PHENAEMAL - souhrnné informace

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Phenaemal 100 mg tablety

Phenaemaletten 15 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Phenaemal: Jedna tableta obsahuje phenobarbitalum 100 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktosy 35,62 mg v jedné tabletě.

Phenaemaletten: Jedna tableta obsahuje phenobarbitalum 15 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktosy 40 mg v jedné tabletě.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Popis přípravku:

Phenaemal:

bílé, kulaté, ploché tablety s fasetou o průměru 9 mm, na jedné straně vyraženo DN, na druhé straně čtvrtící kříž.

Tabletu lze rozdělit na dvě stejné dávky. Dělení na čtvrtiny má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na čtyři stejné dávky.

Phenaemaletten:

bílé, mírně vypouklé tablety o průměru 5,7 mm, na jedné straně vyraženo TC, na druhé straně půlicí rýha.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Různé formy epilepsie kromě absencí.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dávkování se řídí podle druhu a závažnosti onemocnění.

Epilepsie

Terapeutické sérové koncentrace s antikonvulzivním účinkem jsou 10–40 Lig/ml, u většiny pacientů však dostačují koncentrace 15–25 gg/ml.

Dospělí

Při léčbě epilepsie je u dospělých doporučovaná denní dávka 1–3 mg fenobarbitalu na 1 kg tělesné hmotnosti. Vzhledem k vysoké variabilitě rychlosti metabolismu u jednotlivých osob může být nezbytné upravit udržovací dávku v dalším průběhu léčby. Denní dávka může být podána jednorázově, nejlépe před spaním, nebo rozdělena do 2 jednotlivých dá­vek.

Pediatrická populace

U dětí je celková výchozí dávka 3–4 mg/kg tělesné hmotnosti/den. Vzhledem vysoké variabilitě rychlosti metabolismu u jednotlivých osob možná bude nutno upravit udržovací dávku v dalším průběhu léčby.

U kojenců ve věku od 6 týdnů do 1 roku může být výchozí dávka 3–4 mg/kg tělesné hmotnosti/den zvýšena na udržovací dávku až 8 mg/kg tělesné hmotnosti/den kvůli vyšší rychlosti metabolismu.

Novorozenci a kojenci ve věku do 6 týdnů potřebují vyšší zaváděcí dávku, která se obvykle podává jako pomalá intravenózní infuze. Udržovací dávky 3–4 mg/kg tělesné hmotnosti/den budou u této věkové skupiny udržovat terapeutické koncentrace v séru.

Denní dávka může být podána jednorázově nejlépe před spaním, nebo dělena do 2 jednotlivých dá­vek.

Malým dětem se přípravek podává pouze tehdy, pokud není jiná možnost léčby.

Zvláštní, populace

U starších pacientů je často nutné dávku snížit. U pacientů s poruchou funkce jater je třeba snížit počáteční dávku. U pacientů s poruchou funkce ledvin při poklesu clearance kreatininu pod 10 ml/min je třeba snížit dávku a prodloužit interval mezi dávkami.

U pacientů na peritoneální dialýze je nutné přizpůsobit dávku. Přibližně 35–40 % denní dávky fenobarbitalu se vyloučí během 24 hodin. Clearance je závislá na individuální charakteristice pacienta a typu dialýzy. Sérové koncentrace fenobarbitalu mají být pečlivě monitorovány a dávka upravena pro udržení terapeutických sérových hladin.

Délka léčby

O délce léčby fenobarbitalem rozhoduje ošetřující lékař a řídí se všeobecně průběhem základního onemocnění. Ošetřující lékař musí proto pravidelně přehodnocovat, zda podávání fenobarbitalu je u nemocného ještě indikováno. Při delším podávání fenobarbitalu vzniká, jako u všech léčivých přípravků obsahujících barbituráty, nebezpečí rozvoje závislosti.

Vysazení fenobarbitalu může vést k symptomům z odnětí (viz bod 4.4). Proto se doporučuje vysazovat fenobarbital postupným snižováním dávky.

Způsob podání

Tablety se zapíjejí dostatečným množstvím tekutiny (1 sklenkou vody)

4.3 Kontraindikace

• – Hypersensitivita na léčivou látku, na jiné barbituráty nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

• – Akutní otrava alkoholem, hypnotiky a analgetiky.

• – Intoxikace budivými látkami a centrálně tlumivými psychofarmaky.

• – Akutní jaterní porfyrie.

• – Závažná jaterní dysfunkce.

• – Závažná respirační deprese.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Phenaemal/Phe­naemaletten lze v následujících případech používat jen se zvýšenou opatrností:

• – závažná porucha funkce ledvin

• – závažné poškození myokardu

• – respirační onemocnění, zejména v souvislosti s dušností a obstrukcí

• – zneužívání drog, alkoholismus a jiné závislosti vyskytující se v anamnéze pacienta

• – afektivní poruchy v rodinné anamnéze

• – akutní bolest, protože se může vyvolat paradoxní excitace nebo se mohou zamaskovat důležité příznaky

• – pacienti s poruchami vědomí

Fenobarbital má primární potenciál pro vznik závislosti. Riziko vzniku závislosti existuje již po několika týdnech každodenního používání. Toto se týká nejen zneužívání zvlášť vysokých dávek léku, ale též používání v rámci normálního léčebného dávkování.

Po vysazení fenobarbitalu se mohou záchvaty vrátit s větší závažností a dokonce se může objevit status epileptikus. Další abstinenční příznaky po vysazení fenobarbitalu zahrnují úzkost, bolesti hlavy, svalové záškuby, třes, slabost, závratě, narušení zrakového vnímání, nevolnost, zvracení, nespavost, tachykardii, ortostatickou hypotenzi, halucinace a delirium. Proto se doporučuje vysazovat fenobarbital postupným snižováním dávky.

Během dlouhodobé léčby fenobarbitalem se vyžaduje pravidelné sledování sérových koncentrací fenobarbitalu společně s krevním obrazem, koncentracemi fosfatázy, funkcí jater a ledvin.

Kontrola sérových koncentrací fenobarbitalu se rovněž vyžaduje v počáteční fázi terapie (aby se stanovila individuální rychlost absorpce a eliminace), před a po změně léku a dále v případě nedostatečné účinnosti.

Kontroly sérových koncentrací je rovněž zapotřebí v případě nežádoucích účinků a podezření na intoxikaci, dále při léčbě epilepsie během těhotenství a šestinedělí.

Z důvodu možného působení na kostní metabolismus jsou indikovány pravidelné kontroly minerálů.

Podávání fenobarbitalu může paradoxně vyvolat záchvaty (např. absence).

Během léčby je zapotřebí vyvarovat se konzumace alkoholu.

Kvůli zvýšené citlivosti na fenobarbital se doporučuje postupovat u starších pacientů s opatrností.

Z důvodu možné fotosenzitizace je třeba vyhnout se silnému slunečnímu záření.

Při použití přípravku Phenaemal/Phe­naemaletten je nutno vzít v úvahu tlumivý účinek fenobarbitalu na respirační funkce.

Byly hlášeny život ohrožující kožní reakce Stevens-Johnsonova syndromu (SJS) a toxické epidermální nekrolýzy (TEN) po použití fenobarbitalu. Pacienti mají být upozorněni na příznaky těchto závažných kožních reakcí a mají být důkladně sledováni s ohledem na možný výskyt kožních reakcí. Nejvyšší riziko rozvoje SJS nebo TEN je v průběhu prvních týdnů léčby. Pokud se vyskytnou příznaky SJS nebo TEN (např. zhoršující se kožní vyrážka, často s puchýři nebo slizničními lézemi), léčba fenobarbitalem má být přerušena. Nejlepší výsledky při zvládání SJS a TEN je možné dosáhnout včasným stanovením diagnózy a okamžitým vysazením suspektních léčivých přípravků. Časné přerušení léčby je spojeno s lepší prognózou.

Pokud dojde u pacienta k rozvoji SJS nebo TEN po užití fenobarbitalu, nesmí být u pacienta fenobarbital nikdy znovu nasazen.

Během léčby antiepileptiky v různých indikacích byly u některých pacientů hlášeny případy sebevražedných představ a chování. Metaanalýza randomizovaných placebem kontrolovaných klinických studií antiepileptik rovněž prokázala mírně zvýšené riziko sebevražedných představ a chování.

Mechanismus vzniku není znám a dostupná data nevylučují možnost zvýšeného rizika u fenobarbitalu. Proto by u pacientů měly být sledovány příznaky sebevražedných představ či chování a zvážena vhodná léčba. Pacienti (a osoby poskytující pacientům péči) by měli být upozorněni na to, že v případě výskytu symptomů sebevražedného myšlení či chování, by měli vyhledat lékařskou pomoc.

Existuje riziko alergické zkřížené reakce s dalšími antiepileptiky. Pacienti, u nichž se projevila hypersenzitivní reakce na jiná antiepileptika, jsou rovněž ve větší míře ohroženi hypersenzitivitou na fenobarbital. Fenobarbital se musí vždy neprodleně vysadit, pokud se objeví známky hypersenzitivní reakce (viz bod 4.8).

Informace o pomocných látkách

Tento přípravek obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Současné podání s jinými centrálně tlumivými přípravky (jako psychofarmaka, anestetika, analgetika, hypnotika a antihistaminika) nebo s alkoholem může vést k aditivním tlumivým účinkům na centrální nervový systém (CNS).

Barbituráty jsou induktory některých jaterních enzymů odpovědných za odbourávání některých léčiv v játrech. Dosud bylo hlášeno, že fenobarbital indukuje subtypy cytochromu P450: CYP1A2, 2B, 2C8, 2C9, 2C19 a 3A4. Účinky následujících léčiv mohou tak být sníženy:

• – karbamazepin, oxkarbazepin, lamotrigin, valproát, ethosuximid, felbamát, topiramát, zonisamid, tiagabin, fenytoin

• – klonazepam

• – bupropion, mianserin, tricyklická antidepresiva

• – klozapin, haloperidol, aripiprazol

• – paracetamol (viz také níže)

• – methadon

• – perorální kontraceptiva

• – hormony štítné žlázy

• – vitamin D (požadavek na vitamín D může být zvýšený)

• – doxycyklin, chloramfenikol, metronidazol, rifampicin

• – griseofulvin, azoly (např. itrakonazol, ketokonazol, flukonazol)

• – inhibitory proteáz (např. darunavir, lopinavir, indinavir, nelfinavir)

• – metoprolol, propranolol

• – blokátory kalciových kanálů (např. felodipin, verapamil, nimodipin, nifedipin, diltiazem)

• – disopyramid, chinidin

• – digoxin (hladina v séru může být snížena na polovinu)

• – lidokain

• – perorální antikoagulancia (např. warfarin)

• – cyklosporin, takrolimus

– cimetidin

– teniposid, etoposid, irinotekan

– teofylin, montelukast

Oxkarbazepin a felbamát mohou zvyšovat sérovou koncentraci fenobarbitalu. Může být nutné snížení dávky fenobarbitalu.

Kyselina valproová zesiluje účinky a do určité míry i nežádoucí účinky barbiturátů (prostřednictvím zvýšení sérové koncentrace fenobarbitalu), a proto společné podávání může zvýšit únavnost zvláště u dětí. Při souběžném používání může být snížení dávky fenobarbitalu nezbytné.

Fenytoin může zvyšovat sérovou koncentraci fenobarbitalu. Sérová koncentrace fenytoinu se může zvýšit nebo snížit (viz také výše).

Stiripentol inhibuje izoenzymy CYP2C19 a CYP3A4 cytochromu P450, a proto může souběžný příjem vést k farmakokinetické interakci s fenobarbitalem (inhibice jaterního metabolismu). Následkem jsou zvýšené sérové koncentrace fenobarbitalu s potenciálním rizikem předávkování. Fenobarbital by se neměl se stiripentolem souběžně používat. Pokud bude současné podávání nevyhnutelné, doporučuje se klinické sledování sérových koncentrací fenobarbitalu s případnými úpravami dávky.

Antidepresiva (včetně MAOI, SSRI a tricyklických přípravků) mohou antagonizovat antiepileptickou aktivitu fenobarbitalu snížením prahu pro konvulze.

Souběžné používání chlorpromazinu s fenobarbitalem může snížit hladiny obou léků v krvi.

Účinky barbiturátů se mohou snížit současným podáváním memantinu.

Potravinové doplňky obsahující kyselinu listovou mohou způsobovat snížené hladiny fenobarbitalu v séru.

O barbiturátech je známo, že zvyšují toxicitu methotrexátu.

Barbituráty mohou zvyšovat hepatotoxicitu a snížit účinnost paracetamolu (viz také výše).

Absorpce fenobarbitalu může být ovlivněna současným podáváním aktivního medicínského uhlí.

Souběžné použití fenobarbitalu s léčivými přípravky obsahujícími třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) se nedoporučuje, protože sérové koncentrace a tím i terapeutické účinky fenobarbitalu by se mohly snížit.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Ženy ve fertilním věku

• V případě, že žena plánuje otěhotnět, je třeba přehodnotit potřebu antiepileptic­ké léčby.

Léčba více přípravky může souviset s vyšším rizikem vrozených malformací, proto je třeba vyhnout se kombinaci s jinými antikonvulzivy či jinými přípravky, je-li to možné.

Léčba fenobarbitalem nesmí být během těhotenství přerušena bez souhlasu lékaře, protože náhlé přerušení léčby nebo nekontrolované snížení dávek může u těhotné ženy vést k epileptickým záchvatům, které mohou ohrozit ji a/nebo nenarozené dítě.

Je nutné zvážit doplnění kyseliny listové (viz výše).

Doporučujeme aplikaci prenatálních diagnostických metod pro včasné odhalení poškození (ultrazvuk a stanovení alfa-fetoproteinu).

Účinky na novorozence

K zabránění poruch krvácivosti, způsobených nedostatkem vitaminu K, je na místě profylaktické perorální podávání vitaminu K1 v posledním měsíci těhotenství a rovněž je vhodné podání vitaminu K1 novorozenci bezprostředně po porodu. Navíc je zapotřebí sledovat novorozence, zda nejeví známky krvácení.

U novorozenců žen léčených fenobarbitalem se může objevit sedace zvláště v období bezprostředně po porodu.

U novorozenců, jejichž matky během těhotenství užívaly fenobarbital, byly popsány abstinenční příznaky. Tyto příznaky se objevují zejména, pokud novorozenci nejsou kojeni. Tito kojenci proto musí být pod pediatrickým dohledem.

Kojení

Fenobarbital přechází do mateřského mléka. Ženy užívající vysoké dávky fenobarbitalu by neměly kojit. U žen užívajících nízké dávky fenobarbitalu je nutné zvážit riziko abstinenčních příznaků u nekojených kojenců v porovnání s rizikem farmakologických účinků (sedace se snížením sacího reflexu a následné ztráty tělesné hmotnosti). Sérová koncentrace volného fenobarbitalu může být u kojeného dítěte vyšší než u matky, protože množství fenobarbitalu přijímaného v děloze a při kojení se hromadí z důvodu jeho pomalejší eliminace u novorozenců. Kojené děti proto musí být pečlivě sledovány s ohledem na možné nežádoucí účinky (sedaci). Je-li to nutné, mělo by kojení být zahájeno po skončení časného neonatálního období. U kojených dětí je nutné pravidelně sledovat mimo klinický stav také sérovou koncentraci fenobarbitalu. Odstavení kojence je třeba provádět pomalu v průběhu několika týdnů. V případě náhlého odstavení musí kojence monitorovat lékař.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Fenobarbital může i při správném dávkování natolik změnit reakční schopnosti, že tím může být ovlivněna schopnost aktivní účasti v dopravě a při obsluze strojů. To platí ve zvýšené míře při současném požití alkoholu.

Je proto vhodné, aby osoby, které používají fenobarbital, alespoň v prvních dnech léčby neřídily motorová vozidla, neobsluhovaly stroje a nevykonávaly činnost, vyžadující zvýšenou pozornost. Rozhodnutí v jednotlivých případech přísluší ošetřujícímu lékaři s přihlédnutím k individuálním reakcím pacienta a k aktuální dávce přípravku.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou uvedeny níže podle tříd orgánových systémů dle terminologie MedDRA a podle frekvence výskytu:

Velmi časté (>1/10)

Časté (>1/100 až <1/10)

Méně časté (>1/1000 až <1/100) Vzácné (>1/10000 až <1/1000) Velmi vzácné (<1/10000) Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Poruchy krve a lymfatického systému

Méně časté: Poškození kostní dřeně, megaloblastová anémie po dlouhodobém používání.

Není známo: leukocytóza, lymfocytóza, leukopenie, agranulocytóza nebo

trombocytopenie.

Poruchy imunitního systému

Endokrinní poruchy

Psychiatrické poruchy

Poruchy nervového systému

záchvaty).

Po večerním podání může být následující ráno narušena reakční schopnost z důvodu snížené koncentrace a únavy.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Není známo: Respirační deprese.

Gastrointestinální poruchy

Méně časté: Nauzea, zvracení, zácpa, epigastrický diskomfort.

Poruchy j ater a žlučových cest

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Vzácné: Osteopenie, rachitida.

Velmi vzácné: Dupuytrenova kontraktura, často s hypertofií prstových kloubů a pojivové

tkáně, periarthritis humeroscapularis (zmrzlé rameno).

Není známo: Artralgie, fibromatóza

U pacientů dlouhodobě léčených fenobarbitalem byly hlášeny případy snížené kostní denzity, osteopenie, osteoporózy a zlomenin (viz také bod 4.4). Mechanismus, kterým fenobarbital ovlivňuje kostní metabolismus, nebyl rozpoznán.

Poruchy ledvin a močových cest

Méně časté: Porucha funkce ledvin.

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Velmi časté: Sexuální dysfunkce (snížení libida, impotence).

Vyšetření

Není známo: Pokles hladiny kyseliny listové.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky:

4.9 Předávkování

Příznaky předávkování:

Známky předávkování mohou u některých pacientů nastat při koncentracích od 30 |ig/ml.

Příznaky předávkování fenobarbitalem mohou zahrnovat následující: závrať, stupor, kardiovaskulární deprese s hypotonií, selhání ledvin, hypotermie, puchýře, nystagmus v krajních polohách a při přímém pohledu, snížená pozornost, oslabení šlachových reflexů, minimální ataxie, ataxie s pohotovostí k pádům, somnolence, spánek, semikóma, kóma, deprese dýchání, šok s dilatací pupil. Předávkování fenobarbitalem může mít fatální následky.

Léčba předávkování:

Při otravě barbiturátem je zapotřebí přijmout následující opatření: respirační a oběhová podpora, eliminaci látky z těla všeobecně pozdržet až do příjezdu do nemocnice. Poté nejméně jednou za hodinu kontrolovat puls, krevní tlak, respiraci a rektální teplotu.

K odstranění fenobarbitalu z gastrointes­tinálního traktu a systémově absorbovaného fenobarbitalu se doporučují opakované perorální dávky aktivního medicínského uhlí.

Další (přídavné) možnosti: Alkalizovaná forsírovaná diuréza, hemodialýza, hemoperfúze.

Pozor: Epinefrin (adrenalin) může zhoršit hypotonii.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antiepileptika, barbituráty a jejich deriváty

ATC kód: N03AA02

Mechanismus účinku

Mechanismus účinku barbiturátů není zcela znám. Předpokládá se, že posilují inhibici synaptického přenosu zprostředkovanou GABA vazbou na komplex receptor GABA a chloridového kanálu. Kromě toho presynapticky potlačují uvolnění excitačního mediátoru a zpomalují – zvláště při vyšších koncentracích – aktivitu neuronů. Svazky impulzů jsou inhibovány silněji než impulzy jednotlivé, což je důležité pro antikonvulzivní vlastnosti. Hovoří se o tom, že barbituráty postsynapticky inhibují kanály glutamátového receptoru. Potlačení aktivity CNS závisí na dávce. Se zvyšující se dávkou přechází supresivní účinek do hypnotického a narkotického účinku. Navíc má fenobarbital značný antikonvulzivní účinek.

Anikonvulzivní účinky:

Dávky, které u myší zabrání výskytu elektricky nebo chemicky vyvolaných konvulzí, se u fenobarbitalu pohybují v dolní polovině dávky působící sedativním účinkem.

Zabránění tonické křečové fáze

Trankvilizující účinek:

Trankvilizující účinek lze u zvířat experimentálně sledovat potlačením nepřátelského chování u kočky a myši. DE50 pro fenobarbital činí u myši 38,0 mg/kg, podané p.o., kdežto u koček 25,6 mg/kg p.o. Také tyto dávky se pohybují ještě v dolní polovině všeobecně sedativně působící dávky.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Sérová koncentrace:

S antikonvulzivním účinkem: 10–40 pg/ml, u většiny pacientů dostačuje 15–25 Lig/ml, toxická hladina > 50 pg/ml.

Absorpce

Fenobarbital je téměř úplně absorbován po perorálním podání. Tmax u dospělých činí při p.o. podání 0,5 – 4 hodin.

Distribuce

Distribuční objem je u dospělých 0,66–0,88 l/kg, u dětí 0,56 až 0,97 l/kg.

Fenobarbital dobře prostupuje hematoencefalickou bariérou, rovněž tak prostupuje placentou a přechází do mateřského mléka. Jeho koncentrace v mateřském mléce dosahuje cca 10 % až 45 % sérové koncentrace u matky.

Vazba na plazmatické bílkoviny je 40–60%. U novorozenců je nižší.

Biotransformace

Fenobarbital se částečně metabolizuje v játrech jak hydroxylací zprostředkovanou cytochromem P450 (primárně CYP2C9, CYP2C19 a CYP2E1 v menší míře), tak glukuronidací.

Eliminace

Plazmatický poločas u dospělých je 75 až 120 hodin. Ustáleného stavu je dosaženo během 2–3 týdnů.

Metabolické produkty fenobarbitalu se vylučují převážně močí. Od 10 do 40 % podané dávky se vylučuje v nezměněné podobě ledvinami. Fenobarbital je odstranitelný hemodialýzou a hemoperfuzí, snížení plazmatické koncentrace na polovinu výchozí hodnoty se při dialýze dosáhne za cca 2 hodiny.

Rychlost eliminace fenobarbitalu závisí na věku. Je vyšší u dětí a dospívajících, eliminace u novorozenců je jasně pomalejší. Proto by se při stanovení dávky měl vzít v úvahu i věk pacienta.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Toxikologické vlastnosti

Vyšetřované druhy vykazovaly při krátkodobé a dlouhodobé perorální léčbě fenobarbitalem hepatotoxicitu a neurotoxicitu.

Z dostupných údajů se usuzuje, že fenobarbital nemá při klinickém použití žádný genotoxický potenciál.

U potkanů a myší se po léčbě fenobarbitalem v rámci dlouhodobých studií zkoumajících potenciál vyvinuly hepatické neoplazie s maligními jaterními tumory. Krátkodobé studie u potkanů a dlouhodobé studie u myší zjistily nádorotvorné vlastnosti fenobarbitalu. Diskutuje se o tom, že příčinou je indukce jaterního enzymatického systému.

Při léčbě březích myší, potkanů a králíků fenobarbitalem byly pozorovány teratogenní a/nebo embryotoxické účinky. U potkanů a myší byl narušen perinatální a postnatální vývoj. U potkanů nebo křečků prenatálně či neonatálně vystavených fenobarbitalu se vyskytují nevratné sexuální dysfunkce jak u samců, tak u samic.

Údaje k akutní toxicitě:

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

mikrokrystalická celulosa želatina

monohydrát laktosy

kukuřičný škrob

kyselina stearová

koloidní bezvodý oxid křemičitý – pouze Phenaemal

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

5 let

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a velikost balení

Lahvička z hnědého skla s dětským bezpečnostním uzávěrem nebo bílá PE lahvička s PP šroubovacím uzávěrem s dětskou pojistkou a kroužkem originality, krabička.

Velikost balení: 50 tablet

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

DESITIN Arzneimittel GmbH

Weg beim Jager 214

22335 Hamburg,

Německo

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Phenaemal: 21/1023/92-S/C

Phenaemaletten: 21/1024/92-S/C

9.  DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 18. 12. 1992

Datum posledního prodloužení registrace: 2. 12. 2015

Další informace o léčivu PHENAEMAL

Jak se PHENAEMAL podává: perorální podání - tableta
Výdej léku: na lékařský předpis

Balení: Obal na tablety
Velikost balení: 50 I

Držitel rozhodnutí o registraci daného léku v České republice:
Desitin Arzneimittel GmbH, Hamburg
E-mail: VPOIS@desitin.cz
Telefon: 222245375