TIAPRA - souhrnné informace

1.   NÁZEV PŘÍPRAVKU

Tiapra 100 mg potahované tablety

2.   KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje tiapridi hydrochloridum 111,10 mg, což odpovídá tiapridum 100 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: ponceau 4R (E124).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Popis: růžové, kulaté bikonvexní tablety, na jedné straně s dělícím křížem.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4.   KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Dospělí

• – krátkodobá léčba poruch chování ve stáří nebo při chronickém abusu alkoholu,

• – těžká chorea při Huntingtonově chorobě,

• – těžké tikové poruchy včetně Gilles de la Touretteova syndromu, pokud nefarmakologická léčba není dostatečná.

Děti od 6 let a dospívající

• – těžké tikové poruchy včetně Gilles de la Touretteova syndromu, pokud nefarmakologická léčba není dostatečná,

• – těžké poruchy chování s agitovaností a agresivitou.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Pro použití u dospělých, dětí od 6 let a dospívajících.

Vždy by měla být zvážena minimální účinná dávka. Pokud to dovolí pacientův klinický stav, léčba by měla být zahájena nízkou dávkou, která by měla být postupně zvyšována. Denní dávky se dělí do 2–4 dávek, pokud není uvedeno jinak.

Použití u dospělých: 200 až maximálně 300 mg za den po dobu 1–2 měsíců.

U starších pacientů by dávky 200–300 mg/den mělo být dosaženo postupně. Léčba by měla být zahájena nízkou dávkou 50 mg 2× denně. Dávka by pak měla být zvyšována postupně po 50–100 mg každé 2–3 dny. Průměrná dávka u starších pacientů je 200 mg/den. Maximální doporučenou dávkou je 300 mg/den.

Dospělí: 300–800 mg/den.

Léčba by měla být zahájena velmi nízkou dávkou 25 mg/den, potom by dávka měla být velmi pozvolna zvyšována k dosažení minimální efektivní dávky. U některých pacientů může být tato dávka vyšší než 1 200 mg/den.

Dospělí: 300–800 mg/den.

Léčba by měla být zahájena velmi nízkou dávkou 25 mg/den, potom by dávka měla být velmi pozvolně zvyšována k dosažení minimální efektivní dávky.

Děti od 6 let: 3–6 mg/kg/den.

Dávka je 100–150 mg/den.

Tablety lze užívat s jídlem nebo bez jídla.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s clearance kreatininu mezi 30–60 ml/min by dávka měla být snížena na 75 % normální dávky, u pacientů s clearance kreatininu mezi 10–30 ml/min na 50 % normální dávky a na 25 % normální dávky u pacientů s clearance kreatininu nižší než 10 ml/min.

Porucha funkce jater

Přípravek je slabě metabolizován, proto není snížení dávky nutné.

4.3 Kontraindikace

• – Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

• – Onemocnění prolaktin-dependentními tumory, např. prolaktinom hypofýzy, karcinom prsu.

• – Feochromocytom.

• – Kombinace s levodopou nebo jinými dopaminergními přípravky (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Stejně jako u ostatních neuroleptik se může vyskytnout neuroleptický maligní syndrom (potenciálně fatální komplikace), který je charakterizován hypertermií, svalovou rigiditou a autonomní dysfunkcí (viz bod 4.8). Byly hlášeny případy s atypickými příznaky bez svalové rigidity nebo hypertonu a se subfebrilií. V případě hypertermie neznámého původu by léčba tiapridem měla být přerušena.

Neuroleptika mohou snižovat práh pro vznik epileptických záchvatů, i když tato skutečnost nebyla u tiapridu pozorována. Pacienti s epilepsií v anamnéze by měli být během léčby tiapridem pečlivě monitorováni.

V případě ledvinové nedostatečnosti by vzhledem k možnému riziku kómatu po předávkování měla být dávka snížena (viz body 4.2 a 4.9).

Tiaprid by až na výjimečné případy neměl být užíván u pacientů s Parkinsonovou chorobou.

U starších pacientů by tiaprid, stejně jako ostatní neuroleptika, měl být podáván s opatrností vzhledem k možnému riziku snížení hladiny vědomí a kómatu.

Karcinom prsu

Tiaprid může zvyšovat hladinu prolaktinu. Z tohoto důvodu je potřebná opatrnost a pacienti s karcinomem prsu v anamnéze nebo v rodinné anamnéze by měli být během léčby pečlivě sledováni.

Prodloužení QT intervalu

Tiaprid může způsobit prodloužení QT intervalu. Tento efekt zvyšuje riziko závažné komorové arytmie jako je torsade de pointes (viz bod 4.8). Před podáním, pokud to pacientův stav dovolí, je doporučeno sledovat rizikové faktory, které by mohly napomáhat výskytu těchto poruch rytmu, jako např.:

• – bradykardie pod 55 tepů za minutu,

• – elektrolytová dysbalance, především hypokalemie,

• – vrozené prodloužení QT intervalu, pozitivní rodinná anamnéza prodloužení QT intervalu,

• – současná léčba léky, které mohou způsobit zmíněnou bradykardii (< 55 tepů za min), elektrolytovou dysbalanci, poruchu srdečního vedení nebo prodloužení QT intervalu (viz bod 4.5).

Je nutno zvážit předepsání tiapridu u pacientů s rizikovými faktory, které mohou být predispozicí prodloužení QT intervalu.

Žilní tromboembolismus

• V souvislosti s užíváním antipsychotik se vyskytly případy žilního tromboembolismu (VTE). Vzhledem k tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové faktory pro VTE, měly by být před i během léčby přípravkem Tiapra tyto rizikové faktory rozpoznány a následně by měla být uplatněna preventivní opatření.

Zvýšená úmrtnost starších pacientů s demencí

U starších pacientů s demencí léčených antipsychotiky byla pozorována zvýšená mortalita. Analýzy 17 placebem kontrolovaných klinických studií (průměrná délka studie 10 týdnů), především u pacientů užívajících atypická antipsychotika, ukázaly 1,6 až 1,7× vyšší riziko úmrtí pacientů léčených antipsychotiky oproti kontrolní skupině pacientů s placebem. Během typické 10týdenní klinické studie byl podíl úmrtí u pacientů léčených antipsychotiky přibližně 4,5 %, zatímco v kontrolní skupině 2,6 %. Ačkoli v klinických hodnoceních s atypickými antipsychotiky byly příčiny úmrtí různorodé, většinou měly původ buď kardiovaskulární (např. selhání srdce, náhlé úmrtí) nebo infekční (např. pneumonie). V observačních studiích se zjistilo, že u atypických i konvenčních antipsychotik může být zvýšené riziko mortality. Z dostupných dat však nelze spolehlivě odhadnout přesnou míru rizika, která je spojená s podáním antipsychotik.

Cévní mozková příhoda

• V randomizovaných klinických studiích kontrolovaných placebem prováděných se staršími pacienty s demencí a léčenými určitými atypickými antipsychotiky bylo pozorováno trojnásobné zvýšení rizika cévních mozkových příhod (CMP). Mechanismus tohoto zvýšení rizika není znám. Zvýšené riziko CMP související s jinými antipsychotiky nebo u jiné populace pacientů nelze vyloučit. U pacientů s rizikem CMP by měl být tiaprid použit s opatrností.

Pediatrická populace

U dětí nebyl tiaprid důkladně zkoumán. Proto by podávání dětem měla být věnována pozornost (viz bod 4.2).

Délka léčby

Účinnost a bezpečnost tiapridu při léčbě Huntingtonovy chorey nebyla systematicky zkoumána déle jak 3 týdny. Účinnost a bezpečnost tiapridu u tikové poruchy (včetně Gilles de la Touretteova syndromu) nebyla systematicky zkoumána déle než 10 týdnů. Při podávání tiapridu po delší dobu je nutné, aby lékař periodicky individuálně přehodnocoval dlouhodobou prospěšnost pro pacienta.

V souvislosti s podáváním antipsychotik včetně tiapridu byly hlášeny případy výskytu leukopenie, trombocytopenie a agranulocytózy. Projevem poruch krvetvorby může být výskyt nevysvětlené infekce nebo horečky (viz bod 4.8) a vyžaduje okamžité hematologické vyšetření.

Přípravek Tiapra potahované tablety obsahuje azobarvivo ponceau 4R, které může způsobit alergické reakce.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kontraindikované kombinace

Mimo pacientů s Parkinsonovou chorobou (viz níže) je kontraindikováno současné podání s dopaminergními agonisty (kabergolin, chinagolid), vzhledem k protichůdnému působení mezi dopaminergními agonisty a neuroleptiky.

Nedoporučené kombinace

Kombinace s následujícími přípravky, které mohou způsobit torsade de pointes nebo prodloužení QT intervalu

Antiarytmika třídy Ia (chinidin, hydrochinidin, disopyramid) a třídy III (amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid), některá neuroleptika (sultoprid, pipothiazin, sertindol, veralipid, chlorpromazin, levomepromazin, trifluoperazin, cyamemazin, sulpirid, pimozid, haloperidol, droperidol, flufenazin, pipamperon, flupentixol, zuklopentixol), některá antiparazitika (halofantrin, lumefantrin, pentamidin), ostatní léky: i. v. erythromycin, i. v. spiramycin, moxifloxacin, bepridil, cisaprid, difemanil, mizolastin, i. v. vinkamin.

Zvýšené riziko ventrikulárních arytmií, zvláště torsade de pointes.

Pokud je to možné, je nutné ukončit podávání léků vyvolávajících torsade de pointes, kromě antiinfektiv. Pokud se nelze vyhnout současnému podávání, je třeba kontrolovat QT interval a monitorovat EKG.

Alkohol

Alkohol může zesílit sedativní účinek neuroleptik. Poruchy pozornosti mohou být nebezpečné zejména při řízení vozidel a obsluze strojů. Konzumaci alkoholických nápojů a léků obsahujících alkohol je nutno se vyhnout.

Levodopa

Reciproční antagonismus levodopy a neuroleptik.

U pacientů s Parkinsonovou chorobou použijte minimální dávky obou léků.

Dopaminergní agonisté s výjimkou levodopy (amantadin, apomorfin, bromokriptin, entakapon, lizurid, pergolid, piribedil, pramipexol, ropinirol, selegilin) u pacientů s Parkinsonovou chorobou

Podávání dopaminergních agonistů může vyvolat nebo zhoršit psychotické poruchy vzhledem k protichůdnému působení dopaminergních agonistů a neuroleptik.

Pokud nelze vyloučit podávání neuroleptik u pacientů s Parkinsonovou nemocí léčených dopaminergními agonisty, musí být tyto léčivé přípravky postupně vysazeny (náhlé vysazení dopaminergních agonistů může vyvolat neuroleptický maligní syndrom).

Methadon

Zvýšené riziko ventrikulární arytmie, obzvláště torsade de pointes.

Kombinace, vyžadující zvláštní opatření při užívání

Přípravky vyvolávající bradykardii (především antiarytmika třídy Ia, betablokátory, některá antiarytmika třídy II, některé blokátory kalciových kanálů, srdeční glykosidy, pilokarpin, inhibitory cholinesterázy)

Zvýšené riziko ventrikulárních arytmií, zvláště torsade de pointes.

Je třeba klinické a EKG monitorování.

Betablokátory při srdečním selhání (bisoprolol, karvedilol, metoprolol, nebivolol)

Zvýšené riziko ventrikulárních arytmií, zvláště torsade de pointes.

Klinické a EKG monitorování je nezbytné.

Léky snižující hladinu draslíku (diuretika snižující hladinu draslíku, stimulační laxativa, i. v. amfotericin B, glukokortikoidy, tetrakosaktidy)

Zvýšené riziko ventrikulárních arytmií, zvláště torsade de pointes.

Před začátkem léčby tiapridem je třeba upravit nízkou hladinu draslíku v krvi a zajistit klinické a EKG monitorování.

Antihypertenziva (všechna)

Antihypertenzivní účinek a zvýšené riziko ortostatické hypotenze (přídavný efekt).

Jiné léky snižující aktivitu CNS: deriváty morfinu (analgetika-anodyna, antitusika a opioidní substituční léčba); barbituráty; benzodiazepiny; jiná nebenzodiazepinová anxiolytika; hypnotika; neuroleptika; sedativní antidepresiva (amitriptylin, doxepin, mianserin, mirtazapin, trimipramin); sedativní H1 antihistaminika; centrálně účinkující antihypertenziva; ostatní léky: baklofen, thalidomid, pizotifen

Zvýšený útlum CNS. Snížená pozornost může být nebezpečná zejména při řízení vozidel a obsluze strojů.

Betablokátory (kromě esmololu, sotalolu a betablokátorů používaných při srdečním selhání) Vazodilatační účinek a riziko hypotenze, zvláště posturální hypotenze (přídavný efekt).

Deriváty nitrátu a příbuzné látky

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

V případě, že je léčba potřebná pro udržení správné duševní rovnováhy a zabránění dekompenzace, musí se během těhotenství začít nebo pokračovat v účinném dávkování.

Klinická data o podávání tiapridu těhotným ženám jsou omezená.

Studie na zvířatech neprokázaly přímé nebo nepřímé škodlivé působení na těhotenství, embryonální a fetální vývoj, porod nebo postnatální vývoj.

U novorozenců, kteří byli během třetího trimestru těhotenství vystaveni vlivu antipsychotik (včetně přípravku Tiapra), existuje riziko nežádoucích účinků včetně extrapyramidových příznaků a/nebo příznaků z vysazení. Tyto příznaky se mohou lišit v délce trvání i v závažnosti (viz bod 4.8). Byly hlášeny případy agitovanosti, hypertonie, hypotonie, tremoru, somnolence, respirační tísně nebo poruch příjmu potravy. Proto by novorozenci měli být pečlivě monitorováni.

Kojení

Studie na zvířatech prokázaly průnik tiapridu do mateřského mléka. Není známo, zda tiaprid proniká do lidského mateřského mléka. Kojení se během léčby tiapridem nedoporučuje.

Fertilita

U zvířat, kterým byl podáván tiaprid, bylo pozorováno snížení fertility.

Vzhledem k interakci s dopaminovými receptory může tiaprid u člověka vyvolat prolaktinemii, která může být spojena s amenoreou, anovulací a sníženou fertilitou (viz bod 4.8).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Tiaprid může i při doporučeném dávkování způsobit sedaci a tak ovlivnit schopnost řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky léčivé látky tiaprid rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1 000 až <1/100); vzácné (>1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

* Hyperprolaktinemie může vést ke galaktoree, amenoree, gynekomastii, menstruačním poruchám nebo erektilní dysfunkci.

Příznaky jsou obvykle reverzibilní po podání antiparkinsonik.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky:

4.9 Předávkování

Příznaky a symptomy

Zkušenosti s předávkováním tiapridu jsou omezené. Může být pozorována ospalost, sedace, kóma, hypotenze a extrapyramidové příznaky. V případě akutního předávkování je třeba vzít v úvahu možnost současného požití i jiných látek. Fatální případy byly hlášeny hlavně v kombinaci s dalšími psychotropními látkami.

Léčba

Vzhledem k tomu, že tiaprid je velmi slabě dialyzovatelný, není hemodialýza k eliminaci látky účelná. Neexistuje žádné specifické antidotum tiapridu. Proto je doporučeno zahájit sledování pacienta s pečlivou kontrolou životních funkcí a nepřetržitým monitorováním srdeční činnosti (riziko prodloužení QT intervalu a následně komorové arytmie) až do úpravy jeho stavu.

V případě závažné extrapyramidové symptomatologie by měly být podány anticholinergní lé­ky.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: benzamidové antipsychotikum, neuroleptikum, ATC kód: N05AL03.

Tiaprid je atypické neuroleptikum, nezávislé na adenylátcykláze, které selektivně blokuje dopaminergní D2 receptory. Jeho afinita k dopaminergním D1 receptorům je nízká. Je prokázáno, že jeho aktivitu potencuje stimulace a senzibilizace receptorů.

Anxiolytický účinek tiapridu byl prokázán na několika zvířecích stresových modelech, které zahrnovaly i pokusy s abstinenčními příznaky. Navíc bylo prokázáno, že tiaprid má pozitivní účinek na bdělost u pacientů ve stáří. Mechanismus jeho anxiolytického působení nebyl dosud objasněn, ale liší se od jeho antidopaminergní aktivity.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Po perorálním podání 200 mg tiapridu je dosaženo za jednu hodinu vrcholu plasmatické koncentrace

• 1.3 pg/ml.

5.3    Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní a subchronická toxicita tiapridu je nízká, příznaky otravy jsou převážně podmíněny centrálním antidopaminergním účinkem a hormonálními změnami v organismu (hyperprolakti­nemie). Nebyly hlášeny žádné případy mutagenity.

Ačkoli nebyla ve studiích embryonální toxicity prokázána teratogenita, byl hlášen embryotoxický účinek. V peri-postnatální studii u potkanů byl pozorován toxický účinek u potomstva při vysokých dávkách. Po dlouhodobém podávání se vyskytly u experimentálních zvířat změny pohlavních orgánů (varlata, prostata, děloha, vaječníky) a byla poškozena fertilita. Výskyt hyperplazie a neoplazie byl zvýšen u prsních žláz, hypofýzy, endokrinních pankreatických a adrenálních tkání. Všechny uvedené účinky byly způsobeny chronicky zvýšenou hladinou prolaktinu v krvi.

6.   FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1   Seznam pomocných látek

Mannitol (E 421), povidon 30, mikrokrystalická celulosa, sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A), koloidní bezvodý oxid křemičitý, magnesium-stearát, mastek, hypromelosa, makrogol 400, oxid titaničitý E 171, ponceau 4R (E 124).

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

2 roky

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivé přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Druh obalu: průhledný PVC/PVDC/Al blistr, krabička

Velikost balení:

20 tablet (2×10)

50 tablet (5×10)

100 tablet (10×10)

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7.   DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Zentiva, k.s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

68/119/04-C

9.   DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 30. 4. 2004

Datum posledního prodloužení registrace: 2. 5. 2012

Další informace o léčivu TIAPRA

Jak se TIAPRA podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 100

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Zentiva, k.s., Praha
E-mail: zentiva.cz@zentiva.cz
Telefon: +420267 241 111