SYNTOSTIGMIN - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Léčivá látka: Neostigmini metilsulfas 0,5 mg v 1 ml.

Pomocné látky viz. 6.1

3. LÉKOVÁ FORMA

Popis přípravku: tekutina čirá, bezbarvá.

4.1. Terapeutické indikace

Útlum střevní peristaltiky až paralytický ileus, pooperační atonie močového měchýře, myasthenia gra-vis, bulbární syndromy různé etiologie, retence moči po tymolepticích, antidotum myorelaxačního účinku tubokurarinu.

4.2. Dávkování a způsob podání

• a) dávkování dětem

Dávka pro děti je 20 pg/kg t.j. do 1 roku 0,15 – 0,20 mg, od 1 do 6 let 0,25 – 0,30 mg, od 6 do 15 let 0,30 – 0,50 mg denně.

• b) dávkování dospělým

Při atonii střev: 1 ampulku podkožně, do svalu nebo pomalu nitrožilně. Dávku je možno opakovat za 3 až 6 hodin. Nitrožilně se doporučuje podávat přípravek zředěný v infuzních roztocích (izotonický roztok chloridu sodného, 5 % roztok glukózy) subkutánně nebo intramuskulárně. Přípravek je možno podat i preventivně těsně po operaci v poloviční dávce (polovina ampulky), případně dávku zopakovat po 4 až 6 hodinách.

Při myasthenia gravis: podávají se 1 až 2 ampulky subkutánně nebo intramuskulárně.

Při bulbárních syndromech: doporučuje se podat polovinu až celou ampulku 1 až 2 krát denně subku-tánně nebo intramuskulárně.

V anesteziologii jako antidotum myorelaxačního účinku tubokurarinu: 1– 2 mg neostigminu v kombinaci s 0,5 až 1 mg atropinu.

K odstranění nežádoucích účinků neostigminu je vhodné v některých případech podávat současně atropin v dávce 0,1 až 0,5 mg 3 krát denně.

Doporučené terapeutické dávky při podkožním a nitrosvalovém podání jsou všeobecně 0,25 – 0,5 mg. Maximální jednotlivá dávka je 1 mg, maximální denní dávka 3 mg.

4.3. Kontraindikace

Obstrukční ileus, hypersenzitivita na léčivou látku a ostatní složky obsažené v přípravku, retence moči vyvolaná obstrukcí, peritonitis.

• 4.4. Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Opatrnost si vyžadují pacienti s bronchiálním astmatem, srdeční arytmií, bradykardií, koronární okluzí, hyperthyreoidismem, peptickým vředem žaludku a epilepsií. Přípravek může někdy vyvolat paradoxní nežádoucí účinky – tachykardii a hypertenzi. Vysvětlují se interakcí mezi nikotinovými a muskarinovými účinky.

• 4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Neostigmin zesiluje analgetickou účinnost analgetik a aminofenazonu. Neostigmin může vyvolat u pacientů léčených blokátory beta-adrenergních receptorů těžkou bradykardii a zesiluje i účinek anti-hypertenziv a vazodilatancií, antidysrytmik, kardiototonik beta-sympatolytik. Neostigmin antagonizuje obstipační účinky morfinu a retenci po aplikaci cholinolytik. Při potlačování neuromuskulární blokády vyvolané pachykurarovými myorelaxanciemi, může opakované podání neostigminu vyvolávat acetyl-cholinem indukovaný neuromuskulární blok, jenž může být při celkové anestézii nebezpečný. Účinek neostigminu zesilují cholinergní látky a kyselina pantotenová ve vysokých dávkách, účinek zeslabují mimo běžných cholinolytik i syntetická spazmolytika.

• 4.6. Těhotenství a kojení

Používání v graviditě je riskantní. Neostigmin prochází placentární bariérou a může vyvolat kontrakce dělohy s rizikem potratu. O přechodu neostigminu do mateřského mléka nejsou dostupné informace.

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Neostigmin nemá tlumivý vliv na centrální nervový systém, ale vyvolává miózu a neostré vidění do dálky a v konečném důsledku může ovlivnit pozornost při řízení motorového vozidla nebo obsluze strojů.

4.8. Nežádoucí účinky

Profuzní sekrece – slinění, slzení, bronchiální sekrece spojená s kašlem a rizikem astmatického záchvatu, poruchy akomodace, mióza, zvýšená peristaltika až křeče zažívacího ústrojí, kolikové bolesti, nauzea až zvracení, polakisurie, svalové záškuby až tonické křeče.

4.9. Předávkování

Neostigmin se svými vlastnostmi zařazuje mezi silně toxické látky. Toxicita neostigminu se blíží fyso-stigminu, přičemž je významně toxickou látkou i při chronickém podávání.

LD50 byla při intravenózní aplikaci myším stanovena na 0,3 mg/kg, při intramuskulárním podání 0,395 mg/kg, při subkutánním podání 0,54 mg/kg.

LD50 se stanovila u potkana při podání intravenózním na 0,315 mg/kg, při intramuskulárním podání 0,423 mg/kg, při subkutánním 0,445 mg/kg.

Přes názor, že aplikace krátkodobých inhibitorů acetylcholines­terázy nevyvolává u gravidní ženy malformace plodu, vyžaduje se při aplikaci neostigminu v perinatálním období opatrnost.

Informace o mutagenitě a kancerogenitě nejsou k dispozici.

Předávkování může nastat při rychlé intravenózní injekci. Projevuje se muskarinovými a nikotinovými centrálními a periferními účinky (cholinergní krize). U pacientů s myasthenia gravis jsou příznaky předávkování méně zjevné a mohou se projevit jen svalovou slabostí. Je nutno odlišit tuto skutečnost od myasthenické krize a pokud se to spolehlivě nedá odlišit, je možno opatrně podat edrofonium.

Léčba: prioritu má zabezpečení respiračních funkcí. Muskarinové příznaky se mohou potlačit injekcemi atropinu. Podává se nitrožilně v počáteční dávce 1 až 2 mg a dávku je možno zopakovat, je-li to potřebné. Nikotinové účinky včetně svalové slabosti a paralýzy nejsou ovlivnitelné atropinem.

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterape­utická skupina

ATC kód: N07AA01

Parasympatomi­metikum.

Mechanizmus účinku

Neostigmin je syntetický derivát alkaloidu fysostigminu ze skupiny inhibitorů acetylcholines­terázy. Mezi nejvýznamnější účinky patří cholinomimetické působení muskarinového typu ve všech orgánech inervovaných parasympatickým nervstvem. Centrální účinky neostigminu nejsou příliš výrazné, protože hematoencefalickou bariérou prochází jen malá část látky. Při inhibičním účinku na acetyl-cholinesterázu může působit vzhledem na konstituci své molekuly přímo na acetylcholinové receptory. Muskarinový účinek se uplatňuje hlavně v ovlivnění střevního ústrojí a oka, zatímco účinek na hemodynamiku je poměrně slabý. Neostigmin je méně účinné miotikum než fysostigmin, avšak na motilitu intestinálního ústrojí působí přibližně stejně. Po jeho aplikaci se krevní tlak nemění, nebo klesá jen nepatrně. Vyvolává mírné zúžení bronchů, kontrakci močového a žlučového měchýře a pouzdra sleziny. Po terapeutických dávkách u lidí dochází k nevýznamným změnám v činnosti srdce a v hodnotách krevního tlaku.

Neostigmin reverzibilně inhibuje aktivitu acetylcholines­terázy a prodlužuje a zesiluje muskarinové i nikotinové účinky acetylcholinu. Je velmi pravděpodobné, že má i přímé agonistické účinky na nikotinové receptory svalstva kostry. Používá se hlavně pro jeho účinky na příčně pruhované svaly, méně často k zvýšení činnosti hladkého svalstva.

Nežádoucí účinky vznikající v důsledku muskarinového působení je možno odstranit předcházejícím perorálním nebo parenterálním podáním atropinu.

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Neostigmin se rychle vstřebává z podkožních a muskulárních tkání. Částečně se biotransformuje, pravděpodobně hydrolýzou esterové vazby. Při parenterálním podání se vylučuje 60 až 70 % nezměněného neostigminu močí. Rychle se eliminuje z plazmy pacientů, jimž byl podán nitrožilní cestou. Plazmatická koncentrace neostigminu klesá v průběhu 5 minut na 8 % původní hodnoty, přičemž jeho distribuční poločas je kratší než 1 minuta. Eliminační poločas se pohybuje v rozsahu 15 až 30 minut. Jednu hodinu po nitrožilní aplikaci je možno v plazmě zjistit už jen stopová množství. Předpokládá se, že biotransformační pochody a biliární exkrece mohou sehrávat při eliminaci neostigminu významnou úlohu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

LD 50 při intravenózním podání u myší byla stanovena na 0,3 mg/kg, při intramuskulárním podání 0,395 mg/kg, při subkutánním podání 0,54 mg/kg.

LD 50 u potkana byla stanovena při intravenózním podání 0,315 mg/kg, při intramuskulárním podání 0,423 mg/kg, při subkutánním podání 0,445 mg/kg.

Přes názory, že podávání krátkodobých inhibitorů acetylcholines­terázy nevyvolává malformace u člověka, vyžaduje se při podávání neostigmínu v perinatálním období opatrnost. Informace o mutagenitě a kancerogenitě neostigminu nejsou známé.

6.1. Seznam všech pomocných látek (kvalitativně)

Pomocné látky: chlorid sodný, kyselina chlorovodíková, voda na injekci Obsah sodíku v přípravku: 3,542 mg/ml, to odpovídá 0,154 mmol/ml.

6.2. Inkompatibility

Nejsou známy.

6.3. Doba použitelnosti

4 roky

Další informace o léčivu SYNTOSTIGMIN

Jak se SYNTOSTIGMIN podává: perorální podání - tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Obal na tablety
Velikost balení: 20

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Zentiva a.s., Bratislava
E-mail: zentiva.cz@zentiva.cz
Telefon: +420267 241 111