   Fertilita, těhotenství a kojení

Morfin prochází placentární bariérou, a proto může ohrozit novorozence útlumem dýchacího centra, pokud se podá těsně před porodem. Novorozenci matek závislých na morfinu mají nižší porodní hmotnost a vyšší novorozeneckou úmrtnost. Po porodu se u nich mohou objevit abstinenční příznaky: abnormální reflexy, zvýšený svalový tonus, křeče, průjmy, pocení.

Do mateřského mléka se dostává méně než 1 % podané dávky.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Vzhledem k farmakodynamickým účinkům morfin nepříznivě ovlivňuje pozornost, koordinaci pohybů a odpovědné rozhodování při řízení motorových vozidel a obsluze strojů.

4.8 Nežádoucí účinky

Při obvyklém dávkování se nežádoucí účinky vyskytují asi u 7 % pacientů, nejčastější je nauzea, zvracení a zácpa (3–4%). Útlum dýchání, ospalost a zmatenost se objevuje přibližně u 2 %, pokles krevního tlaku asi u 0,5 % pacientů. Morfin může vyvolat biliární a uretrální spazmy, sucho v ústech, pocení, zčervenání v obličeji, závratě, bradykardii, tachykardii, palpitace, hypotermii, změny nálady (euforie, disforie), tělesná slabost, bolest hlavy, poruchy spánku, zastřené vidění, mióza, poruchy chuti, snížení chuti k jídlu, alergické reakce v místě vpichu (pruritus, kopřivku) i celkové (bronchokonstrik­ce). Při vyšším dávkování může vzniknout výrazná deprese dýchání.

U pacientů s bronchiálním astmatem může morfin indukovat bronchospazmus.

Mezi jiné závažné nežádoucí účinky patří vznik psychické a fyzické závislosti.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Vnímavost na morfin je individuální a může klesnout u osob, které pravidelně užívají morfinové přípravky a drogy. Zvýšená citlivost je naopak u dětí do 2 let (hlavně útlum dýchání a paradoxní excitace) a u osob vyššího věku (útlum dýchání).

Průměrné plazmatické terapeutické koncentrace jsou 0,05 až 0,15 pg/ml. Příznaky intoxikace se mohou objevit při koncentracích 0,1 až 0,5 pg/ml, letální koncentrace jsou nad 1 pg/ml.

Příznaky lehkého předávkování jsou euforie, ospalost, mióza a zpomalení činnosti střev. Těžké pře-dávkování morfinu se projevuje charakteristickou trojicí příznaků: kóma, výrazný pokles dechové frekvence a mióza se špendlíkovitými zornicemi. V důsledku útlumu dýchání vzniká cyanóza, s následnou hypoxií tkání, poškozením kapilár a rozvojem šokového stavu. K dalším projevům předávkování patří pokles teploty těla, relaxace kosterního svalstva a zapadnutí jazyka, který blokuje dýchací cesty.

Při příznacích intoxikace je nutno odlišit symptomy vyvolané uvolněním histaminu, jež jsou charakterizovány hypotenzí, tachykardií a erytémem.

Léčba: Léčba hypotenze, hypotermie a útlumu dýchaní je symptomatická. Je třeba zabezpečit volné dýchací cesty a dostatečnou ventilaci. Při hypotenzi se podává izotonický roztok chloridu sodného nebo jiný náhradní roztok. Při nedostatočném účinku po doplnění tekutin je možné aplikovat dopamin v dávce 5–15 pg/kg/min. Specifickým antagonistou morfinu je naloxon, jenž může rychle odstranit příznaky otravy. Podává se v dávce 0,4–2,0 mg nitrožilně, dávka se opakuje v 2 až 3 minutových intervalech až do probuzení pacienta, úpravy dýchání a návratu kašlacího reflexu. Účinek naloxonu trvá 2 až 3 hodiny. Je-li účinek naloxonu nedostatečný, je nutno pátrát po jiných příčinách klinického stavu (hypoglykémie, intoxikace jinými látkami). Při otravě morfinem se nepoužívají eliminační metody (peritoneální dialýza, hemodialýza, hemoperfuze).

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterape­utická skupina Analgetikum, anodynum.

ATC kód: N02AA01

Mechanizmus účinku

Silný analgetický účinek morfinu je podmíněn agonistickým působením na opioidní receptory v mozkové kůře, thalamu, ve formatio reticularis, v limbicko-hypotalamickém systému v periakveduktální šedi a v substancia gelatinosa. Nejvýrazněji se agonistický účinek morfinu projevuje na mí a kapa receptorech. Méně výrazný je vliv na sigma a delta receptory. Morfin aktivací mí1 receptorů vyvolává supraspinální analgezii, euforii a navodí lékovou závislost. Vlivem na mí2 receptory vyvolává miózu, depresi dýchání, bradykardii a snížení střevní motility. Obsazením kapa receptorů navodí spinální analgezii, miózu a sedaci.

Počet subtypů p-receptorů se mění s věkem – novorozenci a děti do 6 měsíců věku mají více mí2 receptorů, což vysvětluje větší riziko vzniku nežádoucích účinků – deprese dýchání, křeče – po aplikaci morfinu u této věkové skupiny. Z dalších faktorů, které zvyšují riziko nežádoucích účinků opiátů v novorozeneckém věku jsou uváděné: snížená clearens, prodloužený poločas vylučování, zvýšená propustnost hematoencefalické bariéry, snížená vazba na plazmatické proteiny (po intravenózní aplikaci se na plazmatické proteiny váže u dospělých průměrně 30 % z podaného morfia, u novorozenců pouze 20 %) a snížený jaterní metabolismus.

Morfin vlivem na CNS výrazně tlumí akutní a chronickou bolest, způsobuje psychomotorický útlum, celkovou uvolněnost a euforii. Morfin tlumí dechový objem i frekvenci, snižuje citlivost dýchacího centra na CO2.

Mióza je excitační účinek morfinu zprostředkovaný aktivací mí a kapa receptorů jádra n. oculo-motorius. Špendlíkovité zornice jsou typickým příznakem předávkování morfinu.

Morfin aktivuje receptory hladkého svalstva žaludku a střev, zvyšuje jejich tonus a redukuje peristal-tiku. Tím se prodlužuje vyprázdňování žaludku. Snižuje žaludeční, biliární a pankreatickou sekreci. Prodloužením pasáže střevem se zvyšuje resorpce vody, čímž se zvyšuje viskozita stolice. Důsledkem tohoto působení je úporná zácpa. Morfin vazodilatačním účinkem snižuje venózní návrat. Proto je výhodný při léčbě srdečního selhání a plicním edému.

Zvýšením kontrakce žlučníku a zvýšením tonusu Oddiho sfinkteru se zvyšuje biliární tlak. Kontrakcí sfinkteru močového měchýře může způsobit retenci moče.

Při chronickém podávání morfinu se vyvíjí tolerance, především na depresívní složky působení (analgetický účinek, deprese dýchání). Tolerance nevzniká na miotický účinek morfinu a na zácpu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Morfin se po podkožním nebo nitrosvalovém podání rychle vstřebává. Absorpce je opožděná při cirkulačním šoku.

Při subkutánním podání se vrchol účinku dosáhne po 50 až 90 minutách, při intramuskulárním podání po 30 až 60 minutách. Biologický poločas v plazmě je 2 hodiny, trvání účinku 4 až 5 hodin.

Při technice PCA (pacientem kontrolovaná analgezie), si pacient pomocí implantované pumpy nebo do podkožně implantovaného vstupu injikuje podle potřeby morfin. Tento způsob se používá především při léčbě akutní pooperační bolesti a chronické maligní bolesti.

Vazba na plazmatické bílkoviny je 25–35 %. Distribuční objem v rovnovážném stavu je 3,3 l/kg ± 0,9. Léčivo se biotransformuje v játrech, hlavní metabolit je neaktivní morfin-3-glukuronid. Menší podíl tvoří aktivní metabolit morfin-6-glukuronid (asi 5 % aplikované dávky). Méně než 10 % podaného morfinu se vylučuje v nezměněné formě.

Poločas eliminace je asi 1,9 hodin. Vysoká clearance morfinu je podmíněna více jeho extrakcí než biotransformací a proto léčiva s indukčním účinkem na jaterní enzymy nemají výrazný vliv na biotransformaci morfinu. Ani hepatální onemocnění nemá výraznější vliv na farmakokinetiku morfinu. Při poklesu clearance kreatininu pod 2 ml/min se plazmatický poločas prodlužuje více než 10 krát. Hematoencefalická bariéra kontroluje průnik morfinu do mozku. Nástup účinku morfinu je delší než u jiných lipofilních opioidů.

Morfin prochází placentární bariérou, do mateřského mléka se vylučuje v malém množství, jež nedosahuje ani 1 % podané dávky.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Embryotoxické, cytotoxické, teratogenní a kancerogenní účinky přípravku nejsou známy.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

chlorid sodný

glycin

dihydrát dinatrium-edetátu

voda pro injekci kyselina chlorovodíková 35% (k úpravě pH).

6.2 Inkompatibility

Morfin je inkompatibilní s aminofylinem, heparinem, thiopentalem, pentobarbitalem, fenobarbitalem a metaraminolem, proto se nesmí mísit v jedné stříkačce.

6.3 Doba použitelnosti

3 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25°C. Uchovávejte ampulky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Bezbarvé skleněné ampulky, vložka z PVC s Al fólií, krabička.

Velikost balení: 10 ampulek po 1 ml

10 ampulek po 2 ml

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

BB Pharma, a.s., Durychova 101/66, 142 00 Praha 4 – Lhotka, Česká republika

• 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 65/780/92-S/C

• 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PROD­LOUŽENÍ REGISTRACE Datum první registrace: 14.12.1992

Další informace o léčivu MORPHIN BIOTIKA 1%

Jak se MORPHIN BIOTIKA 1% podává: subkutánní/intramuskulární/intravenózní podání - injekční roztok
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Ampulka
Velikost balení: 10X1ML

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
BB Pharma a.s., Praha
E-mail: biotika@biotika, info@biotika-bohemia.cz
Telefon: 244466672, 602369588