1.

2.

3.

1.

Fortecortin 4 tablety

2.

1 tableta obsahuje dexamethasonum 4 mg.

Pomocné látky se známým účinkem: monohydrát laktosy a sacharosa.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

Tablety

Bílé, kulaté tablety na jedné straně s půlicí rýhou, na druhé straně se značením „EM 28“. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

1.

Fortecortin 4 tablety

2.

1 tableta obsahuje dexamethasonum 4 mg.

Pomocné látky se známým účinkem: monohydrát laktosy a sacharosa.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

Tablety

Bílé, kulaté tablety na jedné straně s půlicí rýhou, na druhé straně se značením „EM 28“. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Fortecortin 4 je indikován u revmatických onemocnění: revmatoidní artritida, Stillova nemoc, seronegativní spondylartritidy (psoriatická, Reiterův syndrom, reaktivní artritidy), febris rheumatica, akutní záchvat dny; difúzních onemocnění pojiva: systémový lupus erythematodes, polymyositis, dermatomyositis, periarteriitis nodosa, arteriitis obliterans, arteriitis temporalis, polymyalgia rheumatica, některých forem sklerodermie, Sjogrenova syndromu; u těžkých forem alergických reakcí: lékové alergie, akutní exacerbace astma bronchiale, angioneurotický Quinckeho edém, Henoch-Schonleinova hemoragická kapilarotoxikóza, těžké alergické reakce po pokousání hmyzem a uštknutí jedovatými hady, těžké akutní i chronické alergické a zánětlivé nemoci v oblasti ORL a nemoci oka a jeho adnex; u těžkých dermatóz: kontaktní dermatidida, těžké formy psoriázy, exfoliativní dermatitida, erythema exsudativum multiforme, pemphigus vulgaris, impetigo herpetiforme, mycosis fungoides, erythrodermie, generalizované neurodermatitidy aj.; u těžkých hematologických onemocnění: dřeňové útlumy, autoimunní trombocytopenie a hemolytická anémie; u maligních onemocnění: lymfatická leukemie, lymfomy, adjuvantní léčba malignit, pro lepší snášenlivost ozáření a terapie cytostatiky zejména pro antiemetický účinek, paliativní terapie u inoperabilních nádorů; u některých gastrointesti­nálních onemocnění: ileitis terminalis Crohn, colitis ulcerosa, autoimunní formy chronické hepatitidy; u nefrotického syndromu způsobeného lipoidní nefrózou, kolagenózou či alergickými nefritidami; v pneumologii u některých nemocných s pokročilou chronickou obstrukční chorobou bronchopulmonální, plicní sarkoidózou, plicní vaskulitidou, alergických alveolitid, idiopatickou intersticiální fibrózou; v endokrinologii u těžkých forem subakutní tyreoiditidy De Quervainova typu, endokrinní oftalmopatie; u sterility z imunologických příčin; u imunoalteračních a některých zánětlivých onemocnění v neurologii: myastenia gravis, sclerosis multiplex, syndrom Guillain-Barré, intraokulární neuritis, periferní paréza n. facialis. Fortecortin 4 mohou používat dospělí, dospívající a děti, pokud je to vhodné s ohledem k tělesné hmotnosti dítěte.

4.2 Dávkování a způsob podání

Při léčbě je cílem dosažení léčebného účinku při co nejnižší dávce přípravku. Velikost dávky je závislá na indikaci. Fortecortin 4 s vysokým obsahem dexamethasonu v tabletě je vhodný pro léčbu akutních stavů a počátečních fází některých onemocnění (difúzní onemocnění pojiva, těžké dermatózy, maligní hematologická onemocnění apod.) V těchto situacích je dávka Fortecortinu 4 u dospělých 2–3 tablety denně a po zvládnutí akutního stavu se snižuje na dávku udržovací. Také tato udržovací dávka je značně individuální. Přípravek se užívá při jídle. Během léčby se doporučuje jíst zeleninu a ovoce (švestky, meruňky, broskve, pomeranče – i v kompotovaném stavu) – k doplnění hladiny draslíku. Terapeutické dávky u dětí: 0,2 – 1mg/kg tělesné hmotnosti; je možná i substituční terapie: 0,5 mg/m² tělesného povrchu, ale vzhledem k absenci mineralokorti­koidního účinku dexamethasonu je třeba podávat mineralokortikoidy.

4.3 Kontraindikace

Fortecortin 4 je kontraindikovaný u pacientů s hypersenzitivitou na dexamethason nebo jakoukoli pomocnou látku přípravku uvedenou v bodě 6.1.

4.4

V závislosti na dávce a délce léčby může přetrvávat glukokortikoidy indukovaná adrenokortikální insuficience po dobu několika měsíců a v jednotlivých případech až rok po ukončení léčby. Léčbou indukovaná akutní adrenokortikální insuficience může být snížena pomalým snižováním dávky, je-li plánováno vysazení léčby.

Léčba přípravkem Fortecortin 4 může zvyšovat riziko bakteriálních, virových, mykotických, parazitárních a oportunních infekcí v důsledku imunosuprese. Příznaky manifestních nebo rozvíjejících se infekcí mohou být maskovány a stanovení diagnózy je proto obtížné. Latentní infekce včetně tuberkulózy nebo hepatitidy B mohou být reaktivovány.

Speciální pozornost je nutná v následujících situacích:

• Akutní a chronické bakteriální infekce:
• Lymfadenitida po vakcinaci BCG.
• Pozitivní titr protilátek proti HBsAg, chronická hepatitida.
• Akutní virové infekce, jako jsou: hepatitida B, varicella zoster (plané neštovice, herpes zoster), herpes simplex, keratitis herpetica, poliomyelitis, spalničky, chronická aktivní hepatitida. Zvláštní pozornost je doporučena u pacientů s potlačeným imunitním systémem nebo u pacientů, kteří prodělali spalničky nebo plané neštovice, a kteří jsou v kontaktu s osobami, které mají spalničky nebo neštovice. Tyto virové infekce (plané neštovice, spalničky) mohou mít zvláště těžký průběh u osob léčených glukokortikoidy.
• Systémové mykózy a parazitózy (např. hlísti, améby): současná léčba mykotických a parazitárních onemocnění. U pacientů se známou nebo suspektní strongyloidózou mohou glukokortikoidy vést k aktivaci a diseminaci.
• Asi osm týdnů před a až dva týdny po profylaktickém očkování živými vakcínami. Vakcinace neživými vakcínami je obecně možná. Musí se však zvážit, že imunitní reakce a tím i úspěch vakcinace neživými vakcínami může být při vyšších dávkách glukokortikoidů narušen.
• Peptické vředy: je doporučována současná terapie pomocí antiulcerózních lé­ků.
• Osteoporóza: V závislosti na délce léčby a dávkování se očekává negativní vliv na metabolismus kalcia. Proto je doporučováno současné podávání kalcia a v případě potřeby i vitamin D. Přidání dalších léků je třeba zvážit u pacientů se stávající osteoporózou. U závažné osteoporózy má být přípravek používán pouze v neodkladných indikacích nebo krátkodobě.
• Závažné renální selhání.
• Obtížně kontrolovatelná hypertenze: kombinovaná antihypertenzní léčba a pravidelné sledování.
• Obtížně kontrolovatelný diabetes mellitus: klinické sledování a úprava antidiabetické léč­by.
• Psychiatrické poruchy, včetně rizika sebevraždy (též v anamnéze): je doporučeno neurologické nebo psychiatrické sledování.
• Glaukomy s úzkým a širokým úhlem, vřed či poranění rohovky: je doporučeno pečlivé oftalmologické sledování.
• U systémového i lokálního použití kortikosteroidů může být hlášena porucha zraku. Pokud se u pacienta objeví symptomy, jako je rozmazané vidění nebo jiné poruchy zraku, má být zváženo odeslání pacienta k očnímu lékaři za účelem vyšetření možných příčin, mezi které patří katarakta, glaukom nebo vzácná onemocnění, např. centrální serózní chorioretinopatie (CSCR), která byla hlášena po systémovém i lokálním použití kortikosteroidů.
• závažné ulcerózní kolitidě s rizikem perforace bez peritoneálního dráždění,
• divertikulitidě,
• enteroanastomóze (ihned po operaci).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

NSAID: nesteroidní protizánětlivé léky (např. indometacin, salicyláty) zvyšují riziko gastrointesti­nálních vředů a krvácení.

Perorální antidiabetika, inzulin: možné snížení hypoglykemického účinku.

Látky indukující CYP3A4 (např. rifampicin, fenytoin, karbamazepin, barbituráty a primidon): možné snížení účinku kortikoidů.

Očekává se, že souběžná léčba s inhibitory CYP3A4, včetně léčivých přípravků obsahujících kobicistat, zvyšuje riziko systémových nežádoucích účinků. Je nutné vyvarovat se používání této kombinace, pokud přínos nepřeváží zvýšené riziko vzniku systémových nežádoucích účinků kortikosteroidů. V takovém případě je třeba pacienty sledovat z hlediska systémových nežádoucích účinků kortikosteroidů.

Efedrin: metabolismus glukokortikoidů může být zrychlený, což vede ke snížení jejich účinku.

Kumarinové deriváty (perorální antikoagulancia): antikoagulační účinek může být snížen nebo zvýšen. Může být nutná úprava dávky antikoagulancia, je-li podáváno současně.

Estrogeny (např. antikoncepční přípravky): mohou prodloužit biologický poločas glukokortikoidů. Klinický účinek glukokortikoidů může být zvýšen.

Atropin, další anticholinergní látky: mohou zvyšovat nitrooční tlak.

Srdeční glykosidy: účinek může být zvýšen v důsledku deficitu draslíku.

Saluretika, laxativa: současné užívání může vést k dalšímu vylučování draslíku.

Prazikvantel: může dojít ke glukokortikoidy indukovanému snížení koncentrace prazikvantelu v krvi.

ACE inhibitory: současné užívání může zvyšovat riziko změn hematologických parametrů.

Chlorochin, hydroxychlorochin, meflochin: zvýšené riziko myopatie, kardiomyopatie.

Imunosupresiva: zvýšená náchylnost k infekcím a možná exacerbace či manifestace latentních infekcí (např. virové, bakteriální, mykotické, parazitární a oportunní infekce).

Cyklosporin: může zvyšovat hladiny cyklosporinu v krvi, což vede k vyššímu riziku mozkových křečí.

Nedepolarizující myorelaxancia: může dojít k prodloužené relaxaci svalů.

Somatropin: při dlouhodobé léčbě může být účinek snížen.

Protirelin: podání glukokortikoidů může snižovat zvýšení hladiny TSH.

Fluorochinolony: mohou zvyšovat riziko poruch šlach.

Antacida (např. hydroxid hořečnatý a hlinitý): současné podávání může snižovat absorpci glukokortikoidů, což vede ke snížené účinnosti přípravku Fortecortin 4, a měla by být proto užívána s odstupem 2 hodin.

Interference s laboratorními vyšetřeními:

Imunomodulační testy (např. testy na alergii): výsledky mohou být potlačené.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Dexamethason prochází placentární bariérou. Během těhotenství, zvláště v prvním trimestru, by měla být léčba zahájena pouze po pečlivém zvážení rizika a přínosů léčby. Biologický poločas dexamethasonu může být prodloužený.

Ve studiích na zvířatech vyvolal dexamethason rozštěpy patra. Údaje o zvýšeném riziku rozštěpů patra u člověka při léčbě glukokortikoidy během prvního trimestru těhotenství jsou omezené.

Poruchy nitroděložního vývoje vyvolané glukokortikoidy není možné vyloučit při dlouhodobé léčbě. Ke konci těhotenství hrozí atrofie kůry nadledvin plodu, což může vyžadovat postupné snižování substituční léčby u novorozence.

Kojení

Dexamethason přechází do mateřského mléka. Dosud není známo, zda dexamethason vyvolává poškození u novorozence. Je však doporučováno předepisovat Fortecortin 4 během kojení pouze v případě, kdy je to nezbytně nutné. Pokud jsou nutné vyšší dávky, měl by být kojenec odstaven.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Při používání Fortecortinu 4 nebyl dosud pozorován vliv na změnu pozornosti při řízení motorových vozidel nebo obsluze strojů.

4.8 Nežádoucí účinky

Poruchy krve a lymfatického systému

Středně závažná leukocytóza; lymfopenie, eosinopenie, polycytémie.

Endokrinní poruchy

Adrenální suprese, indukce Cushingoidních příznaků (např. měsícovitý tvar obličeje, obezita trupu).

Poruchy oka

Glaukom, katarakta (zvláště ve spojení se zadními subkapsulárními opacitami), exacerbace příznaků u vředu rohovky, virové, mykotické (Candida albicans) a bakteriální infekce oka; zhoršení bakteriálních infekcí rohovky, ptóza, mydriáza, chemóza. Chorioretinopatie.

Rozmazané vidění (viz také bod 4.4)

Gastrointestinální poruchy

Peptické vředy, gastrointestinální krvácení, pankreatitida, žaludeční potíže.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Zpožděné hojení ran.

Poruchy imunitního systému

Hypersenzitivní reakce (např. exantém), závažné anafylaktické reakce, jako je arytmie, bronchospasmus, snížený nebo zvýšený krevní tlak, oběhové selhání, srdeční zástava.

Infekce a infestace

Maskování infekcí, manifestace, exacerbace nebo reaktivace infekcí (bakteriální, virové, mykotické, parazitární a oportunní infekce, viz bod 4.4), aktivace strongyloidiázy.

Poruchy metabolismu a výživy

Retence sodíku s tvorbou edémů, zvýšené vylučování draslíku (které může vést k arytmii), přírůstek tělesné hmotnosti, snížená glukózová tolerance, diabetes mellitus, hypercholeste­rolémie, hypertriglyce­ridémie, zvýšení chuti k jídlu.

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Svalová atrofie, slabost svalů, myopatie, poruchy a záněty šlach, ruptury šlach, osteoporóza, aseptická nekróza kosti, porucha růstu u dětí, epidurální lipomatóza.

Pozn.: Příliš rychlé snížení dávky po dlouhodobé léčbě může vést k potížím, jako jsou bolest svalů a kloubů.

Poruchy nervového systému

Pseudotumor cerebri, manifestace a exacerbace epilepsie (křeče).

Psychiatrické poruchy

Psychóza, mánie, deprese, halucinace, labilita, podrážděnost, zvýšení touhy, euforie, úzkost, poruchy spánku, sebevražedné myšlenky.

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Abnormální vylučování pohlavních hormonů (amenorea, hirsutismus, impotence).

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Steroidní akné, periorální dermatitida, striae rubrae, atrofie kůže, petechie, ekchymózy, teleangiektázie, hypertrichóza, změny pigmentace kůže.

Cévní poruchy

Hypertenze, zvýšené riziko aterosklerózy a trombózy, vaskulitida (také jako abstinenční příznak po dlouhodobé léčbě), fragilita kapilár.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.8 Předávkování

Příznaky

Akutní intoxikace dexamethasonem není známa. Chronické předávkování může zvýšit nežádoucí účinky, zvláště v endokrinním systému, metabolismu a v rovnováze elektrolytů.

Léčba

Specifické antidotum není známo.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Glukokortikoid, ATC kód: H 02 AB 02

Glukokortikoidy mají velmi široké spektrum účinku. Monofluorovaný glukokortikoid dexamethason má silné antialergické, protizánětlivé a membrány stabilizující vlastnosti a zvyšuje metabolismus sacharidů, proteinů a lipidů. Dexamethason má glukokortikoidní účinek asi 7,5 krát větší než prednisolon a prednison a asi 30 krát větší než hydrokortison. Mineralokortikoidní účinek, na druhé straně, chybí.

Glukokortikoidy, jako je dexamethason, mají biologické účinky prostřednictvím aktivace transkripce genů citlivých na kortikoidy. Protizánětlivé, imunosupresivní a antiproliferativní účinky jsou indukovány, mimo jiné, sníženou tvorbou, uvolněním a aktivitou mediátorů zánětu a prostřednictvím inhibice specifických funkcí a migrace zánětlivých buněk. Kromě toho mohou kortikosteroidy inhibovat účinky senzibilizovaných T-lymfocytů a makrofágů na cílové buňky.

Pokud je dlouhodobá léčba kortikoidy nutná, musí být zvážena možnost vyvolání přechodného adrenokortikálního selhání. Vzhledem k dlouhé době účinku (biologický poločas 36 hodin) může kontinuální podávání vyústit v trvalou adrenokortikální supresi a v konečném důsledku v atrofii.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Dexamethason se po perorálním podání rychle a téměř úplně vstřebává v žaludku a tenkém střevě. Biologická dostupnost dexamethasonu je 80 – 90 %. Maximálních plazmatických koncentrací je dosaženo za 1–2 hodiny.

Distribuce

Dexamethason se váže zejména na albumin v závislosti na dávce. Při velmi vysokých dávkách cirkuluje větší část volně v krvi, není vázán na protein. V případě hypalbuminémie se podíl nevázaného aktivního kortikoidu zvyšuje.

Eliminace

Dexamethason se vylučuje hlavně ledvinami ve formě volného dexamethasonu. Metabolity jsou primárně vylučovány ledvinami jako glukuronáty nebo sulfáty. Poškození ledvin významně neovlivňuje vylučování dexamethasonu. Při závažné poruše funkce jater je však eliminační poločas prodloužen. Průměrný (sérový) biologický poločas dexamethasonu u dospělých je asi 4 hodiny. V důsledku dlouhého biologického poločasu přesahujícího 36 hodin může trvalé denní podávání vyvolat kumulaci a předávkování.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní perorální toxicita dexamethasonu je velmi nízká. 20 mg vysoké terapeutické dávky u člověka je menší, než 1/1000 perorální LD50 stanovené u myší, potkanů a králíků. Také akutní subkutánní (s.c.) nebo intraperitoneální (i.p.) toxicita s LD50 u dexamethasonu více než 600 mg/kg tělesné hmotnosti (s.c.) a 410 mg/kg tělesné hmotnosti (i.p.) u myší a 216 mg/kg tělesné hmotnosti (s.c.) a 54 mg/kg tělesné hmotnosti (i.p.) u potkanů během prvních sedmi dnů je nízká.

Studie na zvířatech při opakovaném podávání jsou k dispozici u potkanů a psů. Účinky a nežádoucí účinky zjištěné v rámci dlouhodobé klinické léčby dobu jsou dobře známy. Glukokortikoidy, včetně dexamethasonu, nemají žádné klinicky významné mutagenní nebo kancerogenní účinky. Malformace pozorované ve studiích reprodukční toxicity na zvířatech se nevyskytly u člověka.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Magnesium-stearát, sacharosa, krospovidon, kukuřičný škrob, mikrokrystalická celulosa, monohydrát laktosy.

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

3 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25⁰C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

AV/PVC blistr, krabička

20, 30, 100 tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

7.

8.

9.

Další informace o léčivu FORTECORTIN 4

Jak se FORTECORTIN 4 podává: perorální podání - tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 100

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Merck KGaA, Darmstadt
E-mail: merck.cz@merckgroup.com
Telefon: 272 084 211