Souhrnné informace o léku - THYROZOL 10
1.
2.
3.
Thyrozol 5
Thyrozol 10
potahované tablety
2.
Léčivá látka: thiamazolum
1 tableta Thyrozolu 5 obsahuje thiamazolum 5 mg
1 tableta Thyrozolu 10 obsahuje thiamazolum 10 mg
Pomocné látky:
Thyrozol 5: obsahuje 200 mg laktosy monohydrát, viz bod 4.4
Thyrozol 10: obsahuje 195 mg laktosy monohydrát, viz bod 4.4
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1
3.
Potahovaná tableta
Thyrozol 5: Žluté, kulaté, 9 mm bikonvexní potahované tablety s dělící rýhou na obou stranách
Thyrozol 10: Šedooranžové, kulaté, 9 mm bikonvexní potahované tablety s dělící rýhou na obou stranách.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1
4.2
4.3
4.4
4.5
4.6
4.7
4.8
Thyrozol 5
Thyrozol 10
potahované tablety
2.
Léčivá látka: thiamazolum
1 tableta Thyrozolu 5 obsahuje thiamazolum 5 mg
1 tableta Thyrozolu 10 obsahuje thiamazolum 10 mg
Pomocné látky:
Thyrozol 5: obsahuje 200 mg laktosy monohydrát, viz bod 4.4
Thyrozol 10: obsahuje 195 mg laktosy monohydrát, viz bod 4.4
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1
3.
Potahovaná tableta
Thyrozol 5: Žluté, kulaté, 9 mm bikonvexní potahované tablety s dělící rýhou na obou stranách
Thyrozol 10: Šedooranžové, kulaté, 9 mm bikonvexní potahované tablety s dělící rýhou na obou stranách.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1
Léčba hypertyreózy zahrnující:
-
– konzervativní léčbu hypertyreózy, zvláště u malé nebo chybějící strumy,
-
– příprava na chirurgický výkon u všech forem hypertyreózy,
-
– příprava na radiační léčbu zvláště u pacientů s těžkou formou hypertyreózy,
-
– přechodná léčba po aplikaci radiojódu,
-
– profylaktická léčba u pacientů s latentní formou hypertyreózy, autonomním adenomem nebo hypertyreózou v anamnéze, u nichž je podání jódu nezbytné (např. podání jódové kontrastní látky).
4.2
Thiamazol je aktivní metabolit karbimazolu, ale 1 mg thiamazolu není ekvivalentní 1 mg karbimazolu. To je třeba vzít v úvahu při zahájení léčby thiamazolem nebo v případě převodu z karbimazolu na thiamazol. Je třeba dodržovat následující doporučení týkající se dávkování.
Dávkování
Dospělí
V závislosti na závažnosti onemocnění a suplementaci jódem se léčba zahajuje obvykle denní dávkou thiamazolu od 10 do 40 mg. V mnoha případech může být dosaženo inhibice tvorby hormonů štítné žlázy úvodními dávkami 20 až 30 mg thiamazolu denně. U méně závažných případů nemusí být vyžadována úplná inhibiční dávka, a proto může být zvážena nižší úvodní dávka. U závažnějších případů hypertyreózy může být nutná úvodní dávka 40 mg thiamazolu.
Dávka se upraví individuálně v závislosti na metabolickém stavu pacienta, který se stanoví podle vývoje hladin hormonů štítné žlázy.
Pro udržovací léčbu je doporučen některý z následujících postupů:
-
a) denní udržovací dávka 5 až 20 mg thiamazolu v kombinaci s levothyroxinem pro zabránění hypotyreózy,
-
b) monoterapie pomocí denních dávek 2,5 až 10 mg thiamazolu.
Jódem indukovaná hypertyreóza může vyžadovat vyšší dávky.
Pediatrická populace
Použití u dětí a dospívajících (od 3 let do 17 let věku)
Počáteční dávka k léčbě dětí a dospívajících (od 3 let do 17 let věku) má být upravena dle tělesné hmotnosti pacientů. Obvykle je léčba zahájena dávkou 0,5 mg/kg, rozdělenou do dvou či tří stejných dávek. Pro udržovací léčbu může být denní dávka redukována a podávána jednou denně na základě odpovědi pacienta na léčbu. Doplňková léčba levothyroxinem může být požadována, aby se předešlo hypotyreóze.
Celková denní dávka 40 mg/den thiamazolu nemá být překročena.
Použití u dětí (ve věku 2 let a méně)
Bezpečnost a účinnost thiamazolu u dětí ve věku 2 let a méně nebyla hodnocena systematicky. Použití u dětí ve věku 2 let a méně není doporučeno.
Konzervativní léčba hypertyreózy
Cílem léčby je dosažení eutyroidního metabolického stavu a dlouhodobé remise po limitované délce léčby. V závislosti na volbě léčených pacientů může být dosaženo remise maximálně u 50 % případů pacientů po jednom roce. Udávaný výskyt remise se výrazně mění bez úplného objasnění základních důvodů. Faktory, které zde pravděpodobně působí, jsou typ hypertyreózy (imunogenní nebo neimunogenní), délka léčby, dávka thiamazolu a rovněž přísun jódu v potravě a doplňcích stravy.
U konzervativní léčby hypertyreózy je délka léčby obvykle 6 měsíců až 2 roky (v průměru 1 rok). Statisticky se možnost remise zvyšuje s délkou léčby. V případech, kdy není možné dosáhnout remise onemocnění a nelze použít stanovená terapeutická opatření, může být thiamazol podáván dlouhodobě v co nejnižší dávce samostatně nebo v kombinaci s nízkou dávkou levothyroxinu.
Pacienti s velkou strumou a utlačením trachey mají podstoupit krátkodobou léčbu thiamazolem, protože dlouhodobé podávání může vyvolat růst strumy. Může být nutné provádět zvláště pečlivé monitorování léčby (hladina TSH, průměr trachey). Léčba má být kombinována s dalším podáváním levothyroxinu.
Předoperačníléčba
Dočasné předléčení (po dobu 3 až 4 týdnů nebo déle, je-li individuálně potřeba) může pomoci v dosažení eutyroidního metabolického stavu, čímž se sníží riziko chirurgického výkonu.
Chirurgická léčba má být provedena, jakmile je pacient v eutyreóze. Jinak musí být podáván levothyroxin. Léčba může být ukončena den před operací.
Thiamazolem indukované zvýšení křehkosti a rizika krvácení tkáně štítné žlázy může být kompenzováno dalším předoperačním podáním jódu ve vysokých dávkách během posledních deseti dnů před chirurgickým výkonem (Plumerova jódová léčba).
Léčba před aplikací radiojódu
Dosažení eutyreózy před zahájením podávání radiojódu je důležité zvláště v těžkých případech hypertyreózy, protože se v ojedinělých případech po takové léčbě bez předléčení vyskytla thyreotoxická krize.
Pozn.: Deriváty thionamidu mohou snížit citlivost tkáně štítné žlázy na aplikaci radiojódu. Při plánované terapii radiojódem musí být zabráněno aktivaci paranodulární tkáně autonomních adenomů pomocí předchozí léčby.
Přechodná léčba po aplikaci radiojódu
Délka léčby a dávkování musí být přizpůsobeny individuálně v závislosti na závažnosti klinického stavu a na odhadované době do zahájení účinnosti terapie radiojódem (asi 4 až 6 měsíců).
Profylaktická léčba pacientů s rizikem vývoje hypertyreózy v důsledku podání látek obsahujících jód pro diagnostické účely
Denní dávky 10 až 20 mg thiamazolu a/nebo 1 g perchlorátu jsou obecně podávány po dobu asi 10 dnů (např. kontrastní látka vyloučená ledvinami). Délka léčby závisí na době, po kterou zůstává kontrastní látka v těle.
Zvláštní skupiny pacientů
Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je snížená plazmatická clearance thiamazolu. Má být tedy udržována nejnižší možná dávka a pacienti mají být pečlivě sledováni.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Protože nejsou k dispozici údaje týkající se farmakokinetiky thiamazolu u pacientů s poruchou funkce ledvin, je doporučena pečlivá individuální úprava dávkování za přísného sledování pacienta. Má být udržována co nejnižší možná dávka.
Starší pacienti
Ačkoli se neočekává žádná akumulace dávky u starších pacientů, je doporučena pečlivá individuální úprava dávkování za přísného sledování pacienta.
Způsob podání
Tablety se polykají celé s dostatečným množstvím tekutiny.
Během zahájení léčby hypertyreózy vysokými dávkami mají být výše uvedené jednotlivé denní dávky rozděleny a užívány v pravidelných intervalech v průběhu dne.
Udržovací dávka může být užívána ráno v jedné dávce během snídaně nebo po snídani.
4.3
Thyrozol je kontraindikovaný u pacientů, kteří mají:
-
– hypersenzitivitu na thiamazol, jiné deriváty thionamidu nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
-
– středně závažné až závažné změny v krevním obrazu (granulocytopenie)
-
– cholestázu před zahájením léčby, která není vyvolána hypertyreózou
-
– předchozí poruchu kostní dřeně po léčbě thiamazolem nebo karbimazolem
-
– anamnézou mírných reakcí přecitlivělosti (např. alergická vyrážka, pruritus).
-
– velkou strumou s útlakem trachey z důvodu rizika růstu strumy.
-
> 1/100 až <1/10
-
> 1/1 000 až <1/100
Vzácné
> 1/10 000 až <1/1 000
Velmi vzácné < 1/10 000
Méně časté
Agranulocytóza se vyskytuje asi v 0,3 až 0,6 % případů. Může se manifestovat týdny nebo měsíce po začátku léčby a vyžaduje ukončení podávání léčivého přípravku. Většina případů spontánně vymizí.
Velmi vzácné
Trombocytopenie, pancytopenie, generalizovaná lymfadenopatie.
Velmi vzácné
Autoimunitní inzulínový syndrom (s výrazným poklesem glykemie).
Vzácné
Vzácně se vyskytují poruchy chuti (dysgeuzie, ageuzie); mohou vymizet po ukončení léčby. Návrat k normálnímu stavu však může trvat několik týdnů.
Velmi vzácné
Neuritida. Polyneuropatie.
Velmi vzácné
Akutní otok slinné žlázy.
Velmi vzácné
Byly popsány ojedinělé případy cholestatické žloutenky nebo toxické hepatitidy. Příznaky obecně vymizí po ukončení užívání přípravku. Klinicky nevýrazné známky cholestázy během léčby musí být odlišeny od poruch vyvolaných hypertyreózou, jako je zvýšení GGT (gamaglutamyltransferáza) a alkalické fosfatázy nebo jejího kostního isoenzymu.
Velmi časté
Alergické kožní reakce různé závažnosti (pruritus, vyrážka, kopřivka). Jsou obvykle mírné a často vymizí v průběhu léčby.
Velmi vzácné
Závažné formy alergických kožních reakcí zahrnující generalizovanou dermatitidu. Alopecie. Léky vyvolaný lupus erytematosus.
Časté
Postupně se může vyvinout artralgie a vyskytuje se i po několika měsících léčby.
Vzácné
Léková horečka.
4.9
Thyrozol 5
Thyrozol 10
potahované tablety
2.
Léčivá látka: thiamazolum
1 tableta Thyrozolu 5 obsahuje thiamazolum 5 mg
1 tableta Thyrozolu 10 obsahuje thiamazolum 10 mg
Pomocné látky:
Thyrozol 5: obsahuje 200 mg laktosy monohydrát, viz bod 4.4
Thyrozol 10: obsahuje 195 mg laktosy monohydrát, viz bod 4.4
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1
3.
Potahovaná tableta
Thyrozol 5: Žluté, kulaté, 9 mm bikonvexní potahované tablety s dělící rýhou na obou stranách
Thyrozol 10: Šedooranžové, kulaté, 9 mm bikonvexní potahované tablety s dělící rýhou na obou stranách.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1
Léčba hypertyreózy zahrnující:
-
– konzervativní léčbu hypertyreózy, zvláště u malé nebo chybějící strumy,
-
– příprava na chirurgický výkon u všech forem hypertyreózy,
-
– příprava na radiační léčbu zvláště u pacientů s těžkou formou hypertyreózy,
-
– přechodná léčba po aplikaci radiojódu,
-
– profylaktická léčba u pacientů s latentní formou hypertyreózy, autonomním adenomem nebo hypertyreózou v anamnéze, u nichž je podání jódu nezbytné (např. podání jódové kontrastní látky).
4.2
Thiamazol je aktivní metabolit karbimazolu, ale 1 mg thiamazolu není ekvivalentní 1 mg karbimazolu. To je třeba vzít v úvahu při zahájení léčby thiamazolem nebo v případě převodu z karbimazolu na thiamazol. Je třeba dodržovat následující doporučení týkající se dávkování.
Dávkování
Dospělí
V závislosti na závažnosti onemocnění a suplementaci jódem se léčba zahajuje obvykle denní dávkou thiamazolu od 10 do 40 mg. V mnoha případech může být dosaženo inhibice tvorby hormonů štítné žlázy úvodními dávkami 20 až 30 mg thiamazolu denně. U méně závažných případů nemusí být vyžadována úplná inhibiční dávka, a proto může být zvážena nižší úvodní dávka. U závažnějších případů hypertyreózy může být nutná úvodní dávka 40 mg thiamazolu.
Dávka se upraví individuálně v závislosti na metabolickém stavu pacienta, který se stanoví podle vývoje hladin hormonů štítné žlázy.
Pro udržovací léčbu je doporučen některý z následujících postupů:
-
a) denní udržovací dávka 5 až 20 mg thiamazolu v kombinaci s levothyroxinem pro zabránění hypotyreózy,
-
b) monoterapie pomocí denních dávek 2,5 až 10 mg thiamazolu.
Jódem indukovaná hypertyreóza může vyžadovat vyšší dávky.
Pediatrická populace
Použití u dětí a dospívajících (od 3 let do 17 let věku)
Počáteční dávka k léčbě dětí a dospívajících (od 3 let do 17 let věku) má být upravena dle tělesné hmotnosti pacientů. Obvykle je léčba zahájena dávkou 0,5 mg/kg, rozdělenou do dvou či tří stejných dávek. Pro udržovací léčbu může být denní dávka redukována a podávána jednou denně na základě odpovědi pacienta na léčbu. Doplňková léčba levothyroxinem může být požadována, aby se předešlo hypotyreóze.
Celková denní dávka 40 mg/den thiamazolu nemá být překročena.
Použití u dětí (ve věku 2 let a méně)
Bezpečnost a účinnost thiamazolu u dětí ve věku 2 let a méně nebyla hodnocena systematicky. Použití u dětí ve věku 2 let a méně není doporučeno.
Konzervativní léčba hypertyreózy
Cílem léčby je dosažení eutyroidního metabolického stavu a dlouhodobé remise po limitované délce léčby. V závislosti na volbě léčených pacientů může být dosaženo remise maximálně u 50 % případů pacientů po jednom roce. Udávaný výskyt remise se výrazně mění bez úplného objasnění základních důvodů. Faktory, které zde pravděpodobně působí, jsou typ hypertyreózy (imunogenní nebo neimunogenní), délka léčby, dávka thiamazolu a rovněž přísun jódu v potravě a doplňcích stravy.
U konzervativní léčby hypertyreózy je délka léčby obvykle 6 měsíců až 2 roky (v průměru 1 rok). Statisticky se možnost remise zvyšuje s délkou léčby. V případech, kdy není možné dosáhnout remise onemocnění a nelze použít stanovená terapeutická opatření, může být thiamazol podáván dlouhodobě v co nejnižší dávce samostatně nebo v kombinaci s nízkou dávkou levothyroxinu.
Pacienti s velkou strumou a utlačením trachey mají podstoupit krátkodobou léčbu thiamazolem, protože dlouhodobé podávání může vyvolat růst strumy. Může být nutné provádět zvláště pečlivé monitorování léčby (hladina TSH, průměr trachey). Léčba má být kombinována s dalším podáváním levothyroxinu.
Předoperačníléčba
Dočasné předléčení (po dobu 3 až 4 týdnů nebo déle, je-li individuálně potřeba) může pomoci v dosažení eutyroidního metabolického stavu, čímž se sníží riziko chirurgického výkonu.
Chirurgická léčba má být provedena, jakmile je pacient v eutyreóze. Jinak musí být podáván levothyroxin. Léčba může být ukončena den před operací.
Thiamazolem indukované zvýšení křehkosti a rizika krvácení tkáně štítné žlázy může být kompenzováno dalším předoperačním podáním jódu ve vysokých dávkách během posledních deseti dnů před chirurgickým výkonem (Plumerova jódová léčba).
Léčba před aplikací radiojódu
Dosažení eutyreózy před zahájením podávání radiojódu je důležité zvláště v těžkých případech hypertyreózy, protože se v ojedinělých případech po takové léčbě bez předléčení vyskytla thyreotoxická krize.
Pozn.: Deriváty thionamidu mohou snížit citlivost tkáně štítné žlázy na aplikaci radiojódu. Při plánované terapii radiojódem musí být zabráněno aktivaci paranodulární tkáně autonomních adenomů pomocí předchozí léčby.
Přechodná léčba po aplikaci radiojódu
Délka léčby a dávkování musí být přizpůsobeny individuálně v závislosti na závažnosti klinického stavu a na odhadované době do zahájení účinnosti terapie radiojódem (asi 4 až 6 měsíců).
Profylaktická léčba pacientů s rizikem vývoje hypertyreózy v důsledku podání látek obsahujících jód pro diagnostické účely
Denní dávky 10 až 20 mg thiamazolu a/nebo 1 g perchlorátu jsou obecně podávány po dobu asi 10 dnů (např. kontrastní látka vyloučená ledvinami). Délka léčby závisí na době, po kterou zůstává kontrastní látka v těle.
Zvláštní skupiny pacientů
Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je snížená plazmatická clearance thiamazolu. Má být tedy udržována nejnižší možná dávka a pacienti mají být pečlivě sledováni.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Protože nejsou k dispozici údaje týkající se farmakokinetiky thiamazolu u pacientů s poruchou funkce ledvin, je doporučena pečlivá individuální úprava dávkování za přísného sledování pacienta. Má být udržována co nejnižší možná dávka.
Starší pacienti
Ačkoli se neočekává žádná akumulace dávky u starších pacientů, je doporučena pečlivá individuální úprava dávkování za přísného sledování pacienta.
Způsob podání
Tablety se polykají celé s dostatečným množstvím tekutiny.
Během zahájení léčby hypertyreózy vysokými dávkami mají být výše uvedené jednotlivé denní dávky rozděleny a užívány v pravidelných intervalech v průběhu dne.
Udržovací dávka může být užívána ráno v jedné dávce během snídaně nebo po snídani.
4.3
Thyrozol je kontraindikovaný u pacientů, kteří mají:
-
– hypersenzitivitu na thiamazol, jiné deriváty thionamidu nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
-
– středně závažné až závažné změny v krevním obrazu (granulocytopenie)
-
– cholestázu před zahájením léčby, která není vyvolána hypertyreózou
-
– předchozí poruchu kostní dřeně po léčbě thiamazolem nebo karbimazolem
-
– anamnézou mírných reakcí přecitlivělosti (např. alergická vyrážka, pruritus).
-
– velkou strumou s útlakem trachey z důvodu rizika růstu strumy.
-
> 1/100 až <1/10
-
> 1/1 000 až <1/100
Vzácné
> 1/10 000 až <1/1 000
Velmi vzácné < 1/10 000
Poruchy krve a lymfatického systému
Méně časté
Agranulocytóza se vyskytuje asi v 0,3 až 0,6 % případů. Může se manifestovat týdny nebo měsíce po začátku léčby a vyžaduje ukončení podávání léčivého přípravku. Většina případů spontánně vymizí.
Velmi vzácné
Trombocytopenie, pancytopenie, generalizovaná lymfadenopatie.
Endokrinní poruchy
Velmi vzácné
Autoimunitní inzulínový syndrom (s výrazným poklesem glykemie).
Poruchy nervového systému
Vzácné
Vzácně se vyskytují poruchy chuti (dysgeuzie, ageuzie); mohou vymizet po ukončení léčby. Návrat k normálnímu stavu však může trvat několik týdnů.
Velmi vzácné
Neuritida. Polyneuropatie.
Gastrointestinální poruchy
Velmi vzácné
Akutní otok slinné žlázy.
Poruchy jater a žlučových cest
Velmi vzácné
Byly popsány ojedinělé případy cholestatické žloutenky nebo toxické hepatitidy. Příznaky obecně vymizí po ukončení užívání přípravku. Klinicky nevýrazné známky cholestázy během léčby musí být odlišeny od poruch vyvolaných hypertyreózou, jako je zvýšení GGT (gamaglutamyltransferáza) a alkalické fosfatázy nebo jejího kostního isoenzymu.
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Velmi časté
Alergické kožní reakce různé závažnosti (pruritus, vyrážka, kopřivka). Jsou obvykle mírné a často vymizí v průběhu léčby.
Velmi vzácné
Závažné formy alergických kožních reakcí zahrnující generalizovanou dermatitidu. Alopecie. Léky vyvolaný lupus erytematosus.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Časté
Postupně se může vyvinout artralgie a vyskytuje se i po několika měsících léčby.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Vzácné
Léková horečka.
Pediatrická populace
Frekvence, typ a závažnost nežádoucích účinků u pediatrické populace se zdají být srovnatelné s nežádoucími účinky u dospělých.
Závažné kožní reakce přecitlivělosti byly hlášeny u dospělých i u pediatrických pacientů, včetně Stevens-Johnsonova syndromu (velmi vzácně, včetně jednotlivých hlášených případů: těžká forma, zahrnující generalizovanou dermatitidu, byla hlášena v ojedinělých případech).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky:
4.9
Předávkování vyvolává hypotyreózu s odpovídajícími příznaky – snížením metabolismu a zpětnou vazbou aktivaci adenohypofýzy s následným růstem štítné žlázy. Tomu může být zabráněno snížením dávky, jakmile je dosaženo eutyreózy a pokud je to nutné dodatečným podáním levothyroxinu (viz bod 4.2).
Nežádoucí následky náhodného požití vysokých dávek thiamazolu nejsou známé.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1
5.2
5.3
Thyrozol 5
Thyrozol 10
potahované tablety
2.
Léčivá látka: thiamazolum
1 tableta Thyrozolu 5 obsahuje thiamazolum 5 mg
1 tableta Thyrozolu 10 obsahuje thiamazolum 10 mg
Pomocné látky:
Thyrozol 5: obsahuje 200 mg laktosy monohydrát, viz bod 4.4
Thyrozol 10: obsahuje 195 mg laktosy monohydrát, viz bod 4.4
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1
3.
Potahovaná tableta
Thyrozol 5: Žluté, kulaté, 9 mm bikonvexní potahované tablety s dělící rýhou na obou stranách
Thyrozol 10: Šedooranžové, kulaté, 9 mm bikonvexní potahované tablety s dělící rýhou na obou stranách.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1
Léčba hypertyreózy zahrnující:
-
– konzervativní léčbu hypertyreózy, zvláště u malé nebo chybějící strumy,
-
– příprava na chirurgický výkon u všech forem hypertyreózy,
-
– příprava na radiační léčbu zvláště u pacientů s těžkou formou hypertyreózy,
-
– přechodná léčba po aplikaci radiojódu,
-
– profylaktická léčba u pacientů s latentní formou hypertyreózy, autonomním adenomem nebo hypertyreózou v anamnéze, u nichž je podání jódu nezbytné (např. podání jódové kontrastní látky).
4.2
Thiamazol je aktivní metabolit karbimazolu, ale 1 mg thiamazolu není ekvivalentní 1 mg karbimazolu. To je třeba vzít v úvahu při zahájení léčby thiamazolem nebo v případě převodu z karbimazolu na thiamazol. Je třeba dodržovat následující doporučení týkající se dávkování.
Dávkování
Dospělí
V závislosti na závažnosti onemocnění a suplementaci jódem se léčba zahajuje obvykle denní dávkou thiamazolu od 10 do 40 mg. V mnoha případech může být dosaženo inhibice tvorby hormonů štítné žlázy úvodními dávkami 20 až 30 mg thiamazolu denně. U méně závažných případů nemusí být vyžadována úplná inhibiční dávka, a proto může být zvážena nižší úvodní dávka. U závažnějších případů hypertyreózy může být nutná úvodní dávka 40 mg thiamazolu.
Dávka se upraví individuálně v závislosti na metabolickém stavu pacienta, který se stanoví podle vývoje hladin hormonů štítné žlázy.
Pro udržovací léčbu je doporučen některý z následujících postupů:
-
a) denní udržovací dávka 5 až 20 mg thiamazolu v kombinaci s levothyroxinem pro zabránění hypotyreózy,
-
b) monoterapie pomocí denních dávek 2,5 až 10 mg thiamazolu.
Jódem indukovaná hypertyreóza může vyžadovat vyšší dávky.
Pediatrická populace
Použití u dětí a dospívajících (od 3 let do 17 let věku)
Počáteční dávka k léčbě dětí a dospívajících (od 3 let do 17 let věku) má být upravena dle tělesné hmotnosti pacientů. Obvykle je léčba zahájena dávkou 0,5 mg/kg, rozdělenou do dvou či tří stejných dávek. Pro udržovací léčbu může být denní dávka redukována a podávána jednou denně na základě odpovědi pacienta na léčbu. Doplňková léčba levothyroxinem může být požadována, aby se předešlo hypotyreóze.
Celková denní dávka 40 mg/den thiamazolu nemá být překročena.
Použití u dětí (ve věku 2 let a méně)
Bezpečnost a účinnost thiamazolu u dětí ve věku 2 let a méně nebyla hodnocena systematicky. Použití u dětí ve věku 2 let a méně není doporučeno.
Konzervativní léčba hypertyreózy
Cílem léčby je dosažení eutyroidního metabolického stavu a dlouhodobé remise po limitované délce léčby. V závislosti na volbě léčených pacientů může být dosaženo remise maximálně u 50 % případů pacientů po jednom roce. Udávaný výskyt remise se výrazně mění bez úplného objasnění základních důvodů. Faktory, které zde pravděpodobně působí, jsou typ hypertyreózy (imunogenní nebo neimunogenní), délka léčby, dávka thiamazolu a rovněž přísun jódu v potravě a doplňcích stravy.
U konzervativní léčby hypertyreózy je délka léčby obvykle 6 měsíců až 2 roky (v průměru 1 rok). Statisticky se možnost remise zvyšuje s délkou léčby. V případech, kdy není možné dosáhnout remise onemocnění a nelze použít stanovená terapeutická opatření, může být thiamazol podáván dlouhodobě v co nejnižší dávce samostatně nebo v kombinaci s nízkou dávkou levothyroxinu.
Pacienti s velkou strumou a utlačením trachey mají podstoupit krátkodobou léčbu thiamazolem, protože dlouhodobé podávání může vyvolat růst strumy. Může být nutné provádět zvláště pečlivé monitorování léčby (hladina TSH, průměr trachey). Léčba má být kombinována s dalším podáváním levothyroxinu.
Předoperačníléčba
Dočasné předléčení (po dobu 3 až 4 týdnů nebo déle, je-li individuálně potřeba) může pomoci v dosažení eutyroidního metabolického stavu, čímž se sníží riziko chirurgického výkonu.
Chirurgická léčba má být provedena, jakmile je pacient v eutyreóze. Jinak musí být podáván levothyroxin. Léčba může být ukončena den před operací.
Thiamazolem indukované zvýšení křehkosti a rizika krvácení tkáně štítné žlázy může být kompenzováno dalším předoperačním podáním jódu ve vysokých dávkách během posledních deseti dnů před chirurgickým výkonem (Plumerova jódová léčba).
Léčba před aplikací radiojódu
Dosažení eutyreózy před zahájením podávání radiojódu je důležité zvláště v těžkých případech hypertyreózy, protože se v ojedinělých případech po takové léčbě bez předléčení vyskytla thyreotoxická krize.
Pozn.: Deriváty thionamidu mohou snížit citlivost tkáně štítné žlázy na aplikaci radiojódu. Při plánované terapii radiojódem musí být zabráněno aktivaci paranodulární tkáně autonomních adenomů pomocí předchozí léčby.
Přechodná léčba po aplikaci radiojódu
Délka léčby a dávkování musí být přizpůsobeny individuálně v závislosti na závažnosti klinického stavu a na odhadované době do zahájení účinnosti terapie radiojódem (asi 4 až 6 měsíců).
Profylaktická léčba pacientů s rizikem vývoje hypertyreózy v důsledku podání látek obsahujících jód pro diagnostické účely
Denní dávky 10 až 20 mg thiamazolu a/nebo 1 g perchlorátu jsou obecně podávány po dobu asi 10 dnů (např. kontrastní látka vyloučená ledvinami). Délka léčby závisí na době, po kterou zůstává kontrastní látka v těle.
Zvláštní skupiny pacientů
Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je snížená plazmatická clearance thiamazolu. Má být tedy udržována nejnižší možná dávka a pacienti mají být pečlivě sledováni.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Protože nejsou k dispozici údaje týkající se farmakokinetiky thiamazolu u pacientů s poruchou funkce ledvin, je doporučena pečlivá individuální úprava dávkování za přísného sledování pacienta. Má být udržována co nejnižší možná dávka.
Starší pacienti
Ačkoli se neočekává žádná akumulace dávky u starších pacientů, je doporučena pečlivá individuální úprava dávkování za přísného sledování pacienta.
Způsob podání
Tablety se polykají celé s dostatečným množstvím tekutiny.
Během zahájení léčby hypertyreózy vysokými dávkami mají být výše uvedené jednotlivé denní dávky rozděleny a užívány v pravidelných intervalech v průběhu dne.
Udržovací dávka může být užívána ráno v jedné dávce během snídaně nebo po snídani.
4.3
Thyrozol je kontraindikovaný u pacientů, kteří mají:
-
– hypersenzitivitu na thiamazol, jiné deriváty thionamidu nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
-
– středně závažné až závažné změny v krevním obrazu (granulocytopenie)
-
– cholestázu před zahájením léčby, která není vyvolána hypertyreózou
-
– předchozí poruchu kostní dřeně po léčbě thiamazolem nebo karbimazolem
-
– anamnézou mírných reakcí přecitlivělosti (např. alergická vyrážka, pruritus).
-
– velkou strumou s útlakem trachey z důvodu rizika růstu strumy.
-
> 1/100 až <1/10
-
> 1/1 000 až <1/100
Vzácné
> 1/10 000 až <1/1 000
Velmi vzácné < 1/10 000
Poruchy krve a lymfatického systému
Méně časté
Agranulocytóza se vyskytuje asi v 0,3 až 0,6 % případů. Může se manifestovat týdny nebo měsíce po začátku léčby a vyžaduje ukončení podávání léčivého přípravku. Většina případů spontánně vymizí.
Velmi vzácné
Trombocytopenie, pancytopenie, generalizovaná lymfadenopatie.
Endokrinní poruchy
Velmi vzácné
Autoimunitní inzulínový syndrom (s výrazným poklesem glykemie).
Poruchy nervového systému
Vzácné
Vzácně se vyskytují poruchy chuti (dysgeuzie, ageuzie); mohou vymizet po ukončení léčby. Návrat k normálnímu stavu však může trvat několik týdnů.
Velmi vzácné
Neuritida. Polyneuropatie.
Gastrointestinální poruchy
Velmi vzácné
Akutní otok slinné žlázy.
Poruchy jater a žlučových cest
Velmi vzácné
Byly popsány ojedinělé případy cholestatické žloutenky nebo toxické hepatitidy. Příznaky obecně vymizí po ukončení užívání přípravku. Klinicky nevýrazné známky cholestázy během léčby musí být odlišeny od poruch vyvolaných hypertyreózou, jako je zvýšení GGT (gamaglutamyltransferáza) a alkalické fosfatázy nebo jejího kostního isoenzymu.
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Velmi časté
Alergické kožní reakce různé závažnosti (pruritus, vyrážka, kopřivka). Jsou obvykle mírné a často vymizí v průběhu léčby.
Velmi vzácné
Závažné formy alergických kožních reakcí zahrnující generalizovanou dermatitidu. Alopecie. Léky vyvolaný lupus erytematosus.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Časté
Postupně se může vyvinout artralgie a vyskytuje se i po několika měsících léčby.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Vzácné
Léková horečka.
Pediatrická populace
Frekvence, typ a závažnost nežádoucích účinků u pediatrické populace se zdají být srovnatelné s nežádoucími účinky u dospělých.
Závažné kožní reakce přecitlivělosti byly hlášeny u dospělých i u pediatrických pacientů, včetně Stevens-Johnsonova syndromu (velmi vzácně, včetně jednotlivých hlášených případů: těžká forma, zahrnující generalizovanou dermatitidu, byla hlášena v ojedinělých případech).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky:
4.9
Předávkování vyvolává hypotyreózu s odpovídajícími příznaky – snížením metabolismu a zpětnou vazbou aktivaci adenohypofýzy s následným růstem štítné žlázy. Tomu může být zabráněno snížením dávky, jakmile je dosaženo eutyreózy a pokud je to nutné dodatečným podáním levothyroxinu (viz bod 4.2).
Nežádoucí následky náhodného požití vysokých dávek thiamazolu nejsou známé.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1
Farmakoterapeutická skupina: Antithyreoidální látka, imidazolový derivát obsahující síru.
ATC kód: H03BB02
Thiamazol inhibuje v závislosti na dávce ukládání jódu do tyrosinu a tím neosyntézu hormonů štítné žlázy. Tato vlastnost umožňuje symptomatickou léčbu hypertyreózy bez ohledu na její příčinu. Zda thiamazol dále ovlivňuje „přirozený průběh“ daný imunologicky indukovaným typem hypertyreózy (Gravesova choroba), tj. zda potlačuje základní imunopatologický proces, není v současné době s určitostí potvrzeno. Uvolnění syntetizovaných hormonů štítné žlázy není ovlivněno. To vysvětluje otázku, proč se délka latentní fáze do normalizace sérových koncentrací thyroxinu a trijodthyroninu a tím i klinické zlepšení individuálně liší. Hypertyreóza rovněž není ovlivněna uvolněním hormonů po destrukci buněk štítné žlázy např. léčbou pomocí radiojódu nebo při zánětu štítné žlázy.
5.2
Thiamazol se vstřebává rychle a úplně. Po podání je dosaženo maximálních sérových hladin za 0,4 až
-
1.2 hodiny. Vazba na plasmatické proteiny je zanedbatelná. Thiamazol se hromadí ve štítné žláze, kde je pouze pomalu metabolizován. Přestože hladiny v séru se mění, akumulace thiamazolu ve štítné žláze je udržována stále na určité hladině. Tím je dána doba účinku téměř 24 hodin při jednotlivé dávce. Podle současných znalostí je kinetika thiamazolu nezávislá na funkci štítné žlázy. Eliminační poločas je přibližně 3 až 6 hodin a je prodloužený u nedostatečnosti funkce jater. Thiamazol je vylučován ledvinami a žlučí; vylučování stolicí je nepatrné, což naznačuje enterohepatální oběh. 70 % látky je vyloučeno ledvinami během 24 hodin. Pouze malé množství je vyloučeno v nezměněné formě. V současné době nejsou k dispozici žádné zkušenosti s farmakologickou aktivitou metabolitů thiamazolu. K dispozici jsou omezené údaje o farmakokinetice u pacientů s renálním nebo hepatálním poškozením (viz bod 4.2). Nejsou k dispozici žádné údaje pro opakované podávání (viz bod 4.2).
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Magnesium-stearát
Hypromelosa 2910/15
Mastek
Celulosový prášek Kukuřičný škrob Monohydrát laktosy Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ C)
6.2
6.3
Thyrozol 5
Thyrozol 10
potahované tablety
2.
Léčivá látka: thiamazolum
1 tableta Thyrozolu 5 obsahuje thiamazolum 5 mg
1 tableta Thyrozolu 10 obsahuje thiamazolum 10 mg
Pomocné látky:
Thyrozol 5: obsahuje 200 mg laktosy monohydrát, viz bod 4.4
Thyrozol 10: obsahuje 195 mg laktosy monohydrát, viz bod 4.4
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1
3.
Potahovaná tableta
Thyrozol 5: Žluté, kulaté, 9 mm bikonvexní potahované tablety s dělící rýhou na obou stranách
Thyrozol 10: Šedooranžové, kulaté, 9 mm bikonvexní potahované tablety s dělící rýhou na obou stranách.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1
Léčba hypertyreózy zahrnující:
-
– konzervativní léčbu hypertyreózy, zvláště u malé nebo chybějící strumy,
-
– příprava na chirurgický výkon u všech forem hypertyreózy,
-
– příprava na radiační léčbu zvláště u pacientů s těžkou formou hypertyreózy,
-
– přechodná léčba po aplikaci radiojódu,
-
– profylaktická léčba u pacientů s latentní formou hypertyreózy, autonomním adenomem nebo hypertyreózou v anamnéze, u nichž je podání jódu nezbytné (např. podání jódové kontrastní látky).
4.2
Thiamazol je aktivní metabolit karbimazolu, ale 1 mg thiamazolu není ekvivalentní 1 mg karbimazolu. To je třeba vzít v úvahu při zahájení léčby thiamazolem nebo v případě převodu z karbimazolu na thiamazol. Je třeba dodržovat následující doporučení týkající se dávkování.
Dávkování
Dospělí
V závislosti na závažnosti onemocnění a suplementaci jódem se léčba zahajuje obvykle denní dávkou thiamazolu od 10 do 40 mg. V mnoha případech může být dosaženo inhibice tvorby hormonů štítné žlázy úvodními dávkami 20 až 30 mg thiamazolu denně. U méně závažných případů nemusí být vyžadována úplná inhibiční dávka, a proto může být zvážena nižší úvodní dávka. U závažnějších případů hypertyreózy může být nutná úvodní dávka 40 mg thiamazolu.
Dávka se upraví individuálně v závislosti na metabolickém stavu pacienta, který se stanoví podle vývoje hladin hormonů štítné žlázy.
Pro udržovací léčbu je doporučen některý z následujících postupů:
-
a) denní udržovací dávka 5 až 20 mg thiamazolu v kombinaci s levothyroxinem pro zabránění hypotyreózy,
-
b) monoterapie pomocí denních dávek 2,5 až 10 mg thiamazolu.
Jódem indukovaná hypertyreóza může vyžadovat vyšší dávky.
Pediatrická populace
Použití u dětí a dospívajících (od 3 let do 17 let věku)
Počáteční dávka k léčbě dětí a dospívajících (od 3 let do 17 let věku) má být upravena dle tělesné hmotnosti pacientů. Obvykle je léčba zahájena dávkou 0,5 mg/kg, rozdělenou do dvou či tří stejných dávek. Pro udržovací léčbu může být denní dávka redukována a podávána jednou denně na základě odpovědi pacienta na léčbu. Doplňková léčba levothyroxinem může být požadována, aby se předešlo hypotyreóze.
Celková denní dávka 40 mg/den thiamazolu nemá být překročena.
Použití u dětí (ve věku 2 let a méně)
Bezpečnost a účinnost thiamazolu u dětí ve věku 2 let a méně nebyla hodnocena systematicky. Použití u dětí ve věku 2 let a méně není doporučeno.
Konzervativní léčba hypertyreózy
Cílem léčby je dosažení eutyroidního metabolického stavu a dlouhodobé remise po limitované délce léčby. V závislosti na volbě léčených pacientů může být dosaženo remise maximálně u 50 % případů pacientů po jednom roce. Udávaný výskyt remise se výrazně mění bez úplného objasnění základních důvodů. Faktory, které zde pravděpodobně působí, jsou typ hypertyreózy (imunogenní nebo neimunogenní), délka léčby, dávka thiamazolu a rovněž přísun jódu v potravě a doplňcích stravy.
U konzervativní léčby hypertyreózy je délka léčby obvykle 6 měsíců až 2 roky (v průměru 1 rok). Statisticky se možnost remise zvyšuje s délkou léčby. V případech, kdy není možné dosáhnout remise onemocnění a nelze použít stanovená terapeutická opatření, může být thiamazol podáván dlouhodobě v co nejnižší dávce samostatně nebo v kombinaci s nízkou dávkou levothyroxinu.
Pacienti s velkou strumou a utlačením trachey mají podstoupit krátkodobou léčbu thiamazolem, protože dlouhodobé podávání může vyvolat růst strumy. Může být nutné provádět zvláště pečlivé monitorování léčby (hladina TSH, průměr trachey). Léčba má být kombinována s dalším podáváním levothyroxinu.
Předoperačníléčba
Dočasné předléčení (po dobu 3 až 4 týdnů nebo déle, je-li individuálně potřeba) může pomoci v dosažení eutyroidního metabolického stavu, čímž se sníží riziko chirurgického výkonu.
Chirurgická léčba má být provedena, jakmile je pacient v eutyreóze. Jinak musí být podáván levothyroxin. Léčba může být ukončena den před operací.
Thiamazolem indukované zvýšení křehkosti a rizika krvácení tkáně štítné žlázy může být kompenzováno dalším předoperačním podáním jódu ve vysokých dávkách během posledních deseti dnů před chirurgickým výkonem (Plumerova jódová léčba).
Léčba před aplikací radiojódu
Dosažení eutyreózy před zahájením podávání radiojódu je důležité zvláště v těžkých případech hypertyreózy, protože se v ojedinělých případech po takové léčbě bez předléčení vyskytla thyreotoxická krize.
Pozn.: Deriváty thionamidu mohou snížit citlivost tkáně štítné žlázy na aplikaci radiojódu. Při plánované terapii radiojódem musí být zabráněno aktivaci paranodulární tkáně autonomních adenomů pomocí předchozí léčby.
Přechodná léčba po aplikaci radiojódu
Délka léčby a dávkování musí být přizpůsobeny individuálně v závislosti na závažnosti klinického stavu a na odhadované době do zahájení účinnosti terapie radiojódem (asi 4 až 6 měsíců).
Profylaktická léčba pacientů s rizikem vývoje hypertyreózy v důsledku podání látek obsahujících jód pro diagnostické účely
Denní dávky 10 až 20 mg thiamazolu a/nebo 1 g perchlorátu jsou obecně podávány po dobu asi 10 dnů (např. kontrastní látka vyloučená ledvinami). Délka léčby závisí na době, po kterou zůstává kontrastní látka v těle.
Zvláštní skupiny pacientů
Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je snížená plazmatická clearance thiamazolu. Má být tedy udržována nejnižší možná dávka a pacienti mají být pečlivě sledováni.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Protože nejsou k dispozici údaje týkající se farmakokinetiky thiamazolu u pacientů s poruchou funkce ledvin, je doporučena pečlivá individuální úprava dávkování za přísného sledování pacienta. Má být udržována co nejnižší možná dávka.
Starší pacienti
Ačkoli se neočekává žádná akumulace dávky u starších pacientů, je doporučena pečlivá individuální úprava dávkování za přísného sledování pacienta.
Způsob podání
Tablety se polykají celé s dostatečným množstvím tekutiny.
Během zahájení léčby hypertyreózy vysokými dávkami mají být výše uvedené jednotlivé denní dávky rozděleny a užívány v pravidelných intervalech v průběhu dne.
Udržovací dávka může být užívána ráno v jedné dávce během snídaně nebo po snídani.
4.3
Thyrozol je kontraindikovaný u pacientů, kteří mají:
-
– hypersenzitivitu na thiamazol, jiné deriváty thionamidu nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
-
– středně závažné až závažné změny v krevním obrazu (granulocytopenie)
-
– cholestázu před zahájením léčby, která není vyvolána hypertyreózou
-
– předchozí poruchu kostní dřeně po léčbě thiamazolem nebo karbimazolem
-
– anamnézou mírných reakcí přecitlivělosti (např. alergická vyrážka, pruritus).
-
– velkou strumou s útlakem trachey z důvodu rizika růstu strumy.
-
> 1/100 až <1/10
-
> 1/1 000 až <1/100
Vzácné
> 1/10 000 až <1/1 000
Velmi vzácné < 1/10 000
Poruchy krve a lymfatického systému
Méně časté
Agranulocytóza se vyskytuje asi v 0,3 až 0,6 % případů. Může se manifestovat týdny nebo měsíce po začátku léčby a vyžaduje ukončení podávání léčivého přípravku. Většina případů spontánně vymizí.
Velmi vzácné
Trombocytopenie, pancytopenie, generalizovaná lymfadenopatie.
Endokrinní poruchy
Velmi vzácné
Autoimunitní inzulínový syndrom (s výrazným poklesem glykemie).
Poruchy nervového systému
Vzácné
Vzácně se vyskytují poruchy chuti (dysgeuzie, ageuzie); mohou vymizet po ukončení léčby. Návrat k normálnímu stavu však může trvat několik týdnů.
Velmi vzácné
Neuritida. Polyneuropatie.
Gastrointestinální poruchy
Velmi vzácné
Akutní otok slinné žlázy.
Poruchy jater a žlučových cest
Velmi vzácné
Byly popsány ojedinělé případy cholestatické žloutenky nebo toxické hepatitidy. Příznaky obecně vymizí po ukončení užívání přípravku. Klinicky nevýrazné známky cholestázy během léčby musí být odlišeny od poruch vyvolaných hypertyreózou, jako je zvýšení GGT (gamaglutamyltransferáza) a alkalické fosfatázy nebo jejího kostního isoenzymu.
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Velmi časté
Alergické kožní reakce různé závažnosti (pruritus, vyrážka, kopřivka). Jsou obvykle mírné a často vymizí v průběhu léčby.
Velmi vzácné
Závažné formy alergických kožních reakcí zahrnující generalizovanou dermatitidu. Alopecie. Léky vyvolaný lupus erytematosus.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Časté
Postupně se může vyvinout artralgie a vyskytuje se i po několika měsících léčby.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Vzácné
Léková horečka.
Pediatrická populace
Frekvence, typ a závažnost nežádoucích účinků u pediatrické populace se zdají být srovnatelné s nežádoucími účinky u dospělých.
Závažné kožní reakce přecitlivělosti byly hlášeny u dospělých i u pediatrických pacientů, včetně Stevens-Johnsonova syndromu (velmi vzácně, včetně jednotlivých hlášených případů: těžká forma, zahrnující generalizovanou dermatitidu, byla hlášena v ojedinělých případech).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky:
4.9
Předávkování vyvolává hypotyreózu s odpovídajícími příznaky – snížením metabolismu a zpětnou vazbou aktivaci adenohypofýzy s následným růstem štítné žlázy. Tomu může být zabráněno snížením dávky, jakmile je dosaženo eutyreózy a pokud je to nutné dodatečným podáním levothyroxinu (viz bod 4.2).
Nežádoucí následky náhodného požití vysokých dávek thiamazolu nejsou známé.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1
Farmakoterapeutická skupina: Antithyreoidální látka, imidazolový derivát obsahující síru.
ATC kód: H03BB02
Thiamazol inhibuje v závislosti na dávce ukládání jódu do tyrosinu a tím neosyntézu hormonů štítné žlázy. Tato vlastnost umožňuje symptomatickou léčbu hypertyreózy bez ohledu na její příčinu. Zda thiamazol dále ovlivňuje „přirozený průběh“ daný imunologicky indukovaným typem hypertyreózy (Gravesova choroba), tj. zda potlačuje základní imunopatologický proces, není v současné době s určitostí potvrzeno. Uvolnění syntetizovaných hormonů štítné žlázy není ovlivněno. To vysvětluje otázku, proč se délka latentní fáze do normalizace sérových koncentrací thyroxinu a trijodthyroninu a tím i klinické zlepšení individuálně liší. Hypertyreóza rovněž není ovlivněna uvolněním hormonů po destrukci buněk štítné žlázy např. léčbou pomocí radiojódu nebo při zánětu štítné žlázy.
5.2
Thiamazol se vstřebává rychle a úplně. Po podání je dosaženo maximálních sérových hladin za 0,4 až
-
1.2 hodiny. Vazba na plasmatické proteiny je zanedbatelná. Thiamazol se hromadí ve štítné žláze, kde je pouze pomalu metabolizován. Přestože hladiny v séru se mění, akumulace thiamazolu ve štítné žláze je udržována stále na určité hladině. Tím je dána doba účinku téměř 24 hodin při jednotlivé dávce. Podle současných znalostí je kinetika thiamazolu nezávislá na funkci štítné žlázy. Eliminační poločas je přibližně 3 až 6 hodin a je prodloužený u nedostatečnosti funkce jater. Thiamazol je vylučován ledvinami a žlučí; vylučování stolicí je nepatrné, což naznačuje enterohepatální oběh. 70 % látky je vyloučeno ledvinami během 24 hodin. Pouze malé množství je vyloučeno v nezměněné formě. V současné době nejsou k dispozici žádné zkušenosti s farmakologickou aktivitou metabolitů thiamazolu. K dispozici jsou omezené údaje o farmakokinetice u pacientů s renálním nebo hepatálním poškozením (viz bod 4.2). Nejsou k dispozici žádné údaje pro opakované podávání (viz bod 4.2).
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25°C.
6.5 Druh obalu a obsah balení
6.6
7.
8.
9.
Další informace o léčivu THYROZOL 10
Jak
se THYROZOL 10
podává: perorální podání - potahovaná tableta
Výdej
léku: na lékařský předpis
Balení: Blistr
Velikost
balení: 50
Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Merck KGaA, Darmstadt
E-mail: merck.cz@merckgroup.com
Telefon: 272 084 211