SUMETROLIM - souhrnné informace

1.  NÁZEV PŘÍPRAVKU

Sumetrolim 40 mg/ml + 8 mg/ml sirup

2.  KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Léčivé látky: sulfamethoxazolum 4000 mg a trimethoprimum 800 mg ve 100 ml sirupu (sulfamethoxazolum 40 mg a trimethoprimum 8 mg v 1 ml sirupu).

Pomocné látky se známým účinkem:

sacharosa 61 g ve 100 ml sirupu

Ponceau 4R 0,001 g ve 100 ml sirupu

anýzový líh 0,250 g (obsahuje 0,1175 g ethanolu) ve 100 ml sirupu

Methylparaben 0,100 g ve 100 ml sirupu.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Sirup.

Popis přípravku: fialově růžová suspenze sladké chuti a vůně po anýzu.

4.  KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Sumetrolim je indikován u dětí a dospívajících ve věku 6 týdnů až 18 let a dospělých k léčbě následujících infekcí vyvolaných patogeny, které jsou na tuto kombinaci citlivé (viz bod 5.1).

• Infekce horních a dolních dýchacích cest: akutní exacerbace chronické bronchitidy, sinusitida, otitis media. Přípravek lze použít u cystické fibrózy, k léčbě a prevenci infekcí dolních cest dýchacích způsobených bakterií Burkholderia cepacia (dříve Pseudomonas cepacia), u AIDS, k prevenci a léčbě pneumonie způsobené patogenem Pneumocystis jiroveci (carinii) u imunokompro­mitovaných pacientů.
• Gastrointestinální infekce: abdominální tyfus, enteritida, průjem cestovatelů, izosporóza provázející AIDS.
• Infekce ledvin a močových cest: bakteriální, nekomplikované infekce močových cest, jako jsou akutní cystitida, prevence recidivující cystitidy při prokázané citlivosti.
• Infekce pohlavních orgánů: prostatitida, granuloma inguinale.
• Infekce kůže a podkoží: pyodermie, furunkl, absces a infekce ran.
• Ostatní bakteriální infekce: akutní brucelóza (v kombinaci), nokardióza, melioidóza,

toxoplazmóza. Přípravek lze použít k antimikrobiální profylaxi u neutropenických pacientů.

Je třeba vzít v úvahu oficiální doporučení týkající se správného používání antibakteriál­ních látek.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí a dospívající ve věku nad 12 let: obvyklá zahajovací dávka je 320 mg trimethoprimu a 1600 mg sulfamethoxazolu za den (polovina denní dávky se podává ráno a druhá polovina večer, tj. 2×20 ml). Pacienti trpící závažnými infekcemi mohou být léčeni větší dávkou, maximálně však lze podat 480 mg trimethoprimu a 2400 mg sulfamethoxazolu za den (2×30 ml). Pokud je nutná udržovací léčba na dobu 14 nebo více dnů, doporučuje se denní dávka 160 mg trimethoprimu a 800 mg sulfamethoxazolu (podaná jako dávka 2×10 ml).

Alternativně lze dospělé a dospívající ve věku nad 12 let léčit přípravkem Sumetrolim, tablety.

Pediatrická populace (6 týdnů-12 let)

Dávky na kg tělesné hmotnosti: doporučená denní dávka pro děti je ekvivalentní přibližně 6 mg trimethoprimu a 30 mg sulfamethoxazolu/kg tělesné hmotnosti/den, podávaná rozděleně ve dvou dílčích dávkách.

Denní dávkování v závislosti na věku: dávky pro děti jsou stanoveny podle věku dítěte a uvedeny v následující tabulce:

U akutních infekcí (kromě kapavky) se doporučuje minimálně pětidenní léčba. Další alternativou může být pokračování v léčbě po dobu alespoň 2 dnů po vymizení symptomů. Pokud se klinické zlepšení neprojeví po 7 dnech léčby, je třeba stav pacienta znovu posoudit.

Léčba po dobu 3 dnů může být dostačující u žen trpících nekomplikovanou akutní cystitidou, zatímco děti se stejným onemocněním je lépe léčit 5–7 dnů.

Případy, jako je prostatitida a akutní brucelóza, vyžadují nejméně 4 týdny léčby, zatímco u nokardiózy je nutná léčba delší.

Nokardióza: ohledně nejvhodnějšího dávkování neexistuje konsenzus. Dávkování závisí na lékařových zkušenostech a klinickém stavu pacienta. V ideálním případě je léčba založena na výsledcích testování citlivosti v laboratoři, která má s testováním citlivosti nokardií zkušenosti. U dospělých byly použity dávky 6–8 tablet denně po dobu až 3 měsíců (1 tableta obsahuje 400 mg sulfamethoxazolu a 80 mg trimethoprimu).

Toxoplazmóza: Nejvhodnější dávka pro léčbu a prevenci tohoto onemocnění nebyla stanovena. Rozhodnutí má být založeno na klinické zkušenosti. Pro prevenci však mohou být vhodné dávky navrhované pro prevenci pneumonie vyvolané patogenem Pneumocystis jiroveci (carinii).

Případy pneumonie způsobené patogenem Pneumocystis jiroveci (carinii) vyžadují 20 mg trimethoprimu a 100 mg sulfamethoxazolu na kg tělesné hmotnosti za den. Tuto dávku je nutno rozdělit do 2 nebo více dílčích dávek a léčbu provádět po dobu 14–21 dnů. Cílem je dosáhnout maximální plazmatické nebo sérové hladiny trimethoprimu vyšší než nebo rovné 5 mikrogramům/ml.

Léčba některých speciálních případů (jako je pneumonie vyvolaná patogenem Pneumocystis jiroveci (carinii)) vyžaduje vyšší dávky, než je nejvyšší denní dávka.

K prevenci infekce patogenem Pneumocystis jiroveci (carinii)

Dospělí: je nutno ohroženým dospělým podávat denní dávku 160 mg trimethoprimu a 800 mg sulfamethoxazolu (20 ml) 7 dnů v týdnu nebo 160 mg trimethoprimu a 800 mg sulfamethoxazolu (20 ml) třikrát týdně obden. Jiným schématem by bylo podávání 320 mg trimethoprimu a 1600 mg sulfamethoxazolu za den ve dvou dílčích dávkách (tj. 2× denně 20 ml) třikrát týdně obden.

Při preventivní léčbě u dětí: mohou být použity následující dávky po dobu trvání ohrožení+ (viz Standardní doporučené dávkování při akutní infekci výše):

• – Standardní dávka užívaná v jedné dávce sedm dnů v týdnu

• – Standardní dávka užívaná ve dvou dílčích dávkách třikrát týdně obden

• – Standardní dávka užívaná ve dvou dílčích dávkách třikrát týdně tři za sebou následující dny

• – Standardní dávka užívaná v jedné dílčí dávce, třikrát týdně, tři za sebou následující dny

Denní dávka uvedená na jeden den léčby je přibližně 150 mg trimethoprimu/m² a 750 mg sulfamethoxazo­lu/m² za den. Maximální denní dávky v této indikaci jsou 320 mg trimethoprimu a 1600 mg sulfamethoxazolu.

Zvláštní skupiny pacientů

Při poruše funkce ledvin je nutno dávkování upravit, jak je uvedeno níže (dospělí a dospívající od 12 let (pro děti do 12 let nejsou informace k dispozici)):

Pacienti podstupující pravidelně hemodialýzu musí dostávat 50 % obvyklé dávky před dialýzou a polovinu podávané dávky po dialýze, protože čtyřhodinovou dialýzou se odstraní asi 44 % trimethoprimu a asi 57 % sulfamethoxazolu. Přípravek se nesmí podávat ve dnech, kdy dialýza není prováděna.

U starších pacientů vyžaduje používání přípravku Sumetrolim zvláštní opatrnost, protože nežádoucí účinky jsou u starších pacientů častější, zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater nebo se současnou další medikací (viz bod 4.4).

Porucha _ funkce , jater:

Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se dávkování u pacientů s poruchou funkce jater.

Způsob podání

Sirup je nutno užívat spolu s dostatečným množstvím tekutiny, dvakrát denně (ráno a večer), nejlépe po jídle (minimalizování gastrointesti­nálních obtíží). K dávkování sirupu je na uzávěr lahvičky nasazena dávkovací odměrka s ryskami po 1 ml. Jeden mililitr sirupu obsahuje 8 mg trimethoprimu a 40 mg sulfamethoxazolu.

4.3 Kontraindikace

Používání přípravku je kontraindikováno v následujících případech:

• Hypersenzitivita na trimethoprim a sulfonamidy (včetně derivátů sulfonamidů, antidiabetik ze skupiny derivátů sulfonylmočoviny a diuretik thiazidové skupiny) nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
• Akutní hepatitida, těžké postižení jater, akutní jaterní porfyrie.
• Hematologické choroby, hemopoetické poruchy, anémie související s nedostatkem kyseliny listové, nedostatek glukosa-6-fosfátdehydro­genázy.
• Porucha funkce ledvin s clearance kreatininu <15 ml/min (pokud není k dispozici hemodialýza).
• Pacienti podstupující chemoterapii.
• Předchozí závažné kožní reakce při použití sulfamethoxazolu, jako jsou Stevens-Johnsonův syndrom nebo toxická epidermální nekrolýza.
• Kotrimoxazol nesmí být podáván novorozencům a kojencům během prvních 6 týdnů.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Při užívání sulfamethoxazolu byly hlášeny život ohrožující kožní reakce, jako jsou Stevens-Johnsonův syndrom (SJS) a toxická epidermální nekrolýza (TEN).

Pacienti mají být upozorněni na známky a příznaky a kožní reakce mají být pečlivě sledovány. Nejvyšší riziko výskytu SJS nebo TEN existuje v prvních týdnech léčby.

Pokud se objeví známky nebo příznaky SJS nebo TEN (např. progresivní kožní vyrážka, často s puchýři nebo slizničními lézemi), je třeba sulfamethoxazol vysadit.

Nejlepších výsledků při zvládání SJS a TEN lze dosáhnout při včasné diagnóze a okamžitém vysazení jakéhokoliv podezřelého léku. Včasné vysazení je spojeno s lepší prognózou.

Pokud se u pacienta při užívání sulfamethoxazolu vyvine SJS nebo TEN, nesmí pacient už nikdy sulfamethoxazol začít znovu užívat.

I když jsou vzácné, mohou se během léčby vyskytnout těžké, potenciálně fatální nežádoucí účinky, jako fulminantní nekróza jater, agranulocytóza, aplastická anémie, krevní dyskrazie a těžké hypersenzitivní reakce.

Podávání přípravku Sumetrolim je nutno ihned ukončit, pokud se vyskytne kožní vyrážka nebo časné symptomy výše uvedených těžkých reakcí (bolest v krku, horečka, bolest kloubů, bledost, purpura nebo ikterus, které nelze vysvětlit jinými příčinami). Kašel, dyspnoe a vznik plicní infiltrace mohou rovněž být známkami hypersenzitivní reakce.

Podávání přípravku vyžaduje zvláštní opatrnost rovněž při těžké alergii nebo bronchiálním astmatu v anamnéze pacienta.

Zvláštní opatrnosti je třeba, pokud se Sumetrolim používá u pacientů v pokročilém věku, protože u starších pacientů jsou nežádoucí účinky častější, zejména u pacientů s postižením ledvin nebo jater nebo se současnou další medikací. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou těžké kožní reakce, útlum kostní dřeně a trombocytopenie. Starší pacienti léčení diuretiky, zvláště thiazidy, jsou ke vzniku trombocytopenické purpury náchylnější (viz bod 4.5).

Dávkování je potřeba upravit při poruše funkce ledvin (viz bod 4.2).

U starších pacientů a u pacientů se stávajícím nedostatkem kyseliny listové se mohou vyskytnout hemopoetické nežádoucí účinky, které jsou charakteristické pro nedostatek kyseliny listové. U starších pacientů a také u jiných pacientů, u kterých je pravděpodobnost nedostatku kyseliny listové (chronický alkoholismus, pacienti léčení antikonvulzivy, stavy podvýživy a/nebo malabsorpce, renální insuficience), je proto během léčby potřeba zvážit suplementaci kyseliny listové.

Tyto nežádoucí účinky mají vyšší incidenci rovněž u pacientů s AIDS, stejně jako při jiných chronických chorobách, jako je porucha funkce jater.

Při poruše funkce ledvin je nutno snížit dávku a doporučuje se v těchto případech monitorovat plazmatické hladiny (viz bod 4.2).

Trimethoprimová složka přípravku Sumetrolim může u pacientů užívajících léky zvyšující hladinu draslíku nebo u pacientů s poruchou metabolismu draslíku (např. chronická renální insuficience) způsobit hyperkalemii. V takových případech může být nezbytné kontrolovat pravidelně elektrolyty nebo léčbu ukončit, pokud dojde k hyperkalemii.

Zejména během prvních několika dnů léčby může přípravek vyvolat hypoglykemii, dokonce u pacientů bez dg. diabetes mellitus. Ke vzniku hypoglykemie jsou zvláště náchylní pacienti s chorobami jater nebo ledvin nebo podvyživení pacienti a rovněž pacienti užívající vysoké dávky.

Během léčby musí být zajištěn odpovídající příjem alespoň 1,5 litru tekutin z důvodu vyvarování se krystalurii. Riziko krystalurie se zvyšuje s malnutricí.

Při dlouhodobém podávání je nutno pravidelně kontrolovat krevní obraz, počet trombocytů, renální a jaterní funkce a močový sediment. Ke zmírnění hematologických účinků lze během léčby podávat kyselinu listovou (v dávkách dostatečných pro daný věk) bez rizika jakéhokoli snížení antibakteriálních účinků přípravku.

Při nedostatku glukoso-6-fosfátdehydrogenázy může přípravek Sumetrolim vyvolat hemolýzu (viz bod 4.3).

Při tonzilofaryngitidě způsobené beta-hemolytickými streptokoky musí být zvoleny přípravky obsahující penicilin, protože tato kombinace bakterie neeradikuje, a proto nemůže zabránit vzniku komplikací, např. revmatické horečky (viz bod 4.2).

Bylo zjištěno, že trimethoprim může zhoršit metabolismus fenylalaninu, ale při vhodném dietním omezení nemá žádný vliv u pacientů s fenylketonurií.

Pokud se objeví silný, dlouhotrvající průjem, je nutno vzít v úvahu možnost pseudomembranózní kolitidy. Je-li tato diagnóza prokázána, je nutno podávání přípravku Sumetrolim ukončit. V těchto případech se podává perorálně metronidazol nebo, pokud není účinný, vankomycin, je-li třeba.

Léčba přípravkem Sumetrolim u pacientů s porfyrií nebo chorobami štítné žlázy vyžaduje zvláštní opatrnost, protože jak trimethoprim, tak sulfamethoxazol mohou navodit relaps nebo exacerbaci těchto chorob.

Vzhledem k tomu, že Sumetrolim může způsobit fotosenzitivitu, je nutno pacienty poučit, aby se během léčby vyvarovali přímému slunci nebo aby používali ochranné oděvy a/nebo fotoprotektivní přípravky.

Opatrnosti je třeba při podávání přípravku Sumetrolim pacientům trpícím mentální retardací související s chromozomem X, protože nedostatek kyseliny listové může psychomotorickou vývojovou poruchu související s touto chorobou zhoršit.

Sumetrolim obsahuje sacharosu. Pacienti se vzácnými hereditárními problémy s intolerancí fruktosy, malabsorpcí glukosy a galaktosy nebo sacharázo-isomaltázové deficienci nemají tento přípravek užívat.

Sumetrolim obsahuje Ponceau 4R (E124) a methylparaben (E218) 0,100 g, které mohou způsobit alergické reakce.

Sumetrolim obsahuje anýzový líh 0,250 g (obsah ethanolu je 0,1175 g) ve 100 ml sirupu. Tento léčivý přípravek obsahuje malé množství ethanolu (alkoholu), méně než 100 mg na standardní maximální dávku (30 ml). Za zvláštních okolností lze použít vyšší dávky (80 ml nebo více, např. při léčbě pneumonie vyvolané Pneumocystis jiroveci /carinii/). V případech, kdy se užívají dávky vyšší než 85 ml, může množství ethanolu přesáhnout 100 mg na jednu dávku, což může být škodlivé pro osoby trpící alkoholismem. To je rovněž nutno vzít v úvahu u těhotných nebo kojících žen, dětí a vysoce ohrožených skupin, jako jsou pacienti s chorobami jater nebo epilepsií.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Pokud jde o chemickou strukturu, jsou sulfonamidové deriváty blízce příbuzné strumigenním látkám, diuretikům (např. acetazolamidu, thiazidům) a perorálním antidiabetikům. Mezi těmito sloučeninami existuje možnost zkřížených hypersenzitivních reakcí. Vzácně se u pacientů léčených sulfonamidy může vyskytnout zvýšená diuréza a/nebo hypoglykemie (viz bod 4.4).

Starší pacienti léčení diuretiky, zejména pacienti užívající thiazidy, jsou více predisponováni k trombocytopenické purpuře (viz bod 4.4).

Sumetrolim zesiluje účinky perorálních antikoagulancií (kumarinů). Proto je nutné při podávání přípravku Sumetrolim pacientům léčeným perorálními antikoagulancii pečlivěji sledovat protrombinový čas a, je-li třeba, dávku antikoagulancia upravit.

Pokud se podává spolu s fenytoinem, prodlužuje Sumetrolim eliminační poločas fenytoinu o 39 % a snižuje jeho metabolickou clearance o 27 %, což by mohlo vést k toxicitě fenytoinu. Jsou-li tyto dva přípravky podávány současně, doporučuje se pečlivé monitorování klinických symptomů a hladin fenytoinu v krvi.

Prostřednictvím snížení vazby na proteiny a ovlivněním renálního transportu mohou sulfonamidy zvýšit plazmatickou koncentraci volného methotrexátu a závažně zvýšit riziko toxicity. Ke snížení rizika hemopoetických nežádoucích účinků lze zvážit suplementaci kyseliny listové.

Pacienti s transplantovanou ledvinou léčení cyklosporinem mohou mít během léčby přípravkem Sumetrolim přechodně zhoršené renální funkce.

Zejména u starších pacientů může současné podávání přípravku Sumetrolim a digoxinu zvyšovat sérové koncentrace dioxinu, a proto může být nutné monitorovat sérové hladiny digoxinu.

Indometacin a další nesteroidní antirevmatika mohou zvyšovat koncentrace sulfonamidové složky.

Sporadicky lze u pacientů léčených přípravkem Sumetrolim, kteří rovněž užívají více než 25 mg pyrimethaminu týdně k profylaxi malárie, pozorovat megaloblastickou anémii.

Sumetrolim může snižovat účinnost tricyklických antidepresiv.

Stejně jako v případě jiných sulfonamidů Sumetrolim rovněž zvyšuje účinnost perorálních antidiabetik, a proto je nutno během podávání přípravku Sumetrolim pečlivěji sledovat metabolismus sacharidů.

V některých případech může současná léčba zidovudinem zvýšit riziko nepříznivých hematologických účinků přípravku Sumetrolim. Je-li současná léčba nezbytná, je třeba zvážit sledování hematologických parametrů.

Podávání 160 mg trimethoprimu a 800 mg sulfamethoxazolu způsobuje trimethoprimová složka 40% zvýšení expozice lamivudinu. Lamivudin nemá žádný účinek na farmakokinetiku trimethoprimu nebo sulfamethoxazolu.

Podání 600 mg rifmapicinu za den vedlo po 12 dnech ke snížení AUC0–24 pro trimethoprim a suflamethoxazol o 47 %, resp. 23 %. Důvodem tohoto zvýšení je zkrácení plazmatického poločasu obou látek. Toto zkrácení plazmatického poločasu nemusí mít vždy klinický význam, záleží na potřebných hladinách sulfamethoxazo­lu/trimethopri­mu.

Současné podávání trimethoprimu a různých látek (např. amantadinu a prokainamidu), které jsou při fyziologickém pH kationaktivní a jsou částečně eliminovány tubulární sekrecí, může zvyšovat koncentraci každé ze společně podávaných sloučenin, z důvodu kompetitivní inhibice tubulární sekrece.

Současné podávání trimethoprimu se spironolaktonem může vést k významné hyperkalemii.

Laboratorní testy

Trimethoprimová složka kombinace může interferovat se stanovením methotrexátu, pokud se při stanovení kompetitivní vazby na proteiny používá dihydrofolátre­duktáza.

Sumetrolim může interferovat se stanovením kreatininu prováděným Jaffeho alkalickou pikrátovou reakcí. Tato interference zvyšuje hodnoty testu o asi 10 %.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Odpovídající údaje z použití přípravku u těhotných žen nejsou k dispozici. Případové studie prokázaly, že může existovat spojitost mezi expozicí antagonistům folátů a vrozenými vadami u člověka. Trimethoprim je antagonista folátů a při studiích na zvířatech obě sloučeniny prokazatelně vyvolávaly abnormality plodu (viz bod 5.3). Vzhledem k tomu, že obě složky přípravku působí na metabolismus kyseliny listové, je třeba se podávání přípravku Sumetrolim vyvarovat během celého těhotenství, ledaže by se mělo za to, že očekávané přínosy léčby převáží riziko poškození plodu. Je-li podávání přípravku Sumetrolim nezbytné, je třeba zvážit doplnění folátů.

Sulfamethoxazol soupeří s bilirubinem o vazebná místa na albuminech plazmy. Pokud je Sumetrolim podáván matce před porodem, významná koncentrace léku z matčina organizmu se udržuje po několik dnů u novorozence a existuje riziko vyvolání nebo zhoršení hyperbilirubinemie, teoreticky s možností vzniku jádrového ikteru. Teoretické riziko vzniku jádrového ikteru je obzvláště závažné u dětí se zvýšeným rizikem výskytu hyperbilirubinemie, zvláště u předčasně narozených a u narozených s deficitem glukoso-6-fosfát dehydrogenázy.

Kojení

Obě složky přípravku Sumetrolim se vylučují do mateřského mléka.

Matkám v pozdní fázi těhotenství a při kojení nemá být Sumetrolim podáván, zvláště pokud je u matky nebo novorozence vyšší riziko vzniku hyperbilirubinemie. Podávání přípravku Sumetrolim je dále třeba se vyhnout u novorozenců a kojenců mladších osmi týdnů kvůli predispozici malých dětí k hyperbiliru­binemii.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nejsou k dispozici žádné klinické údaje naznačující, že by tato kombinace mohla ovlivnit schopnost pacienta řídit dopravní prostředky nebo obsluhovat stroje.

Navíc z farmakologie léku nelze předvídat škodlivý účinek na tyto činnosti. Nicméně při zvažování schopnosti pacienta obsluhovat stroje je třeba mít na paměti klinický stav pacienta a profil nežádoucích účinků přípravku Sumetrolim.

4.8 Nežádoucí účinky

Tato kombinace je obvykle dobře snášena, pokud se používá v doporučených dávkách.

V případě deficitu glukoso-6-fosfát dehydrogenázy může léčba vyvolat hemolytickou anémii.

Většina hematologických změn má obvykle mírný průběh a pomíjí po ukončení léčby. Většina změn probíhá bez klinických projevů, ačkoli v ojedinělých případech se může změnit v těžký stav, zvláště u pacientů vyššího věku s poruchami funkcí jater nebo ledvin a nedostatkem kyseliny listové. Vyskytla se úmrtí u rizikových pacientů, a proto je nutné jejich důkladné monitorování. Stávající nedostatek kyseliny listové a vitaminu B12 jsou predisponujícími faktory anémie, megaloblastické hemopoézy a neutropenie.

Mírnou nefrotoxicitu této kombinace lze přisoudit sulfamethoxazolové složce. Toxicita se může objevit na základě stávající poruchy funkce ledvin a projevuje se jako zvýšení močoviny a kreatininu a jako intersticiální nefritida. Aby se zabránilo krystalurii, doporučuje se hojný příjem tekutin.

**** Může se vyskytnout hyperkalémie a hyponatrémie, převážně u pacientů léčených vysokými dávkami přípravku Sumetrolim a u pacientů s AIDS.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Příznaky

Možné symptomy předávkování: bolest hlavy, nauzea, vomitus, anorexie, kolika, poruchy vidění, mentální poruchy, konfuze, horečka, petechie, purpura, ikterus, útlum kostní dřeně. Hemopoetické poruchy se obvykle objeví později. Může se rovněž vyskytnout hematurie, krystalurie a anurie.

Léčba

Kromě symptomatické léčby se doporučuje indukované zvracení, výplach žaludku a forsírovaná diuréza. Alkalizace moči může usnadnit eliminaci sulfamethoxazolu, ale může snížit eliminaci trimethoprimu. Tuto kombinaci nelze odstranit peritoneální dialýzou, lze ji však částečně odstranit hemodialýzou. Hypersenzitivní reakce je nutno léčit steroidy.

V případě útlumu kostní dřeně způsobeného dlouhodobým podáváním vysokých dávek přípravku Sumetrolim lze podávat 5–15 mg leukovorinu denně, dokud nedojde k normalizaci hemopoézy.

5.  FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterape­utická skupina: kombinace sulfonamidů a trimethoprimu včetně derivátů.

ATC kód: J01EE01.

Mechanismus účinku

Sumetrolim je kombinací antibakteriálního přípravku s bakteriosta­tickými nebo, v závislosti na okolnostech, baktericidními účinky v důsledku synergie obou jeho složek, sulfamethoxazolu a trimethoprimu. Obě tyto účinné složky blokují dva po sobě jdoucí kroky biosyntézy kyseliny listové v bakteriích a inhibují biosyntézu nukleových kyselin a proteinů. Prostřednictvím kompetitivní inhibice sulfamethoxazol inhibuje inkorporaci kyseliny paraaminobenzoové, životně důležité sloučeniny pro mikroorganismy, a inhibuje dihydrofolátsyn­tetázu. Trimethoprim selektivně inhibuje dihydrofolátre­duktázu, což je enzym konvertující kyselinu dihydrofolovou na kyselinu tetrahydrofolovou. Jde o selektivní účinek, protože afinita trimethoprimu k bakteriální dihydrofolátre­duktáze je několikanásobně (10⁵) vyšší než k lidskému enzymu, a protože lidský organismus je schopen přijímat kyselinu listovou a kyselinu folinovou z prostředí, kdežto mikroorganismy si tyto sloučeniny musí syntetizovat samy. In vitro se tudíž bakteriostatické koncentrace samostatně aplikovaných složek stávají při použití v kombinaci baktericidními. Tato kombinace snižuje riziko rozvoje rezistence, i když vznik plazmidové rezistence je možný. Antibakteriální účinky se projevují u širokého spektra grampozitivních a gramnegativních bakterií a také u protozoí.

Mechanismus resistence

Rezistence k trimethopri­mu/sulfametho­xazolu může být založena na jednom z následujících mechanismů:

• – Hlavním mechanismem rezistence je vytvoření změněných cílových enzymů (dihydropteroát syntetázy a dihydrofolát reduktázy), se sníženou afinitou k léčivým látkám (sulfamethoxazolu a trimethoprimu). Změna cílových enzymů vzniká jako výsledek různých mutací nebo může být zprostředkována plasmidy.

• – Nadprodukce nemodifikovaných cílových enzymů může taktéž vést k rezistenci.

• – Může docházet ke snížení schopnosti penetrace do bakteriální buňky (snížení permeability cílových bakteriálních buněk).

5.2  Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Obě složky přípravku Sumetrolim mají podobnou farmakokinetiku. Tato podobnost umožňuje kombinovanou aplikaci těchto dvou léčivých látek. Obě léčivé látky mají dobrou perorální absorpci, z gastrointes­tinálního traktu se absorbuje asi 90 % trimethoprimu a asi 80 % sulfamethoxazolu.

Distribuce

Maximální plazmatické koncentrace každé složky se dosáhne za 1–4 hodiny po perorálním podání. Vazba na plazmatické proteiny je 42–46 % u trimethoprimu a 66 % v případě sulfamethoxazolu. Terapeutický účinek lze připisovat volné frakci. Současné požití jídla snižuje AUC trimethoprimu o asi 20 %. Kombinace vykazuje dobrou distribuci do tkání, zdánlivý distribuční objem dosahuje 69 až 133 litrů u trimethoprimu a 10 až 16 litrů u sulfamethoxazolu. Tkáňové hladiny a koncentrace v různých tělesných tekutinách jsou podobné koncentracím v séru. Obě složky prostupují hematoencefalickou bariérou, placentou a obě lze detekovat v mozkomíšním moku, středním uchu, vaginální tekutině, sputu, žluči a trimethoprim rovněž v bronchiálním sekretu. Obě složky přípravku Sumetrolim se vylučují do mateřského mléka.

Biotransformace

Obě složky kombinace jsou primárně metabolizovány v játrech.

Eliminace

Léčivé látky a jejich metabolity se vylučují ledvinami (glomerulární filtrací a tubulární sekrecí); koncentrace v moči jak trimethoprimu, tak sulfamethoxazolu jsou vyšší než koncentrace v krvi. Eliminační poločas trimethoprimu je 10–12 hodin, zatímco eliminační poločas sulfamethoxazolu je 9–12 hodin. Asi 80 % podané dávky trimethoprimu a asi 30 % podané dávky sulfamethoxazolu se vyloučí nezměněno močí. Měřitelné hladiny v krvi lze pro obě sloučeniny nalézt 24 hodin po dávce. Malá frakce molekul se vylučuje žlučí. Ani jednu ze složek nelze odstranit peritoneální dialýzou, obě však lze částečně odstranit hemodialýzou.

Pediatrická populace

Farmakokinetika obou léčivých látek přípravku Sumetrolim, trimethoprimu a sulfamethoxazolu, je u pediatrické populace s normální funkcí ledvin závislá na věku. Eliminace trimethoprimu a sulfamethoxazolu je snížena u novorozenců a během prvních dvou měsíců života, poté obě látky, trimethoprim a sulfamethoxazol, vykazují vyšší eliminaci s vyšší tělesnou clearance a kratším eliminačním poločasem. Rozdíly jsou nejvýraznější u malých dětí (>1,7 měsíce až 24 měsíců) a klesají s přibývajícím věkem v porovnání s malými dětmi (1 rok až 3,6 roku), většími dětmi (7,5 roku až <10 let) a dospělými (viz bod 4.2)

U starších pacientů má sulfamethoxazol nižší renální clearance.

Při chronické poruše funkce ledvin (clearance kreatininu pod 25 ml/min) se eliminační poločas obou sloučenin prodlužuje (20–30 hodin).

5.3  Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Trimethoprim a sulfamethoxazol podávané ve vyšších než terapeutických dávkách potkanům způsobily rozštěp patra a jiné malformace plodu charakteristické pro antagonisty kyseliny listové. Těmto účinkům trimethoprimu lze zabránit suplementací kyseliny listové potravou. U králíků způsobily vysoké dávky trimethoprimu zvýšené ztráty plodu.

Dlouhodobé testy kancerogenity nebyly s kombinací trimethoprimu a sulfamethoxazolu prováděny.

V Amesově testu bylo prokázáno, že trimethoprim nemá mutagenní účinky. V periferních leukocytech pacientů užívajících 320 mg trimethoprimu a 1600 mg sulfamethoxazolu denně po dobu 112 dní nebyly detekovány žádné chromozomální aberace.

6.  FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Ponceau 4R (E124),

methylparaben (E218),

anýzový líh,

xanthanová klovatina,

sacharosa,

čištěná voda.

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

3 roky.

Po prvním otevření: 3 měsíce.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C, v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Po prvním otevření může být sirup používán až 3 měsíce.

6.5 Druh obalu a velikost balení

Lahvička z hnědého skla třídy III s bílým hliníkovým šroubovacím uzávěrem s těsnící vložkou, polypropylenová kalibrovaná 5ml odměrka, krabička.

Velikost balení: 100 ml.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

EGIS Pharmaceuticals PLC

H-1106 Budapešť, Keresztúri út 30–38.

MAĎARSKO

8.   REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

42/756/92-S/C

9.  DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 18. 12. 1992

Datum posledního prodloužení registrace: 6. 9. 2017

Další informace o léčivu SUMETROLIM

Jak se SUMETROLIM podává: perorální podání - tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 20

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Egis Pharmaceuticals PLC, Budapešť
E-mail: egispraha@egispraha.cz
Telefon: +420 227 129 111