BETAPRES - souhrnné informace

1.   NÁZEV PŘÍPRAVKU

Betapres 10 mg/75 mg tvrdé tobolky

2.   KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tvrdá tobolka obsahuje bisoprololi fumaras 10 mg a acidum acetylsalicylicum 75 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: lecithin (sója)

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tvrdá tobolka

Bílá tobolka s potiskem 10/75, velikost 1

4.   KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Léčba hypertenze u pacientů již dříve stabilizovaných pomocí jednotlivých složek přípravku.

Léčba anginy pectoris u pacientů již dříve stabilizovaných pomocí jednotlivých složek přípravku.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Tobolky k perorálnímu podání.

Každý den se užívá jedna tobolka.

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti

Obyčejně není nutná žádná úprava dávkování; u některých pacientů však může stačit podání 5 mg bisoprololu denně.

Porucha funkce ledvin nebo jater

U pacientů s těžkou jaterní nebo ledvinovou insuficiencí je přípravek Betapres 10mg/75mg tvrdé tobolky kontraindikován kvůli obsahu kyseliny acetylsalicylové (viz bod 4.3). Opatrnost je nezbytná u pacientů s mírnou nebo středně závažnou ledvinovou nebo jaterní insuficiencí (viz bod 4.4 a 5.2).

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost bisoprololu u dětí a dospívajících se neověřovala. Proto tobolky přípravku Betapres nemají děti nebo dospívající užívat.

Léčba pomocí bisoprololu je obecně dlouhodobá.

Léčení pomocí bisoprololu se nesmí ukončit náhle, neboť by to mohlo vést k přechodnému zhoršení zdravotního stavu pacienta. Léčba nesmí být vysazena náhle zvláště u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Doporučuje se postupné snižování denní dávky.

4.3 Kontraindikace

Tento léčivý přípravek je kontraindikován u pacientů s:

• hypersenzitivitou na bisoprolol;
• hypersenzitivitou na sloučeniny obsahující kyselinu salicylovou nebo inhibitory syntézy prostaglandinu (například u některých pacientů s astmatem, u nichž se může rozvinout záchvat nebo mohou omdlít,, a u některých pacientů, u nichž se může rozvinout bronchospasmus, rýma a kopřivka) a na kteroukoli pomocnou látkupomocných lá­tek;
• akutním srdečním selháním nebo probíhající epizodou dekompenzace srdečního selhání vyžadující i.v. inotropní terapii;
• kardiogenním šokem;
• sinoatriální blokádou;
• žaludečními obtížemi nebo u pacientů, kteří při předchozím užívání tohoto léčivého přípravku trpěli bolestmi žaludku;
• peptickým vředem nebo peptickým vředem v anamnéze a/nebo s krvácením do žaludku/střev nebo s jinými druhy krvácení, například krvácením do mozku;
• těžkou jaterní nebo ledvinovou insuficiencí;
• hemoragickou diatézou nebo poruchami srážlivosti jako hemofilie nebo hypoprotrombinemie a v případech současné antikoagulační terapie;
• nedostatkem glukózo-6-fosfátdehydrogenázy (deficitem G6Pd);
• methotrexátem užívaným v dávkách > 15 mg týdně (viz bod 4.5);
• alergiemi na burské ořechy nebo sóju;;
• dnou;

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Bisoprolol se musí používat s opatrností v následujících případech:

• diabetes mellitus s velkými výkyvy hodnot glukózy v krvi; může totiž docházet k maskování symptomů hypoglykemie (například tachykardie, palpitace nebo pocení);
• přísné hladovění;
• probíhající desenzibilizační terapie. Stejně jako jiné beta-blokátory také bisoprolol může zvyšovat jak citlivost na alergeny, tak závažnost anafylaktických reakcí. Podání epinefrinu pak nemusí vždy vést k očekávanému terapeutickému účinku;
• AV blokáda prvního stupně;
• Prinzmetalova angina pectoris;

Bisoprolol se musí užívat s opatrností u pacientů s hypertenzí nebo anginou pectoris doprovázenými srdečním selháním.

Pacientům s lupénkou nebo s anamnézou lupénky se beta-blokátory (např. bisoprolol) podávají teprve po pečlivém zvážení přínosů a rizik takového podávání.

Léčba pomocí bisoprololu může maskovat symptomy tyreotoxikózy.

U pacientů s feochromocytomem se bisoprolol smí podávat až po alfa-receptorové blokádě.

U pacientů podrobujících se celkové anestezii snižuje beta-blokáda výskyt arytmií a ischemii srdečního svalu při jejím vyvolání a intubaci i v období po chirurgickém zákroku. Doporučuje se pokračovat v udržování beta-blokády i v peri-operačním období. Anesteziolog si musí být této skutečnosti vědom kvůli možným interakcím s jinými léky vedoucími k bradyarytmiím, oslabení reflexní tachykardie a snížení reflexní schopnosti kompenzovat ztrátu krve. Pokud se považuje za nezbytné léčbu pomocí beta-blokátoru před chirurgickým zákrokem vysadit, má být takové vysazování postupné a má skončit asi 48 hodin před anestezií.

U průduškového astmatu nebo jiného chronického obstrukčního onemocnění plic vyvolávajícího obtíže se doporučuje souběžná bronchodilatační terapie. Občas se může u astmatických pacientů vyskytnout zvýšení rezistence dýchacích cest, a proto může být nutné zvýšit dávku beta2-stimulantů.

Kombinace bisoprololu s kalciovými antagonisty typu verapamilu nebo diltiazemu či s centrálně působícími antihypertenzivy se obecně nedoporučuje – podrobné informace viz bod 4.5.

Sportovci: Sportovci musí být upozorněni na skutečnost, že tento přípravek obsahuje léčivou látku, která může vyvolávat pozitivní reakci při dopingových testech.

Souběžná léčba antikoagulanty (deriváty kumarinu, heparin) a jinými léky, které mění hemostázu (např. protidestičkovými látkami, protizánětlivými léky a selektivními inhibitory zpětného vychytávání serotoninu), se nedoporučuje a obecně je třeba se jí vyvarovat. Jestliže to však není možné, indikuje se časté monitorování hodnoty INR (Mezinárodního normalizovaného poměru) a pacienty je nutné upozornit, aby si hlídali případné příznaky krvácení, zvláště do gastrointesti­nálního traktu.

Kyselina acetylsalicylová může vyvolat bronchospasmus a astmatické záchvatyastma­tických záchvat nebo jiné hypersenzitivní reakce. Rizikovými faktory jsou existující astma, senná rýma, nosní polypy nebo chronická respirační onemocnění. Totéž platí pro pacienty, kteří reagují alergiíalergicky na jiné látky (např. kožními reakcemi, svěděním nebo kopřivkou).

Užívání kyseliny acetylsalicylové se mají vyhnout pacienti s anamnézou peptické vředové choroby a/nebo krvácením do zažívacího traktu (kyselina může totiž vyvolat podráždění žaludeční sliznice a krvácení). Jestliže známky a příznaky krvácení kvůli obsahu kyseliny acetylsalicylové přetrvávají, lékař může užívání tohoto přípravku ukončit.

Opatrnost se doporučuje u pacientů dostávajících současně léky, které by mohly zvýšit riziko tvorby vředů, například perorální kortikosteroidy, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a deferasirox (viz bod 4.5).

Závažné kožní reakce včetně StevensSteven-Johnsonova syndromu byly v souvislosti s kyselinou acetylsalicylovou hlášeny vzácně (viz bod 4.8). Užívání tobolek přípravku Betapres je třeba přerušit při prvním projevu kožní vyrážky, slizničních lézí nebo jiné známky přecitlivělosti.

Starší pacienti jsou zvláště náchylní k nežádoucím účinkům NSAID, včetně kyseliny acetylsalicylové, zvláště ke gastrointesti­nálnímu krvácení a perforaci, které mohou být fatální. Pokud je nutné prodloužení léčby, je třeba pacienty pravidelně kontrolovat.

Opatrnost je také nutná u pacientů s jaterní insuficiencí (kyselina acetylsalicylová se totiž metabolizuje hlavně játry, viz bod 5.2) a u pacientů se selháním ledvin. U pacientů s mírnou nebo střední jaterní nedostatečností je třeba pravidelně provádět jaterní testy.

Kyselina acetylsalicylová v nízkých dávkách snižuje exkreci kyseliny močové. U pacientů s tendencí ke snížené exkreci kyseliny močové nebo u pacientů podstupujícími současnou léčbu urikosurickými látkami (např. benzbromaronem, probenecidem, sulfinpyrazonem) se z tohoto důvodu mohou vyskytnout záchvaty dny (viz bod 4.5).

Opatrně se musí kyselina acetylsalicylová používat v případech velmi závažného menstruačního krvácení.

Kvůli nebezpečí delší doby krvácení nebo kvůli riziku zesíleného krvácení se raději užívání kyseliny acetylsalicylové před chirurgickým zákrokem (a to včetně extrakce zubu) přeruší. Délka takového přerušení léčby se stanoví individuálně, obvykle to však bude jeden týden.

Podávání kyseliny acetylsalicylové dětem může souviset s Reyeovým syndromem. Jedná se o velmi vzácné onemocnění, které postihuje mozek a játra, a může být i fatální. Kyselina acetylsalicylová se proto nemá podávatneměla dávat dětem do 16 let věku, pokud není specificky indikována.

Tento léčivý přípravek obsahuje sójový lecithin a je kontraindikován u pacientů s alergií na arašídy nebo sóju.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Žádné studie lékových interakcí nebyly provedeny.

Nedoporučované kombinace

Antagonisté kalcia verapamilového typu a v menší míře diltiazemového typu: negativní účinek na kontraktilitu a atrioventrikulární vedení. Intravenózní podání verapamilu u pacientů léčených beta-blokátory může vést k výrazné hypotenzi a atrioventrikulární blokádě.

Centrálně působící antihypertenziva (např. klonidin, methyldopa, moxonidin, rilmenidin): souběžné užívání centrálně působících antihypertenziv může dále snižovat centrální tonus sympatiku, a tak může vést ke snížení srdeční frekvence a srdečního výdeje a k vazodilataci. Náhlé vysazení, zvláště před ukončením užívání beta-blokátoru, může zvýšit riziko „hypertenze po náhlém přerušení léčby“ („rebound hypertension“).

Kombinace, které se mají užívat s opatrností

Antiarytmika třídy I (např. chinidin, disopyramid; lidokain, fenytoin; flekainid, propafenon): účinek na dobu atrioventriku­lárního převodu se může umocňovat a negativní inotropní účinek se může zvyšovat.

Antagonisté kalcia dihydropyridinového typu jako felodipin a amlodipin: souběžné užívání může zvyšovat riziko hypotenze a nelze vyloučit vyšší nebezpečí dalšího zhoršení funkce ventrikulární pumpy u pacientů se srdečním selháním.

Antiarytmika třídy III (např. amiodaron): účinek na dobu atrioventriku­lárního převodu se může umocňovat.

Parasympatomi­metické léky: souběžné užívání může zvyšovat dobu atrioventriku­lárního převodu a riziko bradykardie.

Topické beta-blokátory (např. oční kapky k léčení glaukomu) mohou potencovat systémové účinky bisoprololu.

Inzulin a perorální léčivé přípravky proti diabetu: zvyšují účinek na snížení hladiny cukru v krvi. Blokáda beta-adrenoreceptorů může maskovat symptomy hypoglykemie.

Anestetika: zeslabení reflexní tachykardie a zvýšení rizika hypotenze. (Další informace o celkové anestezii viz také bod 4.4.)

Srdeční glykosidy (např. digoxin): snížení srdeční frekvence, prodloužení doby atrioventriku­lárního převodu.

Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID): NSAID mohou snižovat hypotenzní účinek bisoprololu.

Beta-sympatomimetické látky (např. isoprenalin, dobutamin): kombinace s bisoprololem může účinek obou látek snižovat.

Sympatomimetika aktivizující jak beta-adrenoceptory, tak alfa-adrenoceptory (např. noradrenalin, adrenalin): kombinace s bisoprololem může odmaskovat vazokonstrikční účinky těchto látek zprostředkované alfa-adrenoceptory, které vedou ke zvýšení krevního tlaku a zhoršení intermitentních klaudikací. Má se za to, že takové interakce jsou pravděpodobnější u neselektivních beta-blokátorů.

Souběžné užívání s antihypertenzivy i jinými látkami s potenciálem snižovat krevní tlak (např. tricyklická antidepresiva, barbituráty, fenothiaziny) může zvyšovat riziko hypotenze.

Kombinace ke zvážení

Meflochin: zvýšené riziko bradykardie.

Inhibitory monoaminooxidázy (s výjimkou MAO-B inhibitorů): zesílení hypotenzního účinku beta-blokátorů, ale rovněž rizika hypertenzní krize.

Rifampicin: mírné snížení poločasu bisoprololu možná díky indukci jaterních enzymů metabolizujících léčiva. Obvykle není nutná žádná úprava dávkování.

Deriváty ergotaminu: zhoršení periferních oběhových poruch.

Užívání některých inhibitorů agregace destiček, tzn. kyseliny acetylsalicylové, NSAID, tiklopidinu, klopidogrelu, tirofibanu, eptifibatidu, zvyšuje riziko krvácení stejně jako jejich kombinace s heparinem a jeho deriváty (hirudin, fondaparinux), perorálními antikoagulancii a trombolytiky. Klinické a biologické ukazatele hemostázy je třeba pravidelně kontrolovat.

Kontraindikované kombinace

Methotrexát (užívaný v dávkách > 15 mg/týden): kombinace methotrexátu a kyseliny acetylsalicylové zvyšuje hematologickou toxicitu methotrexátu kvůli snížené ledvinové clearance methotrexátu kyselinou acetylsalicylovou. Souběžné užívání methotrexátu s tímto léčivým přípravkem je tudíž kontraindikováno (viz bod 4.3).

Nedoporučované kombinace

Urikosurické látky (benzbromaron, probenecid a sulfinpyrazon): snížený účinek exkrece kyseliny močové v důsledku kompetice při eliminaci kyseliny močové ledvinovými tubuly. Proto se souběžné užívání tohoto léčivého přípravku s urikosurickými látkami nedoporučuje (viz bod 4.4).

Kombinace vyžadující opatření při použití

NSAID mohou snižovat antihypertenzní účinky diuretik a dalších antihypertenziv­.antihyperten­zív. Jako u jiných NSAID zvyšuje současné podávání s inhibitory ACE riziko akutní renální insuficience.

Diuretika: riziko akutního renálního selhání kvůli snížené glomerulární filtraci v důsledku snížené renální syntézy prostaglandinu. Doporučuje se hhydratace pacienta a sledování jeho ledvinových funkcí na počátku léčby.

Kyselina acetylsalicylová antagonizuje diuretický účinek spironolaktonu.

Kortikosteroidy: souběžné podávání steroidů může zvyšovat riziko GI krvácení nebo ulcerace.

Methotrexát užívaný v dávkách nižších než 15 mg/týden: kombinace methotrexátu a kyseliny acetylsalicylové zvyšovalo hematologickou toxicitu methotrexátu v důsledku snížené renální clearance methotrexátu kyselinou acetylsalicylovou. Během prvních týdnů kombinace se mají každý týden provádět kontroly krevního obrazu. Intenzivnější sledování se doporučuje v případě třeba i mírné poruchy funkce ledvin a u starších pacientů.

Heparin užívaný v terapeutických dávkách nebo u starších pacientů: při společném použití kyseliny acetylsalicylové s heparinem v terapeutickém dávkování nebo u starších pacientů existuje zvýšené riziko krvácení. V případě takového společného podání obou léčivých látek se musí provádět pečlivé monitorování hodnot INR, aPTT a/nebo doby krvácení.

Srdeční glykosidy (např. digoxin): NSAID (včetně kyseliny acetylsalicylové) mohou zhoršit srdeční selhání, snížit GFR a zvýšit plazmatickou hladinu srdečních glykosidů.

Lithium: kyselinaKyselina acetylsalicylová zhoršuje renální eliminaci lithia, což má za následek jeho zvýšenou koncentraci v plazměplasmě. Na začátku a na konci léčby bisoprololem a kyselinou acetylsalicylovou se doporučuje monitorování plazmatických koncentrací lithia. Může být zapotřebí upravit dávku.

Inhibitory karboanhydrázy (acetazolamid): může dojít k těžké acidóze a zvýšené toxicitě centrálního nervového systému.

Cyklosporin, takrolimus: současnéSoučasné užívání NSAID a cyklosporinu nebo takrolimu může zvýšit nefrotoxické účinky cyklosporinu a takrolimu. V případě současného užívání těchto látek s kyselinou acetylsalicylovou je třeba monitorovat funkci ledvin.

Valproát: bylo hlášeno, že kyselina acetylsalicylová snižuje vazbu valproátu na albumin v séru, a tak zvyšuje koncentraci volného valproátu v plazmě v plasmě v rovnovážném sta­vu.

Fenytoin: salicylát snižuje vazbu fenytoinu na albumin v plazmě. Může to vést ke snížení celkových hladin fenytoinu v plazmě, ale ke zvýšení volné frakce fenytoinu. Nezdá se, že by se významně změnila koncentrace volné látky, a tudíž i terapeutický e­fekt.

Ibuprofen: experimentální údaje ukazují, že ibuprofen může inhibovat účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové na agregaci destiček, jsou-li obě látky podávány současně. Vzhledem k omezenosti těchto údajů a nejistotě ohledně extrapolace údajů ex vivo na klinickou situaci nelze z toho odvodit žádné pevné závěry pro pravidelné užívání ibuprofenu a má se za to, že u příležitostného užívání ibuprofenu není pravděpodobnost žádného klinicky relevantního účinku (viz bod 5.1).

Kombinace, které je nutno zohlednit

Jiná antikoagulancia (deriváty kumarinu, heparin v preventivním dávkování), jiné látky proti agregaci destiček a jiná trombolytika a inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI, například sertralin nebo paroxetin): zvýšené riziko krvácení.

NSAID: zvýšené riziko krvácení a poškození sliznic zažívacího traktu a další prodlužování doby krvácení.

Antacida: antacida mohou zvyšovat renální exkreci kyseliny acetylsalicylové tím, že alkalizují moč.

Hlavními inkompatibilitami jsou soli železa, karbonáty a alkalické hydroxidy.

Alkohol: zvýšené riziko gastrointesti­nálního krvácení.

Antidiabetika, např. sulfonylurea: kyselina acetylsalicylová může zvýšit hypoglykemický účinek.

Metoklopramid: potencuje účinek kyseliny acetylsalicylové.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Tobolky přípravku Betapres 10 mg/75 mg se doporučují během těhotenství pouze v případě, že je to nezbytně nutné.

Těhotenství

Nejsou k dispozici žádné informace o užívání tobolek přípravku Betapres 10 mg/75 mg u těhotných žen.

Farmakologické účinky bisoprololu mohou mít škodlivé účinky na těhotenství a/nebo plod/novorozence (viz bod 5.3). Blokátory beta-adrenoceptorů obecně snižují placentární perfúzi, což může být spojeno se zpomalením růstu plodu, úmrtím v děloze, potratem nebo předčasným porodem. U plodu nebo novorozence se mohou vyskytnout nežádoucí reakce (např. bradykardie, hypoglykemie). Je-li léčba blokátory beta-adrenoceptorů u těhotné ženy bezpodmínečně nutná, musí být dána přednost beta1-selektivním blokátorům adrenoceptorů.

Bisoprolol se nemá během těhotenství užívat, pokud to není nezbytně nutné. Je-li léčba pomocí bisoprololu považována za nutnou, je třeba monitorovat uteroplacentární průtok krve a růst plodu. Při zjištění jakýchkoliv negativních dopadů na těhotenství nebo na plod je třeba zvážit alternativní léčbu. Novorozenec musí být pečlivě monitorován. Příznaky hypoglykemie a bradykardie se obvykle objeví během prvních 3 dnů života.

Kyselina acetylsalicylová: inhibice syntézy prostaglandinů může mít nepříznivý vliv na těhotenství a/nebo vývoj embrya/plodu. Údaje z epidemiologických studií nasvědčují zvýšenému riziku potratůpotratu a srdečních malformací a gastroschízy po užití inhibitoru syntézy prostaglandinů v časném těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulární malformace bylo zvýšeno z méně než 1 % až na přibližně 1,5 %. Má se za to, že riziko se zvyšujezvětšuje s dávkou a trváním terapie. U zvířat bylo prokázáno, že podání inhibitoru syntézy prostaglandinu má za následek zvýšené prepřed- i postimplantační ztrátypoimplantační a úmrtnost embrya/plodu. Kromě toho byly u zvířat dostávajících inhibitor syntézy prostaglandinu během organogenetického období hlášeny zvýšené incidence různých malformací včetně kardiovaskulárních. Kyselina acetylsalicylová se nemáneměla podávat v prvním a druhém trimestru těhotenství, pokud to není jasně nezbytné. Pokud kyselinu acetylsalicylovou užívá žena, která chce otěhotnět, nebo ji užívá během prvního a druhého trimestru těhotenství, dávka má být so nejnižší a trvání terapie co nejkratší.

Všechny inhibitory syntézy prostaglandinů mohou vev třetím trimestru těhotenství plod vystavit:

• kardiopulmonální toxicitě (s předčasným uzavřením ductus arteriosus a plicní hypertenzí);
• dysfunkci ledvin s možnou progresí do selhání ledvin s oligohydram­nionem.
• možnému prodloužení krvácivosti, antiagregačnímu účinku, který se může objevit i při velmi malých dávkách;
• inhibici kontrakcí dělohy způsobující opožděný nebo prodloužený porod.

Kojení

Není známo, zda bisoprolol přechází do mateřského mléka. Malá množství salicylátů a jejich metabolitů přechází do mateřského mléka. Proto se při podávání tohoto přípravku kojit nedoporučuje.

Fertilita

Nejsou k dispozici žádné údaje o potenciálních účincích tohoto léčivého přípravku na plodnost mužů či žen.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie účinků na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny.

Ve studii s pacienty trpícími ischemickou chorobou srdeční neovlivnil bisoprolol schopnost řídit.

• V důsledku individuálních reakcí na užívání léku však může být u některých pacientů schopnost řídit nebo obsluhovat stroje snížena. To je třeba vzít v úvahu zejména na počátku léčby, při její změně nebo v souvislosti s alkoholem.

4.8  Nežádoucí účinky

Tabulkové shrnutí nežádoucích účinků

Nežádoucí účinky jsou klasifikovány podle četnosti výskytu a tříd orgánových systémů.

Ohodnocení nežádoucích účinků je uvedeno na základě následujících údajů četnosti: velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až < 1/10); méně časté (>1/1 000 až < 1/100); vzácné (>1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Dále uváděné údaje byly hlášeny v souvislosti s užíváním bisoprololu:

Vyšetření:

Vzácné: zvýšené hodnoty triacylglycerolů, zvýšené hodnoty jaterních enzymů (ALT, AST)

Srdeční poruchy:

Méně časté: bradykardie, zhoršení již dříve existujícího srdečního selhání, poruchy AV převodu

Poruchy ucha a labyrintu:

Vzácné: poruchy sluchu

Poruchy oka:

Vzácné: snížené slzení (nutno zohlednit v případech, kdy pacient nosí kontaktní čočky)

Velmi vzácné: konjunktivitida

Gastrointestinální poruchy:

Časté: gastrointestinální potíže jako nauzea, zvracení, průjem, zácpa

Celkové poruchy:

Časté: únava*

Méně časté: astenie

Poruchy jater a žlučových cest:

Vzácné: hepatitida

Poruchy nervového systému:

Časté: závratě*, bolest hlavy*

Vzácné: synkopa

Poruchy reprodukčního systému a prsu:

Vzácné: poruchy potence

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:

Méně časté: bronchospasmus u pacientů s průduškovým astmatem nebo anamnézou obstrukčního onemocnění dýchacích cest

Vzácné: alergická rýma

Poruchy kůže a podkožní tkáně:

Vzácné: reakce z přecitlivělosti (jako svědění, zrudnutí, vyrážka)

Velmi vzácné: beta-blokátory mohou vyvolávat nebo zhoršovat lupénku nebo vést k rozvoji lupénkovitých vyrážek nebo vypadávání vlasů

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:

Méně časté: svalová slabost, svalové křeče

Cévní poruchy:

Časté: pocit chladných nebo necitlivých končetin

Méně časté: hypotenze

Psychiatrické poruchy

Méně časté: poruchy spánku, deprese

Vzácné: noční můry, halucinace

* Tyto účinky se projevují především na počátku léčby, jsou obvykle mírné a během 1 – 2 týdnů užívání obvykle odezní.

Nežádoucí účinky často závisí na velikosti dávky a jsou vyvolány farmakologickým účinkem kyseliny acetylsalicylové (viz bod 5.1). Většina nežádoucích účinků obvykle souvisí s gastrointes­tinálním traktem. Pacienti s alergií nebo astmatem jsou více ohroženi reakcemi z přecitlivělosti. Objevit se může zkřížená přecitlivělost na ostatní NSAID.

Poruchy krve a lymfatického systému:

Časté: tendence ke zvýšenému krvácení

Méně časté: krev v moči

Vzácné: hemoragický syndrom (krvácení z nosu, krvácení dásní, zvracení s příměsí krve a ztráta krve odcházející se stolicí, atd.), , trombocytopenie, agranulocytóza­granulocytóza, aplastická anémie Není známo: p: řípady krvácení s prodlouženou krvácivostíkrvá­civost, například krvácení z nosu a dásní a silnější menstruace. Symptomy mohou přetrvávat po dobu 4–8 dnů od ukončení podávání kyseliny acetylsalicylové. Důsledkem může být zvýšené riziko krvácení při chirurgických zákrocích. Existující (hematemezahe­mateméza, meléna) nebo okultní gastrointestinální krvácení, které může vést k anémii z nedostatku železa (častější při vyšších dávkách).

Endokrinní poruchy:

Velmi vzácné: hypoglykemie

Poruchy metabolismu a výživy:

Není známoNeznámá frekvence: Hyperurikémie­hyperurikemie

Poruchy nervového systému:

Vzácné: nitrolební krvácení, závratě

Není známoNeznámá: vertigo, bolest hlavy

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Méně časté: rýma, dyspnoeRýma, dyspnea

Vzácné: bronchospasmus, astmatický záchvat

Poruchy ucha a labyrintu:

Není známoNeznámá: zhoršení sluchu, tinnitus

Cévní poruchy

Vzácné: hemoragickáHe­moragická vaskulitida

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Vzácné: menoragieMenoragie

Gastrointestinální poruchy:

Časté: gastritidaG, dyspepsie, mírné až středně závažné ztráty krve v oblasti gastrointesti­nálního traktu. Při dlouhodobém nebo opakovaném užívání může taková ztráta krve vést k anemii. Vzácné: těžké gastrointestinální krvácení, nauzea, zvracení

Není známoNeznámá: aludeční nebo dvanáctníkové vředy a perforace, průjemprůjem

Poruchy jater a žlučových cest:

Velmi vzácné: porucha funkce jater

Poruchy kůže a podkožní tkáně:

Méně časté: kopřivka

Vzácné: StevensSteven-Johnsonův syndromsymdrom, Lyellův syndromsymdrom, purpura, erythema nodosum, erythema multiforme

Poruchy ledvin a močových cest:

Není známoNeznámá: akutníAkutní ledvinová nedostatečnost, zejména u pacientů s již existující ledvinovou nedostatečností, srdeční dekompenzace, nefrotický syndrom nebo současná léčba diuretiky. Retence solisolí a vody

Poruchy imunitního systému:

Vzácné: hypersenzitivní reakce, angioedém, alergický edém, anafylaktické reakce včetně šoku

Velmi vzácné: zhoršení alergických příznaků potravinové alergie.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Mezi nejčastější známky předávkování, které lze očekávat po předávkování beta-blokátory patří bradykardie, hypotenze, bronchospasmus, akutní srdeční nedostatečnost a hypoglykemie. Dosud bylo hlášeno jen málo případů předávkování (maximální dávka: 2000 mg) bisoprololem. Zjištěna byla bradykardie a/nebo hypotenze. Všichni pacienti se uzdravili. Existuje vysoká interindividuální variabilita v citlivosti na jednorázovou vysokou dávku bisoprololu a pacienti se srdečním selháním jsou pravděpodobně velmi citliví.

Obecně má být v případě předávkování léčba pomocí bisoprololu ukončena a přistupuje se k podpůrným a symptomatickým opatřením. Omezené informace svědčí o tom, že bisoprolol je špatně dialyzovatelný. Na základě očekávaných farmakologických účinků a doporučení pro jiné B-blokátory je třeba v klinicky odůvodněných případech zvážit následující všeobecná opatření:

Bradykardie: Podat intravenózně atropin. Jestliže odpověď není dostatečná, je možné opatrně podat isoprenalin nebo jinou látku s pozitivně chronotropními vlastnostmi. Za určitých okolností může být nutné zavést transvenózně pacemaker.

Hypotenze: Je třeba podat intravenózně tekutiny a vazopresorické látky. Užitečný může být i intravenózně podaný glukagon.

AV blokáda (druhého a třetího stupně): Pacienty je třeba pečlivě monitorovat a léčit infuzí isoprenalinu anebo transvenózním zavedením srdečního pacemakeru.

Akutní zhoršení srdečního selhání: Podat i.v. diuretika, látky s pozitivně inotropním účinkem, vazodilatancia.

Bronchospasmus: Podat bronchodilatátory, např. isoprenalin, beta2-sympatomimetika a/nebo aminofylin.

Hypoglykemie: Podat i.v. glukózu.

Předávkování kyselinou acetylsalicylovou je vzhledem k jejímu nízkému množství obsaženému v tomto léčivém přípravku nepravděpodobné. Intoxikace (nechtěné předávkování) u velmi malých dětí nebo předávkování při léčbě starších pacientů však může vést k následujícím projevům: Projevy středně závažné intoxikace zahrnují: závratě, bolest hlavy, tinitus, zmatenost, vertigo, hluchotu, pocení, teplé končetiny s pulsujícím tepem, zvýšenou dechovou frekvenci, hyperventilaci zrychleného tepu, zvýšená dechová frekvence, hyperventilace a gastrointestinální symptomy (nauzeu, zvracení a bolest žaludku).

Při těžké intoxikaci se vyskytnou závažné poruchy acidobazické rovnováhy. Počáteční hyperventilace vede k respirační alkalóze. Následně se objevuje respirační acidóza, která je důsledkem útlumu respiračního centra. Metabolická acidóza vzniká také v důsledku přítomnosti salicylátu. Acidóza může zvýšit přestup salicylátu přes hematoencefalickou bariéru. Vzhledem ke skutečnosti, že u dětí, kojenců a batolat bývá intoxikace často zjištěna až v pozdní fázi, budou se obvykle nacházet již ve fázi acidózy. Objevit se také mohou: hypertermie a pocení vedoucí k dehydrataci, neklid, křeče, halucinace a hypoglykemie. Útlum nervové soustavy může vést ke kómatu, kardiovaskulárnímu kolapsu a zástavě dýchání. Smrtelná dávka kyseliny acetylsalicylové je 25–30 gramů. O intoxikaci svědčí plazmatické koncentrace salicylátu vyšší než 300 mg/l (1,67 mmol/l).

V případě požití toxické dávky je nutná hospitalizace. Při středně závažné intoxikaci lze učinit pokus o vyvolání zvracení; pokud je neúspěšný, indikuje se výplach žaludku. Poté se podá aktivní uhlí (adsorbent) a síran sodný (laxativum). Provádí se alkalizace moči (250 mmol NaHCO3 po dobu 3 hodin) a sleduje se hodnota jejího pH. Hemodialýza se uplatňuje v případě těžké intoxikace. Další známky intoxikace se léčí symptomaticky.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterape­utická skupina: beta-blokátory; bisoprolol, kombinace;

ATC kód: C07FX04

Bisoprolol je silný a vysoce beta1-selektivní blokátor adrenoreceptorů. Mechanizmus jeho působení u hypertenze není jasný, je však známo, že výrazně tlumí aktivitu plazmatického reninu. U pacientů s anginou pectoris snižuje blokáda P1-receptorů srdeční aktivitu, a tak redukuje potřebu kyslíku. Proto je bisoprolol účinný při eliminaci nebo redukci symptomů.

Kyselina acetylsalicylová inhibuje aktivaci krevních destiček: acetylací blokuje destičkovou cyklooxygenázu, inhibuje syntézu tromboxanu A2, což je fyziologická aktivační substance uvolňovaná krevními destičkami a hrající roli při komplikacích u ateromatozních lézí. Opakované dávky od 20 do 325 mg vedou k inhibici enzymatické aktivity v rozsahu 30 až 95 %. Vzhledem k nevratné povaze vazby se účinek udržuje po celou dobu života trombocytu (7–10 dní). Při dlouhodobější léčbě se inhibiční účinek nevyčerpává a enzymatická aktivita tak při obnově krevních destiček postupně začíná znovu 24 až 48 hodin po přerušení léčby.

Kyselina acetylsalicylová prodlužuje dobu krvácení přibližně o 50 až 100 %, existují však individuální odchylky.

Experimentální údaje ukazují, že ibuprofen může při současném podávání inhibovat účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové na agregaci destiček. V jedné studii došlo ke snížení účinku kyseliny acetylsalicylové na tvorbu tromboxanu nebo agregaci destiček, když byla jedna dávka ibuprofenu 400 mg podána během 8 hodin před nebo do 30 minut po užití kyseliny acetylsalicylové s okamžitým uvolňováním (v dávce 81 mg81mg). Vzhledem k omezenosti těchto údajů a nejistotě ohledně extrapolace údajů ex vivo na klinickou situaci nelze z toho odvodit žádné pevné závěry pro pravidelné užívání ibuprofenu a má se za to, že u příležitostného užívání ibuprofenu není pravděpodobnost žádného klinicky relevantního účinku.

Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studiík léčivému přípravku Betapres u všech podskupin pediatrické populace u esenciální (primární) hypertenze, sekundární hypertenze, anginy pectoris. Viz bod 4.2 pro informace o použití u pediatrické populace.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Bisoprolol se vstřebává a má po perorálním podání biologickou dostupnost přibližně 90 %. Plazmatická vazba bisoprololu na proteiny je asi 30%. Distribuční objem je 3,5 l/kg. Celková clearance je přibližně 15 l/hod. Poločas plazmatické eliminace 10–12 hodin při dávkování jednou denně zajišťuje účinek po celých 24 hodin.

Vylučování bisoprololu probíhá dvěma způsoby. Játry se metabolizuje na neaktivní metabolity 50 %, které se poté vylučují ledvinami. Zbývajících 50 % se vylučuje ledvinami v nemetabolizované formě. Vzhledem k tomu, že eliminace probíhá v játrech a ledvinách ve stejném rozsahu, není u pacientů s poruchou funkce jater nebo s renální insuficiencí nutná úprava dávkování. Farmakokinetika u pacientů se stabilizovaným chronickým selháním srdce a s poruchou funkce jater nebo ledvin nebyla studována.

Kinetika bisoprololu je lineární a nezávislá na věku.

U pacientů s chronickým srdečním selháním (NYHA třídy III) jsou plazmatické hladiny bisoprololu vyšší a poločas delší než u zdravých dobrovolníků. Při denní dávce 10 mg je maximální plazmatická koncentrace v ustáleném stavu 64±21 ng/ml a poločas je 17±5 hodin.

Absorpce

Maximální plazmatická koncentrace (Cmax) je dosažena asi po 50 minutách (tmax). Hlavním místem absorpce je proximální část tenkého střeva. Významná část dávky je však již během procesu vstřebávání ve střevní stěně hydrolyzována na kyselinu salicylovou.

Stupeň hydrolýzy odpovídá míře vstřebávání.

Současný příjem potravy vstřebávání kyseliny acetylsalicylové zpomaluje (nižší koncentrace v plazmě), ale nesnižuje.

Distribuce

Distribuční objem kyseliny acetylsalicylové je přibližně 0,16 l/kg tělesné hmotnosti. Kyselina salicylová, která je prvním produktem přeměny kyseliny acetylsalicylové, se váže na plazmatické proteiny, převážně albumin, z více než 90 %. Kyselina salicylová pomalu proniká do synoviální tekutiny. Prostupuje placentou a přechází do mateřského mléka.

Biotransformace

Hydrolýzou se acetylsalicylát primárně mění na kyselinu salicylovou.

Poločas kyseliny acetylsalicylové je krátký: okolo 15 – 20 minut.

Kyselina salicylová se následně mění na glycin a konjugáty kyseliny glukuronové a stopy kyseliny gentisové. Ve vyšších terapeutických dávkách je konverzní kapacita kyseliny salicylové překročena a farmakokinetika se stává nelineární.

Tato skutečnost vede k prodloužení zdánlivého poločasu eliminace kyseliny salicylové z několika hodin asi na 24hodinové období.

Eliminace

Eliminace probíhá převážně ledvinami. Tubulární reabsorpce kyseliny acetylsalicylové odpovídá hodnotě pH. Alkalizací moče se může část nezměněné kyseliny acetylsalicylové v moči zvýšit z přibližně 10 % až na přibližně 80 %.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity a hodnocení kancerogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Podobně jako ostatní beta-blokátory vykazuje bisoprolol toxicitu pro matku (snížení příjmu potravy a snížení tělesné hmotnosti) a toxicitu pro zárodek i plod (zvýšený výskyt resorpcí, snížená porodní hmotnost potomků, zpomalený tělesný vývoj) při vysokých dávkách. Není však teratogenní.

Ve studiích na potkanech byla u kyseliny acetylsalicylové zjištěna fetotoxicita a teratogenní účinky při dávkách toxických pro matku. Klinický význam této skutečnosti není znám, neboť dávky užívané v neklinických studiích jsou mnohem vyšší (minimálně 7násobné), než jsou maximální doporučované dávky pro cílové kardiovaskulární terapeutické indikace.

Ve studiích na myších a potkanech nebyly pozorovány žádné kancerogenní účinky.

6.   FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1   Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

Kukuřičný škrob

Mikrokrystalická celulosa

Kyselina stearová

Potahová vrstva:

Polyvinylalkohol

Oxid titaničitý (E171)

Mastek

Sójový lecithin (E322)

Xanthanová klovatina

Obsah tvrdé tobolky:

Mikrokrystalická celulosa

Magnesium-stearát

Tobolka:

Želatina

Oxid titaničitý (E171)

Inkoust obsahující:

Šelak, černý oxid železitý (E172), propylenglykol, koncentrovaný roztok amoniaku.

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

4 roky

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25^oC.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Polychlortriflu­orethylen/PVC blistr s Al/PVC folií

Velikost balení: 7, 10, 14, 20, 28, 30, 50, 56, 84, 98 a 100 tobolek.

Na trhu nemusejí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.   DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Pharmaceutical Works POLPHARMA S.A.

19 Pelplinska Str., 83–200 Starogard Gdanski, Polsko

8.   REGISTRAČNÍ ČÍSLO

41/985/10-C

Datum první registrace: 15. 12. 2010

Datum posledního prodloužení registrace: 29. 7. 2016

Další informace o léčivu BETAPRES

Jak se BETAPRES podává: perorální podání - tvrdá tobolka
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 7

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Pharmaceutical Works Polpharma S.A., Starogard Gdaňski
E-mail: marie.silhanova@polpharma.com
Telefon: +420 272 681 431