IBALGIN GRIP - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ibalgin Grip 200 mg/5 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje ibuprofenum 200 mg a phenylephrini hydrochloridum 5 mg.

Pomocné látky se známým účinkem: sodík.

Jedna potahovaná tableta obsahuje 0,74 mg sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety

Popis: bílé až téměř bílé bikonvexní potahované tablety o průměru přibližně 10,6 mm.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Tento přípravek je určen k symptomatické léčbě akutního zánětu horních cest dýchacích a chřipky, doprovázených kongescí sliznic a bolestí. Ulevuje od bolesti hlavy, horečky, bolesti v krku, kongesce sliznic nosu a vedlejších nosních dutin.

4.2 Dávkování a způsob podání

Pouze k perorálnímu podání a krátkodobému užití.

Dospělí a dospívající ve věku 12 let a starší

Měla by se užívat nejnižší účinná dávka po co nejkratší dobu nezbytnou k úlevě od příznaků onemocnění. Dospělí by se měli poradit s lékařem, pokud příznaky onemocnění přetrvávají nebo se zhorší, nebo jestliže je tento přípravek potřeba užívat delší dobu než 3–5 dní.

Pokud je u dospívajících (ve věku 12 let a starších) nutné podávat tento léčivý přípravek déle než 3 dny nebo pokud se zhorší symptomy onemocnění, je třeba se poradit s lékařem.

Užívají se 2 tablety každých 8 hodin. Odstup mezi jednotlivými dávkami má být nejméně 4 hodiny, dávka 6 tablet za 24 hodin se nesmí překročit.

Tento přípravek není určen pro děti do 12 let.

Starší osoby

U starších osob je dávkování stejné jako u ostatních dospělých, ale je třeba zvýšené opatrnosti (viz bod 4.4).

Způsob podání

Tabletu lze užívat s jídlem nebo bez jídla. Jestliže je tableta užita s jídlem nebo krátce po jídle, nástup účinku se může opozdit. Užití s jídlem však zvyšuje snášenlivost přípravku a snižuje pravděpodobnost gastrointesti­nálních nežádoucích účinků.

Výskyt nežádoucích účinků lze minimalizovat podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou k potlačení příznaků onemocnění (viz bod 4.4).

4.3 Kontraindikace

• – Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

• – Pacienti, u kterých se již v minulosti projevily reakce z přecitlivělosti (např. astma bronchiale, rhinitida, angioedém nebo kopřivka) na kyselinu acetylsalicylovou nebo na jiná nesteroidní antirevmatika (NSA).

• – Anamnesticky gastrointestinální krvácení nebo perforace ve vztahu k předchozí léčbě NSA.

• – Aktivní nebo anamnesticky rekurentní peptický vřed/krvácení (dvě nebo více epizod prokázané ulcerace nebo krvácení).

• – Závažná hypertenze, selhání ledvin nebo jater, závažné srdeční selhání (třída IV dle NYHA) (viz bod 4.4).

• – Poruchy hemokoagulace a hemopoézy.

• – Třetí trimestr těhotenství.

• – Hypertyreóza.

• – Diabetes mellitus.

• – Glaukom s úzkým úhlem.

• – Retence moči.

• – Feochromocytom.

– Pacienti, kteří současně užívají tricyklická antidepresiva nebo jiná sympatomimetika, beta-blokátory a pacienti, kteří současně užívají nebo během předchozích 2 týdnů užívali inhibitory monoaminooxidázy.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Nežádoucí účinky lze minimalizovat užitím nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu nutnou ke zlepšení příznaků (viz gastrointestinální a kardiovaskulární rizika níže).

Starší pacienti

U starších pacientů je zvýšený výskyt nežádoucích účinků způsobených NSA, zejména gastrointesti­nálního krvácení a perforace, které mohou být fatální (viz bod 4.2).

Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace

Nesteroidní antirevmatika musí být podávána s opatrností pacientům s gastrointes­tinálním onemocněním v anamnéze (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), protože jejich stav se může touto léčbou zhoršit (viz bod 4.8).

Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u všech nesteroidních antirevmatik kdykoli během léčby, s varujícími příznaky ale i bez nich, i bez předchozí anamnézy závažných gastrointesti­nálních příhod.

Riziko gastrointesti­nálního krvácení, ulcerací a perforací stoupá se zvyšující se dávkou přípravku, u pacientů s anamnézou peptického vředu, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo perforací (viz bod 4.3), a u starších osob. Tito pacienti by měli zahajovat léčbu nejnižší možnou dávkou. U pacientů se zvýšeným rizikem nežádoucích účinků, mezi něž patří i pacienti dlouhodobě léčení acetylsalicylovou kyselinou v antiagregačních dávkách nebo jinými léky zvyšujícími gastrointestinální riziko (viz dále a bod 4.5), je vhodné zvážit současné podávání protektivních látek (např. misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy).

Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, obzvláště ve starším věku, musí být poučeni, aby včas hlásili všechny neobvyklé gastrointestinální příznaky (zejména gastrointestinální krvácení), především na počátku léčby.

Obzvláštní opatrnost je doporučována u pacientů užívajících konkomitantní léčbu, která by mohla zvyšovat riziko ulcerací nebo krvácení, jako např. orálně podávané kortikosteroidy, antikoagulancia jako warfarin, SSRI nebo antiagregancia jako kyselina acetylsalicylová. (viz bod 4.5).

Pokud se během léčby ibuprofenem objeví gastrointestinální vředy nebo krvácení, musí být léčba ukončena.

Další NSA

Přípravek by neměl být podáván společně s jinými nesteroidními antirevmatiky včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2 (viz bod 4.5).

Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky

Zahájení léčby u pacientů s anamnézou hypertenze a/nebo srdečního selhání je třeba konzultovat s lékařem nebo lékárníkem, protože v souvislosti s léčbou NSA byly hlášeny případy retence tekutin, hypertenze a edémů.

Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2 400 mg/den), může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody). Epidemiologické studie nepoukazují na zvýšené riziko arteriálních trombotických příhod při podávání nízkých dávek ibuprofenu (např. < 1 200 mg/den).

Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, kongestivním srdečním selháním (NYHA II-III), prokázanou ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních tepen a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním smí být léčeni ibuprofenem pouze po důkladném zvážení a je třeba se vyhnout podávání vysokých dávek (2 400 mg/den).

Obdobně je třeba zvážit zahájení dlouhodobé léčby u pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární choroby (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření), zejména pokud je nutné podávat vysoké dávky ibuprofenu (2 400 mg/den).

Pacienti s neléčenou hypertenzí, městnavým srdečním selháním, potvrzenou ischemickou srdeční chorobou, onemocněním periferních arterií a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním by měli být léčeni ibuprofenem pouze po pečlivém zvážení. Podobně je třeba před zahájením dlouhodobé léčby zvážit použití ibuprofenu u pacientů s rizikovými faktory kardiovaskulárních onemocnění (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření).

Dermatologické reakce

Velmi vzácně byly ve vztahu k léčbě nesteroidními antirevmatiky hlášeny závažné kožní reakce, z nichž některé byly fatální, včetně exfoliativní dermatitidy, Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy (viz bod 4.8). Těmito reakcemi jsou nejvíce ohroženi pacienti na počátku léčby, začátek reakce se nejčastěji objevuje během prvního měsíce léčby.

Tento přípravek musí být vysazen při prvních známkách výskytu vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoli jiných příznaků hypersensitivity.

Respirační reakce

U pacientů s bronchiálním astmatem nebo alergickým onemocněním nebo s anamnézou těchto onemocnění může dojít k vyvolání bronchospazmu.

U pacientů, kteří trpí sennou rýmou, nosními polypy nebo chronickou obstrukční plicní nemocí je třeba zvýšené opatrnosti, protože je u nich zvýšené riziko výskytu alergických reakcí. Alergické reakce se mohou projevit jako astmatické záchvaty (tzv. analgetické astma), Quinckeho edém nebo kopřivka.

SLE a smíšené onemocnění pojivových tkání

U nemocných se systémovým lupus erythematodes a smíšeným onemocněním pojivových tkání hrozí zvýšené riziko aseptické meningitidy (viz bod 4.8).

Porucha funkce ledvin

Může dojít k poruše funkce ledvin (viz body 4.3 a 4.8).

Porucha funkce jater

Může dojít k poruše funkce jater (viz body 4.3 a 4.8).

Zhoršení plodnosti žen

Existují omezené důkazy, že léky, které inhibují cyklooxygenázu/syn­tézu prostaglandinů, mohou zhoršovat plodnost žen účinkem na ovulaci. Tento účinek je po vysazení léčby reverzibilní. U žen, které mají problémy otěhotnět nebo podstupují vyšetření neplodnosti, by mělo být zváženo vysazení ibuprofenu (viz bod 4.6).

Bezprostředně po velkých chirurgických operacích je nezbytný zvýšený dozor. Během léčby není vhodné pít alkoholické nápoje a kouřit.

Pediatrická populace

U dehydrovaných dospívajících existuje riziko poruchy funkce ledvin.

Fenylefrin

U mužů s prostatickou hypertrofií by měl být fenylefrin užíván s opatrností, protože mohou být náchylní k retenci moči.

Lékař nebo lékárník by měl ověřit, že přípravky obsahující sympatomimetika nejsou současně podávány několika cestami, tj. perorálně a lokálně (nosní, ušní a oční přípravky).

Pomocné látky

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Ibuprofen

Ibuprofen nesmí být užíván v kombinaci s těmito léky:

• – Kyselina acetylsalicylová: Současné podávání ibuprofenu a kyseliny acetylsalicylové se obecně nedoporučuje vzhledem k možnosti zvýšeného výskytu nežádoucích účinků. Preklinické údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou kyseliny acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček. Ačkoliv panuje určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit možnost, že pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný (viz bod 5.1).

• – Jiná NSA včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2: Je třeba se vyhnout současnému užití dvou nebo více NSA, protože se může zvýšit riziko nežádoucích reakcí (viz bod 4.4).

• – Antikoagulancia: NSA mohou zvyšovat účinky antikoagulancií, jako je warfarin (viz bod 4.4).

• – Antihypertenziva a diuretika: NSA mohou snižovat účinek těchto léků. Diuretika mohou zvýšit riziko nefrotoxicity.

• – Kalium šetřící diuretika: současné podávání ibuprofenu a kalium šetřících diuretik může vést k hyperkalémii (doporučuje se kontrola draslíku v séru).

• – Kortikosteroidy: zvýšené riziko gastrointestinální ulcerace nebo krvácení (viz bod 4.4).

• – Antiagregancia a selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI): zvýšené riziko gastrointesti­nálního krvácení (viz bod 4.4).

• – Srdeční glykosidy: NSA mohou zhoršit srdeční selhání, snížit GFR a zvýšit plazmatické hladiny glykosidů.

• – Lithium, fenytoin, methotrexát, baklofen: existují klinická data naznačující, že NSA mohou zvyšovat plazmatické hladiny těchto léků.

• – Cyklosporin, takrolimus: mohou zvyšovat riziko nefrotoxicity z důvodu snížené syntézy prostaglandinů v ledvinách. Během kombinované léčby musí být pečlivě monitorována funkce ledvin, zejména u starších pacientů.

• – Zidovudin: zvýšené riziko hematologické toxicity, pokud je zidovudin podáván s NSA. Existuje důkaz zvýšeného rizika hemartróz a hematomů u HIV pozitivních hemofiliků, kteří dostávají současně zidovudin a ibuprofen.

• – Chinolonová antibiotika: údaje u zvířat naznačují, že NSA mohou zvyšovat riziko vzniku křečí souvisejících s chinolonovými antibiotiky. U pacientů užívajících NSA a chinolony může být riziko rozvoje křečí zvýšené.

• – Sulfinpyrazon, probenecid: ibuprofen může snižovat urikosurický účinek těchto léků.

• – Deriváty sulfonylurey: současné užití s ibuprofenem může zvyšovat riziko hypoglykemie.

• – Aminoglykosidy: ibuprofen může snižovat clearance aminoglykosidů, jejich souběžné podávání s ibuprofenem může zvyšovat riziko nefrotoxicity a ototoxicity.

• – Mifepriston: NSA se nesmí užívat po dobu 8–12 dní po podání mifepristonu, protože NSA mohou snižovat účinky mifepristonu.

Fenylefrin

Fenylefrin nesmí být užíván v kombinaci s těmito léky:

• – Antidepresiva: inhibitory MAO zvyšují účinek fenylefrinu. Současné užívání fenylefrinu s inhibitory MAO a tricyklickými antidepresivy může vest k hypertenzní krizi. Fenylefrin může zvyšovat anticholinergní účinek tricyklických antidepresiv.

• – Betablokátory, antihypertenziva, metyldopa a reserpin: současné užívání fenylefrinu s těmito léky může způsobovat hypertenzní krizi.

• – Sympatomimetika a vazodilatancia: fenylefrin může nepříznivě interagovat s jinými sympatomimetiky a vazodilatancii.

• – Digitalisové glykosidy: současné užívání s digitalisovými glykosidy zvyšuje riziko abnormálního srdečního rytmu.

• – Ergotové alkaloidy: současné užívání s ergotovými alkaloidy (ergotamin a methysergid) zvyšuje riziko ergotismu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Ibuprofen

Těhotenství

Inhibice syntézy prostaglandinů může nepříznivě ovlivnit těhotenství a/nebo fetální nebo embryonální vývoj. Data z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratů a kardiálních malformací po užívání inhibitorů syntézy prostaglandinů v počátku těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z méně než 1 % na přibližně 1,5 %. Riziko se zvyšuje s dávkou a trváním terapie. U zvířat se prokázalo, že podání inhibitorů syntézy prostaglandinů vede k zvýšení pre-a postimplantačních ztrát a k embryonální/fe­tální letalitě. Navíc byla hlášena zvýšená incidence různých malformací včetně kardiovaskulárních po podání inhibitorů syntézy prostaglandinů zvířatům v průběhu organogenetické periody.

V průběhu prvního a druhého trimestru těhotenství nesmí být ibuprofen podán, pokud to není zcela nezbytné. Pokud je ibuprofen podáván ženám, které chtějí otěhotnět nebo v prvním a druhém trimestru těhotenství, musí být dávka co nejnižší a doba léčby co nejkratší.

Během třetího trimestru těhotenství všechny inhibitory syntézy prostaglandinů mohou vystavovat plod:

• kardiopulmonální toxicitě (předčasný uzávěr ductus arteriosus a plicní hypertenze);
• renální dysfunkci, která může progredovat v renální selhání s oligohydroamniem.
• potenciálnímu prodloužení krvácení;
• inhibici děložních kontrakcí vedoucí k opoždění nebo prodloužení porodu.

Vzhledem k těmto skutečnostem je ibuprofen kontraindikován ve třetím trimestru těhotenství.

Kojení

Ibuprofen a jeho metabolity přecházejí do mateřského mléka v extrémně nízkých koncentracích (podle jedné studie dostane kojené dítě v mateřském mléku pouze 0,0008 % dávky podané matce). Vzhledem k minimálnímu množství v mateřském mléku, krátkému poločasu eliminace a dosud žádným záznamům o škodlivém vlivu na kojence může být ibuprofen během kojení krátkodobě užíván k léčbě bolesti a příznaků zánětu. Bezpečnost při dlouhodobém podávání nebyla stanovena.

Fertilita

Existují omezené důkazy, že léky, které inhibují cyklooxygenázu/syn­tézu prostaglandinu, mohou zhoršit plodnost ženy účinkem na ovulaci. Tento účinek je reverzibilní a odezní po přerušení léčby. U žen, které mají problémy otěhotnět nebo které jsou vyšetřovány pro neplodnost, je třeba zvážit přerušení léčby ibuprofenem.

Fenylefrin

Těhotenství

Vzhledem k vazokonstrikčním vlastnostem fenylefrinu je třeba tento přípravek užívat u pacientek s preeklampsií v anamnéze s opatrností. Fenylefrin může snižovat placentární perfuzi a tento přípravek by měl být v těhotenství použit pouze tehdy, pokud přínos převáží toto riziko.

Kojení

Na základě dostupných publikovaných údajů není fenylefrin během kojení kontraindikován. Údaje získané na zvířatech naznačují, že fenylefrin může snižovat tvorbu mléka, a proto jeho použití na začátku kojení, při kojení novorozence a zejména při kojení předčasně narozených dětí, není vhodné.

Fertilita

Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se fertility.

4.7  Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek nemá žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. U citlivých jedinců však může vyvolat závratě. Pacienti by měli být poučeni, aby neřídili nebo neobsluhovali stroje, pokud jsou postiženi závratí.

4.8  Nežádoucí účinky

Následující tabulky shrnují nežádoucí účinky ibuprofenu a fenylefrinu, jenž jsou rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA s uvedením frekvence jejich výskytu: velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1 000 až <1/100); vzácné (>1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

TAB 1. Nežádoucí účinky ibuprofenu

¹ první příznaky hematopoetických poruch jsou: horečka, bolest v krku, povrchové vředy v ústech, příznaky podobné chřipce, těžké vyčerpání, nevysvětlitelné krvácení a podlitiny

TAB 2. Nežádoucí účinky fenylefrinu

*reflexní bradykardie jako následek hypertenze po intravenózním podání fenylefrinu

Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky jsou gastrointestinální povahy. Může se vyskytnout peptický vřed, perforace nebo gastrointestinální krvácení, někdy fatální, zejména u starších osob.

Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2 400 mg/den), může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody) (viz bod 4.4).

V souvislosti s léčbou NSA byl hlášen edém, hypertenze a srdeční selhání.

U pacientů s již existujícím autoimunitním onemocněním (jako je systémový lupus erythematodes, smíšená onemocnění pojivové tkáně) byly během léčby ibuprofenem pozorované ojedinělé případy s příznaky aseptické meningitidy, jako je ztuhlý krk, bolest hlavy, nauzea, zvracení, horečka anebo dezorientace (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky:

4.9 Předávkování

Ibuprofen

U dětí může požití více než 400 mg/kg vyvolat příznaky popsané níže. U dospělých je reakce na dávku méně jednoznačná. Poločas při předávkování je 1,5 až 3 hodiny.

Příznaky

Pacienti, kteří požili klinicky významné množství NSA, trpí pouze nauzeou, zvracením, epigastrickou bolestí nebo málokdy průjmem. Může se také objevit tinitus, bolest hlavy a gastrointestinální krvácení. Ve vážnějších případech otravy se vyskytují toxické účinky na centrální nervový systém, které se projevují jako ospalost, občas excitace a dezorientace nebo kóma. Někdy se u pacientů objeví křeče. Při závažné otravě může dojít k metabolické acidóze a může být prodloužen protrombinový čas/INR, pravděpodobně v důsledku narušení působení cirkulujících koagulačních faktorů. Může se vyskytnout akutní selhání ledvin a poškození jater. U astmatiků je možné zhoršení astmatu.

Opatření při předávkování

Specifické antidotum neexistuje.

Léčba akutního předávkování: co nejdříve provést výplach žaludku a podat aktivní uhlí v případě, že pacient přijde do 1 hodiny od požití potenciálně toxického množství a podat laxativum nebo vyvolat reflex zvracení.

Opatření by měla být podpůrná a symptomatická a zahrnují kontrolu a úpravu rovnováhy tekutin a elektrolytů, udržování dýchacích a kardiovaskulárních funkcí, v případě křečí lze podat diazepam nebo lorazepam, při hypotenzi plazmové expandéry, případně dopamin nebo noradrenalin. Při astmatu podávejte bronchodilatátory.

Fenylefrin

Příznaky těžkého předávkování fenylefrinem zahrnují hemodynamické změny a kardiovaskulární kolaps s respirační depresí.

Léčba zahrnuje včasný výplach žaludku a symptomatická a podpůrná opatření.

Hypertenzní účinky mohou být léčeny intravenózním přípravkem blokujícím alfa-receptory.

Předávkování fenylefrinem bude mít pravděpodobně za následek: nervozitu, bolest hlavy, závratě, nespavost, zvýšený krevní tlak, nauzeu, zvracení, mydriázu, akutní glaukom s uzavřeným úhlem (nejpravděpodobněji se vyskytne u pacientů s glaukomem s uzavřeným úhlem), tachykardii, palpitace, alergické reakce (např. vyrážku, kopřivku, alergickou dermatitidu), dysurii, retenci moči (nejpravděpodobněji se vyskytne u pacientů s obstrukcí výtoku z močového měchýře, jako je prostatická hypertrofie). V závažných případech se může vyskytnout zmatenost, halucinace, záchvaty a arytmie.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva, ATC kód: M01AE51 – ibuprofen, kombinace.

Ibuprofen

Ibuprofen, derivát kyseliny propionové, je nesteroidní antirevmatikum s dobrým analgetickým, protizánětlivým a antipyretickým účinkem. Při nižších dávkách má analgetický účinek, při vyšších dávkách má protizánětlivý účinek. Protizánětlivý účinek je daný inhibicí cyklooxygenázy s následnou inhibicí biosyntézy prostaglandinů. Snížené uvolňování prozánětlivých mediátorů z granulocytů, bazofilů a mastocytů zmírňuje zánět. Ibuprofen dále snižuje citlivost cév na bradykinin a histamin, ovlivňuje tvorbu lymfokinů v T-lymfocytech a inhibuje vazodilataci. Inhibuje také agregaci trombocytů.

Experimentální údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou kyseliny acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček. Některé farmakodynamické studie ukazují, že pokud byla užita jednorázová dávka 400 mg ibuprofenu během 8 h před nebo do 30 min po podání kyseliny acetylsalicylové s rychlým uvolňováním (81 mg), došlo ke sníženému účinku kyseliny acetylsalicylové na tvorbu tromboxanu nebo agregaci destiček. Ačkoliv panuje určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit možnost, že pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný (viz bod 4.5).

Doba nástupu analgetického účinku je po 0,5 h, maximálního antipyretického účinku se dosahuje po 2–4 h. Antipyretický účinek přetrvává 4–8 h nebo dokonce i více hodin, analgetický účinek přetrvává 4–6 h.

Fenylefrin

Fenylefrin je postsynaptický agonista alfa-receptoru s nízkou afinitou ke kardioselektivním beta-receptorům a s minimálním stimulačním účinkem na centrální nervový systém. Je to ověřený lék k uvolnění dýchacích cest, vazokonstrikčním účinkem snižuje otok a zduření nosní sliznice.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Ibuprofen

Po perorálním podání se rychle a dobře absorbuje, maximální plazmatická koncentrace je dosažena již po 45 minutách při podání nalačno, při podání s jídlem za přibližně 1–3 h. Po rektální aplikaci se ibuprofen absorbuje pomaleji, maximální koncentrace v séru je dosaženo 2 h po aplikaci. Ibuprofen se váže na plazmatické proteiny, vazba je ale reverzibilní. Je relativně rychle metabolizován v játrech a vylučován močí, zejména ve formě metabolitů a jejich konjugátů, menší část se vylučuje žlučí do stolice. Biologický poločas je okolo 2 h. V případě snížené exkrece se může vyskytnout akumulace léku v organismu. Vylučování ibuprofenu je ukončeno 24 h po podání poslední dávky. Přítomnost jídla minimálně mění jeho biologickou dostupnost. Ibuprofen prochází přes placentární bariéru, je vylučován do mateřského mléka v množství menším než 1 ^g/ml.

Fenylefrin

Presystémový metabolismus je vysoký, přibližně 60 %, což vede k systémové biologické dostupnosti okolo 40 %. Maximální plazmatické koncentrace jsou dosaženy mezi 1 a 2 hodinami a plazmatický poločas se pohybuje mezi 2 až 3 hodinami. Při perorálním podání se fenylefrin jako nosní dekongestivum obvykle podává v intervalech 4 až 6 hodin.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ibuprofen

Subchronická a chronická toxicita ibuprofenu byla v experimentech na zvířatech pozorována především jako léze a tvorba vředů v gastrointes­tinálním traktu. In vitro a in vivo studie neposkytly žádný klinicky významný důkaz o mutagenním potenciálu ibuprofenu. Ve studiích na potkanech a myších nebyl nalezen žádný důkaz o karcinogenních účincích ibuprofenu. Podávání ibuprofenu vedlo k inhibici ovulace u králíků, stejně jako k poruše implantace u různých zvířecích druhů (králík, potkan, myš). Experimentální studie prokázaly, že ibuprofen prochází placentou. Po podání dávek toxických pro matku byl pozorován zvýšený výskyt malformací (např. defektů ventrikulárního septa) u potomků potkanů.

Fenylefrin

Akutní toxicita fenylefrinu (LD50) je 120 mg/kg tělesné hmotnosti u myší, ale 350 mg/kg tělesné hmotnosti u potkanů. Po podání fenylefrinu nebyly u zvířat pozorovány specifické projevy toxicity. Studie genotoxicity s fenylefrinem vedly k nejednoznačným výsledkům. Karcinogenní potenciál nebyl po podání fenylefrinu u hlodavců pozorován. Údaje o reprodukční toxicitě a fetotoxicitě po podání fenylefrinu u zvířat nejsou k dispozici.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1  Seznam pomocných látek

Kukuřičný škrob

Předbobtnalý kukuřičný škrob

Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)

Mastek

Povidon 30

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Kyselina stearová 50%

Hypromelosa 2910/5

Makrogol 6000

Oxid titaničitý (E171)

6.2  Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3  Doba použitelnosti

2 roky

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5  Druh obalu a obsah balení

Blistr (průhledný PVC/Al fólie), krabička.

Velikost balení: 12 a 24 potahovaných tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7.  DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

sanofi-aventis, s.r.o., Evropská 846/176a, 160 00 Praha 6, Česká republika

8.   REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

07/275/13-C

9.  DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 26. 6. 2013

Datum posledního prodloužení registrace:

Další informace o léčivu IBALGIN GRIP

Jak se IBALGIN GRIP podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej léku: volně prodejné léčivé přípravky

Balení: Blistr
Velikost balení: 12

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
sanofi-aventis, s.r.o., Praha
E-mail: cz-info@sanofi.com
Telefon: 233086111