ZOLPIDEM MYLAN 10 MG - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Zolpidem Mylan 10 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje zolpidemi tartras 10 mg.

Pomocné látky se známým účinkem: Jedna potahovaná tableta obsahuje 47 mg laktózy. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Bílé, potahované tablety ve tvaru tobolky z jedné strany označené „ZM“ před půlicí rýhou a „10“ za půlicí rýhou, z druhé strany „G“.

Tabletu lze rozdělit na dvě stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Zolpidem je indikován ke krátkodobé léčbě nespavosti u dospělých v případech, kdy je nespavost vysilující nebo vede k těžkému rozrušení pacienta.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Léčba má být co možná nejkratší. Délka léčby se obecně pohybuje od několika dnů do dvou týdnů s maximální dobou léčby, která nemá překročit včetně doby vysazování čtyři týdny. Proces vysazování je nutné u každého pacienta upravit individuálně.

Stejně jako u jiných hypnotik se dlouhodobé podávání přípravku Zolpidem Mylan nedoporučuje a délka léčby nemá přesáhnout 4 týdny. V určitých případech může být nezbytné prodloužení podávání v délce více než je stanovená maximální doba léčby. To lze ale učinit až po opětovném zhodnocení stavu nemocného.

Zolpidem působí rychle a má být proto užíván bezprostředně před ulehnutím nebo po ulehnutí. Přípravek se zapíjí tekutinou.

Tento přípravek se smí užívat pouze pokud je možné zajistit dostatečně dlouhý spánek (8 hodin).

Dospělí

Dávku je nutno užít najednou a neužívat další během téže noci.

Doporučená denní dávka pro dospělé je 10 mg a užívá se bezprostředně před spaním. Je třeba podávat nejnižší účinnou denní dávku zolpidemu a maximální denní dávka nesmí překročit 10 mg.

Starší pacienti (nad 65 let) nebo oslabení pacienti

Starší nebo oslabení pacienti mohou být k účinkům zolpidemu zvláště citliví, a proto se doporučuje dávka 5 mg. Doporučená dávka se nemá překračovat.

Porucha funkce jater

Vzhledem k tomu, že je u pacientů s poruchou funkce jater metabolismus a vylučování zolpidemu snížené, je doporučená úvodní dávka 5 mg. Zvláštní opatrnosti je třeba dbát u starších pacientů. U dospělých (pod 65 let věku) lze dávku zvýšit na 10 mg pouze pokud je odpověď na nižší dávku nedostatečná a pokud je přípravek dobře tolerován.

Maximální dávka 10 mg nesmí být v žádném případě u žádného pacienta překročena.

Pediatrická populace

Vzhledem k nedostatku dat, která by podpořila užití v této věkové skupině, se zolpidem nedoporučuje podávat dětem a dospívajícím do 18 let. Dostupné výsledky placebem kontrolovaných studií jsou uvedeny v bodě 5.1.

Způsob podání

K perorálnímu podání.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• Těžká porucha funkce jater.
• Syndrom spánkové apnoe.
• Myastenia gravis.
• Akutní a/nebo těžká respirační nedostatečnost.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Obecné

Tam, kde je to možné, se má stanovit příčina nespavosti. Před zahájením podávání hypnotik má být provedena léčba základního onemocnění. Pokud nedojde k potlačení nespavosti po 7 – 14 dnech léčby, může to znamenat přítomnost primárního psychiatrického nebo jiného onemocnění, které má být posouzeno.

Níže jsou uvedeny všeobecné informace vztahující se k účinkům benzodiazepinů a jiných hypnotik, které je třeba brát v úvahu při jejich předepisování.

Tolerance

Při opakovaném podávání krátkodobě působících benzodiazepinů a jim podobných látek po dobu několika týdnů se může vyvinout určitá ztráta hypnotického účinku.

Závislost

Podávání benzodiazepinů a jim podobných látek může vést k rozvoji fyzické i psychické závislosti. Riziko závislosti se zvyšuje s dávkou a trváním léčby a je zvýšené u pacientů s anamnézou závislosti na alkoholu a drogách.

Během léčby hypnotiky je pacienty třeba pečlivě sledovat. Po vzniku fyzické závislosti je náhlé ukončení léčby doprovázeno abstinenčními příznaky. Patří mezi ně bolesti hlavy nebo svalové bolesti, extrémní úzkost a napětí, neklid, zmatenost, podrážděnost a nespavost. V těžkých případech může dojít k následujícím projevům: derealizace, depersonalizace, hyperakuzie, necitlivost a brnění končetin, přecitlivělost na světlo, hluk a fyzický kontakt, halucinace nebo epileptické záchvaty.

Návrat nespavosti

Při vysazení léčby benzodiazepinů nebo jim podobných látek se mohou znovu objevit příznaky, které k léčbě vedly, a to ve zvýšené intenzitě. Přítomny mohou být i další reakce, včetně změn nálad, úzkosti a neklidu.

Je důležité, aby pacient o této možnosti návratu původních příznaků věděl a neměl obavy, pokud po vysazení přípravku k těmto příznakům dojde. Jsou důkazy, že v případě benzodiazepinů a jim podobných látek s krátkodobým účinkem mohou zvláště pří vysokých dávkách vzniknout abstinenční příznaky i během intervalu mezi dávkami.

Jelikož riziko návratu příznaků z vysazení/návratu nespavosti je pravděpodobnější po náhlém přerušení léčby, je doporučeno snižovat dávku postupně.

Délka léčby

Délka léčby má být co možná nejkratší (viz bod 4.2), ale nemá překročit 4 týdny včetně doby vysazování. Prodloužení podávání nemá být prováděno bez opětovného zhodnocení stavu nemocného.

Může být užitečné informovat pacienta při zahájení léčby o jejím omezeném trvání.

Amnézie

Benzodiazepiny a jim podobné látky mohou vyvolat antegrádní amnézii. Ta se vyskytuje obvykle několik hodin po podání zolpidemu. Aby se snížilo toto riziko, je třeba zajistit, aby pacienti mohli spát bez přerušení 8 hodin (viz 4.8).

Psychiatrické a „paradoxní“ reakce

Při podávání benzodiazepinů a jim podobných látek se vyskytují takové příznaky, jako je neklid, zvýšená nespavost, agitovanost, podrážděnost, agresivita, bludy, zuřivost, noční můry, halucinace, psychózy, somnambulismus a další noční nevědomé chování, jako jedení a řízení automobilu, nevhodné chování a další nežádoucí poruchy chování. Pokud k nim dojde, má se léčba přerušit. Tyto projevy jsou pravděpodobnější u starších nemocných.

Náměsíčnost a přidružené chování

Náměsíčnost a přidružené chování (jako „řízení ve spánku“, příprava a konzumace jídla, telefonování, nebo sexuální styk) spojené s amnézií na událost, byly hlášeny u pacientů, kteří užili zolpidem a nebyli zcela vzhůru. Užívání alkoholu a jiných léků tlumících CNS spolu se zolpidemem by, jak se zdá, mohlo zvyšovat riziko takového chování. Podobně je tomu v případě užití vyšších než doporučených maximálních dávek. Pokud se u pacientů vyskytne takové chování, naléhavě se doporučuje léčbu zolpidemem ukončit (viz bod 4.5 a bod 4.8).

Porucha psychomotorických funkcí v následující den

Riziko poruchy psychomotorických funkcí, včetně zhoršené schopnosti řízení, je následující den vyšší, pokud:

• je zolpidem užit méně než 8 hodin před provozováním aktivit vyžadujících duševní bdělost (viz bod 4.7);
• je užitá dávka vyšší než doporučená;
• je zolpidem kombinován s jinými přípravky tlumícími činnost CNS, přípravky zvyšujícími hladinu zolpidemu v krvi, alkoholem nebo drogami (viz bod 4.5).

Dávku zolpidemu je nutno užít najednou bezprostředně před spaním a během téže noci neužívat další.

Specifické skupiny pacientů

Starší pacienti

Pacienti vyššího věku a oslabení pacienti mají být léčeni nižšími dávkami (viz bod 4.2).

Vzhledem k myorelaxačnímu účinku existuje zvláště u starších pacientů riziko pádů a následných úrazů, pokud pacient vstane v noci z postele.

Porucha funkce ledvin

Ačkoli není nutná úprava dávkování, je třeba dbát u pacientů s poruchou funkce ledvin opatrnosti (viz 5.2).

Porucha respiračního systému

Při používání zolpidemu u pacientů s chronickou respirační nedostatečností je třeba dbát opatrnosti, protože benzodiazepiny snižují intenzitu spontánního dýchání. Je také třeba vzít v úvahu, že úzkost a agitovanost byly popisovány jako známky zhoršení respirační nedostatečnosti.

Porucha funkce jater

Benzodiazepiny a jim podobné látky nejsou indikovány k léčbě pacientů se závažnou poruchou funkce jater, protože mohou vyvolat rozvoj encefalopatie.

Použití u pacientů s psychózami

Benzodiazepiny a jim podobné látky nejsou doporučeny k primární léčbě.

Deprese

Benzodiazepiny a jim podobné látky nemají být používány samostatně k léčbě deprese nebo úzkosti spojené s depresí (u těchto pacientů může dojít k zvýšení rizika sebevraždy). Zolpidem má být podáván s opatrností u pacientů s příznaky deprese. Mohou se vyskytnout sebevražedné tendence. Vzhledem k možnosti záměrného předávkování má být pacientům se sklonem k depresím předepisováno nejmenší možné množství přípravku. Při léčbě zolpidemem se může projevit dosud skrytá deprese. Protože může být nespavost příznakem deprese, má být stav pacienta znovu posouzen v případě, že deprese přetrvává.

Použití u pacientů s anamnézou závislosti na alkoholu nebo drogách

Benzodiazepiny a jim podobné látky mají být používány se zvýšenou opatrností u pacientů s anamnézou závislosti na alkoholu nebo drogách. Tito pacienti mají být při užívání zolpidemu pod pečlivým dohledem, protože u nich existuje riziko návyku a psychické závislosti.

Pacienti s intolerancí galaktózy

Jelikož tento přípravek obsahuje laktózu, nemají pacienti se vzácnou dědičnou intolerancí laktózy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy tento přípravek užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Zvýšená opatrnost je třeba při používání spolu s jinými psychoaktivními přípravky.

Nedoporučuje se současné podávání s alkoholem. Při podání zolpidemu v kombinaci s alkoholem může být zvýšen sedativní účinek. To ovlivňuje schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Kombinace s přípravky tlumícími činnost CNS

Ke zvýraznění centrálního tlumivého účinku může dojít v případě současného užívání s antipsychotiky (neuroleptiky), hypnotiky, anxiolytiky/se­dativy, antidepresivy, narkotickými analgetiky, antiepileptiky, anestetiky a sedativními antihistaminiky. Užívání zolpidemu s těmito léky může proto zvýšit ospalost a poruchy psychomotorických funkcí v následující den, včetně zhoršené schopnosti řízení (viz bod 4.4 a 4.7). U pacientů užívajících zolpidem v kombinaci s antidepresivy včetně bupropionu, desipraminu, fluoxetinu, sertralinu a venlafaxinu byly také hlášeny ojedinělé případy zrakových halucinací.

Současné podávání fluvoxaminu může zvýšit hladiny zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace nedoporučuje.

V případě narkotických analgetik může dojít k zesílení pocitu euforie, což může vést k větší psychické závislosti.

Zdá se, že zolpidem interaguje se sertralinem. Tato interakce může způsobit zvýšenou ospalost.

Také byly hlášeny ojedinělé případy vizuálních halucinací.

Zolpidem je metabolizován některými enzymy cytochromu P450. Hlavním enzymem je CYP3A4; roli ale hraje i CYP1A2.

Inhibitory a induktory CYP450

Současné podávání ciprofloxacinu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace nedoporučuje.

Rifampicin (induktor enzymu CYP3A4) indukuje metabolismus zolpidemu, což vyvolává přibližně 60% snížení maximálních plazmatických koncentrací a snad i snížení účinnosti. Podobné účinky je možné očekávat také u jiných silných induktorů cytochromu P450. Nicméně když byl zolpidem podáván s itrakonazolem (inhibitor CYP3A4), nedošlo k výrazné změně jeho farmakokinetických a farmakodynamických vlastností. Klinický význam těchto zjištění není znám.

Současné podávání zolpidemu s ketokonazolem (silný inhibitor CYP3A4) (200 mg dvakrát denně), prodloužilo poločas eliminace zolpidemu, zvýšilo celkové AUC a snížilo clearance po perorálním podání ve srovnání s kombinací zolpidem a placeba. Celková AUC zolpidemu se při současném podávání s ketokonazolem zvýšila o faktor 1,83 ve srovnání s monoterapíí zolpidemem. Běžně není nutné zvažovat úpravu dávky, ale pacienti mají být poučeni, že používání zolpidemu s ketokonazolem může zvýšit sedativní účinky.

Vzhledem k tomu, CYP3A4 hraje důležitou roli v metabolismu zolpidem tartrátu je třeba vzít v úvahu možné interakce s léky, které jsou substráty nebo induktory CYP3A4.

Další léčivé přípravky:

Při kombinaci zolpidemu s warfarinem, digoxinem nebo ranitidinem nebyly pozorovány žádné významné farmakokinetické interakce.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Pro umožnění hodnocení bezpečnosti zolpidemu během těhotenství a kojení nejsou k dispozici dostatečné údaje.

Těhotenství

Ačkoliv studie na zvířatech neprokázaly teratogenní nebo embryotoxický účinek, u lidí dosud nebyla stanovena bezpečnost podávání v těhotenství. Zolpidem tudíž nemá být používán v těhotenství, zvláště během prvního trimestru.

Pokud je zolpidem předepsán ženě ve fertilním věku, má jí být doporučeno, aby v případě, kdy chce otěhotnět nebo se domnívá, že je těhotná, konzultovala vysazení zolpidemu se svým lékařem.

Pokud je z naléhavých lékařských důvodů podáván zolpidem v pozdní fázi těhotenství nebo při porodu, lze vzhledem k farmakologickému účinku dané látky očekávat ovlivnění novorozence, jako je hypotermie, hypotonie a středně závažná deprese dechu. Případy závažné dechové tísně novorozence byly hlášeny, pokud byl zolpidem použit na konci těhotenství s jinými látkami tlumícími CNS.

U novorozenců, kteří se narodili matkám užívajícím chronicky benzodiazepiny nebo jim podobné látky během poslední fáze těhotenství se mohou v postnatálním období vyvinout příznaky z vysazení, které jsou důsledkem fyzické závislosti.

Kojení

Zolpidem proniká v malém množství do mateřského mléka. Kojící matky tedy nemají zolpidem užívat.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Zolpidem Mylan má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Řidiče vozidel a obsluhu strojů je nutno varovat, že přípravek, stejně jako ostatní hypnotika, může ráno po užití způsobovat ospalost, delší reakční čas, závratě, spavost, rozmazané/dvojité vidění, snížení pozornosti a narušení schopnosti řídit vozidla (viz bod 4.8). Ke snížení tohoto rizika se po užívání zolpidemu doporučuje nejméně 8 hodin odpočinku před řízením vozidel, obsluhou strojů či prací ve výškách.

Po podávání samotného zolpidemu v terapeutických dávkách došlo v minulosti k narušení schopnosti řízení a k „řízení v polospánku“.

Toto riziko se dále zvyšuje při kombinaci zolpidemu s alkoholem a dalšími léky tlumícími činnost CNS (viz bod 4.4 a 4.5). Pacienti mají být upozorněni, aby při užívání zolpidemu nekonzumovali alkohol a neužívali jiné psychoaktivní lát­ky.

4.8 Nežádoucí účinky

Tyto účinky jsou zřejmě závislé na citlivosti jednotlivců a objevují se častěji během jedné hodiny po užití přípravku, pokud pacient nejde spát nebo okamžitě neusne (viz 4.2).

V níže uvedené tabulce jsou uvedeny nežádoucí účinky podle následujících kategorií:

Velmi časté: (>1/10); časté (>1/100; <1/10); méně časté (>1/1000; <1/100); vzácné (>1/10000; <1/1000); velmi vzácné (<1/10000) včetně ojedinělých případů; není známo (z dostupných údajů nelze odhadnout).

Existují důkazy o vztahu dávky a výskytu nežádoucích účinků, zejména těch postihujících CNS a gastrointesti­nálních účincích. Teoreticky by měl být jejich výskyt nižší, pokud je zolpidem užit až těsně před spaním. Nejčastější jsou u starších pacientů.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Příznaky

Při popsaných případech předávkování samotným zolpidemem nebo v kombinaci s jiným přípravkem tlumícím CNS (včetně alkoholu) se poruchy vědomí pohybovaly od spavosti až po kóma a byly hlášeny i smrtelné případy.

Léčba

Používají se obecná symptomatologická a podpůrná opatření. V případě nutnosti je třeba provést okamžitý výplach žaludku. Není-li vhodný výplach žaludku, podává se ke snížení vstřebávání aktivní uhlí. Sedativa se nemají podávat dokonce ani při excitovaném stavu pacienta.

Při vážných příznacích lze zvážit podání flumazenilu. Uvádí se, že poločas vylučování flumazenilu je asi čtyřicet až osmdesát minut. Vzhledem k tomuto krátkému účinku mají být pacienti pod pečlivým pozorováním a podání další dávky flumazenilu může být nezbytné. Podání flumazenilu nicméně může, napomoci rozvoji neurologických příznaků (křečí).

Vzhledem k vysokému distribučnímu objemu a vazbě na plazmatické proteiny nejsou hemodialýza a forsírovaná diuréza účinné.

Při léčbě předávkování jakýmkoli přípravkem požitím nutné zvážit možnost použití více léků najednou.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Hypnotika a sedativa, látky mající vztah k benzodiazepinům

ATC kód: N05CF02.

Zolpidem tartrát je imidazopyridin, který se přednostně váže na podtyp receptoru omega-1 (také známý jako subtyp benzodiazepin-1), který odpovídá GABA – A receptoru, který obsahuje alfa-1 subjednotku, zatímco benzodiazepiny se neselektivně váží na omega-1 i omega-2 podtypy. Modulace kanálu pro chloridové anionty prostřednictvím tohoto receptoru vede ke specifickým sedativním účinkům zolpidemu. Tyto účinky lze zvrátit použitím flumazenilu – antagonisty benzodiazepinu.

U zvířat: Selektivní vazba zolpidem tartrátu na omega-1 receptory může vysvětlovat praktickou nepřítomnost myorelaxačních a antikonvulzivních účinků hypnotických dávek u zvířat ke kterým běžně při expozici benzodiazepinům, které nejsou omega-1 selektivní.

U člověka: Zolpidem tartrát snižuje spánkovou latenci a počet probuzení, a prodlužuje trvání spánku a zvyšuje kvalitu spánku. Tyto účinky jsou spojeny s charakteristickým profilem EEG, odlišným od benzodiazepinů. Ve studiích, které měří procento času stráveného v každé fázi spánku, se u zolpidemu obecně prokázalo zachování stádií spánku. Při doporučené dávce, nemá zolpidem tartrát vliv na trvání paradoxního spánku (REM). Zachování hlubokého spánku (fáze 3 a 4 – pomalé vlny spánku) může být vysvětleno selektivní omega-1 vazbou zolpidemu. Všechny zjištěné účinky zolpidem tartrátu lze zvrátit použitím antagonisty benzodiazepinu flumazenilu.

Randomizované studie přinesly pouze přesvědčivé důkazy o účinnosti 10 mg zolpidemu.

• V randomizované, dvojitě zaslepené studii u 462 zdravých dobrovolníků mladšího či středního věku s přechodnou nespavostí se při podání 10 mg zolpidemu snížil průměrný čas do usnutí o 10 minut oproti placebu, u 5 mg zolpidemu to byly 3 minuty.

• V randomizované, dvojitě zaslepené studii u 114 pacientů mladšího či středního věku s chronickou nespavostí byl průměrný čas do usnutí při podání 10 mg zolpidemu o 30 minut kratší než u placeba, u 5 mg zolpidemu to bylo 15 minut.

5.2 Farmakokintetické vlastnosti

Absorpce:

Zolpidem se rychle vstřebává a má rychlý nástup hypnotického účinku. Po perorálním podání je biologická dostupnost 70 %. Zolpidem má při terapeutickém rozmezí dávkování lineární kinetiku. Terapeutická plazmatická hladina se pohybuje mezi 80 a 200 ng/ml. Maximální plazmatické hladiny jsou dosaženy za 0,5 – 3 hodiny po podání.

Distribuce:

Distribuční objem u dospělých je 0,54 l/kg a u starých nemocných se snižuje na 0,34 l/kg.

Vazba na plazmatické proteiny je 92%. First-pass metabolismus v játrech je přibližně 35%. Při opakovaném podávání se nemění vazba na plazmatické proteiny, což naznačuje chybění soutěžení mezi zolpidemem a jeho metabolity o vazebná místa.

Eliminace:

Eliminační poločas je krátký, průměrná hodnota je 2,4 hodiny a trvání účinku je až 6 hodin.

Všechny metabolity jsou farmakologicky neaktivní a vylučují se do moči (56 %) a do stolice (37 %).

Klinické studie prokázaly, že zolpidem nelze odstranit dialýzou.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce ledvin

U pacientů s renální nedostatečností (včetně dialyzovaných) je pozorováno mírné snížení clearance. Ostatní farmakokinetické parametry jsou nezměněny.

Starší pacienti

U starších a u pacientů s poruchou funkce jater je biologická dostupnost zolpidemu zvýšená. Clearance je snížená a eliminační poločas je prodloužený (přibližně 10 hodin).

Porucha funkce jater

U pacientů s jaterní cirhózou bylo pozorováno pětinásobné zvýšení AUC a trojnásobné zvýšení eliminačního poločasu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Zolpidem má obecně nízkou toxicitu. Většina účinků u potkanů a opic byla důsledkem zvýšeného hypnotického účinku, a to zejména při vysokých dávkách.

U potkanů byla při dávce 62,5 mg / kg / den pozorována indukce jaterních enzymů, pravděpodobně v důsledku adaptivních procesů. U opic nebyly identifikovány žádné cílové orgány a dávka 180 mg/kg/den nebyla toxická.

Zolpidem nebyl genotoxický v studiích genových mutací, chromozomálních aberací a reparace DNA. Dlouhodobé (2 roky) studie karcinogenity u potkanů a myší nepřinesly žádné důkazy o karcinogenních účincích.

Studie reprodukční toxicity byly prováděny za použití dávky indukujících vyšší hypnotický účinek a větší systémovou expozici než u lidí.

Zolpidem a jeho metabolity procházejí placentou a nalézají se v malých množstvích v tkáních plodu.

V těchto studiích neměl zolpidem teratogenní účinky a neměl žádný vliv na plodnost nebo vývoji plodu.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety

Monohydrát laktózy, mikrokrystalická celulóza, předbobtnalý kukuřičný škrob, magnesium-stearát.

Potahová vrstva

Hypromelóza, oxid titaničitý (E171), polysorbát 80 (E433), makrogol 400.

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

2 roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25°C v původním obalu.

6.5 Druh obalu a velikost balení

4, 7, 10, 14, 20, 28, 30, 50, 100 nebo 250 potahovaný tablet v PVC/Al blistrech nebo PP kontejnerech s PE uzávěrem.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6     Návod k použití přípravku a zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Mylan Ireland Limited

Unit 35/36 Grange Parade

Baldoyle Industrial Estate

Dublin 13

Irsko

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

57/250/05-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 24.8.2005

Datum posledního prodloužení registrace: 11.1.2008

Další informace o léčivu ZOLPIDEM MYLAN 10 MG

Jak se ZOLPIDEM MYLAN 10 MG podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Obal na tablety
Velikost balení: 4

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Mylan Ireland Limited, Dublin