RAWEL SR - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Rawel SR 1,5 mg potahované tablety s prodlouženým uvolňováním

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje indapamidum 1,5 mg.

Pomocná látka se známým účinkem

Jedna potahovaná tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 91,12 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta s prodlouženým uvolňováním

Bílá, kulatá, lehce bikonvexní tableta.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Rawel SR je indikován k léčbě esenciální hypertenze u dospělých.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Užívá se jedna tableta za 24 hodin, nejlépe ráno, polyká se celá s vodou, nežvýká se.

Při vyšších dávkách není zvýšen antihypertenzní účinek indapamidu, ale zvyšuje se saluretický účinek.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce ledvin (viz body 4.3 a 4.4):

Při těžkém renálním selhání (clearance kreatininu nižší než 30 ml/min) je léčba kontraindikována. Thiazidová a příbuzná diuretika jsou plně účinná pouze v případě, že renální funkce je normální nebo jen minimálně zhoršená.

Porucha funkce jater (viz body 4.3 a 4.4):

Při těžké poruše funkce jater je léčba kontraindikována.

Starší pacienti (viz bod 4.4):

U starších pacientů je nutno upravit hladiny kreatininu v krevní plazmě podle věku, tělesné hmotnosti a pohlaví. Starší pacienty lze léčit přípravkem Rawel SR pouze v případě normální nebo jen minimálně zhoršené renální funkce.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku Rawel SR u dětí a dospívajících nebyla stanovena. Nejsou dostupné žádné údaje.

Způsob podání

Perorální podání.

4.3 Kontraindikace

• hypersenzitivita na léčivou látku, na jiné sulfonamidy nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
• těžké renální selhání
• jaterní encefalopatie nebo těžká porucha funkce jater
• hypokalémie.

• 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zvláštní upozornění

Při poruše funkce jater mohou thiazidová diuretika vyvolat jaterní encefalopatii, zejména při nerovnováze elektrolytů. Při jejím výskytu je nutné podávání diuretika okamžitě zastavit.

Fotosenzitivita:

Při užívání thiazidů a příbuzných diuretik byly hlášeny reakce fotosenzitivity (viz bod 4.8). Pokud se během léčby fotosenzitivní reakce objeví, doporučuje se přerušit léčbu. Považuje-li se opětovné podávání diuretik za nezbytné, doporučuje se chránit plochy exponované slunci nebo umělému UVA záření.

Pomocné látky:

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy tento přípravek nemají užívat.

Zvláštní opatření pro použití

Rovnováha vody a elektrolytů:

Plazmatická hladina sodíku

Hladinu sodíku je nutno stanovit ještě před zahájením léčby a pak ji v pravidelných intervalech kontrolovat. Pokles hladiny sodíku v plazmě může být zpočátku asymptomatický, a proto je nezbytné pravidelné sledování, které musí být u starších pacientů a u pacientů s cirhózou jater častější (viz body 4.8 a 4.9). Každá diuretická léčba může vést k hyponatremii, někdy s velmi vážnými následky. Hyponatremie s hypovolemií může být zodpovědná za dehydrataci a ortostatickou hypotenzi. Současný úbytek chloridových iontů může vést k sekundární kompenzační metabolické alkalóze: incidence a stupeň tohoto efektu jsou mírné.

Plazmatická hladina draslíku

Deplece draslíku s hypokalemií představuje hlavní riziko podávání thiazidových a příbuzných diuretik. U určitých vysoce rizikových skupin pacientů musí být riziku hypokalemie zabráněno (< 3,4 mmol/l), tj. u starších pacientů, podvyživených pacientů a/nebo u pacientů, kteří užívají více léčiv současně, u pacientů s cirhózou jater s otoky a ascitem, u pacientů s ischemickou chorobou srdeční a srdečním selháním. U těchto pacientů zvyšuje hypokalemie kardiotoxicitu digitalisových přípravků a riziko arytmií.

U osob s dlouhým QT intervalem, ať už vrozeným nebo iatrogenním, je rovněž zvýšené riziko. Hypokalémie, stejně jako bradykardie, je pak predisponujícím faktorem výskytu závažných arytmií, zejména potenciálně fatálních torsade de pointes.

U všech výše uvedených případů je třeba častěji sledovat plazmatické hladiny draslíku. První měření plazmatické hladiny draslíku má být provedeno v prvním týdnu po zahájení léčby.

Při zjištění hypokalemie je nutná její korekce.

Plazmatická hladina vápníku

Thiazidová a příbuzná diuretika mohou snižovat vylučování vápníku močí a vyvolat tak mírné a přechodné zvýšení jeho plazmatické hladiny. Skutečná hyperkalcemie může být následkem dříve nerozpoznané hyperparatyreózy.

Před vyšetřením funkce příštítných tělísek má být léčba diuretikem přerušena.

Hladina glukózy v krvi

Sledování hladiny glukózy v krvi je důležité u diabetiků, zvláště při přítomnosti hypokalemie.

Kyselina močová

U pacientů s hyperurikemií může být zvýšený výskyt záchvatů dny.

Renální funkce a diuretika

Thiazidová a příbuzná diuretika jsou plně účinná, pouze pokud jsou renální funkce normální nebo mírně snížené (plazmatické hladiny kreatininu u dospělých nižší než 25 mg/l, tj. 220 ^mol/l). U starších pacientů musí být hladina kreatininu upravena vzhledem podle věku, tělesné hmotnosti a pohlaví.

Hypovolemie, která je důsledkem ztráty vody a sodíku vyvolané diuretikem na počátku léčby, je příčinou snížení glomerulární filtrace. To může vést ke zvýšení hladiny urey v krvi a kreatininu v plazmě. Tato přechodná funkční renální insuficience nemá u pacientů s normálními renálními funkcemi žádné následky, ale může zhoršit stávající renální insuficienci.

Sportovci

Sportovci mají být upozorněni, že tento léčivý přípravek obsahuje léčivou látku, která může vyvolat pozitivitu dopingových testů.

• 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kombinace, které nejsou doporučeny

Lithium

Zvýšené plazmatické hladiny lithia se známkami předávkování, podobně jako při neslané dietě (snížené vylučování lithia močí). Pokud je ale podávání diuretik nutné, je třeba pečlivě sledovat plazmatické hladiny lithia a upravit dávkování.

Kombinace vyžadující opatření pro použití

Léky vyvolávající torsade de pointes:

• – antiarytmika třídy Ia (chinidin, hydrochinidin, disopyramid),

• – antiarytmika třídy III (amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid),

• – některá antipsychotika: fenothiaziny (chlorpromazin, cyamemazin, levomepromazin, thioridazin, trifluoperazin),

• – benzamidy (amisulprid, sulpirid, sultoprid, tiaprid),

• – butyrofenony (droperidol, haloperidol),

• – ostatní: bepridil, cisaprid, difemanilium, erythromycin i.v., halofantrin, mizolastin, pentamidin, sparfloxacin, moxifloxacin, vinkamin i.v..

Zvýšení rizika ventrikulárních arytmií, zvláště torsade de pointes (rizikový faktor je hypokalemie). Je třeba monitorovat hypokalemii a korigovat ji, je-li potřeba, před použitím této kombinace. Je třeba monitorovat klinický stav, plazmatické hladiny elektrolytů a EKG. Používejte látky, které nemají nevýhodu vzniku torsade de pointes při hypokalemii.

Nesteroidní protizánětlivé přípravky (podávané systémově) včetně selektivních inhibitorů COX-2, vysoké dávky kyseliny salicylové (> 3 g/den):

Možnost snížení antihypertenzního účinku indapamidu. Riziko akutního renálního selhání u dehydrovaných pacientů (snížená glomerulární filtrace). Zavodněte pacienta; na začátku léčby sledujte renální funkci.

Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE):

Riziko náhlé hypotenze a/nebo akutního renálního selhání, pokud se zahájí léčba inhibitorem ACE při současné depleci sodíku (zejména u pacientů se stenózou renální arterie).

Při hypertenzi, kdy předchozí léčba diuretiky mohla způsobit depleci sodíku, je nutno:

• – buď vysadit diuretikum 3 dny před zahájením léčby inhibitorem ACE a v případě potřeby začít znovu podávat diuretikum vedoucí k hypokalemii;

• – nebo podávat nízké počáteční dávky inhibitoru ACE a dávky zvyšovat pouze postupně.

Při městnavém srdečním selhání je třeba začít podávat velmi nízkou dávku inhibitoru ACE, případně po snížení dávky kombinovaného diuretika vedoucího k hypokalemii.

V každém případě je třeba sledovat v prvních týdnech léčby inhibitorem ACE renální funkce (plazmatické hladiny kreatininu).

Jiné látky způsobující hypokalemii: amfotericin B (i.v.), gluko- a mineralokortikoidy (systémové), tertakosaktid, stimulační laxativa

Zvýšené riziko hypokalemie (aditivní účinek). Sledovat plazmatickou hladinu draslíku a v případě potřeby ji korigovat. Nutno mít na paměti v případě současně léčby digitalisem. Používat nestimulační laxativa.

Baklofen:

Zvýšený antihypertenzní účinek.

Zavodnit pacienta; při zahájení léčby sledovat funkci ledvin.

Digitalisové přípravky:

Hypokalemie predisponující k toxickým účinkům digitalisu.

Sledovat plazmatickou hladinu draslíku a EKG a v případě potřeby upravit léčbu.

Kombinace, které je nutno vzít v úvahu

Kalium šetřící diuretika (amilorid, spironolakton, triamteren):

Zatímco u některých pacientů jsou tyto racionální kombinace užitečné, nevylučují možnost hypokalemie nebo hyperkalemie (zvláště u pacientů s renálním selháním nebo s diabetem). Je třeba sledovat plazmatické hladiny draslíku a EKG, popř. přehodnotit léčbu.

Metformin:

Zvýšené riziko mléčné acidózy způsobené metforminem následkem možnosti funkčního renálního selhání v souvislosti s diuretiky a zejména s kličkovými diuretiky. Nepodávejte metformin, pokud kreatinin v krevní plazmě překračuje 15 mg/l (135 ^mol/l) u mužů a 12 mg/l (110 ^mol/l) u žen.

Jodované kontrastní látky:

Při dehydrataci způsobené diuretiky existuje zvýšené nebezpečí akutního renálního selhání, zvláště pokud se použijí vysoké dávky jodovaných kontrastních látek.

Opětovné zavodnění před podáním jodovaných sloučenin.

Antidepresiva podobná imipraminu, neuroleptika:

Zvyšuje se antihypertenzní účinek a riziko ortostatické hypotenze (aditivní účinek).

Vápník (soli):

Riziko hyperkalcemie vyvolané sníženým vylučováním vápníku močí.

Cyklosporin, takrolimus:

Riziko zvýšené hladiny kreatininu v krevní plazmě bez jakékoliv změny hladin cyklosporinu v krevním oběhu, dokonce i bez vyčerpání vody/sodíku.

Kortikosteroidy, tetrakosaktid (systémový)

Snížený antihypertenzní účinek (retence vody/sodíku v důsledku podání kortikosteroidů).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o podávání indapamidu těhotným ženám jsou omezené (méně než 300 ukončených těhotenství) nebo nejsou k dispozici. Dlouhodobé vystavení působení thiazidu během třetího trimestru těhotenství může snížit objem plazmy a uteroplacentární krevní tok u matky, což může způsobit fetoplacentární ischemii a retardaci růstu.

Studie reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky (viz bod 5.3).

Podávání indapamidu v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje.

Kojení

Informace o vylučování indapamidu/me­tabolitů do lidského mateřského mléka jsou nedostatečné. Může nastat přecitlivělost na léky odvozené od sulfonamidu a hypokalemie. Riziko pro novorozence/kojence nelze vyloučit.

Indapamid je blízce příbuzný s thiazidovými diuretiky, která byla spojována během kojení se snížením nebo dokonce s potlačením kojení.

Indapamid se během kojení nemá používat.

Fertilita

Studie reprodukční toxicity neprokázaly žádný vliv na fertilitu u samců a samic potkanů (viz bod 5.3). Žádné účinky na lidskou fertilitu se neočekávají.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Indapamid neovlivňuje pozornost, avšak v jednotlivých případech mohou nastat různé reakce související s poklesem krevního tlaku, zejména na počátku léčby nebo při přidání jiného antihypertenziva.

Následkem toho může být schopnost řídit vozidla nebo obsluhovat stroje zhoršena.

4.8 Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Nejčastějšími hlášenými nežádoucími účinky jsou hypersenzitivní reakce, zejména dermatologické, u pacientů s predispozicí k alergickým a astmatickým reakcím a makulopapulární vyrážky.

V klinických studiích byla po léčbě trvající 4 až 6 týdnů pozorována hypokalemie (plazmatické hladiny draslíku < 3,4 mmol/l) u 10 % pacientů a < 3,2 mmol/l u 4 % pacientů. Po léčbě trvající 12 týdnů dosahovalo průměrné snížení plazmatických hladin draslíku 0,23 mmol/l.

Většina nežádoucích účinků ovlivňujících klinické nebo laboratorní parametry je závislých na dávce.

Přehled nežádoucích účinků v tabulce

Během léčby indapamidem byly pozorovány následující nežádoucí účinky řazené podle následující četnosti:

• – Velmi časté (> 1/10)

• – Časté (> 1/100 až < 1/10)

• – Méně časté (> 1/1 000 až < 1/100)

• – Vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000)

• – Velmi vzácné (< 1/10 000)

• – Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

  Třídy orgánových systémů podle MedDRA	Nežádoucí účinky	Frekvence
  Poruchy krve a lymfatického	Agranulocytóza	Velmi vzácné
  	Aplastická anemie	Velmi vzácné

  systému	Hemolytická anemie	Velmi vzácné
  	Leukopenie	Velmi vzácné
  	Trombocytopenie	Velmi vzácné
  Poruchy metabolismu a výživy	Hyperkalcemie	Velmi vzácné
  	Deplece draslíku s hypokalemií, což je obzvláště závažné u některých vysoce rizikových skupin pacientů (viz bod 4.4)	Není známo
  	Hyponatremie (viz bod 4.4)	Není známo
  Poruchy nervového systému	Vertigo	Vzácné
  	Únava	Vzácné
  	Bolest hlavy	Vzácné
  	Parestezie	Vzácné
  	Synkopa	Není známo
  Poruchy oka	Myopie	Není známo
  	Rozmazané vidění	Není známo
  	Postižení zraku	Není známo
  Srdeční poruchy	Arytmie	Velmi vzácné
  	Torsade de pointes (potentionálně fatální) (viz body 4.4 a 4.5)	Není známo
  Cévní poruchy	Hypotenze	Velmi vzácné
  Gastrointestinální poruchy	Zvracení	Méně časté
  	Nauzea	Vzácné
  	Zácpa	Vzácné
  	Sucho v ústech	Vzácné
  	Pankreatitida	Velmi vzácné
  Poruchy jater a žlučových cest	Abnormální funkce jater	Velmi vzácné
  	Možnost rozvoje jaterní encefalopatie v případě jaterní insuficience (viz body 4.3 a 4.4)	Není známo
  	Hepatitida	Není známo
  Poruchy kůže a podkožní tkáně	Hypersenzitivní reakce	Časté
  	Makulopapulární vyrážka	Časté
  	Purpura	Méně časté
  	Angioedém	Velmi vzácné
  	Kopřivka	Velmi vzácné
  	Toxická epidermální nekrolýza	Velmi vzácné
  	Stevens-Johnsonův syndrom	Velmi vzácné
  	Možnost zhoršení stávajícího akutního diseminovaného lupusu erythematodes	Není známo
  	Fotosenzitivní reakce (viz bod 4.4)	Není známo
  Poruchy ledvin a močových cest	Renální selhání	Velmi vzácné
  Vyšetření	Prodloužený QT interval na elektrokardiogramu (viz body 4.4 a 4.5)	Není známo
  	Zvýšená hladina glukózy v krvi (viz bod 4.4)	Není známo
  	Zvýšená hladina kyseliny močové v krvi (viz bod 4.4)	Není známo
  	Zvýšené hladiny jaterních enzymů	Není známo

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Příznaky

Bylo zjištěno, že indapamid není toxický až do dávky 40 mg, což je 27násobek terapeutické dávky. Známky akutní otravy se projevují především jako poruchy rovnováhy vody/elektrolytů (hyponatremie, hypokalemie). Klinicky se může vyskytnout nauzea, zvracení, hypotenze, křeče, vertigo, závratě, zmatenost, polyurie nebo oligurie případně až anurie (následkem hypovolemie).

Léčba

Počátečním opatřením je rychlá eliminace požité látky (látek) výplachem žaludku a/nebo podáním aktivního uhlí s následnou obnovou rovnováhy vody/elektrolytů ve specializovaném zdravotnickém zařízení.

5.  FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1  Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: sulfonamidy, samotné, ATC kód: C03BA11.

Mechanismus účinku

Indapamid je sulfonamidový derivát s indolovým kruhem, farmakologicky příbuzný thiazidovým diuretikům, který působí inhibicí reabsorpce sodíku v kortikálním dilučním segmentu renálních tubulů.

Farmakodynamické účinky

Zvyšuje vylučování sodíku a chloridů močí a v menší míře i vylučování draslíku a hořčíku, čímž zvyšuje objem vyloučené moči a má antihypertenzní účinek.

Klinická účinnost a bezpečnost

Studie fáze II a III s použitím monoterapie prokázaly antihypertenzní účinek trvající 24 hodin. Ten nastával při dávkách, při kterých byl diuretický účinek mírný.

Antihypertenzní účinek indapamidu souvisí se zlepšením tepenné pružnosti a snížením arteriolární a celkové periferní rezistence.

Indapamid snižuje hypertrofii levé komory.

U thiazidových a podobných diuretik se terapeutický účinek nad určitou dávkou již dále nezvyšuje, zatímco nežádoucí účinky se dále zhoršují. Proto v případě neúčinné léčby již nelze dávku dále zvyšovat.

U hypertoniků bylo krátko- středně- a dlouhodobým pozorováním zjištěno, že indapamid:

• – neinterferuje s metabolismem lipidů: triacylglycerolů, LDL-cholesterolu a HDL-cholesterolu;

• – neinterferuje s metabolismem cukrů, a to dokonce ani u diabetiků s hypertenzí.

5.2  Farmakokinetické vlastnosti

Indapamid 1,5 mg je dodáván ve formě tablet s prodlouženým uvolňováním na základě matricového systému, ve kterém je léčivá látka dispergována v nosiči, což umožňuje postupné uvolňování indapamidu.

Absorpce

Frakce uvolněného indapamidu je rychle a úplně absorbována gastrointestinálním traktem. Jídlo mírně zvyšuje rychlost absorpce, ale nemá vliv na množství absorbovaného léčiva. Maximální hladiny v séru je po jednotlivé dávce dosaženo přibližně 12 hodin po podání, opakované podání sníží výkyvy v sérových hladinách mezi 2 dávkami. Existuje interindividuální variabilita.

Distribuce

Vazba indapamidu na plazmatické bílkoviny je 79%.

Poločas eliminace z plazmy je 14 až 24 hodin (průměrně 18 hodin).

Rovnovážný stav je dosažen po 7 dnech.

Opakované podání nevede k akumulaci.

Biotransformace

Látka se vylučuje převážně močí (70 % dávky) a stolicí (22 %) v podobě neaktivních metabolitů.

Další zvláštní skupiny pacientů

Farmakokinetické parametry se u pacientů s poruchou funkce ledvin nemění.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Indapamid byl testován na mutagenní a karcinogenní vlastnosti s negativním výsledkem.

Nejvyšší dávky po perorálním podání různým druhům zvířat (40 až 8000násobky terapeutické dávky) vykazovaly exacerbaci diuretických vlastností indapamidu. Během studií akutní toxicity indapamidu podávaného intravenózně nebo intraperitoneálně souvisely hlavní příznaky otravy s farmakologickým účinkem indapamidu, tj. bradypnoe a periferní vazodilatace.

Studie reprodukční toxicity neprokázaly embryotoxicitu ani teratogenitu.

K poškození fertility nedošlo u samců ani u samic potkanů.

6.  FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1  Seznam pomocných látek

Jádro tablety: hypromelosa celulosový prášek monohydrát laktosy povidon

koloidní bezvodý oxid křemičitý

magnesium-stearát

Potahová vrstva tablety:

hypromelosa

makrogol 400

oxid titaničitý (E171)

6.2  Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3  Doba použitelnosti

5 let.

6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Blistr (Al fólie, PVC/PVDC fólie): 20 potahovaných tablet s prodlouženým uvolňováním (2 blistry po 10 tabletách) v krabičce.

Blistr (Al fólie, PVC/PVDC fólie): 30 potahovaných tablet s prodlouženým uvolňováním (3 blistry po 10 tabletách) v krabičce.

Blistr (Al fólie, PVC/PVDC fólie): 60 potahovaných tablet s prodlouženým uvolňováním (6 blistrů po 10 tabletách) v krabičce.

Blistr (Al fólie, PVC/PVDC fólie): 90 potahovaných tablet s prodlouženým uvolňováním (9 blistrů po 10 tabletách) v krabičce.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.

7.  DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

KRKA, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko

8.   REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

58/294/05-C

9.  DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

7. 9. 2005/11­. 7. 2009

Další informace o léčivu RAWEL SR

Jak se RAWEL SR podává: perorální podání - tableta s prodlouženým uvolňováním
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Blistr
Velikost balení: 20

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Krka, d.d., Novo mesto, Novo mesto
E-mail: info.cz@krka.biz