IBUCAN - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ibucan 400 mg měkké tobolky

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna měkká tobolka obsahuje ibuprofenum 400 mg.

Pomocná látka se známým účinkem (v 1 tobolce): sorbitol (E420) 96 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Měkká tobolka.

Průhledné bezbarvé oválné měkké želatinové tobolky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Ibucan je určen pro dospělé a dospívající s tělesnou hmotností > 40 kg (od 12 let věku) k symptomatické úlevě od

• mírné až středně silné bolesti,
• horečky.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Perorální podání.

Pouze ke krátkodobému užívání.

Pokud je léčivý přípravek nutno užívat déle než 4 dny u bolesti nebo 3 dny u horečky, nebo pokud se symptomy zhorší, pacient se má poradit s lékařem.

Pokud pacient pociťuje mírné zažívací obtíže, doporučuje se užívat tento léčivý přípravek s jídlem či mlékem k prevenci gastrointesti­nálních problémů.

Výskyt nežádoucích účinků lze minimalizovat podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou k potlačení příznaků onemocnění (viz bod 4.4).

Způsob podání

Před zacházením s přípravkem a jeho podáváním je nutná opatrnost.

Dospělí a dospívající s tělesnou hmotností > 40 kg (od 12 let věku):

Užívá se 400 mg (1 tobolka), tobolka se zapije vodou.

Dávku 400 mg (1 tobolku) je možno v případě potřeby podat opakovaně s odstupem nejméně 6 hodin. Neužívá se více než 1200 mg ibuprofenu (3 tobolky) během 24 hodin.

Starší pacienti a pacienti s poruchou funkce ledvin a jater vždy mají zahajovat léčbu nejnižší účinnou dávkou.

Pediatrická populace:

Přípravek Ibucan je kontraindikován u dospívajících s tělesnou hmotnostní nižší než 40 kg a u dětí, viz bod 4.3.

Dospívající (od 12 let do 18 let věku):

Pokud je u dospívajících nutné podávat přípravek Ibucan déle než 3 dny nebo pokud se zhorší symptomy onemocnění, pacient má vyhledat lékaře.

Starší pacienti:

Není nutná úprava dávky. Vzhledem k možnému profilu nežádoucích účinků (viz bod 4.4) se doporučuje zvláště pečlivé monitorování starších pacientů.

Pacienti s poruchou funkce ledvin:

U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin není nutné snížení dávky (pacienti s těžkou renální insuficiencí viz bod 4.3).

Pacienti s poruchou funkce jater (viz bod 5.2):

U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater není nutné snížení dávky (pacienti s těžkou jaterní insuficiencí viz bod 4.3).

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Pacienti s předchozí hypersenzitivní reakcí (např. bronchospasmus, astma, rýma, angioedém či kopřivka) po podání kyseliny acetylsalicylové či jiných nesteroidních antiflogistik (NSAID).

Gastrointestinální krvácení nebo perforace ve vztahu k předchozí léčbě nesteroidními antiflogistiky v anamnéze.

Rekurentní peptický vřed/hemoragie (dvě nebo více epizod prokázané ulcerace nebo krvácení) aktivní nebo v anamnéze.

Hemoragická diatéza či poruchy koagulace.

Pacienti se závažným jaterním selháváním, závažným renálním selháváním či závažným srdečním selháváním (třída IV dle NYHA) (viz bod 4.4).

Pacienti s cerebrovasku­lárním či jiným aktivním krvácením.

Souběžné použití s nesteroidními antiflogistiky včetně specifických inhibitorů cyklooxygenázy 2 (viz bod 4.5).

Pacienti s poruchami krvetvorby neurčené příčiny.

Pacienti se závažnou dehydratací (v důsledku zvracení, průjmu či nedostatečného příjmu tekutin)

Použití ve 3. trimestru těhotenství (viz bod 4.6)

Dospívající s tělesnou hmotností nižší než 40 kg a děti.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Opatrnosti je zapotřebí u pacientů s určitými stavy:

• – u systémového lupus erythematodes a některých smíšených kolagenóz vzhledem ke zvýšenému riziku aseptické meningitidy (viz bod 4.8)

• – u vrozené poruchy metabolismu porfyrinu (např. akutní intermitentní porfyrie)

• – u gastrointes­tinálních onemocnění a chronických zánětlivých onemocnění střeva (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), protože jejich stav se může touto léčbou zhoršit (viz bod 4.8)

• – u edému, hypertenze a/nebo onemocnění srdce, jelikož může dojít ke zhoršení renální funkce a/nebo výskytu retence tekutin (viz bod 4.5)

• – u poruchy funkce ledvin, neboť funkce ledvin se může ještě více zhoršit (viz body 4.3 a 4.8)

• – u jaterní dysfunkce (viz body 4.3 a 4.8)

• – krátce po velké operaci

• – u pacientů s alergickými reakcemi na jiné látky, jelikož jsou ohroženi zvýšeným rizikem hypersenzitivních reakcí při užití přípravku Ibucan (viz bod 4.3).

• – u pacientů, kteří trpí sennou rýmou, nosními polypy či chronickou obstrukční plicní nemocí, jelikož u nich existuje zvýšené riziko alergických reakcí. Mohou se u nich vyskytnout astmatické záchvaty (tzv. alergické astma), Quinckeho edém či kopřivka (viz bod 4.3)

• – u bronchiálního astmatu (viz body 4.3 a 4.8)

• – existují důkazy o tom, že léky, které inhibují cyklooxygenázu/syn­tézu prostaglandinů, ovlivňují ovulaci a tím mohou způsobovat poškození ženské plodnosti. Poškození je reverzibilní a odezní po ukončení terapie.

Nežádoucí účinky mohou být minimalizovány užitím nejnižší účinné dávky po co nejkratší možnou dobu nezbytnou ke zlepšení příznaků (viz bod 4.2 a Gastrointestinální a kardiovaskulární účinky níže).

Gastrointestinální účinky

Přípravek Ibucan nemá být podáván společně s jinými nesteroidními antiflogistiky (NSAID) včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy 2 (viz bod 4.5).

Starší pacienti: U starších pacientů je zvýšený výskyt nežádoucích účinků po podání nesteroidních antiflogistik, zejména gastrointesti­nálního krvácení a perforace, které mohou být fatální (viz bod 4.2).

Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace:

Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u všech nesteroidních antiflogistik kdykoli během léčby, s varujícími příznaky ale i bez nich, i bez předchozí anamnézy závažných gastrointesti­nálních příhod.

Riziko gastrointesti­nálního krvácení, ulcerací a perforací stoupá se zvyšující se dávkou nesteroidních antiflogistik, u pacientů s anamnézou peptického vředu, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo perforací (viz bod 4.3.), a u starších pacientů. Tito pacienti mají zahajovat léčbu nejnižší možnou dávkou. U těchto pacientů a u pacientů vyžadujících souběžnou léčbu nízkými dávkami kyseliny acetylsalicylové nebo jinými léky zvyšujícími gastrointestinální riziko, je vhodné zvážit současné podávání protektivních látek (např. misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy) (viz níže a bod 4.5).

Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, obzvláště ve starším věku, mají hlásit jakékoli neobvyklé gastrointestinální příznaky (zejména gastrointestinální krvácení), především na počátku léčby.

Opatrnost je doporučována u pacientů užívajících souběžnou léčbu, která by mohla zvyšovat riziko ulcerací nebo krvácení, jako např. perorálně podávané kortikosteroidy, antikoagulancia jako warfarin, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu nebo antiagregancia jako kyselina acetylsalicylová (viz bod 4.5).

Pokud se během léčby přípravkem Ibucan objeví gastrointestinální vředy nebo krvácení, léčba musí být ukončena.

Nesteroidní antiflogistika je třeba podávat s opatrností pacientům s anamnézou gastrointesti­nálních onemocnění (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), protože jejich stav se může touto léčbou zhoršit (viz bod 4.8).

Při současné konzumaci alkoholu se při léčbě nesteroidními antiflogistiky mohou zvýšit nežádoucí účinky spojené s léčivou látkou, zejména účinky na gastrointestinální trakt nebo centrální nervový systém (viz také bod 4.7).

Při léčbě pacientů s anamnézou hypertenze a/nebo srdečního selhání je třeba zvýšené opatrnosti (porada s lékařem či lékárníkem), protože ve vztahu k léčbě nesteroidními antiflogistiky byly hlášeny případy retence tekutin, hypertenze a edémů.

Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2400 mg/den), může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody). Epidemiologické studie nepoukazují na zvýšené riziko arteriálních trombotických příhod při podávání nízkých dávek ibuprofenu (např. < 1200 mg/den).

Pacienti se nekontrolovanou hypertenzí, kongestivním srdečním selháním (NYHA II-III), prokázanou ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních tepen a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním smí být léčeni ibuprofenem pouze po důkladném zvážení a je třeba se vyhnout podávání vysokých dávek (2400 mg/den).

Obdobně je třeba důkladně zvážit zahájení dlouhodobé léčby u pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární choroby (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření), zejména pokud je nutné podávat vysoké dávky ibuprofenu (2400 mg/den).

Velmi vzácně byly ve vztahu k léčbě nesteroidními antiflogistiky hlášeny závažné kožní reakce, některé z nich fatální, včetně exfoliativní dermatitidy, Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy (viz bod 4.8). Těmito reakcemi jsou nejvíce ohrožení pacienti na počátku léčby: začátek reakce se nejčastěji objevuje během prvního měsíce léčby. Přípravek Ibucan musí být vysazen při prvních známkách výskytu vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoli jiných známkách hypersenzitivity.

Plané neštovice mohou být výjimečně příčinou závažných infekčních komplikací postihujících kůži a měkké tkáně. Podíl nesteroidních antiflogistik na zhoršení těchto infekcí nelze dosud vyloučit. Proto se doporučuje nepodávat přípravek Ibucan při planých neštovicích.

U dehydratovaných dospívajících pacientů existuje riziko poruchy funkce ledvin.

Závažné akutní hypersenzitivní reakce (např. anafylaktický šok) jsou pozorovány velmi vzácně. Při prvních známkách hypersenzitivní reakce po užití/podání přípravku Ibucan je nutno léčbu ukončit. Odborný personál pak má nasadit léčbu podle symptomů.

Při dlouhodobém podávání přípravku Ibucan je nutná pravidelná kontrola jaterních hodnot, funkce ledvin a krevního obrazu.

Dlouhodobé použití jakéhokoli analgetika při bolestech hlavy může vyvolat jejich zhoršení. Při vzniku či podezření na takovou situaci je nutné, aby se pacient poradil s lékařem a léčba má být ukončena. U pacientů, kteří často či denně trpí bolestí hlavy navzdory (nebo z důvodu) pravidelného používání léků proti bolesti hlavy má být uvažováno o diagnóze bolesti hlavy v důsledku nadměrného užívání léků.

Nadměrné používání analgetik, zejména v kombinaci s některými léčivými látkami zmírňujícími bolest, může obecně vést k trvalému poškození ledvin s rizikem renálního selhání (analgetická nefropatie). Toto riziko může být zvýšeno při tělesné zátěži v důsledku ztráty solí a dehydratace. Proto je třeba vyhýbat se nadměrnému používání analgetik.

Použití nesteroidních antiflogistik může zakrýt příznaky infekce.

Tento léčivý přípravek obsahuje sorbitol. Pacienti se vzácnou hereditární intolerancí fruktózy nemají užívat tento léčivý přípravek.

• 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

– Kyselinou acetylsalicylovou: Současné podávání ibuprofenu a kyseliny acetylsalicylové se obecně nedoporučuje vzhledem k možnosti zvýšeného výskytu nežádoucích účinků.

Experimentální údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou kyseliny acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček. Ačkoliv panuje určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit možnost, že pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný (viz bod 5.1).

– Jinými nesteroidními antiflogistiky včetně inhibitorů cyklooxygenázy 2: může se zvýšit riziko

nežádoucích reakcí (viz body 4.3 a 4.4).

• – Kyselinou acetylsalicylovou v antiagregačních dávkách, neboť se může zvýšit riziko gastrointesti­nálního krvácení a snížit přínos užívání kyseliny acetylsalicylové.

• – Antiagregancii a selektivními inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI): zvýšené riziko gastrointesti­nálního krvácení (viz bod 4.4).

• – Kortikosteroidy: zvýšené riziko gastrointestinální ulcerace či krvácení (viz bod 4.4).

• – Diuretiky, ACE inhibitory, beta-blokátory a antagonisty angiotenzinu II: nesteroidní antiflogistika mohou snížit účinek diuretik a jiných antihypertenziv. U některých pacientů se sníženou renální funkcí (např. dehydratovaní pacienti nebo starší pacienti se sníženou renální funkcí) může souběžné podávání s inhibitorem ACE, beta-blokátory či antagonisty angiotenzinu II a látek inhibujících cyklooxygenázu vést k dalšímu zhoršení renální funkce včetně možného akutního renálního selhání, které je obvykle reverzibilní. Proto tato kombinace má být podávána s opatrností, zejména u starších pacientů. Pacienti mají být adekvátně hydratováni a je třeba zvážit monitorování renální funkce po zahájení souběžné terapie, a dále v pravidelných intervalech.

• – Antikoagulancii: Nesteroidní antiflogistika mohou zesílit účinky antikoagulancií, jako je warfarin a tiklopidin (viz bod 4.4).

• – Lithiem, digoxinem a fenytoinem: existují důkazy možného zvýšení plazmatických hladin těchto léčivých přípravků při souběžném podávání s ibuprofenem. Při správném používání (maximální dávka po dobu 4 dnů) není monitorování plazmatických koncentrací lithia, digoxinu či fenytoinu obvykle zapotřebí.

• – Probenecidem a sulfinpyrazonem: léčivé přípravky obsahující probenecid či sulfinpyrazon mohou prodloužit vylučování ibuprofenu.

• – Methotrexátem: podání přípravku Ibucan během 24 hodin před či po podání methotrexátu může vést ke zvýšení koncentrací methotrexátu a zvýšení jeho toxického účinku.

• – Cyklosporinem: inhibice aktivity renálního prostaglandinu nesteroidními antiflogistiky může zvýšit plazmatickou koncentraci cyklosporinu, a tím riziko nefrotoxicity vyvolané cyklosporinem.

• – Takrolimem: při souběžném podávání ibuprofenu a takrolimu se zvyšuje riziko nefrotoxicity.

• – Zidovudinem: existují důkazy o zvýšeném riziku hemartróz a hematomů u HIV-pozitivních pacientů s hemofilií, kteří užívali souběžnou léčbu zidovudinem a ibuprofenem.

• – Deriváty sulfonylurey: existují důkazy o interakcích mezi nesteroidními antiflogistiky a

• – Chinolonovými antibiotiky: údaje získané u zvířat nasvědčují tomu, že nesteroidní

• – Kolestyraminem: Souběžná léčba kolestyraminen a ibuprofenem vede k prodloužení a snížení (25%) absorpce ibuprofenu. Tyto léčivé přípravky mají být podávány s odstupem nejméně jedné hodiny.

• – Aminoglykosidy: Nesteroidní antiflogistika mohou zpomalit eliminaci aminoglykosidů a zvýšit jejich toxicitu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Inhibice syntézy prostaglandinů může mít nežádoucí vliv na těhotenství a fetální/embryonální vývoj. Data z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratů a kardiálních malformací a gastroschíz po užívání inhibitorů syntézy prostaglandinů v počátku těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z méně než 1 % až na přibližně 1,5 %. Předpokládá se, že se riziko zvyšuje s dávkou a trváním terapie. U zvířat se prokázalo, že podání inhibitorů syntézy prostaglandinů vede k zvýšení pre- a postimplantačních ztrát a k embryonální/fe­tální letalitě. Navíc byla hlášena zvýšená incidence různých malformací včetně kardiovaskulárních po podání inhibitorů syntézy prostaglandinů zvířatům v průběhu organogenetické periody. V průběhu prvního a druhého trimestru nesmí být ibuprofen podán, pokud to není zcela nezbytné. Pokud je ibuprofen podáván ženám, které chtějí otěhotnět nebo v prvním a druhém trimestru těhotenství, musí být dávka co nejnižší a doba léčby co nejkratší.

Během třetího trimestru těhotenství všechny inhibitory syntézy prostaglandinů mohou vystavovat plod:

• – kardiopulmonální toxicitě (předčasný uzávěr ductus arteriosus a pulmonální hypertenze);

• – renální dysfunkci, která může progredovat v renální selhání s oligohydramnionem

• – potenciálnímu prodloužení krvácení, s tím, že antiagregační účinek se může objevit i po velmi nízkých dávkách;

• – inhibici děložních kontrakcí vedoucí k opoždění nebo prodloužení průběhu porodu

Proto je ibuprofen kontraindikován ve třetím trimestru těhotenství.

Kojení

V omezených studiích byl ibuprofen a jeho metabolity zjištěn v mateřském mléce ve velmi nízkých koncentracích. Jelikož dosud nejsou známy nežádoucí účinky na kojené dítě, kojení obvykle nemusí být přerušeno při krátkodobém podávání doporučených dávek přípravku Ibucan.

Fertilita (viz bod 4.4):

Existují důkazy o tom, že léky, které inhibují cyklooxygenázu/syn­tézu prostaglandinů ovlivňují ovulaci a tím mohou způsobovat poškození ženské fertility. Poškození je reverzibilní a odezní po ukončení terapie.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pacienti, kteří pociťují závratě, ospalost, točení hlavy či poruchy zraku při užívání ibuprofenu, nemají řídit či obsluhovat stroje. Toto upozornění ve zvýšené míře platí pro kombinaci s alkoholem (viz bod 4.4). Jednorázové podání či krátkodobé použití ibuprofenu obvykle nevyžaduje žádná zvláštní opatření.

4.8 Nežádoucí účinky

Seznam následujících nežádoucích účinků sestává ze všech nežádoucích účinků, které byly pozorovány při léčbě ibuprofenem, včetně dlouhodobé léčby vysokými dávkami u revmatiků. Uvedené četnosti, které patří do skupiny velmi vzácné, platí pro krátkodobé použití denních dávek do 1200 mg perorálně a nejvýše 1800 mg u čípků.

U následujících nežádoucích účinků je třeba mít na paměti, že jsou převážně závislé na dávce a vykazují značnou interindividuální variabilitu.

Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky jsou gastrointestinální. Mohou se objevit peptické vředy, perforace nebo gastrointestinální krvácení, někdy fatální, zejména u starších pacientů (viz bod 4.4). Po podání byly hlášeny nauzea, zvracení, průjem, nadýmání, zácpa, dyspepsie, bolest břicha, meléna, zvracení krve, ulcerózní stomatitida, exacerbace kolitidy a Crohnovy choroby (viz bod 4.4). Méně často byla pozorována gastritida.

Ve spojitosti s léčbou nesteroidními antiflogistiky byl hlášen edém, hypertenze a srdeční selhání.

Hlášeny byly hypersenzitivní reakce, které mohou zahrnovat:

• a) Anafylaxi a nespecifické alergické reakce,

• b) Reaktivitu dýchacích cest jako bronchospasmus, astma, zhoršení astmatu či dušnost,

• c) Různé kožní reakce, např. vzácně exfolitativní a bulózní dermatózy (včetně toxické epidermální nekrolýzy a erythema multiforme), angioedém, svědění a kopřivka.

Nežádoucí účinky jsou řazené dle četnosti výskytu za použití následující konvence: velmi časté (> 1/10), časté (> 1/100 až < 1/10), méně časté (> 1/1 000 až < 1/100), vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

V rámci jednotlivých skupin četnosti se nežádoucí účinky řadí sestupně dle závažnosti

Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2400 mg den), může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody) (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

U dospívajících a dospělých není jasně dán vztah mezi dávkou a odpovědí. Biologický poločas při předávkování činí 1,5 až 3 hodiny.

U většiny pacientů se po požití klinicky významného množství nesteroidních antiflogistik objeví nejvýše nauzea, zvracení, bolest v epigastriu nebo vzácněji průjem. Může se vyskytnout též zvonění v uších, bolest hlavy a gastrointestinální krvácení. Při závažnější intoxikaci je pozorován toxický účinek na centrální nervový systém projevující se jako závrať, ospalost, občas excitace a dezorientace či koma. Občas se u pacientů objevily křeče. Při závažné intoxikaci se může objevit metabolická acidóza a prodloužení protrombinového času/INR, pravděpodobně v důsledku narušení účinku faktorů srážlivosti v krevním oběhu. Může dojít k akutnímu renálnímu selhání a poškození jater. U astmatiků je možná exacerbace astmatu.

Léčba má být symptomatická a podpůrná se zachováním průchodnosti dýchacích cest a monitorováním srdečních a vitálních funkcí až do stabilizace. Při užití potenciálně toxického množství je do 1 hodiny možno zvážit podání aktivního uhlí. Při výskytů četných či déle trvajících křečí je nutná léčba intravenózním diazepamem či lorazepamem. U astmatu se podávají bronchodilatancia.

• V případě závažné otravy může dojít k rozvoji metabolické acidózy

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva, deriváty kyseliny propionové, ATC kód: M01AE01

Mechanismus účinku

Ibuprofen je nesteroidním antiflogistikem (NSAID) ze skupiny derivátů kyseliny fenylpropionové, který působí prostřednictvím inhibice syntézy prostaglandinů. U lidí ibuprofen snižuje bolest spojenou se zánětem, otoky a horečku.

Kromě toho ibuprofen reverzibilně inhibuje agregaci trombocytů.

Experimentální údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou kyseliny acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček. Některé farmakodynamické studie ukazují, že pokud byla užita jednorázová dávka 400 mg ibuprofenu během 8 h před nebo do 30 min po podání kyseliny acetylsalicylové s rychlým uvolňováním (81 mg), došlo ke sníženému účinku kyseliny acetylsalicylové na tvorbu tromboxanu nebo agregaci destiček. Ačkoliv panuje určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit možnost, že pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný (viz bod 4.5).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Ibuprofen je rychle absorbován z gastrointes­tinálního traktu, vrcholové sérové koncentrace jsou dosaženy za 1–2 hodiny po podání běžných potahovaných tablet ibuprofenu. Ibuprofen je však rychleji absorbován z gastrointes­tinálního traktu po podání přípravku Ibucan, kdy je vrcholových plazmatických koncentrací dosaženo přibližně za 46 minut po podání nalačno.

Při podání s jídlem je maximálních hladin dosaženo za 1–2 hodiny po užití běžných potahovaných tablet.

Distribuce

Ibuprofen je z přibližně 99 % vázán na proteiny krevní plazmy.

Eliminace

Po perorálním podání se 75–85 % ibuprofenu vyloučí močí během prvních 24 hodin (převážně ve formě dvou metabolitů), zbývající část se vyloučí stolicí po sekreci do žluče. Po 24 hodinách je přípravek kompletně eliminován.

Biologický poločas ibuprofenu je asi 2 hodiny.

• V omezených studiích byl ibuprofen zjištěn v mateřském mléce ve velmi nízkých koncentracích.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Subchronická a chronická toxicita ibuprofenu v pokusech na zvířatech spočívala zejména v lézích a ulceracích v gastrointes­tinálním traktu.

Pokusy in vitro a in vivo neodhalily klinicky relevantní důkazy mutagenních účinků ibuprofenu. Ve studiích na potkanech a myších nebyly zjištěny důkazy karcinogenních účinků ibuprofenu.

Ibuprofen vyvolal inhibici ovulace u králíků a poruchu implantace u různých zvířecích druhů (králíci, potkani, myši). Experimentální studie u potkanů a králíků prokázaly, že ibuprofen prostupuje přes placentu. Po podání dávek toxických pro matku se u potomků potkanů objevilo zvýšené procento malformací (defekty komorového septa).

Ve studiích na zvířatech bylo pozorováno, že použití nesteroidních antiflogistik, která inhibují syntézu prostaglandinu, může zvýšit výskyt distocie a oddáleného porodu.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Makrogol 600

Hydroxid draselný

Čištěná voda

Obal tobolky

Želatina

Tekutý částečně dehydratovaný sorbitol (E420)

Potisk tobolky

Opacode WB black NS-78–17821*

*černý inkoust obsahuje: černý oxid železitý, hypromelosa 2910/6

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

3 roky.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

6.5    Druh obalu a obsah balení

PVC/PE/PVdC/Al blistry, krabička.

Velikost balení: 4, 10, 20 nebo 30 měkkých tobolek.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Apotex Europe B.V.

Archimedesweg 2

2333 CN Leiden

Nizozemsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

29/041/15-C

9. DATUM PRVNI REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 21. 1. 2015

Datum posledního prodloužení registrace: 29. 8. 2018

Další informace o léčivu IBUCAN

Jak se IBUCAN podává: perorální podání - měkká tobolka
Výdej léku: volně prodejné léčivé přípravky

Balení: Blistr
Velikost balení: 4

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Apotex Europe B.V., Leiden