UNASYN - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

UNASYN 375 mg potahované tablety

UNASYN 250 mg/5ml prášek pro perorální suspenzi

2. KVALITATITNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Potahované tablety

Léčivá látka: sultamicillinum 375,0 mg v jedné potahované tabletě. Sultamicilin je prolék, ze kterého po perorálním podání vznikne ampicillinum 220 mg a sulbactamum 147 mg .

Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktosy, sodík (1,575 mg v jedné tabletě)

Prášek pro perorální suspenzi

Léčivá látka: sultamicillinum, po rozpuštění v 5 ml vody obsahuje sultamicillinum 250 mg v 5 ml suspenze.

Pomocné látky se známým účinkem: sacharosa, sodík (6,32 mg/ml).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety

Popis přípravku: slonově bílé až téměř bílé podlouhlé potahované tablety, na jedné straně tablety vyraženo UN-3.

Prášek pro perorální suspenzi

Popis přípravku: bílý až téměř bílý prášek třešňové vůně.

4.   KLINICKÉ ÚDAJE4.1    Terapeutické indikace

Přípravek Unasyn, potahované tablety a suspenze jsou indikovány u infekcí vyvolaných citlivými mikroorganizmy. Typickou indikací jsou infekční onemocnění horních dýchacích cest, jako je sinusitida, otitis media, tonzilitida; záněty dolních dýchacích cest – pneumonie a bronchitida; záněty močových cest, pyelonefritida; infekční postižení kůže a měkkých tkání, a také gonokokové infekce.

Sultamicilinem lze pokračovat v terapii také u pacientů s terapií započatou sulbaktamem/am­picilinem ve formě injekčního roztoku.

Při předepisování antibiotické léčby mají být dodržována oficiální doporučení pro používání antibiotik vzhledem k možnosti vzniku bakteriální rezistence.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Doporučená dávka sultamicilinu pro dospělé nemocné (včetně starších pacientů) je 750 –1500 mg každých 12 hodin. Jak u dospělých, tak i u dětských pacientů se obvykle s léčbou pokračuje ještě 48

1/8 hodin po odeznění pyrexie a dalších chorobných příznaků. Léčba obvykle trvá 5–14 dní, ale může být v případě nezbytnosti prodloužena.

Při léčbě nekomplikované kapavky je možné užít v jediné perorální dávce 2,25 gramů sultamicilinu (6 tablet po 375 mg). Jako doprovodný lék může být podán probenecid 1,0 g, který prodlouží účinnou plazmatickou koncentraci ampicilinu a sulbaktamu.

U případů kapavky podezřelých současně ze syfilidy je nezbytné před aplikací sultamicilinu provést vyšetření v zástinu a měsíčně opakovat sérologická vyšetření po dobu minimálně čtyř měsíců.

Pokud je infekce způsobena hemolytickými streptokoky, doporučujeme léčbu v trvání alespoň 10 dní, aby se zabránilo vzniku akutní revmatické horečky nebo glomerulonefritidy.

Použití u pacientů s poruchou funkce ledvin U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 30 ml/min) je vylučování ampicilinu a sulbaktamu postiženo shodně, a proto jejich vzájemný poměr v plazmě zůstává konstantní. Dávka sultamicilinu u takových pacientů se podává v delších intervalech, jak je to obvyklé při dávkování ampicilinu samotného.

Použití u dětí

U většiny infekčních onemocnění dětí do 30 kg se podává obvykle 25 – 50 mg/kg/den rozdělených do dvou denních dávek podle závažnosti infekce a rozhodnutí lékaře. Děti s tělesnou hmotností 30 kg a více mohou užívat přípravek v obdobném dávkování jako dospělí. Obvyklá cesta vylučování ampicilinu a sulbaktamu po perorálním podání sultamicilinu je močí. Při rozhodování o dávce sultamicilinu u novorozenců je proto nezbytné vzít v úvahu ještě ne zcela vyvinuté renální funkce.

4. 3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na sultamicilin, na jakékoli penicilinové antibiotikum nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Jsou známy případy závažných, eventuálně i fatálních anafylaktických reakcí jako projevu hypersenzitivity během léčby penicilinem. Tyto reakce jsou pravděpodobnější u osob s anamnesticky již známou hypersenzitivitou na penicilin anebo u osob hypersenzitivních na četné antigeny. Existují rovněž zprávy o pacientech s alergií na penicilin v anamnéze, u kterých došlo k závažným reakcím při léčbě cefalosporiny.

Před zahájením léčby penicilinem je třeba důkladně zkoumat, zda se u pacientů nikdy neprojevila hypersenzitivita na peniciliny, cefalosporiny nebo jiné alergeny. Pokud k alergické reakci dojde, je třeba léčbu ihned přerušit a zavést příslušnou terapii.

Při závažné anafylaktické reakci je třeba bezodkladně podat adrenalin. V případě potřeby je vhodné podat kyslík, kortikoidy a zajistit průchodnost dýchacích cest, popřípadě intubovat.

Jako u každého antibiotika je nezbytně nutné trvale sledovat, zda se neobjevují známky přerůstání necitlivých mikroorganismů, včetně hub. Při výskytu superinfekce je třeba podávání léku přerušit a zavést příslušná léčebná opatření.

Téměř u všech antibiotik, včetně sultamicilinu, byly hlášeny případy výskytu průjmu vyvolaného bakterií Clostridium difficile (CDAD – Clostridium difficile associated diarrhea). Závažnost průjmu může kolísat v rozmezí od mírného průjmu až k fatální kolitidě. Léčba antibiotiky vyvolává změny mikrobiální flory tlustého střeva, které umožní přerůstání C difficile.

C. difficile produkuje toxiny A a B, které se podílejí na rozvoji CDAD. Hypertoxin produkující kmeny C. difficile způsobují zvýšenou morbiditu a mortalitu, protože tyto infekce mohou být odolné vůči antimikrobiální léčbě a mohou vyžadovat kolektomii. CDAD se musí vzít v úvahu u všech pacientů

2/8 s průjmy vzniklými po podávání antibakterálních přípravků. Pečlivá lékařská anamnéza je nutná vzhledem k tomu, že byly hlášeny případy, kdy se průjem objevil až/více než dva měsíce po podání antibiotik.

Poléková poškození jater, jako cholestatická hepatitida a žloutenka, byla spojena s použitím ampicilin/sul­baktam. Pacienti mají být poučeni, aby se obrátili na svého lékaře, pokud se u nich rozvinou příznaky jaterního onemocnění (viz bod 4.8—Nežádoucí účinky).

Protože infekční mononukleóza je virového původu, nemá se při její léčbě používat ampicilin. U pacientů s infekční mononukleózou, kteří dostávali ampicilin, se ve velkém procentu objevila vyrážka.

Během déletrvající léčby je vhodné pravidelně kontrolovat, zda nedošlo k poruše funkce ledvin, jater či hemopoetického systému.

Přípravek Unasyn prášek pro perorální suspenzi obsahuje sodík a sacharosu. Tato skutečnost se musí brát v úvahu u pacientů s dietou s nízkým obsahem sodíku. Nesmí se podávat pacientům se vzácnými dědičnými poruchami intolerance fruktózy, deficiencí sacharózy-isomaltózy nebo malabsorbcí glukózy-galaktózy.

Tablety přípravku Unasyn obsahují sodík a laktosu. Tato skutečnost se musí brát v úvahu u pacientů s dietou s nízkým obsahem sodíku. Nesmí se podávat pacientům se vzácnými dědičnými poruchami intolerance galaktózy, hereditární deficiencí ani malabsorbcí glukózy-galaktózy.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Alopurinol: u pacientů, kteří současně užívají alopurinol a ampicilin, je riziko kožních reakcí zvýšené ve srovnání s pacienty užívajícími ampicilin samostatně.

Antikoagulancia: peniciliny mohou způsobit změnu ve shlukování trombocytů a koagulačních testech. Tyto účinky mohou být aditivní s antikoagulancii.

Bakteriostatické léky (chloramfenikol, erythromycin, sulfonamidy a tetracykliny): bakteriostatické léky mohou rušit baktericidní účinek penicilinů; je nejlepší vyhnout se souběžné léčbě.

Perorální kontraceptiva obsahující estrogen: objevily se případy snížené účinnosti perorálních kontraceptiv u žen užívajících ampicilin, vyúsťující v neplánované těhotenství. Přestože je tento argument slabý, pacientky mají mít možnost užít alternativní nebo doplňkovou antikoncepční metodu během užívání ampicilinu.

Methotrexát: souběžné užívání s peniciliny mělo za následek snížení clearance methotrexátu a následné zvýšení jeho toxicity. Pacienty je třeba pečlivě kontrolovat. Může být nutné dávky leukovorinu zvýšit a podávat po delší dobu.

Nesteroidní protizánětlivé léky (kyselina acetylsalicylová, indometacin, a fenylbutazon): kyselina acetylsalicylová, indometacin a fenylbutazon mohou prodloužit eliminaci penicilinů, což se projevilo zvýšeným poločasem vylučování penicilinů.

Probenecid: současné užívání probenecidu, který zpomaluje renální tubulární sekreci, může vést k vyšším a dlouhodobým hladinám ampicilinu a sulbaktamu v séru, prodlouženému eliminačnímu poločasu a zvýšenému riziku toxicity.

Vliv na laboratorní testy: pokud jsou používány neenzymatické metody pro stanovení cukru v moči (Benedictovo činidlo, Fehlingovo činidlo a Clinitest), mohou vzniknout falešně pozitivní výsledky. Po podání ampicilinu těhotným ženám bylo zaznamenáno přechodné snížení plazmatické koncentrace celkového konjugovaného estriolu, estriol-glukoronidu a estronu a estradiolu. Tento účinek se může projevit při použití přípravku Unasyn.

3/8

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Podávání během těhotenství

Reprodukční studie na zvířatech nepodaly žádný důkaz o narušení fertility nebo poškození plodu způsobených sultamicilinem. Sulbaktam prochází placentární bariérou. Zda je jeho podávání během lidské gravidity bez rizik, nebylo stanoveno. Sultamicilin se má proto během těhotenství podávat pouze pokud očekávaný přínos převáží nad potenciálním rizikem.

Podávání během kojení

Užívání sultamicilinu během těhotenství se nedoporučuje. Ampicilin a sulbaktam jsou v nízkých koncentracích vylučovány do mléka. To má být bráno v úvahu u kojených novorozenců, kteří ještě nemají zcela vyvinuty renální funkce. Užívání sultamicilinu u kojících matek může u kojence vést k hypersenzitivitě, průjmu, kandidové infekci a kožní vyrážce.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Je třeba brát v úvahu, že se příležitostně mohou objevit závratě.

4.8    Nežádoucí účinky

Všechny nežádoucí účinky, které se objevily v léčebných studiích s opakovanými dávkami sultamicilinu u dospělých, jsou v tabulce níže seřazeny podle orgánového systému a četnosti výskytu: velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1 000 až <1/100); vzácné (<1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000) a není známo.

Dalším účinkům hlášeným z poregistračního podávání odpovídá četnost výskytu: není známo

4/8

1 Nežádoucí účinky uvedené kurzívou jsou spojovány s IM/IV podáním ampicilinu a/nebo sulbactamu/am­picilinu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

O akutní toxicitě ampicilinu a sulbaktamu u lidí jsou pouze omezené informace. Při předávkování přípravkem lze očekávat takové projevy, které jsou v podstatě prodloužením nežádoucích reakcí, které jsou hlášeny v souvislosti s užíváním přípravku. Má být vzata v úvahu skutečnost, že vysoké mozkomíšní koncentrace beta-laktamových antibiotik mohou mít neurologické účinky, včetně záchvatů. Vzhledem k tomu, že ampicilin i sulbaktam jsou z oběhu vylučovány hemodialýzou, mohou tyto procedury urychlit vylučování léku z organismu, pokud dojde k předávkování u pacientů s poruchou funkce ledvin.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, kombinace penicilinů, včetně inhibitorů beta-laktamáz.

ATC kód: J01CR04

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Biochemické studie na izolovaných bezbuněčných bakteriálních systémech ukázaly, že sulbaktam je ireverzibilním inhibitorem většiny významných beta-laktamáz vyskytujících se u mikroorganismů rezistentních na penicilin. Zatímco antibakteriální účinek sulbaktamu je omezen hlavně na

5/8

Neisseriaceae, schopnost sulbaktamu bránit rezistentním mikroorganismům v destrukci penicilinů a cefalosporinů byla potvrzena ve všech studiích s rezistentními kmeny, v nichž sulbaktam působil zřetelně synergicky s peniciliny a cefalosporiny. Vzhledem k vazbě sulbaktamu na bílkoviny vážící penicilin nacházíme u některých citlivých kmenů vyšší vnímavost ke kombinaci než k beta-laktamovému antibiotiku samotnému.

Baktericidní složkou přípravku je ampicilin, který tak jako benzylpenicilin působí u citlivých mikroorganismů ve stadiu aktivní multiplikace inhibici biosyntézy mukopeptidu buněčné stěny.

Přípravek Unasyn účinkuje na široké spektrum grampozitivních a gramnegativních bakterií včetně Staphylococcus aureus i Staphylococcus epidermidis (včetně kmenů rezistentních na penicilin a některých kmenů rezistentních na methicilin); Streptococcus pneumoniae a dalších druhů streptokoků, Enterococcus faecalis, Haemophilus influenzae a Haemophilus parainfluenzae (jak na kmeny na beta-laktamázu pozitivní, tak negativní); Moraxella catarrhalis, anaeroby včetně Bacteroides fragilis a příbuzných druhů, Escherichia coli, druhy Klebsiella, Proteus (indol-pozitivní a indol-negativní), Enterobacter, Citrobacter, dále Morganella morganii, Neisseria meningitidis a Neisseria gonorrhoeae.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Po perorálním podání je sultamicilin v lidském organismu během vstřebávání hydrolyzován na ampicilin a sulbaktam, jejichž molární poměr v systémovém krevním oběhu je 1:1. Biologická dostupnost perorálně podaného léku činí 80 % stejné dávky sulbaktamu a ampicilinu, podaných intravenózně. Podání po jídle neovlivňuje systémovou biologickou dostupnost sultamicilinu. Maximální sérové hladiny ampicilinu jsou při použití sultamicilinu přibližně dvojnásobné než u stejné dávky ampicilinu podaného perorálně. Poločas eliminace sulbaktamu je u zdravých dobrovolníků asi 45 minut, obdobně pro ampicilin asi jednu hodinu, přičemž 50–75 % obou látek je v nezměněné podobě vylučováno do moči. Eliminační poločasy jsou delší u starších osob a u pacientů s renální poruchou. Renální tubulární sekreci ampicilinu i sulbaktamu snižuje probenecid. Při současném podávání probenecidu a sultamicilinu dojde ke zvýšení krevních hladin ampicilinu a sulbaktamu a prodloužení doby jejich trvání.

5.3    Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Zatímco u laboratorních zvířat byla pozorována na dávce a čase závislá reverzibilní glykogenóza, u člověka se rozvoj tohoto jevu při kombinované léčbě ampicilinem/sul­baktamem v terapeutických dávkách a jim odpovídajících plazmatických hladinách dosažených během relativně krátkých časových úseků neočekává.

Dlouhodobé studie na zvířatech hodnotící kancerogenní nebo mutagenní účinky nebyly prováděny.

Reprodukční studie byly prováděny na myších, potkanech a králících v dávkách až desetkrát převyšujících dávku pro člověka. Tyto studie neodhalily žádný důkaz snížení fertility nebo poškození plodu způsobené sultamicilinem. Nicméně dostatečné a dobře kontrolované studie u těhotných žen neexistují.

Studie na morčatech ukázaly, že intravenózní podání ampicilinu snížilo děložní tonus, frekvenci, amplitudu a délku trvání kontrakcí. Nicméně není známo, zda použití sultamicilinu u člověka během porodu má okamžité nebo opožděné nežádoucí účinky na plod, prodlužuje porod nebo zvyšuje pravděpodobnost nutného porodu pomocí kleští nebo jiných porodních zákroků nebo zda bude nutná resuscitace novorozence.

6.   FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1   Seznam pomocných látek

Potahované tablety:

6/8 magnesium-stearát, hyprolosa, monohydrát laktosy, sodná sůl karboxymethyl­škrobu, kukuřičný škrob, mastek, oxid titaničitý (E171), hypromelosa, makrogol 6000.

Prášek pro perorální suspenzi:

koloidní bezvodý oxid křemičitý, hydrogenfosforečnan sodný, dihydrogenfos­forečnan sodný, sacharosa, třešňové aroma (benzaldehyd, ethyl-acetát, ethyl-butyrát, ethyl-laktát, amyl-acetát, piperonal, eugenol, vanilin, ethyl-methyl-fenyl-karboxylát).

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

Doba použitelnosti tablet a prášku pro perorální suspenzi je 2 roky od data výroby.

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Potahované tablety

Uchovávejte při teplotě do 25 °C v původním obalu, aby byl léčivý přípravek chráněn před vlhkostí.

Prášek pro perorální suspenzi

Uchovávejte při teplotě do 25 °C, lahvičku v krabičce, aby byl léčivý přípravek chráněn před světlem. Již naředěnou suspenzi uchovávejte v chladničce, a to nejdéle po dobu 14 dnů.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Potahované tablety: Al/PVDC-PVC/PVDC blistr, krabička.

Prášek pro perorální suspenzi: bílá HDPE lahvička s PP šroubovacím uzávěrem a s vyznačenou odměrnou ryskou v červené barvě, odměrná lžička, krabička.

Velikost balení:

Potahované tablety:

12 potahovaných tablet

Prášek pro perorální suspenzi:

lahvička s obsahem 60 ml, po rozpuštění je v 5 ml suspenze 250 mg sultamicilinu.

6.6   Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Příprava suspenze:

Příprava suspenze: Rozpusťte prášek pro suspenzi v lahvičce přidáním převařené a zchlazené vody po červenou značku na lahvičce, uzavřete a dobře protřepejte. Pokud je třeba doplňte převařenou a zchlazenou vodou až po červenou značku na lahvičce. Uzavřete a dobře protřepejte.

5 ml suspenze obsahuje 250 mg sultamicilinu. Již naředěnou suspenzi uchovávejte v chladničce, a to nejdéle po dobu 14 dnů.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7/8

Pfizer spol. s r.o., Praha, Česká republika

8.   REGISTRAČNÍ ČÍSLO

Unasyn, potahované tablety: 15/295/93-C

Unasyn, prášek pro perorální suspenzi: 15/278/93-C

9.   DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Unasyn, potahované tablety

Datum první registrace: 14.4.1993

Datum posledního prodloužení registrace:15­.6.2011

Unasyn, prášek pro perorální suspenzi

Datum první registrace:31­.3.1993

Datum posledního prodloužení: 4.3.2015

Další informace o léčivu UNASYN

Jak se UNASYN podává: intramuskulární/intravenózní podání - prášek pro injekční roztok
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Injekční lahvička
Velikost balení: 1

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Pfizer, spol. s r.o., Praha
E-mail: Medicalinfo.cz@pfizer.com
Telefon: 283 004 111