Nonstop lékárna Otevřít hlavní menu

UBISTESIN - souhrnné informace

Síla léku
40MG/ML+5MCG/ML

Dostupné balení:

  • 50X1,7ML

Souhrnné informace o léku - UBISTESIN

1.

Ubistesin 40 mg/ml + 5 mikrogramů/ml injekční roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

1 ml injekčního roztoku obsahuje

1 zásobní vložka s 1,7 ml injekčního roztoku obsahuje

Articaini hydrochloridum

40 mg

68 mg

Epinephrinum jako epinephrinum hydrochloridum

5 mikrogramů

8,5 mikrogramů

Pomocné látky se známým účinkem

Siřičitan sodný (E221)

0,6 mg

1,02 mg

Sodík*

0,443 mg

0,753 mg

*Obsah sodíku siřičitanu sodného a chloridu sodného

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok

Čirá, bezbarvá tekutina bez opalescence s pH 3,6 až 4,4.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Lokální anestezie (infiltrační a svodná anestezie) ve stomatologii při výkonech menšího rozsahu.

Přípravek Ubistesin je indikován k léčbě dospělých, dospívajících a dětí ve věku 4 let (přibližně 20 kg tělesné hmotnosti) a starších.

4.2 Dávkování a způsob podání

Ubistesin je výhradně doporučen k použití ve stomatologii.

Resuscitační vybavení musí být k dispozici k okamžitému použití.

Dávkování

4.3

Ubistesin 40 mg/ml + 5 mikrogramů/ml injekční roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

1 ml injekčního roztoku obsahuje

1 zásobní vložka s 1,7 ml injekčního roztoku obsahuje

Articaini hydrochloridum

40 mg

68 mg

Epinephrinum jako epinephrinum hydrochloridum

5 mikrogramů

8,5 mikrogramů

Pomocné látky se známým účinkem

Siřičitan sodný (E221)

0,6 mg

1,02 mg

Sodík*

0,443 mg

0,753 mg

*Obsah sodíku siřičitanu sodného a chloridu sodného

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok

Čirá, bezbarvá tekutina bez opalescence s pH 3,6 až 4,4.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Lokální anestezie (infiltrační a svodná anestezie) ve stomatologii při výkonech menšího rozsahu.

Přípravek Ubistesin je indikován k léčbě dospělých, dospívajících a dětí ve věku 4 let (přibližně 20 kg tělesné hmotnosti) a starších.

4.2 Dávkování a způsob podání

Ubistesin je výhradně doporučen k použití ve stomatologii.

Resuscitační vybavení musí být k dispozici k okamžitému použití.

Dávkování

Má být použit nejmenší možný objem roztoku, který povede k efektivní anestezii.

Dospělí:

U extrakcí zubů horní čelisti stačí většinou dávka 1,7 ml UBISTESINU na jeden zub; lze se tak vyhnout bolestivým palatinálním injekcím. V případě vícečetných extrakcí sousedících zubů je často možné injikovaný objem snížit.

Pokud je nutná incize nebo sutura na patře, je indikována palatinální infiltrace přibližně 0,1 ml na místo vpichu.

U nekomplikovaných extrakcí dolních premolárů většinou postačí infiltrační anestezie

s dávkou 1,7 ml Ubistesinu na jeden zub; v jednotlivých případech je nutná dodatečná bukální injekce 1–1,7 ml. V ojedinělých případech může být indikována injekce do foramen mandibulae.

U nekomplikovaných zubních kazů a příprav zubního pahýlu na korunku u dolních premolárů se doporučuje vestibulární infiltrační anestezie s dávkou 0,5–1,7 ml Ubistesinu.

Svodná anestezie má být použita pro ošetření molárů v dolní čelisti.

Zvláštní populace:

Starší populace: Zvýšená plazmatická hladina UBISTESINU se může vyskytnout u starších pacientů z důvodu oslabených metabolických procesů a sníženého distribučního objemu. Riziko akumulace UBISTESINU vzrůstá zejména při opakovaném podání.

Dávky se mají snížit oproti doporučení pro dospělé při uvážení srdečních nebo jaterních onemocnění (viz bod 4.4).

Porucha funkce jater: Artikain je metabolizován také v játrech. Nižší dávky artikainu mohou být nutné u pacientů s jaterní dysfunkcí vzhledem k prodlouženým účinkům a systémové akumulaci (viz bod 4.4).

Porucha funkce ledvin: Artikain a jeho metabolity se vylučují především močí. Nižší dávky artikainu mohou být nutné u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin vzhledem k prodlouženým účinkům a systémové akumulaci (viz bod 4.4).

Další relevantní zvláštní populace: Dávka musí být obdobně snížena u pacientů s určitými preexistujícími onemocněními (angina pectoris, arterioskleróza viz body 4.3 a 4.4) a u pacientů, kteří souběžně užívají přípravky se známou interakcí s artikainem nebo epinefrinem (viz body 4.4 a 4.5).

Doporučené dávkování pro zvláštní populace: Ve všech těchto případech se tedy doporučuje nižší rozmezí dávek (tj. minimální objem Ubistesinu pro dostatečný anestetický účinek).

Pediatrická populace:

Přípravek Ubistesin je kontraindikován u dětí ve věku do 4 let (viz bod 4.3).

Doporučená terapeutická dávka u dětí ve věku od 4 let (přibližně 20 kg tělesné hmotnosti): Množství k injekčnímu podání je třeba určit na základě věku a tělesné hmotnosti dítěte a rozsahu operace.

Doporučené dávkování pro děti ve věku > 4 let a dospívající:

Tělesná

hmotnost (kg)

Doporučená dávka

artikain/mg/dítě-dospívající

anestetikum/ml/dítě-dospívající

20 – <30

10 – 40 mg

0,25 ml – 1 ml

30 – <40

20 – 80 mg

0,5 ml – 2 ml

40 – <50

> 50 kg

Viz dávkování u dospělých pacientů

Vzhledem k rychlé difuzi artikainu do tkání a k tomu, že děti mají nižší hustotu kostí než dospělí, lze u pediatrické populace použít infiltrační anestezii namísto svodné anestezie.

Maximální doporučená dávka:

Dospělí:

Maximální dávka pro zdravé dospělé je 7 mg artikainu/kg tělesné hmotnosti (500 mg u 70kg pacienta), ekvivalentní 12,5 ml UBISTESINU.

Maximální dávka představuje 0,175 ml roztoku na kg tělesné hmotnosti.

Pediatrická populace:

Množství k injekčnímu podání je třeba určit na základě věku a tělesné hmotnosti dítěte a rozsahu operace. Nepřekračujte množství ekvivalentní 7 mg artikainu/kg tělesné hmotnosti (0,175 ml Ubistesinu/kg).

Maximální doporučená dávka Ubistesinu u dětí ve věku > 4 let a dospívajících:

Tělesná hmotnost (kg) (Odpovídající pediatrické věkové skupiny podle tabulek ± limitů růstu)

Maximální

povolená dávka odvozená ze 7 mg/kg tělesné hmotnosti

artikain

mg/dítě-dospívající

anestetikum

ml/dítě-dospívající

20 – <30

140 mg

3,5 ml

30 – <40

210 mg

5,25 ml

40 – <45

280 mg

7,0 ml

45 – <50

315 mg

7,9 ml

50 – <60

350 mg

8,7 ml

60 – <70

420 mg

10,5 ml

70 – <80

490 mg

12,2 ml

Na trhu je také k dispozici přípravek Ubistesin forte; může být vhodnější pro výkony o delším trvání a s rizikem značného krvácení do operačního pole (viz bod 5.1).

Způsob podání

Dentální podání

K zabránění intravaskulární injekce musí být vždy opatrně provedena kontrolní aspirace alespoň ve dvou rovinách ( rotace jehly o 180°), i když negativní výsledek aspirace není bezpečnou zárukou neúmyslné a nepozorované intravaskulární injekce.

Rychlost podání injekce nemá přesáhnout 0,5 ml během 15 sekund, tj. 1 zásobní vložka zaminutu.

Závažným systémovým reakcím v důsledku nechtěné intravaskulární injekce lze ve většině případů předejít použitou technikou aplikace injekce – po aspiraci pomalá injekce 0,1–0,2 ml a pomalá aplikace zbývajícího objemu po prodlevě alespoň 20–30 sekund.

Otevřené zásobní vložky nesmí být použity u jiných pacientů. Zbytky přípravku se musí zlikvidovat (viz bod 6.6).

4.3

  • – Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1,

  • – děti ve věku do 4 let (přibližně 20 kg tělesné hmotnosti).

Vzhledem k obsahu artikainu:

  • – známá hypersenzitivita na lokální anestetika amidového typu

  • – známý deficit aktivity plazmatické cholinesterázy, včetně forem navozených léky

  • – těžké nekontrolované nebo neléčené excitační a převodní srdeční poruchy (např. A-V blokáda II. a III. stupně, výrazná bradykardie)

  • – akutní dekompenzované srdečního selhání

  • – těžké hypotenze

Vzhledem k obsahu epinefrinu:

  • – onemocnění srdce, např.:

  • – nestabilní angina pectoris

  • – nedávno prodělaný infarkt myokardu

  • – nedávno podstoupený koronární bypass

  • – refrakterní arytmie a paroxysmální tachykardie nebo vysokofrekvenční, přetrvávající arytmie

  • – neléčená nebo nekontrolovaná těžká hypertenze

  • – neléčené nebo nekontrolované kongestivní srdeční selhání

  • – feochromocytom

  • – souběžná léčba inhibitory monoaminoxidázy (MAO) nebo tricyklickými antidepresivy (viz bod 4.5)

Vzhledem k obsahu siřičitanu:

  • – hypersenzitivita na siřičitany

  • – těžké bronchiální astma

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

UBISTESIN musí být používán se zvýšenou opatrností v případech

  • – těžkých poruch ledvinových a jaterních funkcí

  • – anginy pectoris (viz body 4.2 a 4.3)

  • – arteriosklerózy

  • – výrazně narušené koagulace krve nebo souběžné léčby antikoagulancii (např. warfarinem) nebo inhibitory agregace trombocytů (např. heparinem nebo kyselinou acetylsalicylovou). Celkové riziko krvácení je zvýšené.

  • – pacientů s hemoragickou diatézou – zvýšené riziko krvácení, zejména při svodné anestezii

  • – nekontrolované nebo neléčené hypertyreózy

  • – poruchy srdeční funkce vzhledem k poklesu schopnosti kompenzovat prodloužený AV převod

  • – glaukomu s úzkým úhlem

  • – diabetu mellitu

  • – plicních onemocnění – zejména alergického bronchiálního astmatu

  • – epilepsie (Zabraňte podání vysokých dávek!)

  • – screeningových testů krve u sportovců, které mohou při použití Ubistesinu vykázat

pozitivní výsledky. Artikain není uveden na aktuálním seznamu WADA. Uvedený epinefrin může být použit jako vazokonstriktor v lokálních anestetikách.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v 1,7 ml roztoku, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

Siřičitan sodný (E221): Může vzácně vyvolat závažné hypersenzitiv­ní reakce

a bronchospasmus.

Opatření pro použití:

  • Informace pro pacienty: Pacienta je třeba poučit, aby dbal opatrnosti a předešel neúmyslnému poranění rtů, jazyka, sliznic tváří nebo měkkého patra v době, kdy jsou tyto struktury umrtvené. Pacient proto nemá jíst, dokud anestetikum nepřestane účinkovat.
  • Při práci na zubních kazech a korunkách je třeba vzít v úvahu nižší průtok krve v zubní dřeni vzhledem k obsahu epinefrinu, a tedy riziko přehlédnutí otevřené zubní dřeně.
  • Injekce se nesmí podávat do zanícené oblasti. Následkem omezené penetrace artikainu do zanícené tkáně může anestezie selhat.
  • Je třeba zabránit neúmyslné intravaskulární aplikaci (viz bod 4.2). Náhodná intravaskulární injekce nebo náhodné předávkování mohou být spojeny s křečemi a následnou depresí centrálního nervového systému nebo oběhovou a dechovou zástavou (viz bod 4.9).
  • Stomatologové, kteří používají lokální anestetika, musí bezpečně ovládat diagnózu a řešení naléhavých situací, které mohou vyplynout z jejich použití.
  • Při každém použití lokálních anestetik je potřeba mít k dispozici níže uvedené léčivé přípravky / zdravotnické prostředky a soupravu pro zavedení žilní kanyly:
  • – Antikonvulziva (benzodiazepiny, např. diazepam), myorelaxancia, glukokortikoidy, atropin a vazopresorika nebo epinefrin a roztok elektrolytů pro případ závažné alergické nebo anafylaktické reakce.

  • – Resuscitační vybavení (zejména zdroj kyslíku), které v případě potřeby umožní umělou plicní ventilaci.

  • Po každém podání injekce lokálního anestetika je třeba pečlivě a neustále sledovat kardiovaskulární a respirační (dostatečné zásobování kyslíkem) vitální funkce a stav vědomí pacienta. Neklid, úzkost, tinitus, závratě, poruchy vidění, tremor, deprese nebo ospalost mohou být včasnými varovnými symptomy toxicity vůči centrálnímu nervovému systému (viz bod 4.9).

Pediatrická populace:

Použití Ubistesinu forte u pediatrické populace ve věku 4 let a starší lze zvážit, pokud je požadována prodloužená anestezie a omezení krevního oběhu, např. během stomatologických chirurgických výkonů. Vzhledem k tomu, že je na trhu Ubistesin s nižším obsahem epinefrinu, je toto lokální anestetikum u pediatrické populace preferováno v kombinaci s komplexními opatřeními k prevenci bolestivého prožitku a omezení úzkosti, včetně sedace. Vzhledem k tomu, že pediatričtí pacienti relativně často utrpí traumatický úraz dosud (zbytkově) umrtvené měkké tkáně následně po aplikaci lokální anestezie ve stomatologické ordinaci (hlášeno je to u 13 % všech případů), je třeba používat lokální anestezii, která zajistí vhodnou délku účinnosti.

  • 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Interakce ovlivňující tento léčivý přípravek:
Kontraindikace souběžného používání:
Interakce vedoucí ke klinicky významným změnám

Ubistesin 40 mg/ml + 5 mikrogramů/ml injekční roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

1 ml injekčního roztoku obsahuje

1 zásobní vložka s 1,7 ml injekčního roztoku obsahuje

Articaini hydrochloridum

40 mg

68 mg

Epinephrinum jako epinephrinum hydrochloridum

5 mikrogramů

8,5 mikrogramů

Pomocné látky se známým účinkem

Siřičitan sodný (E221)

0,6 mg

1,02 mg

Sodík*

0,443 mg

0,753 mg

*Obsah sodíku siřičitanu sodného a chloridu sodného

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok

Čirá, bezbarvá tekutina bez opalescence s pH 3,6 až 4,4.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Lokální anestezie (infiltrační a svodná anestezie) ve stomatologii při výkonech menšího rozsahu.

Přípravek Ubistesin je indikován k léčbě dospělých, dospívajících a dětí ve věku 4 let (přibližně 20 kg tělesné hmotnosti) a starších.

4.2 Dávkování a způsob podání

Ubistesin je výhradně doporučen k použití ve stomatologii.

Resuscitační vybavení musí být k dispozici k okamžitému použití.

Dávkování

Má být použit nejmenší možný objem roztoku, který povede k efektivní anestezii.

Dospělí:

U extrakcí zubů horní čelisti stačí většinou dávka 1,7 ml UBISTESINU na jeden zub; lze se tak vyhnout bolestivým palatinálním injekcím. V případě vícečetných extrakcí sousedících zubů je často možné injikovaný objem snížit.

Pokud je nutná incize nebo sutura na patře, je indikována palatinální infiltrace přibližně 0,1 ml na místo vpichu.

U nekomplikovaných extrakcí dolních premolárů většinou postačí infiltrační anestezie

s dávkou 1,7 ml Ubistesinu na jeden zub; v jednotlivých případech je nutná dodatečná bukální injekce 1–1,7 ml. V ojedinělých případech může být indikována injekce do foramen mandibulae.

U nekomplikovaných zubních kazů a příprav zubního pahýlu na korunku u dolních premolárů se doporučuje vestibulární infiltrační anestezie s dávkou 0,5–1,7 ml Ubistesinu.

Svodná anestezie má být použita pro ošetření molárů v dolní čelisti.

Zvláštní populace:

Starší populace: Zvýšená plazmatická hladina UBISTESINU se může vyskytnout u starších pacientů z důvodu oslabených metabolických procesů a sníženého distribučního objemu. Riziko akumulace UBISTESINU vzrůstá zejména při opakovaném podání.

Dávky se mají snížit oproti doporučení pro dospělé při uvážení srdečních nebo jaterních onemocnění (viz bod 4.4).

Porucha funkce jater: Artikain je metabolizován také v játrech. Nižší dávky artikainu mohou být nutné u pacientů s jaterní dysfunkcí vzhledem k prodlouženým účinkům a systémové akumulaci (viz bod 4.4).

Porucha funkce ledvin: Artikain a jeho metabolity se vylučují především močí. Nižší dávky artikainu mohou být nutné u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin vzhledem k prodlouženým účinkům a systémové akumulaci (viz bod 4.4).

Další relevantní zvláštní populace: Dávka musí být obdobně snížena u pacientů s určitými preexistujícími onemocněními (angina pectoris, arterioskleróza viz body 4.3 a 4.4) a u pacientů, kteří souběžně užívají přípravky se známou interakcí s artikainem nebo epinefrinem (viz body 4.4 a 4.5).

Doporučené dávkování pro zvláštní populace: Ve všech těchto případech se tedy doporučuje nižší rozmezí dávek (tj. minimální objem Ubistesinu pro dostatečný anestetický účinek).

Pediatrická populace:

Přípravek Ubistesin je kontraindikován u dětí ve věku do 4 let (viz bod 4.3).

Doporučená terapeutická dávka u dětí ve věku od 4 let (přibližně 20 kg tělesné hmotnosti): Množství k injekčnímu podání je třeba určit na základě věku a tělesné hmotnosti dítěte a rozsahu operace.

Doporučené dávkování pro děti ve věku > 4 let a dospívající:

Tělesná

hmotnost (kg)

Doporučená dávka

artikain/mg/dítě-dospívající

anestetikum/ml/dítě-dospívající

20 – <30

10 – 40 mg

0,25 ml – 1 ml

30 – <40

20 – 80 mg

0,5 ml – 2 ml

40 – <50

> 50 kg

Viz dávkování u dospělých pacientů

Vzhledem k rychlé difuzi artikainu do tkání a k tomu, že děti mají nižší hustotu kostí než dospělí, lze u pediatrické populace použít infiltrační anestezii namísto svodné anestezie.

Maximální doporučená dávka:

Dospělí:

Maximální dávka pro zdravé dospělé je 7 mg artikainu/kg tělesné hmotnosti (500 mg u 70kg pacienta), ekvivalentní 12,5 ml UBISTESINU.

Maximální dávka představuje 0,175 ml roztoku na kg tělesné hmotnosti.

Pediatrická populace:

Množství k injekčnímu podání je třeba určit na základě věku a tělesné hmotnosti dítěte a rozsahu operace. Nepřekračujte množství ekvivalentní 7 mg artikainu/kg tělesné hmotnosti (0,175 ml Ubistesinu/kg).

Maximální doporučená dávka Ubistesinu u dětí ve věku > 4 let a dospívajících:

Tělesná hmotnost (kg) (Odpovídající pediatrické věkové skupiny podle tabulek ± limitů růstu)

Maximální

povolená dávka odvozená ze 7 mg/kg tělesné hmotnosti

artikain

mg/dítě-dospívající

anestetikum

ml/dítě-dospívající

20 – <30

140 mg

3,5 ml

30 – <40

210 mg

5,25 ml

40 – <45

280 mg

7,0 ml

45 – <50

315 mg

7,9 ml

50 – <60

350 mg

8,7 ml

60 – <70

420 mg

10,5 ml

70 – <80

490 mg

12,2 ml

Na trhu je také k dispozici přípravek Ubistesin forte; může být vhodnější pro výkony o delším trvání a s rizikem značného krvácení do operačního pole (viz bod 5.1).

Způsob podání

Dentální podání

K zabránění intravaskulární injekce musí být vždy opatrně provedena kontrolní aspirace alespoň ve dvou rovinách ( rotace jehly o 180°), i když negativní výsledek aspirace není bezpečnou zárukou neúmyslné a nepozorované intravaskulární injekce.

Rychlost podání injekce nemá přesáhnout 0,5 ml během 15 sekund, tj. 1 zásobní vložka zaminutu.

Závažným systémovým reakcím v důsledku nechtěné intravaskulární injekce lze ve většině případů předejít použitou technikou aplikace injekce – po aspiraci pomalá injekce 0,1–0,2 ml a pomalá aplikace zbývajícího objemu po prodlevě alespoň 20–30 sekund.

Otevřené zásobní vložky nesmí být použity u jiných pacientů. Zbytky přípravku se musí zlikvidovat (viz bod 6.6).

4.3

  • – Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1,

  • – děti ve věku do 4 let (přibližně 20 kg tělesné hmotnosti).

Vzhledem k obsahu artikainu:

  • – známá hypersenzitivita na lokální anestetika amidového typu

  • – známý deficit aktivity plazmatické cholinesterázy, včetně forem navozených léky

  • – těžké nekontrolované nebo neléčené excitační a převodní srdeční poruchy (např. A-V blokáda II. a III. stupně, výrazná bradykardie)

  • – akutní dekompenzované srdečního selhání

  • – těžké hypotenze

Vzhledem k obsahu epinefrinu:

  • – onemocnění srdce, např.:

  • – nestabilní angina pectoris

  • – nedávno prodělaný infarkt myokardu

  • – nedávno podstoupený koronární bypass

  • – refrakterní arytmie a paroxysmální tachykardie nebo vysokofrekvenční, přetrvávající arytmie

  • – neléčená nebo nekontrolovaná těžká hypertenze

  • – neléčené nebo nekontrolované kongestivní srdeční selhání

  • – feochromocytom

  • – souběžná léčba inhibitory monoaminoxidázy (MAO) nebo tricyklickými antidepresivy (viz bod 4.5)

Vzhledem k obsahu siřičitanu:

  • – hypersenzitivita na siřičitany

  • – těžké bronchiální astma

  • – těžkých poruch ledvinových a jaterních funkcí

  • – anginy pectoris (viz body 4.2 a 4.3)

  • – arteriosklerózy

  • – výrazně narušené koagulace krve nebo souběžné léčby antikoagulancii (např. warfarinem) nebo inhibitory agregace trombocytů (např. heparinem nebo kyselinou acetylsalicylovou). Celkové riziko krvácení je zvýšené.

  • – pacientů s hemoragickou diatézou – zvýšené riziko krvácení, zejména při svodné anestezii

  • – nekontrolované nebo neléčené hypertyreózy

  • – poruchy srdeční funkce vzhledem k poklesu schopnosti kompenzovat prodloužený AV převod

  • – glaukomu s úzkým úhlem

  • – diabetu mellitu

  • – plicních onemocnění – zejména alergického bronchiálního astmatu

  • – epilepsie (Zabraňte podání vysokých dávek!)

  • – screeningových testů krve u sportovců, které mohou při použití Ubistesinu vykázat

pozitivní výsledky. Artikain není uveden na aktuálním seznamu WADA. Uvedený epinefrin může být použit jako vazokonstriktor v lokálních anestetikách.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v 1,7 ml roztoku, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

Siřičitan sodný (E221): Může vzácně vyvolat závažné hypersenzitiv­ní reakce

a bronchospasmus.

Opatření pro použití:

  • Informace pro pacienty: Pacienta je třeba poučit, aby dbal opatrnosti a předešel neúmyslnému poranění rtů, jazyka, sliznic tváří nebo měkkého patra v době, kdy jsou tyto struktury umrtvené. Pacient proto nemá jíst, dokud anestetikum nepřestane účinkovat.
  • Při práci na zubních kazech a korunkách je třeba vzít v úvahu nižší průtok krve v zubní dřeni vzhledem k obsahu epinefrinu, a tedy riziko přehlédnutí otevřené zubní dřeně.
  • Injekce se nesmí podávat do zanícené oblasti. Následkem omezené penetrace artikainu do zanícené tkáně může anestezie selhat.
  • Je třeba zabránit neúmyslné intravaskulární aplikaci (viz bod 4.2). Náhodná intravaskulární injekce nebo náhodné předávkování mohou být spojeny s křečemi a následnou depresí centrálního nervového systému nebo oběhovou a dechovou zástavou (viz bod 4.9).
  • Stomatologové, kteří používají lokální anestetika, musí bezpečně ovládat diagnózu a řešení naléhavých situací, které mohou vyplynout z jejich použití.
  • Při každém použití lokálních anestetik je potřeba mít k dispozici níže uvedené léčivé přípravky / zdravotnické prostředky a soupravu pro zavedení žilní kanyly:
  • – Antikonvulziva (benzodiazepiny, např. diazepam), myorelaxancia, glukokortikoidy, atropin a vazopresorika nebo epinefrin a roztok elektrolytů pro případ závažné alergické nebo anafylaktické reakce.

  • – Resuscitační vybavení (zejména zdroj kyslíku), které v případě potřeby umožní umělou plicní ventilaci.

  • Po každém podání injekce lokálního anestetika je třeba pečlivě a neustále sledovat kardiovaskulární a respirační (dostatečné zásobování kyslíkem) vitální funkce a stav vědomí pacienta. Neklid, úzkost, tinitus, závratě, poruchy vidění, tremor, deprese nebo ospalost mohou být včasnými varovnými symptomy toxicity vůči centrálnímu nervovému systému (viz bod 4.9).

Pediatrická populace:

Použití Ubistesinu forte u pediatrické populace ve věku 4 let a starší lze zvážit, pokud je požadována prodloužená anestezie a omezení krevního oběhu, např. během stomatologických chirurgických výkonů. Vzhledem k tomu, že je na trhu Ubistesin s nižším obsahem epinefrinu, je toto lokální anestetikum u pediatrické populace preferováno v kombinaci s komplexními opatřeními k prevenci bolestivého prožitku a omezení úzkosti, včetně sedace. Vzhledem k tomu, že pediatričtí pacienti relativně často utrpí traumatický úraz dosud (zbytkově) umrtvené měkké tkáně následně po aplikaci lokální anestezie ve stomatologické ordinaci (hlášeno je to u 13 % všech případů), je třeba používat lokální anestezii, která zajistí vhodnou délku účinnosti.

  • 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Interakce ovlivňující tento léčivý přípravek:

Kontraindikace souběžného používání:

Pacienti užívající inhibitory MAO nebo tricyklická antidepresiva

Sympatomimetický efekt epinefrinu může být zvýšen při současném podávání inhibitorů MAO nebo tricyklických antidepresiv (viz bod 4.3).

  • Souběžné užívání se nedoporučuje u těchto pacientů:

Pacienti užívající neselektivní betablokátory

Souběžné podávání nekardioselek­tivních betablokátorů může vést ke zvýšení krevního tlaku z důvodu obsahu epinefrinu v UBISTESINU.

Pacienti užívající fenothiaziny

Fenothiaziny mohou snížit nebo zvrátit presorický účinek epinefrinu.

Souběžnému užívání těchto přípravků je obecně třeba se vyhýbat. V situacích, kdy je nutná souběžná léčba, je nezbytně nutné pacienty pečlivě monitorovat.

Inhalační anestetika

Některá inhalační anestetika (např. halothan ) mohou způsobovat větší citlivost srdečního svalu na katecholaminy, a tím po podání Ubistesinu indukovat arytmie. Používání Ubistesinu po celkové anestezii navozené inhalací nebo během ní je třeba pokud možno zabránit.

  • Opatření zahrnující úpravu dávkování

Lokální anestetika

Obezřetnost se doporučuje, pokud se artikain s epinefrinem používají souběžně s jinými lokálními anestetiky. Toxické účinky lokálních anestetik se sčítají.

Interakce vedoucí ke klinicky významným změnám

  • Souběžné používání se nedoporučuje u těchto pacientů:

Pacienti užívající perorální antidiabetika

Epinefrin může snižovat uvolňování inzulinu z pankreatu a omezovat tak účinek perorálních antidiabetik.

Pediatrická populace

Z hlediska lékových interakcí nelze očekávat významné rozdíly mezi dospělou a pediatrickou populací.

4.6  Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o podávání Ubistesinu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Studie reprodukční toxicity artikainu na zvířatech nenaznačují přímé ani nepřímé škodlivé účinky (viz bod 5.3). Studie na zvířatech prováděné s epinefrinem prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známé.

Předepisování těhotným ženám vyžaduje opatrnost. Ubistesin se během těhotenství smí používat, pouze pokud potenciální přínos ospravedlňuje potenciální riziko pro plod.

Kojení

Malá část artikainu se vylučuje do lidského mateřského mléka, ale při podávání terapeutických dávek nejsou žádné účinky na kojené novorozence pravděpodobné. Je známo, že epinefrin je vylučován do lidského mateřského mléka.

Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti použití Ubistesinu pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit/přerušit podávání Ubistesinu. Po anestezii Ubistesinem kojící matky tedy mají před opětovným zahájením kojení zlikvidovat první vyprodukovanou porci mateřského mléka.

Fertilita

Studie reprodukční toxicity s artikainem na zvířatech nenaznačují škodlivé účinky, no studie reprodukční toxicity s epinefrinem škodlivé účinky naznačují (viz bod Těhotenství a bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

U citlivých pacientů může injekce Ubistesinu způsobit přechodné narušení schopnosti reagovat, např. při řízení vozidla. Lékař musí o tom, zda je pacient schopen řídit nebo obsluhovat stroje, rozhodovat při zvážení individuálních případů. Pacient nemá stomatologickou ordinaci opustit dříve než 30 minut po podání injekce.

4.8  

  • a) Souhrn bezpečnostního profilu:

Terapeutické použití Ubistesinu lze obecně považovat za velmi bezpečné. Vyhodnocení kauzality v případě nežádoucích účinků je obtížné, protože mohou být způsobeny základním zubním onemocněním, stomatologickým výkonem nebo lokálním anestetikem a jasné rozlišení není možné. Popis bezpečnostního profilu Ubistesinu vychází z údajů z publikovaných klinických studií a dat z poregistračního sledování držitele rozhodnutí o registraci.

  • b) Tabulkový souhrn nežádoucích účinků:

Tabulkový souhrn vychází z dat z publikovaných kontrolovaných klinických studií (N = 3 _ 086 pacientů) doplněných o data z poregistračního sledování (za období 5 let).

Velmi časté

(>1/10)

Časté

(>1/100 až <1/10)

Méně časté

(>1/1 000 až <1/100)

Vzácné

(>1/10 000 až <1/1 000)

Velmi vzácné

(<1/10 000)

Není známo

(z dostupných údajů nelze určit)

Třída orgánových systémů

Poruchy imunitního systému

Není známo* anafylaktický šok, hypersenzitivita I. typu

Psychiatrické poruchy

Méně časté neklid

Není známo* úzkost

Poruchy nervového systému

Časté bolest hlavy

Méně časté parestezie; závratě; hypestezie

Vzácné

dysgeuzie; periferní neuropatie; somnolence; synkopa

Není známo*

křeč; snížený stupeň vědomí; ztráta vědomí; ageuzie; hypestezie; presynkopa; tremor

Poruchy zraku

Není známo* diplopie;

Poruchy ucha a labyrintu

Méně časté

vertigo; bolest ucha

Není známo* tinitus

Srdeční poruchy

Vzácné

palpitace; tachykardie

Není známo* arytmie; bradykardie; srdeční zástava

Cévní poruchy

Vzácné bledost

Není známo* hypotenze

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Není známo* apnoe; dyspnoe

Gastrointestinální poruchy

Méně časté gingivitida; nauzea, zvracení

Není známo*

orální hypestezie; orální parestezie

Třída orgánových systémů

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Méně časté

hyperhidróza; pruritus; vyrážka

Není známo* angioedém; kopřivka; erytém

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Vzácné trismus

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Časté

bolest; citlivost; zduření

Méně časté

edém tváře; zduření v místě injekce; bolest v místě injekce; krevní výron v místě injekce

Třída orgánových systémů

Vzácné astenie; zimnice

Není známo* nekróza v místě injekce

Vyšetření

Méně časté

snížení krevního tlaku; zvýšení srdeční frekvence; zvýšení krevního tlaku

Není známo*

snížení srdeční frekvence

Poranění, otravy a procedurální komplikace

Časté

bolest spojená s výkonem

Vzácné

poranění úst; poranění nervu

* Všechny nežádoucí účinky kategorizované s frekvencí není známo byly pozorovány v poregistračním sledování.

  • c) Popis vybraných nežádoucích účinků

Nežádoucí účinky nejčastěji pozorované v klinických studiích byly bolest a bolest spojená s výkonem (4 %) a citlivost, bolest hlavy a otok (1–1,3 %). Poškození nervů bylo jako nežádoucí účinek v klinických studiích méně časté nebo vzácné.

Níže jsou informace k nežádoucím účinkům, které jsou zvláště zajímavé z klinického hlediska, ovšem nikoliv nejčastěji hlášené nežádoucí účinky. Informace vycházejí převážně z dat z poregistračního sledování.

Poškození nervů

Poškození nervů může ve stomatologii mít různé důvody, mohou být způsobeny základním zubním onemocněním, stomatologickým výkonem ale také přímým nežádoucími účinky lokálního anestetika. Většina těchto nežádoucích účinků byla reverzibilní.

Hypersenzitivní reakce

V případě podezření na hypersenzitivní reakci se doporučuje testování na alergii včetně testování jednotlivých složek léčivého přípravku.

  • d) Pediatrická populace

4.9 Předávkování

Akutní naléhavé stavy způsobené lokálními anestetiky obecně souvisejí s vysokými plazmatickými hladinami během terapeutického použití nebo s nechtěným a rychlým intravaskulárním podáním lokálního anestetika. Příznaky předávkování se mohou projevit buďto okamžitě, pokud jsou způsobené nechtěnou intravaskulární injekcí nebo abnormálními podmínkami absorpce (např. u zanícených tkání nebo tkání s vysokým stupněm vaskularizace), nebo později, pokud jsou způsobeny skutečným předávkováním, a projevují se jako centrální nervové nebo cévní příznaky.

V průběhu poregistračního sledování nebyl hlášen žádný případ předávkování.

Příznaky pravděpodobně způsobené artikainem:

Kardiovaskulární příznaky: snížení krevního tlaku, bradykardie, srdeční zástava, porucha vedení.

Příznaky ovlivnění funkce centrálního nervového systému: úzkost, kóma, stav zmatenosti, závratě, dysgeuzie, záchvat grand mal, svalové fascikulace, nauzea, respirační paralýza, zvýšení dechové frekvence, neklid, somnolence, tinitus, tremor, zvracení.

Nejnebezpečnějšími příznaky ohledně výsledku takové příhody jsou: snížení krevního tlaku, srdeční zástava, porucha vedení, záchvat grand mal, respirační paralýza a somnolence/kóma.

Příznaky pravděpodobně způsobené obsahem epinefrinu (adrenalinu):

Tlakové příznaky: zvýšení systolického krevního tlaku , zvýšení diastolického krevního tlaku, zvýšení venózního tlaku, zvýšení plicního arteriálního tlaku, hypotenze.

Srdeční příznaky: bradykardie, tachykardie, arytmie (např. síňová tachykardie, atrioventrikulární blokáda, komorová tachykardie, předčasné komorové stahy).

Tyto příznaky mohou způsobit život ohrožující situace a plicní edém, srdeční zástavu, renální selhání a metabolickou acidózu.

Léčba

Při výskytu nežádoucích účinků se musí ukončit podání lokálního anestetika.

Všeobecná základní opatření:

Diagnostika ( dýchání, krevní oběh, vědomí), resuscitace nebo udržování vitálních funkcí (dýchání a krevní oběh), podání kyslíku, intravenózní přístup.

Zvláštní opatření:

Hypertenze:

Zvednout horní část těla, v případě nutnosti nifedipin sublingválně.

Křeče:

Chránit pacienty před doprovodnými poraněními, v případě nutnosti benzodiazepiny (např. i.v. diazepam).

Hypotenze:

Horizontální poloha, v případě nutnosti intravaskulární infuze fyziologického roztoku elektrolytů, vazopresory (např. i.v. etilefrin).

Bradykardie:

Atropin i.v.

Anafylaktický šok:

Kontaktovat rychlou záchrannou službu, mezitím protišoková poloha, vydatná infuze fyziologického roztoku elektrolytů, v případě nutnosti. epinefrin i.v, kortison i.v..

Kardiovaskulární zástava:

Okamžitá kardiopulmonální resuscitace, kontaktovat rychlou záchrannou službu.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1  Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina : Anestetika lokální, ATC kód:N01BB58

Mechanismus účinku:

Ubistesin obsahuje artikain, lokální anestetikum amidového typu používané ve stomatologii, a vede k reverzibilní inhibici dráždivosti vegetativních, senzitivních a motorických nervových vláken. Blokáda napěťově závislých Na+ kanálů v membráně nervového vlákna je pravděpodobným mechanismem účinku artikainu.

Epinefrin lokálně způsobuje vazokonstrikci a omezení přísunu krve, což zpomaluje vstřebávání artikainu. Výsledkem je pak vyšší koncentrace lokálního anestetika v místě působení po delší dobu a omezení systémových nežádoucích účinků. Při chirurgických výkonech se snižuje tendence ke krvácení.

Farmakodynamické účinky:

Lokální anestetické účinky přípravku Ubistesin nastupují po krátké době latence (1–3 minuty) při infiltrační anestezii a po o něco delší době latence po injekci při svodné anestezii (až do 9 minut po injekci). Trvání úplné anestezie při použití přípravku Ubistesin je nejméně 45 minut u anestezie pulpy a 120 až 240 minut u anestezie měkkých tkání.

Klinická účinnost a bezpečnost:

Úspěšnost anestezie přípravkem Ubistesin se liší v závislosti na typu anestezie a výše uvedených faktorech. Obecně lze po jednom použití očekávat přibližně 90% úspěšnost nebo lepší, pokud je léčivý přípravek podán v souladu s indikací.

Nejvyšší neúspěšnost vykazuje svodná anestezie n. alveolaris inferior. Při selhání anestezie nebo při dlouhých stomatologických výkonech nebo chirurgických výkonech mohou být nutné opakované nebo dodatečné injekce. Zvláštní situace, např. akutní ireverzibilní pulpitida molárů v dolní čelisti, mohou vyžadovat zvláštní nebo alternativní anestetické techniky. Ačkoli přípravek Ubistesin je obvykle dobře tolerován, nežádoucí účinky nelze zcela vyloučit (viz bod 4.8), zejména v případě předávkování (viz bod 4.9).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce:

Artikain se vstřebává rychle a takřka úplně. Maximální plazmatické hladiny artikainu z intraorální injekce je dosaženo přibližně po 10–15 minutách.

Distribuce:

Vazba artikainu na plazmové proteiny v séru je až 95%. Distribuční objem je 1,67 l/kg a poločas rozpadu přibližně 20 minut.

Biotransformace a eliminace:

Artikain je rychle hydrolyzován cholinesterázami v tkáni a plazmě na svůj primární neaktivní metabolit kyselinu artikainovou, která je dále metabolizována na glukuronid kyseliny artikainové. Studie in vitro prokázaly, že izoenzymový systém cytochromu P450 lidských jaterních mikrozomů metabolizuje přibližně 5 – 10 % dostupného artikainu s téměř kvantitativní konverzí na kyselinu artikainovou.

Artikain a jeho metabolity se vylučují především močí. Artikain proniká hematoencefalickou i placentární bariérou.

Epinefrin je rychle katabolizován v játrech a dalších tkáních. Metabolity jsou vylučovány ledvinami.

Zvláštní populace:

Vliv věku: Nebyly provedeny žádné studie farmakokinetiky Ubistesinu u pediatrických subjektů. Údaje z literatury, které se týkají dětí ve věku 3 až 12 let, u nichž byla aplikována infiltrační anestezie (přípravek Ubistesin) do vestibula dolní a horní čelisti při stomatologických výkonech, vykazují sérové koncentrace srovnatelné s dospělými. Času tmax bylo dosaženo výrazně dříve než u srovnatelných studií s dospělými, zatímco plazmatická clearance se zvýšila. Rozdíly ve farmakokinetice související s věkem nevyžadují stanovení nižšího limitu dávky artikainu (mg/kg) pro děti. Farmakokinetika artikainu se s věkem významně nezměnila. Rozdíly u mladších subjektů jsou malé a nevýznamné.

Poruchy funkce ledvin a jater:

Nebyly provedeny žádné studie Ubistesinu u pacientů s renální a jaterní dysfunkcí. Artikain je metabolizován především počátečně sérovými esterázami na neaktivní kyselinu artikainovou. Jaterní dysfunkce významně nezměnila vzorec metabolizmu artikainu. U pacientů s renální dysfunkcí může být prodloužen poločas neaktivní kyseliny artikainové.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Příznaky artikainové toxicity nezávisely na cestě podání (i.v., i.m., s.c. a p.o.) ani na druzích zvířat a zahrnovaly chvění, vertigo a tonické a klonické křeče. Trvání a intenzita těchto příznaků závisely na dávce; při vysokých dávkách (jednotlivá dávka přibližně 50–100 mg/kg) křeče vedly k úmrtí a při nízkých dávkách všechny příznaky vymizely za 5 až 10 minut. Letální dávka artikainu způsobila plicní edém u myší (i.v. a s.c.) a u potkanů (i.v., i.m., s.c. a p.o.).

Studie fertility a časného embryonálního vývoje u potkanů nezjistily při dávkách vyvolávajících parentální toxicitu nežádoucí účinky na samčí ani samičí fertilitu.

Artikain u potkanů, králíků a koček nevykazoval žádný účinek na embryonální ani fetální vývoj in utero ani žádné kosterní nebo orgánové abnormality.

Mláďata kojících samic potkanů, které obdržely vysoké dávky artikainu (80 mg/kg/den) způsobující maternální toxicitu, vykázala opožděné otevírání očí a zvýšenou pravděpodobnost neúspěchu v testu pasivního vyhýbání.

Epinefrin byl potenciálně teratogenní u potkanů, ovšem při dávkách 25krát převyšujících lidskou terapeutickou­ dávku.

Po intravenózním podání zvýšila přítomnost epinefrinu o koncentraci 1:100 000 toxicitu artikainu u potkanů a myší, ale nikoliv u králíků.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1  Seznam pomocných látek

Siřičitan sodný (E221)

Chlorid sodný

Kyselina chlorovodíková (k úpravě pH)

Roztok hydroxidu sodného (k úpravě pH)

Voda pro injekci

6.2  Inkompatibility

Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými léčivými přípravky.

6.3  Doba použitelnosti

2 roky

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. v původním obalu , aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5  

Zásobní vložka z bezbarvého neutrálního skla třídy I se zátkou a pístem z bílé brombutylové pryže a hliníkovým uzávěrem zlaté barvy. Plechová nádoba s kulatým dnem a odtrhovacím uzávěrem vyložená molitanem, plastové víčko.

Velikost balení: plechová nádoba s 50 zásobními vložkami; jedna zásobní vložka o objemu 1,7 ml.

6.6  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Před podáním je nutné vizuálně zkontrolovat, zda přípravek neobsahuje částice či nemá nežádoucí zbarvení nebo zda nedošlo k poškození obalu. Pokud jsou tyto závady zjištěny, přípravek se nesmí použít.

Přípravek je určen pouze pro jednorázové použití. Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován okamžitě po prvním použití v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

3M Deutschland GmbH

Carl-Schurz-Strasse 1

DE-41453 Neuss

Německo

8.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

01/479/96-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 14.8.1996

Datum posledního prodloužení registrace: 10. 1. 2018

Další informace o léčivu UBISTESIN

Jak se UBISTESIN podává: infiltrace - injekční roztok
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Zásobní vložka
Velikost balení: 50X1,7ML

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
3M Deutschland GmbH, Neuss
E-mail: 3Mcesko@mmm.com
Telefon: 844 100 303