ASPIRIN FORTE 1000 MG OBALENÉ TABLETY - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Aspirin Forte 1000 mg obalené tablety

acidum acetylsalicylicum

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna obalená tableta obsahuje acidum acetylsalicylicum 1000 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: Jedna obalená tableta obsahuje 6 mmol (143 mg) sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Obalené tablety (tablety).

Bílé až téměř bílé, podlouhlé, obalené tablety o rozměrech 19 mm x 9 mm, na jedné straně vyraženo „BAYER“ a na druhé straně půlicí rýha.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Symptomatická léčba horečky a/nebo mírné až středně silné bolesti.

Přípravek Aspirin Forte 1000 mg obalené tablety je indikován u dospělých a dospívajících ve věku 16 až 65 let.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí a dospívající (ve věku 16–65 let)

1 tableta, dle potřeby opakovaně po minimálně 4 až 6 hodinách. Maximální denní dávka nemá přesáhnout 3 tablety.

Pokud lékař neurčí jinak, kyselina acetylsalicylová nemá být užívána déle než 3 dny (při horečce) a 3 až 4 dny (proti bolesti).

Porucha funkce ledvin a jater

Pacienti s poruchou funkce jater nebo ledvin nebo s poruchami krevního oběhu by měli užívat kyselinu acetylsalicylovou s opatrností (viz bod 4.4).

Starší pacienti (ve věku 65 let a starší)

Tento léčivý přípravek není indikován k podávání dospělým starším 65 let. Jsou dostupné jiné formy a síly přípravků obsahujících kyselinu acetylsalicylovou.

Pediatrická populace

Tento léčivý přípravek není určen k podávání dětem a dospívajícím mladším 16 let.

Způsob podání

Perorální podání. Tablety je třeba zapít dostatečným množstvím vody.

Strip lze otevřít roztržením na okraji v jakékoli poloze.

4.3 Kontraindikace

• hypersenzitivita na kyselinu acetylsalicylovou, na jiné salicyláty nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1;
• astma nebo hypersenzitivní reakce (např. kopřivka, angioedém, závažná rinitida, šok) vyvolané podáním salicylátů nebo látek s podobným účinkem, obzvláště nesteroidních protizánětlivých léčiv (NSA) v anamnéze;
• akutní vředová choroba gastroduodenální;
• hemoragická diatéza;
• závažná renální nedostatečnost;
• závažná jaterní nedostatečnost;
• závažná nekompenzovaná srdeční nedostatečnost;
• souběžné podávání methotrexátu v dávkách > 20 mg/týden (viz bod 4.5);
• souběžné podávání perorálních antikoagulancií a kyseliny acetylsalicylové pacientům s gastroduodenální vředovou chorobou v anamnéze (viz bod 4.5);
• poslední trimestr těhotenství (po 26. týdnu těhotenství) (viz bod 4.6).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Kyselinu acetylsalicylovou je třeba používat s obzvláštní opatrností v následujících případech:

• V případě souběžného použití s jiným léčivým přípravkem je třeba k vyloučení potenciálního rizika předávkování ověřit, že tento přípravek neobsahuje acetylsalicylovou kyselinu.
• Přípravky obsahující kyselinu acetylsalicylovou se nemají bez konzultace s lékařem používat u dětí a dospívajících s virovými infekcemi, ať s horečkou nebo bez ní. U některých virových onemocnění, především chřipky typu A, chřipky typu B a planých neštovic, existuje riziko Reyeova syndromu, velmi vzácného onemocnění, které může být až život ohrožující a vyžadovat neodkladnou lékařskou péči. Toto riziko se může zvýšit při souběžném podávání kyseliny acetylsalicylové, avšak nebyl prokázán žádný kauzální vztah. Pokud se v průběhu těchto onemocnění vyskytuje přetrvávající zvracení, může se jednat o příznak Reyeova syndromu.
• V případě dlouhodobého podávání analgetik ve vysokých dávkách se nesmí nástup bolesti hlavy léčit zvýšením dávek.
• Pravidelné užívání analgetik, obzvláště kombinace analgetik, může vést k trvalému poškození ledvin s rizikem renální nedostatečnosti.
• U některých závažných forem deficience glukóza-6-fosfát dehydrogenázy (G6PD) mohou vysoké dávky kyseliny acetylsalicylové způsobovat hemolýzu. V případě deficience G6PD se musí kyselina acetylsalicylová podávat pod lékařským dohledem.
• Sledování léčby je třeba zintenzivnit v následujících případech:

o u pacientů s anamnézou žaludečního nebo duodenálního vředu, krvácení do gastrointesti­nálního traktu nebo gastritidy;

o u pacientů s renální nedostatečností;

o u pacientů s jaterní nedostatečností;

o u pacientů s astmatem: výskyt astmatického záchvatu může být u některých pacientů spojen s alergií na nesteroidní antiflogistika nebo na kyselinu acetylsalicylovou; v tomto případě je tento léčivý přípravek kontraindikován (viz bod 4.3);

o u pacientek s metroragií nebo menoragií (riziko zvýšeného množství menstruační krve a prodlouženého trvání periody);

• Inhibiční účinek kyseliny acetylsalicylové na agregaci krevních destiček, který přetrvává několik dnů po podání, může ve svém důsledku vést ke zvýšenému sklonu ke krvácení během chirurgických zákroků a po nich, a to i zákrocích menšího charakteru (např. extrakce zubu).
• Kdykoliv v průběhu léčby se může objevit krvácení nebo vředy/perforace v gastrointes­tinálním traktu, aniž by nutně existovaly nějaké předchozí příznaky nebo nálezy v anamnéze pacienta. Relativní riziko je vyšší u starších pacientů, u pacientů s nízkou tělesnou hmotností a u pacientů užívajících antikoagulancia nebo inhibitory agregace krevních destiček (viz bod 4.5). V případě gastrointesti­nálního krvácení se musí léčba okamžitě přerušit.
• Kyselina acetylsalicylová snižuje vylučování kyseliny močové. To může u predisponovaných pacientů spouštět záchvaty dny.
• Tento léčivý přípravek se nedoporučuje užívat během kojení (viz bod 4.6).

Podávání kyseliny acetylsalicylové se nedoporučuje, pokud se současně podávají:

• perorální antikoagulancia u pacientů bez gastroduodenální vředové choroby v anamnéze (viz bod 4.5);
• klopidogrel (kromě schválených indikací pro tuto kombinaci u pacientů s akutním koronárním syndromem) (viz bod 4.5);
• tiklopidin (viz bod 4.5);
• anagrelid: zvýšené riziko krvácení a snížení antitrombotického účinku (viz bod 4.5);
• nízkomolekulární hepariny (a příbuzné molekuly) a nefrakcionované hepariny v léčebných dávkách (viz bod 4.5);
• jiná nesteroidní antiflogistika (NSA) (viz bod 4.5);
• glukokortikoidy (kromě substituční terapie hydrokortisonem) (viz bod 4.5);
• urikosurika (viz bod 4.5);
• pemetrexed u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu mezi 45 ml/min a 80 ml/min) (viz bod 4.5).
• Jedna tableta obsahuje 6 mmol (143 mg) sodíku. Nutno vzít v úvahu u pacientů na dietě s nízkým obsahem sodíku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

• Methotrexát v dávkách > 20 mg/týden je kontraindikovaný (viz bod 4.3).

Zvýšení toxicity methotrexátu, zejména hematologické toxicity (v důsledku snížení renální clearance methotrexátu kyselinou acetylsalicylovou).

• Methotrexát v dávkách < 20 mg/týden je třeba používat s opatrností.

Zvýšení toxicity methotrexátu, zejména hematologické toxicity (v důsledku snížení renální clearance methotrexátu kyselinou acetylsalicylovou). Během prvních týdnů souběžného podávání je třeba sledovat každý týden krevní obraz. Pečlivé sledování je nutné u pacientů s poškozením ledvin (včetně mírné poruchy), stejně jako u starších pacientů.

• Některé látky jsou zapojeny do interakcí v důsledku svých inhibičních vlastností na agregaci krevních destiček (např. abciximab, kyselina acetylsalicylová, cilostazol, klopidogrel, epoprostenol, eptifibatid, iloprost, iloprost-trometamol, prasugrel, tiklopidin, tirofiban, tikagrelor a anagrelid):

Použití většího počtu inhibitorů agregace krevních destiček zvyšuje riziko krvácení, stejně jako jejich kombinace s heparinem nebo příbuznými molekulami, perorálními antikoagulancii nebo jinými trombolytiky, a to musí být zohledněno prostřednictvím provádění pravidelného klinického monitorování.

Proto jsou následující kombinace kontraindikovány (viz bod 4.3), případně nejsou doporučovány nebo jejich použití vyžaduje zvážení / zavedení preventivních opatření:

• Perorální antikoagulancia u pacientů s anamnézou gastroduodenální vředové choroby nebo bez této anamnézy:

zvýšené riziko krvácení.

• Nízkomolekulární hepariny (a příbuzné molekuly) a nefrakcionované hepariny v léčebných dávkách:

zvýšené riziko krvácení (inhibice agregace destiček a dráždění gastroduodenální sliznice kyselinou acetylsalicylovou): měl by se použít jiný protizánětlivý léčivý přípravek nebo jiné analgetikum nebo antipyretikum.

V preventivních dávkách:

Souběžné podávání působící na různých úrovních hemostázy zvyšuje riziko krvácení. Při souběžném podávání heparinů (nebo příbuzných molekul) v preventivních dávkách a kyseliny acetylsalicylové v jakékoli dávce je třeba provádět pravidelné klinické monitorování a laboratorní monitorování dle potřeby.

• Trombolytika:

zvýšené riziko krvácení.

• Klopidogrel (kromě schválených indikací pro tuto kombinaci u pacientů s akutním koronárním syndromem):

zvýšené riziko krvácení. Pokud se nelze souběžnému podávání vyhnout, doporučuje se klinické monitorování.

(ve schválených indikacích pro tuto kombinaci u pacientů s akutním koronárním syndromem): zvýšené riziko krvácení. Doporučuje se klinické monitorování.

• Tiklopidin:

zvýšené riziko krvácení. Pokud se nelze souběžnému podávání vyhnout, doporučuje se klinické monitorování.

• Anagrelid:

zvýšené riziko krvácení a snížení antitrombotického účinku. Pokud se nelze souběžnému podávání vyhnout, doporučuje se klinické monitorování.

• Jiná nesteroidní antiflogistika (NSA) spolu s kyselinou acetylsalicylovou nebo jinými salicyláty ve vyšších dávkách:

Zvýšené riziko peptických vředů a krvácení v gastrointes­tinálním traktu v důsledku možného synergického účinku.

• Systémové glukokortikoidy (kromě substituční terapie hydrokortizonem): nedoporučované kombinace, které je popřípadě třeba vzít v úvahu: zvýšené riziko krvácení v důsledku možného synergického účinku.
• Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) – např. citalopram, escitalopram, fluoxetin, fluvoxamin, paroxetin, sertralin:

zvýšené riziko krvácení.

• Diuretika, inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) a antagonisté receptoru angiotenzinu II:
• U dehydratovaných pacientů může po snížení syntézy prostaglandinů v ledvinách dojít k akutnímu selhání ledvin v důsledku snížené glomerulární filtrace. Kromě toho může dojít ke snížení antihypertenzního účinku. Na začátku léčby zajistěte dostatečnou hydrataci pacienta a monitorování renálních funkcí.
• Urikosurika (např. benzbromaron, probenecid):

snížení urikosurického účinku v důsledku kompetice při eliminaci kyseliny močové renálními tubuly.

• Pemetrexed:

zvýšené riziko toxicity pemetrexedu v důsledku snížené renální clearance pemetrexedu způsobené kyselinou acetylsalicylovou.

• Deferasirox:

zvýšené riziko peptických vředů a krvácení v gastrointes­tinálním traktu.

• Gastrointestinální lokální léky, antacida a aktivní uhlí:

zvýšené renální vylučování kyseliny acetylsalicylové v důsledku alkalizace moči. Podávání gastrointesti­nálních lokálních léků a antacid se doporučuje provádět s odstupem nejméně 2 hodin po podání kyseliny acetylsalicylové.

• Alkohol:

Zvýšené riziko poškození gastrointestinální sliznice a prodloužení doby krvácení v důsledku aditivních účinků kyseliny acetylsalicylové a alkoholu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Inhibice syntézy prostaglandinů může negativně ovlivnit průběh těhotenství a/nebo embryofetální vývoj. Údaje z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratu, srdečních malformací a rozštěpu břišní stěny po používání inhibitorů syntézy prostaglandinů v raném stádiu těhotenství.

Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z méně než 1 % na přibližně 1,5 %. Riziko se pravděpodobně zvyšuje s dávkou a trváním léčby.

U zvířat se prokázalo, že podávání inhibitoru syntézy prostaglandinů vede ke zvýšení pre- a postimplantačních ztrát a k embryofetální letalitě. Navíc byla hlášena zvýšená incidence různých malformací, včetně kardiovaskulárních malformací, po podávání inhibitoru syntézy prostaglandinů zvířatům v průběhu organogenetické fáze těhotenství.

Pokud to není nezbytně nutné, v průběhu prvního a druhého trimestru těhotenství by se neměly vůbec podávat léčivé přípravky obsahující kyselinu acetylsalicylovou. Pokud léčivé přípravky obsahující kyselinu acetylsalicylovou užívá žena, která se snaží otěhotnět, nebo těhotná žena v prvním nebo druhém trimestru, dávka má být udržována co nejnižší a trvání léčby co nejkratší.

Během třetího trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy prostaglandinů vystavovat plod:

• kadiopulmonární toxicitě (předčasné uzavření ductus arteriosus a plicní hypertenze);
• renální dysfunkci, která může progredovat v renální selhání s oligohydramniem.
• potenciálnímu prodloužení doby krvácení v důsledku antiagregačního účinku, který se může objevit i po velmi nízkých dávkách;
• inhibici děložních kontrakcí vedoucí k opožděnému nebo prodlouženému porodu.

Z těchto důvodů je kyselina acetylsalicylová v průběhu třetího trimestru těhotenství kontraindikována (viz bod 4.3).

Kojení

Kyselina acetylsalicylová přechází do mateřského mléka: Kyselina acetylsalicylová se proto nedoporučuje během kojení (viz bod 4.4).

Fertilita

Existují důkazy, že léčiva, která inhibují cyklooxygenázu / syntézu prostaglandinů mohou způsobovat poruchy ženské plodnosti prostřednictvím účinku na ovulaci. Porucha je reverzibilní a odezní po ukončení terapie.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Kyselina acetylsalicylová nemá žádný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Četnost: není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Krvácení a sklon ke krvácení (epistaxe, krvácení z dásní, purpura, hematomy, urogenitální krvácení atd.) s prodloužením doby krvácení. Riziko krvácení může přetrvávat 4 až 8 dní po vysazení kyseliny acetylsalicylové. To může způsobit zvýšené riziko krvácení v případě chirurgického zákroku. Může se také objevit intrakraniální krvácení a krvácení v gastrointes­tinálním traktu.

Hypersenzitivní reakce s příslušnými klinickými projevy, včetně anafylaktických reakcí, astmatu a angioedému.

Bolest hlavy, závratě, pocit ztráty sluchu a tinitus, které obvykle svědčí o předávkování.

Intrakraniální krvácení.

Bolest břicha.

Okultní nebo zjevné krvácení v gastrointes­tinálním traktu (hemateméza, melena atd.), které vede k anemii z nedostatku železa. Riziko krvácení je závislé na dávce.

Žaludeční vředy a perforace.

Zvýšení hladin jaterních enzymů převážně reverzibilní po ukončení léčby, poškození jater, především hepatocelulární.

Kopřivka, kožní reakce.

Reyeův syndrom (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48,

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Riziko předávkování je závažné u starších pacientů a zejména u malých dětí (terapeutické předávkování nebo častěji náhodné otravy), kde může být fatální.

Středně těžká otrava:

Příznaky jako tinitus, pocit poruchy sluchu, bolest hlavy a závratě jsou známkou předávkování a lze je odstranit snížením dávkování.

Těžká otrava:

Mezi příznaky patří: horečka, hyperventilace, ketóza, respirační alkalóza, metabolická acidóza, kóma, kardiovaskulární kolaps, respirační nedostatečnost, těžká hypoglykemie.

• okamžitý převoz na specializovanou jednotku nemocnice
• gastrointestinální laváž a podání aktivního uhlí
• kontrola acidobazické rovnováhy
• alkalizace moči se sledováním pH moči
• hemodialýza v případech těžké otravy
• symptomatická léčba

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: nervový systém, jiná analgetika a antipyretika.

ATC kód: N02BA01

Kyselina acetylsalicylová patří do skupiny kyselých nesteroidních antiflogistik s analgetickými, antipyretickými a protizánětlivými vlastnostmi. Mechanismus účinku je založen na ireverzibilní inhibici enzymů cyklooxygenázy zapojených do syntézy prostaglandinů.

Klinické studie s kyselinou acetylsalicylovou v perorálních dávkách obecně od 0,3 do 1,0 g prokázaly účinnost na potlačení bolesti, jako například tlakové bolesti hlavy, migrenózní bolesti hlavy, bolesti zubů, primární dysmenorey, bolesti v krku, bolesti svalů a kloubů, a na snížení teploty u stavů s horečkami, jako například u nachlazení nebo chřipky. Používá se rovněž u akutních a chronických zánětlivých onemocnění, jako je například revmatoidní artritida, osteoartróza a ankylozující spondylitida.

Kyselina acetylsalicylová rovněž inhibuje agregaci krevních destiček blokádou syntézy tromboxanu A2 v trombocytech. Na základě toho se používá v různých cévních indikacích v dávkách obecně od 75 do 300 mg denně.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Tato léková forma poskytuje rychlou úlevu od bolesti při stavech akutní mírné až středně silné bolesti. Rychlá úleva od bolesti se přisuzuje rychlému nástupu účinku v důsledku zkrácené doby do dosažení maximální plazmatické koncentrace. Tato léková forma je kombinací efervescentní složky a léčivé látky kyseliny acetylsalicylové v podobě namletých částic, což zajišťuje rychlý rozpad jádra tablety. V důsledku rychlého rozpouštění přípravku se dosahuje rychlejší absorpce acetylsalicylové kyseliny (MicroActive^®).

Po perorálním podání je absorpce kyseliny acetylsalicylové v gastrointes­tinálním traktu z této lékové formy velmi rychlá a úplná. Ve studii biologické dostupnosti bylo zjištěno, že kyselina acetylsalicylová se objevuje v plazmě po 5 minutách. Během absorpce a po ní se kyselina acetylsalicylová mění na hlavní aktivní metabolit, kyselinu salicylovou. Ve studiích biologické dostupnosti bylo zjištěno, že průměrných maximálních plazmatických hladin kyseliny acetylsalicylové se dosahuje po přibližně 22,8 minutách a kyseliny salicylové po přibližně 43,2 minutách. Ve srovnání s konvenčními tabletami s kyselinou acetylsalicylovou (Aspirin^®) se při použití této lékové formy doba do dosažení maximální plazmatické koncentrace kyseliny acetylsalicylové a kyseliny salicylové zkrátila přibližně 2krát, respektive 4,0krát.

Následný, klinicky rychlejší nástup účinku byl demonstrován ve srovnávacích klinických studiích účinnosti s více než 1000 pacienty s bolestí po chirurgickém zubním zákroku. V těchto studiích došlo ve srovnání s konvenčními tabletami s kyselinou acetylsalicylovou ke statisticky významnému zkrácení doby do prvního patrného ústupu bolesti, doby do prvního potvrzeného patrného ústupu bolesti a doby do relevantního ústupu bolesti, přičemž nedošlo ke změně celkové účinnosti (trvání a intenzity účinku). Ve srovnání s konvenčními tabletami s kyselinou acetylsalicylovou byla doba do relevantního ústupu bolesti dvakrát rychlejší (49 minut v porovnání s 99 minutami).

Jak kyselina acetylsalicylová, tak kyselina salicylová se významně váží na plazmatické bílkoviny a rychle se distribuují do těla. Kyselina salicylová přechází do mateřského mléka a prochází přes placentu.

Kyselina salicylová se vylučuje převážně biotransformací v játrech. Její metabolity jsou kyselina salicylurová, salicylfenolglu­kuronid, salicylacylglu­kuronid, kyselina gentisová a kyselina gentisurová.

Jelikož její metabolizmus je limitován kapacitou jaterních enzymů, eliminační kinetika kyseliny salicylové závisí na její dávce. Eliminační poločas se proto pohybuje od 2 do 3 hodin po podání malých dávek až do přibližně 15 hodin po vysokých dávkách. Kyselina salicylová a její metabolity se vylučují převážně ledvinami.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinický bezpečnostní profil kyseliny acetylsalicylové je dobře zdokumentován.

Ve studiích na zvířatech salicyláty způsobovaly poškození ledvin a peptické vředy. Mutagenicita kyseliny acetylsalicylové byla rozsáhle studována in vitro a in vivo, přičemž nebyl zjištěn žádný relevantní důkaz mutagenního potenciálu. Totéž platí pro studie karcinogenity.

Ve studiích na větším počtu různých zvířecích druhů salicyláty vykázaly teratogenní účinky (např. srdeční a skeletální malformace a defekty páteře). Po prenatální expozici byly popsány poruchy nidace, embryotoxické a fetotoxické účinky a zhoršení schopnosti učení u mláďat.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Uhličitan sodný

Obalová vrstva tablety:

Karnaubský vosk

Hypromelosa 2910/5

Zinkum-stearát

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

3 roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

Uchovávejte v původním(ch) stripu(ech), aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Dětské bezpečnostní stripy (papír/PE/Al/ko­polymer fólie nebo PET/EEA/Al/ko­polymer fólie) obsahující 4,

• 8, 12 nebo 24 tablet, balené v papírových krabičkách.

Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

BAYER s.r.o.

Siemensova 2717/4

155 00 Praha 5

Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

07/386/16-C

Další informace o léčivu ASPIRIN FORTE 1000 MG OBALENÉ TABLETY

Jak se ASPIRIN FORTE 1000 MG OBALENÉ TABLETY podává: perorální podání - obalená tableta
Výdej léku: volně prodejné léčivé přípravky

Balení: Strip
Velikost balení: 8 I

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
BAYER s.r.o., Praha
E-mail: info.cz@bayer.com
Telefon: +420 266 101 911