1.   NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ibuprofen Bril 200 mg potahované tablety

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje ibuprofenum 200 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktosy 8 mg

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety

Přípravek Ibuprofen Bril 200 mg potahované tablety jsou bílé, kulaté potahované tablety o průměru přibližně 9,5 mm, hladké na obou stranách.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Ke krátkodobé symptomatické léčbě mírné až středně silné akutní bolesti, jako je bolest hlavy (včetně migrény), bolestivá menstruace, bolest zubů a horečka a bolest provázející záněty horních cest dýchacích.

4.2 Dávkování a způsob podání

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ibuprofen Bril 200 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje ibuprofenum 200 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktosy 8 mg

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety

Přípravek Ibuprofen Bril 200 mg potahované tablety jsou bílé, kulaté potahované tablety o průměru přibližně 9,5 mm, hladké na obou stranách.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Ke krátkodobé symptomatické léčbě mírné až středně silné akutní bolesti, jako je bolest hlavy (včetně migrény), bolestivá menstruace, bolest zubů a horečka a bolest provázející záněty horních cest dýchacích.

4.2 Dávkování a způsob podání

Perorální použití.

Výskyt nežádoucích účinků lze minimalizovat podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou k potlačení příznaků onemocnění (viz bod 4.4).

Tableta se polyká a zapíjí sklenicí vody během jídla nebo po něm.

Dávka ibuprofenu závisí na věku a tělesné hmotnosti pacienta.

Mírná až středně silná bolest a horečka

Dospělí a dospívající starší 12 let (> 40 kg):

200 mg – 400 mg v jedné dávce nebo 3krát denně s časovým odstupem 4 až 6 hodin.

Dávkování při migrenózních bolestech je následující: 400 mg v jedné dávce, dle potřeby 400 mg s časovým odstupem 4 až 6 hodin. Nejvyšší denní dávka nemá překročit 1200 mg.

Pokud je tento přípravek podáván dospělým po dobu delší než 3 dny v případě horečky nebo migrenózních bolestí nebo po dobu delší než 4 dny pro úlevu při bolesti, nebo pokud se příznaky zhorší, je třeba poradit se s lékařem.

Pokud je tento přípravek podáván dětem a dospívajícím po dobu delší než 3 dny, nebo pokud se příznaky zhorší, je třeba poradit se s lékařem.

Děti ve věku 6 – 12 let (> 20 kg)

Děti ve věku 6 – 9 let (20 – 29 kg):

200 mg 1 – 3krát denně s časovým odstupem 4 až 6 hodin dle potřeby. Nejvyšší denní dávka nemá překročit 600 mg.

Děti ve věku 10 – 12 let (30 – 40 kg):

200 mg 1 – 4krát denně s časovým odstupem 4 až 6 hodin dle potřeby. Nejvyšší denní dávka nemá překročit 800 mg.

Primární dysmenorea

Dospělí a dospívající starší 12 let (> 40 kg):

1 – 2 tablety podávané 1 – 3krát denně s časovým odstupem 4 až 6 hodin. Nejvyšší denní dávka nemá překročit 6 tablet (1200 mg).

Zvláštní populace:

Pediatrická populace:

Pokud je tento přípravek podáván dětem ve věku 6 let a více a dospívajícím po dobu delší než 3 dny, nebo pokud se příznaky zhorší, je třeba poradit se s lékařem.

Přípravek Ibuprofen Bril 200 mg potahované tablety je kontraindikován u dětí mladší 6 let (s tělesnou hmotností nižší než 20 kg), protože obsahuje velké množství léčivé látky.

Starší pacienti

Nesteroidní antirevmatika mají být podávána s obzvláštní opatrností u starších pacientů, kteří jsou náchylnější k nežádoucím účinkům a existuje u nich zvýšené riziko fatálního gastrointesti­nálního krvácení, ulcerace či perforace (viz bod 4.4).Pokud je léčba nutná, je třeba užít nejnižší dávku po co nejkratší dobu nutnou k léčbě příznaků. Léčbu je třeba pravidelně sledovat, a pokud nedojde k žádnému zlepšení, nebo pokud dojde k hypersenzitivitě, je nutné léčbu vysadit.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin je třeba užívat co nejnižší dávku po co nejkratší dobu nutnou k úlevě od symptomů onemocnění a funkce ledvin monitorovat. (Informace týkající se pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin viz bod 4.3.).

Porucha funkce jater

U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater je třeba užívat co nejnižší dávku po co nejkratší dobu nutnou k úlevě od symptomů onemocnění a funkci jater monitorovat. (Informace týkající se pacientů s těžkou poruchou funkce jater viz bod 4.3.).

4.3 Kontraindikace

Ibuprofen Bril je kontraindikován u pacientů v těchto případech:

• – hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

• – předchozí hypersenzitivní reakce (např. astma, rinitida, kopřivka nebo angioedém) v souvislosti s přípravky obsahujícími kyselinu acetylsalicylovou nebo jinými NSAID

• – anamnéza gastrointesti­nálního krvácení nebo perforace v souvislosti s přechozí léčbou NSAID

• – aktivní nebo anamnesticky rekurentní peptický vřed nebo krvácení (dvě či více jasné epizody prokázané ulcerace nebo krvácení)

• – těžká porucha funkce jater nebo ledvin

• – závažné srdeční selhání (třída IV dle NYHA)

• – 3. trimestr těhotenství (viz bod 4.6)

• – závažná dehydratace (způsobená zvracením, průjmem, nebo nedostatečným příjmem tekutin)

• – cerebrovaskulární krvácení nebo jakékoli jiné aktivní krvácení

• – porucha krvetvorby neznámé příčiny

• – děti mladší než 6 let (s tělesnou hmotností nižší než 20 kg), protože síla tablety tohoto přípravku není vhodná pro děti, neboť obsahuje vysoké množství léčivé látky.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Přípravek Ibuprofen Bril nemá být podáván společně s jinými nesteroidními protizánětlivými (NSAID) včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy 2.

Nežádoucí účinky lze minimalizovat podáváním nejmenší účinné dávky po co nejkratší dobu nutnou k léčbě příznaků (viz bod 4.2 a gastrointestinální a kardiovaskulární rizika níže). Pacienti podstupující dlouhodobou léčbu nesteroidními protizánětlivými léky mají být pravidelně sledováni pro výskyt nežádoucích příhod.

Ibuprofen Bril se smí používat při přísném zvážení poměru rizika a prospěchu v těchto případech:

• – systémový lupus erythematodes (SLE) nebo jiné autoimunitní onemocnění

• – vrozené poruchy metabolismu porfyrinů (např. akutní intermitentní porfyrie)

• – první a druhý trimestr těhotenství

• – kojení

Zvláštní opatrnost je zapotřebí v těchto případech:

• – gastrointestinální onemocnění včetně chronického zánětlivého onemocnění střev (ulcerózní

kolitida, Crohnova choroba)

• – srdeční nedostatečnost a hypertenze

• – snížená funkce ledvin

• – porucha funkce jater

• – porucha krvetvorby

• – porucha krevní srážlivosti

• – alergie, senná rýma, chronické otoky nosní sliznice, zánět nosních mandlí, chronické obstrukční dýchací potíže nebo bronchiální astma

• – bezprostředně po velkých chirurgických zákrocích

Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace

Gastrointestinální krvácení, ulcerace či perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny kdykoli během léčby u všech NSAID, s varujícími příznaky, ale i bez nich, i bez předchozí anamnézy závažných gastrointesti­nálních příhod.

Riziko gastrointesti­nálního krvácení, ulcerace nebo perforace se zvyšuje s vyššími dávkami NSAID u pacientů s anamnézou peptického vředu, zejména pokud je komplikován krvácením či perforací (viz bod 4.3), a u starších osob. Tito pacienti mají zahájit léčbu užitím nejnižší možné dávky.

U těchto pacientů a také u pacientů vyžadujících souběžnou léčbu nízkými dávkami acetylsalicylovou kyselinou nebo jinými léčivými přípravky zvyšujícími gastrointestinální riziko je vhodné zvážit současně podávání protektivních látek (např. misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy). (Viz níže a bod 4.5)

Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, obzvláště ve starším věku, musí být poučeni, aby včas hlásili všechny neobvyklé gastrointestinální příznaky (zejména gastrointestinální krvácení), především na počátku léčby.

Obzvláštní opatrnost se doporučuje u pacientů podstupujících souběžnou léčbu, která může zvyšovat riziko ulcerací nebo krvácení, např. perorálně podávané kortikosteroidy, antikoagulancia jako warfarin nebo heparin, SSRI nebo antiagregancia jako kyselina acetylsalicylová (viz bod 4.5.).

Pokud se během léčby přípravkem Ibuprofen Bril objeví gastrointestinální vředy nebo krvácení, musí být léčba ukončena.

NSAID musí být podávána s opatrností pacientům s gastrointes­tinálními chorobami v anamnéze (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), protože jejich stav se může zhoršit. (Viz bod 4.8.).

Starší pacienti

U starších pacientů je zvýšený výskyt nežádoucích reakcí na NSAID, zejména gastrointesti­nálního krvácení a perforací, které mohou být fatální (viz bod 4.2.).

Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky

Při léčbě pacientů s anamnézou hypertenze a/nebo mírného až středně závažného srdečního selhání je třeba zvýšené opatrnosti, protože v souvislosti s léčbou NSAID byla hlášena retence tekutin, hypertenze a edémy.

Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2400 mg/den), může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody). Epidemiologické studie nepoukazují na zvýšené riziko arteriálních trombotických příhod při podávání nízkých dávek ibuprofenu (např. < 1200 mg/den).

Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, kongestivním srdečním selháním (NYHA II-III), prokázanou ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních tepen a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním smí být léčeni ibuprofenem pouze po důkladném zvážení a je třeba se vyhnout podávání vysokých dávek (2400 mg/den).

Obdobně je třeba zvážit zahájení dlouhodobé léčby u pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární choroby (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření), zejména pokud je nutné podávat vysoké dávky ibuprofenu (2400 mg/den).

Dermatologické účinky

Velmi vzácně byly v souvislosti s léčbou NSAID hlášeny závažné kožní reakce, z nichž některé byly fatální, včetně exfoliativní dermatitidy, Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy (viz bod 4.8.). Těmito reakcemi jsou nejvíc ohroženi pacienti na počátku léčby, začátek reakce se nejčastěji objevuje během prvního měsíce léčby. Ibuprofen Bril musí být vysazen při prvních známkách výskytu vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoli jiných příznaků hypersensitivity.

Renální účinky

Ibuprofen může způsobit retenci natria, kalia a tekutin u pacientů, kteří nikdy předtím netrpěli poruchou funkce ledvin v důsledku jeho účinku na renální perfuzi. To může mít za následek otoky nohou, a může dokonce vést k srdečnímu selhání nebo hypertenzi u predisponova­ných osob.

Podobně jako všechny nesteroidní protizánětlivé léky mělo dlouhodobé podávání ibuprofenu zvířatům za následek vznik renální papilární nekrózy a jiných patologických změn ledvin. U lidí byla hlášena akutní intersticiální nefritida s hematurií, proteinurií a příležitostně nefrotický syndrom. Renální toxicita byla také pozorována u pacientů, u kterých se na udržování průtoku krve ledvinami svou kompenzační funkcí významně podílejí renální prostaglandiny. U těchto pacientů může podávání NSAID způsobit v závislosti na dávce pokles tvorby prostaglandinů a sekundárně vést ke snížení renální perfuze, což může urychlit manifestaci renální dekompenzace. Nejohroženější skupinou jsou pacienti s poruchou funkce ledvin, srdečním selháním, poruchou funkce jater, pacienti léčení diuretiky, ACE inhibitory a starší pacienti. Po vysazení léčby NSAID obvykle dojde k normalizaci sta­vu.

U dehydratovaných dětí a dospívajících hrozí riziko poruchy funkce ledvin.

Další opatření

U pacientů trpících nyní či v minulosti bronchiálním astmatem, chronickou rinitidou, sinusitidou, nosními polypy, zánětem nosních mandlí nebo alergickými onemocněním může dojít k urychlení bronchospasmu, kopřivky nebo angioedému.

Ibuprofen může maskovat projevy nebo příznaky infekčního onemocnění (horečka, bolest, otoky).

Dlouhodobé užívání jakéhokoli typu léku proti bolesti hlavy může tyto bolesti zhoršit. Při vzniku či podezření na takovou situaci je nutné, aby se pacient poradil s lékařem a léčba má být ukončena. Diagnózu bolesti hlavy z nadužívání léků lze očekávat u pacientů s častou nebo každodenní bolestí hlavy navzdory (nebo kvůli) pravidelnému užívání léků proti bolesti. Obecně může vést pravidelné užívání analgetik, obzvláště při kombinaci většího množství analgetik, k trvalému poškození ledvin s rizikem selhání ledvin (analgetická nefropatie).

V některých případech byly u pacientů se stávajícími autoimunitními poruchami (např. systémový lupus erythematodes, smíšené onemocnění pojivové tkáně) léčenými ibuprofenem pozorovány příznaky aseptické meningitidy, jako ztuhlý krk, bolest hlavy, nauzea, zvracení, horečka nebo dezorientace.

Ibuprofen může dočasně bránit agregaci trombocytů a prodloužit dobu krvácení. Pacienti s poruchami krevní srážlivosti nebo užívající antikoagulancia mají být proto pečlivě sledováni.

Při dlouhodobé léčbě ibuprofenem je třeba pravidelně kontrolovat jaterní a ledvinné funkce a krevní obraz, zvláště u vysoce rizikových pacientů.

Během užívání NSAID mohou být nežádoucí účinky těchto léčivých přípravků, obzvláště těch, které mají vliv na gastrointestinální trakt nebo centrální nervový systém, umocněny současným požíváním alkoholu.

Pacienti léčení ibuprofenem mají svému lékaři hlásit projevy a příznaky gastrointestinální ulcerace nebo krvácení, rozmazané vidění či jiné oční příznaky, kožní vyrážku, zvýšení tělesnéhmotnosti nebo otoky.

Existují důkazy o tom, že přípravky inhibující cyklooxygenázu/syn­tézu prostaglandinů ovlivňují ovulaci, čímž mohou způsobit poruchu ženské fertility. Tento účinek je reverzibilní a odezní po ukončení léčby.

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorbcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Je třeba se vyhnout současnému užívání ibuprofenu s níže uvedenými látkami:

Kyselina acetylsalicylová: Současné podávání ibuprofenu a kyseliny acetylsalicylové se obecně nedoporučuje vzhledem k možnosti zvýšeného výskytu nežádoucích účinků.

Preklinické údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou kyseliny acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček. Ačkoliv panuje určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit možnost, že pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný (viz bod 5.1).

Jiná NSAID: Současné podávání několika nesteroidních protizánětlivých léčivých přípravků může zvýšit riziko vzniku gastrointesti­nálních vředů a krvácení v důsledku synergického účinku. Proto je třeba se současnému podávání ibuprofenu s jinými nesteroidními protizánětlivými léky vyhnout (viz bod 4.4).

Antikoagulancia: NSAID mohou zesilovat účinky antikoagulancií, jako je warfarin nebo heparin (viz bod 4.4). V případě souběžné léčby se doporučuje sledovat srážlivost krve.

Tiklopidin: NSAID se nemají kombinovat s tiklopidinem kvůli riziku aditivního účinku inhibice funkce krevních destiček.

Methotrexát: NSAID inhibuje tubulární sekreci methotrexátu a mohou se vyskytnout určité metabolické interakce, což má za následek sníženou clearanci methotrexátu. Podání přípravku Ibuprofen Bril během 24 hodin před nebo po podání methotrexátu může vést ke zvýšené koncentraci methotrexátu a zvýšení jeho toxických účinků. Současnému užívání NSAID a vysokých dávek methotrexátu je proto nutno se vyhnout. Dále je třeba uvážit potenciální riziko interakcí při léčbě nízkými dávkami methotrexátu, zvláště u pacientů s poruchou funkce ledvin. Při kombinované léčbě je třeba sledovat funkci ledvin.

Ibuprofen (stejně jako jiná NSAID) je nutno podávat opatrně v kombinaci s těmito látkami:

Moklobemid: Zvyšuje účinek ibuprofenu.

Fenytoin, lithium a digoxin: Současné užívání ibuprofenu s digoxinem, fenytoinem či lithiem může zvyšovat hladiny těchto přípravků v séru. Při správném užívání (maximálně přibližně 4 dny) není kontrola sérového lithia, sérového digoxinu a sérového fenytoinu zpravidla nutná.

Diuretika a antihypertenziva: Diuretika a ACE inhibitory mohou zvyšovat nefrotoxicitu NSAID. NSAID mohou snižovat účinky diuretik a dalších antihypertenziv včetně ACE inhibitorů a betablokátorů. U pacientů s oslabenou funkcí ledvin (např. dehydratovaní pacienti nebo starší pacienti s oslabenou funkcí ledvin) může vést současné podávání ACE inhibitoru a antagonistů angiotensinu II a léčiv, která inhibují cyklooxygenázu, k dalšímu zhoršení funkce ledvin, včetně možného akutního selhání ledvin, které je obvykle reverzibilní. Tyto kombinace je proto nutno podávat opatrně, zvláště u starších pacientů. Pacienti musí být řádně hydratováni a je nutno zvážit sledování renálních funkcí po zahájení kombinované léčby a poté v pravidelných intervalech.

Současné podávání přípravku Ibuprofen Bril s kaliem šetřícími diuretiky nebo ACE inhibitory může vést k hyperkalemii.

Kaptopril: Experimentální studie naznačují, že ibuprofen potlačuje účinek kaptoprilu na zvýšené vylučování sodíku.

Aminoglykosidy: NSAID mohou zpomalit eliminaci ainoglykosidů a zvýšit jejich toxicitu.

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI): Zvýšené riziko gastrointesti­nálního krvácení (viz bod 4.4).

Cyklosporin: Riziko účinku poškozujícího ledviny se u cyklosporinu při současném podávání určitých NSAID zvyšuje. Tento účinek rovněž nelze vyloučit pro kombinaci cyklosporinu s ibuprofenem.

Kolestyramin: Souběžná léčba kolestyraminem a ibuprofenem má za následek prodlouženou a sníženou (25%) absorpci ibuprofenu. Léčivé přípravky se mají podávat minimálně s hodinovým odstupem.

Takrolimus: Zvýšené riziko nefrotoxicity.

Zidovudin: U hemofiliků s pozitivním nálezem HIV se prokázalo zvýšené riziko hemarthrosu a hematomů při souběžné léčbě zidovudinem a ibuprofenem. Při souběžném podávání zidovudinu a NSAID může být vyšší riziko hematotoxicity. Doporučuje se provádět vyšetření krevního obrazu po dobu 1 – 2 týdnů od zahájení společného používání obou léků.

Ritonavir: Může zvýšit koncentraci NSAID v plazmě.

Mifepriston: Jestliže se používají NSAID v období 8 – 12 dní po podání mifepristonu, může se účinek mifepristonu snížit.

Probenecid nebo sulfinpyrazon: Mohou způsobit opožděné vylučování ibuprofenu. Urikosurický účinek těchto látek je snížený.

Chinolonová antibiotika: Pacienti léčeni NSAID a chinolony mohou mít zvýšené riziko rozvoje křečí.

Deriváty sulfonylmočoviny: NSAID mohou zvýšit hypoglykemický účinek derivátů

sulfonylmočoviny. Při souběžné léčbě se doporučuje sledování glykemie.

Kortikosteroidy: Zvýšené riziko gastrointesti­nálních vředů nebo krvácení (vit bod 4.4).

Antitrombotika (např. klopidogrel a tiklopidin): Zvýšené riziko gastrointesti­nálního krvácení (viz bod 4.4).

Alkohol, bisfosfonáty a oxpentifylin (pentoxyfilin): Mohou zvýšit účinek gastrointesti­nálních nežádoucích účinků a riziko krvácení a tvorby vředů.

Baklofen: Zvýšená toxicita baklofenu.

Inhibitory CYP2C9: Souběžné podávání ibuprofenu s inhibitory CYP2C9 může zvýšit účinek ibuprofenu (substrát CYP2C9). Ve studii s vorikonazolem a flukonazolem (inhibitory CYP2C9) bylo prokázáno zvýšení expozice S(+)-ibuprofenu o přibližně 80 až 100 %. Snížení dávky ibuprofenu se má zvážit, pokud se podávají současně silné inhibitory CYP2C9, zejména pokud se podává vysoká dávka ibuprofenu s vorikonazolem nebo flukonazolem.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Inhibice syntézy prostaglandinů může mít nepříznivý účinek na těhotenství a fetální/embryonální vývoj. Údaje z epidemiologických studií ukazují na zvýšené riziko potratů a srdečních vad a gastroschizy po použití inhibitoru syntézy prostaglandinu v časné fázi těhotenství. Absolutní riziko vzniku kardiovaskulárních vad se zvýšilo z méně než 1 % na přibližně 1,5 %. Předpokládá se, že riziko se zvyšuje s dávkou a délkou léčby. U zvířat bylo prokázáno, že podání inhibitoru syntézy prostaglandinu vede ke zvýšení preimplantační a poimplantační ztráty a letality embrya a plodu. Dále byla u zvířat, kterým byl podáván inhibitor syntézy prostaglandinů v období organogeneze, popsána zvýšená incidence různých vad včetně kardiovaskulárních. V prvním a druhém trimestru těhotenství se nemá Ibuprofen Bril podávat, pokud to není jednoznačně nutné. Jestliže Ibuprofen Bril užívá žena, která se pokouší otěhotnět nebo je v prvním či druhém trimestru těhotenství, potom se má podávat co nejnižší dávka a léčba má být co nejkratší.

Během třetího trimestru těhotenství všechny inhibitory syntézy prostaglandinů mohou vystavovat plod:

• – riziku kardiopulmonální toxicity (předčasný uzávěr ductus arteriosus a pulmonální hypertenze);

• – riziku renální dysfunkce, která může progredovat do renálního selhání s oligohydram­nionem; matku na konci těhotenství a novorozence:

• – riziku potenciálnímu prodloužení krvácení, antiagregační účinek NSAID se může projevit i při velmi nízkých dávkách;

• – riziku inhibice děložních kontrakcí vedoucích k opoždění nebo prodloužení průběhu porodu.

Ibuprofen Bril je proto kontraindikován ve třetím trimestru těhotenství.

Kojení

Ibuprofen se vylučuje do mateřského mléka, při jeho krátkodobém podávání v terapeutických dávkách však není riziko pro kojence pravděpodobné. Při dlouhodobé léčbě je však třeba zvážit předčasné přerušení kojení.

Fertilita

Užívání ibuprofenu může ovlivnit fertilitu a nedoporučuje se u žen, které se pokoušejí otěhotnět. U žen, které mají problémy s otěhotněním nebo které jsou vyšetřovány pro infertilitu, je třeba zvážit vysazení ibuprofenu.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Ibuprofen obecně neovlivňuje schopnost řídit motorová vozidla a obsluhovat stroje. Jelikož však při používání vysokých dávek se mohou vyskytnout nežádoucí účinky jako únava, ospalost a závratě (hlášeny často) a poruchy zraku (hlášeny méně často), u jednotlivých pacientů mohou způsobit zhoršení schopnosti řídit motorová vozidla a obsluhovat stroje. Tento účinek se zvyšuje současným požitím alkoholu.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastější hlášené nežádoucí účinky jsou gastrointestinální povahy. Mohou se vyskytnout peptické vředy, perforace nebo gastrointestinální krvácení, které může být zejména u starších osob fatální (viz bod 4.4). Po podání ibuprofenu byla rovněž hlášena nauzea zvracení, průjem, plynatost, zácpa, dyspepsie, bolest břicha, meléna, hematemeza, ulcerózní stomatitida, exacerbace kolitidy a Crohnovy choroby (viz bod 4.4). Méně často byla pozorována gastritida.

Nežádoucí účinky většinou závisí na dávce. Na dávce a délce léčby závisí zejména riziko výskytu gastrointesti­nálního krvácení. Ostatní známé rizikové faktory jsou uvedeny v bodě 4.4.

Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2400 mg/den), může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody) (viz bod 4.4).

V souvislosti s léčbou NSAID byly hlášeny otoky, hypertenze a srdeční selhání.

Nežádoucí účinky jsou méně časté, pokud je maximální denní dávka 1200 mg.

Při hodnocení nežádoucích reakcí se používá následující klasifikace četnosti výskytu:

Velmi časté (> 1/10)

Časté (> 1/100 až < 1/10)

Méně časté (> 1/1000 až < 1/100)

Vzácné (> 1/10000 až < 1/1000)

Velmi vzácné (< 1/10000)

Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Symptomy

U většiny pacientů, kteří užili klinicky významné množství NSAID, se může vyskytnout nauzea, zvracení, bolest v epigastriu nebo vzácněji průjem. Rovněž se může vyskytnout tinnitus, bolest hlavy, závratě a gastrointestinální krvácení. Při závažnější otravě se toxicita projeví v centrálním nervovém systému jako ospalost, příležitostně excitace a dezorientace nebo kóma. Někdy mají pacienti křeče. U dětí se mohou rovněž objevit myoklonické křeče. U těžší otravy může vzniknout metabolická acidóza a prodloužení protrombinového času / INR, pravděpodobně důsledkem působení koagulačních faktorů v krevním oběhu. Může vzniknout akutní selhání ledvin, poškození jater, hypotenze, dechový útlum a cyanóza. U astmatiků může dojít k exacerbaci astmatu.

Léčba

Léčba je symptomatická a podpůrná a spočívá v udržení průchodných dýchacích cest a monitorování srdečních funkcí a vitálních známek až do jejich stabilizace. V případech, kdy doba mezi požitím více než 400 mg ibuprofenu/kg tělesné váhy není delší než 1 hodina, je indikován výplach žaludku nebo perorální podání aktivního uhlí. Jestliže již došlo k absorpci ibuprofenu, podávají se alkalické látky na podporu vyloučení kyselého ibuprofenu močí. V případě častých nebo protrahovaných křečí se podává intravenózně diazepam nebo lorazepam. U astmatu se podávají bronchodilatancia. K dispozici není žádné specifické antidotum ibuprofenu.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva, deriváty kyseliny propionové.

ATC kód: M01AE01

Ibuprofen je NSAID s protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Studie na zvířatech zaměřené na bolest a zánět ukazují, že ibuprofen účinně inhibuje syntézu prostaglandinů. U člověka ibuprofen snižuje bolest způsobenou pravděpodobně zánětem nebo v souvislosti s ním a dále otok a horečku. Ibuprofen má inhibiční účinek na syntézu prostaglandinů inhibicí aktivity cyklooxygenázy. Ibuprofen má dále inhibiční účinek na ADP (adenosin difosfát) nebo kolagenem stimulovanou agregaci trombocytů.

Preklinické údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou kyseliny acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček. Některé farmakodynamické studie ukazují, že pokud byla užita jednorázová dávka 400 mg ibuprofenu během 8 h před nebo do 30 min po podání kyseliny acetylsalicylové s rychlým uvolňováním (81 mg), došlo ke sníženému účinku kyseliny acetylsalicylové na tvorbu tromboxanu nebo agregaci destiček. Ačkoliv panuje určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit možnost, že pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný (viz bod 4.5).

Ibuprofen inhibuje syntézu prostaglandinů v děloze, a tím snižuje nitroděložní klid a aktivní tlak, pravidelné děložní kontrakce a množství prostaglandinů uvolněných do oběhu. Předpokládá se, že tyto změny mohou vysvětlit zmírnění menstruačních bolestí. Ibuprofen inhibuje syntézu prostaglandinů v ledvinách, což může vést k nedostatečnosti ledvin, retenci tekutin a srdečnímu selhání u rizikových pacientů (viz bod 4.3).

Prostaglandiny mají vztah k ovulaci a používání léčivých přípravků inhibujících syntézu prostaglandinů může mít proto vliv na fertilitu u žen (viz bod 4.4, 4.6 a 5.3).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Ibuprofen se rychle vstřebává z gastrointes­tinálního traktu. Vrcholových koncentrací v séru je dosaženo během jedné až dvou hodin po podání.

Distribuce

Ibuprofen se rychle distribuuje v celém těle. Vazba na plazmatické bílkoviny je zhruba 99 %.

Biotransformace

Ibuprofen se metabolizuje v játrech (hydroxylací a karboxylací).

Eliminace

Eliminační poločas je u zdravých osob přibližně 2,5 hod. Farmakologicky inaktivní metabolity se vylučují hlavně ledvinami (z 90 %) a rovněž žlučí.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Kromě informací uvedených v jiných částech souhrnu údajů o přípravku nejsou k dispozici žádné další údaje o bezpečnosti přípravku.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

• – mikrokrystalická celulosa

• – monohydrát laktosy

• – sodná sůl kroskarmelosy

• – koloidní bezvodý oxid křemičitý

• – povidon

• – kukuřičný škrob

• – natrium-lauryl-sulfát

• – magnesium-stearát

Potahová vrstva tablety:

• – hyprolosa

• – hypromelosa

• – makrogol

• – oxid titaničitý (E171)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

3 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Neprůhledné blistry PVC/Al obsahující 1, 6, 10, 12, 20, 24, 28, 30, 40, 48, 50, 60, 96 a 100 tablet a HDPE lahvička s polypropylenovým víčkem obsahující 12, 20, 24, 28, 30, 40, 48, 50, 60, 96 a 100 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Bristol Laboratories Limited

Unit 3, Canalside, Northbridge Road, Berkhamsted,

HP4 1 EG Hertfordshire

Velká Británie

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

07/213/15-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace : 29.04.2015

Další informace o léčivu IBUPROFEN BRIL 200 MG POTAHOVANÉ TABLETY

Jak se IBUPROFEN BRIL 200 MG POTAHOVANÉ TABLETY podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej léku: volně prodejné léčivé přípravky

Balení: Blistr
Velikost balení: 1

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Bristol Laboratories Limited, Berkhamsted
E-mail: michalp@pharma-service.cz
Telefon: 602 290 022