APO-TAMIS - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

0,4 mg tvrdé tobolky s prodlouženým uvolňováním

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tobolka obsahuje 0,4 mg tamsulosini hydrochloridum.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tvrdá tobolka s prodlouženým uvolňováním.

Oranžová tobolka č. 2 (tvrdá želatinová), která obsahuje bílý nebo nažloutlý prášek.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Symptomy dolních močových cest (LUTS) spojené s benigní hyperplazií prostaty (BPH).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Perorální podání.

Jedna tobolka denně by se měla brát po snídani nebo po prvním jídle dne.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost tamsulosinu u dětí ve věku do 18 let nebyla dosud stanovena. V současnosti dostupné údaje jsou popsány v bodě 5.1.

Způsob podání

Tobolka by měla být spolknuta vcelku, a zapita sklenicí vody, vsedě nebo vestoje (ne vleže). Tobolka by neměla být rozlomena ani rozžvýkána, protože by to narušilo uvolňování aktivní složky. Pokud má pacient potíže s polykáním (např. při dysfagii), může být tobolka otevřena a obsah spolknut bez žvýkání.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita, včetně lékem indukovaného angioedému, na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Anamnéza ortostatické hypotenze.

Těžká jaterní insuficience.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Stejně jako u ostatních antagonistů ai receptorů může při léčbě přípravkem APO-TAMIS

v jednotlivých případech dojít k poklesu krevního tlaku a v důsledku toho, i když jen zřídka, k mdlobám. Při prvních příznacích ortostatické hypotenze (závrať, slabost) si má pacient sednout nebo lehnout, dokud tyto příznaky nevymizí.

Před zahájením terapie přípravkem APO-TAMIS má být pacient pečlivě vyšetřen

s cílem vyloučit ostatní onemocnění, jejichž symptomy mohou být shodné s příznaky benigní hyperplazie prostaty. Před zahájením léčby a poté v pravidelných intervalech má být provedeno digitální vyšetření per rectum a pokud je zapotřebí, má být stanovena hladina prostatického specifického antigenu (PSA).

K léčbě pacientů s těžkým poškozením ledvin (clearance kreatininu < i0 ml/min) je třeba přistupovat s opatrností, neboť pro tyto pacienty nejsou k dispozici údaje z klinických studií.

Syndrom interoperativní plovoucí duhovky (IFIS – Intraoperative Floppy Iris Syndrome, varianta syndromu malé zornice) byl pozorován během operací katarakty u některých pacientů současně či v minulosti léčených tamsulosin hydrochloridem. IFIS může zvýšit riziko očních komplikací během a po operaci.

Přerušení léčby tamsulosin hydrochloridem 1–2 týdny před operací katarakty je považováno za užitečné, nicméně přínos tohoto přerušení není zcela jednoznačný. IFIS byl zaznamenán i u pacientů, kteří přerušili užívání tamsulosinu delší dobu před operací katarakty.

Zahajování léčby tamsulosinem u pacientů plánovaných k operaci katarakty se nedoporučuje. Během předoperační rozvahy mají oční specialisté vzít v úvahu, zda pacient indikovaný k operaci katarakty je nebo byl léčen tamsulosinem, aby byla zajištěna příslušná opatření k případnému zvládnutí IFIS během operace.

Tamsulosin hydrochlorid nemá být podáván v kombinaci se silnými inhibitory CYP3A4 u pacientů se pomalým metabolizačním CYP2D6 fenotypem.

S opatrností je třeba tamsulosin hydrochlorid užívat současně se silnými a středně silnými inhibitory CYP3A4 (viz bod 4.5).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie interakcí byly provedeny jen u dospělých pacientů.

Nebyly pozorovány žádné interakce, když tamsulosin byl podáván souběžně s atenololem, enalaprilem, nebo theophyllinem.

Souběžné podávání cimetidinu zvyšuje a souběžné podávání furosemidu snižuje koncentraci tamsulosinu v plazmě, ale protože koncentrace tamsulosinu zůstává v normálním rozsahu, není třeba měnit dávkování léku.

Diazepam, propranolol, trichlormethiazid, chlormadinon, amitriptylin, diclofenac, glibenclamid, simvastatin ani warfarin in vitro nemění volný podíl tamsulosinu v lidské plazmě. Ani tamsulosin nemění volný podíl diazepamu, propranololu, trichlormethiazidu a chlormadinonu.

Diclofenac a warfarin mohou zvýšit rychlost vylučování tamsulosinu.

Současné podávání tamsulosin hydrochloridu se silnými inhibitory CYP3A4 může vést ke zvýšené expozici tamsulosin hydrochloridu. Současné podávání s ketokonazolem (známým silným inhibitorem CYP3A4) vedlo k vzestupu AUC a Cmax tamsulosin hydrochloridu o násobek 2,8, respektive 2,2. Tamsulosin hydrochlorid nemá být podáván v kombinaci se silnými inhibitory CYP3A4 u pacientů s fenotypem špatných metabolizátorů CYP2D6.

Tamsulosin hydrochlorid má být podáván s opatrností v kombinaci se silnými a středně silnými inhibitory CYP3A4.Současné podávání tamsulosin hydrochloridu s paroxetinem, silným inhibitorem CYP2D6, vedlo u Cmax a AUC tamsulosin hydrochloridu k zvýšení o násobek i,3, respektive i,6, ale tyto vzestupy se nepovažují za klinicky významné.

Souběžné podávání jiných antagonistů a.1-adrenoceptoru může vést k hypotenzním účinkům.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

APO-TAMIS není indikován pro podání ženám.

V krátkodobých a dlouhodobých klinických studiích s tamsulosinem byly pozorovány poruchy ejakulace. V období po uvedení na trh byly hlášeny případy poruchy ejakulace, retrográdní ejakulace a selhání ejakulace.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. Pacienti však mají být informováni o možnosti vzniku závratí.

4.8 Nežádoucí účinky

Frekvence nežádoucích účinků je stanovena následovně: velmi časté (>1/10), časté (>1/100 až <1/10), méně časté (>1/1 000 až <1/100), vzácné (>1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Během postmarketingového sledování byly pozorovány případy varianty malé zornice, známé také jako syndrom interoperativní plovoucí duhovky (IFIS – Intaroperative Floppy Iris Syndrome) související s léčbou tamsulosinem. (viz též bod 4.4).

Postmarketingové zkušenosti: k nežádoucím účinkům vypsaným výše byly navíc ve spojitosti s užíváním tamsulosinu hlášeny atriální fibrilace, arytmie, tachykardie a dyspnoe. Protože tyto spontánní hlášení jsou z celosvětové postmarketingové zkušenosti, frekvence příhod a úloha tamsulosinu při jejich vzniku nemůže být spolehlivě stanovena.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/…douci-ucinek

4.9 Předávkování

Předávkování tamsulosin hydrochloridem může vést až k těžkým hypotenzivním účinkům. Tyto těžké hypotenzivní účinky byly pozorovány v případech s různou mírou předávkování.

Pokud dojde k akutní hypotenzi po předávkování, je nutná podpora kardiovaskulárních funkcí. Krevní tlak a srdeční frekvence se upraví k normálu po ulehnutí pacienta. V případě, že uložení pacienta do horizontální polohy nevede k úpravě krevního tlaku ani srdeční frekvence, lze použít látky zvětšující intravazální objem a pokud je to nutné, pak vazokonstriktiva. Měla by být zavedena celková podpůrná terapie a sledovány renální funkce. Dialýza nebude pravděpodobně mít žádoucí efekt, protože tamsulosin se ve velmi vysoké míře váže na bílkoviny krevní plazmy.

Ve snaze zabránit resorpci lze vyvolat zvracení. Pokud dojde k předávkování velkým množstvím látky, lze použít výplach žaludku a podat aktivní uhlí a osmoticky působící laxativa, jako je síran sodný.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antagonisté alfa-adrenoreceptoru, kód ATC : G04CA02

Mechanismus účinku

Tamsulosin se selektivně a kompetitivně váže na postsynaptické a1A adrenoreceptory, které přenášejí stahy hladkých svalů, a tím uvolňuje hladké svaly prostaty a močovodu.

Farmakodynamické účinky

Tamsulosin zvyšuje maximální průtok moči tím, že uvolňuje hladké svaly prostaty a močovodu, a tedy zmírňuje obstrukci.

Tento léčivý přípravek rovněž zlepšuje dráždivé a obstrukční symptomy, ve kterých hrají důležitou roli stahy hladkých svalů v dolních močových cestách.

Alfa-blokátory mohou snížit krevní tlak tím, že sníží periferní resistenci. Ve studiích s tamsulosinem u normotenzních pacientů nebylo pozorováno žádné snížení krevního tlaku s jakýmkoli klinickým významem.

Účinky léčivého přípravku na zadržovací a vyprazdňovací symptomy jsou zachovány i během dlouhodobé terapie, což významně odkládá potřebu chirurgického zákroku.

Pediatrická populace

Na dětech s neuropatickým močovým měchýřem byla provedena dvojitě zaslepená, randomizovaná, placebem kontrolovaná studie s různými dávkami. Celkem bylo randomizováno 161 dětí (ve věku od 2 do 16 let), které byly léčeny jednou ze 3 dávkových úrovní tamsulosinu (nízká [0,001 až 0,002 mg/kg], střední [0,002 až 0,004 mg/kg] a vysoká [0,004 až 0,008 mg/kg]) nebo placebem. Primárním cílem byl počet pacientů, u kterých došlo ke snížení tlaku, při kterém dochází k úniku moči (leak point pressure – LPP) na <40 cm H2O na základě dvou vyšetření stejný den. Sekundárními cíly byly: skutečná a procentuální změna oproti LLP, zlepšení nebo stabilizace hydronefrózy a hydroureteru a změna objemů moči získaných katetrizací a počet pomočení v době katetrizace, jak byl zaznamenán v katetrizačním deníku. Mezi skupinou léčenou placebem a skupinami léčenými kteroukoli ze 3 dávek tamsulosinu nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly ani u primárních, ani u sekundárních cílů hodnocení. Při žádné dávkovací hladině nebyla pozorována odpověď závislá na dávce.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Tamsulosin hydrochlorid je rychle absorbován ze střev a jeho biologická dosažitelnost je téměř úplná. Absorpce se zpomalí, pokud je léčivý přípravek užit po jídle. Stejnoměrné absorpce se dosáhne tím, že je tamsulosin užíván vždy po snídani.

Tamsulosin vykazuje lineární kinetiku.

Vrcholová plazmatická hladina je dosažena přibližně šest hodin po jedné dávce tamsulosinu, který byl užit po hlavním jídle. Ustáleného stavu se dosáhne pátého dne po vícenásobném užití, a přitom Cmax u pacientů je okolo dvou třetin vyšší než po jedné dávce. I když toto bylo demonstrováno pouze u starších lidí, stejný výsledek by se dal očekávat i u mladších pacientů.

Mezi jednotlivými pacienty jsou velké rozdíly v hladině tamsulosinu v plazmě, po jedné i více dávkách.

Distribuce

U lidí je tamsulosin z více než 99% vázán na plazmatické proteiny a distribuovaný objem je malý (okolo 0,2 l/kg).

Biotransformace

Tamsulosin je při prvním průchodu málo metabolizován. Většina tamsulosinu je v plazmě nalezena nezměněna. Látka je metabolizována v játrech.

Při studiích na potkanech bylo zjištěno, že tamsulosin způsobuje pouze malou indukci mikrosomálních jaterních enzymů.

Výsledky získané in vitro naznačují, že na metabolismu tamsulosin hydrochloridu se podílejí zejména CYP3A4 a CYP2D6, v menší míře pak ostatní CYP isoenzymy. Inhibice biotransformujících enzymů CYP3A4 a CYP2D6 může vést ke zvýšené expozici tamsulosin hydrochloridu (viz bod 4.4 a 4.5).

Metabolity nejsou tak účinné, jako je sám léčivý přípravek, ani toxické.

Eliminace

Tamsulosin a jeho metabolity jsou vylučovány zejména močí. přibližně 9 % podané dávky se vylučuje v nezměněné podobě.

Eliminační poločas tamsulosinu činí po podání jednotlivé dávky 0,4 mg po jídle a při ustáleném stavu přibližně 10, resp. 13 hodin.

5.3  Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Toxicita po podávání jednotlivých i opakovaných dávek byla zkoumána u myší, potkanů a psů. Dále byla zkoumána reprodukční toxicita u potkanů, karcinogenita u myší a potkanů a rovněž genotoxicita in vivo a in vitro.

Celkový toxický profil, jak je vidět u vysokých dávek tamsulosinu, odpovídá známému farmakologickému působení alfa1 – adrenergních blokátorů.

Při velmi vysokých dávkách se objevily změny EKG u psů, ale považují se za klinicky nevýznamné. Tamsulosin nevykazuje žádné relevantní genotoxické vlastnosti.

Byl nalezen zvýšený výskyt proliferativních změn v mléčné žláze potkaních a myších samiček. Tyto nálezy, které jsou pravděpodobně způsobeny hyperprolaktinémií a objevují se jen při vysokých dávkách, jsou považovány za klinicky nevýznamné.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Obsah tobolky:

natrium-alginát, kopolymer MA/EA 1:1, glycerol-dibehenát, maltodextrin, natrium-lauryl-sulfát, makrogol 6000, polysorbát 80, hydroxid sodný, simetikonová emulze (simetikon, methylcelulosa, kyselina sorbová), koloidní bezvodý oxid křemičitý

Vrchní část tobolky:

želatina, čištěná voda, červený oxid železitý (E172), oxid titaničitý (E171), žlutý oxid železitý (E172)

Spodní část tobolky:

želatina, čištěná voda, červený oxid železitý (E172), oxid titaničitý (E171), žlutý oxid železitý (E172)

6.2 Inkompatibilita

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

5 let

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původním obalu.

Uchovávejte při teplotě do 30°C.

6.5 Druh obalu a velikost balení

Blistr: PVC/PVDC/Al-blistr. Blistry jsou baleny v papírových krabičkách. Lahvička: HDPE lahvička s PP uzávěrem.

Velikost balení: 30, 90 a 100 tobolek. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Apotex Europe B.V., Archimedesweg 2, 2333 CN Leiden, Nizozemsko.

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

87/503/06-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

20. 12. 2006/14­. 1. 2012

Další informace o léčivu APO-TAMIS

Jak se APO-TAMIS podává: perorální podání - tvrdá tobolka s prodlouženým uvolňováním
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Obal na tablety
Velikost balení: 90

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Apotex Europe B.V., Leiden