Nonstop Lékárna Hledat Menu

AMLODIPIN/ATORVASTATIN TEVA - Souhrn údajů o přípravku (SPC) pro zdravotníky

Souhrn údajů o přípravku (SPC) je určen zdravotníkům. Pacientům srozumitelně radí příbalová informace: dávkování, nežádoucí účinky, jiné léky, těhotenství a kojení.

Aktualizace:
Údaje SÚKL
Stav:
Registrace zrušena k 31. 10. 2018
Síla léku:
10 mg/10 mg

Souhrn údajů o přípravku (SPC) - AMLODIPIN/ATORVASTATIN TEVA

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Amlodipin/Atorvastatin Teva 5 mg/10 mg potahované tablety Amlodipin/Atorvastatin Teva 10 mg/10 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje amlodipinum 5 mg nebo 10 mg (jako amlodipini besilas) a atorvastatinum 10 mg (jako atorvastatinum calcicum).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Přípravek Amlodipin/Atorvastatin Teva 5 mg/10 mg jsou bílé, oválné, bikonvexní potahované tablety o velikosti 4,2 mm x 8,2 mm s vyraženým AA na jedné straně.

Přípravek Amlodipin/Atorvastatin Teva 10 mg/10 mg jsou modré, oválné, bikonvexní potahované tablety o velikosti 4,2 mm x 8,2 mm s vyraženým AA1 na jedné straně.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Amlodipin/Atorvastatin Teva je indikován pro prevenci kardiovaskulárních příhod u pacientů s hypertenzí, u nichž se současně vyskytují tři kardiovaskulární rizikové faktory a kteří mají normální nebo mírně zvýšenou hladinu cholesterolu v plazmě, nemají klinické příznaky ischemické choroby srdeční (ICHS) a u nichž se považuje za vhodné podávání kombinace amlodipinu spolu s nízkými dávkami atorvastatinu v souladu se současnými doporučeními pro léčbu (viz bod 5.1).

Přípravek Amlodipin/Atorvastatin Teva by měl být užíván tehdy, pokud dietní a jiná nefarmakologická opatření nebyla dostatečně účinná.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování: Běžná počáteční dávka je amlodipin/atorvastatin 5 mg/10 mg jednou denně. Pokud je u pacienta shledána potřeba zvýšené kontroly krevního tlaku, může se začít s počáteční dávkou amlodipin/atorvastatin 10 mg/10 mg jedenkrát denně.

Amlodipin/Atorvastatin Teva může být užíván samostatně nebo v kombinaci s antihypertenzivy, ale neměl by být užíván v kombinaci spolu s ostatními blokátory kalciových kanálů nebo s jinými statiny. Současně s přípravkem Amlodipin/Atorvastatin Teva by neměly být podávány fibráty (viz body 4.4 a 4.5).

Porucha funkce ledvin U pacientů s poruchou funkce ledvin není potřeba upravovat velikost podávané dávky (viz bod 4.4 a 5.2).

Porucha funkce jater Podávání přípravku Amlodipin/Atorvastatin Teva je kontraindikováno u pacientů s aktivním onemocněním jater (viz bod 4.3).

Pediatrická populace U dětí a dospívajících nebyla bezpečnost a účinnost přípravku Amlodipin/Atorvastatin Teva ověřena.Proto se podávání přípravku Amlodipin/Atorvastatin Teva v této věkové skupině nedoporučuje.

Starší pacienti U starších pacientů není potřeba velikost dávky upravovat (viz bod 5.2).

Užívání v kombinaci s jinými léčivými přípravky V případě souběžného podávání s cyklosporinem nesmí dávka atorvastatinu přesáhnout 10 mg (viz bod 4.5).

Způsob podání

Amlodipin/Atorvastatin Teva je určen k perorálnímu podání. Dávka může být užita kdykoli během dne s jídlem nebo bez něj.

4.3 Kontraindikace

  • hypersenzitivita na dihydropyridiny*, na léčivou látku amlodipin a atorvastatin nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
  • jaterní onemocnění v aktivním stavu nebo neobjasněné přetrvávající zvýšení sérových transamináz na více než trojnásobek oproti horní hranici normálních hodnot;
  • těžká hypotenze;
  • šok (včetně kardiogenního šoku);
  • obstrukce výtokového traktu levé komory (např. pokročilá aortální stenóza);
  • hemodynamicky nestabilní srdeční selhání po akutním infarktu myokardu.
  • těhotenství, období kojení a v případě žen, které mohou otěhotnět a neužívají vhodný kontracepční prostředek (viz bod 4.6);
  • kombinace s itrakonazolem, ketokonazolem a telithromycinem (viz bod 4.5);

    *amlodipin je blokátor dihydropyridinového kalciového kanálu

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Srdeční selhání

Pacienti se srdečním selháním by měli být léčeni s opatrností. V dlouhodobé, placebem kontrolované studii u pacientů s těžkým srdečním selháním (NYHA třída III a IV) byl hlášen vyšší výskyt plicního edému ve skupině léčené amlodipinem než ve skupině s placebem (viz bod 5.1). Blokátory kalciových kanálů včetně amlodipinu by měly být používány s opatrností u pacientů s městnavým srdečním selháním, protože mohou zvýšit riziko budoucích kardiovaskulárních příhod a mortality.

Vliv na játra Jaterní testy by měly být provedeny před zahájením léčby a pravidelně kontrolovány, a dále by se jaterní testy měly provést také u pacientů, u kterých se objeví jakékoliv známky nebo symptomy poškození jater. Pacienti, u kterých je zaznamenáno zvýšení hladin sérových transamináz, by měli být sledováni až do doby, než se jejich hladiny transamináz znormalizují. Pokud přetrvává více než trojnásobně zvýšená hladina jaterních enzymů ALT nebo AST oproti horní hranici normálních hodnot (ULN), léčba by měla být přerušena.

Poločas amlodipinu je prodloužen a AUC hodnoty jsou vyšší u pacientů s poruchou funkce jater. Doporučené dávkování nebylo stanoveno.

S ohledem na přítomnost léčivé látky atorvastatinu by měl být přípravek Amlodipin/Atorvastatin Teva podáván s opatrností u pacientů, kteří konzumují značná množství alkoholu, mají poruchu funkce jater a/nebo mají v anamnéze jaterní onemocnění.

Vliv na kosterní svalstvo Atorvastatin, stejně jako ostatní zástupci inhibitorů HMG-CoA reduktázy, může mít vliv na kosterní svalstvo a může vyvolat myalgii, myositidu a myopatii, které mohou ve vzácných případech progredovat do rhabdomyolýzy - stav charakterizovaný výrazně zvýšenými hladinami CK (kreatinkinázy) > 10x ULN (horní hranice normálních hodnot), myoglobinémií a myoglobinurií, který může vyústit v renální selhání a ve vzácných případech může končit fatálně.

U asymptomatických pacientů léčených statiny není pravidelná kontrola hladin kreatinkinázy (CK) či jiných svalových enzymů doporučována. Sledování kreatinkinázy (CK) je doporučováno před zahájením a v průběhu léčby jakýmkoliv statinem u pacientů s predisponujícími faktory pro vznik rhabdomyolýzy a s příznaky svalových poruch (viz níže).

Před zahájením léčby Přípravek Amlodipin/Atorvastatin Teva je třeba předepisovat s opatrností pacientům s predisponujícími faktory pro vznik rhabdomyolýzy. Před zahájením léčby pomocí statinů je nutné změřit hladinu kreatinfosfokinázy (CK) v následujících případech:

  • u pacientů starších 70 let; potřebu měření je třeba zvážit podle predisponujících faktorů pro vznik rhabdomyolýzy;
  • porucha funkce ledvin;
  • hypotyreóza;
  • osobní nebo rodinná anamnéza dědičného svalového onemocnění;
  • svalová toxicita způsobená statiny nebo fibráty v anamnéze;
  • onemocnění jater v anamnéze a/nebo nadměrného požívání alkoholu;
  • situace, kdy může dojít k nárůstu plazmatických hladin, jako jsou interakce (viz bod 4.5) a zvláštní skupiny pacientů včetně genetických subpopulací (viz bod 5.2).

V těchto případech je třeba zvážit poměr rizika ku prospěchu léčby a pacienty s takovou anamnézou je doporučeno klinicky monitorovat.

Jsou-li hladiny CK již před zahájením terapie významně zvýšené (> 5x ULN), léčba nemá být zahájena.

Měření kreatinkinázy Plazmatická hladina kreatinkinázy (CK) by neměla být měřena po namáhavém cvičení nebo za přítomnosti jiné pravděpodobné příčiny zvýšení hladiny CK, jež by mohla ztěžovat správnou interpretaci výsledných hodnot. Jsou-li hladiny CK významně zvýšené již před začátkem léčby (> 5x ULN), je potřeba tyto hodnoty potvrdit opakovaným měřením během následujících 5-7 dnů.

Opatření během léčby:

  • Pacient musí být poučen o nutnosti okamžitého hlášení výskytu neobjasněné bolesti svalů, svalových křečí nebo svalové slabosti, zvláště, jsou-li tyto stavy provázeny malátností nebo horečkou.
  • Objeví-li se tyto symptomy během léčby, je třeba změřit pacientovy hladinu CK. Je-li hladina CK významně zvýšená (> 5x ULN), léčbu je třeba přerušit.
  • Pokud jsou svalové příznaky závažné a způsobují každodenní dyskomfort, je třeba zvážit přerušení léčby i v případě, že jsou hladiny CK nižší než ≤ 5x ULN.
  • Pokud tyto příznaky vymizí a hladiny CK se vrátí k normě, je možné zvážit další podávání přípravku Amlodipin/Atorvastatin Teva v nejnižší dávce, je však nutné pečlivé sledování pacienta.
  • Přípravek Amlodipin/Atorvastatin Teva je nutné vysadit při klinicky významném zvýšení hladin CK (> 10x ULN), nebo při potvrzené rhabdomyolýze, nebo i podezření na ni.

Amlodipin neovlivňuje výsledky laboratorních testů.

Souběžná léčba jinými léčivými přípravky Stejně jako u jiných léčivých přípravků, které patří do skupiny statinů, i u přípravku Amlodipin/Atorvastatin Teva je zvýšené riziko vzniku rhabdomyolýzy, pokud je podáván současně s některými léky, které mohou zvyšovat plazmatické koncentrace atorvastatinu, jako jsou: silné inhibitory CYP3A4 nebo transportní proteiny (např. cyklosporin, telithromycin, klarithromycin, delavirdin, stiripentol, ketokonazol, vorikonazol, itrakonazol, posakonazol a inhibitory HIV proteázy zahrnující ritonavir, lopinavir, atazanavir, indinavir, darunavir, atd.).

Riziko myopatie může být rovněž zvýšeno při souběžném užití gemfibrozilu a jiných derivátů kyseliny fibrové, bocepreviru, erythromycinu, niacinu a ezetimibu. Místo těchto léků by měly být zváženy alternativní způsoby léčby (které neinteragují).

Výskyt imunitně zprostředkované nekrotizující myopatie (IMNM) v průběhu nebo po ukončení léčby některými statiny byl hlášen velmi vzácně. Klinicky je IMNM charakterizována perzistentní proximální svalovou slabostí a zvýšením sérové kreatinkinázy, které přetrvává navzdory přerušení léčby statiny.

V případech, kdy je nutné současné podávání těchto léčivých přípravků s přípravkem Amlodipin/Atorvastatin Teva, by měl být pečlivě vyhodnocen poměr přínosů a rizik a doporučuje se klinické sledování těchto pacientů (viz bod 4.5).

Amlodipin/Atorvastatin Teva se nesmí podávat současně se systémovou léčbou kyselinou fusidovou nebo během 7 dnů po ukončení léčby kyselinou fusidovou. U pacientů, u kterých je systémové podání kyseliny fusidové považováno za nezbytné, se musí po dobu léčby kyselinou fusidovou přerušit léčba statinem. Byly hlášeny případy rhabdomyolýzy (včetně fatálních) u pacientů užívajících současně kyselinu fusidovou a statiny (viz bod 4.5). Pacienta je třeba poučit, aby ihned vyhledal lékařskou pomoc, pokud se u něj objeví jakékoli příznaky svalové slabosti, bolesti nebo citlivosti svalů.

Léčbu statinem je možné znovu zahájit 7 dní po poslední dávce kyseliny fusidové.

Za výjimečných okolností, kdy je potřebné dlouhodobé systémové podávání kyseliny fusidové, např. při léčbě závažných infekcí, lze v individuálních případech zvážit současné podávání přípravku Amlodipin/Atorvastatin Teva a kyseliny fusidové pod pečlivým lékařským dohledem.

Studie SPARCL (Stroke Prevention by Aggressive Reduction in Cholesterol Levels) Z post-hoc analýzy podtypů cévních mozkových příhod u pacientů bez ischemické choroby srdeční s nedávno prodělanou cévní mozkovou příhodou nebo s transitorní ischemickou atakou (TIA) vyplynula vyšší incidence hemoragické CMP u pacientů, kteří zahájili léčbu atorvastatinem v dávce 80 mg, než u placeba. Toto zvýšené riziko bylo zaznamenáno především u pacientů s hemoragickou CMP nebo lakunárním infarktem prodělanými před vstupem do studie. U pacientů s prodělanou hemoragickou CMP nebo lakunárním infarktem je poměr rizika a přínosu užívání atorvastatinu v dávce 80 mg nejistý a před zahájením léčby je nutné vzít v úvahu případné riziko hemoragické CMP (viz bod 5.1).

Intersticiální plicní onemocnění V souvislosti s užíváním některých statinů byly ojediněle hlášeny případy intersticiálního plicního onemocnění, především při dlouhodobé léčbě (viz bod 4.8). Projevy mohou zahrnovat dušnost, neproduktivní kašel a zhoršení celkového zdravotního stavu (únava, úbytek tělesné hmotnosti a horečka). Je-li u pacienta podezření na rozvoj intersticiálního plicního onemocnění, je nutné léčbu statiny ukončit.

Diabetes mellitus Některé důkazy naznačují, že statiny zvyšují hladinu glukózy v krvi a u některých pacientů, kteří mají vysoké riziko vzniku diabetu, mohou vyvolat hyperglykemii, která již vyžaduje diabetologickou péči. Toto riziko však nepřevažuje nad prospěchem léčby statiny - redukcí kardiovaskulárního rizika, a není proto důvod pro ukončení léčby statiny. Pacienti se zvýšeným rizikem pro vznik diabetu (glukóza nalačno 5,6-6,9 mmol/l nebo 100,8 – 124,2 mg/dl, BMI > 30 kg/m2, zvýšení triglyceridů v krvi, hypertenze) mají být klinicky a biochemicky monitorováni v souladu s národními doporučeními.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Lékové interakce při kombinovaném podávání léků Data ze studie, ve které se zdravým jedincům podávala denní dávka 10 mg amlodipinu spolu s 80 mg atorvastatinu, ukazují, že farmakokinetika amlodipinu není při souběžném podávání atorvastatinu narušena. Nebyl prokázán žádný vliv amlodipinu na Cmax atorvastatinu, ale AUC atorvastatinu vzrůstala v přítomnosti amlodipinu o 18 % (90% CI [109-127%]). Nebyly provedeny žádné studie lékových interakcí mezi fixní kombinací amlodipin/atorvastatin a ostatními léčivými humánními přípravky. Přesto existuje několik studií, jež sledovaly interakce samotného amlodipinu nebo atorvastatinu (jak je popsáno níže).

Interakce s amlodipinem

Lékové kombinace, jež se nedoporučují

Dantrolen (infuzní) U zvířat byla pozorována letální fibrilace komor a kardiovaskulární kolaps v souvislosti s hyperkalémií po podání verapamilu a intravenózního dantrolenu. Vzhledem k riziku hyperkalémie se nedoporučuje současné podávání blokátorů kalciového kanálu, jako je amlodipin, pacientům s rizikem maligní hypertermie a při léčbě maligní hypertermie. Analogicky k tomu je třeba vyvarovat se kombinace amlodipinu s dantrolenem (viz bod 4.4).

Lékové kombinace vyžadující zvláštní pozornost

Baklofen Zesiluje antihypertenzní účinek. Z toho důvodu je potřeba kontrolovat krevní tlak a podle potřeby upravovat velikost podávané dávky antihypertenziv.

Induktory CYP3A4 Při souběžné léčbě se známými induktory CYP3A4 se mohou měnit plazmatické koncentrace amlodipinu. Proto je zapotřebí během souběžné léčby, zejména silnými induktory CYP3A4

(např. rifampicin, třezalka tečkovaná), a po ní monitorovat krevní tlak a případně zvážit úpravu dávky.

Podávání amlodipinu s grapefruitem nebo grapefruitovou šťávou se nedoporučuje, protože biologická dostupnost může být u některých pacientů zvýšena, což může mít za následek zvýšení účinku na pokles krevního tlaku.

CYP3A4 inhibitory

Současné podávání amlodipinu se silnými nebo středně silnými CYP3A4 inhibitory (inhibitory proteáz, azolová antimykotika, makrolidová antibiotika, jako je erythromycin nebo klarithromycin, verapamil nebo diltiazem) může vést k významnému zvýšení expozice amlodipinu. Klinický význam těchto PK variant může být výraznější u starších pacientů. Proto může být nutné klinické sledování nebo úprava dávky.

Klarithromycin je inhibitor CYP3A4. U pacientů užívajících klarithromycin současně s amlodipinem existuje zvýšené riziko hypotenze. Pokud je amlodipin podáván současně s klarithromycinem, doporučuje se pečlivě pacienty sledovat.

Účinky amlodipinu na jiné léčivé přípravky

Účinek amlodipinu na snížení krevního tlaku se přičítá k hypotenznímu účinku jiných léčivých přípravků s antihypertenzními vlastnosti.

V klinických studiích amlodipin neovlivňoval farmakokinetiku atorvastatinu, digoxinu, warfarinu nebo cyklosporinu.

Při současném užívání takrolimu s amlodipinem existuje riziko zvýšené hladiny takrolimu v krvi. Aby se zamezilo toxicitě takrolimu, je u pacientů léčených takrolimem při současném podávání amlodipinu třeba monitorovat hladiny takrolimu v krvi a v případě potřeby upravit dávkování takrolimu.

Lékové kombinace, které je třeba vzít v úvahu

Alfa-1 blokátory používané v urologii (prazosin, alfuzosin, doxazosin, tamsulosin, terazosin) Zvyšují hypotenzní účinek a riziko vzniku závažné ortostatické hypotenze.

Amifostin Zvyšuje hypotenzní účinek dodatečnými nežádoucími účinky.

Imipraminová antidepresiva, neuroleptika Prohloubení antihypertenzního účinku a zvýšení rizika vzniku ortostatické hypotenze (přídavný efekt).

Beta-blokátory používané při léčbě srdečního selhání (bisoprolol, karvedilol, metoprolol) Při jejich podávání hrozí riziko vzniku hypotenze a srdečního selhání u pacientů s latentním či nekontrolovaným srdečním selháním (in vitro byl prokázán negativní inotropní účinek dihydropyridinů, který je proměnlivý a závisí na druhu přípravku a který může podpořit negativní inotropní účinky beta-blokátorů). Léčba pomocí beta-blokátorů může minimalizovat reflexní odpověď sympatiku na nadměrnou hemodynamickou zátěž.

Kortikosteroidy, tetrakosaktid Podílí se na snížení antihypertenzního účinku (kortikoidy zadržují vodu a sodík v organismu).

Ostatní antihypertenziva Současné podávání amlodipinu spolu s ostatními antihypertenzívy (beta-blokátory, blokátory angiotenzinu II, diuretika, ACE inhibitory) může zvyšovat hypotenzní účinek amlodipinu. Trinitráty, nitráty nebo jiná vazodilatancia je možné podávat jen s opatrností.

Sildenafil Jedna 100 mg dávka sildenafilu podaná pacientům s esenciální hypertenzí neměla žádný vliv na farmakokinetické parametry amlodipinu. Pokud byl amlodipin a sildenafil podán současně, každý z nich prokázal nezávisle na sobě svůj vlastní hypotenzní účinek.

Ve studiích sledujících vzájemné působení látek bylo také zjištěno, že na farmakokinetiku amlodipinu nemá žádný vliv současné podávání cimetidinu, atorvastatinu, hlinitých/hořečnatých solí a digoxinu.

Účinek současně užívaných léčivých přípravků na atorvastatin

Kontraindikované kombinace

Itrakonazol, ketokonazol

Zvýšené riziko nežádoucích účinků (závislých na dávce), jako je rhabdomyolýza (snížení jaterního metabolizmu atorvastatinu), (viz bod 4.3).

Telithromycin

Zvýšené riziko nežádoucích účinků (závislých na dávce), jako je rhabdomyolýza (snížení jaterního metabolizmu atorvastatinu), (viz bod 4.3).

Účinek současně užívaných léků na atorvastatin

Atorvastatin je metabolizován cytochromem P450 3A4 (CYP3A4) a je substrátem transportních proteinů, např. transportér jaterního vychytávání OATP1B1. Současná léčba inhibitory cytochromu CYP3A4 nebo inhibitory transportních proteinů může vést ke zvýšení plazmatických koncentrací atorvastatinu a zvýšení rizika myopatie. Toto riziko se může zvýšit i při souběžném podání atorvastatinu s dalšími léčivými přípravky, které mohou potencovat myopatii, jako jsou deriváty kyseliny fibrové a ezetimib (viz bod 4.4).

Inhibitory CYP3A4 Bylo prokázáno, že silné inhibitory CYP3A4 vedou k významnému zvýšení koncentrace atorvastatinu (viz Tabulka 1 a podrobnější údaje níže). Souběžnému podání silných inhibitorů CYP3A4 (např. cyklosporin, telithromycin, klarithromycin, delavirdin, stiripentol, ketokonazol, vorikonazol, itrakonazol, posakonazol a inhibitory HIV proteázy zahrnující ritonavir, lopinavir, atazanavir, indinavir, darunavir, atd.) je nutno se vyvarovat. V případech, kdy souběžnému podání není možné zabránit, je nutné zvolit nižší zahajovací a maximální dávky atorvastatinu a doporučuje se pečlivě sledovat pacienta (viz Tabulka 1).

Středně silné inhibitory CYP3A4 (např. erythromycin, diltiazem, verapamil, nefazodon a flukonazol) mohou zvýšit plazmatické koncentrace atorvastatinu (viz Tabulka 1). Při užívání erythromycinu v kombinaci se statiny bylo pozorováno zvýšení rizika myopatie. Interakční studie hodnotící účinky amiodaronu nebo verapamilu na atorvastatin nebyly provedeny. Amiodaron a verapamil jsou známé svojí inhibiční aktivitou CYP3A4 a souběžné podávání s atorvastatinem může mít za následek zvýšenou expozici atorvastatinu. Proto je při souběžném podání se středně silnými inhibitory CYP3A4 vhodné podávat nižší maximální dávku atorvastatinu a je doporučeno vhodné klinické sledování pacienta. Po zahájení léčby nebo úpravě dávky inhibitoru se doporučuje vhodné klinické sledování.

Induktory CYP3A4 Současné podávání atorvastatinu s induktory cytochromu P450 3A (např. efavirenz, rifampicin, třezalka tečkovaná) může vést k proměnlivým snížením plazmatických koncentrací atorvastatinu. S ohledem na duální mechanizmus interakce rifampicinu (indukce cytochromu P450 3A a inhibice transportéru OATP1B1 jaterní buňky) se doporučuje při souběžném podávání atorvastatinu s rifampicinem podání obou léčivých přípravků současně, protože podání atorvastatinu opožděně za podáním rifampicinu může být spojeno s významným snížením plazmatických koncentrací atorvastatinu. Účinek rifampicinu na koncentrace atorvastatinu v jaterních buňkách ovšem není znám, a není-li možné současnému podávání zabránit, je nutné pacienta pečlivě sledovat, co se týče účinnosti léčby.

Inhibitory transportních proteinů Inhibitory transportních proteinů (např. cyklosporin) mohou zvýšit systémovou expozici atorvastatinu (viz Tabulka 1). Účinek inhibice transportních proteinů na koncentraci atorvastatinu v jaterních buňkách není znám. Není-li možné vyhnout se souběžnému podávání, doporučuje se snížení dávky a klinické monitorování kvůli účinnosti léčby (viz Tabulka 1).

Gemfibrozil/deriváty kyseliny fibrové Užívání fibrátů samotných je občas spojováno s účinky na svaly, včetně rhabdomyolýzy. Riziko vzniku těchto účinků může být vyšší při současném užívání derivátů kyseliny fibrové s atorvastatinem. Není-li možné se souběžnému podání vyhnout, je nutné podávat nejnižší terapeuticky účinnou dávku atorvastatinu a náležitě sledovat pacienta (viz bod 4.4).

Ezetimib Užívání ezetimibu samotného je spojováno s účinky na svaly, včetně rhabdomyolýzy. Riziko těchto účinků může být vyšší při současném užívání ezetimibu s atorvastatinem. Doporučuje se náležité klinické sledování pacienta.

Kolestipol Plazmatická koncentrace atorvastatinu a jeho aktivních metabolitů byla snížena (přibližně o 25 %) při současném užívání atorvastatinu a kolestipolu. Hypolipidemický účinek byl vyšší při souběžném podávání atorvastatinu a kolestipolu než při podávání každého přípravku samostatně.

Kyselina fusidová Riziko myopatie včetně rhabdomyolýzy se při současném systémovém podávání kyseliny fusidové se statiny může zvyšovat. Mechanisus této interakce (zda jde o interakci farmakodynamickou nebo farmakokinetickou nebo obě) není dosud znám. U pacientů léčených touto kombinací byla hlášena rhabdomyolýza (včetně několika úmrtí).

Pokud je systémová léčba kyselinou fusidovou nezbytná, musí se po dobu léčby kyselinou fusidovou vysadit léčba přípravkem Amlodipin/Atorvastatin Teva. Viz také bod 4.4.

Niacin

Riziko myopatie během léčby inhibitory HMG-CoA reduktázy je zvýšeno při současném podávání niacinu a v ojedinělých případech může vést k rhabdomyolýze se sekundární renální dysfunkcí způsobenou myoglobinurií. Proto je třeba pečlivě zvážit prospěšnost a riziko souběžné léčby (viz bod 4.4).

Účinek atorvastatinu na souběžně podávané léky

Digoxin Při souběžném opakovaném užívání digoxinu a atorvastatinu v dávce 10 mg se mírně zvýšila koncentrace digoxinu v rovnovážném stavu. Je nutné náležitě sledovat pacienty léčené digoxinem.

Perorální kontraceptiva Souběžné užívání atorvastatinu a perorálních kontraceptiv vede ke zvýšení plazmatických koncentrací norethisteronu a ethinylestradiolu.

Warfarin V klinické studii s pacienty dlouhodobě léčenými warfarinem vedlo souběžné užívání atorvastatinu v dávce 80 mg denně a warfarinu během prvních 4 dnů léčby k mírnému zkrácení protrombinového času (o 1,7 sekundy), což se normalizovalo během 15 dnů léčby atorvastatinem. Přestože bylo hlášeno pouze několik případů klinicky významných antikoagulačních interakcí, je nutné u pacientů užívajících kumarinová antikoagulancia vyšetřit protrombinový čas před zahájením léčby atorvastatinem a poté dostatečně často opět na začátku léčby k potvrzení, že nedochází k významným změnám protrombinového času. Po potvrzení stabilního protrombinového času je vhodné protrombinový čas sledovat v obvyklých intervalech doporučených pro pacienty užívající kumarinová antikoagulancia. Při změně dávky nebo vysazení atorvastatinu se celý postup opakuje. Léčba atorvastatinem nebyla spojena s krvácením nebo změnami protrombinového času u pacientů neužívajících antikoagulancia.

Tabulka 1: Účinek souběžně podávaných léčivých přípravků na farmakokinetiku atorvastatinu

Souběžně podávané léčivé přípravky a dávkováníAtorvastatin
Dávka [mg]Změna v AUC(&)Klinická doporučení (#)
Tipranavir 500 mg 2x denně / Ritonavir 200 mg 2x denně, 8 dnů (14.-21. den)40 mg 1.den, 10 mg 20. Den

nárůst

↑ 9,4 x

V případech, kdy je souběžné podání nezbytné, nepřekračujte dávku 10 mg atorvastatinu denně. Je doporučeno klinické sledování pacientů.
Cyklosporin 5,2 mg/kg/den, stabilní dávka10 mg 1x denně po dobu 28 dnů

nárůst

↑ 8,7 x

Lopinavir 400 mg 2x denně / Ritonavir 100 mg 2x denně, 14 dnů20 mg 1x denně po dobu 4 dnů

nárůst

↑ 5,9 x

Žádné zvláštní doporučení. Amlodipin/Atorvastatin Teva obsahuje 10 mg atorvastatinu.
Klarithromycin 500 mg 2x denně, 9 dnů80 mg 1x denně po dobu 8 dnů

nárůst

↑ 4,4 x

Sachinavir 400 mg 2x denně / Ritonavir (300 mg 2x denně od 5.-7. dne, zvýšení na 400 mg 2x denně 8. den), 5.-18. den, 30 min po podání atorvastatinu40 mg 1x denně po dobu 4 dní

nárůst

↑ 3,9 x

Žádné zvláštní doporučení. Amlodipin/Atorvastatin Teva obsahuje 10 mg atorvastatinu.
Darunavir 300 mg 2x denně / Ritonavir 100 mg 2x denně, 9 dnů10 mg 1x denně po dobu 4 dnů

Nárůst

↑ 3,3 x

Itrakonazol 200 mg 1x denně, 4 dny40 mg jednorázová dávkanárůst 3,3 x
Fosamprenavir 700 mg 2x denně / Ritonavir 100 mg 2x denně, 14 dnů10 mg 1x denně po dobu 4 dnů

nárůst

↑ 2,5 x

Fosamprenavir 1400 mg 2x denně, 14 dnů10 mg 1x denně po dobu 4 dnů

Nárůst

↑ 2,3 x

Nelfinavir 1250 mg 2x denně, 14 dnů10 mg 1x denně po dobu 28 dnů

nárůst

↑ 1,7 x ^

Žádné zvláštní doporučení.
Grepfruitová šťáva, 240 ml 1x denně*40 mg, jednorázová dávka

nárůst

↑ 37%

Příjem velkého množství grepfruitové šťávy současně s atorvastatinem se nedoporučuje.
Diltiazem 240 mg 1x denně, 28 dnů40 mg, jednorázová dávka

nárůst

↑ 51%

Po zahájení léčby nebo po úpravě dávky diltiazemu je doporučeno příslušné klinické sledování pacientů.
Erythromycin 500 mg 4x denně, 7 dnů10 mg, jednorázová dávka

nárůst

↑ 33% ^

Doporučuje se klinické sledování pacientů.
Amlodipin 10 mg, jednorázová dávka80 mg, jednorázová dávka

nárůst

↑ 18%

Žádné zvláštní doporučení.
Cimetidin 300 mg 4x denně, 2 týdny10 mg 1x denně po dobu 4 týdnů

pokles

↓ méně než 1% ^

Žádné zvláštní doporučení.
Antacida obsahující hydroxid hořečnatý a hlinitý, 30 ml 4x denně, 2 týdny10 mg OD po dobu 4 týdnů↓ pokles 35% ^Žádné zvláštní doporučení.
Efavirenz 600 mg 1x denně, 14 dnů10 mg po dobu 3 dnů↓ pokles 41%Žádné zvláštní doporučení.
Rifampicin 600 mg 1x denně, 7 dnů (souběžné podávání)40 mg jednorázová dávka↑ nárůst 30%V případech, kdy je souběžné podání nezbytné, je souběžné podání atorvastatinu s rifampicinem doporučeno, s klinickým sledováním.
Rifampicin 600 mg 1x denně, 5 dnů (oddělené40 mg jednorázová↓ pokles 80%V případech, kdy je souběžné podání nezbytné, je souběžné podání atorvastatinu s rifampicinem
dávky)dávkadoporučeno, s klinickým sledováním.
Gemfibrozil 600 mg 2x denně, 7 dnů40 mg jednorázová dávka↑ nárůst 35%Doporučuje se klinické sledování pacientů.
Fenofibrát 160 mg 1x denně, 7 dnů40 mg jednorázová dávka↑ nárůst 3%Doporučuje se klinické sledování pacientů.
Boceprevir 800 mg 3x denně-, 7 dní40 mg jednorázová dávka↑ nárůst 2.3Doporučuje se nižší zahajovací dávka a klinické sledování těchto pacientů. Dávka atorvastatinu by při současném podávání s boceprevirem neměla překročit denní dávku 20 mg.

& Uvedeno jako x-násobek změny reprezentující jednoduchý poměr mezi souběžným podáním a atorvastatinem samotným (tj. 1krát = žádná změna). Údaje uvedené jako % změna reprezentují relativní % rozdíl k atorvastatinu samotnému (tj. 0% = žádná změna). (#) Viz body 4.4 a 4.5 pro klinickou významnost. * Obsahuje 1 nebo více složek, které inhibují CYP3A4 a mohou zvýšit plazmatické koncentrace léčivých přípravků metabolizovaných CYP3A4. Příjem 240 ml grepfruitové šťávy měl rovněž za následek snížení AUC o 20,4 % aktivního orto-hydroxymetabolitu. Velká množství grepfruitové šťávy (více než 1,2 l denně po dobu 5 dnů) mohou zvýšit AUC atorvastatinu 2,5x a AUC aktivních metabolitů. ^ Celková aktivita ekvivalentní atorvastatinu.

Tabulka 2: Účinek atorvastatinu na farmakokinetiku souběžně podávaných léčivých přípravků

Atorvastatin a dávkováníSouběžně podávané léčivé přípravky
Léčivý přípravek / Dávka [mg]Změna v AUC &Klinické doporučení
80 mg 1x denně po dobu 10 dnůDigoxin 0,25 mg 1x denně, 20 dnůnárůst 15%Pacienti užívající digoxin musí být náležitě sledováni.
40 mg 1x denně po dobu 22 dnůPerorální kontraceptiva 1x denně, 2 měsíce-norethisteron 1 mg-ethinylestradiol 35 µgnárůst 28% 19%Žádné zvláštní doporučení.
80 mg 1x denně po dobu 15 dnů* Fenazon, 600 mg jednorázová dávkanárůst 3%Žádné zvláštní doporučení.

& Údaje uvedené v % reprezentují relativní % rozdíl k atorvastatinu samotnému (tj. 0% = žádná změna). * Souběžné podání několika dávek atorvastatinu a fenazonu mělo za následek malý nebo nezjistitelný účinek na clearance fenazonu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Amlodipin/Atorvastatin Teva je kontraindikován v těhotenství a během kojení. Ženy ve fertilním věku musí užívat účinné kontraceptivní prostředky (viz bod 4.3)

Těhotenství Bezpečnost u těhotných žen nebyla stanovena. U těhotných žen nebyly provedeny kontrolované klinické studie s atorvastatinem. Po intrauterinní expozici inhibitorům HMG-CoA reduktázy byly vzácně hlášeny kongenitální anomálie. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Léčba matek atorvastatinem může snížit hladinu mevalonátu u plodu, jenž je prekurzorem biosyntézy cholesterolu. Ateroskleróza je chronický proces a obvyklé vysazení hypolipidemik během těhotenství má pravděpodobně malý vliv na dlouhodobé riziko spojené s primární hypercholesterolémií. Z těchto důvodů by přípravek Amlodipin/Atorvastatin Teva neměl být užíván u těhotných žen, žen plánujících těhotenství nebo pravděpodobně těhotných. Léčba přípravkem Amlodipin/Atorvastatin Teva má být vysazena po celou dobu těhotenství nebo do doby, kdy je potvrzeno, že žena těhotná není (viz bod 4.3). Pokud žena během léčby otěhotní, musí být léčba okamžitě ukončena.

Kojení

Amlodipin je vylučován do mateřského mléka. Množství, které z matky přejde do kojence, má odhad interkvartilního rozpětí 3–7 % (max. 15 %) mateřské dávky. Účinek amlodipinu na kojence není známý. Není známo, zda atorvastatin (a jeho metabolity) přestupují do lidského mléka. U potkanů byla zjištěna prakticky stejná plazmatická koncentrace atorvastatinu a jeho aktivních metabolitů v mléce jako v plazmě (viz bod 5.3). Vzhledem k možnosti závažných nežádoucích účinků nesmějí ženy užívající přípravek Amlodipin/Atorvastatin Teva kojit (viz bod 4.3). Atorvastatin je během kojení kontraindikován (viz bod 4.3).

Fertilita U pacientů léčených blokátory kalciového kanálu byly hlášeny reverzibilní biochemické změny v hlavičkách spermií. Neexistují dostatečná klinická data týkající se potenciálního účinku amlodipinu na fertilitu. V jedné studii na potkanech byly zjištěny nežádoucí účinky na samčí fertilitu (viz bod 5.3).

Ve studiích se zvířaty neměl atorvastatin vliv na samčí ani samičí fertilitu (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Zatím nebyly provedeny studie zabývající se vlivem fixní kombinace amlodipinu a atorvastatinu na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Atorvastatin má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

Nicméně vzhledem k farmakodynamickým vlastnostem amlodipinové složky přípravku Amlodipin/Atorvastatin Teva hrozí občasný výskyt závratí. Tento fakt je třeba vzít v úvahu během řízení a obsluhy strojů (viz bod 4.8).

4.8 Nežádoucí účinky

Bezpečnost fixní kombinace amlodipinu a atorvastatinu byla ověřena na 1092 pacientech ve dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích, do kterých byli zařazeni pacienti se současnou diagnózou hypertenze a dyslipidemie. V klinických studiích s touto fixní kombinací, nebyly hlášeny žádné nežádoucí účinky vztahující se ke kombinaci amlodipin/atorvastatin. Nežádoucí účinky, které se v těchto studiích objevily, spadaly do skupiny již známých nežádoucích účinků vyskytujících se u samotného amlodipinu a/nebo atorvastatinu (viz níže uvedená tabulka s přehledem nežádoucích účinků).

V kontrolovaných klinických studiích bylo nutno přerušit terapii z důvodu výskytu laboratorních abnormalit či nežádoucích účinků u 5,1 % pacientů léčených amlodipinem a atorvastatinem. Pro srovnání ve skupině léčené placebem to nastalo u 4 % pacientů.

Níže uvedené nežádoucí účinky, vyjmenované podle MedDRA klasifikace orgánových systémů a četnosti výskytu nežádoucích účinků, jsou uvedeny zvlášť pro samotný amlodipin a atorvastatin.

Četnosti výskytu jsou definovány následovně:

velmi časté: ≥ 1/10

časté: ≥ 1/100 až < 1/10

méně časté: ≥ 1/1000 až < 1/100

vzácné: ≥ 1/10 000 až < 1/1 000

velmi vzácné: < 1/10 000

není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Třídy orgánových systémů dle MedDRANežádoucí účinkyČetnost
AmlodipinAtorvastatin
Infekce a infestacenasofaryngitida-časté
Poruchy krve a lymfatického systémuleukopenievelmi vzácné-
trombocytopenievelmi vzácnévzácné
Poruchy imunitního systémuhypersenzitivitavelmi vzácnéčasté
anafylaxe-velmi vzácné
Poruchy metabolizmu a výživyhyperglykémie*velmi vzácnéčasté
hypoglykémie-méně časté
Váhový přírůstekméně častéméně časté
Váhový úbytekméně časté-
Anorexie-méně časté
Diabetes mellitus-není známo*
Psychiatrické poruchyInsomnieméně častéméně časté
Poruchy nálady (včetně úzkosti)méně časté-
Noční můry-méně časté
depreseméně časténení známo
zmatenostvzácné-
Poruchy nervového systémusomnolencečasté-
závratěčastéméně časté
bolesti hlavy (zvláště na začátku léčby)častéčasté
tremorméně časté-
hypoestézie, parestézieméně častéméně časté
synkopaméně časté-
hypertonievelmi vzácné-
periferní neuropatievelmi vzácnévzácné
amnézie-méně časté
poruchy chutiméně častéméně časté

Extrapyramidový syndrom

Extrapyramidová porucha

není známo

není známo

-

-

Poruchy okaporuchy vidění (včetně diplopie)méně častévzácné
rozmazané vidění-méně časté
Poruchy ucha a labyrintutinitusméně častéméně časté
zhoršení sluchu-velmi vzácné
Srdeční poruchypalpitacečasté-
anginózní bolestivzácné-
Infarkt myokarduvelmi vzácné-
arytmie (včetně bradykardie, komorové tachykardie a fibrilace síní)velmi vzácné-
Cévní poruchyzrudnutíčasté-
hypotenzeméně časté-
vaskulitidavelmi-
vzácné
Respirační, hrudní a mediastinální poruchyfaryngolaryngeální bolest-časté
epistaxe-časté
dušnostméně časté-
rinitidaméně časté-
kašelvelmi vzácné-
intersticiální plicní onemocnění, zvláště u dlouhodobé léčby (viz bod 4.4)-není známo
Gastrointestinální poruchyhyperplazie dásnívelmi vzácné-
nauzeačastéčasté
bolesti horní i dolní části břichačastéméně časté
zvraceníméně častéméně časté
dyspepsieméně častéčasté
změna střevní motility (včetně průjmu a zácpy)méně časté-
sucho v ústechméně časté-
dysgeuzieméně časté-
průjem, zácpa, nadýmání-časté
gastritidavelmi vzácné
pankreatitidavelmi vzácnéméně časté
eruktace-méně časté
Poruchy jater a žlučových cesthepatitidavelmi vzácnéméně časté
cholestáza-vzácné
selhání jater-velmi vzácné
žloutenkavelmi vzácné-
Poruchy kůže a podkožní tkáněbulózní dermatitida včetně erythema multiformevelmi vzácnévzácné
Quinckeho edémvelmi vzácné-
erythema multiformevelmi vzácné-
alopecieméně častéméně časté
purpuraméně časté-
změna barvy kůžeméně časté-
pruritusméně častéméně časté
vyrážkaméně častéméně časté
hyperhidrózaméně časté-
exantémméně časté-
kopřivkavelmi vzácnéméně časté
angioneurotický edémvelmi vzácnévzácné
exfoliativní dermatitidavelmi vzácné-
fotosenzitivitavelmi vzácné-
Stevens-Johnsonův syndromvelmi vzácnévzácné
toxická epidermální nekrolýzanení známovzácné
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáněotok kloubů (včetně kotníků)častéčasté
artralgie, myalgie (viz bod 4.4)méně častéčasté
svalové křeče, svalové spasmyméně častéčasté
bolest zadméně častéčasté
bolest krku-méně časté
bolesti končetin-časté
svalová únava-méně časté
myositida (viz bod 4.4)-vzácné
rhabdomyolýza, myopatie (viz bod 4.4)-vzácné
tendinopatie, vzácně ruptura šlach-vzácné
Imunitně zprostředkovaná nekrotizující myopatie (viz bod 4.4)-není známo
Poruchy ledvin a močových cestporuchy mikce, nokturie, zvýšená frekvence močeníméně časté-
Poruchy reprodukčního systému a choroby prsuimpotenceméně častéméně časté
gynekomastieméně častévelmi vzácné
Celkové a jinde nezařazené poruchy a lokální reakce po podáníedémčastéméně časté
periferní edém-méně časté
únavačastéméně časté
bolesti na hrudiméně častéméně časté
astenieméně častéméně časté
bolestméně časté-
malátnostméně častéméně časté
horečka-méně časté
Vyšetřenízvýšení jaterních enzymů ALT, AST (většinou v důsledku cholestázy)velmi vzácnéčasté
zvýšené hladiny krevní CK (viz bod 4.4)-časté
přítomnost bílých krvinek v moči-méně časté

* Diabetes mellitus byl hlášen u některých statinů. Četnost výskytu závisí na přítomnosti či absenci rizikových faktorů (glukóza v krvi nalačno ≥ 5,6 mmol/l nebo 100,8 mg/dl, BMI > 30 kg/m2, zvýšené triglyceridy, hypertenze v anamnéze).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: http://www.sukl.cz/ nahlásit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Žádné informace o předávkování kombinací amlodipinu a atorvastatinu u lidí nejsou k dispozici.

Amlodipin Zkušenosti a data vztahující se k úmyslnému předávkování amlodipinem jsou omezené. Značné předávkování amlodipinem může vyústit v rozsáhlou periferní vazodilataci s následnou výraznou a pravděpodobně prolongovanou systémovou hypotenzí. Každý pacient s hypotenzí způsobenou předávkováním amlodipinem musí být sledován na kardiologické jednotce intenzivní péče. Pro úpravu vaskulárního tonu a krevního tlaku mohou být přínosné vazokonstrikční látky. Amlodipin nelze odstranit dialýzou.

Atorvastatin Specifická léčba předávkování atorvastatinem není k dispozici. Pokud dojde k předávkování atorvastatinem, je třeba pacienta léčit symptomaticky a v případě potřeby zavést podpůrnou léčbu. Je třeba kontrolovat jaterní testy a monitorovat hladiny CK v krevním séru. Jelikož se léčivá látka výrazně váže na plazmatické proteiny, nemá léčba hemodialýzou pro urychlení vyloučení atorvastatinu větší význam.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: inhibitory HMG-CoA reduktázy, jiné kombinace (atorvastatin a amlodipin). ATC kód: C10BX03.

Amlodipin/Atorvastatin Teva má duální mechanismus působení: amlodipin působí jako dihydropyridinový antagonista kalcia (antagonista kalciových iontů / blokátor pomalých kalciových kanálů) a atorvastatin inhibuje HMG-CoA reduktázu. Amlodipinová složka přípravku Amlodipin/Atorvastatin Teva inhibuje transmembránový transport kalciových iontů do srdečních buněk a buněk hladkého svalstva cévních stěn. Atorvastatinová složka přípravku Amlodipin/Atorvastatin Teva je kompetitivní selektivní inhibitor HMG-CoA reduktázy, enzymu, jenž katalyzuje stupeň přeměny 3-hydroxy-3-methyl-glutaryl-koenzymu A na mevalonát, což je prekurzor sterolů včetně cholesterolu.

Při podání fixní kombinace amlodipinu a atorvastatinu nebyly pozorovány žádné rozdíly v účinku na snížení systolického krevního tlaku v porovnání s podáváním samotného amlodipinu.

Stejně tak nebyly zjištěny rozdíly v účinku na snížení plazmatické hladiny LDL cholesterolu při podávání této fixní kombinace v porovnání s podáváním samotného atorvastatinu.

Studie Anglo-Scandinavian Cardiac Outcomes Trial (ASCOT) Je 2x 2 faktoriální, randomizovaná studie srovnávající dva antihypertenzní režimy u celkem 19257 pacientů (rameno snižující krevní tlak - ASCOT-BPLA blood pressure lowering arm), jakož i účinek přidání 10 mg atorvastatinu v porovnání s placebem u 10305 pacientů (rameno snižující lipidy - ASCOT-LLA Lipid-Lowering arm) na vznik fatálních a nefatálních kardiovaskulárních příhod.

Účinek atorvastatinu na fatální a nefatální kardiovaskulární příhody byl sledován v randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii (ASCOT-LLA) s 10305 pacienty s hypertenzí, ve věku 40-79 let, podmínkou pro zařazení do studie byla absence infarktu myokardu nebo léčby anginy pectoris v anamnéze a hladina celkového cholesterolu (TC) ≤ 6,5 mmol/l (251 mg/dl). U všech pacientů byly diagnostikovány nejméně 3 z následujících kardiovaskulárních rizikových faktorů: mužské pohlaví, věk (≥ 55 let a 65 u žen), kouření, diabetes mellitus, anamnéza předčasné ICHS u příbuzných prvního stupně, poměr celkového cholesterolu a HDL cholesterolu ≥ 6, onemocnení periferních cév, hypertrofie levé komory, prodělaná cévní mozková příhoda, abnormality na EKG, proteinurie / albuminurie.

Pacientům byla denně podávána antihypertenzní léčba, jejímž základem byl amlodipin (v dávce 5-10 mg) nebo atenolol (v dávce 50-100 mg). K dosažení dalšího snížení krevního tlaku (<140/90 mm Hg u nediabetických pacientů, <130/80 mm Hg u diabetických pacientů) mohl být přidán perindopril (v dávce 4-8 mg) ve skupině s amlodipinem a bendroflumethiazid kalium (v dávce 1,25-2,5 mg) ve skupině s atenololem. Třetí linií léčby byl doxazosin NEO (v dávce 4-8mg) v obou ramenech. Ve skupině s atorvastatinem bylo 5168 pacientů (2584 pacientů dostávalo amlodipin a 2584 pacientů dostávalo atenolol) a ve skupině s placebem bylo 5137 pacientů (2554 pacientů dostávalo amlodipin a 2583 pacientů dostávalo atenolol).

Kombinace amlodipinu s atorvastatinem vedla k významnému snížení rizika kombinovaného primárního ukazatele - fatální ICHS a nefatálního IM o:

  • 53 % (95% CI [31-68 %], p<0,0001) ve srovnání se skupinou amlodipin + placebo.
  • 39 % (95% CI [8-59 %], p<0,016) ve srovnání se skupinou atenolol + atorvastatin.

Významný pokles krevního tlaku byl zaznamenán v obou léčebných režimech; a výrazně více u režimu s amlodipinem v kombinaci s atorvastatinem než v režimu s atenololem v kombinaci s atorvastatinem (-26,5/-15,6 mm Hg versus -24,7/-13,6 mm Hg resp.). P-hodnoty rozdílu mezi oběma skupinami byly 0,0036 (u STK) a <0,0001 (u DTK).

Antihypertensive and Lipid-Lowering Treatment to Prevent Heart Attack Trial (Studie ALLHAT):

Dvojitě zaslepená, randomizovaná studie ALLHAT byla koncipována tak, aby srovnala účinek léčby přípravků první volby: amlodipinu nebo lisinoprilu vůči chlortalidonu u pacientů s mírnou až středně těžkou hypertenzí.

Celkem 33357 pacientů s hypertenzí ve věku 55 či více let bylo randomizováno a následně sledováno průměrně 4,9 roku. Pacienti měli minimálně jeden další kardiovaskulární rizikový faktor: prodělaný infarkt myokardu či cévní mozkovou příhodu (déle než 6 měsíců před vstupem do studie) nebo jiné dokumentované aterosklerotické onemocnění (51,5 %), diabetes mellitus 2.typu (36,1 %), hladinu HDL cholesterolu < 35 mg/dl (11,6 %), hypertrofii levé komory diagnostikovanou pomocí EKG či echokardiografie (20,9 %), kouřili cigarety (21,9 %).

Primárním ukazatelem byl soubor fatálních koronárních příhod či nefatálních infarktů myokardu. Ve skupině léčené amlodipinem dosáhlo tohoto primárního ukazatele 11,3 % pacientů v porovnání s 11,5 % pacientů ve skupině s chlortalidonem: RR 0,98, 95% CI [0,90-1,07] p=0,65.

Sekundární ukazatel:

  • Ve skupině léčené chlortalidonem byl zaznamenán počet úmrtí u 17,3 % pacientů a ve skupině léčené amlodipinem to pak bylo u 16,8 % pacientů (amlodipin versus chlortalidon: RR 0,96, 95% CI [0,89-1,02] p=0,20.
  • Incidence srdečního selhání (část složeného kombinovaného kardiovaskulárního cílového ukazatele) byla významně vyšší ve skupině léčené amlodipinem v porovnání se skupinou léčenou chlortalidonem (10,2 % vs. 7,7 %, RR 1,38, 95% CI [1,25-1,52] p<0,001).

Výsledky studie neprokázaly převahu účinku žádného z léků vzhledem k primárnímu ukazateli studie, závěry analýzy provedené zpětně prokázaly, že amlodipin snižuje primární ukazatel - fatální ischemickou chorobu srdeční (ICHS) a nefatální infarkt myokardu (IM), a sekundární ukazatel - mortalitu ze všech příčin, na podobné úrovni jako chlortalidon.

Studie Stroke Prevention by Aggressive Reduction in Cholesterol Levels (SPARCL)

Ve studii SPARCL (Stroke Prevention by Aggressive Reduction in Cholesterol Levels) byl hodnocen účinek atorvastatinu v dávce 80 mg denně nebo placeba na CMP u 4731 pacientů, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu (CMP) nebo tranzitorní ischemickou ataku (TIA) během uplynulých 6 měsíců a neměli ischemickou chorobu srdeční v anamnéze. Pacienty tvořili z 60 % muži, ve věku 21-92 let (průměrný věk 63 let), s průměrnou výchozí hodnotou LDL 133 mg/dl (3,4 mmol/l). Během léčby atorvastatinem byl střední LDL-C 73 mg/dl (1,9 mmol/l) a při užívání placeba byl střední LDL-C byl 129 mg/dl (3,3 mmol/l). Medián následných kontrol byl 4,9 roku.

Atorvastatin v dávce 80 mg snížil riziko primárního cílového parametru fatální nebo nefatální CMP o 15 % (HR 0,85; 95% CI, 0,72-1,00; p=0,05 nebo 0,84; 95% CI, 0,71-0,99; p=0,03 po úpravě výchozích faktorů) v porovnání s placebem. Mortalita ze všech příčin byla 9,1 % (216/2365) u atorvastatinu oproti 8,9 % (211/2366) u placeba.

Podle post-hoc analýzy atorvastatin v dávce 80 mg snížil incidenci ischemické CMP (218/2365, 9,2 % vs. 274/2366, 11,6 %, p=0,01) a zvýšil incidenci hemoragické CMP (55/2365, 2,3 % vs. 33/2366, 1,4 %, p=0,02) v porovnání s placebem.

  • Riziko hemoragické CMP bylo zvýšeno u pacientů, kteří prodělali hemoragickou CMP před vstupem do studie (7/45 u atorvastatinu oproti 2/48 u placeba; HR 4,06; 95% CI, 0,84-19,57) a riziko ischemické CMP bylo mezi oběma skupinami obdobné (3/45 u atorvastatinu oproti 2/48 u placeb; HR 1,64; 95% CI, 0,27-9,82).
  • Riziko hemoragické CMP bylo zvýšeno u pacientů, kteří prodělali lakunární infarkt před vstupem do studie (20/708 u atorvastatinu oproti 4/701 u placeba; HR 4,99; 95% CI, 1,71-14,61), ale riziko ischemické CMP bylo u těchto pacientů sníženo (79/708 u atorvastatinu oproti 102/701 u placeba; HR 0,76; 95% CI, 0,57-1,02). Je možné, že čisté riziko CMP je zvýšeno u pacientů s prodělaným lakunárním infarktem, kteří dostávali atorvastatin 80 mg denně.

Mortalita ze všech příčin byla 15,6 % (7/45) u atorvastatinu oproti 10,4 % (5/48) u placeba v podskupině pacientů s hemoragickou CMP v anamnéze. Mortalita ze všech příčin byla 10,9 % (77/708) u atorvastatinu oproti 9,1 % (64/701) u placeba v podskupině pacientů s lakunárním infarktem v anamnéze.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Data vztahující se k fixní kombinaci amlodipin/atorvastatin Po perorálním podání byly sledovány dva odlišné vrcholy hladin plazmatických koncentrací. První byl zaznamenán během 1-2 hodin po podání atorvastatinu, druhý byl pozorován mezi 6-12 hodinami po podání amlodipinu. Rychlost a stupeň biologické dostupnosti amlodipinu a atorvastatinu ve fixní kombinaci nebyla signifikantně odlišná od biologické dostupnosti za situace, kdy se současně podával amlodipin a atorvastatin každý v jiné tabletě.

Biologická dostupnost amlodipinu z fixní kombinace amlodipinu a atorvastatinu nebyla ovlivněna stravou. Přestože strava snižuje rychlost a stupeň absorpce atorvastatinu z této fixní kombinace o přibližně 32 % a stupeň absorpce o 11 %, jak bylo zjištěno měřením pomocí Cmax a AUC, účinek na snížení hladin LDL cholesterolu však nebyl změněn (viz níže), přestože u něj byl v souvislosti s potravou také zjištěn pokles plazmatické koncentrace.

Data vztahující se k amlodipinu

Absorpce Po perorálním podání terapeutických dávek samotného amlodipinu bylo vrcholové plazmatické koncentrace dosaženo za 6-12 hodin po podání. Absolutní biologická dostupnost byla odhadnuta v rozmezí 64-80 %. Distribuční objem je přibližně 21 l/kg. Konzumace potravy biologickou dostupnost amlodipinu neovlivňuje.

Distribuce Ve studiích in vitro bylo zjištěno, že přibližně 97,5 % cirkulující léčivé látky je u pacientů s hypertenzí vázáno na plazmatické bílkoviny.

Biotransformace Amlodipin je ve značné míře (asi 90 %) metabolizován na inaktivní metabolity pomocí jaterních enzymů.

Eliminace Eliminace amlodipinu probíhá ve dvou fázích, přičemž terminální plazmatický eliminační poločas je 30-50 hodin. Ustálených plazmatických hladin se dosahuje po 7-8 dnech podávání. Amlodipin se močí vylučuje z 10 % v podobě nezměněné substance a z 60 % ve formě metabolitů.

Data vztahující se k atorvastatinu

Absorpce Atorvastatin je po perorálním podání rychle absorbován; maximální plazmatické koncentrace je dosaženo po 1-2 hodinách. Míra absorpce vzrůstá proporcionálně s dávkou atorvastatinu. Absolutní biologická dostupnost atorvastatinu je přibližně 12 % a systémová dostupnost inhibiční aktivity HMG-CoA reduktázy je přibližně 30 %. Nízká systémová dostupnost je připisována presystémové clearance gastrointestinální sliznice a/nebo tzv. first-pass metabolizmu v játrech. Přestože strava snižuje rychlost a rozsah stupně absorpce látky přibližně o 25 % resp. o 9 %, jak bylo zjištěno měřením pomocí Cmax a AUC, snížení hladiny LDL cholesterolu je stejné, ať je atorvastatin podáván s jídlem nebo bez něj. Plazmatická koncentrace atorvastatinu je nižší (přibližně o 30 %, měřeno pomocí Cmax a AUC), pokud se lék podá ve večerních hodinách v porovnání s ranním podáním. Nicméně snížení hladiny LDL cholesterolu je stejné bez ohledu na dobu podání přípravku.

Distribuce Průměrný distribuční objem atorvastatinu je přibližně 381 litrů. Atorvastatin je vázán z ≥ 95 % na plazmatické proteiny.

Metabolizmus Atorvastatin je metabolizován na orto- a parahydroxylové deriváty a různé produkty beta-oxidace. Ve studii in vitro byla inhibice aktivity HMG-CoA reduktázy pomocí orto- a parahydroxylových metabolitů ekvivalentní inhibici atorvastatinem. Přibližně 70 % cirkulující inhibiční aktivity HMG-CoA reduktázy je připisováno aktivním metabolitům atorvastatinu.

Eliminace Atorvastatin a jeho metabolity jsou primárně vylučovány žlučí, následně játry a/nebo extra-hepatálním metabolismem. Nezdá se však, že by lék procházel významnou enterohepatální recirkulací. Střední plazmatický eliminační poločas atorvastatinu je u člověka přibližně 14 hodin, ale poločas inhibiční aktivity vůči HMG-CoA reduktáze je asi 20-30 hodin díky přítomnosti aktivních metabolitů. Méně než 2 % z perorálně podané dávky atorvastatinu je v nezměněné podobě vylučováno močí.

Data vztahující se k podávání atorvastatinu a amlodipinu u zvláštních skupin pacientů

Starší pacienti Doba potřebná k dosažení vrcholových plazmatických koncentrací amlodipinu je u starších a mladších osob obdobná. Clearance amlodipinu se snižuje spolu se zvýšením AUC a eliminačního poločasu u starších pacientů. Podle očekávání došlo v závislosti na věku studované skupiny u nemocných s městnavým srdečním selháním ke zvýšení AUC a eliminačního poločasu. Plazmatické koncentrace atorvastatinu jsou vyšší u zdravých starších osob (> 65 let) než u mladých dospělých jedinců (přibližně o 40 % u Cmax a o 30 % u AUC). Z výsledků klinických studií lze usuzovat na větší účinek snížení hladin LDL cholesterolu u starší populace ve srovnání s populací mladší (viz bod 4.4).

Pediatrická populace Farmakokinetické údaje pro dětskou populaci nejsou k dispozici.

Pohlaví Koncentrace atorvastatinu jsou odlišné u žen (zhruba o 20 % vyšší Cmax a o 10 % nižší AUC) v porovnání s muži. Tyto rozdíly nejsou klinicky významné a nepředstavují žádné klinicky významné rozdíly v účinku na hladinu lipidů u mužů a u žen.

Renální insuficience Farmakokinetika amlodipinu není při poruše funkce ledvin významně ovlivněna. Amlodipin nelze odstranit dialýzou. Proto mohou pacienti s renálním selháním dostat běžnou velikost počáteční dávky. Ve studiích s atorvastatinem neměly poruchy funkce ledvin žádný vliv na plazmatickou koncentraci atorvastatinu nebo na jeho účinek snižovat hladiny LDL cholesterolu, proto není potřeba u pacientů s renální insuficiencí upravovat podávané dávky.

Jaterní insuficience U pacientů s jaterní insuficiencí bylo zjištěno snížení clearance amlodipinu s následným zvýšením AUC o přibližně 40-60 %. U pacientů se středně těžkým až těžkým stupněm jaterní insuficience není terapeutická odpověď na léčbu atorvastatinem narušena, ale expozice vůči přípravku je velmi zvýšena. Plazmatické koncentrace atorvastatinu jsou výrazně zvýšeny (zhruba 16x vyšší Cmax a 11x vyšší AUC) u pacientů s chronickým poškozením jater v důsledku alkoholizmu (Child- Pugh B).

Polymorfismus SLOC1B1 Jaterní vychytávání všech inhibitorů HMG-CoA reduktázy včetně atorvastatinu zapojuje transportér OATP1B1. U pacientů s polymorfizmem SLOC1B1 existuje riziko zvýšené expozice atorvastatinu, které může vést ke zvýšenému riziku rhabdomyolýzy (viz bod 4.4). Polymorfizmus genu kódujícího OATP1B1 (SLCO1B1 c.521CC) je spojen s 2,4x vyšší expozicí atorvastatinu (AUC) než u subjektů bez této genotypové varianty (c.521TT). U těchto pacientů je rovněž možné geneticky zhoršené jaterní vychytávání atorvastatinu. Možné důsledky na účinek nejsou známé.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Zatím nebyly provedeny žádné preklinické studie s fixní kombinací amlodipinu a atorvastatinu.

Předklinické údaje vztahující se k amlodipinu a vycházející z výsledků běžných studií bezpečnosti, farmakologických studií, studií toxicity při opakovaném podávání či ze studií genotoxicity nebo kancerogenity neprokázaly pro člověka žádné zvláštní nebezpečí. Ve studiích reprodukční toxicity bylo u potkanů pozorováno prodloužení doby porodu a vyšší perinatální mortalita po podání amlodipinu.

U potkanů nebyla prokázána ani genotoxicita (in vitro a in vivo), ani kancerogenita atorvastatinu. U myší byl ve 2leté studii pozorován zvýšený výskyt hepatocelulárního adenomu u samců a u samic pak výskyt hepatocelulárního karcinomu, pokud těmto myším byly podávány maximální dávky, které byly 6-11x vyšší, než činí doporučená maximální dávka pro člověka stanovená na základě AUC(0-24).

Ze studií na zvířatech vyplývá, že inhibitory HMG-CoA reduktázy mohou ovlivňovat vývoj embrya nebo plodu. Vývoj potomků potkanů byl opožděný a pravděpodobnost jejich postnatálního přežití byla snížena, pokud byl březím samicím podáván atorvastatin v dávkách vyšších než 20 mg/kg/den (klinická systémová expozice). Koncentrace atorvastatinu a jeho aktivních metabolitů v mléce potkanů odpovídala plazmatické hladině atorvastatinu u březích samic. U atorvastatinu nebyl prokázán žádný účinek na fertilitu samců v dávkách do 175 mg/kg/den a u samic v dávkách do 225 mg/kg/den, stejně tak nebyl prokázán jeho teratogenní účinek.

Reprodukční toxikologie

Reprodukční studie u potkanů a myší prokázaly zpoždění porodu, prodloužení doby porodu a snížení přežití mláďat při dávkách přibližně 50x vyšších než nejvyšší doporučené dávky pro člověka stanovené v mg/kg.

Poruchy fertility

Nebyl zjištěn žádný účinek na fertilitu potkanů léčených amlodipinem (samci po dobu 64 dní a samice po dobu 14 dní před pářením) v dávkách do 10 mg/kg/den (8x* vyšší, než je maximální doporučená dávka u člověka 10 mg v mg/m2). V jiné studii s potkany, kde samci byli léčeni amlodipinem po dobu 30 dnů v dávkách srovnatelných s dávkou pro člověka stanovené v mg/kg, byly pozorovány snížené plazmatické hladiny folikuly stimulujícího hormonu a testosteronu a rovněž snížení hustoty spermií a počtu zralých spermií a Sertoliho buněk.

Kancerogeneze/mutageneze

U potkanů a myší léčených amlodipinem v potravě po dobu dvou let v koncentracích vypočtených tak, aby odpovídaly denním úrovním dávky 0,5; 1,25 a 2,5 mg/kg, nebyla kancerogenita amlodipinu nijak prokázána. Nejvyšší dávka (u myší obdobná a u potkanů dvojnásobná*, než je maximální doporučená klinická dávka 10 mg, v mg/m2) byla blízko maximální tolerované dávky u myší, avšak nikoliv u potkanů. Studie mutagenity neodhalily žádné na dávce závislé účinky jak na genové, tak i na chromozomální úrovni.

*Při hmotnosti pacienta 50 kg

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety: Uhličitan vápenatý

Mikrokrystalická celulóza

Předbobtnalý kukuřičný škrob

Sodná sůl kroskarmelózy

Hyprolóza

Polysorbát 80

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Magnesium-stearát

Potahová vrstva:

Potah tablety pro přípravek Amlodipin/Atorvastatin Teva 5 mg/10 mg je tvořen potahovou soustavou Opadry II 85F18422 bílá, obsahující:

Polyvinylalkohol

Oxid titaničitý (E171)

Makrogol 3350

Mastek

Potah tablety pro přípravek Amlodipin/Atorvastatin Teva 10 mg/10 mg je tvořen potahovou soustavou Opadry II 85F205038 modrá, obsahující:

Polyvinylalkohol

Oxid titaničitý (E171)

Makrogol 3000

Mastek

Hlinitý lak indigokarmínu (E132)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

18 měsíců

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

OPA/Al/PVC-Al blistry.

Velikosti balení:

Blistry: 28, 30, 90 a 100 potahovaných tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva Pharmaceuticals CR s.r.o, Radlická 3185/1c, 150 00 Praha, Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

Amlodipin/Atorvastatin Teva 5 mg/10 mg: 83/302/14-C Amlodipin/Atorvastatin Teva 10 mg/10 mg: 83/303/14-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 3. 9. 2014

10. DATUM REVIZE TEXTU

  1. 22. 6. 2018

Další informace o léčivu AMLODIPIN/ATORVASTATIN TEVA

Jak se AMLODIPIN/ATORVASTATIN TEVA podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 100

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Praha
E-mail: vois@teva.cz
Telefon: 251007111

O tomto dokumentu

Zdroj: SÚKL – databáze léčivých přípravků · Kód SÚKL: 0197120 · Spisová značka: sukls29628/2018

Poslední revize dokumentu: 22. 6. 2018

Našli jste chybu? Napište nám na info@nonstop-lekarna.cz.

Co znamenají jednotlivé kapitoly a četnosti nežádoucích účinků: Jak číst příbalový leták

Informace nenahrazují radu lékaře ani lékárníka.

Údaje o přípravku AMLODIPIN/ATORVASTATIN TEVA

Registrace zrušena k 31. 10. 2018. SÚKL k přípravku neposkytuje aktuální údaje – výdej, balení, dodávky ani ceny.

AMLODIPIN/ATORVASTATIN TEVA 10 mg/10 mg, potahovaná tableta · registrační číslo 83/303/14-C · držitel registrace Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Praha, Česká republika

Zdroj dat: Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), seznam zrušených registrací v databázi léčivých přípravků platné od 1. 11. 2026.