Souhrnné informace o léku - BENDAMUSTINE PHARMAGEN
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Bendamustine Pharmagen 2,5 mg/ml prášek pro koncentrát pro infuzní roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna injekční lahvička obsahuje bendamustini hydrochloridum 25 mg nebo 100 mg (jako bendamustini hydrochloridi monohydricum).
Jeden ml koncentrátu obsahuje bendamustini hydrochloridum 2,5 mg (jako bendamustini hydrochloridi monohydricum), pokud je rekonstituován dle bodu 6.6.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok
Bílý až téměř bílý mikrokrystalický prášek
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Léčba první linie chronické lymfocytární leukémie (stadia B nebo C dle Bineta) u pacientů, pro které není vhodná kombinovaná chemoterapie obsahující fludarabin.
V monoterapii k léčbě indolentního non-Hodgkinova lymfomu u pacientů, u kterých došlo k progresi během léčby rituximabem nebo režimem zahrnujícím rituximab nebo během 6 měsíců po takové léčbě.
Léčba první linie mnohočetného myelomu (stadia II s progresí nebo stadia III dle Durie-Salmona) v kombinaci s prednisonem u pacientů starších 65 let, pro které není vhodná autologní transplantace kmenových buněk a kteří v době diagnózy trpí klinickou neuropatií, což vylučuje použití terapie obsahující thalidomid nebo bortezomib.
4.2 Dávkování a způsob podání
Infuze musí být podána pod dohledem kvalifikovaného lékaře, který má zkušenosti s podáváním chemoterapeutických látek.
Nedostatečná funkce kostní dřeně je spojena se zvýšenou hematologickou toxicitou vyvolanou chemoterapií. Léčba nesmí být zahájena, poklesl-li počet leukocytů na < 3 000/pJ a/nebo počet trombocytů na < 75 000/^l (viz bod 4.3).
Dávkování
Monoterapie u chronické lymfocytární leukémie
Bendamustin-hydrochlorid v dávce 100 mg/m2 tělesného povrchu v den 1 a 2; každé 4 týdny.
Monoterapie u indolentního non-Hodgkinova lymfomu refrakterního na rituximab Bendamustin-hydrochlorid v dávce 120 mg/m2 tělesného povrchu v den 1 a 2; každé 3 týdny.
Mnohočetný myelom
Bendamustin-hydrochlorid v dávce 120 – 150 mg/m2 tělesného povrchu v den 1 a 2, prednison v dávce 60 mg/m2 tělesného povrchu intravenózně (i.v.) nebo perorálně v den 1 až 4; každé 4 týdny.
Léčba má být ukončena nebo odložena, poklesly-li hodnoty leukocytů a/nebo trombocytů na
< 3 000/^i nebo < 75 000/^l, v tomto pořadí. V léčbě lze pokračovat poté, co se počet leukocytů zvýšil na > 4 000/^l a počet trombocytů na > 100 000/pJ.
Nejnižší počty leukocytů a trombocytů se objevují po 14 – 20 dnech a k regeneraci dochází po 3 – 5 týdnech. Během období bez léčby se doporučuje pečlivé sledování krevního obrazu (viz bod 4.4).
V případě nehematologické toxicity musí snížení dávek vycházet z nejhorších stupňů toxicity podle kritérií CTC (Common Toxicity Criteria, Obecná kritéria toxicity) zaznamenaných během předchozího cyklu. V případě toxicity stupně 3 dle CTC se doporučuje dávku snížit o 50 %. V případě toxicity stupně 4 dle CTC se doporučuje přerušení léčby.
Je-li nutno pacientovi dávku upravit, individuálně vypočítaná snížená dávka musí být podána v den 1 a 2 daného cyklu léčby.
Návod k přípravě a podání viz bod 6.6.
Porucha funkce jater
Na základě farmakokinetických údajů není úprava dávky u pacientů s lehkou poruchou funkce jater (sérový bilirubin < 1,2 mg/dl) nutná. U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater (sérový bilirubin 1,2 – 3,0 mg/dl) se doporučuje snížení dávky o 30 %.
Údaje o pacientech s těžkou poruchou funkce jater (hodnoty sérového bilirubinu > 3,0 mg/dl) nejsou k dispozici (viz bod 4.3).
Porucha funkce ledvin
Na základě farmakokinetických údajů není u pacientů s clearance kreatininu > 10 ml/min úprava dávky nutná. Zkušenosti s podáváním u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin jsou omezené.
Pediatrická populace
Nejsou žádné zkušenosti s podáváním přípravku Bendamustine Pharmagen dětem a dospívajícím.
Starší pacienti
Neexistují důkazy o tom, že by u starších pacientů byla nutná úprava dávky (viz bod 5.2).
Způsob podání
K intravenózní infuzi trvající 30 – 60 minut (viz bod 6.6).
Návod k rekonstituci, naředění a podání tohoto léčivého přípravku je uveden v bodě 6.6.
4.3 Kontraindikace
-
– Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
-
– Během kojení
-
– Těžká porucha funkce jater (sérový bilirubin > 3,0 mg/dl)
-
– Těžká suprese kostní dřeně a závažné změny krevního obrazu (snížení počtu leukocytů na
-
– Velký chirurgický zákrok méně než 30 dní před zahájením léčby
-
– Infekce, zvláště jsou-li doprovázené leukocytopenií
-
– Očkování proti žluté zimnici
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Anafylaxe
V klinických studiích se reakce na infuzi bendamustin-hydrochloridu vyskytly často. Příznaky jsou obvykle mírné a zahrnují horečku, zimnici, pruritus a vyrážku. Ve vzácných případech se vyskytly těžké anafylaktické a anafylaktoidní reakce. Po prvním cyklu léčby je nutno se pacientů zeptat, zda zaznamenali příznaky, které by ukazovaly na reakci na infuzi. U pacientů, u kterých se v minulosti vyskytly reakce na infuzi, je během následujících cyklů nutno zvážit preventivní opatření proti závažným reakcím, včetně antihistaminik, antipyretik a kortikosteroidů.
Pacientům, u kterých se vyskytly alergické reakce stupně 3 nebo vyššího, obvykle nebyl přípravek znovu podán.
Myelosuprese
U pacientů léčených bendamustin-hydrochloridem se může vyskytnout myelosuprese. Dojde-li k myelosupresi spojené s léčbou, počty leukocytů, trombocytů, hladina hemoglobinu a počet neutrofilů musí být kontrolovány nejméně jednou týdně. Doporučuje se, aby bylo před zahájením následujícího cyklu léčby dosaženo následujících hodnot: počet leukocytů > 4 000/^i a/nebo počet trombocytů > 100 000/pl.
Infekce
Při aplikaci bendamustin-hydrochloridu se vyskytly případy závažných a fatálních infekcí, včetně bakteriálních (sepse, pneumonie) a oportunních infekcí, jako je pneumonie způsobená Pneumocystis jirovecii (PJP), virus varicella zoster (VZV) a cytomegalovirus (CMV). Léčba bendamustin-hydrochloridem může způsobit déletrvající lymfocytopenii (< 600/p.l) a nízký počet CD4-pozitivních T-buněk (T-helper buněk) (< 200/p.l), které mohou přetrvávat minimálně 7–9 měsíců po ukončení léčby. Lymfocytopenie a vyčerpání CD4-pozitivních T-buněk jsou výraznější, pokud je bendamustin kombinovaný s rituximabem. Pacienti s lymfopenií a nízkým počtem CD4-pozitivních T-buněk jsou po léčbě bendamustin-hydrochloridem náchylnější k (oportunním) infekcím. V případě nízkého počtu CD4-pozitivních T-buněk (< 200/^l) je třeba zvážit profylaxi pneumonie způsobené Pneumocystis jirovecii (PJP). Všichni pacienti mají být v průběhu léčby sledováni pro případ respiračních potíží a symptomů. Pacienty je třeba poučit, aby neprodleně hlásili nové známky infekce, včetně horečky nebo respiračních symptomů. V případě příznaků (oportunních) infekcí je třeba zvážit vysazení bendamustin-hydrochloridu.
Reaktivace hepatitidy B
U pacientů, kteří jsou chronickými nosiči viru hepatitidy B, došlo po podání bendamustin-hydrochloridu k reaktivaci onemocnění. Některé případy vyústily v akutní jaterní selhání nebo úmrtí. Před zahájením léčby bendamustin-hydrochloridem mají být pacienti testováni na HBV infekci. U pacientů s pozitivními testy na hepatitidu B (včetně pacientů s aktivním onemocněním) se má před zahájením léčby uskutečnit konzultace s hepatology a odborníky na léčbu hepatitidy B, totéž platí pro pacienty s pozitivním testem HBV infekce během léčby. Nosiči HBV, kteří vyžadují léčbu bendamustin-hydrochloridem, mají být v průběhu léčby a po dobu několika měsíců po jejím ukončení pečlivě sledováni pro případ projevů a symptomů aktivní HBV infekce (viz bod 4.8).
Kožní reakce
Byly hlášeny četné kožní reakce, mezi nimi vyrážka, závažné kožní reakce a bulózní exantém. Při používání bendamustin-hydrochloridu byly zaznamenány případy Stevens-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN) a lékové reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), některé z nich fatální.
Pacienti mají být předepisujícími lékaři poučeni o příznacích těchto reakcí a mají být informováni, aby okamžitě vyhledali lékařskou pomoc, pokud se tyto příznaky objeví. Některé z těchto případů nastaly při podání bendamustin-hydrochloridu v kombinaci s dalšími protinádorovými látkami, takže přesný vztah je nejistý. Pokud se objeví kožní reakce, mohou být progredující a jejich závažnost se může s další léčbou zvýšit. Jestliže kožní reakce progredují, podávání přípravku Bendamustine Pharmagen je nutno přerušit nebo ukončit. V případě závažných kožních reakcí, u kterých je podezření na souvislost s bendamustin-hydrochloridem, je třeba léčbu ukončit.
Pacienti se srdečními poruchami
Během léčby bendamustin-hydrochloridem musí být pečlivě sledována koncentrace draslíku v krvi a doplňky s obsahem draslíku musí být podány při K+ < 3,5 mEq/l; musí být také provedeno EKG vyšetření.
Nauzea, zvracení
K symptomatické léčbě nauzey a zvracení může být podáno antiemetikum.
Syndrom nádorového rozpadu
U pacientů v klinických studiích byl hlášen syndrom nádorového rozpadu (tumour lysis syndrome, TLS) spojený s léčbou přípravkem Bendamustine Pharmagen. Obvykle se projevuje během 48 hodin po první dávce přípravku Bendamustine Pharmagen a není-li léčen, může vést k akutnímu renálnímu selhání a úmrtí. Před zahájením léčby je vhodné zvážit preventivní opatření, jako zajištění dostatečné hydratace a pečlivé sledování chemických parametrů krve, především hladin draslíku a kyseliny močové, a dále využití hypourikemických látek (alopurinol a rasburikáza). Při konkomitantním podání bendamustinu a alopurinolu však bylo zaznamenáno několik případů Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy.
Antikoncepce
Bendamustin-hydrochlorid je teratogenní a mutagenní.
Ženám se nedoporučuje otěhotnět během léčby. Muži nemají počít dítě během léčby a až do 6 měsíců po ní. Z důvodů možné ireverzibilní neplodnosti se mají před zahájením léčby bendamustin-hydrochloridem informovat o konzervaci spermatu.
Extravazace
Extravazální injekce musí být okamžitě přerušena. Po krátké aspiraci je nutno jehlu vyjmout. Poté je třeba postiženou oblast tkáně chladit. Paži je třeba zvednout. Další léčba, jako např. podání kortikosteroidů, nemá jasný přínos.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Žádné studie interakcí in vivo nebyly provedeny.
Je-li přípravek Bendamustine Pharmagen podáván v kombinaci s myelosupresivními látkami, může být účinek přípravku Bendamustine Pharmagen a/nebo souběžně podávaných léčivých přípravků na kostní dřeň zesílen. Jakákoli léčba, která snižuje stav tělesné výkonnosti pacienta nebo oslabuje funkci kostní dřeně, může zvýšit toxicitu přípravku Bendamustine Pharmagen.
Kombinace přípravku Bendamustine Pharmagen s cyklosporinem nebo takrolimem může vést k nadměrné imunosupresi s rizikem lymfoproliferace.
Cytostatické látky mohou snížit tvorbu protilátek po očkování vakcínami obsahujícími živé viry a zvýšit riziko infekce, což by mohlo mít fatální důsledky. Toto riziko je zvýšené u pacientů, kteří již jsou imunosuprimovaní následkem jejich základního onemocnění.
Na metabolismu bendamustinu se podílí izoenzym 1A2 cytochromu P450 (CYP) (viz bod 5.2). Existuje tudíž možnost interakce s inhibitory CYP1A2, jako např. fluvoxaminem, ciprofloxacinem, acyklovirem a cimetidinem.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Fertilita
Ženy ve fertilním věku musí před zahájením léčby přípravkem Bendamustine Pharmagen i během ní používat účinnou antikoncepci.
Mužům léčeným přípravkem Bendamustine Pharmagen se nedoporučuje, aby počali dítě během léčby a až do 6 měsíců po jejím ukončení. Protože léčba přípravkem Bendamustine Pharmagen může vést k ireverzibilní neplodnosti, muži se mají před zahájením léčby poradit o konzervaci spermatu.
Těhotenství
Údaje o podávání přípravku Bendamustine Pharmagen těhotným ženám jsou nedostatečné.
V neklinických studiích se bendamustin-hydrochlorid ukázal jako embryoletální/fetoletální, teratogenní a genotoxický (viz bod 5.3). Přípravek Bendamustine Pharmagen lze v těhotenství použít jen tehdy, pokud je to nezbytně nutné. Matku je nutno informovat o riziku pro plod. Pokud je léčba přípravkem Bendamustine Pharmagen během těhotenství nezbytně nutná nebo pokud dojde k otěhotnění během léčby, pacientka musí být informována o rizicích pro nenarozené dítě a pečlivě sledována. Doporučuje se zvážit možnost genetického poradenství.
Kojení
Není známo, zda se bendamustin vylučuje do mateřského mléka, a proto je podávání přípravku Bendamustine Pharmagen během kojení kontraindikováno (viz bod 4.3). Kojení musí být během léčby přípravkem Bendamustine Pharmagen přerušeno.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. Nicméně byla během léčby přípravkem Bendamustine Pharmagen hlášena ataxie, periferní neuropatie a somnolence (viz bod 4.8). Pacienty je nutno poučit, aby se vyhnuli potenciálně nebezpečným činnostem, jako např. řízení dopravního prostředku a obsluhování strojů, jestliže se u nich tyto příznaky vyskytnou.
4.8 Nežádoucí účinky
Nejčastějšími nežádoucími účinky při užívání bendamustin-hydrochloridu jsou hematologické nežádoucí účinky (leukopenie, trombocytopenie), dermatologické toxicity (alergické reakce), systémové příznaky (horečka) a gastrointestinální příznaky (nauzea, zvracení).
Níže uvedená tabulka je založena na údajích získaných s bendamustin-hydrochloridem.
Třída orgánových systémů podle MedDRA | Velmi časté > 1/10 | Časté >1/100 až <1/10 | Méně časté >1/1,000 až <1/100 | Vzácné >1/10,000 to <1/1,000 | Velmi vzácné <1/10,000 | Není známo (z dostupných údajů nelze určit) |
Infekce a infestace | Infekce NOS*, oportunní infekce (včetně herpes zoster, | Pneumoni e vyvolaná Pneumocy stis jirovecii | Sepse | Primární atypická pneumonie |
Třída orgánových systémů podle MedDRA | Velmi časté > 1/10 | Časté >1/100 až <1/10 | Méně časté >1/1,000 až <1/100 | Vzácné >1/10,000 to <1/1,000 | Velmi vzácné <1/10,000 | Není známo (z dostupných údajů nelze určit) |
cytomegalo virus, hepatitida B) | ||||||
Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy) | Syndrom nádorového rozpadu | Myelodys plastický syndrom, akutní myeloidní leukémie | ||||
Poruchy krve a lymfatického systému | Leukopenie NOS*, trombocyto-penie | Krvácení, anémie, neutropenie | Pancytope nie | Selhání kostní dřeně | Hemolýza | |
Poruchy imunitního systému | Hypersenzi- tivita NOS* | Anafylaktic- ká reakce, anafylak-toidní reakce | Anafylaktic-ký šok | |||
Poruchy nervového systému | Bolest hlavy | Insomnie, závrať | Somnolence, afonie | Dysgeuzie, parestézie, periferní senzorická neuropatie, anticholi-nergní syndrom, neurologické poruchy, ataxie, encefalitida | ||
Srdeční poruchy | Srdeční dysfunkce, jako např. palpitace, angina pectoris, arytmie | Perikar-diální výpotek | Tachykardie infarkt myokardu, srdeční selhání | Fibrilace síní | ||
Cévní poruchy | Hypotenze, hypertenze | Akutní oběhové selhání | Flebitida | |||
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | Plicní dysfunkce | Plicní fibróza | Pneumonitis, plicní alveolární krvácení | |||
Gastrointestiná | Nauzea, | Průjem, | Hemoragic- |
Třída orgánových systémů podle MedDRA | Velmi časté > 1/10 | Časté >1/100 až <1/10 | Méně časté >1/1,000 až <1/100 | Vzácné >1/10,000 to <1/1,000 | Velmi vzácné <1/10,000 | Není známo (z dostupných údajů nelze určit) |
lní poruchy | zvracení | zácpa, stomatitida | ká ezofagitida, gastrointes-tinální krvácení | |||
Poruchy kůže a podkožní tkáně | Alopecie, kožní poruchy NOS*, kopřivka | Erytém, dermatitida, pruritus, makulopa-pulární vyrážka, hyperhidróza | Stevens- Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza (TEN), léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS) | |||
Poruchy ledvin a močových cest | Renální selhání | |||||
Poruchy reprodukčního systému a prsu | Amenorea | Neplodnost | ||||
Poruchy jater a žlučových cest | Jaterní selhání | |||||
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | Zánět sliznic, únava, pyrexie | Bolest, zimnice, dehydratace, anorexie | Multiorgá-nové selhání | |||
Vyšetření | Snížení hladiny hemoglobinu, zvýšení hladiny kreatininu a močoviny | Zvýšení AST, ALT, zvýšení alkalické fosfatázy, zvýšení bilirubinu, hypokalé-mie |
NOS = Not Otherwise Specified; blíže neurčeno
Popis vybraných nežádoucích účinků
Může být snížený poměr CD4/CD8. Bylo zaznamenáno snížení počtu lymfocytů.
U imunosuprimovaných pacientů může být zvýšeno riziko infekce (např. virem herpes zoster, CMV, PJP).
Byly hlášeny ojedinělé případy nekrózy po náhodném extravazálním podání, syndromu nádorového rozpadu a anafylaxe.
Riziko myelodysplastického syndromu a akutních myeloidních leukémií je u pacientů léčených alkylačními látkami (včetně bendamustinu) vyšší. Sekundární malignita může vzniknout i několik let po ukončení chemoterapie.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky:
4.9 Předávkování
Maximální tolerovaná dávka (MTD) po podání 30minutové infuze přípravku Bendamustine Pharmagen jednou za 3 týdny byla 280 mg/m2. Vyskytly se srdeční příhody CTC stupně 2, které se shodovaly s ischemickými změnami na EKG a které byly považovány za dávku omezující.
-
V následné studii hodnotící 30minutovou infuzi přípravku Bendamustine Pharmagen v den 1 a 2 každé 3 týdny činila MTD 180 mg/m2. Dávku omezující toxicitou byla trombocytopenie stupně 4. Srdeční toxicita při tomto režimu dávku neomezovala.
Protiopatření
Neexistuje žádné specifické antidotum. Účinnými protiopatřeními, která potlačují hematologické nežádoucí účinky, jsou transplantace kostní dřeně a transfúze (trombocytů, erymasy) nebo podání hematologických růstových faktorů.
Bendamustin-hydrochlorid a jeho metabolity jsou v malé míře dialyzovatelné.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: cytostatika, alkylační látky, analogy dusíkatého yperitu
ATC kód: L01AA09
Bendamustin-hydrochlorid je alkylační protinádorová látka s jedinečnou aktivitou. Antineoplastický a cytocidní účinek bendamustin-hydrochloridu je v podstatě založen na zesíťování jednovláknové a dvouvláknové DNA prostřednictvím alkylace, což vede k narušení matrixových funkcí DNA a narušení syntézy a opravy DNA. Protinádorový účinek bendamustin-hydrochloridu byl prokázán u různých lidských nádorových buněčných linií (karcinomu prsu, nemalobuněčného a malobuněčného karcinomu plic, karcinomu vaječníku a různých typů leukémie) v několika studiích in vitro, a u nádorů z buněk myšího, potkaního a lidského původu (melanomu, karcinomu prsu, sarkomu, lymfomu, leukémie a malobuněčného karcinomu plic) v různých experimentálních nádorových modelech in vivo.
-
V lidských nádorových buněčných liniích vykázal bendamustin-hydrochlorid profil účinku odlišný od profilu jiných alkylačních látek. Léčivá látka nevykázala zkříženou rezistenci, nebo jen velmi nízkou zkříženou rezistenci v lidských nádorových buněčných liniích s různými mechanismy rezistence; tato vlastnost je alespoň částečně daná poměrně pevnou vazbou na DNA. Navíc klinické studie ukázaly, že neexistuje úplná zkřížená rezistence bendamustinu s antracykliny, alkylačními látkami nebo rituximabem. Počet hodnocených pacientů je však nízký.
Chronická lymfocytární leukémie
Indikaci pro použití k léčbě chronické lymfocytární leukémie podporuje jedna otevřená studie srovnávající bendamustin s chlorambucilem. Do této prospektivní, multicentrické, randomizované studie bylo zařazeno 319 dříve neléčených pacientů s chronickou lymfocytární leukémií stupně B nebo C dle Bineta vyžadující léčbu. První linie léčby bendamustin-hydrochloridem v dávce 100 mg/m2 i.v. v den 1 a 2 (BEN) byla srovnána s léčbou chlorambucilem v dávce 0,8 mg/kg v den 1 a 15 (CLB) po dobu 6 cyklů v obou ramenech. Pacientům byl podán alopurinol za účelem prevence syndromu nádorového rozpadu.
Pacienti léčení režimem BEN vykázali významně delší medián přežití bez progrese než pacienti léčení režimem CLB (21,5 versus 8,3 měsíců, p < 0,0001, v době poslední kontroly). Rozdíl v celkovém přežití nebyl statisticky významný (medián nedosažen). Medián trvání remise byl 19 měsíců při léčbě BEN a 6 měsíců při léčbě CLB (p < 0,0001). Hodnocení bezpečnosti v obou léčebných ramenech neodhalilo žádný neočekávaný typ nebo četnost nežádoucích účinků. Dávka BEN byla snížena u 34 % pacientů. U 3,9 % pacientů byla léčba režimem BEN zastavena z důvodu alergických reakcí.
Indolentní non-Hodgkinovy lymfomy
Indikace pro indolentní non-Hodgkinovy lymfomy jsou založeny na dvou nekontrolovaných studiích fáze II.
V pivotní prospektivní, multicentrické, otevřené studii bylo monoterapií BEN léčeno 100 pacientů s indolentními B-buněčnými non-Hodgkinovými lymfomy refrakterními na rituximab podávaný v monoterapii nebo v kombinované terapii. Pacienti obdrželi v mediánu 3 předchozí léčebné cykly chemoterapie nebo biologické terapie. Medián počtu předchozích terapií obsahujících rituximab činil
-
2. Pacienti nevykázali odpověď na léčbu nebo zaznamenali progresi během 6 měsíců po léčbě rituximabem. Dávka BEN činila 120 mg/m2 i.v. v den 1 a 2 a byla plánována na nejméně 6 cyklů. Délka léčby závisela na odpovědi (plánováno 6 cyklů). Celková četnost odpovědí byla 75 %, což zahrnovalo 17 % úplných odpovědí (CR, a CRu) a 58 % částečných odpovědí, na základě hodnocení nezávislou hodnotící komisí. Medián doby trvání remise byl 40 týdnů. BEN podávaný dle výše uvedeného dávkování a schématu je obvykle snášen dobře.
Tuto indikaci také podporuje další prospektivní, multicentrická, otevřená studie, které se zúčastnilo 77 pacientů. Populace pacientů zde byla heterogennější a zahrnovala: indolentní nebo transformované B-buněčné non-Hodgkinovy lymfomy refrakterní na rituximab v monoterapii nebo kombinované terapii. Pacienti nevykázali žádnou odpověď nebo vykázali progresi během 6 měsíců nebo se u nich vyskytla nežádoucí reakce na předchozí léčbu rituximabem. Pacienti obdrželi v mediánu 3 předchozí léčebné cykly chemoterapie nebo biologické terapie. Medián počtu předchozích terapií obsahujících rituximab činil 2. Celková četnost odpovědí byla 76 % s mediánem doby trvání odpovědi 5 měsíců (29 [95% CI 22,1; 43,1] týdnů).
Mnohočetný myelom
Sto třicet jedna pacientů s pokročilým mnohočetným myelomem (stadia II s progresí nebo stadia III dle Durie-Salmona) bylo zařazeno do prospektivní, multicentrické, randomizované, otevřené studie. Léčba první linie bendamustin-hydrochloridem v kombinaci s prednisonem (BP) byla porovnána s léčbou melfalanem a prednisonem (MP). Způsobilost k transplantaci ani přítomnost specifických komorbidit nebyly při zařazování do studie vzaty v úvahu. Dávka se skládala z bendamustin-hydrochloridu 150 mg/m2 i.v. v den 1 a 2 a prednisonu nebo melfalanu 15 mg/m2 i.v. v den 1 a prednisonu. Doba trvání léčby závisela na odpovědi a byla v průměru 6,8 cyklů ve skupině BP a 8,7 cyklů ve skupině MP.
Pacienti léčení režimem BP vykázali delší medián přežití bez progrese než pacienti léčení režimem MP (15 [95% CI 12 – 21] versus 12 [95% CI 10 – 14] měsíců) (p = 0,0566). Medián doby do selhání léčby byl 14 měsíců při léčbě BP a 9 měsíců při léčbě MP. Remise trvala 18 měsíců při léčbě BP a 12 měsíců při léčbě MP. Rozdíl v celkovém přežití nebyl statisticky významný (35 měsíců pro BP rameno versus 33 měsíců pro rameno MP). Snášenlivost v obou léčebných ramenech se shodovala se známým profilem bezpečnosti jednotlivých léčivých přípravků; v ramenu BP se vyskytlo významně více případů snížení dávky.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Distribuce
Poločas eliminace ti/2B po 30minutové i.v. infuzi dávky 120 mg/m2 tělesného povrchu u 12 subjektů byl 28,2 minuty.
Centrální distribuční objem po 30minutové i.v. infuzi činil 19,3 l. Za podmínek rovnovážného stavu po i.v. bolusové injekci byl distribuční objem 15,8 – 20,5 l.
Více než 95 % látky se váže na plazmatické bílkoviny (především na albumin).
Biotransformace
Hlavní cestou clearance bendamustinu je hydrolýza na monohydroxy- a dihydroxy-bendamustin. Na tvorbě N-desmethyl-bendamustinu a gama-hydroxy-bendamustinu prostřednictvím jaterního metabolismu se podílí izoenzym 1A2 cytochromu P450 (CYP). Další významnou metabolickou cestu bendamustinu představuje konjugace s glutathionem.
Bendamustin neinhibuje CYP 1A4, CYP 2C9/10, CYP 2D6, CYP 2E1 nebo CYP 3A4 in vitro.
Eliminace
Průměrná celková clearance po 30minutové i.v. infuzi dávky 120 mg/m2 tělesného povrchu u 12 subjektů činila 639,4 ml/minutu. Přibližně 20 % podané dávky bylo vyloučeno močí během 24 hodin. Bendamustin a jeho metabolity lze podle množství vyloučených močí seřadit následovně: monohydroxy-bendamustin > bendamustin > dihydroxy-bendamustin > oxidovaný metabolit > N-desmethyl bendamustin. Žlučí jsou vylučovány zejména polární metabolity.
Porucha funkce jater
U pacientů, u kterých byla játra zasažena nádorem v rozsahu 30 – 70 % a kteří měli lehkou poruchu funkce jater (sérový bilirubin < 1,2 mg/dl), nebylo farmakokinetické chování bendamustinu změněno. Co se týče Cmax, tmax, AUC, t1/2B, distribučního objemu nebo clearance, nebyl v porovnání s pacienty s normální funkcí jater a ledvin zaznamenán významný rozdíl. AUC a celková tělesná clearance bendamustinu inverzně korelují se sérovým bilirubinem.
Porucha funkce ledvin
U pacientů s clearance kreatininu > 10 ml/min, včetně pacientů závislých na dialýze, nebyl zaznamenán žádný významný rozdíl v Cmax, tmax, AUC, t1/2B, distribučním objemu nebo clearance ve srovnání s pacienty s normální funkcí jater a ledvin.
Starší pacienti
Do farmakokinetických studií byly zahrnuty subjekty až do věku 84 let. Vyšší věk farmakokinetiku bendamustinu neovlivňuje.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Následující nežádoucí účinky nebyly v klinických studiích zaznamenány, byly však pozorovány u zvířat při hladinách expozice podobných hladinám expozice v klinickém kontextu, a mohou být tudíž relevantní pro klinické použití:
Histologická vyšetření u psů ukázala makroskopicky viditelnou hyperémii sliznice a krvácení v gastrointestinálním traktu. Mikroskopická vyšetření ukázala rozsáhlé změny lymfatické tkáně svědčící o imunosupresi a tubulární změny na ledvinách a varlatech, jakož i atrofické, nekrotické změny epitelu prostaty.
Studie na zvířatech ukázaly, že bendamustin je embryotoxický a teratogenní.
Bendamustin vyvolává chromozomální aberace a je mutagenní in vivo, jakož i in vitro.
V dlouhodobých studiích u samic myší je bendamustin kancerogenní.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Mannitol
6.2 Inkompatibility
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.
6.3 Doba použitelnosti
25 mg: 2 roky
100 mg: 30 měsíců
Prášek musí být rekonstituován ihned po otevření injekční lahvičky.
Rekonstituovaný koncentrát se musí ihned naředit 0,9% roztokem chloridu sodného.
Infuzní roztok
Chemická a fyzikální stabilita v polyetylénových vacích po rekonstituci a naředění byla prokázána po dobu 3,5 hodiny při 25 °C/relativní vlhkosti 60% a po dobu 2 dnů při 2 °C až 8 °C.
Z mikrobiologického hlediska má být roztok použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho rekonstituci nebo naředění jsou uvedeny v bodě 6.3.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Lahvičky z jantarově hnědého skla třídy I s bromobutylovou pryžovou zátkou a hliníkovým odtrhovacím uzávěrem.
Lahvičky obsahující 25 mg bendamustin-hydrochloridu jsou dodávány v baleních po 1, 5, 10 a 20. Lahvičky obsahují 100 mg bendamustin-hydrochloridu jsou dodávány v baleních po 1, 5, 10 a 20.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Při zacházení s přípravkem Bendamustine Pharmagen je nutno zabránit nadýchání, styku s kůží nebo sliznicemi (používejte rukavice a ochranný oděv!). Kontaminované části těla je nutno pečlivě omýt vodou a mýdlem, oči je nutno vypláchnout fyziologickým roztokem. Pokud je to možné, doporučuje se pracovat ve speciálních bezpečnostních boxech (s laminárním prouděním) se savou, pro tekutiny nepropustnou podložkou na jedno použití. Těhotné ženy s cytostatiky nesmí zacházet.
Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok musí být rekonstituován vodou na injekci, naředěn 9 mg/ml (0,9%) injekčním roztokem chloridu sodného, a poté podán intravenózní infuzí. Musí být použita aseptická technika.
-
1. Rekonstituce
Obsah jedné injekční lahvičky přípravku Bendamustine Pharmagen s 25 mg bendamustin-hydrochloridu se nejdříve rozpustí třepáním v 10 ml vody na injekci;
Obsah jedné injekční lahvičky přípravku Bendamustine Pharmagen se100 mg bendamustin-hydrochloridu se nejdříve rozpustí třepáním ve 40 ml vody na injekci.
Rekonstituovaný koncentrát obsahuje 2,5 mg bendamustini hydrochloridum na 1 ml a jeví se jako čirý, bezbarvý roztok.
-
2. Ředění
Jakmile se roztok stane čirým, ihned nařeďte celkovou doporučenou dávku přípravku Bendamustine Pharmagen 0,9% roztokem NaCl do konečného objemu přibližně 500 ml.
Bendamustine Pharmagen musí být naředěn 0,9% roztokem NaCl, a nikoli jiným injekčním roztokem.
-
3. Podání
Roztok je podáván intravenózní infuzí trvající 30 – 60 minut.
Injekční lahvičky jsou určeny pouze pro jednorázové použití.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
PHARMAGEN CZ s.r.o., Reinerova 1712/9, 163 00 Praha 6 – Řepy, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
44/159/16-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 6. 4. 2016
Další informace o léčivu BENDAMUSTINE PHARMAGEN
Jak
se BENDAMUSTINE PHARMAGEN
podává: intravenózní podání - prášek pro koncentrát pro infuzní roztok
Výdej
léku: na lékařský předpis
Balení: Injekční lahvička
Velikost
balení: 10X100MG
Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
PHARMAGEN CZ s.r.o., Praha