Nonstop lékárna Otevřít hlavní menu

ZIPRASIDON MYLAN - souhrnné informace

Síla léku
80MG

ATC skupina:

Dostupná balení:

  • 60
  • 90
  • 100
  • 180
  • 10
  • 56
  • 14
  • 20
  • 28
  • 30
  • 50
  • 14X1
  • 56X1

Souhrnné informace o léku - ZIPRASIDON MYLAN

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ziprasidon Mylan 40 mg tvrdé tobolky

Ziprasidon Mylan 60 mg tvrdé tobolky

Ziprasidon Mylan 80 mg tvrdé tobolky

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna 40 mg tvrdá tobolka obsahuje ziprasidoni hydrochloridum v množství odpovídajícím ziprasidonum 40 mg.

Jedna 60 mg tvrdá tobolka obsahuje ziprasidoni hydrochloridum v množství odpovídajícím ziprasidonum 60 mg.

Jedna 80 mg tvrdá tobolka obsahuje ziprasidoni hydrochloridum v množství odpovídajícím ziprasidonum 80 mg.

Pomocné látky se známým účinkem:

Jedna 40 mg tvrdá tobolka obsahuje 79,22 mg laktosy.

Jedna 60 mg tvrdá tobolka obsahuje 118,83 mg laktosy.

Jedna 80 mg tvrdá tobolka obsahuje 158,43 mg laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tvrdá tobolka 40 mg – Velikost 3 (15,6 mm až 16,2 mm), modré matné víčko tobolky s modrým neprůsvitným tělem v tvrdé želatinové tobolce s černým podélným potiskem “MYLAN” nad “ZE40” provedeným jak na víčku, tak na těle tobolky.

60 mg – Velikost 2 (17,7 mm až 18,3 mm), bílé matné víčko tobolky s bílým neprůsvitným tělem v tvrdé želatinové tobolce s černým podélným potiskem “MYLAN” nad “ZE60” provedeným jak na víčku, tak na těle tobolky.

80 mg – Velikost 1 (19,1 mm až 19,7 mm), modré matné víčko tobolky s bílým neprůsvitným tělem v tvrdé želatinové tobolce s černým podélným potiskem “MYLAN” nad “ZE80” provedeným jak na víčku, tak na těle tobolky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Ziprasidon je indikován k léčbě schizofrenie u dospělých.

Ziprasidon je indikován k léčbě manických nebo smíšených středně závažných epizod u bipolární afektivní poruchy u dospělých, dětí a dospívajících od 10 do 17 let (vliv na prevenci výskytu epizod bipolární afektivní poruchy nebyl stanoven – viz bod 5.1).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování:

Dospělí

Doporučená dávka při akutní léčbě schizofrenie a bipolární afektivní poruchy je 40 mg ziprasidonu 2× denně s jídlem. Denní dávka může být následně upravena na základě individuálního klinického stavu až na 80 mg 2× denně. V indikovaných případech lze maximální doporučenou dávku ziprasidonu 80 mg 2× denně podat již od třetího dne léčby.

Je zvláště důležité, aby nebyla překročena maximální dávka, protože bezpečnostní profil nad 160 mg/den nebyl potvrzen, a podávání ziprasidonu je spojeno s prodloužením intervalu QT v závislosti na dávce (viz bod 4.3 a 4.4).

Při udržovací léčbě schizofrenie by měli pacienti dostávat nejnižší účinnou dávku; v mnoha případech může dostačovat dávka 20 mg podávaná dvakrát denně.

Starší pacienti

Nižší počáteční dávka není běžně u starších pacientů indikována, ale může být zvážena u pacientů starších 65 let, u kterých to vyžaduje klinický stav.

Pacienti s poruchou funkce ledvin

U pacientů se zhoršenou funkcí ledvin není nutné dávku nijak upravovat (viz bod 5.2).

Pacienti s poruchou funkce jater

U pacientů s jaterní insuficiencí je třeba zvážit podávání nižších dávek (viz body 4.4 a 5.2).

Pediatrická populace

Bipolární mánie

Doporučená dávka při akutní léčbě manické fáze bipolární poruchy u dětských pacientů (věk 10 až 17 let) je jedna dávka 20 mg v den 1, s jídlem. Ziprasidon Mylan by měl být následně podáván s jídlem ve dvou dílčích denních dávkách, a měl by být titrován po dobu 1–2 týdnů na cílové rozpětí 120–160 mg/den u pacientů s tělesnou hmotností > 45 kg, nebo na cílové rozpětí 60–80 mg/den u pacientů s tělesnou hmotností <45 kg. Následující dávkování je nutné upravit na základě individuálního klinického stavu v rozmezí 80–160 mg/den u pacientů s tělesnou hmotností > 45 kg, nebo 40–80 mg/den u pacientů s tělesnou hmotností <45 kg. Asymetrické dávkování, s ranní dávkou o 20 mg nebo 40 mg nižší než večerní, bylo v klinickém hodnocení povoleno. (Viz body 4.4, 5.1 a 5.2).

Je zvláště důležité, aby nebyla překročena maximální dávka pro danou tělesnou hmotnost, protože bezpečnostní profil nad maximální dávku (160 mg/den u dětí vážících > 45 kg a 80 mg/den u dětí vážících <45 kg) nebyl potvrzen a podávání ziprasidonu je spojeno s prodloužením QT intervalu v závislosti na dávce (viz body 4.3 a 4.4).

Schizofrenie

Bezpečnost a účinnost ziprasidonu u dětských pacientů se schizofrenií nebyla prokázána (viz bod 4.4).

Způsob podání

Perorální podání.

Ziprasidon Mylan má být podáván s jídlem. Tobolky se polykají celé, bez rozlamování nebo žvýkání, protože to by mohlo ovlivnit, do jaké míry je přípravek ve střevech absorbován.

4.3 Kontraindikace

  • Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
  • známé prodloužení QT intervalu
  • kongenitální syndrom dlouhého QT
  • akutní infarkt myokardu prodělaný v nedávné době
  • nekompenzované srdeční selhání
  • srdeční arytmie léčené antiarytmiky IA a III. třídy
  • současná léčba léčivými přípravky, které prodlužují QT interval, jako jsou antiarytmika tříd IA a III, oxid arsenitý, halofantrin, levacetylmethadol, mesoridazin, thioridazin, pimozid, sparfloxacin, gatifloxacin, moxifloxacin, dolasetron mesylát, meflochin, sertindol nebo cisaprid (viz body 4.4 a 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pro zjištění vhodnosti ziprasidonu pro pacienta je třeba vyhodnotit anamnézu, včetně rodinné anamnézy, a provést důkladné lékařské vyšetření (viz bod 4.3).

QT interval

Ziprasidon způsobuje mírné až střední prodloužení QT intervalu, které je závislé na dávce (viz body 4.8 a 5.1).

Ziprasidon proto nemá být podáván současně s léky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval (viz body 4.3 a 4.5). Při léčbě pacientů se závažnou bradykardií je zapotřebí opatrnosti. Poruchy elektrolytové rovnováhy jako hypokalemie a hypomagnezemie zvyšují riziko maligních arytmií a měly by být korigovány před započetím léčby ziprasidonem. U pacientů léčených pro stabilní srdeční onemocnění má být před zahájením léčby provedeno kontrolní EKG.

Jestliže se během léčby vyskytnou kardiální příznaky jako palpitace, vertigo, synkopa nebo záchvaty, které by mohly svědčit pro maligní srdeční arytmii, je nutné provést příslušná srdeční vyšetření včetně EKG. Je-li QTc interval delší než 500 msec, doporučuje se léčbu ukončit (viz bod 4.3).

U pacientů s vícenásobnými rizikovými faktory, kteří užívali ziprasidon, byly během postmarketingového sledování vzácně hlášeny případy torsade de pointes.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost ziprasidonu v léčbě schizofrenie u dětí a dospívajících nebyla hodnocena.

Neuroleptický maligní syndrom (NMS)

NMS je vzácný, ale potenciálně fatální souhrn příznaků, který byl zaznamenán v souvislosti s antipsychotickými léčivými přípravky, včetně ziprasidonu. Léčba NMS musí obsahovat okamžité vysazení všech antipsychotic­kých léků.

Závažné kožní nežádoucí účinky

Po expozici ziprasidonu byly hlášeny lékové kožní reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS). DRESS se projevuje kombinací tří nebo více z následujících příznaků: kožní reakce (jako je vyrážka nebo exfoliativní dermatitida), eozinofilie, horečka, lymfadenopatie a jedna nebo více systémových komplikací, jako je hepatitida, nefritida, pneumonitida, myokarditida a perikarditida.

Po expozici ziprasidonu byly hlášeny další závažné kožní nežádoucí účinky, jako je Stevens-Johnsonův syndrom.

Závažné kožní nežádoucí účinky jsou někdy fatální. Přerušte podávání ziprasidonu, pokud se objeví závažné kožní nežádoucí účinky.

Tardivní dyskineze

Po dlouhodobé léčbě ziprasidonem existuje možnost rozvoje tardivní dyskineze a jiných tardivních extrapyramidových syndromů. Pacienti s bipolární afektivní poruchou jsou zvláště ohroženou skupinou, co se týče této kategorie příznaků. Tyto jsou častější s prodlužující se délkou léčby a se vzrůstajícím věkem pacienta. Proto, pokud se objeví známky a příznaky tardivní dyskineze, je třeba zvážit snížení dávky ziprasidonu nebo přerušení léčby tímto přípravkem.

Záchvaty křečí

Při léčbě pacientů s anamnézou záchvatů křečí je třeba opatrnosti.

Porucha funkce jater

Protože není dostatek zkušeností s použitím ziprasidonu u těžké jaterní insuficience, má se ziprasidon u těchto osob podávat s opatrností (viz body 4.2 a 5.2).

Zvýšené riziko cerebrovaskulárních příhod u pacientů s demencí

V randomizovaných, placebem kontrolovaných klinických studiích bylo v populaci s demencí, užívající některé atypické antipsychotické přípravky, pozorováno přibližně trojnásobné riziko cerebrovaskulárních příhod. Mechanismus tohoto zvýšeného rizika není znám. Zvýšené riziko není možné vyloučit ani u jiných antipsychotických přípravků nebo v jiné populaci pacientů. U pacientů s rizikovými faktory pro cévní mozkové příhody je nutné přípravek Ziprasidon Mylan užívat s opatrností.

Zvýšená úmrtnost u starších pacientů s demencí

Data ze dvou velkých observačních studií ukázala, že starší lidé s demencí, kteří jsou léčeni antipsychotiky, mají mírně zvýšené riziko úmrtí ve srovnání s těmi, kteří nejsou léčeni. Neexistují dostatečné údaje, aby bylo možné přesně určit míru rizika. Příčina zvýšeného rizika není známa. Ziprasidon Mylan není schválen pro léčbu poruch chování způsobených demencí.

Žilní tromboembolie

Při léčbě antipsychotiky byly hlášeny případy žilního tromboembolismu (VTE). Protože u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové faktory pro VTE, mají se všechny možné rizikové faktory pro VTE identifikovat před a během léčby ziprasidonem a je třeba přijmout preventivní opatření.

Priapismus

V souvislosti s užíváním antipsychotic včetně ziprasidonu byly hlášeny případy priapismu. Neprokázalo se, že by tyto nežádoucí účinky, stejně jako u ostatních psychotropních přípravků, byly závislé na dávce a nekorelovaly s dobou trvání léčby.

Hyperprolakti­némie

Stejně jako u jiných léků, které antagonizují receptory dopaminu D2, může ziprasidon zvýšit hladinu prolaktinu. V souvislosti s podáváním přípravků zvyšujících hladinu prolaktinu byly hlášeny příznaky jako jsou galaktorea, amenorea, gynekomastie a impotence. Dlouhotrvající hyperprolaktinemie spojená s hypogonadismem může vést ke snížení kostní density.

Léčivé přípravky s obsahem laktosy

Ziprasidon Mylan obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným nedostatkem laktasy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy tento přípravek nemají užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Farmakokinetické a farmakodynamické studie mezi ziprasidonem a jinými léčivými přípravky, které prodlužují QT interval, nebyly prováděny. Aditivní efekt ziprasidonu a těchto léků nemůže být vyloučen, proto by ziprasidon neměl být současně podáván s léky prodlužujícími QT interval, jako jsou antiarytmika tříd IA a III, oxid arsenitý, halofantrin, levacetylmethadol, mesoridazin, thioridazin, pimozid, sparfloxacin, gatifloxacin, moxifloxacin, dolasetron mesylát, meflochin, sertindol nebo cisaprid (viz bod 4.3).

Pediatrická populace

U dětí nebyly studie o interakci mezi ziprasidonem a jinými léčivými přípravky prováděny.

Léky ovlivňující CNS/alkohol

Vzhledem k primárním účinkům ziprasidonu je nezbytná opatrnost při jeho užití v kombinaci s jinými léky s účinkem na centrální nervovou soustavu a alkoholem.

Vliv ziprasidonu na jiné léky

In vivo studie s dextromethorfanem neprokázala významnou inhibici CYP2D6 při plazmatických koncentracích nižších o 50%, než které byly zjištěny po podání 40 mg ziprasidonu 2× denně. In vitro data naznačují, že ziprasidon by mohl být mírným inhibitorem CYP2D6 a CYP3A4. Nicméně, je nepravděpodobné, že by ziprasidon klinicky významně ovlivňoval farmakokinetiku léčivých přípravků metabolizovaných izoformami cytochromu P450.

Perorální kontraceptiva – podání ziprasidonu nemělo za následek žádné významné změny farmakokinetiky estrogenu (ethinylestradiolu, substrátu CYP3A4) nebo složek progesteronu.

Lithium – současné podávání ziprasidonu nemělo vliv na farmakokinetiku lithia. Vzhledem k tomu, že jsou ziprasidon a lithium spojeny se změnami vedení vzruchů v srdečním svalu, může tato kombinace zapříčinit riziko farmakodynamických interakcí včetně arytmií. V kontrolovaných klinických studiích ale nevykazovala kombinace ziprasidonu s lithiem zvýšené klinické riziko, v porovnání s podáváním lithia samotného.

Existují pouze omezené údaje o současné léčbě stabilizátorem nálady karbamazepinem. Farmakokinetická interakce ziprasidonu s valproátem není pravděpodobná z důvodu neexistující společné metabolické cesty obou látek. Ve studii s pacienty ukázalo souběžné podání ziprasidonu s valproátem, že průměrné koncentrace valproátu byly v terapeutickém rozmezí, ve srovnání s případy, kdy byl valproát podaný souběžně s placebem.

Vliv jiných léků na ziprasidon

Ketokonazol (400 mg/den), inhibitor CYP3A4, který rovněž inhibuje P-gp, zvýšil sérové koncentrace ziprasidonu o < 40 %. Sérové koncentrace S-methyl-dihydroziprasidonu a ziprasidon-sulfoxidu byly při očekávaném Tmax ziprasidonu zvýšeny o 55 % resp. o 8 %. Další prodloužení QTc nebylo pozorováno. Změny ve farmakokinetice v důsledku současného podání se silnými inhibitory CYP3A4 se nezdají být klinicky významné, není proto vyžadována úprava dávky. Údaje in vitro a ze studií na zvířatech ukazují, že ziprasidon může být substrátem P-glykoproteinu (P-gp). In vivo relevance pro člověka není známa. Vzhledem k tomu, že ziprasidon je substrát CYP3A4 a indukce CYP3A4 a P-gp je propojená, mohlo by souběžné podání s induktory CYP3A4 a P-gp, jako je karbamazepin, rifampicin nebo třezalka tečkovaná, způsobit snížení plazmatických koncentrací ziprasidonu.

Léčba karbamazepinem v dávce 200 mg 2× denně po dobu 21 dnů vedla ke snížení hladiny ziprasidonu o přibližně 35%.

Antacida – opakované dávky antacid obsahujících aluminium a magnesium nebo cimetidin neměly klinicky významný účinek na farmakokinetiku ziprasidonu u nasycených pacientů.

Serotonergní léčivé přípravky

Objevily se jednotlivé případy serotoninového syndromu, který se přechodně objevil při užívání ziprasidonu v kombinaci s jinými serotonergními léčivými přípravky, jako jsou léky ze skupiny SSRI (viz bod 4.8). Serotoninový syndrom je charakterizován zmateností, agitovaností, horečkou, pocením, ataxií, hyperreflexií, myoklonem a průjmem.

Vazba na bílkoviny

Ziprasidon se silně váže na plazmatické proteiny. Vazba ziprasidonu na plazmatické proteiny in vitro nebyla ovlivněna ani warfarinem ani propanololem, což jsou dva léky silně se vázající na plazmatické proteiny, a ani ziprasidon neovlivňoval vazbu na plazmatické bílkoviny u těchto dvou přípravků. Z toho důvodu je potenciál pro lékové interakce z důvodu vytěsňování nepravděpodobný.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Nebyly provedeny žádné studie u těhotných žen. Proto se ženám v reprodukčním věku, které užívají ziprasidon, doporučuje, aby používaly vhodnou metodu antikoncepce. Protože jsou zkušenosti u člověka omezené, podávání ziprasidonu během těhotenství se nedoporučuje, pokud očekávaný léčebný přínos pro matku nepřevýší možné riziko pro plod.

Vliv třídy antipsychotik: Novorozenci vystavení antipsychotikům (včetně ziprasidonu) během třetího trimestru těhotenství jsou vystaveni riziku nežádoucích účinků, včetně extrapyramidových a/nebo abstinenčních příznaků, které se mohou v závažnosti a trváním po podání lišit. Byly hlášeny zprávy o agitovanosti, hypertonii, hypotonii, třesu, ospalosti, dušnosti, poruchách krmení. V důsledku toho je nutné novorozence pečlivě sledovat. Ziprasidon nemá být v těhotenství užíván, není-li to nezbytné.

Pokud je v probíhajícím těhotenství nutné přípravek vysadit, nesmí tak být učiněno náhle.

Kojení

Není známo, zda se ziprasidon vylučuje do mateřského mléka. Pacientkám užívajícím ziprasidon se kojení nedoporučuje. Je-li léčba nezbytná, je třeba kojení ukončit.

Fertilita

Studie reprodukční toxicity prokázaly nežádoucí účinky na reprodukční proces v dávkách, které způsobovaly toxicitu a/nebo sedaci u matky. Neexistují žádné důkazy o teratogenitě (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Ziprasidon může způsobit ospalost, a může mít vliv na schopnost řídit nebo používat stroje. Proto je nutno pacienty, kteří mají řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje, v tomto směru poučit.

4.8 Nežádoucí účinky

Perorálně podaný ziprasidon byl užit v klinických studiích s přibližně 6500 dospělými subjekty (viz bod 5.1). Nejčastějšími nežádoucími účinky ve studiích schizofrenie byly insomnie, somnolescence, bolest hlavy a agitovanost. Ve studiích bipolární afektivní poruchy byly nejčastějšími nežádoucími účinky bolest hlavy a somnolescence.

Tabulka obsahuje nežádoucí účinky vyplývající z kontrolovaných studií schizofrenie a bipolární afektivní poruchy.

Všechny nežádoucí účinky jsou tříděny podle třídy a frekvence (velmi časté (>1/10), časté (>1/100 až <1/10), méně časté (>1/1000 až <1/100), vzácné (>1/10 000 až <1/1000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Níže uvedené nežádoucí účinky mohou být rovněž spojeny se základním onemocněním a/nebo současně užívanými léky.

Třídy orgánových systémů

Velmi časté

> 1/10

Časté

> 1/100 až

< 1/10

Méně časté

> 1/1 000 až

< 1/100

Vzácné

>1/10 000 až

<1/1 000

Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Poruchy imunitního systému

Hypersenzitivita

Anafylaktická reakce

Infekce a infestace

Rinitida

Poruchy krve a lymfatického systému

Lymfopenie, zvýšený počet eozinofilů

Endokrinní poruchy

Hyperprolaktine mie

Poruchy metabolismu a výživy

Zvýšená chuť k jídlu

Hypokalcemie

Psychiatrické

Insomnie

Mánie,

Panická ataka,

Hypománie,

poruchy

agitovanost, úzkost, neklid

noční můry, nervozita, depresivní syndrom, snížení libida

bradyfrenie, anorgasmie, oploštění

Poruchy nervového systému

Somnolescence, bolest hlavy

Dystonie, extrapyramidové poruchy, parkinsonismus, tardivní dyskineze, dyskineze, hypertonie, akatizie, třes, závratě, sedace

Synkopa, záchvat grand mal, ataxie, akineze, syndrom neklidných nohou, porucha chůze, slintání, parestezie, hypestezie, dysartrie, porucha pozornosti, hypersomnia, letargie

Neuroleptický maligní syndrom, serotoninový syndrom, pokles obličejových svalů, paréza

Poruchy oka

Rozmazané vidění, porucha vidění

Okulogyrická krize, fotofobie, suché oko

Amblyopie, svědění oka

Poruchy ucha a labyrintu

Vertigo, tinitus, bolest ucha

Srdeční poruchy

Tachykarie

Palpitace

Torsade de pointes

Cévní poruchy

Hypertenze

Hypertenzní krize, ortostatická hypotenze, hypotenze

Systolická hypertenze, diastolická hypertenze, nestabilní krevní tlak

Žilní embolizace

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Stažení hrdla, dušnost, otofaryngeální bolest

Laryngospasmus, škytavka

Gastrointestin ální poruchy

Zvracení, průjem, nauzea, zácpa, hypersekrece slin, sucho v ústech, dyspepsie

Dysfagie, gastritida, gastroesofageální reflux, břišní dyskomfort, porucha jazyka, flatulence

Řídká stolice

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Vyrážka

Kopřivka, makulopapulózní vyrážka, akné, alopecie

Léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS syndrom), psoriáza, angioedém, alergická dermatitida, otok obličeje, erytém, papulózní vyrážka,

podráždění kůže

Poruchy svalové a kosterní soustavy

Svalová ztuhlost

Tortikolis, svalové spasmy, bolest končetin, muskuloskeletáln í dyskomfort, ztuhlost kloubů

Trismus

Poruchy ledvin a močových cest

Močová incontinence, dysurie

Močová retence, enuréza

Stavy spojené s těhotenstvím, šestinedělím a perinatálním obdobím

Příznaky z vysazení u novorozenců

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Sexuální dysfunkce u mužů

Galaktorea, gynekomastie, amenorea

Priapismus, zvýšená erekce, erektilní dysfunkce

Celkové

poruchy a reakce v místě

aplikace

Horečka, bolest, astenie, únava

Dyskomfort v oblasti hrudníku, žízeň

Pocit horka

Vyšetření

Snížení tělesné hmostnosti, zvýšení tělesné hmotnosti

Prodloužení QT na EKG, změna testů funkce jater

Zvýšení sérové lakrátdehydrogen ázy

V krátkodobých a dlouhodobých studiích schizofrenie a bipolární afektivní poruchy se ziprasidonem byla četnost tonicko-klonických záchvatů a hypotenze méně častá, objevovala se u méně než 1% pacientů léčených ziprasidonem.

Ziprasidon způsoboval mírné až střední prodloužení QT intervalu, závislé na dávce (viz bod 5.1). Ve studiích schizofrenie byl pozorován nárůst o 30–60 milisekund u 12,3% (976/7941) záznamů EKG u pacientů užívajících ziprasidon a u 7,5% (73/975) EKG záznamů u pacientů užívajících placebo. Prodloužení o více než 60 milisekund bylo pozorováno u 1,6% (128/7941) záznamů pacientů užívajících ziprasidon a u 1,2% (12/975) záznamů pacientů užívajících placebo. Incidence prodloužení QTc nad 500 milisekund byla 3 z celkového počtu 3266 (0,1%) pacientů léčených ziprasidonem a 1 z celkového počtu 538 (0,2%) pacientů užívajících placebo. Srovnatelné výsledky byly pozorovány v klinických studiích bipolární afektivní poruchy.

V dlouhodobé udržovací léčbě v klinických studiích schizofrenie byly u pacientů léčených ziprasidonem občas zvýšené hladiny prolaktinu, ale u většiny pacientů se vrátily na původní hodnotu bez nutnosti přerušení léčby. Kromě toho případné klinické projevy (např. gynekomastie a zvětšení prsů) byly vzácné.

Pediatrická a dospívající populace s bipolární mánií a dospívající populace se schizofrenií

V placebem kontrolované studii s bipolární afektivní poruchou u pacientů ve věku 10–17 let byly nejčastější nežádoucí účinky (hlášené s četností vyšší než 10%) sedace, somnolence, bolest hlavy, únava, nauzea a závrať. V placebem kontrolované studii se schizofrenií u pacientů ve věku 13–17 let byly nejčastější nežádoucí účinky (hlášené s četností vyšší než 10%) somnolence a extrapyramidové poruchy. Četnost, typ a závažnost nežádoucích účinků u těchto subjektů byly obecně podobné těm hlášeným u dospělých léčených ziprasidonem s bipolární afektivní poruchou nebo schizofrenií.

V dětské klinické studii bipolární poruchy a schizofrenie byl ziprasidon spojován s mírným až středně závažným prodloužením intervalu QT závislém na dávce, které ale bylo podobné tomu u dospělých. Tonicko-klonické záchvaty a hypotenze nebyly hlášeny v placebem kontrolovaných klinických pediatrických studiích bipolární poruchy.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adrese:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41

Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Projevy

Zkušenosti s léčbou předávkování ziprasidonem jsou omezené. Nejvyšší potvrzené jednorázové užití ziprasidonu je 12800 mg. V tomto případě byly hlášeny extrapyramidové symptomy a QTc interval 446 msec (bez srdečních následků). Obecně jsou nejčastěji hlášenými příznaky po předávkování extrapyramidové symptomy, somnolence, třes a úzkost.

Léčba

Možnost útlumu, záchvatů nebo dystonické reakce svalstva hlavy a krku po předávkování může vést k riziku aspirace při vyvolaném zvracení. Je třeba okamžitě zahájit monitorování kardiovaskulárních funkcí včetně kontinuálního monitorování EKG s cílem zjistit případné arytmie. Není známo žádné specifické antidotum ziprasidonu.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: psycholeptika, antipsychotika, indolové deriváty, ATC kód N05AE04

Mechanismus účinku

Ziprasidon vykazuje vysokou afinitu k dopaminovým receptorům typu 2 (D2) a podstatně vyšší afinitu k serotoninovým receptorům typu 2A (5HT2A). 12 hodin po jednorázové dávce 40 mg byla blokáda receptorů vyšší než 80% v případě serotoninu typu 2A a vyšší než 50% v případě D2, jak ukázala pozitronová emisní tomografie (PET). Dochází i k interakcím mezi ziprasidonem a serotoninovými receptory 5HT2C, 5HT1D a 5HT1A, kdy je afinita ziprasidonu k těmto místům stejná nebo vyšší než jeho afinita k D2 receptoru. Ziprasidon má středně vysokou afinitu k látkám přepravujícím serotonin a noradrenalin v neuronech. Ziprasidon vykazuje středně vysokou afinitu k histaminovým H(1) a alfa(1) receptorům. Ziprasidon vykazuje zanedbatelnou afinitu k muskarinovým M(1) receptorům.

Ukázalo se, že ziprasidon je antagonistou obou receptorů – serotoninového typu 2A (5HT2A) i dopaminového typu 2 (D2). Předpokládá se, že terapeutická aktivita je částečně zprostředkována kombinací těchto antagonistických aktivit. Ziprasidon je také silným antagonistou receptorů 5HT2C a 5HT1D, silným agonistou receptoru 5HT1A a inhibuje neuronální zpětné vychytávání noradrenalinu a serotoninu.

Klinická účinnost a bezpečnost

Schizofrenie

Ve studii, trvající 52 týdnů, byl ziprasidon účinný v udržení klinického zlepšení během pokračovací terapie u pacientů, kteří vykázali odpověď na počáteční léčbu: mezi skupinami pacientů užívajícími ziprasidon se neobjevil jasný důkaz o vztahu mezi dávkou a odpovědí. V této studii, která zahrnovala pacienty s pozitivními i negativními symptomy, byla účinnost ziprasidonu prokázána u pozitivních i negativních symptomů.

Incidence přírůstku hmotnosti, jež je považován za nežádoucí účinek, byla ve studiích schizofrenie kontrolovaných placebem, které trvaly 4–6 týdnů, nízká. Změny byly obdobné pro pacienty léčené ziprasidonem i pro pacienty užívající placebo (u obou skupin činila 0,4%). V jednoleté studii kontrolované placebem byla pozorována průměrná ztráta tělesné hmotnosti 1–3 kg u pacientů léčených ziprasidonem ve srovnání se ztrátou 3 kg u pacientů užívajících placebo.

Ve dvojitě zaslepené srovnávací studii schizofrenie byly měřeny metabolické parametry, včetně tělesné hmotnosti a hladiny inzulinu nalačno, celkového cholesterolu a triglyceridů a indexu inzulínové resistence (IR). U pacientů užívajících ziprasidon nebyly pozorovány významné změny od výchozích hodnot u žádného z těchto metabolických parametrů.

Výsledky velké post-marketingové studie bezpečnosti:

Randomizované post-marketingové studie se účastnilo 18239 schizofren­ních pacientů, kteří byli sledováni po dobu jednoho roku, aby bylo zjištěno, zda je vliv ziprasidonu na QTc interval spojen se zvýšeným rizikem nesebevražedné mortality. Tato studie, která byla provedena v přirozeném klinickém prostředí, neprokázala rozdíl v míře nesebevražedné mortality mezi pacienty léčenými ziprasidonem a olanzapinem (primární sledovaný ukazatel). Studie také neprokázala jakýkoliv rozdíl v sekundárních sledovaných ukazatelích mortality z jakékoliv příčiny, úmrtnosti na sebevraždy, úmrtí na náhlou smrt. Ve skupině léčené ziprasidonem byl nicméně zjištěn nevýznamně zvýšený počet úmrtí z kardiovasku­lárních příčin. Ve skupině léčené ziprasidonem byl pozorován také statisticky významně vyšší výskyt hospitalizace z jakékoliv příčiny, a to zejména kvůli rozdílům v počtu psychiatrických hospitalizací.

Bipolární mánie

Účinnost ziprasidonu u bipolární mánie byla zjišťována ve 2 dvojitě zaslepených studiích kontrolovaných placebem, trvajících 3 týdny, které porovnávaly ziprasidon s placebem a v 1 dvojitě zaslepené studii, trvající 12 týdnů, která porovnávala ziprasidon s haloperidolem a placebem. Tyto studie zahrnovaly přibližně 850 pacientů a splňovaly kritéria DSM-IV pro bipolární afektivní poruchy typu I s akutními nebo smíšenými epizodami, s psychotickými projevy nebo bez nich. Výchozí výskyt psychotických symptomů v těchto studiích byl 49,7%, 34,7% nebo 34,9%. Účinnost byla vyhodnocena za použití „Mania Rating Scale“ (MRS). „Clinical Global Impression-Severity“ (CGI-S) byla v těchto studiích buď jednou z primárních, nebo sekundární proměnnou účinnosti. Při léčbě ziprasidonem (4080 mg 2× denně, průměrná denní dávka 120 mg) došlo ke statisticky významnému zlepšení výsledků MRS i CGI-S při poslední návštěvě (3 týdny) ve srovnání s placebem. Ve 12-ti týdenní studii vedla léčba haloperidolem (průměrná denní dávka 16 mg) k signifikantně většímu snížení MRS hodnot ve srovnání se ziprasidonem (průměrná denní dávka 121 mg). Ziprasidon prokázal srovnatelnou účinnost jako haloperidol, pokud jde o podíl pacientů s přetrvávající odpovědí na léčbu od 3. do 12. týdne.

Účinnost ziprasidonu v léčbě bipolární poruchy typu I u dětských pacientů (10 až 17 let) byla hodnocena v jedné čtyř-týdenní placebem kontrolované studii (n = 237) u hospitalizovaných nebo ambulantních pacientů, kteří splnili kritéria DSM-IV pro bipolární poruchu typu I s manickými nebo smíšenými epizodami s nebo bez psychotických rysů a měli Y-MRS skóre > 17 na počátku terapie. Tato dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie srovnávala pružně dávkovaný perorální ziprasidon (80–160 mg/den (40–80 mg dvakrát denně) ve dvou dílčích dávkách u pacientů s hmotností

> 45 kg, 40–80 mg/den (20–40 mg dvakrát denně) u pacientů s hmotností < 45 kg) s placebem. Ziprasidon byl první den podáván v jediné dávce 20 mg, poté byl titrován po dobu 1–2 týdnů, ve dvou denních dávkách až na cílovou dávku v rozmezí 120–160 mg/den u pacientů s tělesnou hmotností > 45 kg, a 6080 mg/den u pacientů s tělesnou hmotností < 45 kg. Asymetrické dávkování, s ranní dávkou o 20 mg nebo 40 mg nižší než s večerní dávkou, bylo povoleno. Ziprasidon byl účinnější než placebo ve změnách výchozího stavu do týdne 4, pokud jde o celkové Y-MRS skóre. V této klinické studii byla průměrná denní dávka 119 mg u pacientů s hmotností > 45 kg a 69 mg u pacientů s hmotností <45 kg.

Ziprasidon byl hodnocen z hlediska bezpečnosti u 267 dětských pacientů (ve věku 10 až 17 let), kteří se zúčastnili vícedávkových klinických studiích bipolární mánie. Celkem 82 dětským pacientům s bipolární poruchou typu I byl podáván perorální ziprasidon po dobu minimálně 180 dní.

Ve 4-týdenní studii u pediatrických pacientů (10–17 let) s bipolární mánií, nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi ziprasidonem a placebem v průměrné změně od počátečních hodnot pokud jde o hladinu glukosy nalačno, celkový cholesterol, LDL cholesterol nebo triglyceridy.

Neexistují dlouhodobé dvojitě zaslepené klinické studie vyhodnocující účinnost a snášenlivost ziprasidonu u dětí a dospívajících.

Neexistují dlouhodobé klinické studie vyhodnocující účinnost ziprasidonu v prevenci recidiv manických/depre­sivních symptomů.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním podání opakovaných dávek ziprasidonu spolu s jídlem se vrcholové sérové koncentrace typicky objevují 6–8 hodin po dávce. Absolutní biologická dostupnost dávky 20 mg je 60% v sytém stavu. Farmakokinetické studie prokázaly, že biologická dostupnost ziprasidonu je zvýšena až o 100%, je-li ziprasidon podáván s jídlem. Proto je doporučeno podávat ziprasidon s jídlem.

Distribuce

Distribuční objem je přibližně 1,1 l/kg. Ziprasidon se váže z více než 99% na plazmatické bílkoviny v séru.

Biotransformace a eliminace

Po perorálním podání je střední terminální eliminační poločas ziprasidonu přibližně 6,6 hodin. Rovnovážného stavu je dosaženo během 1–3 dnů. Střední systémová clearance ziprasidonu podaného nitrožilně je 5 ml/min/kg. Přibližně 20% podané dávky je vylučováno močí a cca 66% je vylučováno stolicí.

Ziprasidon vykazuje lineární kinetiku v případě terapeutického dávkovacího rozmezí 40–80 mg 2× denně u sytých jedinců.

Po perorálním podání je ziprasidon extenzivně metabolizován a jen velmi malé množství je vylučováno močí (1%) nebo -stolicí (4%) v nezměněné podobě. Ziprasidon je primárně vylučován třemi metabolickými cestami, ve kterých vznikají jeho 4 hlavní cirkulující metabolity: benzisothiazol piperazin (BITP) sulfoxid, BITP sulfon, ziprasidon sulfoxid a S-methyl-dihydroziprasidon. Nezměněný ziprasidon představuje cca 44% ze všech podob léku v séru.

Ziprasidon je primárně metabolizován 2 cestami: redukcí a metylací za vzniku S-methyldihydro­ziprasidonu, což představuje přibližně 2/3 metabolizmu a oxidativním metabolizmem, což představuje zbývající 1/3. In vitro studie za použití lidských jaterních buněk naznačují, že S-methyldihydro­ziprasidon vzniká ve dvou krocích. Z těchto studií vyplývá, že první krok je zprostředkován primárně chemickou redukcí glutathionem a současně enzymatickou redukcí aldehydoxydázou. Druhým krokem je metylace zprostředkovaná thiol-methyl-transferázou. In vitro studie naznačují, že hlavním cytochromem P450 katalyzujícím oxidativní metabolizmus ziprasidonu je CYP3A4, s potenciálním malým přispěním CYP1A2.

Ziprasidon, S-methyl-dihydroziprasidon a ziprasidon-sulfoxid vykazovaly během testování in vitro společné vlastnosti, které mohou předurčovat prodloužení QTc intervalu. S-methyl-dihydroziprasidon je většinou vylučován stolicí při biliární sekreci s malým přispěním metabolizmu katalyzovaného CYP3A4. Ziprasidon sulfoxid je vylučován renální exkrecí a sekundárně metabolizmem katalyzovaným CYP3A4.

Zvláštní populace pacientů

Farmakokinetický skríning u pacientů neodhalil žádné významné farmakokinetické rozdíly mezi kuřáky a nekuřáky.

Nebyly pozorovány žádné klinicky významné rozdíly ve farmakokinetice ziprasidonu v závislosti na věku nebo pohlaví. Farmakokinetika ziprasidonu u dětských pacientů ve věku 10–17 let byla po korekci na příslušnou tělesnou hmotnost podobné farmakokinetice u dospělých.

V souladu s poznatkem, že renální clearance přispívá pouze velmi málo k celkové clearance, nebylo zaznamenáno progresívní zvýšení expozice ziprasidonu, když byl podán pacientům s rozdílným stupněm renálních funkcí. Expozice po perorální dávce 20 mg 2× denně po dobu 7 dnů u pacientů s mírným (clearance kreatininu 30–60 ml/min), se středně závažným (clearance kreatininu 10–29 ml/min) a závažným poškozením (vyžadujícím dialýzu) byla 146%, 87% a 75% a u zdravých pacientů (clearance kreatininu > 70 ml/min). Není známo, zda jsou u těchto pacientů zvýšeny sérové koncentrace metabolitů.

U mírného až středně těžkého jaterního poškození (Child-Pugh třída A nebo B) způsobeného cirhózou byla sérová koncentrace ziprasidonu po perorálním podání zvýšena o 30% a terminální poločas byl o 2 hodiny delší než u normálních pacientů. Vliv poškození jater na sérové koncentrace metabolitů není znám.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinická bezpečnostní data neodhalila na základě konvenčních zkoušek farmakologické bezpečnosti, genotoxicity a karcinogenního potenciálu žádná zvláštní rizika ziprasidonu pro člověka. V reprodukčních studiích u potkanů a králíků nebyla prokázána teratogenita ziprasidonu. Nežádoucí účinky na fertilitu a snížená hmotnost mláďat byly pozorovány při dávkách, které způsobovaly mateřskou toxicitu, např. snížený přírůstek tělesné hmotnosti. Zvýšená perinatální mortalita a opožděný funkční vývoj mláďat se objevily při mateřských plazmatických koncentracích extrapolovaných tak, aby byly podobné maximálním koncentracím u člověka, užívajícího terapeutické dávky.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Obsah tobolky:

draselná sůl polakrilinu monohydrát laktosy povidon

magnesium-stearát

Tobolka 40 mg, 80 mg

brilantní modř FCF (E133) oxid titaničitý (E171) želatina

Tobolka 60 mg

oxid titaničitý (E171) želatina

Potisk šelak

propylenglykol

černý oxid železitý (E172)

hydroxid draselný

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

3 roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5 Druh obalu a obsah balení

OPA-Al-PVC blistr v krabičce. Balení po 10, 14, 20, 28, 30, 50, 56, 60, 90, 100 nebo 180 tvrdých

tobolkách.

Perforovaný jednodávkový OPA-Al-PVC blistr v krabičce. Balení po 14×1 a 56×1 tvrdých tobolkách. Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Mylan Ireland Limited

Unit 35/36, Grange Parade

Baldoyle Industrial Estate

Dublin 13

Irsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Ziprasidon Mylan 40 mg: 68/400/12-C

Ziprasidon Mylan 60 mg: 68/401/12-C

Ziprasidon Mylan 80 mg: 68/402/12-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 13.6.2012

Datum posledního prodloužení registrace: 3.8.2016

Další informace o léčivu ZIPRASIDON MYLAN

Jak se ZIPRASIDON MYLAN podává: perorální podání - tvrdá tobolka
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 60

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Generics [UK] Limited, Potters Bar