XENETIX 300 - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

XENETIX 300

XENETIX 350

injekční roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Xenetix 300:

Iobitridolum 0,6581 g v 1 ml injekčního roztoku, odp. Iodum 300 mg/ml;

osmolalita – 695 mOsm/kg, viskozita při 37 °C – 6 mPa.s, viskozita při 20 °C – 11 mPa.s.

Xenetix 350:

Iobitridolum 0,7678 g v 1 ml injekčního roztoku, odp. Iodum 350 mg/ml;

osmolalita – 915 mOsm/kg, viskozita při 37 °C – 10 mPa.s, viskozita při 20 °C – 21 mPa.s.

Pomocné látky se známým účinkem: sodík (až 3,5 mg/100 ml)

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok

Čirý, bezbarvý až světle nažloutlý roztok

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Tento přípravek je určen pouze k diagnostickým účelům.

XENETIX 300:

pro dospělé a děti:

– intravenózní urografie

– CT mozku a celotělová CT

– intravenózní digitální subtrakční angiografie (DSA)

– arteriografie

– angiokardiografie

XENETIX 350:

pro dospělé a děti:

– intravenózní urografie

– CT mozku a celotělová CT

– intravenózní digitální subtrakční angiografie (DSA)

– arteriografie

– angiokardiografie

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávky musí být upraveny podle užité metodiky a vyšetřovaného orgánu a individuálně stanoveny na základě zjištění tělesné hmotnosti, renálních funkcí pacienta a úměrně sníženy u dětí. Obvyklá rychlost podání se pohybuje mezi 0,5 a 5 ml/s v závislosti na způsobu vyšetření.

Xenetix 300 urografie:

Dávka nesmí překročit 4–5 ml/kg t. hm. při opakovaném podání u dospělých.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Větší bezprostřední reakce nebo opožděná kožní reakce na injekci Xenetixu v anamnéze (viz bod 4.8). Manifestní tyreotoxikóza.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Existuje riziko vzniku alergické reakce bez ohledu na cestu podání nebo dávku.

Riziko vzniku alergické reakce spojené s lokálně aplikovanými přípravky pro kontrastní zobrazení tělesných dutin není vyloučeno:

• a) Podání určitými cestami (artikulární, biliární, nitroděložní atd.) způsobuje různý stupeň systémové difuze, tj. lze pozorovat systémové účinky.

• b) Při ústním nebo rektálním podání dochází k velmi limitované systémové difuzi. Je-li normální střevní sliznice, v moči je nalezeno maximálně 5 % podané dávky a zbytek se vyloučí stolicí. Je-li sliznice poškozená, zvýší se vstřebávání. V případě perforace dochází k rychlé celkové absorpci s difuzí do peritoneální dutiny a přípravek je eliminován močí. Výskyt systémových účinků závislých na dávce proto závisí na stavu střevní sliznice.

• c) Nicméně imunitní mechanismy vzniku alergických reakcí nejsou závislé na dávce a k imunoalergickým reakcím může dojít kdykoli, bez ohledu na cestu podání.

• přípravky podávanými cévní cestou a některými lokálními cestami a
• přípravky podávanými GI traktem, které se za normálních okolností vstřebávají pouze nepatrně.

Všeobecná upozornění ke všem jódovaným kontrastním látkám

Vzhledem k tomu, že nejsou-li k dispozici specifické studie, není myelografie indikací k použití přípravku Xenetix.

Jódované kontrastní látky mohou způsobit menší nebo větší reakce, které mohou být život ohrožující. Mohou nastat okamžitě (do 60 minut) nebo mohou být opožděné (až do 7 dnů). Často jsou nepředvídatelné.

Vzhledem v riziku závažnějších reakcí musí být pohotově k dispozici záchranné resuscitační zařízení.

K vysvětlení výskytu těchto reakcí připadá v úvahu několik mechanismů:

• Přímá toxicita ovlivňující cévní endotel a tkáňové proteiny.
• Farmakologické působení modifikující koncentraci určitých endogenních faktorů (histaminu, komplementárních faktorů, zánětlivých mediátorů), pozorované častěji u hyperosmolárních kontrastních látek.
• Bezprostřední IgE mediované alergické reakce na kontrastní látku Xenetix (anafylaxe).
• Alergické reakce způsobované mechanismy buněčného typu (opožděné kožní reakce).

U pacientů, u nichž již došlo k reakci během podávání jódované kontrastní látky, existuje vyšší riziko vzniku další reakce po podání stejné nebo i jiné jódované kontrastní látky; proto se tito pacienti považují za rizikové.

Před podáním jódované kontrastní látky je důležité zajistit, aby pacient neměl plánované scintigrafické vyšetření ani laboratorní testy související se štítnou žlázou a aby nedostal radioaktivní jód k léčebným účelům.

Podání kontrastní látky jakoukoli cestou narušuje koncentraci hormonů a vstřebávání jódu štítnou žlázou nebo metastázami nádorů štítné žlázy, dokud se hladina jódu v moči nevrátí na normální hodnotu.

Nikoli výjimečnou komplikací intravenózních injekcí kontrastní látky (0,04 % až 0,9 %) je extravazace. K častějšímu výskytu dochází u produktů s vyšší osmolaritou; většina poranění je méně závažné povahy, nicméně v souvislosti s jakoukoli jódovanou kontrastní látkou se mohou vyskytnout závažná poranění, jako je ulcerace kůže, nekróza tkání a kompartment syndrom. Riziko a závažnost závisí na konkrétním pacientovi (špatný stav cév nebo fragilní cévy) a na použité technice (použití tlakového injektoru, velkého objemu). Je důležité tyto faktory identifikovat, podle toho optimalizovat místo a techniku aplikace a sledovat injekci před nástřikem, v průběhu nástřiku a po nástřiku přípravkem Xenetix.

Opatření pro použití

Před vyšetřením:

• Identifikujte rizikové pacienty pomocí pečlivého screeningu anamnézy.
• Lékařský dohled.
• Trvalý žilní přístup.
• Po podání kontrastní látky je nutno pacienta monitorovat nejméně 30 minut, protože v této době se objevuje většina závažných nežádoucích účinků.
• Pacient musí být informován o možnosti vzniku opožděných reakcí (až do sedmi dnů) (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky).

Jódované kontrastní látky mohou vyvolat přechodné změny funkce ledvin nebo zhoršení preexistující renální nedostatečnosti. Preventivní opatření jsou následující:

• Identifikace rizikových pacientů, což jsou pacienti s dehydratací nebo renální nedostatečností, diabetem, závažným srdečním selháváním, s monoklonální gamapatií (mnohočetným myelomem, Waldenstromovou makroglubulinémií), s renálním selháním po podání jódované kontrastní látky v anamnéze, děti do jednoho roku a starší pacienti s atheromem.
• Hydratace fyziologickým roztokem podle potřeby.
• Vyloučení kombinace s nefrotoxickými léky. Nelze-li vyloučit, je nutno posílit laboratorní monitorování renální funkce. K dotčeným lékům patří aminoglykosidy, sloučeniny organoplatiny, vysoké dávky methotrexátu, pentamidin, foskarnet a některá antivirotika [aciclovir, ganciclovir, valaciclovir, adefovir, cidofovir, tenofovir], vankomycin, amfotericin B, imunosupresiva, jako cyklosporin nebo takrolimus, ifosfamid).
• Mezi dvěma radiologickými vyšetřeními s injekcí kontrastní látky nechejte prodlevu nejméně 48 hodin, nebo každé nové vyšetření odložte, dokud se renální funkce nevrátí k výchozímu stavu.
• Zabraňte vzniku laktátové acidózy u diabetiků léčených metforminem, a to monitorováním sérových hladin kreatininu. Normální renální funkce: léčba metforminem musí být pozastavena před injekcí kontrastní látky nejméně na 48 hodin poté nebo do obnovení normální renální funkce. Abnormální renální funkce: metformin je kontraindikován. V případě nouze: je-li vyšetření nutné, je nutno přijmout opatření, tj. přerušení léčby metforminem, hydratace, monitorování renální funkce s ohledem na známky laktátové acidózy.

Jódované kontrastní látky lze použít u hemodialyzovaných pacientů, protože látka se hemodialýzou odstraní. Je nutno získat předchozí svolení hemodialyzačního oddělení.

Opatrně je nutno postupovat u pacientů se zhoršením funkce ledvin nebo jater, s diabetem nebo se srpkovitou anémií.

U všech pacientů je nutno zajistit adekvátní hydrataci před podáním kontrastní látky a po něm, a to zejména u pacientů se zhoršením renální funkce nebo u diabetiků, kde je udržení hydratace důležité pro minimalizaci zhoršení renální funkce.

Před injekcí jódované kontrastní látky se doporučuje stabilizovat astma.

Vzhledem ke zvýšenému riziku bronchospasmu je nutno postupovat zvlášť opatrně u pacientů, kteří měli astmatický záchvat v průběhu osmi dnů před vyšetřením.

Dystyreóza

Po injekci jódované kontrastní látky existuje zejména u pacientů se strumou nebo s dystyreózou v anamnéze riziko vzplanutí hypertyreózy nebo vývoje hypotyreózy. Existuje také riziko vzniku hypotyreózy u novorozenců, jejichž matce byla podána jódovaná kontrastní látka.

U pacientů s časným nebo zřejmým srdečním selháním, koronaropatií, plicní hypertenzí, valvulopatií, těžkou srdeční arytmií, se po podání jodové kontrastní látky riziko kardiovaskulární reakce zvyšuje. Intravazální injekce kontrastní látky může způsobit edém plic u pacientů s manifestním nebo počínajícím srdečním selháním, zatímco podání při plicní hypertenzi a onemocnění srdečních chlopní může mít za následek výrazné změny hemodynamiky. Frekvence a stupeň závažnosti se objeví v souvislosti se závažností srdečních poruch. V případě závažné a chronické hypertenze, riziko poškození ledvin v důsledku podání kontrastní látky a také kvůli katetrizaci samotné může být zvýšeno. Ischemické změny na EKG a těžké poruchy rytmu, jsou nejčastěji pozorovány u starších osob a pacientů s onemocněním srdce. Velmi vzácné případy fibrilace komor, které nastaly bezprostředně po podání kontrastní látky, byly hlášeny mimo kontext reakcí z přecitlivělosti.

(Viz bod 4.8 Nežádoucí účinky)

U těchto pacientů je nutné zvážit poměr rizika k přínosu daného vyšetření.

Poruchy centrálního nervového systému

U každého případu je nutno zvážit poměr přínosů a rizik:

• vzhledem k riziku zhoršení neurologických příznaků u pacientů s transientní ischemickou atakou, akutní mozkovou mrtvicí, nedávným intrakraniálním krvácením, edémem mozku nebo idiopatickou či sekundární (nádor, jizva) epilepsií;
• je-li použita intraarteriální cesta u alkoholického pacienta (akutní nebo chronický alkoholismus) a u jiných pacientů závislých na psychotropních látkách.

U pacientů s feochromocytomem se může po podání kontrastní látky rozvinout hypertenzní krize; tito pacienti musí být před vyšetřením monitorováni.

Podání kontrastní látky může zhoršit příznaky myasthenia gravis.

Nežádoucí reakce související s podáním jódované kontrastní látky mohou být silnější u pacientů vykazujících výraznou agitovanost, úzkost a bolest. Může být nezbytná vhodná premedikace,nap­říklad sedace.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Metformin u diabetiků (viz bod 4.4 Opatření pro použití – nedostatečnost ledvin).

Radiofarmaka (viz bod 4.4 Upozornění)

Jódované kontrastní látky mění vychytávání radioaktivního jódu štítnou žlázou na dobu několika týdnů, což může na jednu stranu způsobovat sníženou absorpci při scintigrafii štítné žlázy a na druhou stranu snížení účinnosti léčby jódem 131. U pacientů, u nichž je naplánována scintigrafie ledvin s injekcí radiofarmaka vylučovaného ledvinovými kanálky, se doporučuje toto vyšetření provést před injekcí jódované kontrastní látky.

Beta blokátory, vazoaktivní látky, inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu, antagonisté receptoru angiotensinu.

Tyto léčivé přípravky snižují účinnost mechanismů kardiovaskulární kompenzace, které se vyskytují u poruch hemodynamiky. Lékař musí mít tuto skutečnost na paměti předtím, než aplikuje injekci jódované kontrastní látky, a musí mít k dispozici vhodné prostředky pro intenzivní péči.

Vzhledem k riziku dehydratace indukované diuretiky je nutno před vyšetřením provést rehydrataci vodou a elektrolyty, aby se snížilo riziko akutního renálního selhání.

Riziko rozvoje reakce na kontrastní látky je zvýšené u pacientů nedávno léčených interleukinem 2 (intravenózní cestou); jedná se o vyrážku nebo méně často hypotenzi, oligurii nebo dokonce renální selhání.

Vysoké koncentrace jódovaných kontrastních látek v plazmě a moči mohou ovlivňovat in vitro diagnostiku bilirubinu, proteinů a anorganických látek (železa, mědi, vápníku a fosfátu). Tato stanovení se nedoporučuje provádět 24 hodin po vyšetření.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Embryotoxicita

Studie na zvířatech neprokázaly žádné teratogenní účinky.

Při nepřítomnosti jakýchkoli teratogenních účinků u zvířat se nepředpokládá žádný malformační účinek u lidí. Až do současnosti se vždy během studií správně prováděných na dvou druzích prokázalo, že látky způsobující malformace u lidí jsou teratogenní i u zvířat.

Fetoxicita

Přechodné přetížení jódem po podání matce může indukovat dystyreózu plodu v případě, že se vyšetření provádí po více než 14 týdnech amenorey. Nicméně uvážíme-li reverzibilitu účinku a předpokládaný přínos pro matku, je ojedinělé podání jódované látky ospravedlnitelné, pokud byla indikace radiologického vyšetření těhotné pacientky pečlivě zvážena.

X-ray expozici je však třeba se během těhotenství vyhnout, kdykoliv je to možné.

Mutagenicita a fertilita

Za použitých testovaných podmínek nebyly zjištěny žádné mutagenní účinky přípravku. Ohledně účinku na reprodukční systém nejsou dostupné žádné údaje.

Kojení

Jódované kontrastní látky se vylučují do mateřského mléka jen ve velmi malé míře. V důsledku toho je ojedinělé podání matce spojeno s mírným rizikem nežádoucích účinků na dítě. Doporučuje se přerušit kojení na 24 hodin po podání jódované kontrastní látky.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Není relevantní.

4.8 Nežádoucí účinky

Během klinické studie provedené na 905 pacientech došlo u 11 % pacientů k nežádoucím účinkům souvisejícím s podáním přípravku Xenetix (kromě pocitu tepla); nejčastěji se jednalo o bolest, bolest v místě injekce, pachuť v ústech a nevolnost.

Nežádoucí účinky spojené s použitím přípravku Xenetix jsou obecně mírně až středně závažné a přechodné.

Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky při podání přípravku Xenetix od okamžiku registrace jsou pocit tepla a bolest a edém v místě injekce.

Hypersenzitivní účinky jsou obvykle okamžité (během injekce nebo do hodiny po zahájení injekce) nebo někdy opožděné (jednu hodinu až několik dnů po injekci) a pak se projevují ve formě nežádoucích účinků na kůži.

K okamžitým reakcím patří jeden nebo několik po sobě jdoucích nebo současně se vyskytujících účinků, ke kterým obvykle patří kožní reakce a dýchací a/nebo kardiovaskulární poruchy, jež mohou být prvním příznakem šoku, který může být ve vzácných případech i fatální.

Závažné poruchy srdečního rytmu včetně fibrilace komor byly velmi vzácně hlášeny u pacientů se srdečním onemocněním, mimo kontext přecitlivělosti (viz bod 4.4 Opatření pro použití).

V tabulce níže jsou uvedeny nežádoucí účinky podle třídy orgánových systémů a podle četnosti s následujícími pravidly: velmi časté (>1/10), časté (>1/100 až 1<1/10), méně časté (>1/1000 až 1<1/100), vzácné (>1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). Uvedené četnosti jsou odvozeny z dat observační studie provedené u 352 255 pacientů.

* Vyšetření, během kterých jsou v cerebrální arteriální krvi přítomny vysoké koncentrace jódovaných kontrastních látek.

Následující nežádoucí reakce byly hlášeny pro ostatní jódované kontrastní látky rozpustné ve vodě.

Ke kardiovaskulárnímu kolapsu s různou závažností může dojít náhle bez varovných známek nebo může dojít ke zkomplikování kardiovaskulárních manifestací, uvedených v tabulce výše.

Bolesti břicha a průjem, které nebyly hlášeny u přípravku Xenetix, jsou nejčastěji spojeny s podáním orální nebo rektální cestou.

V místě injekce se může vyskytnout lokální bolest nebo otok bez extravazace injikovaného přípravku; tyto nežádoucí účinky jsou benigní a přechodné.

Během intraarteriálního podání závisí pocit bolesti v místě injekce na osmolaritě injekčně aplikovaného přípravku.

Nežádoucí účinky u dětí

Očekávaná povaha nežádoucích účinků spojených s přípravkem Xenetix je stejná jako povaha účinků hlášených u dospělých. Z dostupných údajů nelze určit jejich četnost.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky:

4.9 Předávkování

Při podání velmi vysoké dávky kontrastní látky se musí kompenzovat ztráta vody a elektrolytů vhodnou rehydratací. Nejméně tři dny je nutno monitorovat funkci ledvin. V případě potřeby je možné provést hemodialýzu.

5.   FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1   Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterepeutická skupina: Vodorozpustné nízkoosmolární nefrotropní rtg-kontrastní látky ATC kód V08AB11

Xenetix 300 a 350 jsou neiontové ve vodě rozpustné trijodové kontrastní látky s nízkou osmolalitou. Vysoká hydrofilnost molekuly iobitridolu posiluje jejich stabilitu. Nízká osmolalita roztoku snižuje osmotickou diluci a osmotickou diurézu, což zajišťuje dobré zobrazování cévního systému a močového traktu.

Průzkum všeobecné bezpečnosti sledováním hemodynamických, kardiovaskulárních, bronchopulmonál­ních, ledvinných, neurologických a dalších parametrů prokázalo, že profil iobitridolu je stejný nebo vyšší než jiných neiontových ve vodě rozpustných kontrastních látek s nízkou osmolalitou, vynikající zejména u kardiovasku­lárních a neurologických parametrů, nebo srovnatelný s ostatními roztoky (ledvinná bezpečnost).

5.2   Farmakokinetické vlastnosti

Po intravaskulárním podání je látka rychle distribuována do cévního systému a intersticiálních prostor. Slabě se váže na plazmatické bílkoviny a její poločas v plazmě je krátký (méně než 2 hodiny). Je vylučována močí v nezměněné formě; polovina podané látky se vyloučí do 1,8 hod. V případě ledvinného selhání dochází k vylučování žlučovým systémem. Iobitridol lze dialyzovat.

Funkce štítné žlázy nebyly změněny během 15ti denního sledování po podání iobitridolu, přesto však může někdy dojít k obtížné interpretaci výsledků vyšetření štítné žlázy provedených 2–3 týdny po podání vyšších dávek iobitridolu.

5.3   Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Toxikologické studie intravenózního podání ukázaly, že nevyvolává změny s výjimkou podmínek značně se lišících od klinického užití (dávky, opakování). Iobitridol, obdobně jako ostatní neiontové ve vodě rozpustné trijodové kontrastní látky, jsou-li užity ve značném množství (25–50 ml/kg tělesné hmotnosti pro jednotlivou dávku) – má za následek přechodné projevy typu hypotermie, oslabení dýchání nebo na dávce závislé histologické změny v cílových orgánech (játra, ledviny), jako je hepatocelulární vakuolizace nebo tubulární ektazie. Opakované podání látky u psů během 28 dnů ve vysokých dávkách (8 ml/kg) vyústilo v granulózní a vakuolární degeneraci, která byla reverzibilní po přerušení léčby.

Místní dráždění může být pozorováno v případě perivaskulární infiltrace. Látka nebyla ve studiích shledána mutagenní. Studie na zvířatech neprokázaly teratogenní účinek.

6.   FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1   Seznam pomocných látek

Pomocné látky (pro všechny přípravky stejné): natrium-kalcium-edetát, trometamol-hydrochlorid, trometamol, roztok hydroxidu sodného 1 mol/l, kyselina chlorovodíková 25 % (k úpravě pH), voda na injekci

6.2   Inkompatibility

Nebyly hlášeny. Přesto však, aby bylo zabráněno jakémukoliv riziku inkompatibility, nesmí být stejnou injekční stříkačkou podávána žádná jiná látka.

6.3   Doba použitelnosti

3 roky

6.4   Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30°C.

Uchovávejte lahvičku v krabičce, aby byl připravek chráněn před světlem.

6.5   Druh obalu a obsah balení

Druh obalu

• a) skleněná bezbarvá lahvička, pryžová zátka, Al pertle, plastové krycí víčko;

• b) skleněná bezbarvá lahvička a sterilní stříkačka, infuzní souprava.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Specifická opatření pro použití 500ml nádoby:

Kontrastní látku se doporučuje extrahovat po jednom propíchnutí zátky vhodným prostředkem. U veškerého jednorázového materiálu je nutno přesně dodržovat instrukce dodané výrobcem. Na konci dne je nutno nepoužitou kontrastní látku zlikvidovat.

7.   DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 

BP 57400

95943 – ROISSY CdG CEDEX

FRANCIE

Tel.: +33 1 45 91 50 00

8.   REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Xenetix 300: 48/1380/97-C

Xenetix 350: 48/1381/97-C

9.   DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

30.12.1997 / 9.7.2014

Další informace o léčivu XENETIX 300

Jak se XENETIX 300 podává: intraarteriální/intravenózní podání - injekční roztok
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Injekční lahvička
Velikost balení: 1X50ML II

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Guerbet, Roissy CdG Cedex
E-mail: sramek@diagpharm.cz
Telefon: 296328307 (308)