ETRIXENAL 250 MG TABLETY - souhrnné informace

1.  NÁZEV PŘÍPRAVKU

Etrixenal 250 mg tablety

2.  KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje naproxenum 250 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: jedna tableta obsahuje monohydrát laktosy 64,03 mg

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta

Žluté, skvrnité, bikonvexní neobalené tablety se zkosenými hranami, kulatého tvaru o průměru

• 10,5 mm, na jedné straně s vyraženým „T“ a „18“ z každé strany půlící rýhy, na druhé straně hladké. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Krátkodobá úleva od akutní mírné nebo středně silné bolesti (kloubů, svalů nebo šlach) u dospělých.

4.2 Dávkování a způsob podání

Cesta podání

Perorální podání.

Užívá se nejlépe s jídlem nebo po jídle.

Výskyt nežádoucích účinků může být snížen podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou ke zlepšení příznaků (viz 4.4).

Dospělí

Podává se 500 mg jako počáteční dávka, poté podle potřeby 250 mg každých 6 až 8 hodin, přičemž maximální denní dávka po prvním dni činí 750 mg.

Pokud se příznaky po 7 dnech léčby nezlepší, pacient se musí poradit s lékařem.

Starší osoby

Studie ukazují, že ačkoli celková plazmatická koncentrace naproxenu se nemění, přesto je u starších osob zvýšená jeho volná frakce v plazmě. Důsledek tohoto zjištění pro dávkování přípravku Etrixenal není znám. Stejně jako u ostatních léčivých přípravků používaných u starších osob je vhodné používat nejnižší účinnou dávku po nejkratší nutnou dobu, protože starší osoby jsou více náchylné ke vzniku nežádoucích účinků.

Během léčby nesteroidními antirevmatiky by měl být pacient sledován s ohledem na gastrointestinální krvácení. Vliv snížené eliminace u starších osob viz bod 4.4.

Pediatrická populace

Nedoporučuje se používat přípravek Etrixenal u dětí.

Pacienti s poruchou funkce ledvin/jater

Pacienti s poruchou funkce ledvin nebo jater musí užívat nejnižší účinnou dávku po nejkratší nutnou dobu. Etrixenal je kontraindikován u pacientů se základní clearance kreatininu nižší než 30 ml/min, protože u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin a u pacientů na hemodialýze byla pozorována akumulace metabolitů naproxenu (viz bod 4.3).

4.3 Kontraindikace

Aktivní nebo anamnesticky rekurentní peptický vřed/hemoragie (dvě nebo více epizod prokázané ulcerace nebo krvácení). Anamnesticky gastrointestinální krvácení nebo perforace ve vztahu k předchozí léčbě nesteroidními antirevmatiky.

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Vzhledem k možnosti výskytu zkřížené přecitlivělosti se Etrixenal nesmí podávat pacientům, u nichž kyselina acetylsalicylová nebo jiná nesteroidní antirevmatika/léky proti bolesti vyvolala astmatický syndrom, rinitidu, nosní polypy nebo kopřivku. Tyto reakce mohou být fatální. U těchto pacientů byly hlášeny po naproxenu těžké anafylaktoidní reakce.

Závažné renální, jaterní nebo srdeční selhání.

Hemoragická diatéza.

Naproxen je kontraindikován v posledním trimestru těhotenství (viz bod 4.6).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Výskyt nežádoucích účinků může být snížen podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou ke zlepšení příznaků (viz bod 4.2 a část gastrointestinální a kardiovaskulární rizika níže). Pacienti dlouhodobě léčení nesteroidními antirevmatiky musí podstupovat pravidelné lékařské prohlídky za účelem sledování nežádoucích účinků.

U starších a/nebo oslabených pacientů je zvýšený výskyt nežádoucích účinků nesteroidních antirevmatik, zejména gastrointesti­nálního krvácení a perforací, které mohou být fatální. Dlouhodobé užívání nesteroidních antirevmatik se u těchto pacientů nedoporučuje. Pokud je dlouhodobá léčba nutná, pacient musí být pravidelně kontrolován.

Antipyretický a protizánětlivý účinek přípravku Etrixenal může snižovat horečku a zánětlivé projevy, a tím omezuje možnost využití těchto příznaků diagnosticky.

U pacientů, kteří trpí bronchiálním astmatem nebo alergií nebo mají tato onemocnění v anamnéze, může dojít k bronchospasmu.

Podobně jako u jiných nesteroidních antirevmatik může dojít ke zvýšení hodnot jednoho nebo více funkčních jaterních testů. Jaterní abnormality mohou být spíše důsledkem hypersenzitivity než přímé toxicity. Při užívání tohoto přípravku a jiných nesteroidních antirevmatik byly hlášeny závažné jaterní reakce včetně žloutenky a hepatitidy (některé případy hepatitidy byly fatální). Byla hlášena zkřížená reaktivita.

Naproxen snižuje agregaci destiček a prodlužuje dobu krvácení. Tento účinek je třeba mít na zřeteli při stanovování doby krvácení.

Přestože ve studiích metabolismu nebyla hlášena retence sodíku, může být u pacientů s poruchou nebo oslabením srdeční funkce při užívání přípravku Etrixenal riziko retence zvýšeno.

Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace

Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u všech nesteroidních antirevmatik kdykoli během léčby, s varujícími příznaky ale i bez nich, i bez předchozí anamnézy závažných gastrointesti­nálních příhod.

Riziko gastrointesti­nálního krvácení, ulcerací a perforací stoupá se zvyšující se dávkou nesteroidních antirevmatik, u pacientů s anamnézou peptického vředu, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo perforací (viz bod 4.3), a u starších osob. Tito pacienti by měli zahajovat léčbu nejnižší možnou dávkou. U těchto pacientů, a také u pacientů, kteří současně vyžadují léčbu nízkými dávkami kyseliny acetylosalicylové nebo jinými léky zvyšujícími gastrointestinální riziko (viz dále a bod 4.5), je vhodné zvážit současné podávání protektivních látek (např. misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy).

Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, obzvláště ve starším věku, musí hlásit všechny neobvyklé gastrointestinální příznaky (zejména gastrointestinální krvácení), především na počátku léčby.

Obzvláštní opatrnost je doporučována u pacientů užívajících konkomitantní léčbu, která by mohla zvyšovat riziko ulcerací nebo krvácení, jako jsou perorálně podávané kortikosteroidy, antikoagulancia jako warfarin, SSRI nebo antiagregancia jako kyselina acetylsalicylová (viz bod 4.5).

Pokud se u pacientů užívajících přípravek Etrixenal objeví gastrointestinální krvácení nebo vředy, musí být léčba ukončena.

Nesteroidní antirevmatika musí být podávána s opatrností pacientům s gastrointes­tinálními chorobami v anamnéze (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), protože jejich stav se může touto léčbou zhoršit (viz bod 4.8).

Účinky na ledviny

Byly hlášeny případy poruchy funkce ledvin, selhání ledvin, akutní intersticiální nefritidy, hematurie, proteinurie, renální papilární nekrózy a občasného výskytu nefrotického syndromu spojeného s užíváním naproxenu.

Selhání ledvin spojené se sníženou tvorbou prostaglandinů

Podávání nesteroidních antirevmatik může vyvolat snížení tvorby prostaglandinů závislé na podávané dávce a urychlit selhání ledvin. Pacienti, u kterých je nejvyšší riziko, jsou pacienti s poruchou funkce ledvin, srdeční poruchou, poruchou funkce jater, pacienti, kteří užívají diuretika, inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu (ACE) nebo antagonisty angiotensinu II a starší pacienti. U těchto pacientů musí být sledována funkce ledvin (viz bod 4.3).

Podávání pacientům s poruchou funkce ledvin

Protože naproxen je ve velké míře (95 %) vylučován ledvinami cestou glomerulární filtrace, je třeba velké opatrnosti při jeho použití u pacientů s poruchou funkce ledvin, doporučuje se u nich monitorovat sérový kreatinin a/nebo clearance kreatininu a tito pacienti musí být dostatečně hydratováni. Etrixenal je u pacientů se základní clearance kreatininu nižší než 30 ml/min kontraindikován.

Hemodialýza nevede ke snížení plazmatické koncentrace naproxenu v důsledku vysoké vazby naproxenu na bílkoviny.

Někteří pacienti, zvláště pacienti se sníženým průtokem krve ledvinami např. v důsledku deplece extracelulární tekutiny, cirhózy jater, omezeného příjmu sodíku, městnavého srdečního selhání a již existujícího onemocnění ledvin, by měli být vyšetřeni z pohledu funkce ledvin před léčbou a v průběhu léčby přípravkem Etrixenal. Někteří starší pacienti, u kterých lze předpokládat poruchu funkce ledvin, stejně tak jako pacienti léčení diuretiky patří také do této kategorie. Je třeba uvažovat o snížení denní dávky, aby se předešlo možnosti nadměrného hromadění metabolitů naproxenu u těchto pacientů.

Použití u pacientů s poruchou funkce jater

Při poškození jater chronickým alkoholismem a pravděpodobně také při dalších formách cirhózy jater dochází ke snížení celkové plazmatické koncentrace naproxenu, ale plazmatická koncentrace volného naproxenu se zvyšuje. Důsledek tohoto zjištění pro dávkování přípravku Etrixenal není znám, ale je vhodné používat nejnižší účinnou dávku.

Hematologické účinky

Nemocní s poruchami hemokoagulace nebo ti, kteří jsou léčeni léčivými přípravky, které ovlivňují hemostázu, by měli být při podávání přípravků s obsahem naproxenu pečlivě sledováni.

Pacienti s vysokým rizikem krvácení a pacienti na plné antikoagulační léčbě (např. deriváty dikumarolu) mají zvýšené riziko krvácení, pokud současně užívají přípravky s obsahem naproxenu.

Anafylaktická (anafylaktoidní) reakce

U citlivých pacientů se mohou objevit reakce z přecitlivělosti. Anafylaktická (anafylaktoidní) reakce se může objevit jak u pacientů s předchozí anamnézou hypersenzitivity po podání kyseliny acetylsalicylové, jiných nesteroidních antirevmatik nebo přípravků s obsahem naproxenu, tak bez této anamnézy. Tyto reakce se mohou objevit i u jedinců s angioedémem, bronchospastickou reaktivitou (např. astma), rinitidou a nosními polypy v anamnéze.

Anafylaktoidní reakce, jako je anafylaxe, mohou být fatální.

Steroidy

Pokud se během léčby snižuje dávka steroidů nebo přerušuje terapie, dávka steroidu se musí snižovat postupně a pacient musí být pečlivě sledován pro jakékoli známky nežádoucích účinků, včetně insuficience nadledvin a exacerbace symptomů artritidy.

Oční účinky

Studie neprokázaly žádné změny v oku, které by se daly přisoudit podávání naproxenu. Vzácně byly u uživatelů nesteroidních antirevmatik včetně naproxenu hlášeny nežádoucí účinky týkající se oka včetně papilitidy, retrobulbární optické neuritidy a papiloedému, ačkoli příčinnou souvislost nelze prokázat. Proto se doporučuje provádět oftalmologické vyšetření u pacientů, u kterých došlo k poruše zraku během léčby naproxenem.

Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky

Pacienty s anamnézou hypertenze a/nebo mírného a středně závažného městnavého srdečního selhání je třeba poučit a monitorovat, neboť byly hlášeny případy retence tekutin a edémů v souvislosti s léčbou nesteroidními antirevmatiky.

Klinické studie a epidemiologická data poukazují na to, že podávání koxibů a některých nesteroidních antirevmatik (zvláště ve vysokých dávkách a při dlouhodobé léčbě) může souviset s mírně zvýšeným rizikem arteriálních trombotických příhod (např. infarkt myokardu nebo mozková mrtvice). Ačkoliv údaje předpokládají, že podávání naproxenu (1000 mg denně) může být spojeno s nižším rizikem, jisté riziko nelze vyloučit.

Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, městnavým srdečním selháním, prokázanou ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních tepen a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním mohou být léčeni naproxenem pouze po pečlivém zvážení. Podobně je třeba zvažovat zahájení dlouhodobější léčby u pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární příhody (např. hypertenze, hyperlipidémie, diabetes mellitus, kouření).

Systémový lupus erytematodes (SLE) a smíšené choroby pojivové tkáně

U pacientů se systémovým lupus erytematodes (SLE) a smíšenými chorobami pojivové tkáně existuje zvýšené riziko vzniku aseptické meningitidy (viz bod 4.8).

Dermatologické účinky

Velmi vzácně byly v souvislosti s podáváním nesteroidních antirevmatik hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky, některé i fatální, zahrnující exfoliativní dermatitidu, Stevens-Johnsonův syndrom, toxickou epidermální nekrolýzu (viz bod 4.8). Zdá se, že nejvyšší riziko těchto nežádoucích účinků je u pacientů na počátku léčby; ve většině případů se nástup těchto nežádoucích účinků objevuje v průběhu prvního měsíce léčby. Při prvních projevech kožní vyrážky (rash), slizničních lézí nebo jiných příznacích hypersenzitivity, je třeba léčbu přípravkem Etrixenal přerušit.

Upozornění týkající se fertility

Podávání naproxenu, podobně jako jiných léčiv inhibujících cyklooxygenázu/syn­tézu prostaglandinů, může mít vliv na fertilitu a jejich podání se nedoporučuje u žen usilujích o početí. U žen, které mají problém otěhotnět, nebo které podstupují vyšetření na plodnost, je třeba uvažovat o vysazení naproxenu.

Kombinace s jinými nesteroidními antirevmatiky

Nedoporučuje se kombinovat léčivé přípravky s obsahem naproxenu s dalšími nesteroidními antirevmatiky, včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2, protože tím dochází ke kumulaci rizika nežádoucích účinků souvisejících s nesteroidními antirevmatiky.

Laktóza

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Současné podávání antacid nebo cholestyraminu může oddálit absorpci naproxenu, ale neovlivňuje její míru. Současné podání jídla může oddálit absorpci naproxenu, ale neovlivňuje její míru.

Užívání nesteroidních antirevmatik v kombinaci s antikoagulancii jako je warfarin nebo heparin se považuje za bezpečné pouze pod pečlivým lékařským dohledem, protože nesteroidní antirevmatika mohou zvyšovat účinek antikoagulancií (viz bod 4.4).

Jiná analgetika včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2: Souběžnému podávání dvou a více nesteroidních antirevmatik (včetně kyseliny acetylosalicylové) je třeba se vyhnout, neboť může dojít ke zvýšení rizika rozvoje nežádoucích účinků (viz bod 4.4).

Vzhledem k vysoké míře vazby naproxenu na plazmatické proteiny pacienti současně užívající hydantoiny, antikoagulancia, další nesteroidní antirevmatika, kyselinu acetylosalicylovou nebo sulfonamidy s vysokou vazbou na proteiny mají být sledováni s ohledem na známky předávkování těmito léky. Pacienti, kteří souběžně užívají Etrixenal a hydantoiny, sulfonamidy nebo deriváty sulfonylurey, mají být pečlivě sledováni a dávka má být podle potřeby upravena. V klinických studiích nebyly zaznamenány interakce naproxenu s antikoagulancii nebo deriváty sulfonylurey, přesto je však nutná při jejich současném podávání opatrnost, neboť interakce byly zaznamenány s jinými nesteroidními přípravky této skupiny.

Opatrnosti je třeba, pokud je Etrixenal podáván současně s diuretiky, protože může dojít ke snížení diuretického účinku. Bylo zaznamenáno, že některé léky této třídy mohou inhibovat natriuretický účinek furosemidu. Diuretika mohou zvýšit riziko nefrotoxicity nesteroidních antirevmatik.

Bylo rovněž zaznamenáno snížení clearance lithia, které vedlo k zvýšení jeho plazmatické koncentrace.

Naproxen a ostatní nesteroidní antirevmatika mohou snížit antihypertenzní účinek antihypertenziv. Současné užívání naproxenu s inhibitory ACE nebo antagonisty angiotensinu II může zvyšovat riziko poruchy funkce ledvin, zvláště u pacientů s rizikovými faktory pro špatnou funkci ledvin (viz bod 4.4).

Souběžné podávání probenecidu zvyšuje plazmatické koncentrace naproxenu a významně prodlužuje jeho plazmatický poločas.

Opatrnosti je třeba při současném podávání s methotrexátem, protože může dojít ke zvýšení jeho toxicity. Bylo totiž hlášeno, že naproxen, stejně jako další nesteroidní antirevmatika, snižují tubulární sekreci methotrexátu na zvířecím modelu.

Při současném podání nesteroidních antirevmatik se srdečními glykosidy může dojít k exacerbaci srdečního selhání, snížení glomerulární filtrace a zvýšení plazmatické koncentrace srdečních glykosidů.

Stejně jako u ostatních nesteroidních antirevmatik je třeba opatrnosti při současném užívání cyklosporinu, protože existuje zvýšene riziko poškození ledvin.

Nesteroidní antirevmatika se nesmí používat 8–12 dní po podání mifepristonu, protože nesteroidní antirevmatika mohou snížit účinek mifepristonu.

Stejně jako u ostatních nesteroidních antirevmatik, je třeba opatrnosti, pokud jsou podávána souběžně s kortikosteroidy, protože existuje zvýšené riziko gastrointesti­nálních ulcerací a krvácení.

Údaje získané na zvířecích modelech indikují, že nesteroidní antirevmatika mohou zvyšovat riziko křečí spojené s chinolonovými antibiotiky. Pacienti užívající chinolonová antibiotika mohou mít zvýšené riziko vzniku křečí.

Současné podávání nesteroidních antirevmatika a antiagregačních látek nebo SSRI zvyšuje riziko gastrointesti­nálního krvácení (viz. bod 4.4).

Při souběžném podávání nesteroidních antirevmatik a takrolimu je možné riziko nefrotoxicity.

Při současném podávání nesteroidních antirevmatik se zidovudinem je zvýšené riziko hematologické toxicity. Existují důkazy o zvýšeném riziku hemartrózy a hematomu u HIV pozitivních hemofiliků, kteří byli léčeně současně zidovudinem a ibuprofenem.

Doporučuje se dočasně vysadit léčbu přípravkem Etrixenal na období 48 hodin před prováděním funkčních testů nadledvin, neboť naproxen interferuje s některými analytickými testy na 17-ketosteroidy. Obdobně může naproxen interferovat s některými testy na detekci kyseliny 5-hydroxyindoloctové v moči.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Inhibice syntézy prostaglandinů může mít nežádoucí vliv na těhotenství a/nebo fetální/embryonální vývoj. Data z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratů a kardiálních malformací a rozštěpu břišní stěny po užívání inhibitorů syntézy prostaglandinů v počátku těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z méně než 1% na přibližně 1,5%. Předpokládá se, že se riziko zvyšuje s dávkou a trváním terapie.

U zvířat se prokázalo, že podání inhibitorů syntézy prostaglandinů vede k zvýšení pre – a postimplantačních ztrát a k fetální/embry­onální letalitě. Navíc byla po podání inhibitorů syntézy prostaglandinů zvířatům v průběhu organogenetické periody hlášena zvýšená incidence různých malformací včetně kardiovaskulárních. V průběhu prvního a druhého trimestru nesmí být naproxen podán, pokud to není zcela nezbytné. Pokud je naproxen podáván ženám, které chtějí otěhotnět nebo v prvním a druhém trimestru těhotenství, musí být dávka co nejnižší a doba léčení co nejkratší.

Během třetího trimestru těhotenství všechny inhibitory syntézy prostaglandinů mohou vystavovat plod:

– kardiopulmonální toxicitě (předčasný uzávěr duktus arteriosus a pulmonální hypertenze);

• – renální dysfunkci, která může progredovat v renální selhání s oligohydramnion;

• – potencionálnímu prodloužení krvácení, antiagregačnímu účinku, který se může projevit i při velmi nízkých dávkách.

• – inhibici děložních kontrakcí vedoucí k opoždění nebo prodloužení porodu.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Někteří pacienti mohou při užívání přípravku Etrixenal pocítit ospalost, závratě, vertigo, nespavost, vyčerpání, poruchy zraku nebo deprese. Pokud pacient má tyto nebo podobné nežádoucí účinky, nesmí řídit a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Základem pro hodnocení nežádoucích účinků jsou následující frekvence: velmi časté (> 1/10), časté (> 1/100 až < 1/10), méně časté (> 1/1000 až < 1/100), vzácné (> 1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Gastrointestinální poruchy

Časté: pálení žáhy, nauzea, zácpa, průjem, flatulence, dyspepsie, břišní diskomfort a tlak v epigastriu. Méně časté: gastrointestinální krvácení, které je někdy fatální, zejména u starších osob (viz bod 4.4), peptické vředy, perforace, obstrukce horní a dolní části gastrointesti­nálního traktu, nepeptické gastrointestinální ulcerace, meléna, zvracení, hematemeza, stomatitida.

Vzácné: ulcerózní stomatitida, exacerbace ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby (viz bod 4.4), ezofagitida, gastritida a pankreatitida.

Poruchy krve a lymfatického systému

Méně časté: neutropenie, trombocytopenie, granulocytopenie včetně agranulocytózy, eosinofilie, leukopenie.

Není známo: aplastická anémie a hemolytická anémie.

Poruchy imunitního systému

Vzácné: byly hlášeny hypersenzitivní reakce po léčbě nesteroidními antirevmatiky u pacientů s anamnézou hypersenzitivních reakcí na nesteroidní antirevmatika i bez této anamnézy. Ty se mohou projevit jako (a) nespecifické alergické reakce nebo anafylaxe, (b) reaktivita respiračního traktu zahrnující astma, zhoršení astmatu, bronchospasmus nebo dušnost, nebo © různé kožní poruchy, včetně různých typů vyrážky, pruritu, kopřivky, purpury, angioedému a méně často exfoliativní nebo bulózní dermatózy (včetně epidermální nekrolýzy a erytema multiforme).

Poruchy metabolismu a výživy

Vzácné: hyperkalémie.

Psychiatrické poruchy

Méně časté: nespavost, abnormální sny, deprese, zmatenost, halucinace.

Poruchy nervového systému

Časté: závratě, bolest hlavy, točení hlavy, ospalost, parestézie.

Méně časté: neschopnost koncentrace.

Vzácné: kognitivní dysfunkce.

Velmi vzácné: retrobulbární optická neuritida, křeče.

Není známo: aseptická meningitida (zvláště u pacientů s již existující autoimunitní poruchou jako je systémový lupus erytematodes, smíšené choroby pojivové tkáně), se symptomy jako ztuhlý krk, bolest hlavy, nauzea, zvracení, horečka nebo dezorientace (viz bod 4.4).

Poruchy oka

Časté: poruchy vidění.

Velmi vzácné: opacita rohovky, papilitida, edém papily.

Poruchy ucha a labyrintu

Časté: tinnitus.

Vzácné: poruchy slyšení včetně poškození sluchu a závratí.

Srdeční poruchy

Časté: edém, palpitace.

Méně časté: srdeční selhání a městnavé srdeční selhání.

Klinické studie a epidemiologické údaje poukazují na to, že podávání koxibů a některých nesteroidních antirevmatik (obzvláště ve vysokých dávkách a po dlouhou dobu) může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarktu myokardu nebo iktů) (viz bod 4.4).

Cévní poruchy

Méně časté: hypertenze.

Není známo: vaskulitida.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Časté: dušnost, astma.

Méně časté: eosinofilní pneumonitida a edém plic.

Poruchy jater a žlučových cest

Méně časté: žloutenka, fatální hepatitida a abnormální výsledky jaterních testů.

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Časté: kožní vyrážky včetně stálé lékové erupce, svědění (pruritus), kopřivka, ekchymóza, purpura, pocení.

Méně časté: alopecie, erythema multiforme.

Není známo: Stevens-Johnsonův syndrom, erythema nodosum, lichen planus, pustulární reakce, systémový lupus erythematodes, epidermální nekrolýza, toxická epidermální nekrolýza, fotosenzitivní reakce (včetně případů připomínajících pozdní kožní porfyrii „pseudoporfyrie“) nebo reakce podobné epidermolysis bulosa.

Pokud se objeví křehkost kůže, puchýře nebo jiné symptomy připomínající pseudoporfyrii, léčba musí být přerušena a pacient sledován.

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Méně časté: bolest svalů a svalová slabost.

Poruchy ledvin a močových cest

Méně časté: glomerulární nefritida, intersticiální nefritida, nefrotický syndrom, krev v moči, zvýšení kreatininu v séru, renální papilární nekróza a selhání ledvin.

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Není známo: neplodnost u žen.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Časté: žízeň.

Méně časté: horečka, únava a malátnost.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Příznaky zahrnují bolest hlavy, pálení žáhy, nauzeu, zvracení, bolest v epigastriu, gastrointestinální krvácení, vzácně průjem, dezorientaci, excitaci, ospalost, závratě, tinnitus, mdloby. V případě těžké otravy je možné akutní selhání ledvin a poškození ledvin.

Po požití nesteroidních antirevmatik se může vzácně vyskytnout respirační deprese a koma.

V jednom případě předávkování naproxenu se vyskytlo dočasné prodloužení protrombinového času v důsledku hypotrombinémie, které mohlo být následkem selektivní inhibice syntézy koagulačních faktorů závislých na vitaminu K.

U několika pacientů byly zaznamenány křeče, ale není zřejmé, zda měly vztah k léčivu. Není známo, jakou dávku naproxenu lze považovat za život ohrožující.

Pacienti mají být léčeni podle potřeby symptomaticky. Do jedné hodiny po pozření potenciálně toxické dávky se má zvážit podání aktivního uhlí. Případně se má u dospělých do jedné hodiny po pozření potenciálně život ohrožující dávky zvážit provedení výplachu žaludku.

Musí být zajištěna dobrá diuréza.

Musí být pečlivě sledovány ledvinové a jaterní funkce.

Pacienti musí být sledováni přinejmenším po dobu 4 hodin po pozření potenciálně toxického množství.

Časté nebo déletrvající křeče mají být léčeny intravenózně podaným diazepamem.

Další přijatá opatření se mají řídit klinickým stavem pacienta.

Hemodialýza nevede ke snížení plazmatické koncentrace naproxenu vzhledem k vysoké vazbě proteiny. Nicméně může být vhodná u pacientů se selháním ledvin, kteří požili naproxen.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva, ATC kód: M01AE02

Bylo prokázáno na klasických zvířecích testovacích modelech že naproxen je nesteroidní protizánětlivá analgetická léčivá látka s antipyretickými vlastnostmi. Naproxen vykazuje protizánětlivý účinek i u zvířat po adrenalektomii, což ukazuje, že jeho účinek není zprostředkován přes osu hypofýza – nadledviny.

Naproxen inhibuje prostaglandin syntetázu (stejně jako ostatní nesteroidní antirevmatika). Stejně jako u jiných nesteroidních antirevmatik však přesný mechanismus jeho antiflogistického účinku není znám.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Naproxen je kompletně absorbován z gastrointes­tinálního traktu, maximální plazmatická koncentrace je dosažena po 2–4 hodinách. Naproxen se vyskytuje v krvi především v nezměněné formě, ve velkém rozsahu vázán na plazmatické proteiny. Plazmatický poločas je mezi 12–15 hod, což umožňuje při dávkovacím režimu 2× denně dosažení ustáleného stavu do 3 dnů po zahájení léčby. Stupeň absorpce není významně ovlivněn potravou ani většinou antacid. Vylučování probíhá téměř výhradně močí, hlavně jako konjugovaný naproxen, s částí nezměněného léčiva. Metabolismus u dětí je podobný jako u dospělých. Při poškození jater chronickým alkoholismem dochází ke snížení celkové plazmatické koncentrace naproxenu, ale plazmatická koncentrace volného naproxenu se zvyšuje. U starších osob se plazmatická koncentrace volného naproxenu zvyšuje, ačkoli celková plazmatická koncentrace naproxenu zůstává nezměněná.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Výsledky toxikologických studií prokázaly relativně nízkou toxicitu sodné soli naproxenu: nežádoucí účinky se většinou vyskytují v gastrointes­tinálním traktu. Po perorálním podání byly hodnoty LD50 u potkanů asi 0,5 g/kg tělesné hmotnosti a u myší, křečků a psů více než 1,0 g/kg tělesné hmotnosti. Toxikologické studie prokázaly, že myši, králíci, opice a prasata dobře tolerují opakované dávky sodné soli naproxenu; toxicita je výraznější u potkanů a zvláště u psů. Stejně jako po opakovaném podání ostatních nesteroidních antiflogistik se nežádoucí účinky nejčastěji objevují v gastrointes­tinálním traktu a ledvinách.

Nebylo pozorováno žádné významné ovlivnění fertility, nicméně existují určité důkazy, že léky, které inhibují cyklooxygenázu/syn­tézu prostaglandinů, mohou ovlivnit ovulaci a tím způsobit poškození ženské plodnosti; tento účinek je reverzibilní po ukončení léčby. Nebyly pozorovány žádné embryotoxické ani teratogenní a účinky. Nicméně, pokud je sodná sůl naproxenu podána v pozdním stadiu těhotenství, prodlužuje gestaci a oddaluje termín porodu. Bylo také zjištěno, že sodná sůl naproxenu může mít nežádoucí účinky na kardiovaskulární systém plodu (předčasné uzavření ductus arteriosus, kongestivní srdeční selhání, pulmonární hypertenze). U naproxenu nebyly zjištěny žádné mutagenní ani kancerogenní účinky.

Sodná sůl naproxenu prochází placentární bariérou a je distribuována v mléce.

V neklinických studiích byly účinky pozorovány pouze při expozicích, které se považují za dostatečně převyšující maximální expozici pro člověka, což ukazuje na nízkou relevanci pro klinické použití.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Monohydrát laktosy Kukuřičný škrob Žlutý oxid železitý (E172)

Povidon (K29–32)

Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)

Magnesium-stearát

6.2 Inkompati­bility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

4 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Tablety Etrixenal jsou dodávány v PVC/PE/PVDC//Al blistrech.

Krabička obsahuje 10 nebo 20 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Proenzi s.r.o.

Oldřichovice 44

739 61 Třinec

Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

07/072/15-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 4.2.2015

Další informace o léčivu ETRIXENAL 250 MG TABLETY

Jak se ETRIXENAL 250 MG TABLETY podává: perorální podání - tableta
Výdej léku: volně prodejné léčivé přípravky

Balení: Blistr
Velikost balení: 10

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Proenzi s.r.o., Třinec
E-mail: petr.bulej@walmark.cz
Telefon: +420 724 555 141