Souhrnné informace o léku - LOPERAMID DR.MAX
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Loperamid Dr.Max 2 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje loperamidi hydrochloridum 2 mg.
Pomocná látka se známým účinkem
Jedna tableta obsahuje 100 mg monohydrátu laktosy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta
Světle zelené, bikonvexní, nepotahované tablety ve tvaru tobolky, o rozměrech 10 mm x 5 mm s označením ‘2' na jedné straně a s půlicí rýhou na straně druhé.
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
K symptomatické léčbě akutního a chronického průjmu u dospělých a dětí od 12 let.
K symptomatické léčbě akutního průjmu spojeného se syndromem dráždivého tračníku u dospělých od 18 let a po stanovení diagnózy lékařem.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Akutní průjem
Dospělí a děti od 12 let
Po počáteční dávce dvou tablet (4 mg) následuje jedna tableta (2 mg) po každé další řídké stolici. Obvyklá dávka jsou 3–4 tablety za den. Maximální denní dávky nemá překročit 6 tablet (12 mg).
Symptomatická léčba akutního průjmu spojeného se syndromem dráždivého tračníku diagnostikovaným lékařem
Dospělí od 18 let
Počáteční dávka jsou dvě tablety (4 mg). Obvyklé dávkování je mezi 2 (4 mg) a 4 (8 mg) tabletami za den v několika dávkách podle závažnosti stavu. V případě potřeby lze dávkování upravit podle účinků až po maximální množství 6 tablet (12 mg) za den.
Starší pacienti
Úprava dávkování u starších pacientů není zapotřebí.
Porucha funkce ledvin
Úprava dávkování u pacientů s poruchou funkce ledvin není zapotřebí.
Porucha funkce jater
Třebaže farmakokinetické údaje u pacientů s poruchou funkce jater nejsou k dispozici, je u těchto pacientů zapotřebí užívat loperamid s opatrností vzhledem ke sníženému metabolizmu prvního průchodu játry (viz bod 4.4).
Pediatrická populace
Tento přípravek není určen pro děti do 12 let. Pro děti od 4 let je určena jiná léková forma/síla (např. perorální roztok), která však nemusí být dostupná ve všech členských státech.
Způsob podání
Perorální podání. Tablety je třeba zapíjet tekutinou.
4.3 Kontraindikace
- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- Děti do 12 let.
- Pacienti s akutní dyzenterií charakterizované přítomností krve ve stolici a vysokou horečkou,
- Pacienti s akutní ulcerózní kolitidou,
- Pacienti s bakteriální enterokolitidou způsobenou invazivními organizmy, k nimž patří např. Salmonella, Shigella a Campylobacter,
- Pacienti s pseudomembranózní kolitidou v souvislosti s léčbou širokospektrými antibiotiky.
Loperamid se nesmí užívat obecně tam, kde by útlum peristaltiky mohl vést k možnému riziku závažných následků, k nimž patří ileus, megakolon a toxický megakolon. Léčbu loperamidem je nutné okamžitě ukončit, když se objeví ileus, obstipace nebo abdominální distenze.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Léčba průjmu loperamidem je pouze symptomatická. Pokud lze stanovit etiologii průjmu, má být v případě potřeby zahájena specifická léčba. Prioritou při akutním průjmu je prevence nebo náhrada nedostatku tekutin a elektrolytů. To je zvláště důležité u dětí a u pacientů s křehkou konstitucí a starších pacientů s akutním průjmem. Použití loperamidu nevylučuje patřičnou náhradu tekutin a elektrolytů.
Jelikož perzistentní průjem může být indikátorem jiné potenciálně závažnější nemoci, nesmí se loperamid používat delší dobu, dokud nebude zjištěna základní příčina průjmu.
Nenastane-li u akutního průjmu klinické zlepšení do 48 hodin, má být podávání loperamidu ukončeno a pacientovi doporučeno vyhledat lékaře.
U pacientů s AIDS, u nichž je průjem léčen loperamidem, má být léčba ukončena při prvních příznacích abdominální distenze. U pacientů s AIDS a infekční kolitidou způsobenou virovými i bakteriálními patogeny, kteří byli léčeni loperamidem, se vyskytla ojedinělá hlášení zácpy se zvýšeným rizikem toxického megakolonu.
Třebaže farmakokinetické údaje u pacientů s poruchou funkce jater nejsou k dispozici, je u těchto pacientů zapotřebí užívat loperamid s opatrností vzhledem ke sníženému metabolizmu prvního průchodu játry, které může znamenat relativní předávkování vedoucí k intoxikaci CNS.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.
Pokud se tento přípravek užívá pro kontrolu akutních epizod průjmů spojených se syndromem dráždivého tračníku dříve diagnostikovaného lékařem a nenastane-li klinické zlepšení do 48 hodin, má být podávání loperamidu přerušeno a pacient má vyhledat svého lékaře. Pacient má rovněž vyhledat svého lékaře, jestliže se symptomy změní nebo opakují-li se epizody průjmu déle než 2 týdny.
V souvislosti s předávkováním byly hlášeny srdeční příhody včetně prodloužení QT intervalu a torsade de pointes. Některé případy měly fatální následky (viz bod 4.9). Pacienti by neměli překročit doporučenou dávku a/nebo doporučenou délku léčby.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Neklinická data prokázala, že loperamid je substrátem P-glykoproteinu. Současné užívání loperamidu (jednotlivé dávky 16 mg) s chinidinem nebo ritonavirem, oba patřící k inhibitorům P-glykoproteinu, vedlo ke dvou až trojnásobnému vzestupu plasmatických hladin loperamidu. Klinická relevance této farmakokinetické interakce s inhibitory P-glykoproteinu při doporučeném dávkování loperamidu není známa.
Současné podávání loperamidu (jednotlivé dávky 4 mg) a itrakonazolu, inhibitoru CYP3A4 a P-glykoproteinu, vedlo k troj až čtyřnásobnému zvýšení plasmatických koncentrací loperamidu. Ve stejné studii inhibitor CYP2C8, gemfibrozil, zvýšil hladinu loperamidu přibližně dvojnásobně. Kombinace itrakonazolu a gemfibrozilu vedla k čtyřnásobnému zvýšení vrcholových plasmatických hladin loperamidu a k třináctinásobnému zvýšení celkové plasmatické expozice. Tato zvýšení nesouvisela s účinky na centrální nervový systém (CNS) měřeno psychomotorickými testy (tj. subjektivní ospalost a test „Digit Symbol Substitution Test“).
Současná užívání loperamidu (jednotlivé dávky 16 mg) a ketokonazolu, inhibitoru CYP3A4 a P-glykoproteinu, vedlo k pětinásobnému zvýšení plasmatických koncentrací loperamidu. Toto zvýšení nesouviselo se zvýšeným farmakodynamickým účinkem měřeným pupilometrií.
Současná léčba perorálním desmopresinem vedla k trojnásobnému zvýšení plasmatických koncentrací desmopresinu, pravděpodobně v důsledku nižší gastrointestinální motility.
Lze očekávat, že léčivé přípravky s podobnými farmakologickými vlastnostmi mohou účinky loperamidu zvyšovat a že léčivé přípravky urychlující gastrointestinální průchod mohou jeho účinky snižovat.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Fertilita
Údaje, které by prokázaly vliv loperamidu na lidskou fertilitu, nejsou dostupné.
Těhotenství
Ačkoliv studie na zvířatech neprokázaly žádné teratogenní nebo embryotoxické účinky, bezpečnost v těhotenství nebyla dosud stanovena. Stejně jako u jiných léků není vhodné podávat loperamid v těhotenství, zejména v prvním trimestru.
Kojení
Malá množství loperamidu se mohou objevit v lidském mateřském mléce. Užívání loperamidu se proto v období kojení nedoporučuje.
Těhotným nebo kojícím ženám je zapotřebí doporučit konzultaci s lékařem týkající se vhodné léčby.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Při léčbě příznaků průjmu tímto přípravkem se může objevit ztráta nebo snížený stav vědomí, únava, závrať nebo ospalost. Proto se při řízení vozidel nebo obsluze strojů doporučuje opatrnost (viz bod 4.8).
4.8 Nežádoucí účinky
Dospělí a děti > 12 let
Bezpečnost loperamid-hydrochloridu byla hodnocena u 2 755 dospělých a dětí > 12 let, kteří se účastnili 26 kontrolovaných a nekontrolovaných klinických studií léčby akutního průjmu loperamid-hydrochloridem.
Nejčastěji hlášené (tj. s incidencí > 1 %) nežádoucí účinky v klinických studiích s loperamid-hydrochloridem u akutního průjmu byly: zácpa (2,7 %), plynatost (1,7 %), bolest hlavy (1,2 %) a nauzea (1,1 %).
Tabulka 1 uvádí nežádoucí účinky hlášené jak při užívání loperamid-hydrochloridu v klinických studiích (u akutního průjmu), tak z postmarketingových sledování.
Četnosti výskytu jsou řazeny dle následující konvence: velmi časté (> 1/10), časté (> 1/100 až < 1/10), méně časté (> 1/1 000 až < 1/100), vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000).
Tabulka 1: Nežádoucí účinky
Třída orgánových systémů | Četnost výskytu nežádoucích účinků | ||
Časté | Méně časté | Vzácné | |
Poruchy imunitního systému | Hypersenzitivní reakcea Anafylaktická reakce (včetně anafylaktického šoku) Anafylaktoidní reakcea | ||
Poruchy nervového systému | Bolest hlavy | Závrať Somnolencea | Ztráta vědomía Stupora Porucha vědomí a Hypertonie a Poruchy koordinace a |
Poruchy oka | Mióza a | ||
Gastrointestinální poruchy | Obstipace Nauzea Flatulence | Abdominální bolest Abdominální diskomfort Sucho v ústech Bolest v nadbřišku Zvracení Dyspepsie3 | Ileusa (včetně paralytického ilea) Megakolona (včetně toxického megakolonub) Abdominální distenze Glosodynie |
Poruchy kůže a podkožní tkáně | Vyrážka | Bulózní erupce a (včetně Stevens-Johnsonova syndromu, toxické epidermální nekrolýzy a erythema multiforme), Angioedém a Urtikarie a Pruritus a | |
Poruchy ledvin a močových cest | Retence moči a | ||
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Únava a |
a Tyto nežádoucí účinky byly hlášeny v průběhu postmarketingového sledování loperamid-hydrochloridu. Protože tato hlášení nerozlišovala mezi indikací u akutního a chronického průjmu nebo u užití dospělých a dětí, je frekvence výskytu odhadována podle všech klinických studií s loperamid-hydrochloridem (akutní a chronické potíže) včetně studií s dětmi do 12 let (N=3683).
b viz bod 4.4.
Pediatrická populace
Bezpečnost loperamidu byla hodnocena u 607 pacientů ve věku 10 dní až 13 let, kteří se zúčastnili 13 kontrolovaných a nekontrolovaných klinických studií léčby akutního průjmu loperamidem. Profil nežádoucích účinků byl u této populace všeobecně podobný profilu zaznamenanému v klinických studiích s podáváním loperamidu dospělým a dětem starším 12 let.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
webové stránky:
4.9 Předávkování
Příznaky
Děti a pacienti s hepatickou dysfunkcí mohou být citlivější k účinkům na CNS.
U jedinců, kteří požili nadměrné dávky loperamidu HCl, byly pozorovány srdeční příhody, jako je prodloužení QT intervalu, torsade de pointes, závažné komorové arytmie, srdeční zástava a synkopa (viz bod 4.4). Rovněž byly hlášeny případy úmrtí.
Léčba
Pokud se objeví CNS příznaky předávkování, může se jako antidotum podat naloxon. Protože účinek loperamidu trvá déle, než účinek naloxonu (1–3 hodiny), může být nutné podat naloxon opakovaně. Proto je potřeba pacienta pečlivě monitorovat po dobu nejméně 48 hodin, aby se odhalily případné příznaky útlumu CNS.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Antipropulsiva, ATC kód: A07DA03
Mechanismus účinku
Loperamid se váže na opioidní receptory ve střevní stěny. Zabraňuje propulzívním peristaltickým pohybům a zvyšuje dobu střevní pasáže a resorpci vody a elektrolytů. Loperamid zvyšuje tonus análního sfinkteru, a snižuje tak inkontinenci a nutkání na stolici.
Klinická účinnost a bezpečnost
V dvojitě zaslepené randomizované studii byl u 56 pacientů s akutním průjmem, kterým byla podána jednotlivá dávka 4 mg loperamidu, zaznamenán nástup protiprůjmového účinku během 1. hodiny. Klinické srovnání s dalšími antidiaroiky tento mimořádně rychlý nástup účinku loperamidu potvrdilo.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Většina perorálně přijatého loperamidu se vstřebává ve střevech, ale v důsledku prvním průchodu játry (first-pass metabolism) je jeho biologická dostupnost pouze přibližně 0,3 %.
Distribuce
Studie distribuce u potkanů vykazují vysokou afinitu loperamidu ke střevní stěně s přednostní vazbou na receptory longitudinální svalové vrstvy. Na plasmatické proteiny, a z nich převážně na albumin, se loperamid váže z 95 %. Neklinická data ukázala, že loperamid je substrátem P-glykoproteinu.
Biotransformace
Loperamid je téměř úplně vychytáván játry, kde je převážně metabolizován, konjugován a vylučován žlučí. Hlavní cestou odbourávání loperamidu je oxidativní N-demethylace řízená převážně CYP3A4 a CYP2C8. Tento významný efekt prvního průchodu způsobuje, že je plasmatická koncentrace nezměněného léčiva extrémně nízká.
Eliminace
Biologický poločas loperamidu představuje u člověka přibližně 11 hodin v rozmezí 9–14 hodin. Nezměněný loperamid a metabolity jsou vylučovány převážně stolicí.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Akutní a chronické studie loperamidu neprokázaly specifickou toxicitu. Výsledky in vitro a in vivo studií prokázaly, že loperamid není genotoxický. V reprodukčních studiích u potkanů loperamid při velmi vysokých dávkách (40 mg/kg/den – 20násobek nejvyšší denní dávky pro člověka (MHUL)), založených na srovnání dávky k povrchu těla (mg/m2), narušoval fertilitu a fetální přežití v souvislosti s maternální toxicitou. Nižší dávky (> 10mg/kg/den – 5násobek MHUL) nevykázaly žádné účinky na maternální nebo fetální zdraví a neovlivnily peri- a post-natální vývoj.
Z neklinického in vitro a in vivo hodnocení loperamidu nevyplývají v rámci jeho terapeuticky relevantního rozsahu koncentrací ani v souvislosti s podstatnými násobky tohoto rozsahu (až 47násobně) žádné významné srdeční elektrofyziologické účinky. Avšak při extrémně vysokých koncentracích v souvislosti s předávkováním (viz bod 4.4) má loperamid srdeční elektrofyziologické účinky, které spočívají v inhibici proudění draslíku (hERG – human Ether-a-go-go Related Gene) a sodíku a rozvoji arytmií.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Kukuřičný škrob
Monohydrát laktosy
Povidon K-30
Brilantní modř FCF (E133)
Chinolinová žluť (E104)
Magnesium-stearát
Mastek
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
3 roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání. Uchovávejte blistr v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Čirý PVC/PVdC/Al blistr. Blistry jsou baleny do krabiček po 8, 10, 12 a 18 tabletách.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Dr. Max Pharma Limited
First Floor Roxburghe House
273–287 Regent Street
London, W1B 2HA
Velká Británie
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
49/456/15-C
Další informace o léčivu LOPERAMID DR.MAX
Jak
se LOPERAMID DR.MAX
podává: perorální podání - tvrdá tobolka
Výdej
léku: volně prodejné léčivé přípravky
Balení: Blistr
Velikost
balení: 12
Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Dr. Max Pharma s.r.o., Praha
E-mail: phv@drmaxpharma.com