1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Alopurinol Glenmark 100 mg tablety

Alopurinol Glenmark 300 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje allopurinolum 100 mg.

Jedna tableta obsahuje allopurinolum 300 mg.

Pomocné látky se známým účinkem:

[100 mg tablety]

Jedna tableta přípravku obsahuje 50,70 mg monohydrátu laktosy.

[300 mg tablety]

Jedna tableta přípravku obsahuje 153,60 mg monohydrátu laktosy a 2,6 mg hlinitého laku oranžové žluti (E110).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta

[100 mg tablety]

Bílé až téměř bílé, kulaté, bikonvexní, nepotahované tablety o průměru asi 7,5 mm, na jedné straně „AL“ a „100“ odděleno půlící rýhou a na druhé straně hladké.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky. [300 mg tablety]

Kulaté, bikonvexní, nepotahované tablety broskvové barvy o průměru asi 11 mm, na jedné straně „AL“ a „300“ odděleno půlící rýhou a na druhé straně hladké.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Dospělí:

• Všechny formy hyperurikémie, které nejsou kontrolovatelné dietou, včetně sekundární hyperurikémie různého původu, klinické komplikace hyperurikemických stavů, zejména manifestní dna, urátová nefropatie, a k rozpuštění a prevenci kamenů z kyseliny močové.
• Léčba recidivujících smíšených kalcium oxalátových kamenů při současné hyperurikosurii, když dostatečný přívod tekutin, dietní a podobná opatření selhala.
• Sekundární hyperurikémie různého původu
• Urátová nefropatie v průběhu léčby leukémie
• Dědičné poruchy způsobené enzymovým deficitem, Lesch-Nyhanův syndrom (částečný nebo úplný

nedostatek hypoxantin-guanin-fosforibosyltran­sferázy) a deficit adeninfosfori­bosyltransferá­zy.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí

Léčba přípravkem Alopurinol Glenmark má být zahájena nízkou dávkou, např. 100 mg/den, aby se snížilo riziko nežádoucích účinků, a dávka by se měla zvýšit pouze v případě, že je hladina urátů v séru neuspokojivá. Zvláštní opatrnosti je zapotřebí při nedostatečné funkci ledvin (viz bod 4.2 Dávkování při poruše funkce ledvin). Je doporučeno následující dávkování:

100 až 200 mg denně v případě mírných obtíží, 300 až 600 mg denně v případě středně závažných obtíží, 700 až 900 mg denně v případě závažných obtíží.

Pokud je požadována dávka v mg/kg tělesné hmotnosti, je třeba užívat 2 až 10 mg/kg tělesné hmotnosti za den.

Pediatrická populace

Děti a dospívající mladší 15let: 10 až 20 mg/kg tělesné hmotnosti za den, maximálně 400 mg denně. U dětí je užívání indikováno vzácně, s výjimkou maligních stavů (zejména leukémie) a určitých enzymatických poruch, např. při Lesch-Nyhanově syndromu.

Tato léková forma není vhodná pro děti mladší 3 let.

Starší pacienti

Vzhledem k absenci konkrétních údajů má být použita nejnižší dávka, která vede k uspokojivému snížení hladiny kyseliny močové.

Zvláštní pozornost má být věnována doporučením při poruchách funkce ledvin a případům uvedeným v bodě 4.2 Dávkování při poruše funkce ledvin a bodě 4.4.

Dávkování při poruše funkce ledvin

Alopurinol a jeho metabolity se vylučují pomocí ledvin, a proto snížená funkce ledvin může vést k retenci léčiva a/nebo jeho metabolitů s následným prodloužením plasmatických poločasů.

Při závažné renální insuficienci může být vhodné užívat méně než 100 mg za den, nebo užívat jednotlivé dávky 100 mg v intervalech delších než jeden den.

Je-li k dispozici zařízení ke sledování plazmatické koncentrace oxipurinolu, má být dávka upravena tak, aby se udržovala hladina oxipurinolu v plazmě nižší než 100 mikromol/l (15,2 mg/l).

Alopurinol i jeho metabolity jsou dialyzovatelné. Pokud je dialýza vyžadovaná dvakrát až třikrát týdně, lze uvažovat o alternativním dávkovacím schématu 300 až 400 mg přípravku Alopurinol Glenmark bezprostředně po každém ukončení dialýzy, bez podávání přípravku v mezidobí.

Dávkování při poruše funkce jater: Pacientům s poruchou jater je třeba podávat nižší dávky. V počátečních fázích léčby se doporučuje periodicky provádět testy jaterních funkcí.

Léčba stavů s vysokým obratem urátu, např. neoplazie, Lesch-Nyhanova syndromu: Před zahájením cytotoxické léčby je vhodné upravit stávající hyperurikémii a/nebo hyperurikosurii přípravkem Alopurinol Glenmark. Je důležité zajistit dostatečnou hydrataci a udržet optimální diurézu a snažit se alkalizovat moč, aby se zvýšila rozpustnost urátu/kyseliny močové v moči. Dávka přípravku Alopurinol Glenmark má být na dolní hranici doporučeného dávkovacího schématu.

U urátové nefropatie nebo u jiných patologických stavů poškozujících renální funkce je třeba dodržovat doporučení uvedené v části 4.2 Dávkování při poruše funkce ledvin.

Tyto kroky mohou snížit riziko xanthinových a/nebo oxipurinolových depozit komplikujících klinický stav. Viz také body 4.5 a 4.8.

Doporučené monitorování

Dávkování by mělo být ve vhodných intervalech monitorováno a upraveno podle koncentrace kyseliny močové v séru a hladiny urátů/kyseliny močové v moči.

Způsob podání

Přípravek Alopurinol Glenmark se může užívat perorálně jednou denně po jídle. Je dobře snášen, především po jídle. Pokud denní dávka překročí 300 mg a projevuje se gastrointestinální intolerance, může být vhodné rozdělit denní dávku přípravku.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Syndrom přecitlivělosti, Stevens-Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální nekrolýza (TEN)

Reakce z přecitlivělosti na alopurinol se mohou projevovat mnoha různými způsoby, včetně makulopapulárního exantému, syndromu přecitlivosti (známý též jako DRESS) a Stevens-Johansonovým syndromem (SJS)/toxickou epidermální nekrolýzou (TEN). Tyto reakce jsou klinickými diagnózami a jsou rozpoznávány podle klinických příznaků. Pokud se takováto reakce objeví kdykoli během léčby, je třeba alopurinol ihned vysadit. V případě syndromu přecitlivělosti, SJS/TEN nesmí být již alopurinol nikdy pacientovi znovu nasazen. Při rozvoji hypersensitivních kožních reakcí může být přínosné podávání kortikosteroidů.

Alela HLA-B*5801

Bylo prokázáno, že výskyt alely HLA-B*5801 je spojen s rizikem rozvoje syndromu přecitlivělosti a SJS/TEN po alopurinolu. Frekvence výskytu alely HLA-B*5801 se značně liší u různých etnických skupin: u čínské populace (národnost Han) je výskyt až 20 %, u korejské populace kolem 12 % a u japonské a evropské populace 1 až 2 %. Používání genotypizace jako nástroje screeningu pro rozhodnutí o léčbě alopurinolem není zavedeným postupem. Pokud je však známo, že pacient je nositelem alely HLA-B*5801, lze podávání alopurinolu zvážit, pokud očekávaný přínos léčby převýší rizika. V takovém případě je třeba pečlivě sledovat možné příznaky syndromu hypersensitivity nebo SJS/TEN a informovat pacienta o nutnosti ihned ukončit léčbu, pokud se objeví první příznaky.

Chronická porucha funkce ledvin

U pacientů s chronickou poruchou funkce ledvin současně léčených diuretiky, obzláště tiazidem, může být zvýšené riziko vzniku reakce z přecitlivělosti včetně SJS/TEN v souvislosti s alopurinolem. V takovém případě je třeba pečlivě sledovat možné příznaky syndromu hypersensitivity nebo SJS/TEN a informovat pacienta o nutnosti ihned a trvale ukončit léčbu, pokud se objeví první příznaky (viz bod 4.8).

Porucha funkce jater nebo ledvin

Pacienti se sníženou funkcí jater nebo ledvin mají užívat nižší dávky (viz bod 4.2). Pacienti s hypertenzí nebo kardiální insuficiencí, léčení např. diuretiky nebo ACE inhibitory, mohou mít souběžně sníženou funkci ledvin, a proto u této skupiny by měl být alopurinol podáván s opatrností.

Asymptomatická hyperurikémie

Asymptomatická hyperurikémie sama o sobě není obecně považována za indikaci pro užití přípravku Alopurinol Glenmark. Dostatečný příjem tekutin a úprava diety se zaléčením základní příčiny mohou tento stav upravit.

Akutní záchvat dny

Léčba alopurinolem se nezahajuje, dokud akutní záchvat dny kompletně neodezněl, protože by se mohly vyvolat další záchvaty.

V počátečních fázích léčby přípravkem Alopurinol Glenmark se může stejně jako u urikosurik rozvinout akutní záchvat dnavé artritidy. Proto se doporučuje podávat profylakticky vhodné antiflogistikum nebo kolchicin po dobu nejméně jednoho měsíce. Podrobnosti o vhodném dávkování a zvláštních opatřeních i upozorněních je třeba vyhledat v literatuře.

Jestliže se u pacientů užívajících alopurinol vyvine akutní záchvat dny, je třeba pokračovat v léčbě stejnými dávkami, a zároveň léčit akutní záchvat vhodným antiflogistikem.

Xanthinová depozita

U stavů, při kterých je výrazně zvýšena tvorba urátů (např. maligní onemocnění a jejich léčba, Lesch-Nyhanův syndrom), by absolutní koncentrace xanthinu v moči mohla ve vzácných případech vzrůst natolik, že umožní tvorbu depozit v močovém traktu. Toto riziko může být sníženo zajištěním dostatečné hydratace s cílem dosáhnout optimálního naředění moči.

Vliv na ledvinové kameny tvořené kyselinou močovou

Adekvátní léčba přípravkem Alopurinol Glenmark vede k rozpuštění velkých kamenů tvořených kyselinou močovou v ledvinné pánvičce s malým rizikem jejich zaklínění v močovodu.

Poruchy štítné žlázy

Zvýšené hodnoty TSH (> 5,5 pIU/ml) byly pozorovány u pacientů dlouhodobě léčených alopurinolem (5,8%) v dlouhodobé otevřené prodloužené studii.

Laktosa

Přípravek Alopurinol Glenmark obsahuje laktosu, a proto by pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, s vrozeným deficitem laktázy nebo s malabsorpcí glukosy a galaktosy neměli tento přípravek užívat.

• 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

6-merkaptopurin a azathioprin

Azatioprin se metabolizuje na 6-merkaptopurin, který je inaktivován působením xanthinoxidázy. Pokud je 6-merkaptopurin nebo azathioprin podáván souběžně s přípravkem Alopurinol Glenmark, měla by být podána pouze čtvrtina obvyklé dávky 6-merkaptopurinu nebo azathioprinu, protože inhibice xantin oxidasy prodlouží jejich aktivitu.

Vidarabin (adeninarabinosid)

Důkazy naznačují, že plazmatický poločas vidarabinu je za přítomnosti alopurinolu prodloužen. Podávají-li se tyto dva přípravky současně, je nutné zvlášť pečlivé sledování, aby se zjistilo případné zvýšení toxických účinků.

Salicyláty a urikosurika

Oxipurinol, hlavní metabolit alopurinolu s vlastním terapeutickým účinkem, se vylučuje ledvinami podobně jako urát. Proto látky s urikosurickým účinkem – např. probenecid nebo vysoké dávky salicylátů – mohou urychlit exkreci oxipurinolu. To může snížit terapeutickou účinnost alopurinolu, klinický význam je však třeba určit v každém jednotlivém případě zvlášť.

Chlorpropamid

Podává-li se alopurinol současně s chlorpropamidem při porušené funkci ledvin, může se zvýšit riziko prodloužené hypoglykemické účinnosti, protože alopurinol a chlorpropamid mohou soutěžit o exkreci v renálním tubulu.

Kumarinová antikoagulancia

Vzácně se objevily zprávy o zvýšeném účinku warfarinu a jiných kumarinových antikoagulancií, pokud se tyto látky podávaly společně s alopurinolem; proto se musí pečlivě monitorovat všichni pacienti užívající antikoagulancia.

Fenytoin

Alopurinol může inhibovat oxidaci fenytoinu v játrech, klinický význam však nebyl zjištěn.

Theofylin

Objevily se údaje, že alopurinol inhibuje metabolismus theofylinu. Mechanismus této interakce lze vysvětlit tím, že xanthinoxidáza se u člověka účastní biotransformace theofylinu. Hladiny theofylinu je třeba monitorovat u pacientů, kteří zahajují terapii alopurinolem nebo zvyšují jeho dávky.

Ampicilin/amo­xicilin

Byla hlášena zvýšená frekvence kožních vyrážek u pacientů užívajících ampicilin nebo amoxicilin současně s alopurinolem ve srovnání s incidencí u pacientů, kteří tuto kombinaci neužívali. Příčina této interakce nebyla zjištěna. Doporučuje se však, aby u pacientů léčených alopurinolem byla užita namísto ampicilinu anebo amoxicilinu alternativní terapie, pokud je dostupná.

Cyklofosfamid, doxorubicin, bleomycin, prokarbazin, mechlorethamin

Byl hlášen zvýšený výskyt útlumu kostní dřeně cyklofosfamidem a jinými cytotoxickými látkami u pacientů s neoplastickými onemocněními (jinými než leukémie) za přítomnosti alopurinolu. V dobře kontrolované studii u pacientů léčených cyklofosfamidem, doxorubicinem, bleomycinem, prokarbazinem a/nebo mechlorethaminem (chlormethin hydrochloridem) se však neukázalo, že by alopurinol zvyšoval toxické účinky těchto cytotoxických lá­tek.

Cyklosporin

Údaje naznačují, že plazmatická koncentrace cyklosporinu se v průběhu současné léčby alopurinolem může zvýšit. Jestliže se obě látky podávají společně, je třeba uvážit možnost zvýšené toxicity cyklosporinu.

Didanosin

U zdravých dobrovolníků a pacientů s HIV léčených didanosinem byly plazmatické hodnoty Cmax a AUC didanosinu přibližně dvojnásobné při současné terapii alopurinolem (300 mg denně), bez změny terminálního poločasu. Současné podávání těchto dvou léků se obecně nedoporučuje. Je-li současné užívání nevyhnutelné, může být nutné snížit dávkování didanosinu a pacienty je třeba pečlivě sledovat.

Diuretika:

Byla zaznamenána interakce mezi aluporinolem a furosemidem, která vedla ke zvýšení koncentrace urátu v séru a zvýšení koncentrace oxypurinolu v plasmě. Bylo zaznamenáno zvýšené riziko nežádoucích účinků z přecitlivělosti v případech, kdy byl alopurinol podáván současně s diuretiky, zejména thiazidy, především u pacientů se selháním ledvin.

ACE inhibitory

Současné užívání s alopurinolem je spojeno se zvýšeným rizikem rozvoje hypersenzitivních reakcí, především u pacientů se selháním ledvin.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Důkazy o bezpečnosti přípravku Alopurinol Glenmark v těhotenství u lidí jsou nedostatečné, i když se hojně používá po mnoho let bez zjevných negativních následků (viz bod 5.3).

Používejte v těhotenství pouze tehdy, pokud neexistuje bezpečnější alternativa a pokud onemocnění samo o sobě představuje riziko pro matku nebo nenarozené dítě.

Kojení

Hlášení naznačují, že alopurinol a oxipurinol jsou vylučovány do lidského mateřského mléka. U ženy užívající 300 mg alopurinolu denně byla v mateřském mléce prokázána koncentrace alopurinolu 1,4 mg/litr a oxipurinolu 53,7 mg/litr. Avšak neexistují žádné údaje o účincích alopurinolu nebo jeho metabolitů na kojence.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Vzhledem k tomu, že u pacientů užívajících alopurinol byly hlášeny nežádoucí účinky, jako je ospalost, závratě a ataxie, by pacienti měli být opatrní před řízením vozidel, obsluhou strojů nebo účastí na nebezpečných činnostech, dokud si nebudou dostatečně jisti, že alopurinol nemá nepříznivý vliv na jejich výkon.

4.8 Nežádoucí účinky

Pro tento přípravek není k dispozici žádná klinická dokumentace z poslední doby, kterou by bylo možné použít jako podporu pro stanovení frekvence nežádoucích účinků. Incidence nežádoucích účinků se může lišit v závislosti na podané dávce a rovněž při podávání v kombinaci s jinými léčivy.

Kategorie četnosti, které jsou níže přiřazeny k nežádoucím účinkům, jsou odhady: u většiny nežádoucích účinků nejsou vhodné údaje pro výpočet incidence k dispozici. Nežádoucí účinky zjištěné při poregistračním sledování se považovaly za vzácné nebo velmi vzácné. Pro klasifikaci četnosti bylo použito následující pravidlo: velmi časté (>1/10) časté (>1/100 až <1/10) méně časté (>1/1 000 až <1/100) vzácné (>1/10 000 až <1/1 000) velmi vzácné (<1/10 000)

Nežádoucí účinky spojené s přípravkem Alopurinol Glenmark jsou v celkové léčené populaci vzácné a většinou méně závažné. Incidence je vyšší při současných poruchách funkce ledvin a/nebo jater.

Tabulka 1 Nežádoucí účinky

• ¹ Byla hlášeny velmi vzácné případy trombocytopenie, agranulocytózy a aplastické anemie, zejména u jedinců s poruchou funkce ledvin a/nebo jater, což u této skupiny pacientů zesiluje potřebu zvláštní péče.

• ² V různých obměnách se může objevit opožděná multiorgánová hypersenzitivní reakce (známá jako hypersenzitivní syndrom nebo DRESS) s horečkou, vyrážkami, vaskulitidou, lymfadenopatií, pseudolymfomem, artralgií, leukopenií, eosinofilií, hepatosplenome­galií, abnormálními testy jaterních funkcí a syndromem mizejícího žlučovodu (destrukce a vymizení intrahepatických žlučovodů). Mohou být postiženy i další orgány (např. játra, plíce, ledviny, slinivka břišní, myokard a tlusté střevo). Tyto reakce se mohou objevit kdykoliv během léčby. V takovém případě se musí alopurinol vysadit IHNED a NATRVALO.

• ³ Po biopsii generalizované lymfadenopatie byl velmi vzácně popsán angioimunoblastický T-lymfom. Zdá se, že je po vysazení alopurinolu reverzibilní.

• ⁴ V časných klinických studiích byla hlášena nauzea a zvracení. Další hlášení naznačila, že tato reakce není významným problémem a lze se jí vyhnout užíváním alopurinolu po jídle.

• ⁵ Dysfunkce jater byla hlášena bez zřejmých důkazů generalizovanější hypersenzitivity.

• ⁶ Kožní reakce jsou nejčastějšími reakcemi a mohou se objevit kdykoli během léčby. Mohou být svědivé, makulopapulární, někdy šupinatějící, někdy purpurické a vzácně exfoliativní, jako je Stevens-Johnsonův syndrom a toxická epidermální nekrolýza (SJS/TEN). Nejvyšší riziko výskytu SJS a TEN nebo jiných závažných hypersenzitivních reakcí je během prvních týdnů léčby. Nejlepších výsledků při zvládání takových reakcí se dosahuje při včasné diagnóze a okamžitém vysazení všech podezřelých léčiv. Pokud se takové reakce objeví, musí se alopurinol IHNED vysadit. Po uzdravení z mírných reakcí lze alopurinol znovu nasadit v nízké dávce (např. 50 mg/den) a dávku postupně zvyšovat. Před opětovným nasazením alopurinolu je nutno zvážit screening na přítomnost alely HLA-B*58:01. Pokud se vyrážka objeví znovu, musí se alopurinol vysadit NATRVALO, protože by mohlo dojít k závažnější hypersenzitivitě (viz bod 4.8 Poruchy imunitního systému). Pokud nelze vyloučit SJS/TEN nebo jiné závažné hypersenzitivní reakce, alopurinol znovu NENASAZUJTE, a to vzhledem k potenciálu závažných nebo dokonce fatálních reakcí. Klinická diagnóza SJS/TEN nebo jiných závažných hypersenzitivních reakcí je základem pro další rozhodování. Tyto reakce se mohou objevit kdykoliv během léčby, v takovém případě se musí alopurinol vysadit ihned a natrvalo.

• ⁷ Bylo hlášeno, že angioedém se vyskytuje se známkami a příznaky generalizovanější hypersenzitivní reakce nebo bez nich.

• ⁸ Bylo hlášeno, že horečka se vyskytuje se známkami a příznaky obecnější hypersenzitivní reakce na alopurinol nebo bez nich (viz bod 4.8 Poruchy imunitního systému).

4.9 Předávkování

Při požití alopurinolu až do 22,5 g nebyly hlášeny nežádoucí účinky.

U pacienta, který užil 20 g alopurinolu, byly hlášeny příznaky a známky zahrnující nauzeu, zvracení, průjem a závratě. K uzdravení došlo po použití obecných podpůrných opatření.

Silná absorpce přípravku Alopurinol Glenmark může vést k významné inhibici xanthinoxidázové aktivity, což by nemělo mít nežádoucí účinky, jestliže nedochází k ovlivnění současně podávaných léčiv, zejména 6-merkaptopurinu a/nebo azathioprinu. Přiměřená hydratace udržuje optimální vylučování alopurinolu a jeho metabolitů močí. Je-li to nutné, může se použít hemodialýza.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1  Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: přípravky k léčbě dny, přípravky inhibující tvorbu kyseliny močové, ATC kód: M04AA01

Alopurinol je inhibitor xanthinoxidázy. Alopurinol a jeho hlavní metabolit oxipurinol snižují hladinu kyseliny močové v plazmě a moči tím, že inhibují enzym xanthinoxidázu, který katalyzuje oxidaci hypoxanthinu na xanthin a xanthinu na kyselinu močovou. Kromě inhibice metabolismu purinů je u některých hyperurikemických pacientů potlačena i biosyntéza purinů de novo, a to inhibicí hypoxanthin-guanin-fosforibosyltran­sferázy zpětnou vazbou. Další metabolity alopurinolu zahrnují alopurinolribosid a oxipurinol-7-ribosid.

5.2  Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním podání je alopurinol účinný a rychle se absorbuje z horní části gastrointesti­nálního traktu. Studie zjistily přítomnost alopurinolu v krvi za 30 až 60 minut po podání. Odhady biologické dostupnosti se pohybují od 67 % do 90 %. Maximální plazmatické hladiny alopurinolu je obvykle dosaženo přibližně za 1,5 hodiny po perorálním podání přípravku Alopurinol Glenmark, rychle však klesá a po 6 hodinách je sotva zjistitelná. Maximální hladiny oxipurinolu je obvykle dosaženo za 3 až 5 hodin po perorálním podání přípravku Alopurinol Glenmark a je značně trvalejší.

Distribuce

Alopurinol se jen zanedbatelně váže na plazmatické proteiny, a proto se rozdílnosti vazby na proteiny nepovažují za faktor významně ovlivňující clearance. Zdánlivý distribuční objem alopurinolu je přibližně 1,6 litrů/kg, což naznačuje relativně rozsáhlý přestup do tkání. Koncentrace alopurinolu ve tkáních nebyla u lidí hodnocena, ale je pravděpodobné, že alopurinol a oxipurinol budou přítomny v nejvyšších koncentracích v játrech a střevní sliznici, kde je aktivita xanthinoxidázy vysoká.

Biotransformace

Hlavním metabolitem přípravku Alopurinol Glenmark je oxipurinol. Mezi další metabolity alopurinolu je alopurinol-ribosid a oxipurinol-7-ribosid.

Eliminace

Přibližně 20 % požitého alopurinolu se vylučuje stolicí. Eliminace alopurinolu se děje převážně metabolickou přeměnou na oxipurinol xanthinoxidázou a aldehydoxidázou, méně než 10 % nezměněné látky se vylučuje močí. Plazmatický poločas alopurinolu je zhruba 0,5 až 1,5 hodiny.

Oxipurinol je méně účinný inhibitor xanthinoxidázy než alopurinol, ale plazmatický poločas oxipurinolu je mnohem delší. Odhady se u člověka pohybují od 13 do 30 hodin. Proto se účinná inhibice xanthinoxidázy udržuje po dobu 24 hodin po jediné denní dávce přípravku Alopurinol Glenmark. Pacienti s normální funkcí ledvin postupně akumulují oxipurinol, dokud není dosaženo ustáleného stavu plazmatické koncentrace oxipurinolu. Pacienti užívající 300 mg alopurinolu denně budou mít obvykle plazmatické koncentrace oxipurinolu 5–10 mg/litr.

Oxipurinol se vylučuje močí v nezměněné formě, má však dlouhý eliminační poločas, protože podléhá tubulární reabsorpci. Zjištěné hodnoty eliminačního poločasu se pohybují od 13,6 hodin do 29 hodin. Velké rozdíly u těchto hodnot lze přičíst rozdílům v návrhu studie a/nebo rozdílům kreatininové clearance u jednotlivých pacientů.

Farmakokinetika u pacientů s poruchou funkce ledvin

Clearance alopurinolu a oxipurinolu je výrazně snížena u pacientů se sníženou funkcí ledvin, což vede ke zvýšeným plazmatickým hladinám při chronické terapii. Pacienti s poruchou funkce ledvin, u nichž hodnoty kreatininové clearance ležely mezi 10 a 20 ml/min, měli po dlouhodobém podávání 300 mg alopurinolu denně plazmatické koncentrace oxipurinolu přibližně 30 mg/litr. To je přibližně koncentrace, které lze u osob s normální renální funkcí dosáhnout dávkami 600 mg/den. Proto je u pacientů s poruchou funkce ledvin nutná redukce dávky přípravku Alopurinol Glenmark.

Farmakokinetika u starších pacientů

Není pravděpodobné, že by u těchto pacientů byla kinetika látky změněna z jiných příčin než poškozením funkce ledvin (viz bod 5.2 Farmakoki­netika u pacientů s poruchou ledvin).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Cytogenetické studie ukazují, že alopurinol in vitro nevyvolává v lidských krvinkách chromozomální aberace při koncentracích do 100 gg/ml ani in vivo při dávkách do 600 mg/den po průměrnou dobu podávání 40 měsíců.

Alopurinol nevede in vitro k tvorbě nitrosloučenin ani neovlivňuje lymfocytární transformaci in vitro.

Výsledky biochemických a jiných cytologických vyšetření silně naznačují, že alopurinol nemá negativní vliv na DNA v žádném stadiu buněčného cyklu a není mutagenní.

U myší a potkanů, jimž byl pod dobu až 2 let podáván alopurinol, nebyla zjištěna kancerogenita této látky.

V jedné studii, v níž byly myším 10. nebo 13. den březosti intraperitoneálně podány dávky 50 nebo 100 mg/kg, byl zjištěn abnormální vývoj plodů, avšak v podobné studii u potkanů, kterým byla podána dávka 120 mg/kg 12. den březosti, nebyly žádné abnormality pozorovány. Rozsáhlé studie vysokých perorálních dávek alopurinolu (u myší až do výše 100 mg/kg/den, u potkanů v dávkách až 200 mg/kg/den a u králíků až do výše 150 mg/kg/den) podávaných 8. až 16. den březosti neprokázaly žádný teratogenní účinek alopurinolu.

Jedna in vitro studie používající ke zjištění embryotoxicity kultivované slinné žlázy myšího plodu ukázala, že u alopurinolu nelze očekávat žádnou embryotoxicitu bez současného vyvolání toxicity u matky.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1  Seznam pomocných látek

monohydrát laktosy

kukuřičný škrob

povidon K30

sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)

čištěná voda

kyselina stearová

[300 mg tablety]

hlinitý lak oranžové žluti (E110)

6.2  Inkompatibility

Neuplatňuje se

6.3  Doba použitelnosti

3 roky

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5  Druh obalu a obsah balení

6.6  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta

[100 mg tablety]

Bílé až téměř bílé, kulaté, bikonvexní, nepotahované tablety o průměru asi 7,5 mm, na jedné straně „AL“ a „100“ odděleno půlící rýhou a na druhé straně hladké.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky. [300 mg tablety]

Kulaté, bikonvexní, nepotahované tablety broskvové barvy o průměru asi 11 mm, na jedné straně „AL“ a „300“ odděleno půlící rýhou a na druhé straně hladké.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Dospělí:

• Všechny formy hyperurikémie, které nejsou kontrolovatelné dietou, včetně sekundární hyperurikémie různého původu, klinické komplikace hyperurikemických stavů, zejména manifestní dna, urátová nefropatie, a k rozpuštění a prevenci kamenů z kyseliny močové.
• Léčba recidivujících smíšených kalcium oxalátových kamenů při současné hyperurikosurii, když dostatečný přívod tekutin, dietní a podobná opatření selhala.
• Sekundární hyperurikémie různého původu
• Urátová nefropatie v průběhu léčby leukémie
• Dědičné poruchy způsobené enzymovým deficitem, Lesch-Nyhanův syndrom (částečný nebo úplný

nedostatek hypoxantin-guanin-fosforibosyltran­sferázy) a deficit adeninfosfori­bosyltransferá­zy.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí

Léčba přípravkem Alopurinol Glenmark má být zahájena nízkou dávkou, např. 100 mg/den, aby se snížilo riziko nežádoucích účinků, a dávka by se měla zvýšit pouze v případě, že je hladina urátů v séru neuspokojivá. Zvláštní opatrnosti je zapotřebí při nedostatečné funkci ledvin (viz bod 4.2 Dávkování při poruše funkce ledvin). Je doporučeno následující dávkování:

100 až 200 mg denně v případě mírných obtíží, 300 až 600 mg denně v případě středně závažných obtíží, 700 až 900 mg denně v případě závažných obtíží.

Pokud je požadována dávka v mg/kg tělesné hmotnosti, je třeba užívat 2 až 10 mg/kg tělesné hmotnosti za den.

Pediatrická populace

Děti a dospívající mladší 15let: 10 až 20 mg/kg tělesné hmotnosti za den, maximálně 400 mg denně. U dětí je užívání indikováno vzácně, s výjimkou maligních stavů (zejména leukémie) a určitých enzymatických poruch, např. při Lesch-Nyhanově syndromu.

Tato léková forma není vhodná pro děti mladší 3 let.

Starší pacienti

Vzhledem k absenci konkrétních údajů má být použita nejnižší dávka, která vede k uspokojivému snížení hladiny kyseliny močové.

Zvláštní pozornost má být věnována doporučením při poruchách funkce ledvin a případům uvedeným v bodě 4.2 Dávkování při poruše funkce ledvin a bodě 4.4.

Dávkování při poruše funkce ledvin

Alopurinol a jeho metabolity se vylučují pomocí ledvin, a proto snížená funkce ledvin může vést k retenci léčiva a/nebo jeho metabolitů s následným prodloužením plasmatických poločasů.

Při závažné renální insuficienci může být vhodné užívat méně než 100 mg za den, nebo užívat jednotlivé dávky 100 mg v intervalech delších než jeden den.

Je-li k dispozici zařízení ke sledování plazmatické koncentrace oxipurinolu, má být dávka upravena tak, aby se udržovala hladina oxipurinolu v plazmě nižší než 100 mikromol/l (15,2 mg/l).

Alopurinol i jeho metabolity jsou dialyzovatelné. Pokud je dialýza vyžadovaná dvakrát až třikrát týdně, lze uvažovat o alternativním dávkovacím schématu 300 až 400 mg přípravku Alopurinol Glenmark bezprostředně po každém ukončení dialýzy, bez podávání přípravku v mezidobí.

Dávkování při poruše funkce jater: Pacientům s poruchou jater je třeba podávat nižší dávky. V počátečních fázích léčby se doporučuje periodicky provádět testy jaterních funkcí.

Léčba stavů s vysokým obratem urátu, např. neoplazie, Lesch-Nyhanova syndromu: Před zahájením cytotoxické léčby je vhodné upravit stávající hyperurikémii a/nebo hyperurikosurii přípravkem Alopurinol Glenmark. Je důležité zajistit dostatečnou hydrataci a udržet optimální diurézu a snažit se alkalizovat moč, aby se zvýšila rozpustnost urátu/kyseliny močové v moči. Dávka přípravku Alopurinol Glenmark má být na dolní hranici doporučeného dávkovacího schématu.

U urátové nefropatie nebo u jiných patologických stavů poškozujících renální funkce je třeba dodržovat doporučení uvedené v části 4.2 Dávkování při poruše funkce ledvin.

Tyto kroky mohou snížit riziko xanthinových a/nebo oxipurinolových depozit komplikujících klinický stav. Viz také body 4.5 a 4.8.

Doporučené monitorování

Dávkování by mělo být ve vhodných intervalech monitorováno a upraveno podle koncentrace kyseliny močové v séru a hladiny urátů/kyseliny močové v moči.

Způsob podání

Přípravek Alopurinol Glenmark se může užívat perorálně jednou denně po jídle. Je dobře snášen, především po jídle. Pokud denní dávka překročí 300 mg a projevuje se gastrointestinální intolerance, může být vhodné rozdělit denní dávku přípravku.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Syndrom přecitlivělosti, Stevens-Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální nekrolýza (TEN)

Reakce z přecitlivělosti na alopurinol se mohou projevovat mnoha různými způsoby, včetně makulopapulárního exantému, syndromu přecitlivosti (známý též jako DRESS) a Stevens-Johansonovým syndromem (SJS)/toxickou epidermální nekrolýzou (TEN). Tyto reakce jsou klinickými diagnózami a jsou rozpoznávány podle klinických příznaků. Pokud se takováto reakce objeví kdykoli během léčby, je třeba alopurinol ihned vysadit. V případě syndromu přecitlivělosti, SJS/TEN nesmí být již alopurinol nikdy pacientovi znovu nasazen. Při rozvoji hypersensitivních kožních reakcí může být přínosné podávání kortikosteroidů.

Alela HLA-B*5801

Bylo prokázáno, že výskyt alely HLA-B*5801 je spojen s rizikem rozvoje syndromu přecitlivělosti a SJS/TEN po alopurinolu. Frekvence výskytu alely HLA-B*5801 se značně liší u různých etnických skupin: u čínské populace (národnost Han) je výskyt až 20 %, u korejské populace kolem 12 % a u japonské a evropské populace 1 až 2 %. Používání genotypizace jako nástroje screeningu pro rozhodnutí o léčbě alopurinolem není zavedeným postupem. Pokud je však známo, že pacient je nositelem alely HLA-B*5801, lze podávání alopurinolu zvážit, pokud očekávaný přínos léčby převýší rizika. V takovém případě je třeba pečlivě sledovat možné příznaky syndromu hypersensitivity nebo SJS/TEN a informovat pacienta o nutnosti ihned ukončit léčbu, pokud se objeví první příznaky.

Chronická porucha funkce ledvin

U pacientů s chronickou poruchou funkce ledvin současně léčených diuretiky, obzláště tiazidem, může být zvýšené riziko vzniku reakce z přecitlivělosti včetně SJS/TEN v souvislosti s alopurinolem. V takovém případě je třeba pečlivě sledovat možné příznaky syndromu hypersensitivity nebo SJS/TEN a informovat pacienta o nutnosti ihned a trvale ukončit léčbu, pokud se objeví první příznaky (viz bod 4.8).

Porucha funkce jater nebo ledvin

Pacienti se sníženou funkcí jater nebo ledvin mají užívat nižší dávky (viz bod 4.2). Pacienti s hypertenzí nebo kardiální insuficiencí, léčení např. diuretiky nebo ACE inhibitory, mohou mít souběžně sníženou funkci ledvin, a proto u této skupiny by měl být alopurinol podáván s opatrností.

Asymptomatická hyperurikémie

Asymptomatická hyperurikémie sama o sobě není obecně považována za indikaci pro užití přípravku Alopurinol Glenmark. Dostatečný příjem tekutin a úprava diety se zaléčením základní příčiny mohou tento stav upravit.

Akutní záchvat dny

Léčba alopurinolem se nezahajuje, dokud akutní záchvat dny kompletně neodezněl, protože by se mohly vyvolat další záchvaty.

V počátečních fázích léčby přípravkem Alopurinol Glenmark se může stejně jako u urikosurik rozvinout akutní záchvat dnavé artritidy. Proto se doporučuje podávat profylakticky vhodné antiflogistikum nebo kolchicin po dobu nejméně jednoho měsíce. Podrobnosti o vhodném dávkování a zvláštních opatřeních i upozorněních je třeba vyhledat v literatuře.

Jestliže se u pacientů užívajících alopurinol vyvine akutní záchvat dny, je třeba pokračovat v léčbě stejnými dávkami, a zároveň léčit akutní záchvat vhodným antiflogistikem.

Xanthinová depozita

U stavů, při kterých je výrazně zvýšena tvorba urátů (např. maligní onemocnění a jejich léčba, Lesch-Nyhanův syndrom), by absolutní koncentrace xanthinu v moči mohla ve vzácných případech vzrůst natolik, že umožní tvorbu depozit v močovém traktu. Toto riziko může být sníženo zajištěním dostatečné hydratace s cílem dosáhnout optimálního naředění moči.

Vliv na ledvinové kameny tvořené kyselinou močovou

Adekvátní léčba přípravkem Alopurinol Glenmark vede k rozpuštění velkých kamenů tvořených kyselinou močovou v ledvinné pánvičce s malým rizikem jejich zaklínění v močovodu.

Poruchy štítné žlázy

Zvýšené hodnoty TSH (> 5,5 pIU/ml) byly pozorovány u pacientů dlouhodobě léčených alopurinolem (5,8%) v dlouhodobé otevřené prodloužené studii.

Laktosa

Přípravek Alopurinol Glenmark obsahuje laktosu, a proto by pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, s vrozeným deficitem laktázy nebo s malabsorpcí glukosy a galaktosy neměli tento přípravek užívat.

• 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

6-merkaptopurin a azathioprin

Azatioprin se metabolizuje na 6-merkaptopurin, který je inaktivován působením xanthinoxidázy. Pokud je 6-merkaptopurin nebo azathioprin podáván souběžně s přípravkem Alopurinol Glenmark, měla by být podána pouze čtvrtina obvyklé dávky 6-merkaptopurinu nebo azathioprinu, protože inhibice xantin oxidasy prodlouží jejich aktivitu.

Vidarabin (adeninarabinosid)

Důkazy naznačují, že plazmatický poločas vidarabinu je za přítomnosti alopurinolu prodloužen. Podávají-li se tyto dva přípravky současně, je nutné zvlášť pečlivé sledování, aby se zjistilo případné zvýšení toxických účinků.

Salicyláty a urikosurika

Oxipurinol, hlavní metabolit alopurinolu s vlastním terapeutickým účinkem, se vylučuje ledvinami podobně jako urát. Proto látky s urikosurickým účinkem – např. probenecid nebo vysoké dávky salicylátů – mohou urychlit exkreci oxipurinolu. To může snížit terapeutickou účinnost alopurinolu, klinický význam je však třeba určit v každém jednotlivém případě zvlášť.

Chlorpropamid

Podává-li se alopurinol současně s chlorpropamidem při porušené funkci ledvin, může se zvýšit riziko prodloužené hypoglykemické účinnosti, protože alopurinol a chlorpropamid mohou soutěžit o exkreci v renálním tubulu.

Kumarinová antikoagulancia

Vzácně se objevily zprávy o zvýšeném účinku warfarinu a jiných kumarinových antikoagulancií, pokud se tyto látky podávaly společně s alopurinolem; proto se musí pečlivě monitorovat všichni pacienti užívající antikoagulancia.

Fenytoin

Alopurinol může inhibovat oxidaci fenytoinu v játrech, klinický význam však nebyl zjištěn.

Theofylin

Objevily se údaje, že alopurinol inhibuje metabolismus theofylinu. Mechanismus této interakce lze vysvětlit tím, že xanthinoxidáza se u člověka účastní biotransformace theofylinu. Hladiny theofylinu je třeba monitorovat u pacientů, kteří zahajují terapii alopurinolem nebo zvyšují jeho dávky.

Ampicilin/amo­xicilin

Byla hlášena zvýšená frekvence kožních vyrážek u pacientů užívajících ampicilin nebo amoxicilin současně s alopurinolem ve srovnání s incidencí u pacientů, kteří tuto kombinaci neužívali. Příčina této interakce nebyla zjištěna. Doporučuje se však, aby u pacientů léčených alopurinolem byla užita namísto ampicilinu anebo amoxicilinu alternativní terapie, pokud je dostupná.

Cyklofosfamid, doxorubicin, bleomycin, prokarbazin, mechlorethamin

Byl hlášen zvýšený výskyt útlumu kostní dřeně cyklofosfamidem a jinými cytotoxickými látkami u pacientů s neoplastickými onemocněními (jinými než leukémie) za přítomnosti alopurinolu. V dobře kontrolované studii u pacientů léčených cyklofosfamidem, doxorubicinem, bleomycinem, prokarbazinem a/nebo mechlorethaminem (chlormethin hydrochloridem) se však neukázalo, že by alopurinol zvyšoval toxické účinky těchto cytotoxických lá­tek.

Cyklosporin

Údaje naznačují, že plazmatická koncentrace cyklosporinu se v průběhu současné léčby alopurinolem může zvýšit. Jestliže se obě látky podávají společně, je třeba uvážit možnost zvýšené toxicity cyklosporinu.

Didanosin

U zdravých dobrovolníků a pacientů s HIV léčených didanosinem byly plazmatické hodnoty Cmax a AUC didanosinu přibližně dvojnásobné při současné terapii alopurinolem (300 mg denně), bez změny terminálního poločasu. Současné podávání těchto dvou léků se obecně nedoporučuje. Je-li současné užívání nevyhnutelné, může být nutné snížit dávkování didanosinu a pacienty je třeba pečlivě sledovat.

Diuretika:

Byla zaznamenána interakce mezi aluporinolem a furosemidem, která vedla ke zvýšení koncentrace urátu v séru a zvýšení koncentrace oxypurinolu v plasmě. Bylo zaznamenáno zvýšené riziko nežádoucích účinků z přecitlivělosti v případech, kdy byl alopurinol podáván současně s diuretiky, zejména thiazidy, především u pacientů se selháním ledvin.

ACE inhibitory

Současné užívání s alopurinolem je spojeno se zvýšeným rizikem rozvoje hypersenzitivních reakcí, především u pacientů se selháním ledvin.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Důkazy o bezpečnosti přípravku Alopurinol Glenmark v těhotenství u lidí jsou nedostatečné, i když se hojně používá po mnoho let bez zjevných negativních následků (viz bod 5.3).

Používejte v těhotenství pouze tehdy, pokud neexistuje bezpečnější alternativa a pokud onemocnění samo o sobě představuje riziko pro matku nebo nenarozené dítě.

Kojení

Hlášení naznačují, že alopurinol a oxipurinol jsou vylučovány do lidského mateřského mléka. U ženy užívající 300 mg alopurinolu denně byla v mateřském mléce prokázána koncentrace alopurinolu 1,4 mg/litr a oxipurinolu 53,7 mg/litr. Avšak neexistují žádné údaje o účincích alopurinolu nebo jeho metabolitů na kojence.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Vzhledem k tomu, že u pacientů užívajících alopurinol byly hlášeny nežádoucí účinky, jako je ospalost, závratě a ataxie, by pacienti měli být opatrní před řízením vozidel, obsluhou strojů nebo účastí na nebezpečných činnostech, dokud si nebudou dostatečně jisti, že alopurinol nemá nepříznivý vliv na jejich výkon.

4.8 Nežádoucí účinky

Pro tento přípravek není k dispozici žádná klinická dokumentace z poslední doby, kterou by bylo možné použít jako podporu pro stanovení frekvence nežádoucích účinků. Incidence nežádoucích účinků se může lišit v závislosti na podané dávce a rovněž při podávání v kombinaci s jinými léčivy.

Kategorie četnosti, které jsou níže přiřazeny k nežádoucím účinkům, jsou odhady: u většiny nežádoucích účinků nejsou vhodné údaje pro výpočet incidence k dispozici. Nežádoucí účinky zjištěné při poregistračním sledování se považovaly za vzácné nebo velmi vzácné. Pro klasifikaci četnosti bylo použito následující pravidlo: velmi časté (>1/10) časté (>1/100 až <1/10) méně časté (>1/1 000 až <1/100) vzácné (>1/10 000 až <1/1 000) velmi vzácné (<1/10 000)

Nežádoucí účinky spojené s přípravkem Alopurinol Glenmark jsou v celkové léčené populaci vzácné a většinou méně závažné. Incidence je vyšší při současných poruchách funkce ledvin a/nebo jater.

Tabulka 1 Nežádoucí účinky

• ¹ Byla hlášeny velmi vzácné případy trombocytopenie, agranulocytózy a aplastické anemie, zejména u jedinců s poruchou funkce ledvin a/nebo jater, což u této skupiny pacientů zesiluje potřebu zvláštní péče.

• ² V různých obměnách se může objevit opožděná multiorgánová hypersenzitivní reakce (známá jako hypersenzitivní syndrom nebo DRESS) s horečkou, vyrážkami, vaskulitidou, lymfadenopatií, pseudolymfomem, artralgií, leukopenií, eosinofilií, hepatosplenome­galií, abnormálními testy jaterních funkcí a syndromem mizejícího žlučovodu (destrukce a vymizení intrahepatických žlučovodů). Mohou být postiženy i další orgány (např. játra, plíce, ledviny, slinivka břišní, myokard a tlusté střevo). Tyto reakce se mohou objevit kdykoliv během léčby. V takovém případě se musí alopurinol vysadit IHNED a NATRVALO.

• ³ Po biopsii generalizované lymfadenopatie byl velmi vzácně popsán angioimunoblastický T-lymfom. Zdá se, že je po vysazení alopurinolu reverzibilní.

• ⁴ V časných klinických studiích byla hlášena nauzea a zvracení. Další hlášení naznačila, že tato reakce není významným problémem a lze se jí vyhnout užíváním alopurinolu po jídle.

• ⁵ Dysfunkce jater byla hlášena bez zřejmých důkazů generalizovanější hypersenzitivity.

• ⁶ Kožní reakce jsou nejčastějšími reakcemi a mohou se objevit kdykoli během léčby. Mohou být svědivé, makulopapulární, někdy šupinatějící, někdy purpurické a vzácně exfoliativní, jako je Stevens-Johnsonův syndrom a toxická epidermální nekrolýza (SJS/TEN). Nejvyšší riziko výskytu SJS a TEN nebo jiných závažných hypersenzitivních reakcí je během prvních týdnů léčby. Nejlepších výsledků při zvládání takových reakcí se dosahuje při včasné diagnóze a okamžitém vysazení všech podezřelých léčiv. Pokud se takové reakce objeví, musí se alopurinol IHNED vysadit. Po uzdravení z mírných reakcí lze alopurinol znovu nasadit v nízké dávce (např. 50 mg/den) a dávku postupně zvyšovat. Před opětovným nasazením alopurinolu je nutno zvážit screening na přítomnost alely HLA-B*58:01. Pokud se vyrážka objeví znovu, musí se alopurinol vysadit NATRVALO, protože by mohlo dojít k závažnější hypersenzitivitě (viz bod 4.8 Poruchy imunitního systému). Pokud nelze vyloučit SJS/TEN nebo jiné závažné hypersenzitivní reakce, alopurinol znovu NENASAZUJTE, a to vzhledem k potenciálu závažných nebo dokonce fatálních reakcí. Klinická diagnóza SJS/TEN nebo jiných závažných hypersenzitivních reakcí je základem pro další rozhodování. Tyto reakce se mohou objevit kdykoliv během léčby, v takovém případě se musí alopurinol vysadit ihned a natrvalo.

• ⁷ Bylo hlášeno, že angioedém se vyskytuje se známkami a příznaky generalizovanější hypersenzitivní reakce nebo bez nich.

• ⁸ Bylo hlášeno, že horečka se vyskytuje se známkami a příznaky obecnější hypersenzitivní reakce na alopurinol nebo bez nich (viz bod 4.8 Poruchy imunitního systému).

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Glenmark Pharmaceuticals s.r.o.

Hvězdova 1716/2b

140 78 Praha 4

Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Alopurinol Glenmark 100 mg, tablety: 29/353/16-C

Alopurinol Glenmark 300 mg, tablety: 29/354/16-C

9.  DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 24.8.2016

Datum posledního prodloužení registrace:

Další informace o léčivu ALOPURINOL GLENMARK

Jak se ALOPURINOL GLENMARK podává: perorální podání - tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 50

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Glenmark Pharmaceuticals s.r.o., Praha
E-mail: info@glenmarkpharma.cz
Telefon: 227629511